Chrudim – O tom, co se děje v Píšťovech, Chrudimské noviny již v minulém roce informovaly. Lidé tu musí žít jako v době před sto lety, jen těžko hledají slušná slova na adresu současné, ale i minulé radniční koalice. Neoficiální mluvčí nespokojených občanů z Píšťov, Ladislava Rehortová, se na redakci v těchto dnech obrátila znovu.

„Jak se zbavit starosty-nevychovance? Stále stejná sprosťárna nebo nová móda. Neodpovídá občanům. 17.2.2021 jsem dala starostovi dopis od nás všech, co bydlíme na konci ulice Obce Ležáků. Před rokem nám tady město sebralo veřejné osvětlení a do dnešního dne žádná náprava. Bydlíme tu ve tmě. No ale odpověď za dva měsíce také žádná. Má to smysl chodit k volbám,“ zlobí se Ladislava Rehortová.

„Zrovna Františku Pilnému jsem dala hlas. Těšila jsem se na změnu a je to ještě horší. Co vlastně město dělá pro občany? Buduje sportovní vyžití pro děti, v době pandemie, před nádražím, to je něco strašného a jiné nedůležité věci. Ale světlo a vodu nám na konec naší ulice nedá, prý nemá peníze. Už několik let si musím pitnou vodu dovážet. Jak ještě dlouho budeme čekat, až se město postará o své občany,“ říká Rehortová.

Redakce Chrudimských novin se obrátila i na starostu, jemuž je spíláno. Podle slov Františka Pilného (ANO 2011) se v této chvíli připravuje dopis, který by měl právě těmto nespokojeným Píšťovákům přiblížit, v jakém stavu se řešení jejich problému nachází.

Chrudim – Ve městě to s výsadbou a údržbou zeleně vypadá někdy s nadsázkou,jako když je kozel zahradníkem, a zároveň je až s podivem, kolik odpadků se dá najít pod kterýmkoliv chrudimským keřem, kam jen oko pohlédne. Město ale do výsadby investuje, od roku 2018 už částka převyšuje 335 tisíc korun. Dnes se začalo například s mechanizovanou výsadbou holandských cibulovin.

[[img:chrn_fullwidth:17818:Ukázka dnešní mechanizované výsadby cibulovin.  Zdroj: Město Chrudim]]

Kdo by doufal, že objednané cibuloviny zkrášlí třeba betonové květináče, je na omylu. Ty už dokonce asi někteří považují z neznalosti spíše za moderní biokompostéry a podle toho je také využívají k odkladišti nejrůznějších odpadků. Proč využívat potenciál, který se nabízí, inspirovat se a navázat na krásnou výsadbu, která v Chrudimi vznikala v minulosti. Do podzimu ještě budou také vysazeny za 60 tisíc další cibule tulipánů vedle divadla a u muzea.

[[img:chrn_fullwidth:17810:]] 

Žil byl jeden zahradní architekt a pracovník městského zahradnictví

Dříve obyčejný travnatý pás u křižovatky na straně Palackého třídy a Škroupovy ulice se promění v louku, která sice nepoteší alergiky, ale možná přiláká nějaké motýly, kterým pak asi nebude vadit navýšený počet sečí a rušná silnice. Betonové květináče zůstanou dál smutnou připomínkou doby, kdy v Chrudimi žil zahradní architekt Josef Vaněk a pracovníkem městského zahradnictví byl Stanislav Ondráček.

[[img:chrn_fullwidth:17812:]]

Není vlastně divu, že pamětníci a chrudimští patrioti si nemohou na mechanizovanou výsadbu cibulovin zvyknout, když zažili dobu uměleckého rozkvětu záhonů, a nostalgicky si připomínají, kde že jsou ty časy: „Stále vzpomínám, jak jsem v útlém věku dědovi při řádkování pro setí říkal, že se v té hlíně hrabat nechci. Dostal jsem lepáka s komentářem, že do hlíny se pohřbívá, tohle je půda, zemina,“ zavzpomínal před nedávném na Stanislava Ondráčka jeho vnuk Ladislav Nolde.

