Chrudim – Město si na příští dva roky objedná další měření ovzduší online prostřednictvím soukromé společnosti, která provádí měření v Chrudimi od roku 2021. Stav ovzduší dvakrát týdně monitoroval i Státní zdravotní ústav. Alarmující poznatek o tom, jak se lidem v Chrudimi dýchá i přesto, že zákonem stanovené imisní limity, alespoň podle záznamů, většinou překročeny nejsou, sdílel Jan Haase (Chrudimáci).

Doktor Jan Haase (Chrudimáci) upozornil na poznatky svých lékařských kolegů, že v Chrudimi zaznamenali skokový nárůst astmatu, a to už z doby před covidem. Vyžádal si proto data z měření, která postoupí k další analýze. Nutno říct, že astma může způsobit celá řada nepříznivých vlivů a znečištěné ovzduší je jenom jedním z nich. Bude tedy otázkou, odkud se v Chrudimi nebezpečné prašné částice, které se ukládají v plicích, berou. Podle starosty se nabízí jejich zavátí ze Semtína nebo z průmyslové zóny Pardubice. V turistickém centru je stále k podpisu petice pro vyslovení nesouhlasu s výstavbou spalovny v Rybitví.

[[img:chrn_fullwidth:23170:V městském prostředí snižují koncentraci prachu listy stromů a keřů.  Foto: Chrudimské noviny.]]

Od roku 2021 se měří online každých 15 minut stav ovzduší na úřadě v Pardubické ulici a ve sběrném dvoře na budově Technických služeb Chrudim v ulici Obce Ležáků a město Chrudim v tom chce pokračovat. Na další dva roky bude stát tento monitoring od Agdata 86 tisíc korun. Dřívější měření Státního zdravotního ústavu z let 2021, 2020 a 2019, která monitorovala stav ovzduší v Husově a Topolské ulici, ukazují, že zákonem dané imisní limity jsou nastaveny tak, že většinou nebyly překročeny, přesto například z 50 zaznamenaných měření v roce 2019 byly překročeny, nebo se tomu hodnoty blížily, hned osmkrát, v roce 2020 klesl počet zaznamenaných překročení na pět.

Chrudim – Rada města Chrudim schválila, aby se starosta František Pilný (ANO 2011) a uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti) vydali společně do partnerského města Chrudimi, chorvatského Motovunu, kde je starostou všestranný Tomislav Pahović.

[[img:chrn_fullwidth:23252:Motovun.  Zdroj: Tomislav Pahović]]

Obě rozdílná města dala dohromady před téměř deseti lety vzpomínka na spojitost s životem vynálezce lodního šroubu, Josefem Resselem, který se v Motovunu oženil a také tam osm let žil. Smlouvu o partnerství podepsali tehdejší starosta Chrudimi Petr Řezníček a Tomislav Pahović v květnu 2014 symbolicky před Resselovou bustou ve vestibulu Muzea barokních soch. Občanům se od toho okamžiku sliboval rozvoj cestovního ruchu, školství, sportu a kultury. Naposledy starosta navštívil Motovun v roce 2019.

[[img:chrn_fullwidth:23251:František Pilný a Tomislav Pahović v Motovunu v roce 2019.  Zdroj: Motovun]]

Delegace z Motovunu navštívila Chrudim letos v září a František Pilný a Aleš Nunvář se vydají za starostou Motovunu Tomislavem Pahovićem ve dnech 20. až 22. října 2023. Starosta Motovunu může dobře poradit, jak v Chrudimi zvýšit a udržet cestovní ruch tak, aby z toho měli prospěch i místní, protože s tím má v souvislosti s motovunským filmovým festivalem bohaté zkušenosti. Stejně tak by se mohli od Motovunu inspirovat i k znovuobjevení chrudimské vinařské tradice. Inspirací je mnoho. Tomislav Pahović je všestranně nadaná osobnost, mimo jiné známý tenor souboru Klapa Motovun, který slaví letos 20 let své existence, rovněž působí jako dirigent a skladatel.

Chrudim – Na valné hromadě společností Technické služby a Sociální podnik města Chrudim se mimo jiné řešila otázka převodu chrudimských hřbitovů do virtuální reality. Může se zdát, že když už pro nic jiného, tak to má význam pro ochranu náhrobních kamenů významných osobností a přilákání turistů. Opak ale  může být pravdou. Příklad z Pardubic ukazuje, jak to funguje ve skutečnosti.

