Chrudim - Opravené dětské hřiště za milion a půl nevydrželo první nápor. Na co redakce Chrudimských novin upozorňovala už před týdnem, se v pátek 11. října stalo skutečností - jedna z houpaček povolila pod vahou několika dovádějících mládežníků.

[[img:chrn_fullwidth:5277:Nechybí tu něco?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Houpačku zničily předevčírem děti ve věkové kategorii 12 až 15 let. Houpaly se na ní jak zběsilé, až ji utrhly. A včera už tam nebyla vůbec, nejspíš si ji někdo odnesl domů,“ popisuje situaci na místě jedna z místních maminek Klára Brůnová. Našli se podle ní dokonce i tací, kteří se pokusili učinit řádění pravděpodobně alkoholem posilněné mládeže přítrž, ale se zlou se prý potázali. Vulgární výrostci si s nimi hlavu příliš nelámali a poslali je do míst, kde slunce nesvítí.

[[img:chrn_fullwidth:5276:Lano zábavu mládežníků nevydrželo a přetrhlo se.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vyřešil by vše pečlivější dohled městské policie? Na tuto otázku není snadné odpovědět, protože jedna z kamer, která sídliště U Stadionu hlídá, trpí podle radnice občasnými výpadky. Zjistit, kdy a kdo demoluje zařízení zdejšího dětského hřiště, tak nemusí být zrovna snadné. 

Chrudim - Páteční průjezd nadměrného nákladu v ranních hodinách po jedné z nejvytíženějších tras ve městě vzbudil vlnu nevole. Podle reakcí Chrudimáků, jimž o tom prakticky nikdo nedal dopředu vědět, se neměli možnost ucpaným silnicím vyhnout.

Ony „kouzelné“ smsky, jež by měly varovat obyvatele města před živelními katastrofami a třeba také upozorňovat na přerušení dodávek vody a další mimořádné události, jako byl teď nadměrný transport uprostřed města, opět nezafungovaly. Řidičům tak nezbývalo, než vyčkávat, až se kolos přesune městem do Sečské ulice a následně zcela zmizí ve směru na Přelouč.

Proč však varovné zprávy nefungovaly? Podle všeho proto, že o průjezdu nákladu nebyla chrudimská radnice oficiálně vůbec informována. A to přesto, že rádia hlásila jeho výskyt na silnicích už minimálně týden předem. Jeho přepravu navíc povolilo přímo ministerstvo dopravy, které ovšem žádné „echo“ místní samosprávě nedalo. Městská policie tak nemohla zasáhnout a dopravu odklánět z exponovaných silnic pryč.

Jako by nestačilo, že doprava vinou více než 60 metrů dlouhé soupravy zkolabovala na několik desítek minut, tak liknavost firmy, která převoz zařízení na výrobu plechu zajišťovala, se dala pozorovat ještě v pátek v podvečer. Kruhový objezd u nemocnice totiž postrádal kompletní dopravní značení a některé ze značek se stále ještě válely po zemi. Tam je uložili pracovníci firmy, když je odmontovali pro pohodlnější projetí nadměrného nákladu.

[[img:chrn_fullwidth:5275:Značky se válely po zemi až do pozdních odpoledních hodin.  Foto: Aktuálně z Chrudimska]]

Finální tečku za nepovedenou akcí pak ještě doplnil rozbitý nákladní vůz, který v Sečské ulici blokoval několik hodin dopravu. Jeho hydraulika jednoduše nevydržela extrémní nápor, který přes 400 tun těžký náklad vytvářel, a rozbila se. Než byl náklaďák nahrazen jiným autem, opět se zde tvořily dlouhé kolony aut.

[[img:chrn_fullwidth:5274:V Sečské ulici vytekla před útulkem z náklaďáku kapalina z hydrauliky a ta musela být narazena jiným.  Foto: Tomáš Kopecký]]

Přestože kruhové objezdy, včetně toho nově budovaného U Guláška, nebyly pro nákladní auta problémem, zaskřípala komunikace mezi dopravcem a chrudimskou radnicí. Otázkou rovněž zůstává, zda mají být takto velké náklady přepravovány přes město během ranní dopravní špičky. 

Chrudim - Bývalý primář gynekologicko-porodnického oddělení Chrudimské nemocnice František Liška se domáhá neplatnosti výpovědi z března 2010, kdy byl po vzpouře svých podřízených propuštěn. Obrátil se proto na zdejší okresní soud, který teď dospěl k závěru, že je Liškova výpověď neplatná. Rozsudek je zatím nepravomocný a dá se očekávat, že se proti němu nemocnice odvolá, jinak ji může výpověď přijít velmi draho.

