Chrudim - Po náhlém poklesu teplot sevřel město ledový krunýř. Auta od rána jezdí krokem a chodci se snaží nevycházet z domu. Především senioři mají problémy s chůzí po chodnících, které sypou solí vozy Technických služeb Chrudim.

„Je to hrůza. Pokud bych nemusel na nákup, vůbec ven nevycházím. Upadla jsem už před domem a teď mám strach, že se mi to stane znovu,“ říká důchodkyně Hana Poláčková. Nejhorší situace je pak na místech, kde chodci musí absolvovat svoji cestu po „kočičích hlavách“ - žulových dlažebních kostkách. Na nich totiž umrzlý sníh s deštěm klouže nejvíce.

„Do dnešní desáté hodiny nebyl našemu odboru správy majetku hlášen žádný úraz. Jinak za letošní zimu bylo pojišťovně hlášeno celkem šest úrazů,“ tvrdí mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. Podle informací z chrudimské nemocnice museli její lékaři ošetřit od rána několik úrazů způsobených uklouznutím na zledovatělém chodníku. Nejčastěji šlo o zlomeniny a drobné pohmožděniny. Mezi zraněnými převažují starší občané.

Na silnicích není situace o nic lepší, ačkoli se silničáři snaží průběžně sypat vozovky solí. Chrudim je zcela průjezdná, místy, především v centru, se však vyskytuje umrzlá vrstva náledí. Například ve Štěpánkově ulici měl krátce před devátou hodinou řidič luxusního BMW co dělat, aby včas zabrzdil a neskončil tak ve zdi pizzerie. Pohyboval se přitom sotva krokem.

Zcela uzavřen byl pak hlavní tah z Chrudimi do Pardubic. Už brzy ráno se totiž u Medlešic stala dopravní nehoda, při níž se srazila tři auta s dodávkou. Další řidiči pak nezvládli své vozy a skončili v příkopu. Dokonce i zasahujícím hasičům se podařilo havarovat. Ani jejich zkušený řidič totiž neubrzdil na ledovce těžké vozidlo a narazil do osobáku.

Další dopravní nehody jsou hlášeny z chrudimské místní části Vestce a obce Tuněchody, led trápí i šoféry v nedaleké Chrasti a Skutči. Situace by se neměla lepšit ani odpoledne a také následující dny slibují teploty kolem nuly a mrznoucí déšť. Pokud nemusíte, vůbec nevyjíždějte. 

[[gal:3715]]

Chrudim - Pokračující práce při rekonstrukci hotelu Bohemia a výstavbě nového, podzemního parkoviště, byly odhaleny pozůstatky původní dlažby, která kdysi pravděpodobně kryla dnes zaslepenou Husovu ulici.

Vedoucí oddělení sbírek a archeolog chrudimského Regionálního muzea Jan Musil potvrzuje, že se jedná o povrch ulice, kterou dnes zakončují betonové květináče. „Dlažba je původní Husova ulice. Pokud vím, jsou tam relikty středověké a raně novověké zástavby předměstí,“ říká Musil.

Archeologický výzkum však vede pražský archeolog Jan Frolík, který už v Chrudimi zkoumal například vykopávky na parcele, na níž v současné době stojí Obchodní centrum Balustráda. Je tedy možné, že se podaří odkrýt i další zajímavé relikty minulých dob.

[[img:chrn_fullwidth:3704:Dělníci odkrývají původní dlažbu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedení hotelu Bohemia jsme v této souvislosti požádali o podrobnější informace, týkající se podoby nového podzemního parkoviště. Bohužel, žádná odpověď i přes několik urgencí zatím nedorazila. 

Chrudim - Nedělní odpoledne se dá trávit různě. Parta asi dvaceti Chrudimáků se rozhodla, že tento čas odpočinku věnuje jarnímu úklidu, sběru odpadků v chrudimských ulicích a parcích, o které Technické služby nestíhají důkladně pečovat.

Na akci nazvanou „Clean-up Chrudim“, o níž jsme vás informovali ve víkendových tipech, se ve 14 hodin v neděli 10. března sešla před Divadlem Karla Pippicha necelá dvacítka dobře naladěných dobrovolníků. Větší část tvořili teenageři. Po společném fotografování se jednotlivé skupinky, vyzbrojené rukavicemi, plastovými pytli, košťaty, lopatami a hlavně dobrou náladou, vydali na vytipované lokality. Místa, která doslova toužila po úklidu, se nacházela třeba v Městském parku, Stromovce, kolem cyklostezky podél Chrudimky a další. Uklízející nadšenci se často setkávali s nechápavým postojem kolemjdoucích, v jednom případě byla dokonce přivolána hlídka městské policie.

