Chrudim - Muzeum hostilo před pár dny veletrh středních škol, který všem názorně ukázal, proč tato historická budova potřebuje nutně ke kongresové turistice další parkovací místa. Že je situace dál neudržitelná, dosvědčili jak zájemci o studium, tak i jejich rodiče. Parkovat totiž museli všude, kde se dalo - dokonce i pod sochou chrudimského rodáka Josefa Ressela, přestože riskovali "tučnou" pokutu.

Diskuze o nedostatečném počtu parkovacích míst v okolí chrudimského Muzea se přitom vede už dlouhá léta, avšak naráží na překážku, kterou vytváří několikačlenné občanské sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, vedené učitelem "zušky" Richardem Herbstem, jenž se nedokáže smířit s odstraněním nefunkčního reliktu bývalého letního kina, a svými aktivitami se snaží radnici křečovitě zabránit v odstranění tohoto silně prodělečného podniku.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) však "zmrtvýchvstání" socialistického "leťáku" neplánuje. A to přesto, že se MaChr snaží vytrvale pořádáním bleších trhů, koncertů, diskoték a workshopů ukázat na budoucí možné využití zastrčeného areálu v centru města. Pomýšlí rovněž na zachování promítání filmů na zdejším zastaralém plátně. Sdružení tedy zorganizovalo petici, pod kterou se údajně podepsalo už 1200 lidí, je ale otázkou, zda by tito lidé někdy letní kino zaplnili, když jeho návštěvnost čítala v posledním roce jeho fungování v průměru asi pětadvacet lidí na jedno filmové představení. Toho je si starosta dobře vědom, a odmítá proto investovat milionové částky do modernizace zastaralého zařízení, které není vybaveno k promítání současné filmové produkce.

Ať je pravda na straně starosty nebo občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, jisté je, že je parkování v okolí Muzea tristní. Veletrh středních škol totiž ukázal na všechny jeho slabiny - Lázeňská ulice byla plná aut, chodci se tu brodili blátem a museli přitom uskakovat před projíždějícími auty. Socha Josefa Ressela, pod kterou se nikdo neodváží za celý rok zaparkovat, byla doslova v obležení plechových nádher, jejichž majitele nestačili strážníci pokutovat, a konečně rozzlobení návštěvníci veletrhu spílali Chrudimským zato, jak nedokonale jsou na akce takového typu připraveni.

A to ještě nedorazila zima s plesovou sezónou, která už klepe na dveře. Ve sněhové břečce a drahých róbách totiž zaparkují jen ti rychlejší a šťastnější, zatímco pár nadšenců bude dál obdivovat prázdné letní kino, které už dávno dosloužilo.

[[gal:2785]] 

Chrudim/Markovice - První přípravné kroky činí v současnosti chrudimská radnice k plánované výstavbě cyklostezky, jež má propojit Chrudim s její místní částí Markovice. Radnice nyní vydala vyhlášku, která je součástí připomínkového řízení.

„Jde o běžný postup, součást stavebního řízení,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Plánovaný chodník kombinovaný i s pruhem pro kolaře, by měl nahradit známý pruh asfaltu vinoucí se podél Čáslavské ulice. „Současný chodník, který spojuje Chrudim a Markovice, je nevyhovující. Když zaprší, nebo napadne sníh, některé jeho části se mění v nepřekonatelné bahnité laguny. Nová stezka bude pak nejen pro pěší, ale i pro cyklisty,“ upřesňuje starosta.

Před dvěma lety se hovořilo také o využití zrušené trati, po níž jezdily osobní vlaky do blízkého Heřmanova Městce. Koleje se měly překrýt a kolařský ráj by byl na světě. „To vůbec nepřichází v úvahu. Trať sice není využívána pro osobní dopravu, ale nákladní vlaky po ní občas jezdí. Není možné budovat zde jakoukoli cyklostezku, či stezku pro pěší,“ odmítá rezolutně tehdejší návrhy některých regionálních politiků Řezníček.

