Chrudim - To, o čem se už dlouho dopředu spekulovalo, se nakonec stalo skutečností. Firma Homa holding, s.r.o., která až dosud vlastnila hotel Bohemia, byla prodána a spolu s ní i samotný hotel. Novým majitelem se teď stala pražská akciová společnost Bazcom, jejímž jediným akcionářem je společnost Equina Holdings Limited se sídlem na Kypru.

Hotel je přitom v rekonstrukci, která je pozastavena kvůli vyšetřování protikorupční policie v kauze zneužívání evropských dotací, z níž je podle všeho podezřelá firma Metrostav, která zakázku získala. Policie však prozatím nechce případ komentovat. Podstatnější ale pro Chrudimáky je, že byla pozastavena i výstavba parkoviště před hotelem na pozemku města, který měl částečně sloužit jak hotelovým hostům, tak i veřejnosti. Právě jeho výstavbou, která ještě vůbec nezačala, byla podmíněna samotná rekonstrukce hotelové budovy včetně kontroverzních přístaveb. Město zároveň odsouhlasilo poskytnutí půldruhého milionu firmě Homa holding na přeložku sítí pro uvedená parkovací stání.

Jenže to je teď jedna velká neznámá. Přestože jsme už před týdnem kontaktovali jednatele firmy Homa holding Jaroslava Strnada a Radovana Doubka, aby se vyjádřili k prodeji a podmínkám prodeje společnosti i hotelu, zůstaly naše dotazy prozatím bez odpovědi. Nelze tedy zatím jednoznačně říct, zda kupní smlouva obsahuje také věcné břemeno na výstavbu zmíněného parkoviště a nakolik byla ošetřena investice města do jeho výstavby. Jisté je pouze to, že před hotelem momentálně schází 65 parkovacích míst, místo kterých je zde rozhrnutá zemina.

Samotná akciovka Bazcom, která firmu Homa holding i s hotelem koupila, sídlí na adrese Praha 2, náměstí Míru a její základní jmění činí dva miliony korun. Má přitom živnostenské oprávnění na zhruba jedenáct činností. Zápis o prodeji Homa holding, s.r.o. byl v obchodním rejstříku zapsán dne 16. října 2013, přestože se o něm spekulovalo už před samotným zahájením rekonstrukce hotelu. Uvidíme tedy z následujících vyjádření, o která požádáme, s jakými informacemi pracovalo před uvedeným prodejem vedení radnice, které bylo k firmě Homa holding poměrně vstřícné.

Chrudimsko - K rekordní výhře ve Sportce, která činí téměř 400 milionů korun, se konečně přihlásil výherce. Podle všeho jde o manželský pár z Chrudimska a domů si prozatím odnesl jen 350 tisíc korun. Zbytek peněz mu slibuje Sportka odeslat na účet ještě do Vánoc.

Manželé přitom o výhře neinformovali ani své blízké. Vše doposud drželi pod pokličkou. Co ale s tolika penězi chtějí dělat? Představy mají jasné. Většinu částky prý investují do dobročinných programů, především vyberou takové, které pomáhají postiženým dětem.

Část peněz samozřejmě rozdělí vlastní rodině a naprosté minimum pak poslouží k financování cest po světě a zajištění hezkého bydlení. Historická výhra padla v neděli 3. listopadu a šťastná čísla byla tažena hned v prvním kole.

Chrudim - Další nástraha v okolí chrudimského hypermarketu Albert číhá na nepozorné chodce, především ale na hrající si děti a pobíhající psy. Jen pár kroků od oblíbené zkratky mezi paneláky totiž vězí kanál, jemuž chybí to nejdůležitější - ocelové víko.

Kanál je občas ukryt za křovím, takže o to zákeřnější se tato neúmyslná past jeví. Stačí trocha nepozornosti, nebo udělat nešikovný úkrok stranou, a neštěstí je hotovo. Zlámané kosti jsou tím nejlepším výsledkem, jak může nehoda skončit. V zimě se k rostoucím travinám navíc přidává ještě sníh, takže nástraha na chodce je dokonalá.

[[gal:5440]]

Přesto se někteří místní snaží kanál alespoň provizorně zakrýt. Ale ani dřevěné palety, nebo kusy plechu, jimiž se snaží uchránit ostatní před úrazem, na místě dlouho nevydrží. Majitel kanálu, ať už jde o místní Vodovody a kanalizace, nebo snad dokonce samotné město, by měl proto neprodleně zajistit nápravu.