[[img:chrn_fullwidth:3709:Účastníci akce před divadlem.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Výsledkem zhruba tříhodinové práce bylo více než 300 kilogramů odpadu a také dobrý pocit ze smysluplné práce. Ta se často mísila s lhostejností ostatních a zklamáním z relativně malé účasti „uklízečů“. Vzhledem k úspěchu, kterým byla akce korunována, se dá očekávat, že její pokračování na sebe nenechá dlouho čekat. 

Chrudim - První tři desítky chrudimských vojáků odlétají tento týden na zahraniční misi do afrického Mali. Jejich úkolem bude střežit budovu, v níž sídlí jeden z hlavních velitelů celé mise.

Chrudimští výsadkáři byli vybráni proto, že mají se zahraničními misemi zkušenosti. Většina z nich se totiž zúčastnila mezinárodních akcí v Afghánistánu, Bosně a Kosovu. Díky svému působení na bojištích v Afghánistánu mají navíc platnou většinu očkování. Nemuseli tedy absolvovat nepříjemné návštěvy lékařů.

Výsadkáři se do Afriky těší, protože je to pro ně nová zkušenost. Nikdo z českých vojáků totiž v této exotické zemi ještě nepracoval. Samozřejmě za předpokladu, že nejsou počítáni ti z Čechů, kteří slouží ve francouzské Cizinecké legii.

Samotní Francouzi, kteří mají v oblasti několik bojových jednotek, zlikvidovali od ledna už bezmála dvě stovky radikálů. Čeští vojáci by do bojů zasahovat neměli, v případě napadení se samozřejmě bránit budou. 

Chrudim - Od pondělí 11. března je pro chodce i cyklisty nepoužitelná ulice Na Sádkách. Pokračuje zde totiž její rekonstrukce. Stavební práce by přitom měly být skončeny letos v červnu.

Jde o jednu z posledních prašných ulic v samotném centru města. „Práce v ulici Na Sádkách utichly s příchodem zimy. Rozhodně to ale neznamenalo, že se nebude pokračovat,“ říká starosta města Petr Řezníček. „Další ulicí, která by měla být zbavena svého neutěšeného stavu, je ulice Lázeňská. Vše ale záleží na dostatku financí.“

[[img:chrn_fullwidth:3700:Chodci momentálně ulicí Na Sádkách neprojdou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rekonstrukce spočívá v položení nové podkladní vrstvy komunikace a následně zde vzniknou nové povrchy z dlažby. Také dosluhující veřejné osvětlení bude modernizováno. Bahno ze zapáchajícího náhonu přijde vybagrovat speciální technikou, dojde k opravě mostků a máchadla.

Celkové náklady na tuto revitalizace se pohybují ve výši kolem 16 milionů korun.

Chrudim/Rosice - V neděli dopoledne byla do chrudimského psího útulku převezena ve zbědovaném stavu fena křížence, kterou objevili v poli v blízkosti Rosic u Chrasti přátelé, kteří spolu komunikovali na facebooku. Ti také vzápětí rozjeli celou záchrannou akci. Také díky přístupu chrudimské radnice bylo možné zbídačenému pejskovi podat okamžitou pomoc.

Zvíře nepředstavitelně trpělo, a tak se mladí lidé k fence okamžitě vypravili. "O půlnoci mě kontaktovali přátelé, že našli u pole uvázaného psa. Přijeli jsme tedy na místo, kde jsme toho chudáka našli," říká jeden z přátel na facebooku, Honza, který ještě netušil, že jde o fenečku. Jak dodává, pes se za celou noc prakticky nepohnul z místa. Bylo tedy nutné okamžitě jednat.

[[img:chrn_fullwidth:3698:Sevření obojku bylo smrtící.  Foto: Jindřich Balous]]

Nakonec se podařilo vyjednat převoz psa do chrudimského psího útulku v Sečské ulici, přestože nebylo možné v neděli kontaktovat nikoho z Obecního úřadu Rosice, aby dal k ošetření zvířete na náklady obce svolení. Po souhlasu zodpovědných lidí z chrudimské radnice se však s ošetřením zvířete, které očividně trpělo, dál neotálelo a mohlo být převezeno do Chrudimi, aniž by se zdlouhavě čekalo na komunikaci mezi oběma samosprávami.

