Chrudim - Městský rozhlas a srozumitelnost hlášení, která se čas od času z jeho útrob ozývají, je nikdy nekončícím seriálem. Prakticky pokaždé, když se úředníci snaží obyvatelům města sdělit nějakou závažnou informaci, najde se dost Chrudimáků, kteří danému hlášení vůbec nerozumí.

Situace s nesrozumitelným hlášením se vyhrotila v době, kdy z píšťovské Penty unikl mrak s kyselinou a město se snažilo občany varovat, aby neotevírali doma okna. Většina dotázaných ale hlášení vůbec nerozuměla, protože reproduktory městského rozhlasu prý nejsou umístěny tak, aby jim mohli občané bezproblémově rozumět. Obdobný problém nastal i ve čtvrtek 6. srpna, kdy se radnice rozhodla od dopoledních hodin opakovaně informovat Chrudimáky o zákazu odběru povrchových vod. Výsledek byl ale znovu rozpačitý.

„Jestli to hlásili zhruba okolo tři čtvrtě na čtyři, tak jsem u nemocnice zaslechl nějakou plechovou hubu jako rozhlas, ale co si povídal, nebylo rozumět. Zvuk se navíc šířil od Tesca a na samotné Vlčí Hoře nebylo slyšet nic,“ říká Vladislav Tomiška. Nesrozumitelné hlášení si prý vyslechli také obyvatelé Topolské ulice a rovněž v sídlišti Na Větrníku se lidé museli soustředit, aby vůbec zachytili, co se z rozhlasu line. Podobný zážitek měli i někteří podnikatelé na Resselově náměstí a v jeho okolí. „Vyřiďte, prosím, někdo tomu týpkovi, který hlásí v městském rozhlase, ať mluví do mikrofonu trochu rychleji. Možná pak obsah sdělení bude lépe dešifrovatelný, než muset jeho slova prokládaná neskutečně dlouhými mezerami skládat dohromady jako puzzle,“ uvádí majitel cukrárny v Břetislavově ulici Zbyněk Kotúč.  

Rozhlas samotný je přitom čas od času testován a do jeho modernizace radnice investovala nemalé prostředky. Zda bylo umístění jednotlivých reproduktorů konzultováno s odborníky na akustiku, není ale známo. Každopádně je rozhlasu rozumět pouze v jeho těsné blízkosti a lidé, kteří se snaží zachytit obsah sdělení byť jen o kousek dál nebo za rohem, mají prostě smůlu. Nezanedbatelnou roli při vysílání městského rozhlasu sehrávají i nepříjemné ozvěny, které vytvářejí z mluveného slova doslova jednolitou nesrozumitelnou kouli, kterou nelze ani při sebelepší vůli rozluštit. 

Chrudim - Někteří řidiči se rozhodli řešit uzavírku železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků dost svérázným způsobem. Stejně jako ignorovali příkazové značky „Stůj, dej přednost v jízdě“, ignorují nyní šoféři náklaďáků vyznačenou objížďku, která je vede desítky kilometrů mimo město, aby se vůbec dostali do Slatiňan.

Podobná situace se opakuje už podruhé. Nejprve se udála v období, kdy silničáři uzavřeli silnici spojující město s Hrochovým Týncem a řidiči nákladních aut si tak krátili cestu přes místní část Topol, přestože na úzkých silnicích třetí třídy neměli co pohledávat. Policie České rpubliky tady sice prováděla namátkové kontroly, ale podle šoférů osobních aut to zdaleka nestačilo a náklaďáky to od zkratky neodradilo. Špatné spaní budou mít až do pondělí 10. srpna nejspíše i obyvatelé Vlčí hory a Presů, protože právě tudy vede současná objížďka pro osobní automobily, které nemohou projet přes uzavřený železniční přejezd v ulici Obce Ležáků. Uzavírka by přitom měla skončit právě v pondělí.