Chrudim - Bývalý dlouholetý předseda chrudimské sociální demokracie a předseda místních rybářů Jaroslav Zahrádka (1941 - 2013) zemřel nečekaně ve věku 72 let. Poslední rozloučení s ním se uskuteční ve středu 13. listopadu od 11 hodin dopoledne v chrudimské obřadní síni.

Jaroslav Zahrádka se narodil do rodiny majitele obchodu a dílny na opravu kol a prodej náhradních dílů v Přelouči, jeho matka vyučovala náboženství Čs. církve husitské. Po druhé světové válce se pak Zahrádkovi přestěhovali do rodiny bývalého oblíbeného chrudimského starosty Václava Káška (starostou Chrudimě byl v letech 1919 - 1923 a 1927 - 1939 za sociální demokracii a dne 8. 2. 1939 byl donucen na nátlak krajně pravicových politiků odstoupit). Zajímavostí rovněž je, že byl Václav Kášek tchánem sociálnědemokratického ministra průmyslu Bohumila Laušmana (1945 - 1947), kterého komunistická StB v roce 1953 unesla z exilu v Rakousku zpět do Československa, kde byl odsouzen k 17 letům vězení. Za záhadných okolností pak v roce 1963 zemřel v Ruzyňské věznici. Další tragédie rodinu postihla v roce 1950, kdy byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti za velezradu, vyzvědačství a spolčení proti republice manžel vnučky Václava Káška, bývalý velitel odbojové skupiny Platinum - Pewter, zpravodajec londýnské exilové vlády a major čs. armády Jaromír Nechanský. Rozsudek nad ním byl vykonán 16. 6. 1950 v Pankrácké věznici.

Všechny tyto události měly později na rodiny Káškových a Zahrádkových neblahý vliv. Václavu Káškovi byl v roce 1953 odebrán celý důchod, děda a otec Jaroslava Zahrádky byli po roce 1948 v dalším vykonstruovaném procesu obviněni jako živnostníci ze spekulace a zavřeni do komunistického vězení a celý jejich majetek byl zabaven (znárodněn) a přešel do tzv. národní správy. Matka Jaroslava, Jarmila Zahrádková nesměla dál vyučovat náboženství a byla přeřazena jako prodavačka do tehdejšího národního podniku Potraviny v Chrudimi, kde později vedla několik zdejších prodejen a učila místní učně. Jaroslav Zahrádka vyrůstal tedy vinou nepřízně osudu a tehdejšího režimu v poměrně chudých poměrech v rodinné vile Káškových v ulici Na Ostrově, která byla z větší části nuceně obsazena díky "nadměrným metrům" dalšími nájemníky. Malý Jaroslav trávil tehdy většinu času ve společnosti Václava Káška, který se mu stal náhradním dědou, a zhruba v této době se díky této výchově u něho zrodila láska k rybářství a řece Chrudimce, na jejímž břehu vyrůstal. Tento jeho koníček se mu později stal celoživotní vášní a dosáhl v něm mnoha úspěchů. Po smrti Václava Káška v roce 1960 byla potom rodina Zahrádkových přestěhována do podnájmu v nedalekém rodinném domku v ulici U Valchy, kde žila ve dvou malých místnostech, zbývající rodinní příslušníci Káškových se pak přestěhovali do Prahy.

Základní školu vychodil Jaroslav Zahrádka v Chrudimi a později se vyučil soustružníkem v chrudimské Transportě. Po dvouleté základní vojenské službě u tankového praporu v Rakovníku se oženil s Evou Zahrádkovou, roz. Trojanovou a nastoupil do zaměstnání v tehdejším národním podniku Pozemní stavby Pardubice. V té době se mu narodili dva synové - Roman a mladší Jaroslav. Starší Roman se později stal šéfredaktorem novinových a časopisových titulů jako Chrudimský deník, Týdeník Pernštejn, Ve hvězdách & Lidový léčitel či Chrudimské noviny, mladší Jaroslav se také jako otec zapojil do činnosti chrudimské rybářské organizace. Jaroslav Zahrádka poté, co se stal státním zaměstnancem, mohl vystudovat v 70. letech dálkově Gymnázium Josefa Ressela v Chrudimi a vzápětí i dvouletou nástavbu v oborech psychologie, pedagogika a právo. Po roce 1989 se začal naplno věnovat činnosti v Místní organizaci Českého rybářského svazu v Chrudimi (MO ČRS Chrudim), kde byl členem výboru celých 45 let, z toho posledních 23 let předsedou tohoto spolku. Vedle toho vedl také 18 let rybářský kroužek mládežníků při Domu dětí a mládeže v Chrudimi.

