Chrudimské noviny Zprávy

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Zprávy

Chodníky v ulici Dr. Malíka čeká oprava, ve Václavské ulici jsou však po rekonstrukci k vidění nedodělky

Chrudim - Stav chodníků ve městě je nekonečné a vděčné téma. Jejich povrch nebude nikdy stoprocentně v pořádku, proto se radnice čas od času pustí do jejich oprav. Momentálně tak přijdou na řadu třeba cesty pro chodce v ulici Dr. Malíka.

Peníze na tuto akci „přiklepli“ městští radní už před prázdninami a ve výběrovém řízezní se svou nabídkou milion a čtyři sta tisíc korun uspěla firma Hold z Orle. „Úpravy byly na základě opakovaných podnětů projednávány s veřejností už v loňském roce. Akce svým způsobem navazuje na další zásahy, které nejen v návaznosti na síťaře v celé lokalitě postupně probíhají," říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Práce budou probíhat o prázdninách, kdy chodníky nevyužívají školáci. Hotovo by pak mělo být nejpozději do konce září. 

[[gal:11654]]

Zatímco v ulici Dr. Malíka mohou lidé jásat, nedaleká Václavská ulice je opravená jen na půl. Část chodíků sice v nedávné minulosti nový povrch získala, část ale nikoliv. Takže zde vznikla ukázka nedodělané práce, na níž jsou biti opět jen obyvatelé města. Kapitola sama pro sebe je pak chodník v ulici Dr. Milady Horákové, který lemuje svah nad místní plovárnou. Tady se výmoly dají počítat v desítkách a přestože na pozemku, o který se stará Luděk Marousek a Sportovní areály města Chrudim, přerůstající keře a stromy chodce v pohybu neomezují, pozemek města je na tom o poznání hůř.

Vlak Lustig připomene hrůzy holokaustu ve čtvrtek divadelním představením Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou

Chrudim - Unikátní projekt, který má připomenout genocidu, které se dopustili nacionální socialisté v Německu na židovském obyvatelstvu celé okupované Evropy, se ve čtvrtek objeví i v Chrudimi. „Vlak Lustig“, jak se projekt jmenuje, zastaví totiž i na vlakové zastávce Chrudim - město.

Mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury Devět bran představí ve svém letošním programu ojedinělý mezinárodní divadelní projekt Vlak Lustig - Vlak svobody 2015, jehož nedílnou součástí je i divadelní inscenace Arnošta Lustiga a Petra Kracika Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, která připomene osudy obětí nacistických transportů, křižujících Evropu v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky. Mezinárodní divadelní projekt Vlak Lustig - Vlak svobody 2015 v rámci oslav 70. výročí ukončení 2. světové války, zavítá do Polska, Slovenska a České republiky.

Ve čtvrtek ve 21 hodin se tak na vlakovém nádraží Chrudim - město představí herci v rolích nejslavnější Lustigovy hry. Program má však svůj počátek už ve dvě odpoledne, kdy začnou výstavy fotografií a filmové projekce snímků s tématikou holokaustu. Od půl osmé večer bude pak možné zapojit se do diskuse, v devět večer potom začne samotné představení.

Lustigova světově proslulá novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je sugestivní a umělecky výjimečně silnou zprávou o jedné z nejtragičtějších, nejobludnějších a nejvíce zarážejících událostí moderních lidských dějin - nacistického holocaustu spáchaného zejména na židech, ale bolestně se dotýkajícího i dalších národů. Může se zdát, že doba, která nás od těchto historických událostí dělí, je příliš dlouhá na to, aby nám mohly příběhy lidí zavlečených nacisty do koncentračních táborů něco napovědět o světě, ve kterém žijeme. Opak je bohužel pravdou. Příběhy lidí, kteří nacistickým peklem prošli, totiž mohou stále varovat před lhostejností, netolerancí, arogancí moci a především před zrůdným a chladnokrevným „inženýrstvím lidských životů“.

Řidiči se musí připravit na úplnou uzavírku železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků a dopravní komplikace

Chrudim - Práce na rekonstrukci želeniční trati spojující Chrudim se Slatiňany a Ždírcem nad Doubravou nejsou ještě zdaleka u konce. V těchto dnech si vyžádají další dopravní omezení, z nichž především jedno se citelně dotkne všech řidičů ve městě. Uzavřen bude totiž přejezd v ulici Obce Ležáků.

