Chrudim - Stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie nenechává v klidu jak obyčejné obyvatele města, tak místní politky. Naposledy se k současnému „kočkopsu“ na střeše chrámu vyjádřil městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), jemuž se nelíbí investice do nového střešního pláště, jímž má být pálená taška.

„Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," tvrdí napřiklad Fratnišek Pilný, jehož profesí je stavebnictví a je tedy odborníkem na slovo vzatým. Minimálně z neznalosti ho však usvědčuje několik starých fotografií, které nedávno zvěřejnil facebookový projekt „Vzpomínky na starou Chrudim“. Právě zde se objevily obrázky gotického kostela z doby, kdy už byla Františkem Schmoranzem provedena regotizace a na střeše se nachází Pilným kritizované tašky. Pravděpodobně se tu po taškách objevila i břidlice, která je tradiční krytinou užívanou k pokrytí střech kostelů už od středověku. Ukázkou takové břidlicové střechy je monumentální chrám svaté Barbory v nedaleké Kutné Hoře. Podle všeho byla stejná krytina užita v Chrudimi ještě v roce 1950.

[[img:chrn_halfwidth:11725:Břidlice byla jednou ze střešních krytin, kterou nesly dokonce i věže kostela.  Foto: Věra Šlosarová Kajzrlíková]]

V opozici k názoru Františka Pilného tak stojí třeba výtvarník Ivan Baborák, jenž je zcela jednoznačně pro návrat břidlice na střechu arciděkanského kostela. „Požadavek, dát střechu do původní podoby - břidlice - vítám. Mimochodem, pokud dobře počítám, tak na kostele je už třetí střešní krytina za jeden lidský život. O čem to asi svědčí? Kde asi pokrývači udělali chybu, kdo je kontroloval a kdo to platil?“ ptá se přestavlcký malíř s chrudimskými kořeny. Zdejší katolická farnost opravuje významnou kulturní památku za výrazné finanční pomoci státu i města. Naposledy tak radnice schválila třeba sedmdesát tisíc určených na instalaci sítí proti holbům.

Chrudim - Radnice opět vypsala podmínky pro získávání dotací v oblasti takzvaných „prioritních sportů“. Přestože je termín k podávání přihlášek do programu „vražedně“ krátký, dá se i letos očekávat doslova smršť. Přijít lehce k pěnězům na vlastní zábavu totiž mnozí sportovci neodmítnou.

Prioritními sporty jsou přitom ty, které mají pro město nadstandardní přínosy, a to především z pohledu významu daného sportu. Důležitá je rovněž propagace města, ať už regionální nebo celorepubliková. Protože jde městu v této souvislosti také o reklamu, stranou nenechává i podmínku, aby utkání sportovců prioritních sportů navštěvovalo velké množství diváků. Chrudimský šachový oddíl, o jehož neúspěšné žádosti o dotaci Chrudimské noviny informovaly už před rokem, tak může na zařazení mezi „smetánku“ vybraných a privilegovaných podle všeho zapomenout, protože na zápasy borců u hracích stolů nikdy nepřijde tolik diváků jako třeba na utkání hokejistů nebo futsalistů.

Přestože se město potýká s výpadky ve výběru daní, navrhne rada města zastupitelstvu ke schválení částky v maximální výši 300 tisíc korun jako sportovní dotace prioritním sportům. Každoročně se tak dostane třeba na fotbalisty, jimž radnice nechala podle zlých jazyků v rámci předvolební kampaně vystavět novou tribunu v Novoměstské ulici, nebo zmiňované hokejisty, jejichž příznivcem a bývalým trenérem je starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Posuzování přínosu toho kterého sportu v propagaci města je totiž zcela na libovůli lokálních politiků a úředníků, čímž se otevírá prostor pro korupční myšlení.

Na podávání žádostí mají nyní zájemci o městské dotace pouhých 15 dní a sice v termínu od 1. do 15. srpna. Podrobnější informace najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

program_pro_poskytovani_sportovnich_dotaci_pro_prioritni_sporty_mesta_chrudim.pdf

Chrudim - Městský rozhlas a srozumitelnost hlášení, která se čas od času z jeho útrob ozývají, je nikdy nekončícím seriálem. Prakticky pokaždé, když se úředníci snaží obyvatelům města sdělit nějakou závažnou informaci, najde se dost Chrudimáků, kteří danému hlášení vůbec nerozumí.

