Chrudim - Po předchozím neúspěchu se do města opět vrací soutěž, která by měla zaujmout především mladé maminky s dětmi. Jeden z provozovatelů supermarketů totiž plánuje opět vystavět na území České republiky deset takzvaných „Rákosníčkových hřišť“. A ve hře je i Chrudim.

Hlasovat může každý, a to až dvakrát denně. Závěr hlasování je stanoven na 8. března a vyhrát by měla města, která získají nejvyšší počet hlasů. V současnosti vede v kategorii od 10 tisíc do 25 tisíc obyvatel Mělník, v těsném závěsu jsou pak Litoměřice. Chrudim se drží na hezkém třetím místě s necelou pětistovkou hlasů. V minulosti se Rákosníčkovo hřiště podařilo postavit třeba v nedalekém Hlinsku či vzdálenějším Ústí nad Orlicí a Svitavách.

„Je to hezký počin, ale musí být podmíněn souhlasem občanů v místě, kde bude hřiště. Když ho chtěli postavit, myslím v Husově ulici, tak je někteří občané vyhnali, protože by je rušil hluk. Že by to Lidl zkusil v Chrudimi znovu? No, nevím, ale dříve se spíš zruší další hřiště na žádost našich bezohledných občanů jako třeba hřiště naproti Motoprodejně, kousek od Penny Marketu,“ komentuje na facebooku aktivitu Zdeněk Adamec.

Dětská hřiště bývají také oblíbeným místem, kde se scházejí popíjející mládežníci a likvidují přitom jejich vybavení. Pískoviště plné nedopalků tak měl třeba obyvatelé sídliště pod hasičskou zbrojnicí a zničené provazové prolézačky našly zase maminky na hřišťátku ve vnitrobloku sídliště U Stadionu. Město se proto do jejich výstavby příliš nehrne. 

Chrudim - Parkování ve městě je už letitý problém, který se radnici zatím nedaří příliš řešit. Jak narůstá počet aut, ubývá i míst, kam lze vozidlo odstavit. V ulici Budovatelů navíc parkování komplikují majitelé domů, kteří si zde s Policií České republiky vyjednali rozšíření zákazů stání.  

Jedna z místních obyvatelek, která se představila jako Jana, se teď snaží situaci řešit. Chrudimačka se totiž domnívá, že zdůrazněný zákaz stání, který si jeden z majitelů domů vyjednal, je vlastně pronajatou parkovací plochou. „Zajímalo by mne, zda si mohu pronajmout parkovací plochu na místní komunikaci před domem, za jakých podmínek a poplatků. Podobně jako u nového domu v ulici Budovatelů,“ zajímá se o možnost vytvoření plochy k odstavení auta Jana. Město přitom umožňuje vybudování vyhrazeného stání především lidem se zdravotním postižením, kteří se prokáží potřebnými dokumenty.

[[img:chrn_fullwidth:10353:Nedostatek parkovacíh míst by zde vyřešila jednosměrka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek tak musí uvést celou záležitost na pravou míru. „V ulici Budovatelů se nachází obousměrná pozemní komunikace. Podle zákona o silničním provozu platí, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně tři metry pro oba směry jízdy. To znamená, že v případě obousměrné ulice Budovatelů platí v obou směrech jízdy zákaz stání. Není zde možné odstavit vozidlo. Současně platí ustanovení zákona, kde je uvedeno, že řidič nesmí zastavit a stát před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,“ vysvětluje Klimek zákonná ustanovení, která v úzké ulici Budovatelů znemožňují vytvoření jakýchkoliv míst rezervovaných pro místní obyvatele.

