Chrudim - Údajné nespravedlivé nakládání s financemi ze strany vedení radnice se údajně ukázalo v plné nahotě i během jednání kulturní komise rady města. Jedním z bodů, který má tato komise v gesci, je i doporučování přidělování dotací určených právě na nejrůznější kulturní projekty a akce. Přestože se počet žádostí více než zdvojnásobil, finanční částka určená k rozdělení zůstává prakticky nezměněna.

Město totiž na kulturu prostřednictvím rady města přerozděluje částku 650 tisíc Kč, přičemž reálně komise jedná o žádostech atakujících částku dva miliony tři sta osmdesát tisíc korun. Počet žádostí se sice léta držel zhruba kolem patnácti, v současnosti jde však už o 39 žádostí. Všech téměř 40 subjektů žádajících o finanční přípspěvěk města na svou činnost přitom podle členů kulturní komise plní nezastupitelnou úlohu při rozvoji kulturně společenského rozvoje obyvatel města. Zmíněna byla především mladá generace, což je právě kritérium, které při schvalování obdobných dotací sportovním klubům a spolkům hraje prakticky klíčovou úlohu.

Podpora a zapojení mládeže bylo hledisko, kterým předseda sportovní komise Tomáš Vondráček (ČSSD) na posledním zasedání městského zastupitelstva argumentoval. To mělo schvalovat „přiklepnutí“ dotací takzvaným prioritním sportům a jen díky vystoupení koaličního městského zastupitele Josefa Lörincze (SNK-ED) skončilo schvalování peněz vybraným sportovcům nezdarem. Členové kulturní komise, kterou vede městský zastupitel a učitel Richard Herbst (ANO 2011), se v diskusi navíc shodli, že objem peněz určených na sport a výše dotací směřujících do kulturních podniků je povážlivě nevyrovnaný. Sport zkrátka historickému městu roku 2013 vládne a prozatím se nezdá, že by se mělo cokoliv změnit. Ve vedení města totiž nesedí historici, ani umělci, ale fotbalisté, hokejisté a další sportovci.  

Chrudim - Chodci ve městě nemají pokaždé na růžích ustláno. Chodníky zaplavuje zanedbaná zeleň a mnohde se nedá projít bez použití speciálního vybavení určeného spíše pro outdoorové aktivity. Jedním z nebezpečí, které na chodce číhá, jsou však i nevhodně umístěné dopravní značky. Jedna taková se teď nachází ve Václavské ulici.

Značka v lokalitě za chrudimskou nemocnicí tady upozorňuje řidiče na vyjíždějící vozidla stavby. Původně se nacházela poněkud blíže k parkovišti u nemocnice, postupně se ale přesunula do míst, kde silnici přetíná přechod pro chodce. Odbočka, z níž vyjíždějí nákladní vozy, se však na hlavní silnici napojuje několik metrů před značkou, takže její umístění na současném místě postrádá smysl.

[[img:chrn_fullwidth:11868:Značku stačí pár metrů posunout a je po problému.  Foto: Chrudimské noviny]]

Problémem se může dočasná dopravní značka stát v okamžiku, kdy se k přechodu postaví některý z chodců. Pro řidiče přijíždějící od nemocnice se takový člověk stává neviditelným a vkročí-li do vozovky, může dojít k neštěstí. Značka totiž prakticky celou siluetu člověka zakryje. Řešením by tak bylo značku přesunout blíže k nemocnici. Jen tak se totiž dají vyřešit oba nedostatky, které z momentální pozice dočasné značky plynou.

Chrudim - V souvislosti se schvalováním nového jízdního řádu mětské hromadné dopravy v Chrudimi se několik skupin obyvatel dočká příjemých změn. Jednou z nejzajímavějších je třeba fakt, že senioři ve věku nad 70 let budou mít cestování autobusy zdarma.

