Chrudim - Audiozáznamy z veřejných zasedání městského zastupitelstva se po čase opět vrátí na městský web. Návrh o tom chce starosta Petr Řezníček (SNK-ED) předložit svým kolegům v zastupitelstvu poté, co se spolu s tajemníkem MěÚ Františkem Chmelíkem vrátili ze semináře ústavně právního výboru v Poslanecké sněmovně na téma Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Nutno ale dodat, že o navrácení audiozáznamů už předtím dvakrát urgoval radnici zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), podle kterého jsou věcí veřejnou.

Málek po celou dobu upozorňoval na absurdnost opatření, k němuž v lednu přistoupila chrudimská radnice v čele s Řezníčkem, a dožadoval se hned od začátku přehodnocení tohoto zákazu, kterým město zabránilo svým občanům zúčastňovat se veřejných schůzí alespoň zprostředkovaně prostřednictvím audiozáznamů na městském webu.

Přestože starosta později v tisku podle Málka přislíbil, že bude hledat možnosti, jak vrátit audiozáznamy na web, dlouho se nic nedělo, a tak Málek vznesl tento požadavek i podruhé. Na jeho základě obdržel od města osmistránkový elaborát, v němž mu radnice vysvětlovala, proč to nejde, a tak se zastupitel vypravil o radu do míst, kde to po celou dobu i přes nejednoznačnost výkladu zákona jde.

Například v Semilech považují jednání zastupitelstva z podstaty věci výhradně za veřejná a právo na informace podle nich převažuje nad právem na ochranu osobních údajů. „Bylo to jednoduché. V roce 2006 po mém nástupu do funkce starosty jsme začali zastupitelstva natáčet a pouštět v městské kabelové televizi,“ říká starosta Semil Jan Farský (TOP 09). „Pro zájemce byly připraveny i DVD se záznamem za nákladovou cenu asi 20 korun. Zhruba od roku 2010 tyto záznamy poskytujeme i na webových stránkách města. Nikdy se na nás Úřad na ochranu osobních údajů neobrátil, a tak jsme to nikdy neřešili,“ vysvětluje semilský starosta Farský dlouholetou praxi v jejich městě.

Věci se ale nakonec přeci jen pohnuly dopředu, když se po všech těchto urgencích vypravili starosta s tajemníkem na seminář, který řídil předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, s příspěvky zde pak vystoupili zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra, Úřadu pro ochranu osobních údajů, či obecně prospěšná společnost Otevřete.

Ačkoli jsou informace, které na semináři zazněly, podle obou zúčastněných nejednoznačné, navrhne starosta Chrudimi zastupitelstvu města, aby schválilo změnu ve svém jednacím řádu a umožnilo tak za určitých podmínek zveřejňování zvukových záznamů z jednání na webových stránkách města.

Vycházet se přitom prý bude z návrhu nového - dosud neschváleného - vládního zákona, který například ukládá za povinnost na začátku jednání zastupitelstva upozornit přítomné osoby na skutečnost, v jakém rozsahu a pro jaký účel bude záznam pořizován či kdo a jakým způsobem bude záznam užívat a komu může být zpřístupněn.

Tato povinnost neplatí, pokud si záznam pořizuje fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu. Citlivé údaje by mohly být v záznamu zveřejněny pouze s výslovným souhlasem subjektu těchto údajů.

Chrudim - Černá skládka, která "zdobila" jedno ze zákoutí nechvalně proslulého Bronxu a na kterou si stěžovali někteří naši čtenáři, je najednou pryč. Po medializaci tohoto stavu se město rozhodlo jednat. Otázkou ale zůstává, zda se situace v této čtvrti vůbec někdy zlepší, když zde evidentně schází preventivní dohled radnice a dál tu přetrvává tolerance ghetta.

Z rohu domu v ulici Přemysla Otakara nyní zmizely staré matrace a televize, a radnice se teď chystá řešit i odpadky roznášené v Bronxu havrany a kavkami. „Ano, je to tak. Černá skládka byla odstraněna na základě oznámení odboru životního prostředí,“ říká mluvčí města Sylva Drašnarová.