 [[img:chrn_fullwidth:10352:Přímo před výjezdem z domu se však stát nebude smět i nadále.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak se to má tedy s údajným vyhrazeným místem před jedním z domů? „S ohledem na komplikace při příjezdu k domu a jeho přístupu požádal vlastník nemovitosti o umožnění zdůraznění stávajícího zákazu stání před sjezdem a přístupem k domu. K tomu doložil písemné vyjádření Policie ČR Dopravního inspektorátu Chrudim. Následně došlo k instalaci vodorovného dopravního značení na jeho náklady. Nejedná se o pronájem místa, který není možný. Jde o zdůraznění stávajícího zákazu stání,“ říká Klimek a navrhuje místním zažádat o změnu, která by problém vyřešila. „Obyvatelům ulice mohu doporučit, aby zvážili, zda by k vyřešení legalizace odstavených vozidel v ulici neměla být zřízena jednosměrka. Tím by bylo možné vedle stojícího vozidla ponechat tři metry nikoliv šest metrů jako u obousměrné komunikace. Zákaz stání před sjezdem však bude platit stále. Pokud dospějí k názoru, že by s jednosměrnou komunikací souhlasili, tak je potřeba na město podat hromadnou žádost s návrhem na jednosměrný provoz. V žádosti je potřeba určit kontaktní osobu. Náš úřad pak zřízení jednosměrné ulice projedná s policií,“ nabízí na závěr pomocnou ruku vysoký městský úředník.

Chrudim - Přestože se město aktuálně nachází uprostřed plesové sezóny, jeden z oblíbených tanečních večerů bude letos chybět. Chrudimská beseda se totiž rozhodla zrušit oblíbený Měšťanský bál. Důvodem je prý jeho dlouhodobá ztrátovost.

„Tradiční Měšťanský bál byl dlouhodobě ztrátový, a protože tento fakt vytýká Chrudimské besedě i finanční audit zřizovatele, pro letošní rok jsme jej vypustili z programu,“ vysvětluje absenci oblíbené zábavy šéf Chrudimské besedy Jiří Kadeřávek. My si jen připomeňme, že zřizovatelem, jehož audit Kadeřávek zmiňuje, je v případě besedy Chrudim, tedy radnice pod vedením starosty Petra Řezníčka (SNK-ED). Podivné hospodaření Chrudimské besedy je dlouhodobě terčem kritiky především opozičních městských zastupitelů. Nejostřeji se zatím místní politici, ale i podnikatelé vymezovali vůči kavárně, která, podobně jako zmiňovaný ples, byla dlouhodobě ztrátová. Kritikům se nelíbil především nákup drahého vybavení kavárny a údajně též nespravedlivé konkurenční prostředí, které ve městě jejím provozováním vzniklo. Kafe v galerii, jak se kavárna jmenovala, musel nakonec Jiří Kadeřávek na pokyn města zavřít.

Rovněž při jednání o městském rozpočtu na jednom z minulých zasedání městského zastupitelstva došlo na projednávání příjmů a výdajů Chrudimské besedy. Kasa kulturního zřizovatele se přitom pohybovala v červených číslech, což prý bylo způsobeno předfinancováním nespecifikovaných akcí plánovaných na letošek. Komunikace s ředitelem Chrudimské besedy prý také vázne, na což si stěžoval městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní). Přesto městská rada, ještě ve starém složení, schválila řediteli Kadeřávkovi finanční odměnu. Stalo se tak začátkem loňského prosince a částka, kterou si Kadeřávek připsal navíc ke svému platu, je však vedením města úzkostlivě tajena, přestože byla hrazena z veřejných prostředků, tudíž nepodléhá žádnému utajení a měla by být veřejnosti naopak běžně dostupná. 

Chrudim - Nová lesovna, která by měla vzniknout nedaleko městských a rekreačních lesů na Podhůře, budí emoce. Někteří, především příznivci místních Svobodných, tvrdí, že jde o přehnaně luxusní sídlo hajného, jiní zase poukazují na absenci kvalitního zázemí pro školy a školky, které do lesů za městem míří.

Lesovna by totiž neměla sloužit jen jako poměrně luxusní bydlení pro lesního správce, ale především jako návštěvnické a vzdělávací centrum. Tuto funkci se ne příliš úspěšně snaží několik let „simulovat“ dřevěný domek nedaleko rozhledny Bára, ale nedaří se mu to. V současné době jsou již zpracovány všechny podklady a podle ředitele Městských lesů Chrudim Zdeňka Odvárky bylo zažádáno také o stavební povolení pro lesovnu.

