Hlinsko - Zdejší lyžaři sdružení v místním Ski klubu uvažují o prodloužení modré, menší sjezdovky, což by znamenalo znovu přemostit silnici vedoucí z Hlinska do Havlíčkova Brodu.

Hlinsko už jedno přemostění prosadilo v roce 2006 s velkým přispěním hlineckého ex-starosty a bývalého poslance za US-DEU Roberta Vokáče, který tehdy dokázal zajistit pro tento odvážný projekt financování.

Pokud by se nyní podařilo prodloužit sousední sjezdovku, zdvojnásobila by se délka její tratě a v podstatě by se svou délkou vyrovnala té stávající prodloužené. Navíc by se jí přestalo říkat malá sjezdovka.

Chrudim - Společnost K2 Invest chrudimského stavitele a developera Milana Kušty koupila od Pardubického kraje v sídlišti Na Rozhledně za 7,6 milionu Kč budovu bývalého odborného učiliště. Prodej už schválilo krajské zastupitelstvo.

Kraj se totiž areálu zbavil poté, co učiliště sloučil s nedalekou strojírenskou průmyslovkou a učňové přešli do zdejších modernějších prostor. Průmyslovka, které učiliště připadlo, neměla o jeho další využití zájem a tak se objekt stal pro Pardubický kraj nepotřebným a byl určen k prodeji.

"Bývalé učiliště teď plánujeme opravit a rádi bychom zachovali jeho charakter - částečně bude pronajímáno stávajícím nájemcům, s nimiž se na tom chceme nejprve domluvit, přičemž ve zbývajících prostorách vznikne po rekonstrukci časem nájemní bydlení," uvádí Milan Kušta.

Podle developera byl vedle zastaralého učiliště součástí koupě i poměrně rozsáhlý pozemek o výměře 1,2 hektaru. "Přestože se psalo, že zde chci postavit dva bytové domy, není o tom ještě rozhodnuto. Podle současného územního plánu města je totiž areál zatím určen pouze pro školská zařízení" pokračuje Kušta.

Jak dodává, firma K2 Invest už proto podala na radnici žádost o změnu územního plánu v této lokalitě. "Požádali jsme město o změnu využití, která by zde umožňovala provozovat drobný obchod, nerušivou výrobu, služby a bydlení. Teprve podle toho, jak bude v případě naší žádosti zastupitelstvem hlasováno, se rozhodneme, jak s celým areálem naložíme," uzavírá stavitel.

[[img:chrn_fullwidth:513:Bývalé učiliště je zčásti stále využíváno nájemci. Fungují tu drobné služby, posilovna a také svářečská škola. Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:511:Učňové se odsud odstěhovali před nedávnem do nedaleké modernější strojní průmyslovky. Foto: Chrudimské noviny]]

[[img:chrn_fullwidth:510:Dlouho neudržovaný objekt bývalého učiliště Na Rozhledně názorně ukazuje, že na něm zahlodal zub času a potřebuje nutně novou investici. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Putování chrudimského cestovatele Pavla Blažka po zamrzlém sibiřském jezeře Bajkal skončilo předčasně. Už teď je jasné, že nepřekoná rekord kanadské výpravy, která zdolala ledovou plochu při cestě nazpět za 13 dní. Pavla totiž zradily jeho nohy a poraněný kyčel. 

"Dnes se konečně povedlo spojení. Hlavně proto, že se Pavel úmyslně začal posouvat blíž k pevnině Olchonu a lehce nazpět, protože se se mnou potřeboval spojit. V šest hodin ráno se dovolal hlavně proto, abychom probrali situaci. Měl za sebou půl dne pochodu a nebylo mu vůbec dobře," přibližuje situaci Chrudimským novinám přítelkyně Pavla Blažka.

"Bohužel zprávy nejsou pozitivní. Pavlovy nohy se za poslední dva dny kusé komunikace nejen nezlepšily, ale došlo k výraznému zhoršení, i když jim Pavel věnoval veškerou péči a zkracoval si čas pochodu.

Včera prý neušel ani 30 kilometrů, i když přesně neví, protože GPS nenašlo satelity. Jeho ´jsem ok´ tedy neznamenalo, že je vše v pořádku ale jen, že prostě je a jde," pokračuje naše dopisovatelka.

"Nohy má krvavé, rány se nehojí. Puchýře pokrývají celá chodidla, paty i prsty. Na patách už hnisají. Ponožky jsou po dni chůze nasáklé krví a hnisem. Nohy se lepí na ponožky, ponožky se přilepují na vnitřek bot, takže zouvání je šílené. Každý krok je bolestivý.

K tomu si v torosech, přes které se poslední dva dny prodírá, poranil kyčel a nemůže s ní moc hýbat. To prý ale nevidí jako hlavní problém, tím jsou rozdrbaná chodidla. Poslední dva dny si bral prášky na bolest, ale moc to nezabírá.