Za nepořádek mohou prý i havrani a kavky
„Co se týká nepořádku kolem kontejnerů, který zčásti způsobují kavky a havrani, budeme hledat další řešení. Je pravděpodobné, že stání s popelnicemi budou zmenšena a zastřešena,“ doplňuje informaci Drašnarová.

Situace v chrudimském Bronxu připomíná i přes tato dílčí opatření dál pověstný boj s větrnými mlýny. Radnice totiž v posledních letech zcela rezignovala na svůj původní záměr separovat z těchto míst problémové nájemníky a vytvářet na ně preventivní tlak, pokud jde o včasné placení nájemného, udržování pořádku v městských objektech či kontrolu bytů, zda nejsou zneužívány k dlouhodobým pobytům pod zástěrkou návštěv příbuzných.

Proč město opustilo koncept, který přinášel výsledky?
Všechna tato opatření byla totiž podmínkou pro to, že se Chrudim v Bronxu a přilehlém okolí historicky nejvíce zadlužila, a to čtvrt miliardou korun, které bude splácet po dobu dvaceti let. A tak zatímco se v minulém volebním období odsud podařilo radnici velmi kultivovaně a poměrně rychle vymístit ty nejkřiklavější případy, v nynějším volebním období zde byla z úsporných důvodů zrušena na čas služebna městské policie, s níž se v původním projektu počítalo jako s nezbytnou součástí celého konceptu.

Poté už bylo pak jen otázkou času, kdy se Bronx zase začne vracet do starých kolejí a opravená lokalita bude trpět vlivem nepřizpůsobivých osob mnohem víc a daleko rychleji než ostatní městské čtvrti. Uvedená skládka, na kterou upozornili místní lidé a posléze i Chrudimské noviny, byla jen nepatrnou ukázkou toho, co se v této čtvrti v posledních letech odehrává. 

[[gal:3837]]

Chrudim - Na další horkovzdušné balony nad městem se může těšit každý, kdo v rámci oslav konaných k 220. výročí narození Josefe Ressela zavítá na konci června do Athén východních Čech. Rozhodli o tom radní města.

Radnice plánuje uspořádat jejich vzlet nad městem v období od 28. do 30. června, neboť 29. června roku 1793 se slavný chrudimský lesník narodil českému Němci Antonu Herrmannu Resselovi a Romce Anně Marii Konvičkové.

A právě připomínku tohoto významného výročí by měly ozdobit balony pražské společnosti Pragobalon Lava. Během tří dnů tak vzlétne z Ploché dráhy a parkoviště na Podhůře celkem šest horkovzdušných korábů nebe. Záležet bude samozřejmě na počasí.

Díky smlouvě o propagaci, kterou schválili městští radní, ozdobí každý ze startujících vzduchoplavců svůj koš některým ze symbolů města, aby bylo zřejmé, proč se celá akce koná.

Chrudim - V rámci projektu společnosti ČEZ „Vaše volba 2013“, který se týká osvětlování rizikových přechodů v České republice, byl v Chrudimi vybrán jeden přechod pro chodce, a to na křižovatce Palackého třídy a Fibichovy ulice.

Tento přechod je na seznamu 70 přechodů v ČR, které podle krajských ředitelství policie nutně potřebují z hlediska bezpečnosti silničního provozu osvětlit. Společnost ČEZ vyzve v dubnu veřejnost k hlasování - v každém ze sedmi regionů bude možné vybírat ze seznamu deseti přechodů pro chodce.

Spolu s doporučením odborné komise bude vybráno celkem 35 přechodů (pět v každém regionu), které budou následně osvětleny za finančního přispění ČEZu.

Největší šanci k získání přímé finanční podpory budou mít města a obce, které v rámci projektu získají co největší podporu laické i odborné veřejnosti. Hlasování bude probíhat na www.cezregiony.cz od 10. dubna.