[[gal:4216]]

Co všechno by tedy podle vítězného projektu dua architektů Lukáše Pavlík a Tomáše Meda za téměř patnáct milionů mělo u paty Podhůry vyrůst? Kromě zmíněné lesovny a návštěvnického centra se zde prý objeví i 35 parkovacích míst pro auta a dva autobusy, pítko a nebo také bezbariérová toaleta, která by měla být přístupna nepřetržitě. Právě toaletou vyjde město vstříc všem těm, kdo zhnuseně sledují chomáčky toaletního papíru s „překvapením“ v nedalekém lese. Rovněž cyklisté, kteří se úspěšně dopraví na Podhůru a absolvují tak cestu mezi auty, neboť stezka určená kolařům prozatím stále není postavena, najdou u nové lesovny svůj koutek. K zapůjčení by zde měla být i základní sada nářadí, nebo samoobslužná pumpička s myčkou kol. Kdy přesně začne stavba nové budovy, není zatím zřejmé, podle Odvárky se totiž čeká na vyřešení uspořádání vnitřních a vnějších prostor lesovny v projektu architektů Pavlík a Meda.

Chrudim - Místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) je teprve druhým mužem na radnici, kterému přepustil post šéfa Městské policie v Chrudimi současný starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Předtím dostal tuto příležitost v letech 2006 - 2010 už jen Jan Čechlovský (ODS), který byl v uvedené době chrudimským starostou. S výjimkou této čtyřleté přestávky velel totiž městským strážníkům nepřetržitě od začátku 90. let výhradně pouze Řezníček, který je znám svým obdivem k uniformám.

A právě tuto skutečnost podrobují někteří lidé v oboru kritice a kvitují s povděkem, že byl šéf městských strážníků konečně po mnoha letech obměněn. Dopomohla k tomu nová koaliční dohoda, která způsobila rošádu hned na několika pozicích. A vzhledem k tomu, že starosta Řezníček trval na tom, že chce po sociálních demokratech převzít městské investice, které až do voleb velmi dobře spravoval nynější první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), musel starosta chrudimské sociální demokracii přepustit řízení městské policie, na kterou měl až doposud velký vliv. Volba přitom padla na vystudovaného právníka a místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD), který prý přijal tuto pozici bez rozmýšlení.

Nejprve vyřídit nutnosti a potom prý přijde nová vize
"Má to svoji logiku. Jako právník jsem hned po roce 1990 zřizoval ve městě přestupkovou komisi, takže je mi tato agenda blízká. Proto jsem danou nabídku řídit městskou policii akceptoval okamžitě," říká místostarosta Tejkl. Velení nad městskými strážníky se přitom ujal od 1. února a na úvod se prý chce nejprve seznámit s chodem městské policie a jejími potřebami. "Sešel jsem se už za tímto účelem s vrchním strážníkem Lukášem Dvořákem, abychom spolu konzultovali nejnaléhavější body k řešení, které se týkají materiálního vybavení strážníků - například centrálního registru jízdních kol, nového radarového systému, alkoholtesteru, pořízení rukavic na odchyt psů nebo vylepšení místnosti, v níž podávají lidé strážníkům vysvětlení," vyjmenovává Tejkl priority, které chce řešit ze všeho nejdříve, anebo které zdědil k vyřízení po svém předchůdci Řezníčkovi.

Teprve až následně se chce zabývat koncepcí dalšího fungování Městské policie Chrudim. "Zatím nemohu říct, že bych plánoval nějaké radikální změny. Ostatně, bylo by ode mne teprve po několika dnech ve funkci vůči strážníkům arogantní něco takového tvrdit," uklidňuje místostarosta, avšak změny v koncepci fungování městské policie nevylučuje. "Svoji vizi představím, jakmile se s touto oblastí dokonale seznámím. Nebude to však trvat dlouho," pokračuje Miroslav Tejkl, který se ještě v minulém volebním období postavil za jmenování Lukáše Dvořáka novým vrchním strážníkem na základě výběrového řízení, jehož regulérnost zpochybnila tehdejší opozice ústy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a Davida Kasala (ANO 2011), podle nichž nebyl do této funkce vybrán opravdový odborník.