[[img:chrn_fullwidth:23236:Město chce převést svoje hřbitovy do virtuální reality.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na valné hromadě se řešilo, jak převést chrudimské hřbitovy do virtuální reality, uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). Na internetu si po pasportu hřbitovů každý zájemce, aniž by hřbitov musel přímo navštívit, prý jednoduše vyhledá, kde je kdo pohřben, a spoustu dalších informací, jak vysvětlil starosta.

Zvažovaly se možnosti, jak to provést a kolik peněz by městskou kasu takové zakoupení speciálního softwaru stálo. „Domluvili jsme se, že to provedeme vlastními silami,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k novince, kterou prý město Chrudim odkoukalo v Pardubicích.

[[img:chrn_fullwidth:23249:V Pardubicích se už nejen o pasport postarali.  Foto: Chrudimské noviny]]

Právě tam můžeme vidět, že to vždy tak krásně nefunguje. V případě, že by se chtěl totiž turista zastavit například u  místa posledního odpočiku spisovatele Bohumila Markalouse alias Jaromíra Johna, jehož starobylý náhrobek za primátora Martina Charváta v Pardubicích zmizel z povrchu zemského a nahrazen byl moderními žulovými deskami, nenajde ho ani pod jedním jeho jménem. Hrob Jaromíra Johna je totiž v databázi skrytý a dohledatelný pod jménem jeho matky, která se jmenovala Bohumila Markalousová.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) potvrdil, že se letos vánoční trhy po zkušenostech z minulých let přesunou z Klášterních zahrad zpět na Resselovo náměstí.

Jeden nebo dvěma stánky by se prý podle poptávky mohlo náměstí oživit už v půlce listopadu. Vánoční atmosféru v centru města byste si tak mohli dopřát u svařáku nebo třeba punče. Zbytek vánočních trhů by se podle starosty rozjel naplno s rozsvěcením vánočního stromu. Chrudimská beseda chce kvůli navrácení trhů na Resselovo náměstí zakoupit i nové dřevěné prodejní stánky.

[[img:chrn_fullwidth:23233:První dva stánky by se mohly objevit už v půlce listopadu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V době adventních trhů bychom stánky poskytovali prodejcům zdarma a účtovali si jen za elektrickou energii, pod podmínkou, že nám stánkaři garantují otevírací dobu,“ uvedl starosta František Pilný. Adventní trhy by v tom případě mohly být v týdnu otevřené od 14 do 20 hodin a od 14 do 22 hodin v sobotu a neděli. „Chceme tím zavést vánoční trhy zpět na Resselově náměstí,“ dodal starosta.

Chrudim – Minulý týden prováděcí firma Viktorstav dokončila podle zadávacího výkresu plochou střechu nové pobočky knihovny v Topolské ulici a ihned se rozjely spekulace, jak dlouho na ní zelený koberec z živých rostlin vydrží. Projektantka Daniela Klikarová vysvětlila, že střecha bude téměř bez údržby. Tiskový úsek města Chrudim zatím konkrétnější informace k údržbě neposkytl.

[[img:chrn_fullwidth:23119:Nová pobočka knihovny v Topolské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle vyjádření projektantky Daniely Klikarové se zelená střecha bez problému obejde bez zavlažování, protože tenká, osmicentimetrová vrstva substrátu pro extenzivní ozelenění střech je osázena suchomilnými rostlinami. „Zelené koberce na střeše tvoří směs různých typů a kultivarů rozchodníků. Jsou to nenáročné trvalky, nevyžadující zavlažování,“ vysvětlila.

[[img:chrn_fullwidth:23226:Detail zelené střechy knihovny v Topolské.  Zdroj: FB/KODL Cr]]

K údržbě střechy ale úplně nepostačí jen odstraňování případných náletů a plevele. „Zastříhávání rozchodníků by mělo probíhat tak, aby výrazně nepřerůstaly do chodníčku z kačírku ve tvaru panáčka,“ dodala. Kdo a za kolik to bude mít na starosti, jestli externí firma, nebo pracovníci Technických služeb města Chrudim, tiskový úsek města zatím neodpověděl.