Mezi těmi, kteří se za psem, který byl na pokraji svých sil, vypravili, byla i Denisa Škvrňová z chrudimského psího útulku. "Když jsme přijeli na místo, tak tam u něho čekali lidé, kteří toho pejska našli. Byl schoulený v roští a ležel v nějakém nepořádku, kde byly pneumatiky, kusy molitanu a hadry. Těžko říct, jestli mu tam někdo udělal nějakou přistýlku nebo si to pejsek nanosil sám," uvádí Denisa Škvrňová. Podle ní nebylo zvíře uvázané a jak se ukázalo, mělo v krku zarostlý kus obojku.

[[img:chrn_fullwidth:3699:Nebohá fenka po odstranění obojku, který jí ubíral životní energii.  Foto: Jindřich Balous]]

Pejska po převozu do Chrudimi vyšetřila veterinářka Markéta Hašlová: "Až tady jsme zjistili, že je to fenečka. Jelikož jsme ji neznali, museli jsme ji během vyšetření trošičku sledovat, protože byla přeci jenom trošku bázlivá, a nevěděli jsme, jak se bude chovat." Fenku se nakonec podařilo zklidnit. Teprve potom bylo podle Hašlové možné ohledat celé její tělo a zjistit, že měla na krku vrostlý obojek až do masa.

"Muselo to tak být už nějakou dobu, protože začal vrůstat do okolní tkáně, která se začala dlouhodobému okolnímu tlaku, který vznikal v místě uvázání, přizpůsobovat. Odhaduji, že tak půl roku. Došlo tedy k ostříhání a vyholení srsti a obnažení rány, která byla vydezinfikovaná a byl odstraněn hnis, který způsoboval velký zápach. Po vyčištění rány dostala fenka antibiotika a lokální antibiotika na uvedenou ránu, dále léky proti bolesti a teď už se pomalinku probouzí," popisuje Hašlová průběh celého ošetření a současný stav zraněné fenky.

[[img:chrn_fullwidth:3697:Utažený obojek byl z lana a drátů.  Foto: Jindřich Balous]]

Jak veterinářka dodává, zvíře je momentálně ve velmi kritickém výživném stavu. "V místě poranění má vidět výstupky lebeční kosti, takže zařezání lana, respektive obojku, bylo opravdu veliké. Na jedné straně tedy velký obdiv, že se s tím dokázala vyrovnat a nebyla nijak agresivní, protože to muselo být jistě velmi bolestivé, a na druhé uvidíme, jak dál," pokračuje Markéta Hašlová. Teď se sice fenka podle ní probouzí, ránu má vyčištěnou, a má aplikovaná antibiotika, ale pro fenu teď bude prvních pár dnů kritických. "Bude se totiž najednou dostávat z určitého špatného výživného stavu do lepšího a paradoxně tím může dojít k oběhovému selhání nebo dalším komplikacím," upozorňuje Hašlová na možná rizika.

[[img:chrn_fullwidth:3694:Smutné oči týrané fenky vypovídají o velkém utrpení.  Foto: Jindřich Balous]]

A jak bude probíhat další léčba nebohé fenky? "Teď už jí budeme každý den píchat antibiotika a podávat léky, aby jí urychlily hojení. Bude také ve speciálním karanténním kotci, který je vyhřívaný, aby nemusela ztrácet sama energii tím, že bude muset vyrábět teplo i sama pro sebe, protože tím, že na sobě nemá ani gram podkožního tuku, tak ji v podstatě nic nezahřeje," tvrdí Hašlová. Jak dodává, nezbývá než fence držet palce, aby se ze všeho postupně dostala a byla z ní zase pěkná ovčanda.

[[img:chrn_fullwidth:3695:Krátce po příjezdu do chrudimského psího útulku - z pejska je na jedné straně vidět nedůvěra a na druhé odevzdanost. Tak krutému zacházení byla vystavena...  Foto: Jindřich Balous]]

FENKA ROSI Z CHRUDIMSKÉHO ÚTULKU MÁ SVŮJ ÚČET

Chrudim - Městské lesy hospodařily v loňském roce se ziskem. Z prodeje dřeva se podařilo radnici utržit necelých dvě stě tisíc korun. Potvrzuje to účetní uzávěrka.

Podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) se hospodaření v městských lesích provádí přesně podle představ městských radních, kteří tvoří valnou hromadu společnosti. „Městské lesy nejsou žádná husa, snášející zlatá vejce, jak by si někteří možná mysleli,“ říká Řezníček. „Už před deseti lety se totiž přijal plán dlouhodobého hospodaření v našich lesech a ten jasně stanovuje objem vytěženého dřeva za rok. Samozřejmě, že do něj zasáhla i vichřice, jejíž následky jsou zvláště na Podhůře stále patrné,“ vysvětluje starosta.

Celou jednu třetinu Městských lesů Chrudim přitom tvoří lesy rekreační, oblíbený cíl mnoha rodinných výletů. Ani zde ale není možná běžná těžba, která by znamenala vyšší zisky a tím i příjmy do městské pokladny. Město by navíc rádo obnovilo přirozenou skladbu lesních porostů, které vzaly za své s hospodářským pěstováním stromů, při němž se využívají především rychle rostoucí jehličnany.

Letos čeká návštěvníky rekreačních lesů na Podhůře několik novinek. Chystají se tu singeltracky pro cyklisty a vztyčen bude i menhir.

Chrudim - Rekonstrukce a revitalizace chrudimského „Bronxu“, kdysi zanedbané čtvrti sousedící s autobusovým nádražím, bude i nadále pokračovat. Radní města teď vybrali nejvhodnějšího uchazeče o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v této lokalitě v centru města.

Vítězem výběrového řízení se stala královehradecká stavební firma Hatex se svou nabídkou, která o dvě stě tisíc přesahuje jedenáct milionů korun. Původní, projektantský rozpočet byl přitom takřka dvakrát tak vysoký, šlo totiž o částku 21 milionů. Celá pokračující rekonstrukce je součástí integrovaného plánu rozvoje města. Už loni v říjnu byla část opravených domů předána novým nájemníkům.

Deset milionů by měla stát rekonstrukce ulic Revoluční a Rooseveltova, milion pak půjde na rekultivaci vnitrobloku. Vzniknou zde nové trávníky a dojde k výměně lamp veřejného osvětlení. Díky výrazným úsporám se dostane i na domy v ulicích Přemysla Otakara a Československé armády. Zanedbané nemovitosti zde dostanou nová okna a opravou by měly projít i střechy.

Zahájení prací je stanoveno na počátek dubna a hotovo bude na podzim. Jak to v "Bronxu" vypadalo a mnohdy i vypadá, si můžete připomenout v přiložené fotogalerii.

[[gal:2085]]

Chrudim - Ubytovna v Tovární ulici, kterou obývají někteří neplatiči nájemného a další problematičtí občané města, budou strážit "černí šerifové" z bezpečnostní agentury Komtur security. Pro tento úkol ji vybrali městští radní. Rozhodující byla přitom cenově nejvýhodnější nabídka této místní firmy.

Oproti konkurenci totiž dokázala prodat své služby za 805 tisíc korun ročně, což činí 67 tisíc měsíčně. Chrudimská radnice si od této nabídky slibuje úspory na nákladech až 144 tisíc korun.

Pracovníci ostrahy by měli zajišťovat nejen zabezpečení ubytovny a noclehárny, ale i její běžný provoz. Smlouva s městem je přitom schválena na období od prvního dubna tohoto roku do 31. března roku příštího. 

Chrudim - Letošní Cenu starosty města obdrží Luděk Štěpán, zakladatel skanzenu na Veselém Kopci a zachránce mnoha památek nejen v Chrudimi, ale i na celém Chrudimsku. Cena obnáší čestný glejt a odznak do klopy, který má podobu stylizovaného křídla chrudimské orlice.

Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Celý život pracoval jako stavební technik. A právě jeho profese a zájem o lidovou architekturu ho přivedl k práci dobrovolného okresního konzervátora státní památkové péče.

[[img:chrn_fullwidth:3682:Luděk Štěpán.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zde předložil v letech 1967 a 1968 návrh na záchranu lidových staveb v expozici Souboru lidových staveb Vysočina. Staral se i o jeho zajištění a následně nastoupil do vedoucí funkce ve skanzenu. Do důchodu odešel v roce 1993.

Udělení ceny je naplánováno na konec měsíce dubna.