Situace s nesrozumitelným hlášením se vyhrotila v době, kdy z píšťovské Penty unikl mrak s kyselinou a město se snažilo občany varovat, aby neotevírali doma okna. Většina dotázaných ale hlášení vůbec nerozuměla, protože reproduktory městského rozhlasu prý nejsou umístěny tak, aby jim mohli občané bezproblémově rozumět. Obdobný problém nastal i ve čtvrtek 6. srpna, kdy se radnice rozhodla od dopoledních hodin opakovaně informovat Chrudimáky o zákazu odběru povrchových vod. Výsledek byl ale znovu rozpačitý.

„Jestli to hlásili zhruba okolo tři čtvrtě na čtyři, tak jsem u nemocnice zaslechl nějakou plechovou hubu jako rozhlas, ale co si povídal, nebylo rozumět. Zvuk se navíc šířil od Tesca a na samotné Vlčí Hoře nebylo slyšet nic,“ říká Vladislav Tomiška. Nesrozumitelné hlášení si prý vyslechli také obyvatelé Topolské ulice a rovněž v sídlišti Na Větrníku se lidé museli soustředit, aby vůbec zachytili, co se z rozhlasu line. Podobný zážitek měli i někteří podnikatelé na Resselově náměstí a v jeho okolí. „Vyřiďte, prosím, někdo tomu týpkovi, který hlásí v městském rozhlase, ať mluví do mikrofonu trochu rychleji. Možná pak obsah sdělení bude lépe dešifrovatelný, než muset jeho slova prokládaná neskutečně dlouhými mezerami skládat dohromady jako puzzle,“ uvádí majitel cukrárny v Břetislavově ulici Zbyněk Kotúč.  

Rozhlas samotný je přitom čas od času testován a do jeho modernizace radnice investovala nemalé prostředky. Zda bylo umístění jednotlivých reproduktorů konzultováno s odborníky na akustiku, není ale známo. Každopádně je rozhlasu rozumět pouze v jeho těsné blízkosti a lidé, kteří se snaží zachytit obsah sdělení byť jen o kousek dál nebo za rohem, mají prostě smůlu. Nezanedbatelnou roli při vysílání městského rozhlasu sehrávají i nepříjemné ozvěny, které vytvářejí z mluveného slova doslova jednolitou nesrozumitelnou kouli, kterou nelze ani při sebelepší vůli rozluštit. 

Chrudim - Někteří řidiči se rozhodli řešit uzavírku železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků dost svérázným způsobem. Stejně jako ignorovali příkazové značky „Stůj, dej přednost v jízdě“, ignorují nyní šoféři náklaďáků vyznačenou objížďku, která je vede desítky kilometrů mimo město, aby se vůbec dostali do Slatiňan.

Podobná situace se opakuje už podruhé. Nejprve se udála v období, kdy silničáři uzavřeli silnici spojující město s Hrochovým Týncem a řidiči nákladních aut si tak krátili cestu přes místní část Topol, přestože na úzkých silnicích třetí třídy neměli co pohledávat. Policie České rpubliky tady sice prováděla namátkové kontroly, ale podle šoférů osobních aut to zdaleka nestačilo a náklaďáky to od zkratky neodradilo. Špatné spaní budou mít až do pondělí 10. srpna nejspíše i obyvatelé Vlčí hory a Presů, protože právě tudy vede současná objížďka pro osobní automobily, které nemohou projet přes uzavřený železniční přejezd v ulici Obce Ležáků. Uzavírka by přitom měla skončit právě v pondělí.