Chrudim - Ve městě se začalo se shazováním havraních hnízd. Kolonie těchto ptáků se totiž značně rozmnožily a začaly expandovat do města, zejména do obytných sídlišť, kde způsobují velký hluk a nepořádek.

Shodit tak přijde zhruba 150 havraních hnízd, o což se postará najatý výškový arborista. Je to kvůli tomu, že jsou některá hnízda postavena v korunách stromů ve výšce až 25 metrů nad zemí a nikdo jiný než specialista je odsud nedokáže odstranit.

A jak takové shazování havraních hnízd vypadá v praxi? "Speciální lanko s těžítkem přehodíme přes větev, abychom přes ni poté mohli přetáhnout horolezecké lano a horelezeckou technikou se dostat až pod vytipovaná hnízda, která přijdou shodit dolů pomocí dlouhých teleskopických vidlí," popisuje použitou techniku výškový arborista Libor Blažek.

Cílem současného opatření není zlikvidovat početnou havraní kolonii v Chrudimi, pouze eliminovat škody, které způsobuje svým hlukem a agresivním trusem v sídlištích a v poslední době i na místních hřbitovech, kde havrani masivně znečišťují náhrobky. Proto je také sundávání hnízd v sídlištích a na hřbitovech nejintenzivnější. Shazovat se budou do té doby, než budou v hnízdech nakladena nová vejce. Poté už nebude odstraňování havraních hnízd možné.

Chrudim - Je tomu skoro rok, kdy zastupitelé města odmítli připojit Chrudim k programu „fair trade“. I přes veškeré jejich výhrady se teď radní rozhodli předložit jim tento návrh znovu. Stalo se tak poté, co radu opustil nejhlasitější kritik politiky "fair trade" - místní pobočka Strany svobodných občanů.

Námitky Svobodných směřovaly především k faktu, že by město nemělo přesvědčovat prodejce a zákazníky, aby nabízeli, respektive kupovali výrobky některých podnikatelů. Funkce města je podle nich naprosto jiná. "Pokud má někdo nutkání propagovat nějaké výrobky, ať tak dělá pod svým jménem nebo si pro tyto účely založí spolek," znělo loňské doporučení Svobodných.

Cena je podle Svobodných prý férová vždy jen tehdy, pokud je tvořena dohodou mezi prodávajícím a kupujícím. Navíc se podle nich stále častěji objevují práce, které upozorňují na možné negativní dopady „fair trade“ a na horší kvalitu fairtradových produktů. Prvními fairtradovými městy se přitom u nás stala v září 2011 současně města Litoměřice a Vsetín. 

Města a jiné veřejné instituce mohou získat status při splnění pěti kritérií. Patří mezi ně: vytvoření řídící skupiny za účelem podpory „fair trade“ ve městě, oficiální podpora fair trade (podpora fair trade je součástí strategických dokumentů), v místních obchodech a kavárnách by měly být dostupné fairtradové produkty, zdejší organizace budou podporovat fair trade (školy, nevládní organizace, církve, knihovny), místní média informují o fair trade.

V případě Chrudimě jde především o využívání fairtradových produktů na schůzích městských úředníků a akcích pořádaných městem. Donutit místní obchodníky, aby prodávali určité produkty, nebo média informovat o tomto ne zcela jednoznačném přístupu, však prakticky nelze.

Chrudim - Boj s černými skládkami na území města nebere konce. Po upozornění čtenářů našich novin jsme se rozhodli vypravit do ulice Přemysla Otakara, kde bují doslova ve velkém nepořádek, který nestíhají popeláři odvážet.