Životní láska, která ho stála nejvíce sil
Právě v této éře po roce 1989 začala organizace MO ČRS Chrudim nabývat na významu a měla už přes tisícovku svých členů, přestože se od ní oddělila v souvislosti s reorganizací ČRS sousední slatiňanská organizace, která požádala o vydání svých revírů a samostatné hospodaření. Po vypořádání tohoto majetku získala chrudimská organizace po složitých vyjednáváních díky Jaroslavu Zahrádkovi část pozemku na plovárně U Valchy včetně budovy s restaurací, která se stala sídlem chrudimských rybářů. Ti už tak nemuseli platit drahý pronájem za kanceláře ve Štěpánkově ulici, kde předtím celá desetiletí sídlili a měli poprvé svoje vlastní zázemí. Také díky němu mohla MO ČRS Chrudim začít pomýšlet na vrácení všech svých historických revírů včetně Sečské přehrady, která jim od 30. let minulého století patřila a byla jim v roce 1986 bez jakéhokoliv vysvětlení odebrána krajským výborem ČRS v Hradci Králové. Vzhledem k tomu, že měli chrudimští rybáři v té době poměrně slušně našlápnuto k osamostatnění a hospodaření na vcelku rozlehlých revírech, což také učinili, neboť se jim ekonomicky dařilo, následoval pokus o rozkol chrudimských rybářů svoláním tzv. mimořádné členské schůze do Divadla Karla Pippicha dne 16. prosince 1995.

Ještě před jejím svoláním někdo zneužil razítka organizace a seznamu jejích členů, které svolal do divadla pod pohrůžkou, že pokud se nedostaví, nebude jim pro následující rok vystaveno povolení k rybolovu. I přes skutečnost, že se následně Územní svaz ČRS v Hradci Králové od této schůze distancoval, bylo zjevné, že v sázce byly především revíry, o které Chrudimští úspěšně zažádali na ministerstvu zemědělství ovládaného tehdy KDU-ČSL. Bylo proto nutné vytvořit v Chrudimi další organizaci a tyto nároky zpochybnit, což se nakonec i přes fiasko rozvášněné schůze územnímu svazu, který ji v zákulisí dirigoval, a jak z dobového tisku vyplývá, i financoval, v dalších letech díky zradě některých místních členů podařilo. Příklady totiž táhnou a v sázce byl osud "pohrobka socialistického rybolovu" Českého rybářského svazu, který se nechtěl o svěřené revíry s nikým dělit a jemuž hrozilo, že by se k Chrudimi přidaly i další rybářské organizace a svaz by se tak mohl časem rozpadnout. ČRS totiž předtím podobně bojoval s organizacemi na jižní Moravě, v Soběslavi nebo Poličce, aby nepřišel o výsadní postavení.

V Chrudimi byla proto vedle původního spolku založena druhá menší organizace, která dostala paradoxně stejný název MO ČRS Chrudim, a početně mnohem větší chrudimská organizace rybářů byla územním svazem ustanovena pod názvem MO ČRS Chrudim 2, když jí bylo předtím přislíbeno, že pokud se vrátí pod křídla ČRS, budou jí navráceny revíry, o které oprávněně usilovala. Původní spolek se tedy i přes četné výhrady k práci královéhradeckého územního svazu znovu pod vedením Jaroslava Zahrádky začlenil do Českého rybářského svazu, aby nevystavil svoje členy hrozbě pozdního vydání povolenek k rybolovu, což ze strany ÚS ČRS Hradec Králové vážně hrozilo a znovu to dokládá dobový tisk. Jenže po tomto kroku nebyly nejen chrudimskému spolku požadované revíry navráceny, ale naopak mu byly další odebrány ve prospěch nové, účelově založené organizace, jejíž drtivou část netvoří Chrudimáci, nýbrž členové z Prahy, Pardubic a dalších míst v republice.