Liška zůstal totiž podle verdiktu soudu i nadále primářem a má nárok na ušlou mzdu ve výši průměrného výdělku. Jde celkem o 41 platů, tedy přes šest milionů hrubého plus odvody za pojištění a náklady spojené s vedením sporu, dohromady něco přes devět milionů korun. A že jde o překvapivě vysokou sumu? Není divu, průměrný plat Františka Lišky činil v Chrudimi 130 tisíc Kč měsíčně, protože měl spoustu služeb navíc. "Mladí lékaři nechtěli moc sloužit, a tak jsem musel já. Měl jsem dvanáct služeb do měsíce, vycházelo mi to pak na 2,2 úvazku," říká dnes Liška, jenž prý nechápe řeči o nemravnosti si uvedené miliony ponechat, když má chrudimská nemocnice sama velké finanční problémy. "Existuje rozsudek soudu a ten nemravný není. Nemravné a nezákonné bylo rozhodnutí tehdejšího představenstva mě odvolat. Navíc uvedené představenstvo ručí za chybné rozhodnutí celým svým majetkem," poukazuje Liška na možnost, kde peníze na pokrytí soudních výdajů sehnat.

Odvolaný primář svoji radost neskrývá a považuje rozsudek Okresního soudu v Chrudimi za velkou osobní satisfakci a zadostiučinění po tak dlouhé době, kdy byl donucen z nemocnice odejít. Stalo se tak poté, co na začátku roku 2010 pohrozilo vedení nemocnice dvaadvacet zdravotních sester a všichni lékaři na gynekologicko-porodnickém oddělení svým odchodem, pokud nebude primář František Liška odvolán, aniž by uvedli důvody, které je k tomu vedou. Tehdejší ředitel nemocnice Tomáš Vondráček nakonec "vzbouřencům" vyhověl a Lišku po poradě s vedením nemocnice propustil. A právě tento akt posoudil nyní okresní soud jako nezákonný. "Bylo to celé vyvoláno uměle, protože sestřičky byly k podepsání kolektivní výpovědi donuceny. Byl to podraz od ředitele a mého zástupce," namítá odvolaný primář.

Sám už se na opětovný nástup do funkce v chrudimské nemocnici těší. Nyní prý ještě čeká, až dostane rozsudek písemně, a potom se obrátí na vedení nemocnice s výzvou, aby mu sdělilo termín nástupu do zaměstnání. Pokud proti tomu vedení chrudimské nemocnice nic nepodnikne, bude muset být Liškovi primariát gynekologicko-porodnického oddělení v Chrudimi uvolněn. Navíc, byl to právě František Liška, pod jehož vedením získala zdejší porodnice výborné reference a patří stále k nejvyhledávanějším v republice. Současné vedení chrudimské nemocnice nechce ale zatím rozsudek soudu komentovat, protože čeká na jeho doručení. Potvrdil to ředitel Nemocnice Chrudim Vladimír Ninger. Jakmile ale soudní verdikt obdrží, bude muset zvažovat, jestli bude s Liškou ve sporu dál pokračovat a riskovat tak, pokud znovu prohraje, úhradu ještě vyšší náhrady vzniklé škody odvolanému primáři než nyní.

"Nikdy jsem nepřestal být primářem a budu pokračovat v práci na oddělení, které jsem vybudoval. Mohu mu ještě obětovat tak deset až patnáct let svého života," míní dnes čtyřiašedesátiletý František Liška, který našel dočasný azyl v kolínské nemocnici, kde pracuje jako řadový porodník. Sám si problémy s personálem gynekologicko-porodnického oddělení v Chrudimi po svém případném nástupu nepřipouští. "Jestli někteří lékaři tvrdí, že se mnou nemohou pracovat, tak budou moci jít. U sestřiček problém nevidím, protože byly do této hry zataženy proti své vůli," uzavírá odvolaný primář.

Chrudim - Rozporuplné reakce vyvolal článek Chrudimských novin o nefunkční kameře městského kamerového systému na panelovém domě v rušné Havlíčkově ulici. Podle některých Chrudimáků je mimo provoz už několik let. Naposledy například nedokázala zachytit viníka, který zde naboural do zaparkovaného osobního auta před domem a z místa havárie ujel. Jeho majitel vzápětí o dlouhodobém vyřazení důležité kamery z provozu informoval prostřednictvím sociální sítě spoluobčany i média. Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) se však pokusil verzi poškozeného občana ve vybraných médiích dementovat.