Chrudim – Jak to vypadá s parkovištěm U Stadionu po vykáceném lese u železniční trati? Radní Aleš Nunvář (Piráti) zařídil realizaci sjezdu na parkoviště, samotné parkoviště ale prý navrhne do rozpočtu o rok později.

[[img:chrn_fullwidth:22873:Pohled na část sídliště U Stadionu.  Foto: Chrudimské noviny]]

V návaznosti na rekonstrukce, které má ve městě Ředitelství silnic a dálnic ČR na starosti, probíhají také další stavební úpravy v režii města. V rámci investic se tak podařilo vyjednat, že během rekonstrukce od Guláška až po kruhák u nemocnice se bude stavět sjezd, ale už ne samotné parkoviště.

Uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti), který má městské investice na starosti, prý navrhne parkoviště do rozpočtu na rok 2025.

Chrudim – Po středečním kontrolním dnu se na střeše knihovny konečně objevil porost. Autentická fotka na internetu ihned vyvolala nejrůznější reakce. Některé jistě hned napadlo, jak asi bude vypadat taková údržba střechy i celého okolí knihovny, kterou postavili hned vedle zahrádky pověstného bowling baru.

[[img:chrn_fullwidth:23123:Z chodníku není zelená střecha vidět.  Foto: Chrudimské noviny]]

I když by to byla jistě humorná podívaná, kdo by si na střeše představoval sekačky a pracovníky technických služeb s hadicí jak u Muzea barokních soch, toho vyvedeme z omylu. Jak řekla sama projektantka Daniela Klikarová, zelená střecha by totiž měla být z extenzivního porostu, což znamená, že nevyžaduje zvláštní péči jako normální tráva. Přece ale bude nějakou minimální údržbu stejně potřebovat. Například i kvůli padajícímu trusu okolního ptactva nebo kvůli mechům a lišejníkům. Jestli na to najme město externí firmu, nebo se postarají pracovníci technických služeb sami, ale tiskový úsek zatím neobjasnil.

[[img:chrn_fullwidth:23225:Zelená střecha knihovny.  Zdroj: FB/KODL Cr]]

Někteří si ve varu, jiní ze zvědavosti nad tím úkazem dokonce posteskli, že střecha není přístupná z ulice. Obrazec na střeše ale nebyl projevem nespokojenosti místních obyvatel ani zanechaná stopa po návštěvě mimozemské civilizace, i když dokončený chodníček vylitý z kamínků možná ufouna připomíná. Razí mezi extenzivním porostem do oken obyvatelům vyšších pater přilehlých paneláků. 

[[img:chrn_fullwidth:23126:Zdroj: KLIKS atelier]]

Chrudim – Potrhané pytle písku momentálně zabraňují dalšímu zhroucení nábřežní zdi do řeky Chrudimky, což by mělo za následek propadnutí chodníku a cyklostezky s nedozírnými následky. Kdy se přistoupí k zabezpečení proti této katastrofě? S Povodím Labe už o možném způsobu řešení sice město Chrudim jednalo, ale od konce srpna další komunikace vázne. Na částce už se shodli, na konkrétním řešení ale ještě ne.

[[img:chrn_fullwidth:23194:Lepší je přejít na druhý břeh.  Foto: Chrudimské noviny]]

Od pohledu drží pohromadě jen silou vůle. Zeď se zhroutila 27. března 2021 a těžké bagy s pískem zajistily břeh o týden později. Po cyklostezce prochází denně stovky až tisíce lidí, včetně dětí, kteří si tudy zkracují cestu domů a do školy. Zatímco Povodí Labe považuje odstranění současných bagů s pískem dokonce za nebezpečné a přidalo by ještě další, z pohledu vedení města není zatím zřejmě potřeba věc urychleně řešit a průchod po stezce raději uzavřít. Už od konce srpna s Povodím Labe nikdo o dalším způsobu zajištění propadlé zdi nekomunikoval. Jak dlouho tento stav asi ještě vydrží? 

[[img:chrn_fullwidth:23197:Katastrofě brání roztrhané bagy s pískem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město Chrudim se na způsobu řešení s Povodím Labe nejdříve shodlo už na začátku června. „Po místním šetření jsme však byli nuceni konstatovat, že navržené řešení s sebou nese nepřiměřené bezpečnostní riziko při realizaci kvůli nebezpečí dalšího zborcení břehu,“ uvedla tisková mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Vše prý bylo řečeno statikovi ihned na místě.  Starostovi telefonicky až na konci srpna. „Čekáme na reakci zástupce města na námi navrženou variantu dodatečného provizorního zabezpečení,“ uvedla Hana Bendová. „Z tohoto pohledu jsme se se zástupci města v dané věci na konečném řešení zatím nedohodli. Do dnešního dne nemáme k námi navrženému řešení zpětnou vazbu,“ dodala. 