[[img:chrn_fullwidth:11724:Uzavírka přejezdu v ulici Obce Ležáků by měla skončit už v pondělí.  Foto: Jindřich Balous]]

Vzhledem k tomu, že silnice určená pro objížďky „osobáků“ jen těžko může pojmout široké nákladní soupravy, byla pro „tiráky“ určena jiná objížďka. Ta však znamená mnoho kilomerů navíc a řidiči se zbožím nebo materiálem zkrátka šetří čas a využívají objížďku, na níž nemají co pohledávat. Jak od Slatiňan, tak od Chrudimi je jasně značeno, které vozy mají kam směřovat. Šoféři se však vymlouvají na nepřehlednost, přičemž oranžovou tabulku s vyznačeným nákladním autem lze na kruhových objezdech přehlédnout jen obtížně. Městká policie Chrudim má však v současnosti plné ruce práce s vykazováním řidičů z centra města, kde začala Slavátorská pouť a republikoví policisté se v oblíbené zatáčce v Presích, kde nepravidelně provádějí „kontrolní kontroly“, také prozatím neobjevili.  

Chrudim - S blížícím se pouťovým veselím se radnice rozhodla opět řešit problematiku veřejných toalet a jejich co nejefektivnější využívání pouťovými návštěvníky. "Kadibudky" se tak objevily třeba v zatáčce v Široké ulici, kde se však některým obyvatelům města zrovna dvakrát nelíbí.

„Opravdu velice vkusně umístěné toalety! Jdu blejt, velebnosti,“ komentuje umístění mobilních toalet Jan Rydl. Souhlasně se k Rydlovu názoru vyjadřuje i chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách, Ivan Baborák. Ten navíc upozorňuje na skutečnost, že záchodky pod sochou Piety působí opravdu podivně.

[[img:chrn_fullwidth:11722:Záchodky pod sochou Piety zakryjí stánky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zcela opačný názor má ale třeba Leoš Staněk. Podle jeho názoru jde spíše o praktičnost a snadnou dosažitelnost, kdy vkus jde stranou. Pomočená nároží ulic totiž nikdo nechce. „Když musíš, tak musíš. Umístění bych neřešil, stejně v tom ohybu bývají stánky. Když ty kadibudky schováte tak, aby byly umístěny vkusně, je zase riziko, že je lidi nenajdou. V tomto případě tedy raději preferuji nevkus,“ říká Staněk.

Radnice kromě instalování mobilních toalet v Široké ulici a u sportovní haly v ulici Opletalově reagovala i prodloužením provozu „stacionárních“ veřejných záchodků. Jak ty na Školním náměstí, tak i v ulici Čs. partyzánů budou v pátek a v sobotu otevřeny od osmi ráno do půlnoci a v neděli pak do osmi večer. Platit se za ně přitom nebude a budou zcela zdarma.

Chrudim - Městský úřad přikročil s ohledem na enormní sucho a nedostatek dešťových srážek k opatření, které nepotěší především zahrádkáře a další, kdo využívají povrchových vod ke své potřebě. S okamžitou platností totiž zakázal jejich odběr.

Zákaz se netýká jen samotného města a k němu „přifařených“ obcí Medlešice, Vestec, Markovice, Vlčnov a Topol. Odebírat vodu z řek a rybníků nesmějí ani obyvatelé obcí, nad nimiž chrudimský městský úřad vykonává pravomoci obce s rozšířenou působností. Těmto obcím zakazuje odběry povrchových vod, které byly povoleny podle vodního zákona, v rozsahu do šesti tisíc metrů krychlových ročně nebo do pěti set metrů krychlových měsíčně. Odběry povolené nad toto množství a obecné nakládání s povrchovými vodami nejsou tímto zákazem dotčeny. Odběry v povoleném množství nad šest tisíc metrů krychlových ročně nebo do pěti set metrů krychlových měsíčně jsou odběry podléhající platbě a jejich omezení, případně zakáz, bude v případě potřeby řešeno v individuálních správních řízeních.

Průtoky v řekách se mnohdy pohybují jen na třiceti procentech normálního stavu, teplota vody roste a prognóza, kterou Povodí Labe městu zaslalo, nevypadá příliš růžově. Aby řeky zcela nevyschly a nebyla tak ohrožena jejich funkce přirozeného prostředí k životu pro různé živočichy a rostliny, přistoupilo město k tomuto zákazu bez odkladu. Nechalo jej dokonce po desáté hodině dopolední vyhlásit městským rozhlasem.