Nový ceník a také jízdní řád na svém posledním zasedání schválili městští radní. Platit by měl od začátku příštího roku. O cestování zdarma pro důchodce usilovali především místní členové koaličních sociálních demokratů. Dobrá věc se nyní podařila. „Největší změnou nového jízdního řádu je, že nově budou mít jízdu zdarma osoby nad 70 let věku. Nárok na tuto slevu budou mít všichni občané, kteří dosáhli zmíněného věku bez ohledu na to, zda jsou občany města, či nikoliv,“ tvrdí neuvolněný místostarosta JaroslavTrávníček (ČSSD). Podle Trávníčka navíc zůstávají v platnosti i další slevy. Zdarma tak budou nadále jezdit děti do šesti let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, Konfederace politických vězňů a dětské kočárky s dítětem. Očekávat by cestující neměli ani zvyšování cen jízdného, protože to zůstává ve stejné výši jako letos.  

Chrudim - Ve městě se v současné době nacházejí dvě organizace, které zaštiťuje Český svaz ochránců přírody. Tou starší a aktivnější je ZO ČSOP Habrov, která svolává na čtvrtek 15. října další z diskuzí, z nichž by měly vzejít konkrétní plány k využití právě habrovského lesa u Topole. Zahájení diskuze je stanoveno na 17. hodinu.

Poslední diskuze, kterou moderoval šéf „ochranářů“ Jan Florian, se uskutečnila ve velkém zasedacím sále místního městského úřadu a zúčastnilo se jí jen mizivé množství obyvatel města. Toto setkání se však netýkalo Habrova, nýbrž cyklostezek v okolí města. Ve čtvrtek by se v promítaím sále Muzea barokních soch měli sejít příznivci lokality ležící za statkem Kalousov a diskutovat v rámci „burzy nápadů“. Svou účast přislíbilo i doslova hvězdné obsazení. Kromě samotného architekta Floriana by se tady měl objevit neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), dále Zdeněk Odvárka, který šéfuje Městským lesům, a třeba také Kateřina Jánská pracující jako technik údržby zeleně ve městě. Dotazovat se však zájemci budou moci i Stanislava Valáška, ředitele místní „zemědělky“.

Chrudim - Dokončení a otevření Dašické ulice se blíží a spolu s předáním první části městského obchvatu se může objevit i vážný problém, na který řada odborníků dlouho dopředu upozorňovala. Hlavní příjezdovou komunikací do města se totiž stane právě silnice lemující místní „slepičárnu“.

Vedení města se dnes „modlí“, aby předání Dašické ulice proběhlo podle schváleného harmonogramu. Pokud se nepodaří silničářům dodržet termín, který se už jednou prodlužoval, bude Chrudim doslova nedobytná ze všech stran a už tak nadávající řidiči budou muset hledat nové příjezdové cesty. Nejzazším termínem pro předání Dašické ulice řidičům je přitom 30. říjen.

Dopravní komise rady města, která je poradním orgánem městských radních, doporučila už v září vrcholným politikům města řešení, které by po otevření Dašické ulice mělo alespoň částečně této komunikaci odlehčit a předejít tak tvoření kolon. Řešením by podle členů komise mohlo být vytvoření dvou jízdních pruhů ve směru od železničního přejezdu ke kruhovému objezdu u prodejny Lidl. Členové komise proto doporučili vytvořit studii, kde by se měl objevit třeba bypass do Poděbradovy ulice a pruh pro odbočení vpravo. Pro tuto variantu odlehčení dopravě se vyjádřili všichni přítomní členové komise a své závěry předali městským radním.

Chrudim - Opravy domů v historickém centru jsou vždy pod drobnohledem. Dohlíží na ně jak Odbor památkové péče Městského úřadu Chrudim, tak samotní obyvatelé okolí Resselova náměstí a také chodci a návštěvníci města. Některé se proto zdají povedenější, jiné méně. Posledním příkladem je třeba nová fasáda na domu v Široké ulici.

