Chrudim – Pořadatelé akcí to mají v době covidu velmi těžké, v Chrudimi dvojnásobě. V létě byla snaha uspořádat Chrudimskou pouť a následně i Chrudimskou retro pouť, ale oběma akcím radnice dala stopku. Chrudimská desítka skončila. Zánik nyní hrozí i Silvestru na náměstí.

Po osmi měsících zvažování stanovili zástupci ANO 2011, Pirátů a TOP 09 takové požadavky, že pořadatelé tradiční rozloučení se starým rokem zřejmě neuspořádají. Nenašli pochopení a radnice jim navíc ani pěnězi nepřispěje. Vloni akci zachránil Pardubický kraj prostřednictvím Romana Línka (KDU-ČSL), který pořadatelům finančně pomohl.

„V současné době máme z radnice schváleno připojení na elektřinu a úklid po akci. Nicméně povolení, které máme z úřadu, je pro nás v podstatě k ničemu. Vyplývá z něj v současné době řada povinností, které sice umíme jako jediný pořadatel ve městě splnit. Největší kámen úrazu je skutečnost, že bychom Silvestr museli udělat sedící. Podle současných podmínek totiž při oslavě Silvestra každý návštěvník musí sedět. Pro nás by to znamenalo půjčit si zhruba osm set plastových židlí či stolů a kontrolovat návštěvníky, jestli v mraze sedí. Navíc při akci se tančí a oslavuje. Je to naprostý nesmysl, ale s tím nic neuděláme. Navíc, při nesplnění nám hrozí pokuta zřejmě až 3 miliony korun,“ podotýká za pořadatele městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

Chrudim – Málokdy se nová výstavba setká se souhlasem starousedlíků. Prakticky nikdo nechce měnit zažité zvyklosti, mít „za humny“ další budovy, přijít o část zelené plochy u paneláku. Negativní stanoviska k uvažovaným stavbám se tak neliší v Markovicích ani třeba též pod hasičárnou.

Město tu nedávno zájemcům představilo projekt stavby nové budovy knihovny. Ta stará tu již totiž nevyhovuje a prakticky dosloužila. Knihovna by měla vyrůst na trávníku mezi restaurací a administrativními budovami pod křižovatkou ulic Topolská a Slovenského národního povstání. Novou stavbu tu však prakticky nikdo z místních nechce.

Někteří ze zdejších obyvatel poukazují na to, že jim knih chtiví čtenáři zaberou parkovací místa. Starosta František Pilný (ANO 2011) však přinesl překvapivé zjištění – většina lidí využívá autobusy MHD a přeplněná parkoviště tak údajně nehrozí.

Členové komise životního prostředí rady města radním doporučují, aby pro stavbu knihovny byl využit brownfield po knihovně staré a zelená plocha se tu zbytečně nezabírala. Vtěsnání budovy na „zelený drn“ totiž prý může vést k omezení přístupu světla a snížení komfortu bydlení v nížších podlažích bytových domů.

Chrudim – O tom, že starosta města František Pilný (ANO 2011) je nejen podnikatelem, který vlastní několik firem, ale také majitelem mnoha nemovitostí ve městě i mimo něj, ví nejspíše každý. Proslavený je jeho dům ve Václavské ulici, který do nedávna dělal svému majiteli spíše ostudu.

Nevzhlednou „barabiznu“ proslavil především předvolební banner Pirátů. Těm ho na svůj plot starosta Pilný umožnil umístit a mnozí začali tušit podobu nové radniční koalice. Před několika týdny však začal starosta s opravou nemovitosti a začaly se rojit spekulace o budoucím využiti. Není totiž také žádným tajemstvím, že starosta v domě ve Václavské nebydlí.

Dobře informovaný zdroj redakci Chrudimských novin upozornil, že v budoucnu by se tu měla otevírat dětská klinika. Tu prý povede Pilného stranický kolega, městský zastupitel, poslanec a primář dětského oddělení místní nemocnice David Kasal. Své uplatnění tu údajně najde i lékařka Věra Ždímalová.

Redakce se na Františka Pilného před týdnem obrátila s dotazem, starosta slíbil vyjádření poté, co si najde čas.

Prozatím žádné nedorazilo.

Chrudim – Majitelé psů nemají ve městě právě lehký život. Za svou každoročně placenou „daň ze psa“ získají pár igelitových pytlíků na výkaly a neustálou hrozbu případné pokuty, pokud by snad svého čtyřnohého parťáka vypustili z vodítka. Faktem však také zůstává, že velká část čtvernožců je nevychovaná a jejich majitelé je nezvládají.

A lidé si proto stěžují: „V posledních letech se bohužel v našem městě mezi obytnými domy velmi často setkáváme s bezohledným chováním vlastníků psů. Majitelé psů se nenamáhají chodit se psy na procházky, ale vyjdou před vchod obytného domu a psa nechají pobíhat po celém okolí bez vodítka. Což při venčení psů tímto způsobem několikrát za den je již problém. Městská vyhláška stanovuje zákaz pohybu psů bez vodítek, toto ale není policií ani jiným způsobem nikterak kontrolováno a především přísně pokutováno. Proto bohužel došlo k velkému nárůstu počtu psů v centru města, cestou domů vám skáčou pod nohama psi bez vodítek a jejich majitelé se na to opodál netečně dívají,“ stěžuje si jedna Chrudimačka.