Starosta Bylan Jan Málek byl totiž před lety z nápadu, který se vynořil mezi cyklisty, nadšený, a podařilo se mu pro něj zapálit i bývalého chrudimského místostarostu, jmenovce Romana Málka. Z akce nakonec sešlo, protože koleje jsou dál Českými drahami využívané pro zásobovací vlaky. 

Příloha: 

vyhlaska.pdf

Chrudim - Obchodní akademie si připomene ojedinělými oslavami 130 let od svého založení. Oslavy začínají v pátek a pokračují v sobotu, přičemž budou zaměřeny na výstavu historických dokumentů a tabel, na nichž v dřívějších dobách figurovali spíše pánové studenti než studentky, a nově třeba také upozorní na podnikatelské aktivity samotných studentů.

Pro návštěvníky je na sobotu připraven Den otevřených dveří od 9.00 do 18.00 hodin. Zájemci si zde budou moci také zakoupit almanach vydaný k 130. výročí založení školy. To spadá do období bouřlivého rozvoje středního školství v Chrudimi. Datem založení je dokonce Obchodní akademie v Chrudimi druhou nejstarší školou tohoto typu v České republice. Její budova byla postavena v roce 1893 z prostředků města a škola v ní sídlí dodnes.

O deset let později, v roce 1903, bylo původně tříleté studium prodlouženo na čtyři roky, a od roku 1920 končí studium maturitní zkouškou. V poválečném období se měnil nejen obsah výuky, ale několikrát i jméno školy, například na Střední ekonomickou školu Chrudim. V roce 1991 se ale škola vrátila ke svému původnímu označení Obchodní akademie Chrudim.

Zvláštností školy je silná tradice absolventských spolků a sjezdů. První sjezd uspořádali absolventi v roce 1889 za účasti 31 osob, zatím poslední byl uspořádán v roce 110. výročí založení ústavu, tedy v roce 1992. Tato tradice dokazuje, že se škola ve vzdálené i nedávné minulosti dokázala trvale zapsat do paměti svých absolventů.

Příloha: 

program_oslav.doc

Chrudim - Chrudimská beseda zastavila provoz Městského kina. Prý dočasně. Důvodem je podle vedoucího této příspěvkové organizace Jiřího Kadeřávka nedostatek nabízených titulů na 35milimetrovém pásu od filmových distributorů. Na modernější digitální formát není kino připraveno.

Obyvatelům Chrudimě tak zbyla jediná možnost, kam na veřejné promítání filmů, a to do malého sálu Biobaroka v Muzeu barokních soch, které je určeno výhradně návštěvníkům muzea a fanouškům art filmu, nikoli pohodlné komerční zábavě s občerstvením - popcornem a colou.

Toho je si Jiří Kadeřávek vědom a přemýšlí o dalších investicích do Městského kina. Bude nutné s ohledem na nový formát DCP pořídit nové promítací plátno, ozvučení a technologii, na níž bude možné digitální filmy přehrávat. Jedná prý proto s několika firmami a čeká na jejich cenové nabídky.

Zajímavostí je, že Unie filmových distributorů avizuje přechod na formát DCP z 35milimetrového pásu už více než dva roky s tím, že od ledna 2013 už žádné tituly na pásech do kin nabízet nebude. Řada měst si proto mezitím zajistila dotaci na pořízení promítací digitální techniky a přechod na nový formát tak zvládla bez větších potíží. Chrudim podle všeho zaspala, anebo investovala tyto peníze jinam.

Chrudim - Před týdnem jsme informovali o zarostlé parcele v samotném centru města. Uvedený pozemek v Soukenické ulici nyní jeho majitel Petr Dufek po urgenci radnice posekal a přerostlý plevel odsud vymýtil.