Řezníček totiž tvrdí, že je kamera střídavě nefunkční pouze od letošního ledna, tedy deset měsíců. Její úplná odstávka prý pak probíhá teprve od května. Následně v červenci radnice rozhodla objednat náhradní díly z USA, aby ji zprovoznila, ty ale údajně do dnešního dne nedorazily. Jak to tedy s funkčností kamer ve městě vlastně je?

Na to odpovídá tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. „V současné době provozuje městská policie 28 kamer městského kamerového systému. Z nich je deset otočných a osmnáct pevných,“ říká na úvod Drašnarová. „Kamera v Havlíčkově ulici je v současnosti plně nefunkční. Problémy s ní začaly letos v únoru a od května pak nezbylo, než ji zcela odstavit. V tomto případě však jde o odstávku jedné z nejstarších kamer ve městě vůbec. Momentálně situaci usilovně řešíme, ale protože není rozbitá pouze kamera, nýbrž celý přenosový spoj, není to problém, který by byl řešitelný za několik málo dní,“ vysvětluje tisková mluvčí.

[[img:chrn_fullwidth:5181:Dorazí ještě letos náhradní díly z USA, aby mohla být zprovozněna městská kamera na paneláku v Havlíčkově ulici?  Foto: Chrudimské noviny]]

Kamera v Havlíčkově ulici není však podle mluvčí Drašnarové jediná, která má v současnosti problémy technického rázu. Město se totiž snaží opravit také další dvoje „oči“ městské policie, které v létě poškodila nezvykle silná bouře. Občasnými výpadky kvůli tomu trpí kamery v sídlištích U Stadionu a Na Větrníku a tak nezbývá, než je průběžně opravovat.

[[img:chrn_fullwidth:4841:V sídlišti Na Větrníku to neodnesla kvůli letní vichřici jen zdejší trafostanice, ale zlobí zde i kamera městského kamerového systému, která trpí občas výpadky obrazu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Až na poslední dvě kamery je celý systém po záruční lhůtě a v průběhu roku dochází k občasným výpadkům. Opotřebovanost je však úměrná stáří,“ pokračuje Sylva Drašnarová. „V provozu je i několik kamer, které fungují v analogovém provozu a součástky na ně se bohužel už nevyrábí. I přes určité problémy je však celý městský kamerový systém funkční,“ popisuje trable se zastaralou technikou tisková mluvčí. Město se teď prý snaží všechny problémy řešit a kamery průběžně opravuje. Na nákup nového vybavení však nejsou podle mluvčí radnice v rozpočtu peníze. Byl by totiž několikanásobně dražší, než schváleného půl milionu korun, který vystačí pouze na údržbu celého systému.

[[img:chrn_fullwidth:5272:Je zdejší kamera také zralá na výměnu?  Foto: Chrudimské noviny]]

Prozradit odstávky však tisková mluvčí radnice nemůže. Lumpové, které se podaří pomocí kamer odhalit, by totiž měli ulehčenou práci, když by je bdělé oko městské policie, třebas občas poloslepé, v uvedený čas právě nevidělo. 

Chrudim - Oprava opěrných zdí na Jungmannově nábřeží si vyžádá jeho úplnou uzavírku mezi Úzkou a Vrchlického ulicí.

Uzavírka potrvá od 14. října do 30. listopadu. Objízdnou trasu můžete shlédnout na následující mapě, kterou zveřejnilo město.

[[img:chrn_fullwidth:5259:Uzavírka Jungmannova nábřeží s vyznačením objízdné trasy.]]

Chrudim - Nadměrný náklad v pátek ráno paralyzoval dočasně dopravu ve městě. Po své trase stihnul přejet čtyři kruhové objezdy a poté se vydal Sečskou ulicí směrem na Přelouč a Chvaletice, kde bude naložen na loď a po Labi poputuje do německého Hamburku. Do Chrudimi přitom zamířil až z Ostravy.

Dva silné náklaďáky a jeden obrovský podvalník, na němž se pod plachtou s logem světového giganta v těžkém průmyslu SMS Meer skrývala těžká strojní součást na výrobu plechu, a několik doprovodných vozidel včetně policejních a spousta přihlížejících - takové bylo páteční ráno nejprve u kruhového objezdu u Kaufladnu, následně se auta přesunula přes další křižovatku U Stadionu až k nově budovanému „kruháku“ U Guláška, kterým bez problémů projela.