[[img:chrn_fullwidth:17811:]]

Oslovili jsme pamětníky, kteří potvrdili, že od dob, kdy odešel Stanislav Ondráček do důchodu, nahradily důvtipnou výsadbu převážně pichlavé keře, ve kterých se hromadí nepořádek, a květinové vzory, které dříve nutily k zamyšlení, zmizely v nenávratnu.

[[img:chrn_fullwidth:17819:]]

Chrudim – Bojujete s bariérami? Práce na zkrácený úvazek stále platí! Už na podzim vyzývala Česká abilympijská asociace občany, kteří se pohybují po ulicích Chrudimě na elektrickém nebo manuálním vozíčku, aby se ozvali, pokud vědí o architektonických bariérách, které jim ve městě ztěžují život. Co se od té doby změnilo a je Chrudim podle lidí využívajících invalidní vozíky bezbariérová?

[[img:chrn_fullwidth:17808:]]

Tento týden jsme měli možnost mluvit s několika lidmi, kterých se neutěšená situace v Chrudimi bezprostředně týká. Oslovili jsme proto Jaromíra Krpálka, předsedu České abilympijské asociace, abychom zjistili, zda se z Chrudimi na výzvu někdo ozval a jak projekt pokračuje. Lidé využívající invalidní vozíky měli totiž mapovat architektonické bariéry a přispět ke zlepšení života handicapovaných spoluobčanů ve městě.

Nikdo se neozval

Jaromír Krpálek z Centra Kosatec, které zřizuje právě Česká abylimpijská asociace, potvrdil, že o spolupráci by měli stále zájem: „Měli jsme vytipovaného jednoho pána, ale ten se neozval, v souvislosti s tím koronavirem se ani nedivím. Určitě by stálo za to, kdyby se nám znova někdo přihlásil, kolega z Chrudimi říká, že občas vidí ten renonc a rozdíl, jakým způsobem bariéry řešíme my v Pardubicích. V Chrudimi se sice taky řeší, ale ne úplně správně," shrnul v krátkosti problematiku Jaromír Krpálek, což potvrzují i námi oslovení náhodní kolemjedoucí. Případá jim Chrudim bezbariérová?

[[img:chrn_fullwidth:17807:]]

Človek se tam zhoupne a čeká, jestli to vyjde, nebo ne

„Chrudim? No, relativně ano. Ale určitě se tady najdou místa, kam se sice člověk dostane, ale je to náročnější. Co se týká nájezdů a chodníků, tak je to spíše v pohodě, ale jedinou výtku bych měla ke sjezdu ke sportovištím, tam když pojedu od bazénu a potřebuji najet na tu novou část, tak musím jet celou dobu po silnici, protože tam nejde najet na chodník, a když potom z toho sjedu, tak je tam u řeky rozbitý chodník," popisuje mladší žena, jak se musí opatrně vyhýbat dírám kolem jedné lampy, co tam je: „Ale jinak si myslím, že v tomhle ohledu to v Chrudimi není zas tak strašné, i když třeba lávku přes Chrudimku jsem taky využívala, teď to musím celé objíždět,“ popsala mladší žena, která si přála zůstat v anonymitě. Nejvíce ji vadí chodníky u sjezdu a u stadionu a pošty s kontejnery, kde je rozbitý chodník: „Člověk tam najede, zhoupne se a čeká, jestli to vyjde, nebo ne."

Z auta se mi zdála Chrudim bezbariérovější

„Myslela jsem si, že to bude víc bezbariérové, jak znám třeba Pardubice,“ říká žena, která se sem pro změnu přistěhovala před pár lety. „Z auta se mi to tak zdálo, když jsem tudy tenkrát projížděla, ale někam se dostat na úřad, nebo vyřídit si něco u doktora, to je s tímto elektrickým vozíkem skoro nemožné. Zaznamenávám tady hodně pomoc seniorům a tělesně handicapovaným, ale pro samotného vozíčkáře je to tady marné,“ vysvětluje. „Umím se přizpůsobit všemu, ale myslela jsem si, že město bude víc bezbariérové a vyjdou lidem více vstříc.“ Za největší přítěž shledává manipulaci na úřadech: „Tam vůbec, když si jdete něco vyřídit do historické budovy, dostat se tam je umění. Je potřeba mít s sebou nejlépe doprovod. S mechanickým vozíkem se po rozbitých nebo neupravených chodnících člověk sám nedostane vůbec.“