Pochybnosti opozice nad Řezníčkovým vedením strážníků
Podle lidí zasvěcených do této problematiky a některých opozičních politiků byla úroveň výběrového řízení minimálně diskutabilní - bylo totiž provedeno v rekordně krátkém čase a byli z něho na základě mělkých kritérií vyloučeni například zkušení policisté s mnohaletou praxí v republikové policii, kteří obdobně velká oddělení jako v Chrudimi vedli v minulosti s velmi dobrými výsledky. Někteří zašli ještě dál, když tvrdili, že bylo o výsledku výběrového řízení dávno dopředu rozhodnuto, například jeden ze současných čtyř místostarostů Roman Málek, u něhož se ale nedá předpokládat, že bude v této ostré rétorice v zájmu zachování stávající radniční koalice dál pokračovat. Každopádně společným jmenovatelem výše uvedeného problému byl pro všechny v opozici starosta Řezníček, který si měl údajně vybrat za nového vrchního strážníka svého oblíbence, kterého navrhla do funkce výběrová komise složená převážně z městských úředníků.

A právě s takovým dědictvím bude muset Miroslav Tejkl nyní pracovat a je si toho dobře vědom, že nebude nijak jednoduché zbavit se takřka dvacetiletého stigma Řezníčkova vedení městských strážníků. Mnozí mají totiž ještě v dobré paměti nepovedený výběr jednoho z Dvořákových předchůdců ve funkci vrchního strážníka, kterého se dokázal pro jeho kontroverzní chování a nedostatečné vzdělání zbavit až Čechlovský během svého ojedinělého čtyřletého působení v čele městské policie. "Mám za to, že nastal nejvyšší čas vyměnit Řezníčka za někoho kompetentnějšího," říká otevřeně lídr České pirátské strany v Chrudimi a vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna, který zde v minulosti, než z našeho města odešel za prací jinam, působil jako preventista kriminality a jehož některé projekty, jako městský kamerový systém, fungují v Chrudimi dodnes. A jelikož se v poměrech zdejší městské policie dobře vyzná, nevynechal před komunálními volbami jedinou příležitost, aby jejího dřívějšího velitele nepodrobil kritice. Proto nynější změnu vítá. "Miroslav Tejkl je nejen právník, ale je také morálně čistý, proto je z mého pohledu daleko vhodnějším kandidátem na vedení Městské policie v Chrudimi než Petr Řezníček, který vykonával tuto funkci nepřiměřeně dlouho a proto nastal nejvyšší čas k tomu, aby z této funkce odešel," podtrhuje Jiří Stuna.

Chrudim - Město se chystá od května pronajmout zdejší smuteční a rozlučkovou síň novému zájemci, a to pouze do doby, než bude zahájena jejich kompletní rekonstrukce. S tou přitom radnice počítá nejpozději v příštím roce na jaře, takže půjde jen o krátkodobý pronájem. Rozhodla o tom městská rada.

Podle radních bude na nového provozovatele smuteční a rozlučkové síně vedle hřbitova U sv. Kříže vyhlášeno výběrové řízení. Rozhodujícím kritériem má být přitom nejvyšší nabídnuté nájemné za metr čtvereční a rok, přičemž objekt disponuje celkovou výměrou více než 526 metrů čtverečních. Až doposud zařízení provozuje už od počátku 90. let minulého století firma Vostrovský z Heřmanova Městce a přestože její majitel sám před nedávnem zemřel, dá se předpokládat, že jeho následovníci budou o prodloužení pronájmu prostor usilovat i nadále a budou se o objekt přetahovat s konkurencí, která vedle nich ve městě rovněž v pohřebních službách podniká.

Rekonstrukci smuteční a rozlučkové síně připravuje město ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který je původním autorem celého zařízení. Třeštík přitom už zpracoval studii zahrnující řešení nejen samotné síně, ale i parkování a zeleně v přilehlé lokalitě, za což inkasoval z městské pokladny 600 tisíc korun. Nyní je připravována projektová dokumentace celé rekonstrukce, kterou pozdržel požadavek na zanesení řešení svodu dešťové vody ze zdejší parkovací plochy do kanalizace, což práce na rekonstrukci smuteční a rozlučkové síně minimálně o rok pozdrželo a počítá se tedy s nimi oproti původnímu plánu až v příštím roce. Lidé si od zrekonstruovaného zařízení nejvíce slibují především to, že už se nebudou muset mačkat v úzké chodbičce před zahájením smutečního obřadu, nebo že si zde budou moci koupit květiny v prozatím chybějící prodejně. Očekávají i lepší parkovou úpravu kolem celého objektu.