Kolemjdoucím se tak odkrývá ubohost celého místa. Kopce suti porostlé chomáčky trávy a zbytky kopřiv, dále balíky srovnaných cihel čekajících na své využití. Asi tak by se dala charakterizovat jinak lukrativní parcela v sousedství parku Republiky za Divadlem Karla Pippicha.

[[img:chrn_fullwidth:2770:Bude tu někdy stát třeba kavárna?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Plevel odsud sice po urgenci odboru životního prostředí MěÚ Chrudim zmizel, avšak zanedbaná parcela uprostřed upraveného okolí tu dál zůstává. Podle všeho ale neexistují „páky“, kterými by Chrudim mohla majitele donutit, aby ji uvedl do náležitého stavu a nedělala městu ostudu.

Co byste na tomto místě rádi viděli? Pište do diskuze pod článkem.

Chrudim/Přestavlky - Chrudim nechala opravit válečný hrob Karla Regensdorfera, dělostřeleckého důstojníka, který padl 17. července 1916 na ruském bojišti. Jeho tělo rodina později pochovala na zámeckém panství. Jde o syna posledních majitelů zámku v Přestavlkách, který v současnosti vlastní město.

Dne 24. dubna 1945 opustil majitel velkostatku Karel Regensdorfer i s rodinou Přestavlky. Jako Němec uprchl z obavy před postupující Rudou armádou, která začátkem května roku 1945 osvobodila Prahu od německých nacistů. Kam ale Regensdorferovi odešli, není přesně známo.

[[img:chrn_fullwidth:2767:Současný stav hrobu v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Hrob Karla Regensdorfera v zámeckém parku byl dlouhodobě neudržován, soše chyběla hlava a místo pak zcela postrádalo náhrobní desku. Chrudim tedy jako současný vlastník zámku přistoupila s ohledem na zanedbaný stav pietního místa, tvořeného hrobem 2,5 x 3 m s pomníkem a sochou zmiňovaného pololežícího vojáka, k opravě. 

Celkové náklady na opravu se vyšplhaly na více než čtvrt milionu korun, přičemž 80 procent nákladů pokrylo ministerstvo obrany a zbývajících 60 tisíc poskytlo ze svého rozpočtu město. Po letech nezájmu se tedy vojákovi rakousko-uherské armády konečně dostalo důstojného odpočinku. 

Chrudim - Pardubický kraj ocenil v rámci slavnostního setkání starostů měst a obcí, které mají na svém území památkové rezervace a zóny, město Chrudim šekem v hodnotě 50.000 Kč. Kraj tak vyjádřil Chrudimi uznání za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v roce 2011.

Ocenění převzal z rukou radní Pardubického kraje Jany Pernicové chrudimský starosta Petr Řezníček. V rámci programu proběhla i prohlídka nové Expozice Alfonse Muchy v Regionálním muzeu. Přítomní hosté včetně hejtmana Radko Martínka byli seznámeni s městem a jeho památkami, jak prostřednictvím prezentace, kterou přednesl starosta města, tak v rámci procházky městskou památkovou zónou. Celý program byl zakončen v Muzeu barokních soch.

Chrudim - Po dlouhé těžké nemoci zemřel ve čtvrtek 11. října v chrudimském hospicu dlouholetý ředitel Gymnázia Josefa Ressela, bývalý radní města a regionální politik Eduard Beránek. Studenti gymnázia kvůli tomu svolávají na zítřek shromáždění k uctění jeho památky před budovou školy, kde se budou zapalovat svíčky a kam bude možné přinést i květiny.

Eduard Beránek se narodil v roce 1946 ve Vysokém Mýtě, kde absolvoval základní i střední školu (1963). Poté se stal absolventem denního studia Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (1968) v oboru učitelství pro školy II. cyklu tělesná výchova - čeština. Vedle toho absolvoval i postgraduální studium Fakulty tělesné výchovy a sportu a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1974 - 1976), a také krátkodobé odborné zahraniční stáže ve Francii (1967) a ve Švýcarsku (2005).