Náklad, který je součástí výrobny plechu, váží 463 tun a je dlouhý 66 metrů, jeho šířka dosahuje maximálně šesti metrů. Takový kolos spolehlivě zastavil dopravu prakticky na všech hlavních tazích ve městě a fronty, které se tvořily, sahaly až k hotelu Bohemia.

Na místech, přes něž nadměrný náklad směřoval, se sešly spousty zvědavých Chrudimáků a vše si natáčeli na své mobilní telefony přesto, že takové situace nejsou v našem městě výjimečné. Firma Siag totiž pravidelně přes město vozí své výrobky (tubusy obřích větrníků), které si svými rozměry s válcovnou plechu v mnohém nezadají. 

[[gal:5271]]

Chrudim - „Jak bude vypadat nový kruhový objezd U Guláška?“ ptá se v posledních dnech mnohý Chrudimák. Další z „kruháků“ ve městě totiž vzbuzuje nemalé emoce a dělí zúčastněné na příznivce a odpůrce této stavby. Zmíněné napětí se teď pokouší tlumit neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

„Nový kruhový objezd má pouze tři ramena. Jedno z nich - výjezd z ulice Milady Horákové na hlavní silnici, dělalo vždycky problémy,“ popisuje dřívější i současnou situaci v křižovatce Trávníček. „Tyto problémy by se projevily ještě více v okamžiku, kdy by byl dobudován první úsek obchvatu města, kdy se doprava bude vracet na městskou obvodovou komunikaci,“ míní neuvolněný místostarosta, který je nyní ve městě zodpovědný za dopravu.

[[img:chrn_fullwidth:5249:V úterý ráno se zde už žádné komplikace jako v pondělí nekonaly.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Křižovatka se sice v těsné blízkosti železničního přejezdu nachází, ale i po delším přerušení dopravy vinou projíždějícího vlaku, především ze směru od chrudimského nádraží, lze pozorovat rychlý návrat k plynulému provozu na všech přilehlých silnicích,“ říká Jaroslav Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:5246:O půl osmé ráno nebylo po frontách v okolí kruhové křižovatky nikde ani památky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vlna nevole se přitom zvedla po pondělní zácpě, kterou však podle všeho nemá „na triku“ probíhající stavba kruhového objezdu, ale České dráhy. „Dojde-li totiž vinou Českých drah k tomu, že jsou závory spuštěny na dvacet i více minut, tak je jasné, že nastává kolaps. Ten však není vinou budované křižovatky. I v minulosti totiž k takovým situacím občas docházelo,“ upozorňuje Trávníček na krátkou paměť některých šoférů. Železničáři totiž v pondělí opravovali některé ze zabezpečovacích prvků na trati, a proto docházelo k situaci, že závory byly stažené neúměrně dlouho. Dokonce se vyskytla situace, že jeden z pracovníků Českých drah musel jít zvednout šraňky ručně.

[[img:chrn_fullwidth:5248:Projíždějící vlak od Chrudimi zapříčinil kolonu šesti v řadě za sebou stojících aut, která se už po pár vteřinách mohla zase plynule rozjet.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Po dobudování křižovatky budou jednotlivé vjezdy a výjezdy široké pět a půl metru, prstenec pak sedm a půl, plus ještě dva metry ve středu objezdu přijdou vydláždit. Prostor tak bude více než komfortní a k omezením by nemělo docházet ani v krizových situacích, kdy bude chtít projet sanity, nebo hasiči,“ domnívá se sociální demokrat Trávníček. Všechny ostatní křižovatky ve městě jsou prý menší a řidiči si s řešením kritických situací dokázali podle Trávníčka vždy poradit.

Velkým problémem tak zůstává nepozornost mnohých šoférů, kteří nejen že nerespektují dopravní značení, ale často neznají ani správná pravidla jízdy po okružních křižovatkách. Pravidelně se tak stává, že nedávají znamení o změně směru jízdy, když „kruhák“ opouštějí, nebo nedávají přednost autům jedoucím po křižovatce. To už ale vyřešit nelze. Pozor by měli podle místostarosty dávat i chodci a vstupovat do vozovky teprve poté, co naváží „oční kontakt“ s řidičem blížícího se vozidla.

[[img:chrn_fullwidth:5247:Sanitka neměla po ránu s projetím rozestavěného kruhového objezdu žádný problém.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na závěr ještě připomeňme, že kruhový objezd bude hotov koncem listopadu a investora, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, přijde na 4 780 000 korun. Jak by měl kruhový objezd ve finále vypadat, si můžete prohlédnout v přílohách pod textem.