[[img:chrn_fullwidth:11724:Uzavírka přejezdu v ulici Obce Ležáků by měla skončit už v pondělí.  Foto: Jindřich Balous]]

Vzhledem k tomu, že silnice určená pro objížďky „osobáků“ jen těžko může pojmout široké nákladní soupravy, byla pro „tiráky“ určena jiná objížďka. Ta však znamená mnoho kilomerů navíc a řidiči se zbožím nebo materiálem zkrátka šetří čas a využívají objížďku, na níž nemají co pohledávat. Jak od Slatiňan, tak od Chrudimi je jasně značeno, které vozy mají kam směřovat. Šoféři se však vymlouvají na nepřehlednost, přičemž oranžovou tabulku s vyznačeným nákladním autem lze na kruhových objezdech přehlédnout jen obtížně. Městká policie Chrudim má však v současnosti plné ruce práce s vykazováním řidičů z centra města, kde začala Slavátorská pouť a republikoví policisté se v oblíbené zatáčce v Presích, kde nepravidelně provádějí „kontrolní kontroly“, také prozatím neobjevili.  

Chrudim - S blížícím se pouťovým veselím se radnice rozhodla opět řešit problematiku veřejných toalet a jejich co nejefektivnější využívání pouťovými návštěvníky. "Kadibudky" se tak objevily třeba v zatáčce v Široké ulici, kde se však některým obyvatelům města zrovna dvakrát nelíbí.

„Opravdu velice vkusně umístěné toalety! Jdu blejt, velebnosti,“ komentuje umístění mobilních toalet Jan Rydl. Souhlasně se k Rydlovu názoru vyjadřuje i chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách, Ivan Baborák. Ten navíc upozorňuje na skutečnost, že záchodky pod sochou Piety působí opravdu podivně.

[[img:chrn_fullwidth:11722:Záchodky pod sochou Piety zakryjí stánky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zcela opačný názor má ale třeba Leoš Staněk. Podle jeho názoru jde spíše o praktičnost a snadnou dosažitelnost, kdy vkus jde stranou. Pomočená nároží ulic totiž nikdo nechce. „Když musíš, tak musíš. Umístění bych neřešil, stejně v tom ohybu bývají stánky. Když ty kadibudky schováte tak, aby byly umístěny vkusně, je zase riziko, že je lidi nenajdou. V tomto případě tedy raději preferuji nevkus,“ říká Staněk.

Radnice kromě instalování mobilních toalet v Široké ulici a u sportovní haly v ulici Opletalově reagovala i prodloužením provozu „stacionárních“ veřejných záchodků. Jak ty na Školním náměstí, tak i v ulici Čs. partyzánů budou v pátek a v sobotu otevřeny od osmi ráno do půlnoci a v neděli pak do osmi večer. Platit se za ně přitom nebude a budou zcela zdarma.

Chrudim - Městský úřad přikročil s ohledem na enormní sucho a nedostatek dešťových srážek k opatření, které nepotěší především zahrádkáře a další, kdo využívají povrchových vod ke své potřebě. S okamžitou platností totiž zakázal jejich odběr.

Zákaz se netýká jen samotného města a k němu „přifařených“ obcí Medlešice, Vestec, Markovice, Vlčnov a Topol. Odebírat vodu z řek a rybníků nesmějí ani obyvatelé obcí, nad nimiž chrudimský městský úřad vykonává pravomoci obce s rozšířenou působností. Těmto obcím zakazuje odběry povrchových vod, které byly povoleny podle vodního zákona, v rozsahu do šesti tisíc metrů krychlových ročně nebo do pěti set metrů krychlových měsíčně. Odběry povolené nad toto množství a obecné nakládání s povrchovými vodami nejsou tímto zákazem dotčeny. Odběry v povoleném množství nad šest tisíc metrů krychlových ročně nebo do pěti set metrů krychlových měsíčně jsou odběry podléhající platbě a jejich omezení, případně zakáz, bude v případě potřeby řešeno v individuálních správních řízeních.

Průtoky v řekách se mnohdy pohybují jen na třiceti procentech normálního stavu, teplota vody roste a prognóza, kterou Povodí Labe městu zaslalo, nevypadá příliš růžově. Aby řeky zcela nevyschly a nebyla tak ohrožena jejich funkce přirozeného prostředí k životu pro různé živočichy a rostliny, přistoupilo město k tomuto zákazu bez odkladu. Nechalo jej dokonce po desáté hodině dopolední vyhlásit městským rozhlasem.

