Chrudim - Redakce Chrudimských novin se rozhodla odměnit stokorunou všechny čtenáře, kteří pošlou zajímavé tipy, informace nebo fotografie z Chrudimi a okolí vhodné ke zveřejnění. V tomto týdnu byli už takto odměněni tři příznivci našich novin.

Naposledy se tak stalo v případě povedených fotografií po vypuknutí požáru v chrudimské Evoně, které díky tomu mohly Chrudimské noviny zveřejnit jako první už deset minut po této události.

Pokud tedy chcete rychle získat stokorunový honorář a poslat ho na váš účet, neváhejte. Zvláště, jestliže se stanete svědky neobvyklé události nebo zajímavosti, či zjistíte nějaké zajímavé informace k dění ve městě nebo jeho spádovém okolí. Někdy postačí i tip.

Těšíme se tedy na další zajímavá témata a nezapomeňte posílat s příspěvkem i číslo Vašeho konta, na které Vám peníze v případě zajímavých materiálů rádi pošleme.

Vaše redakce Chrudimských novin

Chrudim - Starý dům čp. 104, zvaný též Na Puši, který se na chrudimském ostrohu vypíná jako starý hrad, se po několikeré výměně majitelů konečně loni dočkal po sto letech částečné rekonstrukce.

Citlivě vyvedená fasáda a zrestaurované "ausláky" - výlohy bývalého obchodu, ukazují na investory, kteří mají vkus a úroveň. Zajímavé je, že památkáři původně odmítaná střešní okna Velux vypadají na budově přirozeně a dovolují tak i lepší využití celého objektu.

Starobylý dům Na Puši je poprvé připomínán v roce 1688. Kdysi byla jeho stavba zamýšlena jako součást městského opevnění, jež ale nebylo v této části dokončeno.

Věž vedle domu sloužila jako vodárenská nádrž, do které se čerpala voda z náhonu ze Staré vodárny už od roku 1670. Tato voda byla potom samospádem pouštěna do dvou kašen v centru a později i do kapucínského kláštera.

Několik posledních desítek let historický dům jen živořil a poslední nájemník se z něho odstěhoval někdy v 80. letech minulého století. Od té doby objekt notně zchátral, dokonce musel být zčásti zabezpečen speciálními injektážemi, neboť hrozilo jeho samovolné poboření, které by v důsledku mohlo zavalit Široké schody v sousedství. 

Léta zanedbaný kout města prosvítila nová fasáda domu Na Puši. Snímek je z letošního ledna.  Foto: Chrudimské noviny

Zřejmě jediná dřevěná výloha ve městě, která se dočkala citlivé rekonstrukce.  Foto: Chrudimské noviny

 Takto vypadal dům Na Puši ještě na jaře 2011. Foto: Chrudimské noviny

 Trochu zbytečně barvou natřený pískovec nemůže zkazit dojem z pečlivé rekonstrukce

Citlivě sladěné barvy a zachované "sluníčkové" empírové dveře vytvářejí až nostalgickou atmosféru.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudim - Šance na třetí chrudimský brownfield je takřka promarněna. K takové možnosti totiž vybízí historický areál bývalého pivovaru u výpadovky na Slatiňany, jehož zkáza se započala na začátku 90. let a nyní se v ní podle všeho pokračuje.

Chrudimský pivovar v 30. letech minulého století. Reprofoto: Chrudimské noviny

Objekt koupila po sametové revoluci za pakatel nejmenovaná firma a zastavila ho bance za mnohamilionový úvěr, který nikdy nesplatila. Pivovar šel tedy do konkurzu, v němž ho od konkurzního správce odkoupil chrudimský podnikatel Milan Jiruška.