Když vám tohle někdo popíše, chcete křičet, ať všeho nechá a jde domů. Bohužel udělat takové rozhodnutí na expedici je nesmírně těžké a domů se jít jen tak nedá. Pavel má obavy jít v tomto stavu do severní části, kde nebude signál.

Ráno jsme se domluvili, že se bude dál posouvat zpět a k pevnině, aby byl jistý signál. Znovu volal, když měl v šest večer a byl již ve stanu. Moc prý kvůli silnému protivětru neurazil. Byl po celém dni vyčerpaný, což je normální, ale nohy jsou prý průser.

Domluvili jsme se, že se mi ozve hned, jak se probudí, abychom se rozhodli, co dál. Padlo i slovo konec. Nikdo ho nechce, prohra vždycky bolí, a bolí i to, že bychom zklamali nejen sami sebe ale i spoustu jiných lidí, kteří nám fandí.

Pavla problém v žádném případě neohrožuje na životě - má stan, jídlo i benzín - ale zároveň je to komplikace natolik vážná, že Pavel nemusí být schopen dalšího pochodu. Za pár hodin má Pavel ráno a padne rozhodnutí - to musí udělat především on, protože on je tam v tu chvíli a ví sám nejlíp, jak mu je," končí svoje zpravodajství přítelkyně Pavla Blažka.

Chrudim - Veřejná schůze městského zastupitelstva se koná v pondělí 12. března od 16 hodin v zasedací místnosti městského úřadu v Pardubické ulici.

Zastupitelé se budou mimo jiné zabývat městským rozpočtem, přidělenými dotacemi, pravidly pro udílení ceny Osobnosti města Chrudim či smlouvou o poskytnutí dotace na expozici Alfonse Muchy v Regionálním muzeu Chrudim.

Na programu budou rovněž plánované investiční akce, jako například rekonstrukce ulice Na Sádkách, a návrhy starosty města Petra Řezníčka o zapojení Chrudimi do iniciativy Fairtradových měst nebo o zřízení strategického týmu pro rozvoj města.

Chrudim - Zárodky černé skládky se rodí za zdí nedávno zrekonstruovaných Klášterních zahrad. Tvoří ji vajgly cigaret, použité sáčky, podtácky, prázdné kartony od nejrůznějšího pití a plastové lahve.

Podle složení odpadu se dá předpokládat, že jde o věci, které už nebyly třeba v některé z chrudimských restaurací. V každém případě musí jít o restauraci, kde se točí hlinecké pivo Rychtář a používají k záznamům o útratě a vypitých pullitrech staré bločky z Jednoty.

A jak se odpadky pod hradby dostaly? Buď je vyhodil někdo ze svahu úmyslně, nebo je sem zatáhli bezdomovci hledající něco k snědku či zatoulané zvíře, které vytahalo pytle z kontejnerů na odpad.

Chrudim - Vánoční pohoda u stromečku, tak se jmenovalo první fotografické soutěžní téma. Na adresu redakce přišlo 12 fotografií s vánoční tématikou.

Vítězné fotografie si můžete prohlédnout zde. První cenu získala fotografie s názvem Moji miláčci, za kterou autor získává slevu 200 Kč na nákup v Pohodovém knihkupectví ve Filištínské ulici.

Druhá cena s názvem Dáreček byla oceněna stejnou částkou. Třetí cena nebyla udělena, protože v autorovi byl objeven jeden z majitelů našich novin, který se po informaci, že odměnu platí ze svého, posléze ceny vzdal. Vítězové se mohou přihlásit přímo v Pohodovém knihkupectví, kde se prokáží e-mailem, pod kterým své fotografie zaslali.

Ve fotografické soutěži nadále pokračujeme, tentokrát s tématem Naše rodina na horách a s jednou novinkou.

Pro nahrání fotografie není třeba se registrovat, stejně tak není potřeba registrace při hlasování. Svůj hlas můžete dávat opět po 24 hodinách. Zapojíte-li celé své příbuzenstvo, bude odměna určitě vaše.

A toto je už vítězná fotografie s názvem Moji miláčci.

Chrudim - Město je stále více zaplaveno černým výlepem. S nepovoleně umístěnými plakáty a tiskovinami se lze přitom setkat na nejrůznějších místech - rozvodných skříňkách, dopravních značkách nebo veřejných prostranstvích. Stačí se projít od Růžovky po Širokých schodech a vnímat to, co se jindy snažíme přehlížet.

Podle vrchního strážníka Městské policie Chrudim Josefa Kudrnky je to způsobeno tím, že není v silách zdejších strážníků být na několika místech současně a veškerý nepovolený výlep uhlídat.