Příloha: 

2015-051762.pdf

Chrudim - Návštěvníci chrudimské pouti se letos pořádně zapotí, když budou hledat místa k parkování. Obvykle své vozy odstavili v některé z ulic na Novém městě, což se tentokrát poněkud zkomplikuje. Vzhledem k rekonstrukci rozvodů plynu musejí třeba zapomenout na Švermovu ulici.

Samotné práce na plynovodu v této lokalitě přitom začaly už v březnu a budou pokračovat i nadále. Poslední ulicí, kde se město společně s plynaři bude realizovat při opravě povrhů chodníků a silnic, je zmiňovaná Švermova ulice. „V případě, že dojde k rozkopání celých úseků chodníků, měl by být nový povrch proveden ze šedé zámkové dlažby. Je vhodné držet zásadu, že v celé lokalitě budou nově řešené povrchy stejné,“ vyjádřil se už dříve architekt města Marek Janatka.

V některých ulicích se město rozhodlo využít rekonstrukčních prací k tomu, aby zlepšilo jejich šířkové uspořádání, a to především ve prospěch parkovacích míst. Nová parkovací místa budou řešena ze šedé zámkové dlažby. Podobnou dlažbu přitom dostanou i chodníky. Na některých místech bude nově doplněna zeleň a rekonstruováno veřejné osvětlení.

[[img:chrn_fullwidth:10787:Také v Opletalově ulici prošel plynovod rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je logické, že chceme využít situace a zlepšit podmínky pro chodce i obyvatele lokality. Ke změnám by mělo dojít například právě ve Švermově ulici, v ulicích V Tejnecku nebo Na Valech,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Přes čásstečný úspěch v rekonstrukcích nemá starosta mnoho důvodů k radosti. Dotáhnout celou akci do konce se nepodaří. Na vině je především propad ve výběru daní, s nímž se radnice letos potýká. Ten zavinil nedostatek peněz na některé z plánovaných akcí, mezi něž patří právě probíhající rekonstrukce několika lokalit na Novém městě. „S tak výraznými změnami jsme v letošním rozpočtu nepočítali a zatím nám nepřály ani menší daňové příjmy od státu. V tak velkém rozsahu bychom to letos už zřejmě ani nezvládli realizovat,“ uzavírá starosta. Podle jeho slov tedy část chodníků a silnic dostane nové povrchy až v příštím roce. Podmínkou samozřejmě je, že se výběr daní státem podstatně zlepší.

Chrudim - Osud kdysi hojně navštěvované a dnes uzavřené Restaurace U Slejšků, kterou vlastní podnikatel Petr Locker, se nachýlil. Insolvenční správce, který přítele neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) Lockera zastupuje, navrhnul podstoupit historickou nemovitost do dražby.

Vyvolávací cena domu, v němž se nachází třeba taneční sál, restaurace a také bytová jednotka, v níž má Petr Locker své trvalé bydliště, je nyní na částce sedmi milionů dvě stě tisíc korun. Minimální kupní cenou by měla být bez dvou set tisíc pět milionů korun. Zájemci se musí připravit na takzvaný „holandský způsob dražby“, při němž je částka postupně snižována. Kdo tedy bude souhlasit s odkupem za nejvyšší finanční obnos, získá i draženou nemovitost.

Dražebník, kterým je firma Eurodražby CZ, nabízí dokonce i dva termíny, v nichž lze dům projít a seznámit se s jeho stavem. První je stanoven na 3. září v 16.30 hodin, druhý pak na 15. září v 11 hodin dopoledne. Samotná dražba se uksuteční 25. září v deset hodin dopoledne. Podrobnější informace zájemci najdou zde.

Chrudim - Maringotky a obytné vozy „světských“ stojící před Slatiňany jsou neklamným znamením, že chrudimská pouť je za dveřmi. Jaký tedy bude nájezd atrakcí a co připravuje místní katolická farnost?