Diskutér Trunda, který zřejmě patří k menšině těch, kdo po sobě odpad uklízejí tam, kam patří, si pod článkem postěžoval: „Staré televizory, gauče, matrace, koberce, skutečně nádherný koutek, který je navíc hojně využíván k močení mladíků, kteří pravidelně popíjí ve vchodě městského, z větší části vybydleného domu přímo u skládky,“ popisuje čtenář situaci z místa, do kterého před časem město investovalo miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:3831:Odpadky poletují všude...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Není dne, aby nám tady nelítaly igelitové pytlíky po celé ulici a havrani neroznášeli zbytky potravin. Ani každý druhý den brzo ráno lomozící popelářské vozy tomu nejsou schopny pomoci. Takový hnus jsme od města opravdu nečekali. Ach jo, už nemáme moc sil se bránit, nebo se pokusit něco řešit,“ končí neradostně svůj postřeh Trunda a další diskutér, skrývající se pod nickem „Mrazík“, mu dává vzápětí za pravdu.

Co je hnojeno, tomu se daří...
„Ano, skládka v rohu domů úspěšně kvete. Inu, co je hnojeno, tomu se daří,“ míní Mrazík. „Co bude město se skládkou dělat? Zřejmě si na to bude muset starosta udělat výlet do Bruselu, aby vyžebral nějakou dotaci na likvidaci ekologické zátěže. Bohužel, řešit by se měla příčina a ne následek, tohle je hnus. Pracující člověk může jenom skřípat zuby, nemakačenkové dál budou chlastat pivo z pet lahví a posmívat se naší nemohoucnosti,“ nebere si Mrazík servítky. 

[[img:chrn_fullwidth:3833:Nevábné zákoutí v Revoluční ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Revoluční ulici se opravdu nedá přehlédnout nepořádek, který kolem kontejnerů vytrvale vládne. Někteří z místních si starosti s odhazováním odpadků nedělají. Místo kolem popelnic navíc nepříjemně čpí močí.

[[img:chrn_fullwidth:3829:Každý návštěvník města může narazit na černou skládku jen pár kroků od autobusového nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobná situace teď vládne i ve zmiňované ulici Přemysla Otakara. Koberce a zbytky skříněk z kuchyně tvoří věrnou společnost pro zničenou televizi a staré matrace. I zde je poznat, že si občas někteří z obyvatel vyhlášené čtvrti, nebo možná i cestující z autobusového nádraží, občas odskočí vykonat potřebu do rohu zanedbaného domu.

[[img:chrn_fullwidth:3830:Ráj černých ptáků - takový je chrudimský Bronx.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tahu je teď radnice, která už v případě černé skládky u Klášterních zahrad dokázala, že si umí s  problematikou kupících se odpadků, pokud chce, poradit. 

Chrudim - Přestože nový registr vozidle už funguje bez problémů, doba, kterou musí řidiči a majitelé aut strávit v přízemní chodbě chrudimského městského úřadu, se nijak nekrátí.

„Co vám budu povídat. Sedím tu už dvě hodiny a přestává mě to bavit,“ říká muž s červenou kšiltovkou, který se představil jako Mirek. „Před chvílí přišel kamarád, který si potřebuje taky zaregistrovat auto a co myslíte? Systém už žádný další lístek nevydá, protože se kapacita naplnila. A to už v deset hodin dopoledne,“ zlobí se šofér.

Není se co divit, že nápor řidičů je dnes enormní. Po Velikonočním pondělí byl systém dva dny mimo provoz kvůli přechodu na nového provozovatele a ve čtvrtek byly úřední hodiny jen v některých městech. „Promiňte, ale nestíhám,“ reaguje na žádost o informace probíhající úřednice.

Židle a lavičky před odborem dopravy, který evidenci řidičů a registrování vozidel provádí, jsou od rána plné. Ten, kdo by snad chtěl své záležitosti na úřadě vyřídit v jednom dni, musí si ráno hodně přivstat. Jinak totiž nemá šanci. Na řadu přijdou rychlejší zájemci. 

Chrudim - Ředitel Základní školy Dr. Malíka Zdeněk Brož, který je členem poradního orgánu ministerstva školství, navrhuje s několika dalšími pedagogy zrušení pololetního vysvědčení. Podle mínění tohoto kolegia nic nepřináší a prý jen žáky zbytečně od Nového roku stresuje samými písemkami a zkoušením.