Protože uzavírku plánuje Správa železniční dopravní cesty až na termín 25. července až 3. srpna, mají šoféři dostatek času na přípravu. Objízdné trasy sice budou vyznačeny, ale už teď je jasné, že třeba zásobování firem v okolí chrudimských kasáren se pořádně protáhne a zkomplikuje. Pokles tržeb mohou očekávat i obě benzinové pumpy ležící právě v ulici Obce Ležáků.

Provoz je teď tak zcela zastaven na železničním přejezdu v nedalekých Slatiňanech, a to v ulici K Vlčnovu. Dočasně sice dojde k jeho otevření, ale už 27. července bude uzavřen znovu. Neprůjezdný by měl být do 30. července. Od 16. července budou uzavřeny přejezdy v ulicích Vítezství a Schmoranzova. Jejich znovuotevření se plánuje na 24. července.

Radnice "nalije" během prázdnin do škol a školek miliony, opravit přijde i sociální zařízení v Domě dětí a mládeže

Chrudim - Je třeba, aby se peníze točily, a to i v době, kdy vázne výběr daní státem a města tak mají hluboko do kapsy. Toho si je vědoma i chrudimská radnice, proto v průběhu letních prázdnin nalije do školských zařízení miliony korun.

Největšími investicemi jsou teď zateplení mateřské školy v místní části Topol a prvního stupně „sportovky“ U Stadionu. Práce na kompletním zateplení Základní školy U Stadionu už probíhají a budou stát přibližně tři miliony korun. „Na zateplení školky v Topoli jsme dokonce získali dotaci a s vlastní spoluúčastí města činí celková investice přes čtyři miliony korun," připomíná starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). V tomto případě budou stavební práce zahájeny po prázdninách. Mezi větší investiční akce se dále řadí například rekonstrukce sociálního zázemí pro děti v Domě dětí a mládeže, do níž město investuje téměř 700 tisíc korun, nebo modernizace tří jídelních výtahů v Mateřské škole U Stadionu, která bude stát víc než půl milionu korun.

Právě záchodky v Domě dětí a mládeže přišly v nedávné době „na přetřes“ i v průběhu jednání městského zastupitelstva. V březnu totiž opozice podrobila vedení města nesmlouvavé kritice, která cílila právě na zanedbané sociální zařízení v domě, kde se pravidelně kroužků a dalších zájmových činností účastní stovky dětí. Původně měla rekonstrukce záchodů přijít na půl milionu, protože byl ale jejich stav velkou neznámou, počítalo se i s vyšší částkou. Nyní je tedy už jasné, že zanedbaná údržba spolkne sedm set tisíc. „Investice nebo úpravy ale probíhají prakticky ve všech školských zařízeních. Ve dvou mateřských školkách rekonstruujeme sociální zázemí pro děti, v jedné probíhá rekonstrukce stávající kotelny, ve školách provádíme drobné opravy, upravujeme příčky, natíráme okna nebo malujeme," doplňuje informaci neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který má chrudimské školství ve své gesci. Celkem tak radnice proinvestuje více než deset milionů korun.

Firma Oseva Agri Chrudim nabídla radnici pomoc s výkupem pozemků na výstavbu protipovodňového poldru

Chrudim - Lidem z nejvíce vodou postižených domů v sídlišti Na Šancích svítá konečně naděje na řešení jejich zapeklité situace, a to díky vstřícnosti vedení firmy Oseva Agri Chrudim, která nabídla městu pomoc s výkupem pozemků, na nichž by mohl vyrůst protipovodňový poldr. Celé transakci bránil totiž doposud požadavek majitelů zdejší zemědělské půdy, kteří ji odmítali kouskovat a souhlasili pouze s jejím odprodejem jako celkem, což zase odmítalo město. Oseva se proto nyní radnici nabídla, že vstoupí s těmito majiteli do jednání a pokusí se od nich celé pozemky vykoupit s tím, že městu přenechá jejich část nutnou k výstavbě poldru.

