Chrudim - S pomocí finanční dotace od města se církev pustila do oprav kostela svatého Michaela. Odborná firma odstranila ze střechy tohoto bývalého hřbitovního svatostánku dosluhující okapové žlaby, jimž ani asfaltová lepenka životnost moc neprodloužila. 

Staré okapy totiž dosloužily a propouštěly vodu. Ta poté stékala po zdech a dávala už tak dost promáčenému zdivu pořádně zabrat.

„Jde o údržbu nástřešních žlabů na lodi kostela. Žlaby jsme nechali, myslím loni, vyspravit asfaltovou lepenkou, což na dlouho nepomohlo a voda stékala dál po zdech. Proto řemeslníci tyto dva žlaby teď vyměňují, aby, ještě než přijde zima, byl kostel chráněn před srážkovou vodou. Oprava by měla být hotova v několika dnech. Původně jsme počítali s náklady kolem 60 tisíc korun, ale nakonec budou nižší,“ říká chrudimský arciděkan Jiří Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:3143:Práce postupují kvůli nestálému počasí poměrně rychle.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalý hřbitovní kostel je už delší čas v neutěšeném stavu. Jeho poznávacím znamením jsou mechem porostlé vzácné renesanční náhrobky, sprejem postříkané zdi a propadající se stříška nad schodištěm vedoucím na kůr. To jsou nejviditelnější místa, která touží po ruce restaurátora a následně i zedníků, neboť celkovou rekonstrukci potřebuje kostel opravdu jako sůl.

„Větší oprava je naléhavě nutná. Proběhla proto už úvodní jednání se zástupci památkové péče. Pokud se podaří sehnat prostředky a akci projekčně připravit, dojde v horizontu pěti let k významnější opravě. Je zde však ono pokud…,“ doufá v příznivý vývoj Heblt.

Chrudim - V sobotu 1. prosince se pro čtyřnohé kamarády umístěné v chrudimském útulku rozhodli pracovníci Technických služeb Chrudim připravit rozsvěcení vánočního stromku.

V chrudimském útulku pro opuštěná zvířata se tak ve 14 hodin rozzáří stromeček, pod který budou moci návštěvníci přinést dárky, jež se v zařízení zužitkují - granule pro štěňátka, konzervy pro pejsky i kočičky, pamlsky, kočkolity, deky, nebo matrace na zateplení bud v kotcích. Až do 23. prosince si lze útulek také projít a prohlédnout, a třeba vás některý svěřenec přesvědčí, že zrovna on patří do vaší rodiny.

Blížící se Vánoce jsou totiž obdobím, kdy spousta z nás dostane i živý dárek. Nezřídka se potom stává, že tento dáreček končí uvázaný u plotu, či vyhozený do popelnic. Proč tedy nezvolit postup opačný a místo umístění psa nebo kočky do útulku, si odsud jednoho vděčného kamaráda nevzít?

Chrudim - Rozmístění dopravního značení ve městě, zejména v období vegetace, není mnohdy včas rozpoznatelné, a motoristé tak nevědí, na co je tabule u silnice upozorňuje. S tímto poznatkem se na redakci Chrudimských novin obrátila jedna ze čtenářek, která se touto problematikou profesně zabývá.

V současnosti se sice blíží zima a stromy už dávno shodily své listí, a tak není tento problém tolik viditelný. Přesto, až se na jaře vše znovu zazelená, začne mnoho zdejších řidičů spílat kvůli tomu, že nebudou moci včas reagovat na dopravní značení ukryté za větvemi stromů. „První problém spatřuji u výjezdu na Pardubice v části Pardubické ulice, konkrétně ve stoupání za železničním přejezdem. Místní značka signalizuje snížení jízdních pruhů, avšak není vidět, pokud člověk není těsně až před ní,“ avizuje pozorná čtenářka.

„Další značka se skrývá u příjezdu na Rozhlednu v Průmyslové ulici nedaleko Transporty. Ta během léta, dokud neopadá listí, nebyla vidět, pokud se k ní řidič nepřiblížil alespoň na pět metrů. A konečně i příjezd na náměstí Josefa Ressela skrývá značku řadící pruhy,“ zlobí se řidička. „Naštěstí alespoň došlo během letošního léta k obnově vodorovného značení jízdních pruhů,“ dodává vzápětí.