Právě zde se objevila takzvaná „brizolitová“ omítka, kterou mají mnozí spojenou s dobami nedávno minulými. Brizolit byl oblíbenou omítkou, která se hojně využívala v době normalizace a aplikovala se na mnoho historických objektů. Klasickým příkladem je třeba budova Základní školy ve Sladkovského ulici, která před péčí „soudruhů“ disponovala nádhernou štukovou omítkou. Ta však byla oškrábána na cihlu a následně nahrazena brizolitem. Ten má výhodu ve snadné údržbě, jeho estetické vlastnosti jsou však minimálně sporné.

Brizolit se teď objevil i na zmiňované budově v Široké ulici. Pracovník Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Slavomír Kudláček vysvětluje, proč tady jeho odbor tento druh omítky povolil. „Potvrzuji, že fasáda je opravena legitimně na základě předchozího projednání a závazného stanoviska. Omítka má být napodobením klasického brizolitu z pozdních třicátých let. Napodobenina není úplně zdařilá, ale ze všech možností výběru jsme po dohodě s Národním památkovým ústavem Pardubice povolili tuto verzi, která ho alespoň připomíná, respektive odlišuje dům od tradiční vápenné omítky," říká Slavomír Kudláček.  

[[gal:11858]]

"Průčelí domu je provedeno ve stylu nevýrazné jednoduché a nespecifické provinční moderny a záměrem bylo tuto skutečnost respektovat i v pojetí povrchu omítky. Bohužel historický brizolit není podle našich zkušeností nikdo dnes schopen správně vytvořit. Byl bych vděčný za případný tip na firmu či řemeslníka, který to umí lépe, ale mám obavu, že je to obecný problém ztraceného řemesla. Konzultoval jsem provedení dokonce v Hradci Králové, kde je takových omítek velké množství. Příště zvážíme v podobné situaci použít prostou vápennou omítku, což ovšem jde proti stylovým souvislostem a není ideálním řešením,“ vysvětluje Kudláček, proč jeho odbor sáhl k tomuto postupu.

V nedávné minulosti se podařilo vkusně a stylově opravit hned několik domů ve Filištínské ulici. „Odfláknutou“ opravu omítky však představuje známá budova ležící u budovy okresního archivu. Zde se dělníkům podařilo tekutou omítkou poškodit dlažbu, která do současnosti není uvedena do původního stavu.

Chrudim - Téměř na den přesně se před rokem konalo veřejné projednávání revitalizace sídliště Na Větrníku. Místní obyvatelé tehdy vyslovili celou řadu požadavků a připomínek, které si přítomní městští úředníci pečlivě zaznamenali. Jak se má ale celý projekt dnes?

Už před třemi lety radnice plánovala po připomínkách zdejších obyvatel třeba vysazení stromů, které měly tvořit větrolam. Sídliště, věrno svému jménu, bičují totiž pravidelně silné větry a komplikují tak život místním. Prozatím se zde však stromy neobjevily a podle všeho jde jen o další slib, který se stane realitou nejspíš až v době, kdy dojde k samotné revitalizaci sídliště.

„Zajímalo by mne a asi mnoho dalších obyvatek sídliště Větrník také, kdy už se konečně začne s rekonstrukcí a úpravami na našem sídlišti. Před asi třemi roky se o tomto jednalo, mimo jiné zde byl návrh větrolamů na severní straně sídliště, odkud vanou silné větry. Do dnešní doby se nic neudělalo. Minulý rok na podzim byla svolaná schůze se zástupcem z úřadu přímo na sídlišti, také to všechno zůstalo jen na papíře. Bude se vůbec rekonstrukce konat?“ ptá se jeden z obyvatel sídliště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Dočkají se obyvatelé sídliště Na Větrníku za rok slibované revitalizace?  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednický boss, šéf Odboru územního plánu a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, který se plánovacího setkání před rokem také zúčastnil, má pro zúčastněné dobrou i horší zprávu. „V roce 2016 budeme žádat o dotaci. Pokud bude dotace přidělena, zahájíme akci následně. Bez dotace se slibovaná revitalizace zřejmě v roce 2016 provádět nebude,“ sděluje Kopecký. Vše tedy záleží na státním rozpočtu, zda se v něm najde dost prostředků i pro Chrudim a dlouho odkládanou rekonstrukci sídliště Na Větrníku.