[[img:chrn_fullwidth:23190:Funkčnost bagů s pískem brzy doslouží.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Domníváme se, že není možné odstranit staré bagy bez rizika dalšího zborcení břehu a s tím spojených materiálních škod a ohrožení pracovníků, kteří by akci prováděli. Navrhli jsme doplnit staré bagy novými,“ potvrdila a dodala informaci, že by to mělo stát i do 500 tisíc, tak jak už ostatně i 18. září odhlasovalo zastupitelstvo. Město ale ještě Povodí Labe svůj nový postoj neoznámilo, a tím se oprava opět protahuje. Nejbližší jednání Rady města Chrudim se koná v pondělí.

[[gal:23224]]

Chrudimsko – V plném proudu je Týden knihoven, celostátní  projekt Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Knihovny odpouštějí pokuty za pozdě vrácené knihy a noví zájemci o půjčování knih se mohou zaregistrovat do knihovny zdarma. Knihovny se mají také zaměřit na celospolečenská témata a oslovit co nejvíce nových potencionálních čtenářů, v letech 2023/2024 by měly zaměřovat svoji pozornost na zvyšování mediální gramotnosti.

[[img:chrn_fullwidth:23223:]]

Nejoblíbenější bývají výprodeje starých knih. Letos se v Chrudimi dokonce konal historicky první jarní výprodej. Co se neudalo na jaře, nabízí knihovna na podzim. Jak uvedla ředitelka knihovny Jana Hamplová, jen do března odepsala knihovna k vyřazení 1772 dokumentů. Ti zkušenější čtenáři vědí, že mezi vyřazené knihy se mnohdy zatoulají i ty, které jsou ve skutečnosti mnohem obsahově hodnotnější než ty nově pořizované, takže zajít na burzu se opravdu vyplatí. Všechny knihy se prodávají za pakatel. V Chrasti například za 15, v Chrudimi i nepoškozené knihy za jednotnou cenu 5 korun. V Chrasti bude probíhat burza vyřezených knih až do 17. října.

[[img:chrn_fullwidth:23222:]]

Třeba Pardubická knihovna svoje čtenáře navíc upozornila, že má v provozu digitální knihovnu, do které vybrali 69 volně přístupných titulů, a slibují, že brzy do výběru dalších 114 přibude.  Všude si navíc s využitím voucheru můžete vyzkoušet poslechnout audioknihu s názvem zdarma.

Chrudim – Dočkají se kromě slíbených loutek v ulicích města občané a turisté i zajímavých upomínek na oceněné Osobnosti města Chrudim? V minulosti už padaly návrhy, jak oceněné zviditelnit ve veřejném prostoru. Znova by se o tom mohlo debatovat ještě před dalším předáním ocenění už příští středu v Café Galerie a bujné fantazii se zatím meze nekladou.

[[img:chrn_fullwidth:23215:Jak zviditelnit osobnosti  města Chrudim?  Foto: Chrudimské noviny]]

Originální upozornění na oceněné osobnosti města by se dle členů komise mohla objevit třeba v lunetě staré radnice, na Balustrádě, na hradbách nebo třeba v parčíku u kruhového objezdu Na Bídě. Jako nejautentičtější se zatím jevily návrhy zvěčnit oceněné osobnosti pomocí konkrétních odlitků nebo otisků do sádry. Fantazii se zatím meze nekladou. S nápadem přišel po několika návrzích na vlastní ocenění zastupitel Richard Herbst (ANO 2011). 

Naposledy se v kulturní komisi věc rozebírala v listopadu 2021 s tím, že až bude posbírán dostatečný počet nápadů a inspiračních zdrojů, přizve se na poradu architekt města a zástupkyně památkové péče. Vedoucí odboru památkové péče Ludmila Nováková, ale i Marek Janatka už mezitím stihli svůj pracovní poměr ukončit. Jestli se Chrudim nakonec proslaví podobně jako Brno s černým obeliskem, je zatím ve hvězdách.