Zeptali jsme se tedy na tento aktuální problém šéfky údržby zeleně, Kateřiny Jánské z odboru investic MěÚ Chrudim, pod který tato problematika spadá. „V době vegetace jsme město projeli a ve spolupráci s chrudimskou pobočkou Správy a údržby silnic jsme vytipovali stromy, které je nutné ořezat. A to jak z důvodu špatně viditelného dopravního značení, tak z důvodu vyvýšení podjezdových výšek nebo lepších rozhledů. Část jsme jich ořezali už koncem října, další část se bude řezat v zimním období. Jinak město ve vegetační době průběžně projíždíme a kontrolujeme,“ ujišťuje Jánská o péči, které je dopravnímu značení věnována.

Jak ale Jánská dodává, je možné, že něco pozornému zraku úředníků přeci jen uniklo, a tak se občané podle ní mohou bez obav obracet na městský úřad, aby zjednal neprodleně nápravu. „V případě, že obyvatelé města vědí o nějakém konkrétním značení, které zakrývá vegetace, ať nás upozorní,“ vyzývá závěrem tato technička údržby městské zeleně.

Pozorné čtenářce děkujeme za námět a posíláme slíbenou finanční odměnu.

[[gal:3140]]

Chrudim/Al Ain - Chrudimáci a zejména starosta Petr Řezníček (SNK-ED) s doprovodem mají další důvod k radosti. Přivezli totiž z několikadenního pobytu ve Spojených arabských emirátech hned několik ocenění z mezinárodní soutěže LivCom Awards 2012.

Město zde bylo oceněno dvěma zlatými cenami, a to za umění, kulturu a kulturní dědictví po svých předcích, a také za vítězství v kategorii měst od 20 tisíc do 75 tisíc obyvatel. Mezinárodní porota v souvislosti s těmito kategoriemi posuzovala celkovou péči o památky na území města, a rovněž množství a kvalitu pořádaných kulturních programů. Mimo jiné zohlednila i přínos Muzea barokních soch, tedy projekt, s nímž loni Chrudim triumfovala v této soutěži v jihokorejském Soulu.

[[img:chrn_fullwidth:3142:Starosta Petr Řezníček v Al Ain. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Město vedle těchto dvou zlatých ocenění získalo nyní v Dubaji i dvě bronzové ceny - za projekt Domu na půli cesty a Integrovaný plán rozvoje města, který se týká revitalizace rozsáhlého území pod chrudimským nádražím. Jde historicky o nejnákladnější (zhruba čtvrtmiliardový) projekt Chrudimi, který má vrátit do normálního života zejména "vybydlenou" lokalitu v Revoluční a Rooseveltově ulici v centru města.

[[img:chrn_fullwidth:3141:Starosta Petr Řezníček s koordinátorkou Šárkou Trunečkovou. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

A jaký efekt mají uvedená ocenění pro samotnou Chrudim? „Tyto ceny jsou prestižní, nikoli finanční," říká tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. My si jen pro rekapitulaci připomeňme, že loni vydělalo vítězné Muzeum barokních soch v jihokorejském Soulu našemu městu deset tisíc liber, tedy v přepočtu 276 260 Kč, zatímco úspěšná výprava Petra Řezníčka, Šárky Trunečkové a Tamary Volejníkové vyšla tehdy městskou pokladnu celkem na 99 372 korun. Částkou deset tisíc korun přispěla na tuto cestu také Národní síť Zdravých měst. Letošní náklady spojené se soutěží LivCom Awards radnice zatím ještě nevyčíslila. 

Chrudim - Úklid spadaného listí zaměstnává v současnosti pracovníky Technických služeb (TS) Chrudim. Starají se mimo jiné také o park Střelnice, kde ale zvolili bohužel neortodoxní přístup k úklidu Zdravého města. Redakci na to upozornil pozorný čtenář Chrudimských novin, který byl odměněn stokorunou.

Na území Chrudimě se podle ředitele TS Zdeňka Koláře sesbírá během podzimu přes sto tun spadaného listí. Plocha, kterou musí pracovníci uklidit, přitom dosahuje 25 hektarů. Jde o parky, parčíky a nejrůznější zákoutí, která je nutné zbavit této spadané nádhery.