Právě složitá vyjednávání o těchto revírech, v nichž byli angažováni i někteří politici, a hledání nových náhradních revírů, stálo Jaroslava Zahrádku mnoho životních sil. Přesto tento tlak ustál a udržel nejpočetnější chrudimskou organizaci v historii pohromadě, stejně tak její majetek. V současnosti čítá MO ČRS Chrudim 2 asi 1100 členů, převážně místních. Spolek tak nejen dál disponuje vlastním sídlem U Valchy, ale dokázal také zachovat, a narozdíl od pardubických rybářů, i zmodernizovat z vlastních prostředků svoje chaty na Seči, protože i nadále počítá s tím, že mu bude jednou Sečská přehrada znovu svěřena do správy tak, jak mu po právu náleží. Především proto, aby zde rybáři byli opět spokojeni s rybí osádkou, k níž panují v posledních letech všeobecně velké výhrady. Jaroslav Zahrádka rovněž vyjednal pro chrudimské rybáře nový rybářský revír v Markovicích, který se stal v posledních letech jejich dalším tradičním zázemím nejen pro rybolov, ale třeba i pro konání rybářských závodů mládeže. Avšak i v tomto případě musel čelit velkému tlaku, především ze strany státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové, který chtěl bez jakéhokoliv upozornění pronajmout tuto vodní plochu jinému zájemci. Jaroslavu Zahrádkovi proto nezbylo, než opět jednat rozhodně a s pomocí chrudimského místostarosty Jaroslava Trávníčka postupně vyjednat odkoupení všech přístupových pozemků k Markovickému rybníku. To se nakonec i povedlo, a přestože se organizace vydala takřka ze všech peněz, tuto vodní plochu pro své členy uhájila.

Jaroslav Zahrádka se vedle rybářské organizace angažoval také v komunální politice, a jak jinak než v barvách sociální demokracie, k níž měl po vzoru Václava Káška, své matky a babičky Amálie Brožkové (obě ženy byly předválečnými členkami ČSSD) velmi blízko. V 90. letech a na začátku nového tisíciletí byl řadu let předsedou chrudimské místní organizace, kterou stabilizoval po rozkolu, který zapříčinila ambiciózní Zlata Woffová, jež se později snažila neúspěšně prorazit v Chrudimi s vlastním volebním sdružením. Názorově měl blízko k současnému místostarostovi města Jaroslavu Trávníčkovi či radnímu Tomáši Vondráčkovi, a krátce po mimořádných parlamentních volbách těsně před svým úmrtím nesouhlasil s krizovou situací, kterou ve straně vyvolalo křídlo příznivců Michala Haška. Ostře rovněž kritizoval krajského šéfa ČSSD Miroslava Váňu za to, že se po předchozích skandálech nevzdal této funkce a považoval ho kvůli tomu za jednoho ze strůjců nepovedeného volebního výsledku v Pardubickém kraji. Funkce předsedy MO ČSSD Chrudim se Jaroslav Zahrádka nakonec vzdal ze zdravotních důvodů.

Uměl odpouštět, pokud šlo o zájem celku
Přestože Jaroslav Zahrádka zemřel náhle, smrt ho zastihla v plném pracovním vytížení - symbolicky na dušičky 2. listopadu, když se vracel domů z výlovu rybníka Práchovna u Morašic, který řídil. Rybářství pro něho totiž znamenalo v životě velmi mnoho a tak si ještě plánoval za sebe vychovat kvalitní náhradu do čela chrudimské rybářské organizace. Odešel tedy uprostřed aktivního života bez jediného slůvka rozloučení, avšak určitě s pocitem dobře odvedené práce ve prospěch řady občanů našeho města. Mnozí si ho proto budou pamatovat jako kategorického vyjednavače, který nikdy neslevil ze svých vysokých nároků, protože ho tak život vychoval. Byl nositelem řady rybářských ocenění a zároveň byl považován široko daleko za jednoho z největších odborníků v Petrově cechu, v jehož zájmu neváhal, když to bylo potřeba, jednat i s vysokými politiky, jako například s dřívějším ministrem zemědělství a místopředsedou vlády Josefem Luxem a dalšími. Dokonce nabídl konkurenční organizaci MO ČRS Chrudim, která se loni otřásla v základech po skandálu se zpronevěřenými pěti miliony dvěma muži z vedení tohoto spolku, užší spolupráci a rozhodl se dotovat jí svěřený revír řeky Chrudimky z přebytků vypěstované rybí osádky ve prospěch všech rybářů bez rozdílu, což svědčí o jeho vlastnosti umět odpouštět i přes veškerá příkoří, kterých se mu dostalo, pokud to bylo v zájmu celku. K něčemu takovému je třeba dostatek osobní odvahy. Čest jeho památce!