Místní poutní slavnost, která se řadí svou velikostí a rozsáhlostí mezi největší poutě v České republice, těsně souvisí s církevním svátkem Proměnění Páně, který připadá na čtvrtek 6.srpna. Přestože je hlavní chrudimský chrám zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, tradičně je primární poutí právě tato slavnost související s milostným obrazem nejsvětějšího Salvátora. Zázračný obraz také bude v neděli od půl dvanácté do tří hodin odpoledne vystaven arciděkanském chrámu. Po celý rok se totiž nad hlavním oltářem kostela nachází jen jeho kopie.

Ve středu 5. srpna začnou od 18 hodin najíždět do centra města první pouťové atrakce a stánkový prodej bude zahájen až v pátek 7. srpna ve dvě hodiny. Poslední atrakce by měly okolí Resselova námětí opustit v pondělí 10. srpna ve čtyři hodiny ráno. Technické služby totiž potřebují čas na úklid případného nepořádku, který po sobě návšttěvníci pouti zanechají.

Ve čtvrtek 6.srpna v 19 hodin se na katolické faře uskuteční přednáška Miloše Pachra na téma „Věda a víra“. V pátek 7. srpna od 20 hodin kostel svaté Kateřiny rozezní modlitby chval plné křesťanských písní a biblických textů. V sobotu v 18 hodin stejný kostel nabídne slavnostní zpívané nešpory a také možnost uctít milostný obraz Salvátora, chrudimského ochránce. Program uzavře nedělní poutní mše svatá v deset hodin, při níž se představí nová „pravá ruka“ arciděkana Jiřího Heblta, trvalý jáhen Pavel starý.  

Chrudim - Množství a rozmístění přechodů pro chodce nikdy nebude takové, jak by si všichni chodci přáli. Jedním z krizových míst bez přechodů je přitom údajně okolí Stromovky, konkrétně poměrně dlouhá lokalita od zastávky Městské hromadné dopravy „Stromovka“ až po benzínovou stanici firmy Shell.

Na nedostatek přechodů si tu stěžuje i mladá maminka Petra Chludová. „Od zastávky Stromovka až po benzínovou pumpu Shell není žádný přechod pro chodce. Mám dvě děti, bydlím na Stromovce a často chodíme do Střeleckého parku, ale dostat se tam s pocitem bezpečí nelze. Agresivita i bezohlednost řidičů se stále stupňuje a přejít silnici v tomto úseku je stále nebezpečnější. Přitom se zde pohybuje mnoho dětí a maminek s kočárky. Nechápu, proč na Palackého třídě je snad každých dvě stě metrů semafor a tady není přechod ani jeden. Myslím si, že namalovat na silnici zebru a umístit pár značek nemůže být tak drahé v porovnání s bezbečím obyvatel v této části Chrudimi,“ říká Petra Chludová.

[[img:chrn_fullwidth:3926:Park Střelnice je oblíbeným cílem maminek s dětmi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek však mnoho optimismu nenabízí. Nové přechody v této lokalitě sice vzniknou, ale ne tam, kde by bylo podle všeho nejvíce třeba. „V rámci rekonstrukce Družstevní ulice je připravena i úprava křižovatky Družstevní ulice s ulicí Maleckou. Zde jsou navrženy přes ulici Maleckou přechody pro chodce. Případné vybudování přechodu pro chodce například v křižovatce Malecké ulice, Na Kopci, Moravské by vyžadovalo vypracování potřebné projektové dokumentace. Požadavek na zřízení přechodu pro chodce byl zatím pouze u křižovatky Malecká - Družstevní, kde je připravena projektová dokumentace. Následné zřízení přechodu pro chodce je odvislé od finančních možností města Chrudim, neboť zřízení přechodu pro chodce není jen o umístění vodorovného dopravního značení. S ohledem na nutnost zajištění bezpečnosti na přechodu pro chodce je nutné zajistit třeba i vysazenou plochu chodníku ke zkrácení délky přechodu, jeho nasvětlení, zajištění rozhledu na přechodu pro chodce a s tím někdy související omezení parkovacího stání. Investice pak dosahují statisícových částek. Požadavek na zřízení přechodu pro chodce bude předán Odboru investic v rámci projednávání návrhu rozpočtu na rok 2016,“ vysvětluje Klimek, kde se mohou chodci na nové přechody těšit.