V parku Střelnice však zvolili muži s traktůrky a fukary prazvláštní metodu úklidu. Několik pracovníků „vyzbrojených“ vysavači na motorový pohon tady nejprve projde budoucí trasu traktůrků a listí odfouká od kmenů stromů. Kdo někdy sekačkou sbíral listí, ví, proč se to dělá - mechanizace totiž nemůže zajet až přímo ke stromům.

Bohužel si při této činnosti pánové z TS ulehčují práci. Velká část listí totiž končí jejich přispěním v líně tekoucím náhonu. Děje se tak úmyslně, náhoda je vyloučena. Smrdutá voda, ostuda města, havraní ráj - to vše jsou názvy, které tato část Chrudimky dostává. Zápach a trus černých ptáků se nejspíš někomu zdá málo, a tak ke všem těmto nelibým závanům přidá i puch tlejícího listí. Co potom udělá rozkládající se masa dávné chlouby stromů ve strouze deroucí se skrze nanesené bahno, netřeba zdůrazňovat.

[[gal:3126]]

Chrudim - S blížícím se vánočním časem se začíná město zdobit do krásy. Jedním ze symbolů tohoto svátečního období jsou bezpochyby dva nádherné vánoční stromy - ten větší v rohu Resselova náměstí a druhý na nově zrekonstruovaném prostranství mezi ulicemi Široká, Pobřežní a Čs. partyzánů.

Loni daroval na Resselovo náměstí dvaačtyřicetiletý smrk, který měřil celých patnáct metrů, Jiří Urban z Moravské ulice. Letos je jehličnan vysoký takřka stejně, ale zhruba o sedm let mladší. Pětařicet let totiž rostl na zahradě manželů Dvořákových ve Slezské ulici.

[[img:chrn_fullwidth:3128: Vánoční smrk se na Resselově náměstí poprvé rozzáří v neděli 2. prosince.  Foto: Chrudimské noviny]]

Strom instalovala v centru města firma Romana Trunce z obce Lukavice a o jeho výzdobu se postarají Technické služby (TS) Chrudim. Uvidíme na něm populární „slzy“ nebo také rampouchy, které jsou už zavěšeny ve větvích. Zručným pracovníkům TS zbývá ještě pověsit obrovské koule, žárovičky a další ozdoby.

[[img:chrn_fullwidth:3127:Menší bráška u Muzea.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jejich práce musí být co nejrychlejší, protože už o první adventní neděli - tedy 2. prosince, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) stiskne slavnostně v 17 hodin tlačítko a symbol nejoblíbenějších svátků v roce se tak poprvé rozzáří. O den dříve, tj. v sobotu 1. prosince, se pod stromem na Resselově náměstí koná oblíbený Mikulášský jarmark.

Chrudim - Městský rozpočet by měl být v příštím roce vyrovnaný. Výdaje i příjmy městské kasy se budou pohybovat kolem 409 milionů korun, což je přibližně stejná částka jako letos. Jde ale zatím jen o návrh městské rady, kterým se bude ještě zabývat v prosinci zastupitelstvo.

Investice plánované na rok 2013 budou podle vedení radnice jen skromné. Mezi největší výdaje bude patřit dokončení rekonstrukce ulice Na Sádkách, dále demolice a výstavba tribuny na městském stadionu v Novoměstské ulici za 2,5 milionu korun, výstavba dětských hřišť v hodnotě 1,8 mil. Kč, nebo druhá etapa opravy zámku v Medlešicích za necelý milion či rekonstrukce hřiště - "Emiláku“. Všechny tyto investice by se měly vejít do částky 20 milionů korun.

Radnice tedy přistoupila už druhý rok po sobě k velice úspornému rozpočtu, který ve srovnání s předchozími volebními obdobími, kdy byla Chrudim poměrně dost úspěšná v získávání evropských dotací, pamatuje pouze na minimum investičních akcí ve městě. Za připomenutí stojí například miliony získané na přestavbu kostela sv. Josefa na Muzeum barokních soch, vybudování Klášterních zahrad, rekonstrukce bytových domů v Rooseveltově a Revoluční ulici či postavení Domu na půli cesty.