Příloha: 

kruh.pdf

kruh2.pdf

Chrudim - "Přísně utajovaná informace" o počtu dětí v chrudimských mateřských školách je konečně na světě. Za vše prý může spam (nevyžádaná pošta) na internetu, za který se radnice omluvila a dodatečně s více než měsíčním zpožděním na dané téma odpověděla. V odpovědi mimo jiné stojí, že pokud zdejší maminky očekávají, že své dítko ještě umístí do některé z mateřinek, měly by na to co nejrychleji zapomenout. Volná místa totiž nejsou momentálně k dispozici.

Podle údajů poskytnutých radnicí prakticky všechny mateřské školy, které město provozuje, hlásí v současnosti plný stav. Po jednom volném místu nabízí ještě mateřinky Dr. Jana Malíka a v ulici Strojařů, avšak v obou případech jde pouze o místa pro předškolní děti.

Mateřské školy Na Valech, Svatopluka Čecha, Víta Nejedlého a U Stadionu nyní už žádné další caparty nepřijmou. Kapacitně největší školkou je v současné době s přehledem MŠ Na Valech, kterou navštěvuje 202 dětí, což je stejný počet jako vloni a o jednoho malého Chrudimáčka navíc než předloni. Podobně jsou na tom i ostatní mateřinky, které si mezi sebou rozdělily celkem 876 dětí. Jde o naprosto stejnou cifru jako v roce 2011. V minulém roce zde bylo přitom o jednoho malého caparta více. 

Chrudim - Radnice uspořádala ve velkém sále Muzea veřejnou prezentaci a obhajobu místní agendy 21. Místo jindy určené k tanci a hudbě tak zaplnili především městští úředníci a politici místní samosprávy, protože občanů přišlo jen velmi málo. Nebylo divu, mnohým je totiž náplň tohoto projektu nesrozumitelná a má i řadu kritiků zejména mezi opozičními zastupiteli, kteří jej považují spíše za abstraktní aktivitu, než za projekt s praktickým dopadem na město.

Místní agenda 21 je podle naučné Wikipedie „program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Je věnována místnímu rozvoji, povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a zájmu o kulturní život měst a obcí. Jedná se například o tyto aktivity: obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná turistika, péče o krajinu, výsadba stromů, údržba parků...“ Většina Chrudimáků si však pod ní představí spíše program Zdravé město, jenž je jeho součástí a za který vedení radnice posbíralo v různých koutech světa, včetně exotických destinací, nejrůznější ocenění za to, jak třídí plasty, ochraňuje čolky či revitalizuje bývalé mlýnské náhony.

[[img:chrn_fullwidth:5245:Prezentace projektů po obvodu velkého sálu Muzea prakticky nikoho nezaujala.  Foto: Chrudimské noviny]]

Setkání jako tradičně zahájil známý propagátor Zdravého města a agendy 21, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který hned na úvod vyjádřil naději, že díky činnosti expertů budou moci jednou naše děti přijmout prostředí města alespoň v takovém stavu, jaký vidíme kolem sebe dnes. Starosta si dále pochvaloval výbornou spolupráci radnice a neziskovek. „Nechceme dělat chytré, ale nikdy jsme si to, co se povedlo, nenechávali pod polštářem,“ řekl starosta Řezníček s tím, že mu jako bývalému skautovi může běžný obyvatel města bez obav věřit. Kde ale za komunistické normalizace skauta navštěvoval, se už od něho přítomní v sále nedozvěděli. Stejně tak jím zůstala nezmíněna kritika, která se často snáší na jeho hlavu v souvislosti s poměrně nákladnými cestami do zahraničí, kam létá vždy spolu s doprovodnou delegací přebírat za město nejrůznější ceny, vázy a diplomy.

[[img:chrn_fullwidth:5244:Velký sál Muzea se plnil lidmi jen velmi pomalu a žádný velký zájem o tuto akci se nekonal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Štafetu u mikrofonu poté převzala starostova "pravá ruka" v místní agendě 21 a koordinátorka Zdravého města Šárka Trunečková, kterou vzápětí vystřídali šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, či ředitel Městských lesů Zdeněk Odvárka. Všichni zde za všeobecné konzumace chlebíčků a koláčků prezentovali činnost svých odborů a popsali též plány, které mají do budoucna. Jelikož ale začalo být asi po dvou hodinách zřejmé, že proud slov jen tak neskončí, začali se mnozí přítomní občané raději ze sálu pomalu vytrácet. A protože ani závěrečná diskuze nepřinesla žádné vzrušení nebo polemiku nad nějakou koncepcí či plánem městských úředníků, bylo setkání ukončeno. 