Příloha: 

2015-051762.pdf

Chrudim - Návštěvníci chrudimské pouti se letos pořádně zapotí, když budou hledat místa k parkování. Obvykle své vozy odstavili v některé z ulic na Novém městě, což se tentokrát poněkud zkomplikuje. Vzhledem k rekonstrukci rozvodů plynu musejí třeba zapomenout na Švermovu ulici.

Samotné práce na plynovodu v této lokalitě přitom začaly už v březnu a budou pokračovat i nadále. Poslední ulicí, kde se město společně s plynaři bude realizovat při opravě povrhů chodníků a silnic, je zmiňovaná Švermova ulice. „V případě, že dojde k rozkopání celých úseků chodníků, měl by být nový povrch proveden ze šedé zámkové dlažby. Je vhodné držet zásadu, že v celé lokalitě budou nově řešené povrchy stejné,“ vyjádřil se už dříve architekt města Marek Janatka.

V některých ulicích se město rozhodlo využít rekonstrukčních prací k tomu, aby zlepšilo jejich šířkové uspořádání, a to především ve prospěch parkovacích míst. Nová parkovací místa budou řešena ze šedé zámkové dlažby. Podobnou dlažbu přitom dostanou i chodníky. Na některých místech bude nově doplněna zeleň a rekonstruováno veřejné osvětlení.

[[img:chrn_fullwidth:10787:Také v Opletalově ulici prošel plynovod rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je logické, že chceme využít situace a zlepšit podmínky pro chodce i obyvatele lokality. Ke změnám by mělo dojít například právě ve Švermově ulici, v ulicích V Tejnecku nebo Na Valech,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Přes čásstečný úspěch v rekonstrukcích nemá starosta mnoho důvodů k radosti. Dotáhnout celou akci do konce se nepodaří. Na vině je především propad ve výběru daní, s nímž se radnice letos potýká. Ten zavinil nedostatek peněz na některé z plánovaných akcí, mezi něž patří právě probíhající rekonstrukce několika lokalit na Novém městě. „S tak výraznými změnami jsme v letošním rozpočtu nepočítali a zatím nám nepřály ani menší daňové příjmy od státu. V tak velkém rozsahu bychom to letos už zřejmě ani nezvládli realizovat,“ uzavírá starosta. Podle jeho slov tedy část chodníků a silnic dostane nové povrchy až v příštím roce. Podmínkou samozřejmě je, že se výběr daní státem podstatně zlepší.

Chrudim - Osud kdysi hojně navštěvované a dnes uzavřené Restaurace U Slejšků, kterou vlastní podnikatel Petr Locker, se nachýlil. Insolvenční správce, který přítele neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) Lockera zastupuje, navrhnul podstoupit historickou nemovitost do dražby.

Vyvolávací cena domu, v němž se nachází třeba taneční sál, restaurace a také bytová jednotka, v níž má Petr Locker své trvalé bydliště, je nyní na částce sedmi milionů dvě stě tisíc korun. Minimální kupní cenou by měla být bez dvou set tisíc pět milionů korun. Zájemci se musí připravit na takzvaný „holandský způsob dražby“, při němž je částka postupně snižována. Kdo tedy bude souhlasit s odkupem za nejvyšší finanční obnos, získá i draženou nemovitost.

Dražebník, kterým je firma Eurodražby CZ, nabízí dokonce i dva termíny, v nichž lze dům projít a seznámit se s jeho stavem. První je stanoven na 3. září v 16.30 hodin, druhý pak na 15. září v 11 hodin dopoledne. Samotná dražba se uksuteční 25. září v deset hodin dopoledne. Podrobnější informace zájemci najdou zde.

Chrudim - Maringotky a obytné vozy „světských“ stojící před Slatiňany jsou neklamným znamením, že chrudimská pouť je za dveřmi. Jaký tedy bude nájezd atrakcí a co připravuje místní katolická farnost?