Chrudim - Desítkami tisíc aut zkoušená Pardubická ulice si snad konečně po několika měsících oddechne. Ještě do konce roku by měl být totiž uveden do provozu most budovaný poblíž Medlešic, který opět spojí výpadovku na Pardubice s takzvanou zadní cestou.

Právě tato silnice mezi poli byla oblíbenou zkratkou všech, kdo mířili do Chrudimi a nechtěli, především v odpoledních hodinách, stát dlouhé fronty v kolonách aut tvořících se často od Pardubické ulice až k Medlešicím. Stejně tak zkratku využívali motoristé, kteří potřebovali rychle do Pardubic a nechtělo se jim stát ve frontě vozidel v Poděbradově ulici před kruhovou křižovatkou na Bídě.

Vinou stavby obchvatu však došlo k uzavření silnice a zkratka se tak stala minulostí. Protože ale stavaři dokončují most, přes který má do budoucna tato silnice vést, bude uzavírka do konce listopadu zrušena. I ostatní stavební práce zatím běží podle harmonogramu. Přijde-li příští rok slibovaná půlmiliarda, mohly by práce na severní části obchvatu skončit už v roce 2015.

Chrudim - V pondělí 11. listopadu od 16 hodin se opět sejdou ve velké zasedací síni městského úřadu v Pardubické ulici zastupitelé města. Bodů, které mají projednat, je tentokrát nezvykle málo. Je tedy více než zřejmé, že hlavním důvodem jejich setkání bude především projednávání nového územního plánu města, nad kterým se očekává dlouhá a urputná diskuze.

Je to totiž právě návrh územního plánu, který budí mnohé kontroverze. Zejména příznivci bývalého letního kina v čele s Richardem Herbstem z občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou šíří do všech stran spekulace o jeho budoucí podobě a spolu s tím i obavy, že jeho milovaný areál za Muzeem nakonec zanikne.

Na programu je rovněž projednání rozpočtových opatření - jde o dotace, z nichž jedna půjde katolické farnosti, která za ni opraví zeď u hřbitova u svatého Václava. V závěru přijde na řadu i všeobecná rozprava, která je obvykle doménou opozice a zdrojem mnoha humorných vložek některých zastupitelů.

Chrudim - Na zeleném prostranství před letním stadionem MFK Chrudim, takzvaným "Emilákem", vzniká v těchto dnech venkovní tělocvična. Na plácku před vstupní branou už vyrostly čtyři cvičební stroje, které brzy začnou sloužit svým uživatelům.

Stroje dodala a namontovala pražská firma Colmex, která se právě na tyto zakázky specializuje. Jen v hlavním městě má „na svědomí“ několik podobných parků. Spojuje je jediné - všechny cvičební pomůcky jsou určeny seniorům. Každý stojan tak obsahuje jasný návod, co se dá na tom či kterém stroji provádět a které partie si senioři procvičí. Včera na instalaci dohlížela i technička úseku zeleně MěÚ Kateřina Jánská.

Nějaký čas se přitom hovořilo o zcela jiném místě, které by mělo sloužit k venkovním aktivitám důchodců. V plánu byly například revitalizované Jedličky, zde se ale proti návrhu postavilo Povodí Labe, které kategoricky odmítá jakékoliv tělocvičné prvky v okolí vodních toků.

Autorem fotografií z instalace hracích prvků je Pavel Zeman.

[[gal:5414]]

Chrudim - S úklidem listí nejsou spokojení někteří obyvatelé sídliště na Legumě. Podle jejich názoru se Technické služby Chrudim dostatečně nevěnují svým povinnostem a podobně jako se sekáním trávy se i nyní některým úsekům zcela vyhýbají.

„V úterý 29. října Technické služby na Legumě zametaly spadané listí. Sice ještě není úplně opadané ze všech stromů, ale budiž. Proč ale vynechaly vozovku vedoucí od domu číslo popisné 879 podél garáží,“ ptá se jeden z obyvatel domů v Pardubické ulici. „Vždyť ta vozovka také patří městu a spadané listí rovněž. Stačí, aby trochu zafoukal vítr, a je ho plná garáž. O budoucím odklízení sněhu napadaného na vrstvu zmrzlého listí ani nemluvím. To přijedou ještě jednou?“ ptá se Chrudimák, který se podepsal jako Klůc.