Ten se tu vzápětí rozhodl postavit s pomocí evropských peněz domov důchodců. "Je mi líto, že majitel nezabránil likvidaci této výjimečné technické památky tím, že ji nechal napospas drancování zlodějů. V posledních letech se odsud jen psalo, že tu bezdomovci odmontovali okapy, jindy že zase někdo ukradl oplechování nebo dokonce vyřízl celé trámy, k jejichž převozu je zapotřebí těžká technika. Rok se pak sešel s rokem a během pár let zůstala z tohoto architektonického skvostu neudržovaná ruina," říká kriticky na adresu podnikatele chrudimský galerista a bývalý radní města Luboš Jelínek.

Ten má za to, že by se do hry nyní měli vložit památkáři, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá. "Projděte se například sklepením pivovaru, kde najdete velmi kvalitní řemeslnou kamenickou práci, která není k vidění široko daleko. Jen cenu zdejších kleneb a zaklenutí odhaduji v desítkách milionů korun, pokud by je chtěl v současných podmínkách někdo postavit," míní galerista, který mimo jiné stál za přestavbou kostela sv. Josefa na mezinárodně oceňované Muzeum barokních soch a má s podobnými akcemi zkušenosti.

Podle Jelínka zaspali v tomto případě nejen památkáři, ale i radnice už od dob starostování Jiřího Nového, kteří ruku v ruce připustili v době, kdy byl areál ještě v kondici, jeho zdevastování a umožnili zde později postavit objemově nevzhledné monstrum budoucího domova důchodců. Paradoxně chce město domov důchodců postavit už 15 let, ale z různých příčin zatím nedotáhlo svůj záměr do konce. I když se stejnou výzvou se například úspěšně vypořádalo v případě kostela sv. Josefa.

"Podobné stavby, jako je pivovar, jsou na Západě hitem, zatímco u nás se vracíme někam do období husitských válek, když necháme takový areál záměrně zdevastovat a odsuzujeme ho předem k demolici. To, co vydrželo sto dvacet let, je nyní za pouhých deset roků cíleně ničeno," nebere si galerista servítky.

"Přestože jde z jedné strany o nevzdělanost a z druhé o ignoranci, je stále ještě co zachraňovat. Shodou okolností zůstaly zachovány pivovarské sklepy, které využívá diskotéka Inferno. Druhá, ještě krásnější část sklepů, která je pod demolovanou budovou pivovaru, čeká na svůj osud," uzavírá Luboš Jelínek.

Chrudimský pivovar koncem 19. století.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar 3. ledna 2012, změnil se k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar byl postaven podle plánů věhlasného stavitele Františka Schmoranze v roce 1868.  Foto: Chrudimské noviny

Připomínka na letopočet, v němž byl chrudimský pivovar zprovozněn.  Foto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar v dobách své největší slávy. Snímek jeho dvora je z roku 1925.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Chrudimský pivovar na fotografii z roku 1991. Vypadal tehdy stejně jako předchozích 120 let. Přežil dokonce i komunisty, a až v posledních deseti letech se z něho trestuhodně stala ruina.  Reprofoto: Chrudimské noviny

Ještě v roce 2008 (snímek je z tohoto roku) nešlo hovořit o chrudimském pivovaru jako o ruině určené k demolici, ale spíše o objektu určenému k rekonstrukci.  Foto: Chrudimské noviny

O tři roky později nezůstal v chrudimském pivovaru kámen na kameni. Foto bylo pořízeno 3. ledna 2012 na stejném místě jako předchozí snímek, tedy na dvoře. V tomto případě jde už zcela evidentně o ruinu.  Foto: Chrudimské noviny

Smutný obrázek na zašlou slávu chrudimského pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

Nezabezpečený objekt chrudimského pivovaru se stal snadnou kořistí pro zloděje. V tomto místě někdo odstranil nejen střešní krytinu, ale dokonce i celou střešní konstrukci. Jde o záměr majitele nechat architektonicky vzácný objekt nadobro vyplenit?  Foto: Chrudimské noviny

Dodnes je v pivovaru patrná řemeslná dokonalost v jeho interiérech.  Foto: Chrudimské noviny