Obsah úterní veřejné prezentace a obhajoby místní agendy 21 tak v podstatě nahrál kritikům tohoto projektu, kteří jej označují za příliš ambiciózní a přitom prázdný, protože se podle nich jen velmi těžko zjišťuje, co se městu vlastně v této oblasti povedlo.

Chrudim - Unikátní metodu scanování soch zkoušejí v těchto dnech v Muzeu barokních soch studenti Střední průmyslové kamenické a sochařské školy Hořice. Pomocí speciálního 3D scaneru zde vytvářejí síť, jež umožňuje věrně reprodukovat mistrovská barokní díla na 3D tiskárně. A nejen to. Z pořízené fotobanky umí toto v České republice ojedinělé zařízení později kdykoliv pomoci vyrobit poměrně levně naprosto přesnou repliku zničené, poničené či odcizené sochy, což byl také jeden z původních záměrů autorů muzea, kteří zde počítali s odborným pracovištěm, jež by pomohlo provoz muzea samofinancovat a zatraktivnit zdejší expozici soch.

Jenže nic takového se tu nekoná a nejspíš ani konat nebude, neboť město nevyvíjí v tomto ohledu vůbec žádnou aktivitu, což budí mezi zástupci sochařské školy rozpaky. Ještě před samotnou ukázkou toho, co unikátní metoda ve skutečnosti umí, vyvolali totiž, jak jsme tu zaslechli, jednání s neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), který má kulturu a památkovou péči ve městě "pod palcem" a který vede pracovní skupinu, jež si předsevzala uvést život v muzeu po prvotních nezdarech do normálu, aby ho s možnostmi ojedinělého zařízení seznámili. Čechlovský však zástupce školy pouze zdvořile vyslechl, aniž by se k nabídce na výhodnou spolupráci blíže vyjádřil. Když byl potom pozván na samotnou prezentaci unikátní metody v muzeu, vůbec nepřišel a ani se z akce neomluvil. A tak, aby prezentace nevyzněla pro město ostudou, podařilo se na poslední chvíli alespoň zajistit účast starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5240:Každou sochu je třeba nejprve pokrýt malými body, jimiž se scaner potom řídí a dokáže vytvořit z postav světců naprosto stejné dvojníky, které nakonec uloží do fotobanky. Na základě toho je pak kdykoliv možné sochu znovu za poměrně nízkých nákladů vyrobit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Avšak i v tomto případě šlo spíše o zdvořilostní návštěvu zástupců radnice, než o opravdový zájem města vrátit projektu Muzea barokních soch jeho původní lesk, který zaslouženě sklidil mezinárodní uznání za svou neotřelou koncepci, z jejíž celkové mozaiky dnes zůstaly už jen ojedinělé střípky. Není proto divu, že se stává postupně divácky neatraktivní a statické, a zatím nikdo z nástupců odvolaných autorů nedokázal muzeu vdechnout jeho původní náboj, s jakým vznikal. A tak se o to nyní na chvíli pokusili studenti hořické průmyslovky pod vedením dílenského učitele Milana Danihelky, kteří podle všeho po sobě v muzeu zanechají alespoň malý otisk toho, co s pomocí nejmodernější techniky dovedou.

[[img:chrn_fullwidth:5238:Takhle vypadá scaner, když právě odpočívá a studenti mají pauzu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rádi bychom zpřístupnili některé z našich exponátů i zrakově postiženým, pro něž by vytvořené plastové kopie, takzvané haptické modely, mohly být cestou jak poznávat to, co jim vinou postižení doposud zůstává tajemstvím,“ popisuje budoucí možné plány s využitím unikátního 3D scaneru z Hořic kurátorka muzea Štěpánka Gottwaldová. Dalším nápadem je podle ní vytvářet libovolné předměty, protože 3D tiskárna, která je součástí scaneru, umí nanášením tenkých vrstev na sebe vytvářet libovolné předměty. Problémem pro ni nejsou třeba obroučky brýlí nebo dokonce zmenšené modely vystavených soch. Zda ale bude na tyto návrhy chrudimská radnice slyšet, není zatím zřejmé, protože celý záměr provází namísto původních ambicí rozpačité mlčení.