Uklidnit rozzlobeného muže se pokusil ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. „Tato lokalita se strojově uklízí pravidelně a opakovaně podle zpracovaného harmonogramu jako ostatní místa ve městě,“ vysvětluje Kolář, proč se zde objevují čistící vozy v pravidelných termínech. „Komunikace u garáží není konstrukčně řešena na strojní čištění, zde by byl současně s listím odstraněn i povrch komunikace tvořený drtí. Z tohoto důvodu zametací stroj tuto vozovku vynechal, komunikace bude následně čištěna ručně,“ upřesňuje šéf Technických služeb, proč nastoupí ještě i pracovníci s košťaty a spadané listí zde zametou bez pomoci techniky. 

Chrudim/Hlinsko - Zajímavou novinku zavedli na městském úřadě v nedalekém Hlinsku. IT pracovníci zde vytvořili speciální aplikaci, která umožňuje občanům na Vysočině na webu okamžitě zjistit, zda se konkrétní úředník nachází na svém pracovišti. Lidé tak nemusí zdlouhavě ověřovat, zda svého úředníka na radnici v případě potřeby najdou. V Chrudimi si o něčem takovém zatím můžeme podle všeho nechat jen zdát. 

A jak tato novinka v praxi vypadá? U jména každého úředníka, který se přihlásí na svůj počítač v práci, se totiž na internetu objeví zelená tečka, která symbolizuje jeho pracovní nasazení. Hlinečákům tak odpadá často úmorné obvolávání sekretářek a dalších pracovníků hlinecké radnice s dotazy, zda je požadovaný člověk zrovna přítomen. Existuje něco takového i v Chrudimi? Neplánuje se radnice druhého největšího města Pardubického kraje inspirovat nápadem kolegů z podstatně menšího Hlinska? Nejspíš ne.

„Podle zákona o svobodném přístupu k informacím vám nemohu odpovědět,“ říká mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. Naráží tak na znění zákona, který nenutí úředníky placené z našich daní odpovídat na dotazy týkající se budoucích rozhodnutí. Je tedy jasné, že „zelené puntíky“ na chrudimském webu nenajdete. Přesto Drašnarová dodává: „Pro vaši informaci, úředníci městského úřadu používají docházkový systém už od roku 2003, který zahrnuje čipovací zařízení,“ doplňuje mluvčí.

Chrudimákům tak nezbývá, než tiše závidět šťastnějším obyvatelům Vysočiny a dál vytáčet telefonní čísla městských úředníků a utrácet za to svoje těžce vydělané peníze.

Chrudim - Vánoce se nezadržitelně blíží a společně s nimi i oblíbené vánoční trhy na Resselově náměstí. Přestože mnozí Chrudimáci žehrají, že jsou rok od roku stále stejné, navštěvují je stovky lidí, kteří zde hledají dárky pro své blízké. Kdy se ale budou trhy letos konat?

Městští radní se dohodli, že se trhy budou tentokrát na Resselově náměstí konat v termínech od 1. do 14. a 18. až  21. prosince. Trhovic se klasicky na náměstí objeví ve středu od devíti ráno do čtyř odpoledne, v pátek ode 15 do 20 hodin a sv obotu od devíti do 15 hodin. Prodávat by se tu měly především předměty, které souvisí s Vánocemi, takže zde najdete nejrůznější svícny, dárky, jmelí, ale i svařené víno či grog. Na své si jistě přijdou i milovníci řemeslných výrobků.

Od prvního do 23. prosince přijdou na řadu vánoční stromky a chvojí, šupinatí kapři pak na Resselově náměstí budou k mání od 21. do 23. prosince. Tradičně se však ryby prodávají i na dalších místech. Spousta Chrudimáků tak už nakoupila pro štědrovečerní tabuli kapry u sídla Českého rybářského svazu v ulici U Valchy. Další lokality, jako třeba před nákupním střediskem Borzna a na parkovištích hypermarketů, se jistě zaplní rybáři také. Kde všude radnice tyto prodeje povolí, není zatím jasné, protože na dotaz Chrudimských novin prozatím nikdo ze zodpovědných úředníků neodpověděl.