Chrudim - Přestože centrum města projíždějí pravidelně v letních vedrech kropící vozy, najde se stále dost kritiků, kterým není intenzita svlažování ulic zrovna po chuti. Technickým službám Chrudim, které mají tyto akce „na triku“, pak vyčítají, že zvýšenou pozornost věnují jen okolí Resselova náměstí.

„Nevím, jestli se kropí jen tam, kde je to potřeba. V ulici Čs. armády a v okolí nádraží Českých drah se momentálně provádí rekonstrukce a s ní jde ruku v ruce i zvýšená prašnost. Kropící vůz tudy však za celý den neprojede ani jednou,“ stěžuje si na údajnou liknavost Těchnických služeb Stanislav Šťastný. Obyvatel lokality pod nádražím tak zcela pomíjí fakt, že dělníci jen těžko mohou pracovat v prostředí, které je plné bahna z vody a prachu, jež by zde zcela jistě po průjezdu kropícího vozu vzniklo.

[[img:chrn_fullwidth:11703:Nevhodně zrekonstruované hřiště ve vnitrobloku Fibichovy ulice nechává radnici zcela klidnou. Není totiž tolik vidět jako nová tribuna v Novoměstské ulici.  Foto: Stanislav Šťastný]]

Údajný nezájem Technických služeb Chrudim o prašné prostředí však není jediným problémem, na nějž Chrudimák Šťastný upozorňuje. „Konečně se nad námi smiloval alespoň svatý Petr a pokropil i tu naši Chrudim, když to město nezvládá samo. Samozřejmě, že to znovu vytvořilo ze hřiště ve vnitrobloku Škroupova - Fibichova známé a oblíbené koupaliště. Doufám jen, že to obdobně nepostihlo i sídliště Na Šancích,“ glosuje Stanislav Šťastný situaci, na níž Chrudimské noviny už před rokem upozorňovaly.

Už tehdy přitom bylo zřejmé, že na vině je podle všeho nekvalitně provedená práce stavební firmy, která hřiště rekonstruovala. „Hřiště připomíná rybníček proto, že dodavatel stavebních prací původní povrch pouze uhladili lžící a tím to pro něj skončilo. Dodavatel stavebních prací odvedl na této rekonstrukci celkově velmi nekvalitní práci. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali zástupce města, ale bezúspěšně. Na stavbě téměř nikdo nebyl, a když byl, tak jeden pracoval a tři se na něj koukali. To vše ale až poté, co si dali kávičku a cigaretku - tedy tak kolem 8. hodiny. Je neuvěřitelné, že stavební dozor byl v klidu. Proč také ne, vždyť to nešlo z našich peněz, ale z dotace EU,“ popisuje situaci další z obyvatel vnitrobloku Fibichovy ulice. Čeká se zde tedy na větší průtrž mračen, která z dětského hřiště udělá rozbouřenou hladinu moře a vyplaví tu sklepy podobně jako na sídlišti Na Šancích? 

Chrudim/Hodonín - Příběh rodiny, která po zásahu bleskem do jejich domu přišla o vše, vzbudil vlnu solidarity. Zachráněni přitom nebyli z hořící chalupy jen lidé, ale také jejich čtyřnohý přítel. A právě psovi se rozhodla pomoci Iva Palečková. Její zkušenost s majiteli psa byla prý však všechno možné, jen ne dobrá.

„Po požáru hájenky u Hodonína se zvedla opravdu ohromná vlna solidarity vůči lidem, kterých bylo všem líto. Nebudu komentovat to, že je podle mě hloupost nemít chráněnou střechu nad hlavou pojistnou smlouvou, byť jen základní, která by na toto bohatě stačila. Když ne kvůli dospělým, tak už snad alespoň s ohledem na tři malé děti, které tam žily. Střecha nad hlavou je jen jedna. A to by si každý chránit měl. Ale o tom mluvit nechci. Bohužel jsem zjistila, že na místě spáleniště se nachází pes,“ říká Ivana Palečková, která je známá jako velká milovnice zvířat, psů pak především. „Pes, který tam zůstal naprosto sám. V podmínkách, ve kterých nenechá svého psa žádný člověk, který své zvíře má alespoň nějakým způsobem rád. Pes leží na shořelé zemi, boudu mu dělá plastový stůl, přičemž myslím, že tuto boudu si vlastně pes našel sám. Všude kolem je plno střepů a celkově okolí je pro psa opravdu žalostné,“ vysvětluje Palečková, v jakých podmínkách živoří nebohé zvíře.