Následně nastoupil základní vojenskou službou u tankových vojsk v Milovicích a v Jihlavě (1968 - 1969). Od školního roku 1969 - 1970 působil jako středoškolský profesor v Gymnáziu Josefa Ressela v Chrudimi a v letech 1990 - 2011 byl jeho ředitelem.

Vedle pedagogických povinností se rovněž angažoval v komunální politice. Od roku 1990 až do své abdikace kvůli zdravotním důvodům byl nepřetržitě členem městského zastupitelstva v Chrudimi. V letech 1994 - 2009 byl členem ODS, kterou zastupoval dvě volební období v radě města. Po zrušení místního sdružení ODS Chrudim pražskou centrálou přešel do místního sdružení ODS v pardubických Polabinách, avšak v roce 2009 z ODS vystoupil, aby se v únoru téhož roku stal jedním ze zakládajících členů Strany svobodných občanů (SSO). Za tuto stranu byl v roce 2010 zvolen do městského zastupitelstva a potřetí v řadě do rady města v Chrudimi.

Eduard Beránek byl vedle toho předsedou sportovního klubu Atletika Chrudim, ústředním rozhodčím atletiky a předsedou společenství vlastníků bytů ve svém bydlišti.

Poslední rozloučení s Eduardem Beránkem se koná ve čtvrtek 18. října 2012 ve 12.00 hodin v chrudimské smuteční síni. Čest jeho památce!

Chrudim - Zanedbaná parcela v samotném centru města hyzdí už roky místa, do nichž město investovalo nemalé finanční prostředky během revitalizace bývalého náhonu a parku Republiky. Zajímali jsme se proto, zda existuje nějaká možnost, jak majitele donutit, aby svůj majetek udržoval v přijatelném stavu.

Na místě současného hájenství všech možný plevelů, toulavých koček a složených cihel stával kdysi hezký rodinný dům. Postupem času jej však majitel nechal zpustnout a následně došlo i k jeho demolici. Pečlivě očištěné cihly jsou teď němými svědky dokládající nevyužitý potenciál místa v samotném srdci Chrudimě. Je odsud krásný výhled na městské hradby, zurčí tu mlýnská strouha, a do Soukenické ulice je navíc zákaz vjezdu. Ideální místo pro malou restauraci, obchůdek s potravinami, který by jistě rádi využívali klienti nedalekého Centra sociálních služeb i další.

Místo toho se teď ale v sousedství parku Republiky nachází metrové zbytky pelyňku, pampelišky obsadily bývalou zahradu, a pýr šíří svá semena daleko za hranice parcely. Její majitel, Petr Dufek, na naše dotazy však nereagoval. A jelikož vznikají šířením plevelů městu nemalé náklady s jejich likvidací, je jasné, že Chrudim, jako dobrý hospodář, bude muset problémy se zanedbaným pozemkem nějak řešit.

„Podle mého názoru může město za stávajícího stavu majitele výše zmiňovaných pozemků písemně upozornit, a to buď přes odbor správy majetku nebo odbor investic - úsek zeleně, na nepořádek a jeho zarostlý pozemek, který způsobuje šíření plevele na sousední, tedy i městské pozemky, a zároveň jej požádat o zjednání nápravy na základě dobrých sousedských vztahů,“ vysvětluje šéf odboru správy majetku MěÚ Chrudim Milan Havelka.

Donutit Petra Dufka k nápravě nemůže však podle Havelky soused, nýbrž některý ze státních orgánů. "To je v tomto případě podle mého názoru náš odbor životního prostředí,“ míní Havelka. "Pokud ale vím, tak  zatím nikdo z města uvedeného majitele ke zjednání pořádku nevyzval,“ uzavírá šéf odboru. Podle vyjádření mluvčí chrudimské radnice Sylvy Drašnarové bude Petr Dufek vyzván ke zjednání nápravy právě odborem životního prostředí, a to prý co nejdříve.

[[gal:2748]]