Chrudim - Pondělí 12. října bude „zasvěceno“ obhajobě projektu, který má jak celou řadu kritikou, tak i příznivců. Zdravé město, tedy projekt, jímž se současné vedení radnice pravidelně pyšní a zaštiťuje celou řadu akcí, by mělo projít palbou kritiky všech seniorů a lidí bez zaměstnání. V jednu hodinu po poledni si totiž pracující obyvatelé města udělají čas jen obtížně.

Naplňují se tak znovu slova kritiků, kteří ve „Zdravém městě“ vidí pouze teplé místečko pro manažerku Šárku Trunečkovou (SNK-ED), nebo jde o snahu radnice vyjít vstříc všem těm, kdo se chtějí o projekt vážně zajímat? Na tuto otázku odpoví až složení přítomné veřejnosti, která do velkého sálu Muzea zamíří. Poslední obhajoba se přitom konala koncem letošního března.

Pravidelnými kritiky Zdravého města jsou jak místní Svobodní, tak nově i příznivci a členové volebního uskupení ANO 2011. Obě politické strany považují projekt Zdravého města pouze za „přepisování tabulek“, z něhož městu neplyne žádný reálný prospěch. Příznivce zase zastřešuje strana úřadujícího starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), která jako jeden muž pravidelně během zasedání městského zastupitelstva hlasuje v jeho prospěch. Nutno podotknout, že manažerka Zdravého města a městská zastupitelka Šárka Trunečková získala v posledních komunálních volbách velké množství preferenčních hlasů. Chrudimáci totiž úřednici, která před veřejností tají výši svého příjmu, který je tvořen z prostředků vybraných na daních, bezmezně milují.

Zdravé město v nedávné minulosti opustilo třeba sousední Hlinsko, jehož starosta Miroslav Krčil (ČSSD) považoval akci doslova za vyhozené peníze. Nevyloučil ale, že se hlinecká radnice v budoucnu k této problematice ještě vrátí, podmínil však tento návrat zájmem občanů.  

Chrudim - Dříve věčný rebel, který nenechal na vedení města nit suchou a připomínkoval během schůzí zastupitelstva i sebemenší prkotiny, až musel být napomínán, a dnes politik fungující zcela v kontextu současné radniční koalice. Takový je neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se v září vydal do holandského Ede, aby dojednal prodloužení spolupráce mezi Chrudimí a tímto partnerským městem.

Spolupráce, jež se datuje už do raných devadesátých let a letos uplynulo 22 let od podpisu smlouvy, která výměnu zkušeností nastartovala, má však v posledních letech „na kahánku“. Nizozemcům se totiž zdá, že pouze dávají a prakticky nic od Chrudimě nedostávají. Za dvě desetiletí totiž natekly do východočeského města z Ede desítky milionů korun, přičemž opačným směrem směřovaly spíše skupiny studentů a městských delegací. Šetrnost Holanďanů je přitom pověstná a nelze se tedy divit, že se jim do podpisu nové smlouvy před dvěma lety moc nechtělo.

Holanďané si proto vymínili změnu vztahů a namísto vedení obou měst zajišťuje teď kontakty Nadace Stedenband Ede-Chrudim na straně Ede, na straně Chrudimi je pak za partnerství odpovědná Komise pro zahraniční vztahy. Právě tuto komisi vede místostarosta Málek a v září proto navštívil samotné Ede, aby si prohlédl sběrný dvůr a revitalizaci areálu bývalých kasáren s jejich novým využitím - divadelním a koncertním prostorem, zkušebnami, bydlením a zejména pak s chystaným projektem velkého potravinářského centra. Došlo i na jednání na radnici a seznámení se s chodem tamního úřadu.