Místní poutní slavnost, která se řadí svou velikostí a rozsáhlostí mezi největší poutě v České republice, těsně souvisí s církevním svátkem Proměnění Páně, který připadá na čtvrtek 6.srpna. Přestože je hlavní chrudimský chrám zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, tradičně je primární poutí právě tato slavnost související s milostným obrazem nejsvětějšího Salvátora. Zázračný obraz také bude v neděli od půl dvanácté do tří hodin odpoledne vystaven arciděkanském chrámu. Po celý rok se totiž nad hlavním oltářem kostela nachází jen jeho kopie.

Ve středu 5. srpna začnou od 18 hodin najíždět do centra města první pouťové atrakce a stánkový prodej bude zahájen až v pátek 7. srpna ve dvě hodiny. Poslední atrakce by měly okolí Resselova námětí opustit v pondělí 10. srpna ve čtyři hodiny ráno. Technické služby totiž potřebují čas na úklid případného nepořádku, který po sobě návšttěvníci pouti zanechají.

Ve čtvrtek 6.srpna v 19 hodin se na katolické faře uskuteční přednáška Miloše Pachra na téma „Věda a víra“. V pátek 7. srpna od 20 hodin kostel svaté Kateřiny rozezní modlitby chval plné křesťanských písní a biblických textů. V sobotu v 18 hodin stejný kostel nabídne slavnostní zpívané nešpory a také možnost uctít milostný obraz Salvátora, chrudimského ochránce. Program uzavře nedělní poutní mše svatá v deset hodin, při níž se představí nová „pravá ruka“ arciděkana Jiřího Heblta, trvalý jáhen Pavel starý.  

Chrudim - Množství a rozmístění přechodů pro chodce nikdy nebude takové, jak by si všichni chodci přáli. Jedním z krizových míst bez přechodů je přitom údajně okolí Stromovky, konkrétně poměrně dlouhá lokalita od zastávky Městské hromadné dopravy „Stromovka“ až po benzínovou stanici firmy Shell.

Na nedostatek přechodů si tu stěžuje i mladá maminka Petra Chludová. „Od zastávky Stromovka až po benzínovou pumpu Shell není žádný přechod pro chodce. Mám dvě děti, bydlím na Stromovce a často chodíme do Střeleckého parku, ale dostat se tam s pocitem bezpečí nelze. Agresivita i bezohlednost řidičů se stále stupňuje a přejít silnici v tomto úseku je stále nebezpečnější. Přitom se zde pohybuje mnoho dětí a maminek s kočárky. Nechápu, proč na Palackého třídě je snad každých dvě stě metrů semafor a tady není přechod ani jeden. Myslím si, že namalovat na silnici zebru a umístit pár značek nemůže být tak drahé v porovnání s bezbečím obyvatel v této části Chrudimi,“ říká Petra Chludová.

[[img:chrn_fullwidth:3926:Park Střelnice je oblíbeným cílem maminek s dětmi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek však mnoho optimismu nenabízí. Nové přechody v této lokalitě sice vzniknou, ale ne tam, kde by bylo podle všeho nejvíce třeba. „V rámci rekonstrukce Družstevní ulice je připravena i úprava křižovatky Družstevní ulice s ulicí Maleckou. Zde jsou navrženy přes ulici Maleckou přechody pro chodce. Případné vybudování přechodu pro chodce například v křižovatce Malecké ulice, Na Kopci, Moravské by vyžadovalo vypracování potřebné projektové dokumentace. Požadavek na zřízení přechodu pro chodce byl zatím pouze u křižovatky Malecká - Družstevní, kde je připravena projektová dokumentace. Následné zřízení přechodu pro chodce je odvislé od finančních možností města Chrudim, neboť zřízení přechodu pro chodce není jen o umístění vodorovného dopravního značení. S ohledem na nutnost zajištění bezpečnosti na přechodu pro chodce je nutné zajistit třeba i vysazenou plochu chodníku ke zkrácení délky přechodu, jeho nasvětlení, zajištění rozhledu na přechodu pro chodce a s tím někdy související omezení parkovacího stání. Investice pak dosahují statisícových částek. Požadavek na zřízení přechodu pro chodce bude předán Odboru investic v rámci projednávání návrhu rozpočtu na rok 2016,“ vysvětluje Klimek, kde se mohou chodci na nové přechody těšit.