V současnosti už Chrudim žádné takové ambice nemá a podle místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) je nebude mít minimálně do roku 2015, kdy si podle jeho odhadu bude moci město teprve dovolit vzít případně další nový úvěr. Městští radní se v této souvislosti shodli také na nových pravidlech zadlužování města, podle kterých by neměla do budoucna přesáhnout výše dluhu částku 10 tisíc korun na jednoho občana a rok. Hranice zadluženosti by rovněž nesměla podle nových pravidel přesáhnout 50 procent objemu celkových příjmů na příslušný kalendářní rok. Avšak i tyto záměry radních musí nejprve schválit zastupitelstvo.  

Město vedle nemůže také už počítat se zvýšeným příjmem z daně z nemovitostí, protože její hodnota se vrací na loňskou hodnotu.

Chrudim - Radní města odsouhlasili návrh na zvýšení poplatku za likvidaci komunálního odpadu ze současných pěti stovek na 600 Kč za osobu a rok. Potvrdil to první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), podle kterého by měl nově zavedený poplatek takřka pokrýt skutečné náklady, jež jsou spojeny se systémem likvidace odpadu v Chrudimi.

Z údajů, které Tejkl poskytl médiím, vyplývá, že radnici stojí každoročně odstraňování odpadu 604 korun na každou osobu. Jak dodává, od poplatku budou osvobozeny všechny chrudimské děti do věku šesti měsíců a po dosažení této věkové hranice pošle radnice jejich rodičům složenky na zaplacení poplatku pouze za zbývající měsíce roku.

Návrh radních budou muset ještě projednat zastupitelé města, kteří se sejdou na veřejné schůzi v pondělí 17. prosince. Pokud zvednou pro tento návrh ruku, začne zvýšená sazba za likvidaci komunálního odpadu platit od 1. ledna 2013. Až doposud činila maximální výše poplatku v České republice 500 Kč ročně na jednu osobu, přičemž novela zákona nyní obcím umožňuje zvýšit tento poplatek až do výše jednoho tisíce korun.

Chrudim - Předseda Chrudimských patriotů a architekt Josef Kopečný zahájil ve vestibulu Divadla Karla Pippicha výstavu, která na několika výstavních panelech mapuje historii budování, nebo lépe řečeno sedmdesátileté nebudování silničního obchvatu města.

Během této vernisáže bylo možné napočítat kolem pětadvaceti zájemců z řad Chrudimáků o tuto stále aktuální problematiku. Jak Kopečný vtipně poznamenal, každý z nich vlastně zastupoval tisíc obyvatel našeho města. Městskou samosprávu pak reprezentovali dva místostarostové - Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček, oba z ČSSD.

Architekt ve svém krátkém proslovu mimo jiné připomenul historii obchvatu, která se začala psát paradoxně už za okupace dřívější Československé republiky Hitlerovými vojsky v roce 1942 a letos si tedy připomínáme 70 let snah o jeho vybudování. Nakonec zdůraznil, že touto problematikou se ve svých předvolebních proklamacích zabývala každá politická nebo volební strana působící na území Chrudimě. Realizace těchto slibů však až doposud ztroskotávala buď na nedostatku financí nebo chybějící politické vůli.

[[gal:3089]]

Chrudim - Čtyřnásobná tragédie v rallye soutěži na Slovácku pobouřila veřejné mínění a rozdělila českou společnost na dva nesmiřitelné tábory - odpůrce a příznivce těchto automobilových závodů. Jaká je tedy jejich budoucnost na Chrudimsku?

Dá se říct, že nejistá. Ještě před osudnou tragédií na Slovácku se proti Rallye Železné hory, která se pořádá na Chrudimsku, postavilo už v létě několik zdejších obcí - Nasavrky, Hradiště, Miřetice a Krupín, jejichž občané sepsali proti konání tohoto závodu dokonce protestní petice. Vadí jim zejména nadměrný hluk soutěžních aut, výfukové plyny, rozbité cesty a četné silniční uzavírky, které omezují jejich pohyb po místních komunikacích.

Například starosta Miřetic Jaroslav Chour odhaduje, že jeho obec bude na Rallye Železné hory doplácet z obecního rozpočtu řádově statisíce korun, protože bude muset dát do pořádku zdevastované obecní silnice. "Následná údržba po závodu ze strany pořadatelů, spočívající pouze v navazení štěrku a jeho uhrabání, je nedostačující. Proto budu proti, aby tato rallye vedla v roce 2013 přes Miřetice a další naše místní části," říká rezolutně starosta. Průjezd centrem si nepřejí ani Nasavrky nebo nedaleké Hradiště.