Ředitel Brož je přesvědčen, že to vede v důsledku ke krátkodobému učení kvůli pofidérní známce na vysvědčení, které stejně nemá příliš velkou váhu. "Dítě si nalije do hlavy matematiku, pak napíše písemku, a potom zase matematiku vylije, aby tam mohlo nasoukat fyziku," popisuje Brož běžnou praxi před školním pololetím.

Pro některé je návrh příliš radikální
Ministerstvu školství se však prozatím zdá návrh poradního orgánu příliš radikální a ustoupilo tlaku některých kantorů a rodičů, kteří na pololetním vysvědčení trvají. Ti totiž tvrdí, že je pro část dětí hrozba špatných známek na vysvědčení jediným motivem k tomu, aby se alespoň dočasně více učily. Čím více jsou podle nich žáci klasifikováni, tím více se prý učí.

Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva školství ale nevyloučil, že se ministerstvo jednou k návrhu poradního kolegia vrátí. "Je podnětný a zabýváme se jím," říká Kubas. "Než ale cokoliv změníme, je třeba nejdříve vést důkladnou diskusi z odborníky z praxe a poté zvážit dopady takových kroků," dodává tiskový mluvčí.

Informovat o prospěchu, ale méně oficiálně
Zdeněk Brož, který změnu na ministerstvu navrhl, je však stále přesvědčen o správnosti návrhu. Podle něj mají rodiče namísto vysvědčení dostávat v pololetí informace o prospěchu svého dítěte, a to méně oficiálním způsobem. Obdobně se tak děje právě v chrudimské ZŠ Dr. Malíka, kde se pedagogové pravidelně scházejí s rodiči a žákem, aby si společně popovídali o přednostech a slabinách žáka a rodina tak podrobně věděla, nikoliv z jedné známky, jak jejich dítě prospívá.

Ředitel Brož spatřuje ve zrušení pololetního vysvědčení navíc ještě jednu výhodu - snížení administrativní zátěže a ušetření peněz. Například blankety na pololetní vysvědčení stojí Českou republiku ročně více než dva miliony korun a české školství by za tyto peníze dokázalo například pořídit dvacet tisíc slabikářů.

Ve prospěch Brože hovoří i experti na školství
Za Brožův návrh se tak postavila celá řada předních expertů na školství. Mezi některými jmenujme například Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro, jež se zabývá vzděláváním, nebo ředitele Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Petra Klímu. Ti se mimo jiné shodují v tom, že by úplné zrušení pololetního vysvědčení umožnilo učitelům připravovat daleko podnětnější a zajímavější výuku pro žáky, a rodinám i dětem by to přineslo více klidu.

Poukazují přitom na dobré zkušenosti s obdobným systémem v Holandsku, kde školy například hodnotí, jak děti spolupracují se spolužáky, jak často potřebují pomoc, jak dokáží řešit problémy, či jak se orientují v probírané školní látce. Nutno dodat, že právě tomuto modelu se už dlouhodobě přibližuje právě ZŠ Dr. Malíka v Chrudimi pod vedením Zdeňka Brože.

Chrudim - Rekonstrukce ulice Na Sádkách zdárně pokračuje. Nyní se chrudimské radnici podařilo s dodavatelem stavby dohodnout na úsporách. Ty dosahují bezmála půl milionu korun.

Tuto částku se podařilo uspořit díky rozhodnutí městských radních, kteří schválili dodatek k realizaci veřejné zakázky. Tou je právě rekonstrukce ulice Na Sádkách. Díky dohodě s firmou Stavremo z Pardubic tak dochází ke změně provádění prací.

„Podařilo se nám uspořit spoustu peněz,“ říká neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „V podstatě to znamená třeba to, že ne všechna historická máchadla u náhonu se budou rekonstruovat. Celková cena za realizaci zakázky se tak snižuje na necelých patnáct a půl milionu korun,“ upřesňuje Trávníček.