Odřezané trámy svědčí o cílené destrukci pivovaru.  Foto: Chrudimské noviny

 Poslední zbytek staré pivovarské technologie, jde o část vystírací kádě.  Foto: Chrudimské noviny

Část střešní konstrukce zbavená krytiny se propadla.  Foto: Chrudimské noviny

Někdo odsud vyřezal zcela zdravé původní trámy.  Foto: Chrudimské noviny

Architektonicky vzácný pivovar musel ustoupit tuctové výstavbě pro seniory.  Foto: Chrudimské noviny

Pod ruinou chrudimského pivovaru jsou stále zaklenutá sklepení, jejichž velikost, konstrukce a kvalita nesnesou v celém Pardubickém kraji srovnání.  Foto: Chrudimské noviny

Dnes jsou dochovaná sklepení chrudimského pivovaru azylem bezdomovců, kteří tady díky tepelné dynamice pískovcových zdí přežívají u ohýnku dvacetistupňové mrazy. Na snímku v pozadí tráví svůj veškerý čas a přežívají venkovní smrtící mráz. Foto: Chrudimské noviny

Tato fotografie byla pořízena 12. února 2012. Berte ji jako memento budovy, která zřejmě za krátký čas zmizí na věky.

O podobné budovy, jakými jsou v Chrudimi pivovar, sladovna nebo Evona, je v Evropě v posledních desetiletích velký zájem. I když nemohou sloužit svému původnímu výrobnímu účelu, stává se ze staré industriální architektury velký hit sloužící pro rekonstrukce na kanceláře, kulturní prostory - muzea, galerie, divadla, či atypické bydlení, a to i pro seniory.

Budova chrudimského pivovaru byla ještě v 90. letech v zakonzervovaném stavu příhodná právě pro takovou rekonstrukci, ale dnes z ní bohužel zůstalo jen torzo. Zcela absurdně proto vyznívá ve srovnání s demoličním stavem pivovaru halasný titulek webu Chrudimka.cz, který nepravdivě či snad účelově napsal: "Chrudimský pivovar nechátrá!" ... http://www.chrudimka.cz/opusteny-chrudimsky-pivovar-nechatra-vznika-v-nem-skolici-centrum-a-domov-senioru.html

Jak se věci dají ve městě řešit a ještě za ně sklízet všeobecné uznání, předvedla názorně Chrudimákům zdejší společnost TMT, která proměnila citlivou rekonstrukcí bývalý cukrovar v Průmyslové ulici v moderní postindustriální sídlo firmy. Pochvalně se o něm vyjádřil nejen tehdejší předseda Senátu ČR Petr Pithart (KDU-ČSL), ale i řada odborníků v oboru stavitelství a architektury. Ve srovnání s tím je současná destrukce pivovaru a do areálu vsazený fádní objekt bez fantazie učiněným barbarstvím. ... http://www.tmt.cz/web/website/mainmenu/o-firme/%20

Areál firmy TMT, spol. s r.o. Chrudim - tradičního výrobce dopravníkových systémů

Je tedy otázkou, nakolik se na stavu chrudimského pivovaru podepsala aktivita investorů Senior centra, které vyrůstá na parcele pivovaru.

Co teď s tím? "Vzhledem k úžasným sklepům pod budovou a části zachované budovy s číslem popisným i rokem stavby, by stálo za to zachránit alespoň tento fragment jako doklad vyspělé stavební technologie a řemeslné úrovně Chrudimáků v polovině 19. století. Američané nebo Japonci by za něco takového platili zlatem," zůstává přesvědčen Luboš Jelínek.

Krátce z historie chrudimského pivovaru:

Obec, hlavně působením starosty Josefa Klimeše, pomýšlela pro založení a provoz nového pivovaru na akciovou společnost z bývalých právovárečníků, místních kapitalistů obce, když se však myšlenka neuskutečnila, rozhodla se obec pro stavbu sama.