Tím by se radnici otevřel po nekonečně dlouhých devíti letech prostor k realizaci nádrže, která má ochránit občany a jejich majetky v sídlišti před vodou valící se během přívalových dešťů z polí, na nichž hospodaří uvedená zemědělská společnost patřící Agrofertu. Tato dohoda vyplynula přitom z jednání, kterého se zúčastnilo vedení Osevy Chrudim ve složení František Turek, Tomáš Nechvíle a Petr Hájek, spolu s vedením města, které zastupovali starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a zástupci Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim Ivo Rychnovský a Kateřina Mrózková. Schůzka se mimo jiné snažila pojmenovat faktory, které měly vliv na zaplavení sídliště Na Šancích a Malecké ulice ve dnech 13. a 14. června. Patří mezi ně nezvykle vydatné dešťové srážky, nedostatečná kapacita zdejší kanalizace a také způsob hospodaření společnosti Oseva Agri na pozemcích, z nichž voda do sídliště natekla. V neposlední řadě pak chybějící protipovodňový poldr, který se městu nepodařilo od roku 2006, kdy k záměru došlo, kvůli problematickému výkupu pozemků realizovat.

Účastníci této schůzky se vedle pomoci firmy Oseva Agri s výkupem pozemků dohodli také na dalších opatřeních, jež by mohly zmírnit následky přívalových dešťů v sídlišti Na Šancích. Již zmíněná společnost se například zavázala, že nebude na polích nad sídlištěm v příštích čtyřech letech vysévat kukuřici ani žádné jiné širokořádkové plodiny. Radnice vedle toho přislíbila, že bude se společností VaK Chrudim jednat o možnosti zkapacitnění kanalizace v Malecké ulici a úpravě zdejších uličních vpustí a zároveň, že projedná s projektanty další varianty možných opatření k řešení povodňových situací. Závěrem je nutné ještě ke schůzce dodat, že zápis z jejího jednání nemá povahu smlouvy ani závazné dohody a jde ryze o pouhý záznam z jednání dotčených osob. Nakolik se tedy začne naplňovat v praxi, ukáží až nejbližší dny a měsíce.

Město odkoupí od státu za více než pět milionů budovu, v níž sídlí sociálka, investice se za několik let vrátí

Chrudim - Město v blízké budoucnosti odkoupí budovu, v níž sídlí Orgán sociálně právní ochrany dětí, nebo-li „sociálka“. Roční nájemné, které radnice státu za pronájem prostor platí, je totiž pro ni nevýhodné. Vedení města proto za objekt utratí více než pět milionů korun.

Nákup budovy, ležící za objektem Městského úřadu Chrudim, do majetku města schválili na svém posledním zasedání městští zastuptelé a radnici tak odpadne jedna ze starostí, kterou je platba nevýhodného nájmu. Ročně totiž činí 437 tisíc korun. Kupní cena pět milionů čtyři sta dvanáct tisíc se tak radnici za několik let vrátí.

Finanční odbor přesto předložil městským zastupitelům materiál, z něhož plyne, že najednou částka na účet Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových převedena nebude. Materiál totiž počítá s platbou dvou milionů čtyři sta dvanácti tisíc v termínu do konce letošního listopadu a zbylých peněz do konce ledna roku 2016.

Agendu, kterou s sebou „sociálka“ přináší, musí přitom město řešit chtíc nechtíc. Stát totiž uložil za povinnost zabývat se problematikou náhradní rodinné péče, osvojování a třeba i výživného městu, a to musí zajistit pro úředníky prostory. Odkup nemovitosti, kde však sídlila i pobočka zmiňovaného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se tak jeví jako nejlepší z možností. 

Chrudimáci si stěžují na Romy, kteří se prý na plovárně chovají tak, jako by jim patřila, plavčíci to údajně nevidí

Chrudim - Návštěva chrudimské plovárny se může stát pro někoho doslova noční můrou. O tom se teď přesvědčila řada návštěvníků poté, co museli absolvovat nepříjemnou zkušenost s Romy, kteří se tu nejen koupají v nevhodném oblečení, ale hlučí a obtěžují ostatní návštěvníky svým nepřizpůsobivým chováním. 
 
Ne zrovna dobrou reklamu, kterou chrudimské moderní plovárně dělají naši romští spoluobčané, popsal na svém blogu i jeden tatínek, který se vydal v letním parnu ochladit se svou dcerkou. Letní koupaliště totiž společne s nimi a stovkami dalších slušně se chovajících návštěvníků "poctili" svou přítomností i zmiňovaní příslušníci romské menšiny. Zhruba 80 Romů se prý na plovárně chovalo, jako by jim místo patřilo, předbíhali ve frontě na klouzačku a dokonce chtěli pisatelovu osmiletou dcerou okrást o padesátikorunu. Po této zkušenosti odsud muž i s dcerou odešli s tím, že už se sem nevrátí. 
 