A protože místostarostovi velmi záleží na tom, aby tato spolupráce pokračovala, vybízí Chrudimáky k aktivitě, která by ji pomohla zachovat. „Pomalu vyprší lhůta, na kdy se obě města na spolupráci domluvila a bude potřeba si říci, zda-li má smysl ve spolupráci pokračovat. Byl bych velice rád, kdyby se ozvali zájemci o navázání kontaktů v tomto městě. Je jedno, zda půjde o podnikatele a výměnu know-how a kontaktů či neziskové organizace a další subjekty. Je jen potřeba, aby přínos byl veřejný a byl zájem. Město pak může pomoci s vysláním či přijetím zástupců,“ říká Roman Málek.

Velké naděje na prodloužení spolupráce si však město podle interních informací z kuloárů radnice příliš nedává. Zástupci Ede prý totiž počítají s ukončením spolupráce, která jim mnoho nepřináší a zaměří svoji pozornost raději na větší města. Samotné Ede má zhruba 110 tisíc obyvatel, což je víc než nedaleký Hradec Králové, který je dokonce krajským městem. Chrudim s necelými 24 tisíci obyvateli mu tak evidentně přestává stačit. 

Chrudim - Podzim a s ním i velké množství spadaného listí je tu a obyvatelé města se opět začínají ptát, co s odpadem, který vzniká především kolem rodinných domů. Už v červenci přitom měla vzniknout skupina odborníků, která by stanovila, co s bioodpadem dál poté, co bude sesbírán. Plán odpadového hospodářství však ani po čtvrt roce není hotový.

Ve městě samotném však zdaleka nejde jen o listí a trávu posekanou na soukromých pozemcích jeho obyvatel. Lidé si dlouhodobě stěžují i na zahnívající trávu, která se především v sídlištích kupí po každém sekání. Zodpovědní úředníci zde ale argumentují údajným hnojením, které má z tlejících zbytků zeleně pronikat zpět do půdy. Nelibý zápach však zdejším obyvatelům otravuje život, a proto by spíše uvítali sběr tohoto materiálu a jeho odvoz do kompostárny. Právě její zřízení ve správě města je jedním z řešení, které radnice zvažuje jako způsob likvidace bioodpadu. Jejímu vybudování prý však brání, mimo jiné, i prázdná městská kasa. „Zajímalo by mne, kdy má Chrudim v plánu poskytnout svým občanům popelnice na bio odpad. Zcela určitě je to věc vítaná, hlavně když se Chrudim honosí přídomkem Zdravé město. V jiných městech je vídám naprosto běžně,“ říká Andrea Částková.

Šéfka Oddělení životního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková však mnoho nadějí nedává. „Město Chrudim v současné době zpracovává nový Plán odpadového hospodářství a v něm se řeší i způsob nakládání s bioodpadem. Plán odpadového hospodářství by měl být projednán s veřejností a občané budou mít možnost se k němu vyjádřit. Podle toho, jak se problematika nakládání s bioodpadem v plánu odpadového hospodářství vyřeší, bude  město postupovat,“ říká Mrózková. Veřejná diskuse přitom proběhla už několikrát a nejkřiklavějším příkladem jejího fatálního sehnání z posledních měsíců je třeba setkání v Michalském parku. Zde se vedení města a odpovědní úředníci snažili už poněkolikáté od obyvatel města zjistit, co s tímto bývalým hřbitovem dál. Přestože se diskutovalo již začátkem března, výstupy z tohoto jednání, stejně jako konkrétní změny v parku samotném, nejsou prozatím k dispozici.