Stavba byla podle plánů Františka Schmoranze skončena roku 1868, její náklad 200 000 zlatých byl kryt částečně úvěrem. Voda k výrobě potřebná byla z pramenů na Podhůře u rybníčku Jordánku zachycena do vyzděné jímací studně a potrubím na dně rybníka podle silnice vedla do pivovaru. Chemickým rozborem byla uznána "k výrobě piva co nejlépe způsobilou". Přívod vody byl později rozšířen o nové studně.

Výrobky nového pivovaru se po první dva roky neosvědčily, v Chrudimi koloval vtip, že se chrudimské pivo plaví až do Hamburku, když bylo nutno nepovedené pivo vypouštět do řeky.

Teprve rok 1872 přinesl výrazné zlepšení jakosti. Chrudimský pivovar vyráběl v roce 1910/1911 přibližně 30 539 hl. piva. Pode inzerátů vyráběl v roce 1925 výčepní pivo 10 stupňové a 12 stupňové Březňák, 12 stupňový černý Granát "lékařsky doporučená specialita" a staročeský dvousladový chrudimský 15 stupňový Salvator, který svou chutí předčil veškerá konkurenční piva.

Když počátkem roku 1928 pardubický pivovar koupil podnik v Chrudimi, trvala v pivovarské budově výroba piva i nadále. Poslední várka piva byla uvařena 31. července 1942 v souvislosti s válečnými poměry. Po válce zde již vaření piva nebylo obnoveno.

V roce 1961 přešla správa budov, tehdy ve vlastnictví státu, na podnik Zelenina Hradec Králové.

Chrudim - Radnice nyní začala v době vegetačního klidu s přípravou na zvětšení plochy parku Střelnice a pustila se zde do průřezu náletových dřevin. Akce vyjde na více než půldruhého milionu korun.

Tyto práce se vztahují na plochu, jež byla k parku přičleněna před časem na úkor sousedního zahradnictví. Jde o lesík jedlí, který kdysi sloužil zmíněnému podniku k vázání věnců či kytic.

Město po získání této lokality nechalo zpracovat projekt, který má vzhled sousedních ploch sjednotit v ucelený park. Nyní by rádo k tomuto účelu využilo dotace ministerstva životního prostředí a akci s pomocí těchto peněz ještě letos zrealizovalo.

Chrudim - Nahnutá pouliční lampa odstartovala záchranu svahu nad restaurací U Kapličky, který teď hrozí sesutím. Osvětlení v nepřirozené poloze totiž signalizovalo, že se se svahem něco nepřirozeného děje. Radnici proto nezbylo, než tady narychlo vybudovat zábranu proti průjezdu aut a lampu odstranit.

Město sem následně pozvalo brněnskou odbornou firmu Balun, aby stav celého svahu včetně komunikace s narušenou krajnicí posoudila. Resumé bylo jednoznačné - stabilitu svahu bude nutné zabezpečit.

Znalec za příčinu svahového pohybu, který mimo jiné narušil povrch zdejší silnice, označil více okolností, jež se vzájemně kombinují. Nejvážnější problém přitom spatřuje v podzemní vodě, která narušuje skalní podklad.

Svůj díl viny na neutěšeném stavu nesou podle znalce i lidé. "Významnou okolností je odtěžení zeminy při patě svahu na pozemku v okolí domu čp. 1079. Tím došlo k narušení stability svahu," míní brněnský znalec.

Nad restaurací U Kapličky už autem do strmého svahu nevyjedete. Foto: Chrudimské noviny 

"Museli jsme zde přistoupit k zákazu vjezdu vozidel, protože silnici poznamenala v minulosti i divoká výstavba rodinných domů nedaleko odsud a pohyb těžké nákladní techniky s betonem a stavebním materiálem po silnici s nezpevněnou krajnicí," vidí další příčiny havárijního stavu chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). 

Jak dodává, částečný podíl na narušení svahu mají vedle jeho přetížení stavební technikou i obyvatelé okolních rodinných domů, kteří zde vytěžili takřka veškeré dřeviny, jež opukový val plný jílovce držely při sobě. "Bude teď velmi nákladné dát vše zase do pořádku," pokračuje Tejkl.