Podobnou zkušenost s letošní Rallye Železné hory má i Chrudim, kde se před závodem konal na Resselově náměstí sraz posádek soutěžních aut. Jeden z účastníků tady v zeleném mitsubishi otočil svoje "vytuněné" auto na plný plyn a zanechal po sobě k údivu strážníků na dlažbě historického náměstí černé pogumované kolo. Aby toho nebylo málo, byl k strážníkům arogantní, odmítl jim předložit doklady a nakonec jim i ujel. Přestože se případem poničené dlažby zabývala městská policie, která dodatečně zjistila totožnost tohoto neurvalce, radnice, kde tehdy veškeré podniky tohoto druhu zastřešoval z titulu své funkce dřívější místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), přešla incident mlčením.

[[img:chrn_fullwidth:3068:Kde jsou diváci před "nadupanými" auty opravdu v bezpečí?  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco tedy v Chrudimi strkají před problematickou přítomností soutěžních aut v historickém centru hlavy do písku, v Miřeticích se už kvůli tomu sešlo zastupitelstvo. "Projednali jsme petici se stížností občanů místních částí Krupín a Krupínské Paseky, kterou rallye projíždělo, a následně jsme doporučili starostovi, aby oznámil pořadateli, že obec nesouhlasí s navržením trasy automobilové rallye po katastru obce Miřetice v roce 2013," potvrzuje Chrudimským novinám miřetická místostarostka Jarmila Alinčová. Jak dodává, tento nesouhlas byl už postoupen pořadateli rallye Marku Šimíkovi a stejně tak všem, kteří mají s touto soutěží co do činění - odbor dopravy MěÚ Chrudim, Správa a údržba silnic Pardubického kraje, Policie ČR, Územní odbor v Chrudimi, Město Hlinsko a obce Bojanov, Ctětín, Liboměřice, Křižanovice a sousední Žumberk.

To, že soutěžní auta ničí životní prostředí a vybavenost obcí, není ale jedinou starostí zdejších obyvatel. Všichni mají v živé paměti především skutečnost, že jen v letošním roce zemřelo při rallye soutěžích v České republice sedm lidí - naposledy na Uherskohradišťsku čtyři mladé dívky, a tři podniky musely být už kvůli tomu letos předčasně ukončeny. Tento argument jen umocnil odmítavé stanovisko několika obcí na Chrudimsku, které teď obchází strach z toho, že se Rallye Železné hory příští rok zase prožene jejich obydlenými lokalitami.

Za všechny hlasy hovoří mladá maminka Kristýna Michková z Nasavrk. "V poslední době mají závodníci rallye dost závažných nehod, bohužel i se smutným koncem. Měli by si proto udělat jednu dráhu někde uprostřed polí a řádně ji zabezpečit, určitě ne ale v obydlených částech obcí. I když je člověk sebelepší řidič, budoucnost předvídat neumí a stát se pak může cokoli. Jako sport bych ale rallye nezakazovala, každému se totiž líbí něco jiného," míní mladá maminka.

[[img:chrn_fullwidth:3083:Silná auta s policejním majáčkem a krásné ženy - to je svět bývalého místostarosty Romana Málka.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Otázníky rovněž vyvolává technický stav některých soutěžních vozidel. Přestože prý procházejí několika přísnými technickými kontrolami, ne zrovna málo jich letos na Resselově náměstí nedokázalo vůbec odstartovat a musely tak závod nakonec vynechat. A tak je budoucnost tohoto sportu, jak na Chrudimsku, tak i v celé České republice, krajně nejistá. Internetem nyní koluje petice žádající okamžitý zákaz rallye závodů, současně ale také další petice, která je podporuje. Rozhodnutí tak bude nejspíš ležet na členech místních samospráv a samotných občanech, jejichž bydlišti rychlá, a jak se ukazuje, někdy i nezvladatelná závodní auta každoročně projíždějí. Odmítavá reakce několika obcí na Chrudimsku nyní ukazuje, že jim v našem regionu pšenka nejspíš nepokvete.