Podobnou zkušenost však má celá řada dalších návštěvníků chrudimské plovárny. Hřebíček na hlavičku tak trefil třeba Zdeněk Starý. "Od toho je tam taky personál. Já dovnitř s botami nesmím, oni ano. Dcera mít brýle na potápění mít nesmí, protože se prý mohou rozbít, oni zrcadlovky ano. Chtělo by to vyžadovat stejné věci po všech bez rozdílu. Je potřeba si uvědomit, že ústupky povedou jen k posunutí hranice v chování. Nemůžu pořádek vyžadovat jen po tom, kdo si to nechá líbit," říká Starý a nabízí zároveň řešení.

Většina plavčíků a zaměstnanců chrudimských sportovišť si ale podle všeho neví s nepřizpůsobivými romskými návštěvníky plovárny rady a snaží se proto jejich prohřešky nevidět a vyhnout se tak možným konfliktům. A to návštěvníkům plovárny vadí a přebírají tedy iniciativu sami. Naposledy se tak stalo v úterý odpoledne, kdy jedna z návštěvnic nevydržela nevhodné chování skupiny osmi Romů a přivolala na plovárnu prostřednictvím tísňové linky 156 strážníky, aby proti nim zasáhli, když se k tomu neměli plavčíci. Nejenže tu Romové hlučeli, ale neměli plavky a koupali se v teplákových kraťasech, což provozní řád koupaliště zakazuje. 

V partnerské Olešnici se chystá Český rok, vypuknout by měl ale až za dva roky, radnice hledá ty, kteří se chtějí zapojit

Chrudim - Dříve věčně nespokojený kverulant, dnes mlčící politik s konstruktivními záměry. Takový je neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se momentálně připravuje mimo jiné i na Český rok, jenž by se měl konat v jednom z partnerských měst, polské Olešnici v roce 2017.

V minulých dnech proto Chrudim přivítala oficiální zástupce Olešnice, polského partnerského města Chrudimi. Nová politická reprezentace Olešnice se s vedením města Chrudimi osobně seznámila již na setkání koncem dubna v Olešnici a nyní se hosté ze sousední země přijeli zúčastnit nejdůležitější chrudimské kulturní události, 64. ročníku přehlídky Loutkářská Chrudim.

U příležitosti návštěvy došlo i na jednání ve věci plánů partnerských aktivit obou měst do budoucna. Zástupci polského města v čele s místostarostou Jarosławem Sadowskim mimo jiné v hrubých obrysech představili vedení města Chrudim myšlenku uspořádat v Olešnici tematicky zaměřený rok 2017, který by měl být rokem českým. Na rok 2017 totiž vychází výročí 400 let od úmrtí významného olešnického knížete Karla II., pocházejícího z minsterberské větve pánů z Kunštátu a Poděbrad. Z tohoto mocného, původně českého rodu, v Polsku známého jako Poděbradové, dříve vzešel i český král Jiří z Poděbrad. 

Na programu tohoto tématicky zaměřeného roku by se měla částečně podílet i Chrudim. Jaké podoby tato spolupráce nabyde, bude ještě předmětem dalších jednání, kde se plány na chrudimské zastoupení upřesní. Jisté ovšem je, že to bude vítanou příležitostí k propagaci nejen české kultury a historie, ale i našeho města. Rádi uvítáme, pokud se s radnicí spojí spolky, podnikatelé, ale i lidé dobré vůle, kteří mají chuť spolupracovat a prohloubit tak partnerství měst. A to nejenom s polskou Olešnicí, ale i dalšími partnerskými městy,“ říká místostarosta Málek. Podobná slova přitom volí i starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Chtěli bychom v tomto roce ukázat na komunální úrovni jistou míru sounáležitosti České a Polské republiky. Počítáme i se zapojením ambasád obou států,“ tvrdí Řezníček.

Partnerských měst má Chrudim hned několik. Kromě polské Olešnice je to třeba slovenský Svidník, chorvatský Motovun a nejstarším partnerem je pak holandské město Ede. Právě spolupráce s Ede v nedávné minulosti poněkud ochabla, protože podle nepotvrzených informací měli být Nizozemci nespokojeni s velikostí a významem Východočeských Athén. Krizi se však podařilo zažehnat a tak jsou trhy ve městě opět pravidelně zaplavovány sýry a dřeváky ze země tulipánů. Významnější spolupráce se však nechystá.