Zákaz vjezdu nechalo město pojistit také betonovou zábranou.  Foto: Chrudimské noviny

Podle místostarosty se náklady na rekonstrukci svahu odhadují zhruba na šest milionů korun a nabízí se tu hned několik řešení, jak lokalitu zabezpečit. Odborná firma přitom varuje, že srážková voda zatékající dál v jednom místě pod podloží může způsobit další nečekaný pokles svahu spolu s dalšími poruchami konstrukce vozovky. Město proto kritické místo nechalo alespoň provizorně zabezpečit.

Srážková voda narušuje v tomto místě vozovku.  Foto: Chrudimské noviny

Srážkovou vodu zatékající pod vozovku zachycuje prozatímní zábrana, kterou zde nechalo instalovat město.  Foto: Chrudimské noviny

Narušený svah "nejistí" takřka žádný strom. Dobrý úmysl prosvětlit stavební parcely se tak může zdejším obyvatelům vymstít.  Foto: Chrudimské noviny

"Peníze na tuto akci teď v městské kase nemáme. Minimálně pro letošní rok. Neznamená to ale, že před tímto úkolem utíkáme. Bude zde zapotřebí provést speciální injektáže, nabízí se tu ale i zástěna z kamenů v síti a další řešení," uzavírá Miroslav Tejkl.

Chrudim/Podhůra - Miss České republiky 1997 Terezie Dobrovolná a manželka miliardáře Davida Berana neuspěla s žádostí na odkoupení osmatřiceti metrů čtverčních lesního pozemku, které potřebuje k vybudování technického zázemí nafukovací haly pro tenisový kurt v areálu vily obou manželů na Podhůře.

Záměr se totiž nelíbí architektovi města Marku Janatkovi, který prodej pozemku na hranici betonového oplocení areálu vily a přilehlé lesní cesty nedoporučil. S architektem se vzápětí ztotožnila i městská rada.

Z Janatkova pohledu by byl odprodej uvedeného pozemku zásahem do lesního půdního fondu. Architekt navíc poukazuje na nepříliš dobrý stavebně technický stav betonového prefabrikovaného oplocení vily, jehož případná rekonstrukce by Dobrovolné s Beranem umožnila vybudovat přetlakovou halu pro jeden tenisový kurt přímo na jejich pozemku.

Se závěrem městského architekta se nakonec ztotožnili i zastupitelé a odhlasovali, že prodej části lesního pozemku č. 1592/1 Terezii Dobrovolné neumožní.

Chrudim - Pardubický kraj zasáhla epidemie příušnic a mezi nejvíce zasažené oblasti patří vedle Pardubic především Chrudim. Největší výskyt této nemoci přitom lékaři evidují mezi středoškoláky a snad nejvíce varujícím zjištěním je, že je proti této nemoci stávající povinné očkování neúčinné.

Vyplývá to z vyjádření vedoucí protiepidemického oodělení krajské hygienické stanice Olgy Hégrové. Odborníci podle ní proto zvažují možnost změny vakcíny. Dalšími možnostmi je přidání očkování v jiných věkových skupinách nebo upravení stávající vakcíny.

Od začátku letošního roku je zatím evidováno na Pardubicku 60 případů onemocnění, na Chrudimsku dokonce dvaaosmdesát.

Chrudim - Radní Pardubického kraje schválili i pro letošek finance na pro provoz hydraulické clony v areálu bývalé Transporty, jež zabraňuje pronikání chlorovaných uhlovodíků do podzemních vod u Medlešic, Dřenic a v blízkosti samotného průmyslového areálu. Provoz tohoto zařízení přitom stojí kraj každý den 19.680 Kč. Chrudimským novinám to potvrdila tisková mluvčí Pardubického kraje Magdalena Navrátilová.