Chrudim - Rada města má ve své gesci i schvalování drobných finančních darů. Nikdo z žadatelů o příspěvek plynoucí z radniční kasy nemůže však předem tušit, zda jeho žádost radní schválí nebo zamítnou. V minulosti tak měli štěstí především sportovci, kterých ve vedení města zasedá velké množství.

Na svém posledním zasedání tak městská rada neschválila poskytnutí finančního daru třeba Domovu na hradě Rychmburk. Zařízení, které se stará o osoby s chronickým a duševním onemocněním, žádalo vedení města o tři tisíce korun. Peníze měly být využity na úhradu vytápění hradu, kde je ubytována chrudimská občanka. Podobně mohou na deset tisíc korun zapomenout i v Domovu u studánky, kde jsou ubytovány hned dvě Chrudimačky. I zde mělo jít o částečnou úhradu provozních nákladů.

Tentokrát tak uspěla pouze chrudimská Farní charita, jíž radní „přiklepli“ hned deset tisíc korun, které půjdou na dofinancování provozních a osobních nákladů Dobrovolnického centra. Přesně před rokem peníze putovaly třeba na projekt Odznak Všestrannosti olympijských vítězů, nebo Zumbathon pro Míšu Teresku. Zkrátka nepřišel ani Oldřich Bujnoch, organizátor Vinařské desítky, jenž získal od města celých dvacet tisíc korun, Sportovní unie Chrudimska, která získala pět tisíc a Sports team Chrudim. Tito sportovci obdrželi rovněž pět tisíc na pronájem bazénu a nákup sportovních pomůcek. 

Chrudim - Radnice teď zveřejnila výroční zprávu, která popisuje její činnost v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ten totiž určuje podmínky, za nichž musí veřejné instituce poskytovat zprávy o své činnosti. Město se přitom dlouhodobě chlubí, že jeho komunikace s občany je přímo vzorová.

Kolik dotazů tedy Oddělení vnějších vztahů MěÚ Chrudim, které zaměstnává hned tři úředníky, zpracovalo? Realizují se zde dva tiskoví mluvčí - Sylva Drašnarová a Aleš Prokopec, kteří prý měli v loňském roce společně se Stanislavem Novotným plné ruce práce. Rukama jim prošlo hned 26 dotazů, z nichž však na tři nebylo odpovězeno, protože to zákon neumožňoval. Podle všeho jde většinou o informace, které přes podatelnu Městského úřadu Chrudim zjišťovala redakce Chrudimských novin. Právě tomuto jedinému nezávislému periodiku na území města radnice podmiňuje poskytování informací oficiálním dotazováním s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím. V poslední době začal dokonce operátor elektronické podatelny toto vydávání informací podmiňovat elektronickým podpisem, přestože uvedený požadavek nemá žádnou oporu v zákoně. Snaží se tak radnice zkomplikovat práci novinářům, kteří dokáží vedení města podrobit i kritice? Toť nezodpovězená otázka.

Tiskové zprávy, které oddělení zaměstnávající tři úředníky vydává, v loňském roce podle všeho nevycházely a nebo nebyly některým novinářům rozesílány stejně jako informace o činnosti Městské policie Chrudim. Redaktoři Chrudimských novin totiž neobdrželi jedinou pozvánku na tiskovou konferenci, která se koná co čtrnáct dní po zasedání městské rady, rovněž tak svodky o činnosti městských strážníků vyhlížel redaktor krimi zpráv na svém mailu marně. Sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) na posledním zasedání městského zastupitelstva přitom neopomněl zdůraznit, že radnice s občany komunikuje příkladně a není tedy důvod ke stížnostem. Zda a jakým způsobem se zlepší třeba prezentace chrudimské městské policie poté, co do jejího vedení zamířil neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je znám svou vstřícností a komunikativností, zůstává další otázkou, kterou rozřeší až blízká budoucnost.

Chrudim - Místní pobočka Strany svobodných občanů se rozhodla dodržet část svého předsevzetí a zveřejňuje na svých webových stránkách to, co se naopak radnice snaží úzkostlivě tajit. Naposledy se tak zveřejnění dočkal třeba rozpočet Místní agendy 21 a Zdravého města.