Diskuse se vedla i nad parterstvím s nejnovějším spojencem města, středověkým městečkem Motovun, které je spojeno s chrudimským rodákem Josefem Resselem. Zde se objevil podobný komplex, jaký ve vztahu k 25tisícové Chrudimi ukázali Nizozemci. Motovun je totiž město, které s počtem obyvatel, jenž v roce 2001 atakoval sotva tisícovku, nevytváří pro druhé největší město Pardubického kraje příliš perspektivního spojence. Ve skutečnosti jde o oblíbený cíl turistů, kterým učarovala zachovalá středověká architektura známá třeba z Francie.

Veřejná sbírka by měla pomoci rodině z Hodonína, které po zásahu bleskem do základů vyhořel dům

Chrudim/Hodonín - Vlna solidarity se vzedmula poté, co byla veřejnost infomována o neštěstí, které potkalo rodinu bydlící v bývalé hájence v Hodoníně u Nasavrk. Dům totiž zasáhl blesk a vyhořel. Rodina, která ho obývala, se tak rázem ocitla bez prostředků a ztratila veškerý svůj majetek.  
 
Starosta obce Hodonín Miroslav Blažek se proto rozhodl zřídit speciální účet, na který teď mohou zájemci posílat finanční pomoc rodině, která bude potřebovat každou korunu. Starosta rovněž zajistil rodině dočasné ubytování, než se podaří situaci vyřešit. Číslo účtu je 2871539123/0800 a lidé mohou posílat libovolné částky. Případnou materiální pomoc, která by mohla obsahovat především hračky, oblečení a také věci běžné denní potřeby, lze konzultovat přímo s příbuznými rodiny na telefonním čísle 728 327 476. Už teď se ale vzedmula vlna solidarity, která by mohla postižené rodině pomoci z nejhoršího. 
[[img:chrn_fullwidth:11631:Dům v Hodoníně podlehl plamenům po zásahu blesku. Stál přitom na samotě u lesa v místě s překrásným výhledem.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]
Mezi prvními poskytl pomoc chrudimský Červený kříž. "Dnes jsme požárem zasažené rodině zaslali první várku pomoci, a to zejména několik pytlů oblečení ze sociálního šatníku dle požadovaných velikostí, peřiny pro všechny, povlečení, nějaké hračky, a další. Určitě rodina bude potřebovat i další pomoc, a to zejména finanční na opravu domu," tvrdí pracovníci Českého červeného kříže na sociálních sítích. Materiální pomoc organizuje také obec Libkov, která leží jen několik kilometrů od Hodonína.

Záchranné prvky u jezu v Janderově čelí nájezdům nenechavců, lano skončilo v řece zaháknuté za kořen

Chrudim - Záchranné prvky, které nechalo u některých jezů ve městě instalovat Povodí Labe, dostávají v této době zabrat. Začátkem července se tak naplnily spekulace, které se objevily v článku Chrudimských novin z letošního dubna a u jezu v Janderově zmizelo lano i s pěnovou kotvou. 
 
První, kdo si toho všimul, je známý chrudimský policista a též likvidátor přerostlé zeleně Michal Jinoch senior. "Je 5. července a lano, které jsem v dubnu fotil, je minulostí. Bohužel nějaký ´bezmozek´ ho odstranil a je neznámo kde. Takže zůstala jen cedule s návodem k použití a varováním. Tak snad se nám tam nikdo neutopí," popisuje situaci v Janderově Jinoch. 
[[gal:11637]]
Další svědkové následků řádění neznámého nenechavce se vydali lano hledat a skutečně jej objevili. Lano bylo zaháknuté zhruba v polovině toku řeky mezi mlýnem v Janderově a mostem v Chrudimi. Vandal tak kotvu s lanem nejspíše vhodil do vodního toku a lano se následně zachytilo za kořen. Nedostatku si však na základě upozornění chodců všiml i zřizovatel a vypravil se situaci okamžitě napravit. V úterý se proto na místě objevil pracovník firmy, která stojany s lanem a pěnovou kotvnou instalovala, a lano navrátil na jeho místo. Došlo také k výrazné změně, kterou je trvalé připevnění lana k zemi. Do budoucna tak nebude docházet k tomu, co se stalo začátkem července. Zároveň je vyloučeno použití lana jinde, než v přímém dosahu stojanu.