„Odborníci pravidelně monitorují stav podzemních vod a dokud nebude příčina znečištění odstraněna, jsme nuceni hydraulickou clonu i nadále provozovat,“ říká k této problematice radní pro životní prostředí Václav Kroutil (ČSSD). Clona je podle jeho sdělení v provozu od roku 2004 a Pardubický kraj stála nemalé peníze. "Proto bude úlevou, když zde započnou sanační práce," dodává Kroutil.

„Město Chrudim si najalo firmu na výběrové řízení a do poloviny letošního roku budeme znát dodavatele a mělo by se začít s odtěžováním,“ vysvětluje radní Kroutil.

Krajské zastupitelstvo schválilo loni na tuto akci dotaci 15 milionů korun a vytváří podle Kroutila městu Chrudim finanční zázemí pro realizaci rozsáhlého sanačního projektu. Dalších 158 milionů na sanaci jedů v Transportě poskytne ministerstvo životního prostředí.

„Rád bych se dočkal okamžiku, kdy bude možné ušetřené prostředky ve výši 7,2 milionu korun ročně za provoz hydraulické clony použít  třeba na pomoc městům a obcím při rekonstrukcích vodovodů a kanalizací,“ uzavírá krajský radní.

Chrudim - Ve středu 1. února bude ve městě od 12 do 12.15 hodin stejně jako v ostatních místech Pardubického kraje provedena akustická zkouška poplachových sirén Hasičského záchranného sboru, a to nepřerušovaným tónem v trvání 140 sekund.

"Přezkoušení poplachových sirén slouží ke kontrole systému varování obyvatelstva před hrozícím nebo již vzniklým nebezpečím," vysvětluje důvody narušení poledního klidu v Chrudimi krajská mluvčí hasičů Vendula Horáková.

"Sirény se rovněž využívají v důsledku mimořádné události popřípadě krizové situace. Občané tak postupně získají návyk na varovné signály hasičů," dodává tisková mluvčí.

Chrudim - Návrh radní města za TOP 09 Vladimíry Michalové přejmenovat po zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi park Střelnice zůstane nevyslyšen. Dostatečně najevo to dal chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED). "Nepočítáme s tím, že by mělo dojít ke změnám ve stávajících názvech ulic, náměstí či veřejných prostranství," tvrdí Řezníček.

Už před ním se na tohle téma odmítavě vyjádřil místostarosta Chrudimě Miroslav Tejkl (ČSSD): "Nepatřím jako paní Michalová do této iniciativy, neboť by se takové přejmenování nemělo dít na úkor zažitých chrudimských kořenů."

Chrudim přesto pojmenování nějakého místa po Václavu Havlovi zvažuje. "Město pana prezidenta Václava Havla ctí bezesporu jako velkou osobnost novodobých dějin České republiky. Velkou příležitostí pro pojmenování ulice či náměstí po něm může být nová plánovaná výstavba na Skřivánku. V sousedství je již v současné době řada ulic pojmenována po významných osobnostech z českého kulturního prostředí," vysvětluje Řezníček.

Podle něj to ale nebude jediná připomínka na velikána moderních českých dějin. "Reálně také uvažujeme o možnosti vytvoření originální pamětní desky spojené s návštěvou pana prezidenta v Chrudimi v roce 1996," dodává starosta.

Vyjádření obou vysokých politiků města mimo jiné koresponduje s výsledky ankety Chrudimských novin, v níž hlasovalo k 29. lednu celkem 219 čtenářů.

Drtivá většina z nich - 192 lidí, požaduje neměnit zažité názvy v Chrudimi, 18 čtenářů si pak dokáže představit přejmenování Městského parku na Park Václava Havla, dva lidé by pojmenovali po Havlovi parčík v ulici Svatopluka Čecha, další dva by přejmenovali Širokou ulici na třídu Václava Havla a zbývající dva by z recese přejmenovali řeku Chrudimku na Havlovku. Žádný hlas nepodpořil přejmenování parku Střelnice, jak navrhuje radní Michalová.

Výsledky ankety jsou zde