Místní agenda 21 a Zdravé město je jednou z výkladních skříní, jimiž se současné vedení města chlubí a sbírá za ně ocenění všude, kde se dá. Výstavka cen, na níž si starosta Petr Řezníček tolik zakládá, obnáší celou řadu křišťálových skulptur, které tento matador místní politické scény nasbíral se svou věrnou stranickou kolegyní a manažerkou zmiňovaných projektů Šárkou Trunečkovou (oba SNK-ED). Sama Trunečková je přitom nejen městská úřednice, ale i zastupitelka města.

Za co tedy organizátoři Zdravého města utrácejí? Po letech dohadů se jim podařilo prosadit třeba přistoupení města k projektu „fair trade“, za což se na ně snesla vlna kritiky právě od místních Svobodných. Takzvaný „Férový piknik“ stojí bezmála šest tisíc, většinu však pokryje dotace a město na něj přispívá necelou tisícikorunou. Samotná dotace je však tvořena penězi, které stát nebo Evropská unie vybere na daních. Tisk zaručeně férových letáků pak přijde na tři a půl tisíce korun, většinu přitom opět pokrývá grant.

O poznání nákladnější je zpracování studie o zdraví a životním stylu dětí školáků v Chrudimi. Projekt si vyžádá víc než 80 tisíc korun, přičemž město se na jeho vyhotovení podílí „pouze“ částkou 12 tisíc Kč. Celkový rozpočet Zdravého města však atakuje úctyhodnou částku tři miliony korun. Většinu sice opět pokrývají granty a dotace, ale i ty musely být někde vybrány na daních.

Podrobný přehled rozpočtu najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

rozpocet-zdrave-mesto.pdf

Chrudim - Problematika svozu a likvidace bioodpadu ve městě byla už v Chrudimských novinách diskutována. Před třemi lety město zjišťovalo, zda by mezi majiteli rodinných domků byl o tuto službu zájem. Z akce však nakonec sešlo, ale v pravidelných intervalech se vrací. Obyvatelům města se totiž nezdá, že se třídí jen plasty a papír, zatímco bioodpad musí vozit do sběrného dvora.   

„Od 1. ledna letošního roku platí nový zákon o odpadech a v něm je řečeno, že bioodpad do popelnice nepatří. Zbytek zákon neřeší a nechává na obcích, které vydají vyhlášku. Město Chrudim se proto rozhodlo, že občané od 1. dubna do 30. října budou svůj bioodpad ze zahrad odvážet na vlastní náklady do sběrného dvora. Zajímalo by mě, jak to mám vyřešit, když nevlastním auto. Nebo jsem starý člověk a nemám již dost síly odvážet trávu a listí do centra města. Jakým způsobem mám bioodpad dopravit do sběrného dvora?“ ptá se jeden z Chrudimáků, kterému se přístup radnice nelíbí. Ne každý si totiž může na zahradu postavit kompostér a likvidovat v něm třeba posekanou trávu a listí.

[[img:chrn_fullwidth:4988:Také tráva z Klášterních zahrad by měla končit ve sběrném dvoře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí Oddělení ekologie prostředí MěÚ Chrudim Dana Fraňková vysvětluje, jak se to má s povinností města zajistit likvidaci bioodpadu. „Trochu to uvedu na pravou míru: novela zákona o odpadech účinná od 1. ledna letošního roku říká, že obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Podle nově vydaného prováděcího právního předpisu, účinného také od 1. ledna může obec oddělené soustřeďování provádět prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených k nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru nebo kombinací všech těchto způsobů. V případě biologických odpadů je povinna zajistit toto minimálně pro odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října. Zákonodárce tak nechal plně na vedení obcí a měst zvolit si takový způsob, který nejlépe vyhovuje lokálním podmínkám a bude pro obec nejvýhodnější, nejjednodušší i nejlevnější. Celoročním provozem sběrného dvora tedy město v současnosti splňuje požadavky legislativy,“ říká městská úřednice a vyvrací tak domněnku, že je radnice povinna přistavit zájemcům kontejnery nebo dokonce speciální popelnice.

[[img:chrn_fullwidth:4691:Trávu ve městě obvykle likvidují specializované firmy, které ji však často nechávají ležet na místě, kde potom k nelibosti občanů města hnije a zapáchá.  Foto: Chrudimské noviny]]