[[img:chrn_fullwidth:17809:]]

Vytipovat problematická místa můžete i vy

Pokud tedy máte zájem zmapovat problematické lokality a ještě si něco přivydělat, můžete se ozvat námi oslovenému Jaromíru Krpálkovi s nabídkami na spolupráci buď na email jaromir.krpalek(at)centrumkosatec.cz, nebo na telefonním čísle 777 005 525.

Chrudim – Nejenže oprava staré radnice bude stát miliony, ale zbude z ní vůbec něco původního? Stará radnice, kde sídlí městská policie a informační centrum, se bude opravovat ve dvou etapách od září 2021 do října 2022 a za plného provozu. Předběžná cena opravy je přesně 7 340 911 Kč. Lhůta pro nabídky na opravu opláštění skončila napodruhé v devět hodin ráno posledního března.

[[img:chrn_fullwidth:17794:]] 

Opravit se musí konstrukce krovu i stropu a opláštění, vyměnit přijde střešní krytina. Kamenné prvky se budou rekonstruovat pod dohledem restaurátorů, některé věci jako dveře a okna budou dokonce nahrazeny novodobými replikami.

Některé věci nahradí repliky

V první etapě, která bude zahájena letos, se bude například zateplovat podlaha půdy, z trámových stropů se odebere suť a podle stavu trámů se buď přistoupí k jejich výměně, nebo k ošetření proti dřevokazným houbám a škůdcům. Kompletní repase se dočkají špaletová okna a budou nahrazena stejně jako původní dveře, vrata s nadsvětlíkem: zůstane tam po nich jen replika, kterou opět vytvoří restaurátor. Ve druhé etapě přijdou na řadu komíny, hromosvod, demontáž střešní krytiny, impregnace zdiva nebo elektroinstalace.

[[img:chrn_fullwidth:17795:]]

Město, které získalo na opravu dotaci z ministerstva kultury, se zajímá o stáří všech komponentů staré radnice z roku 1560. Aby zjistilo, jestli se zde vůbec ještě něco původního nachází, tak si také u specializované firmy objedná dendrochronologický průzkum. A myslí i na studenty Střední průmyslové školy v Rybitví, kteří po domluvě se zhotovitelem přiloží také „ruku k dílu“.

Chrudim – Danajský dar, nebo útěcha za kontraproduktivní testování, které v těchto dnech musí děti podstupovat dvakrát týdně? Město zařizuje, aby na zámkové dlažbě před speciální základní školou na Školním náměstí vznikly chodníkové hry. Má se jich tam postupně objevit snad bezmála okolo třiceti. Víme, jak dlouho barvy vydrží.

[[img:chrn_fullwidth:17792:]]

Je až s podivem, co vše se na tak malou plochu vejde: Na zámkové dlažbě se má objevit bludiště, skákací panák, opičí dráha, směrová růžice, skok do dálky, silueta čápa nebo mapa světa, ale taky třeba poznávačka stromů, kolik je hodin, mini dráha, twister, duhové pruhy a puntíky nebo kruhy s nožičkami a další.

Už dnes jsou na plotu k vidění duhové puntíky a na chodníku stonožka s písmeny abecedy. Město se dohodlo s firmou MyIcon z Moravské Ostravy, že vše stihnou ve třech etapách, nejpozději do konce školního roku a maximální cena za malůvky na chodníku nepřesáhne 163 031 Kč.