"Městská policie nemůže být samozřejmě všude a hodně také záleží na tom, zda lepiči umisťují svoje výtvory v místech, které jsou pod dohledem městských kamer," říká vrchní strážník Kudrnka.

Podle jeho sdělení se však daří strážníkům každý měsíc několik takových výtečníků zadržet. "Jakmile se nám to zase příště podaří, dáme vám vědět, jakým způsobem byli pachatelé černého výlepu potrestáni a kteří strážníci se na jejich zadržení podíleli," slibuje vrchní strážník. 

A co vy? Také máte ve svém okolí načerno polepené dopravní značky, trafostanice, vchodové dveře nebo popelnice? Pošlete nám svoje fotoúlovky do redakce Chrudimských novin.

Chrudim - V sídlišti Na Větrníku bude v rámci chystané revitalizace zřízen na jeho okraji větrolam. "Ten sice v původním projektu nebyl, ale přáli si ho místní lidé, a tak byl do studie zapracován," říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl.

V daném případě půjde o stromořadí složené ze dvou stran z platanů nebo dubů a uprostřed povede cesta pro pěší. Nepůjde tedy o žádné technické zařízení, jak by se mohli mnozí mylně domnívat. 

"Větrolam bude nejen na severní straně Větrníku, ale i na východní. Cestička vroubená stromy povede od západu na východ (severní větrolam) a pak se stočí o 90 stupňů dolů na jih a povede od severu jižně, podél čísel čp. 1211 až 1209 a dále k silnici, takže bude zčásti Větrník jakoby lemovat," vysvětluje celý záměr místostarosta.

Přiložené studie větrolamu dokumentují předpoklad, jak bude stromořadí vypadat za pět, deset, patnáct a dvacet let.

Chrudim - Všichni Chrudimáci jistě dobře znají ozdobu našeho krásného města - kašnu na Novém městě, rekonstruovanou před šesti lety. Co ale mnozí netuší, snad jen svatým Hubertem povolaní nimrodi, jak obrovský podvod se odehrál na společníkovi svatého Eustacha!

Novoměstská kašna vytváří spolu s Žižkovým náměstím, školou Růžovkou, konečně opraveným domem Na Puši a miniparčíkem za kostelem protiváhu rušné Novoměstské ulici.

Mnozí obyvatelé Chrudimě možná znají i osud soch, které zdobí její parapet. Samotná kašna pochází z Heřmanova Městce a město ji koupilo v roce 1872. Dominantou jsou však sochy, které předtím zdobily prostranství před arciděkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Celá kašna pak byla sestavena v roce 1873.

Věřící možná poznají i světce, kteří laskavým okem shlížejí na nás, spěchající za svými každodeními starostmi. Jsou to Jan Nepomucký, Jiří, Jáchym, Panna Maria, Eustach a Vilém.

A u Eustacha se zastavíme, protože restaurování jemu samotnému lesku dodalo, z jeho společníka - jelena však vytvořilo monstrum!

Pardubická firma A-projekt a páni restaurátoři Šmahel s Brabcem provedli na kašně kus výborné práce. Proto po jejich restaurátorském zásahu paroháč zůstal chvíli bez parohů, později je dostal, otočené správně.

Jak se ale stalo, že parohy byly otočeny nesprávným směrem, pravý vyměněn za levý a z jelena se stalo zmiňované monstrum?

Možná zásahem nějakého "odborníka", který krále našich lesů nikdy neviděl. Pokud někdo ze čtenářů tuší, jaký byl jeho osud, ať bez váhání píše do redakce Chrudimských novin.

Nezbývá, než doufat, že příští zásah do jelenovy koruny bude šťastnější a svatý patron všech lovců, myslivců a zelených mužíků nebude mít další důvody ke stížnostem.

Na pěkné vyprávění o kašně se můžete podívat na videu

Chrudim - Hygienikům se zatím nepodařilo od počátku února zastavit epidemii příušnic a nakažených lidí stále přibývá. Každým týdnem je v Chrudimi, ale i jinde v Pardubickém kraji evidováno kolem dvaceti nových případů tohoto onemocnění.

"Situace se nejeví jako příznivá a nejspíš ještě chvíli potrvá, než dojde ke snížení," uvádí epidemioložka Olga Hegerová. Sama předpokládá, že nemoc by mohla přestat kulminovat v období jarních prázdnin.

Hegerová například v rozhovoru pro Český rozhlas podotkla, že příčinou tohoto stavu je nespíš neúčinné očkování, které přestalo po letech u mladých lidí, kteří jsou příušnicemi nejčastěji postiženi, fungovat.

Naštěstí má většina případů jen lehký průběh. Příušnice se z člověka na člověka přenáší kapénkovou infekcí, proto se doporučuje vyhýbat se v současné době akcím, kde se hromadně schází lidé.