[[img:chrn_fullwidth:11632:Chalupa lehla po zásahu bleskem popelem a prakticky okamžitě se vzedmula vlna solidarity. Pomáhali však lidé nevděčníkům?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Nikdo z rodiny zřejmě nechtěl situaci ani řešit, například požádáním o dočasný azyl pro psa u někoho na zahradě, než by si lidé mohli psa vzít zpět. Nemůžu se ubránit dojmu, že v současnou chvíli je pro ně pes pouze překážkou, kterou prý jezdí aspoň krmit. Já tedy nevím, našla jsem tam dnes jen plesnivý chléb a zbytky čehosi, co bych nedala sežrat ani praseti. Voda byla víc zelená, než čirá. Psovi tečou oči, je zanedbaný, podle mého názoru tak ze 60 procent slepý,“ kroutí hlavou Palečková nad stavem zvířete, které pro majitele vyhořelé chalupy podle všeho není prioritou. Rozhodla se tedy s přáteli lidem pomoci a přivezla čtvernožci alespoň pytel granulí. Se zlou se ale potázala.

[[img:chrn_fullwidth:11704:Poloslepý, hladový a opuštěný. Takový je osud psa z vyhořelého domu nedaleko Hodonína u Nasavrk.  Foto: Ivana Palečková]]

„Ve středu jsme navštívili majitele psa. Přihlásila se nám totiž paní, která by u sebe doma pejska ubytovala po dobu nezbytně nutnou. Jednak, aby majitelům pes nepřekážel v době jejich starostí, a jednak, aby nebyl sám a byl zkrátka u někoho, protože je to rozumnější, než ho nechat v ruině. Dovezli jsme krmení, čerstvou vodu a deky. Mimochodem, do našeho dnešního příjezdu psovi nevyměnili od včerejška ani vodu. Chování majitelů psa? Vyhrožovali nám, že nás zašlapou do země, že nás napíchnou vidlemi. Přivolali na nás starostu a policii. Bavili jsme se s nimi zhruba hodinu. Velmi nás všechny překvapilo, že většinu času byl pes u nás, u cizích lidí, to už o něčem zřejmě svědčí. Nechci popisovat dojmy, ty nic nedokazují. Jen realitu. Lidé, na které se pořádá sbírka a stihla je tragédie, by měli být pokorní a rádi za každou pomoc. Pokoru, slušné chování a cokoli, tomuto podobné jsme nezaznamenali,“ popisuje smutnou zkušenost s majiteli trpícího zvířete Ivana Palečková.

[[img:chrn_fullwidth:11631:Na místě hájenky by měl vyrůst nový dům.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Majitel nakonec přislíbil, že do čtrnácti dnů psa vezmou k sobě do obecního domu, ve kterém bydlí teď. Na otázku, proč ho tam nevezmou už teď, mi bylo odpovězeno, že nechce. Co se změní za čtrnáct dní, netuším. Z dnešního dne mám pocit, že kdybych chtěla, pes by odešel i s námi, a to naprosto v klidu. Policii a starostovi jsem řekla, že pokud tam pes za dva týdny bude stále, volám Ligu na ochranu zvířat a média. Starosta je hodný člověk, kterého od rána bombardují lidé, kteří jsou naštvaní, komu že to pomohli. Holt pomohl lidem, kteří si to nezasloužili. Tušila jsem, že neuvidím úplně normální lidi, ale předčilo to i mé nejhorší očekávání,“ uzavírá Palečková svoji zkušenost s lidmi z vyhořelé chalupy v Hodníně u Nasavrk.