[[img:chrn_fullwidth:17793:]]

Speciální barvy na beton vydrží různou dobu: „Na některém povrchu, třeba na novém asfaltu, máme vyzkoušeno, že barva krásně drží teď už i třetí rok. U některých savých typů povrchů pak záleží na tom, jak je například zámková dlažba naimpregnovaná. Orientačně malby vydrží asi tak stejně dlouho, jako třeba dopravní značení,“ říká Teraza Vašnovská k projektu Hry na chodník a děti se tak nemusí bát, že jim hry po roce smyje déšť.

Projekt malovaných dětských hřišť je založen na jejich vytváření tam, kde na jiné hřiště nezbývá místo a kde děti potřebují alternativu ke světu počítačů. Je pravda, že Free Wifi zone číhá na jednom hřišti hned za rohem.

Chrudim – I když si nikdo nemůže být jist, co nastane od zítra, dneškem skončil nouzový stav a ve víru rozvolňování se točí momentální dění v Chrudimi. Prý díky příznivému vývoji pandemie je možné znova mnohé otevřít. Demontován byl včera i stan, kde trávili naposledy tři lidé bez domova karanténu a izolaci.

[[img:chrn_fullwidth:17781:]]

Jak sdílel s veřejností ministr Karel Havlíček už 6. dubna, od pondělí 12. dubna se otevírají „papírnictví, dětské oblečení a obuv, aby mohli rodiče v klidu poslat své děti do škol. A také čistírny a prádelny, farmářské trhy, zámečnictví, opravny zařízení pro domácnosti nebo prodej náhradních dílů pro auta,“ jmenoval schválená uvolnění ekonomických aktivit platících od dnešního dne. Je také opět možné skládat i zkoušky v autoškole.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Pod podmínkou dodržování hygienických opatření a rozestupů se v Chrudimi znova otevře i skatepark, kam ještě donedávna mohli díky pozměněnému opatření od 18. března oficiálně jen profesionální sportovci. Otevřená bude od úterka do soboty pro výpujční služby i knihovna. Dokonce i středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí se znovu uskuteční. Z patnácti možných prodejních stanovišť jich bude podle aktuálních informací prodejci využito devět. Sortiment se prý bude převážně skládat ze sadby a jarních květin. 

Demontován byl dokonce i stan Českého červeného kříže, který stál vedle sídla SOPRE ČR v Tovární ulici. Někdo by tak vzhledem ke všem těmto událostem mohl dojít k mylnému dojmu, že koronavirus jednoduše mizí, což ale není pravda. 

Chrudim – Je tady jaro a s ním každoroční čištění vozovky. Pokud chcete ušetřit svoji peněženku od zbytečné pokuty, než budete mít od městských strážníků za stěračem u všech tolik oblíbený vzkaz, nastavte si upozornění a ušetříte si zbytečné starosti i peníze.

[[img:chrn_fullwidth:17780:]]

Protože čištění neprobíhá pochopitelně všude naráz, ale blokově, aby měli všichni čas svoje vozidla přeparkovat, i město doporučuje občanům zaregistrovat se na webu chrudim.cisteniulic.cz. Auto byste měli stihnout přeparkovat nejpozději do 7 hodin ráno v den plánovaného čištění.

Harmonogram čištění je následující: Probíhá od středy 14. dubna (vždy od 7 do 18 hodin) až do pátku 4. června 2021. Tento týden ve středu přijde jako první na řadu část Havlíčkovy ulice a prostor u NS Kateřina, ve čtvrtek Smetanova, Dvořákova a Čs. armády a v pátek Moravova zahrada. Celý seznam včetně plánků najdete na webu města.

Chrudim – Havrani k městu patří stejně jako loutky, Josef Ressel a díra před hotelem Bohemia. Jejich krákání, poletování, kálení a neustále překvapující inteligence nedává spát především těm, kdo bydlí v sousedství jejich hnízd. Lidé je většinou ve městě nechtějí.

Mají však smůlu, protože havran je chráněný pták. Existuje jen jediná možnost, jak mu znepříjemnit život, a sice shazování hnízd v době, kdy v nich nesedí nebo nekrmí mladé. Střílení, trávení a cílená likvidace již žijících jedinců je nezákonná.

Proč však ve městě není více jiných pěvců? Odpověď má místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „Drobní pěvci potřebují hmyz, housenky, různé červy, komáry, brouky, velké pavouky, pokoutníky atd. atd., a také potřebují křoviny k hnízdění. V Chrudimi se za poslední roky keře téměř nesázejí, jelikož lidi nadávají na městské zeleni, že keře do města nepatří... . Dříve bylo ve městě plno much a dobytka, byly kobylince na cestách, dnes jen smradlavá auta a žádnej hnůj, bohužel. Proto drobní pěvci ubývají i v Chrudimi,“ tvrdí ochránce přírody.

Nepříliš lichotivé vysvědčení pro radnici.

Chrudim – Dnes dokončili pracovníci povolané firmy provizorní zpevnění nedávno propadlé zdi před restaurací Kateřina. Starosta slibuje, že pytle brzy zmizí, jen co se právníci dohodnou, kdo že tuto zeď opraví.

Naštěstí se město a Povodí Labe dohodli na tom, kdo zeď opraví alespoň provizorním způsobem. Ani déšť a mráz neodradil povolané pracovníky a neoddálil tak rychlé zadělání vzniklé díry pytli s pískem. Podobným manévrem zasypávání nedávno město opravovalo propast vzniklou u kruhového objezdu na Bídě. Do sklepa už byste se tam propadnout neměli.

[[gal:17773]]

Když začala dočasná oprava propadlé zdi pytli s pískem, srocovaly se skupinky nedočkavců na druhém břehu Chrudimky, kousek od cedule „Nekrmte nutrie“, aby obdivovali, s jakým umem dokázali muži strojem pohybovat, aby oddálili zřícení a sesunutí břehu, než se městští právníci domluví. Večer pro změnu starosta města spolu s městskými strážníky dohlédnul na to, aby bez škod projel Chrudimí nadměrný náklad, za což si vysloužil na internetu obdiv i pochvaly od svých příznivců. Nic se nepoškodilo a i ten most přes Chrudimku prý už v příštím roce bude.

[[img:chrn_fullwidth:17774:Velkoobjemový náklad včera projel Chrudimí. Zdroj: František Pilný]]

Chrudim – Členové zastupitelstva a předseda chrudimského okresního soudu si zvolili čtyři staronové přísedící. Není mezi nimi ani jeden muž. Všechny zvolené ženy už mají jako přísedící bohaté zkušenosti. Kdo by nevěděl, je mezi nimi i vyšetřovatelka požárů nebo inspektorka práce.

[[img:chrn_fullwidth:17768:]]

Nároky na přísedící u soudu sice podle zákona nebývají vysoké, stačí mít věk přes 30 let, čistý trestní rejstřík, žádné záznamy v seznamech StB a časovou flexibilitu. Nově zvolené přísedící chrudimského okresního soudu však spíše potvrzují pravý opak: že jde o elitní záležitost! Dávno není pravda, že být přísedící u soudu, neboli být soudcem z lidu, netáhne a ne kvůli penězům. Kdo se přísedícím stane, ten má štěstí, ostatní mohou jen závidět.

Že je to něco pro vyvolené, potvrzuje i seznam předložený a schválený radnicí a také předsedou okresního soudu Milanem Špryňarem. Kdo jsou opětovně zvolené přísedící? Jolana Matějková, Jana Fikejzlová, Hana Pavlíčková a Štěpánka Vostřelová.

Kdo by nevěděl, podnikatelka Jolana Matějková kdysi své jevištní zkušenosti zúročila jako černošská královna Kvantanaméra. Jana Fikejzlová je zase inspektorkou Oblastního inspektorátu práce (OIP) pro Chrudim a řeší nelegální zaměstnávání cizinců a Štěpánka Vostřelová je profesionální hasička, vyšetřovatelka požárů...

Pro některé čtenáře je potřeba dodat, že opravdu nejde o peníze. Přesto by byla podle námi oslovených občanů tato služba zajímavá a rádi by se přísedícími stali, pokud by měli možnost.