[[img:chrn_fullwidth:2634:]]

Částečným řešením tohoto problému by mohlo být psí hřiště nebo psí louka. Jedna taková se nyní otevře nedaleko sídliště U Stadionu. „Jedním z materiálů, které předkládám na jednání zastupitelstva města v pondělí 14. září, je změna psí vyhlášky upravující pohyb psů na veřejných prostranstvích města. Vyhláška nově umožňuje zřídit místa pro volné pobíhání psů, tedy bez vodítka a náhubku. První psí loučku připravujeme v lokalitě u Tesca v kůrovcovém lesíku. Loučka bude k používání dle vyhlášky od začátku října 2020. Podmínkou je, aby pes byl ovladatelný a pod kontrolou majitele. Již dnes je loučka vysekaná, vyřezaná, osazena lavičkou, košem a informačními cedulkami. Dále plánujeme druhou psí loučku v lokalitě pod Větrníkem, v ulici Na Výsluní. Ta by měla být, na rozdíl od první loučky, plně oplocená, s vymezením většího prostoru pro psy vychované a snášenlivé a menšího prostoru například pro hárající feny, kterým bude samotka lépe vyhovovat . Zde jsme ve fázi projektování, s pravděpodobnou výstavbou v roce 2021,“ říká místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim plánovalo v listopadu 2020 otevřít nový Denní stacionář Pohoda, který měl fungovat od pondělí do pátku v době od 6:30 do 15:30 hodin na adrese Strojařů 1141, Chrudim.

Cílovou skupinou jsou senioři od 65 let a osoby s chronickým onemocněním a zdravotním postižením od 40 let. Denní kapacita této pobočky bude 8 klientů, o které budou pečovat tři pracovníci v sociálních službách. Bohužel, současná coronakrize centru udělala pořádnou čáru přes rozpočet. 

„Rádi bychom informovali, že oba dva denní stacionáře Pohoda i Jitřenka budou preventivně uzavřeny do 8. 11. Část pečovatelek je v karanténě. Otevření nového denního stacionáře Pohoda na adrese Strojařů 1141 se odkládá na termín 9. 11. 2020,“ hlásí chrudimské Centrum scoiálních služeb a pomoci. V nedávné době také zveřejnilo prosbu o pomoc. Nahradit nemocné a v karanténě umístěné pracovníky by mohli dobrovolníci z řad veřejnosti. Stejnou žádost na svých webovkách inzeruje i chrudimská nemocnice. 

Chrudim – Do redakce Chrudimských novin dorazila v těchto dnech reakce Vlasty Kpoupala, místního velkého kritika rozvoje města. Na rozdíl od šéfky Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Ludmily Novákové si Koupal udělal čas a o svůj názor na přestavbu Štěpánkova domu se podělil.

„Už když se barák vykuchal kvůli této sociální a občanské bohulibé funkci, rozepsal jsem o tom článek a ten ani nejsem schopen dopsat. Ale snad to dopíšu. V Chrudimi to totiž není pouze případ tohoto historického domu s touto funkcí na tomto místě. Není to rovněž problematika konzervace jádra města. Ono je totiž kde stavět nové baráky bez bourání těch starých. Jen je město špatným developerem, nemá kvalitní zadání ani formát veřejných zakázek a architekti se takového úkolu či výzvy bojí. Něco zničit nebo zbourat je jednoduché. Postavit něco nadčasového výjimečné. Stoleté obyčejné všední baráky jsou tou hmotou, která z města ubývá a bez kterých by novostavby neznamenali nic,“ myslí si Vlasta Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:16292:]]

„Z trochu jiného soudku. Nyní je průšvih třeba náhon na Střelnici přihlášený do Stavby roku. Jací lidé dokážou přihlásit stavbu, která odráží všechny nešvary projektování města a nešvary realizací ve veřejném prostoru? Svým způsobem jde o poškození soutěže. Mimo jiné to hodně vypovídá nejen o politické kultuře, ale o samotných lidech a obyvatelích města,“ upozorňuje Koupal na další potenciální problém.

Chrudim – Výstavba kanalizace v Medlešicích je akutní jako nikdy před tím. Pokud si radnice s budováním nepospíší, může městu hrozit celá řada pořádně tučných pokut. Přípravy tedy běží, peníze v městské kase však chybí.

Už dnes je jasné, že nepůjde o nic levného. Odhady hovoří o desítkách milionů korun. S nějakými „extra“ příjmy však chrudimská radnice v příštím roce počítat nemůže, je tomu totiž právě naopak. Neodloží proto stavbu kanalizace v Medlešicích na lepší léta?

„V tuto chvíli běží stavební řízení a zároveň se dokončuje projektová dokumentace pro provedení stavby a výběr dodavatele. Následně budeme vyčkávat na vhodný dotační titul, jehož vypsání lze očekávat nejdříve na jaře 2021. Pokud bude tento předpoklad správný a dotace bude přidělena, lze odhadnout, že vlastní výstavba bude zahájena v poslední třetině roku 2021 a stavba bude pokračovat minimálně ještě celý rok 2022. Připravovaný rozpočet města Chrudim na rok 2021, který bude schvalován Zastupitelstvem města Chrudim v prosinci roku 2020, počítá aktuálně se zapojením vlastních finančních prostředků na výstavbu kanalizace v Medlešicích a na opravu výtlaku této kanalizace v celkové výši 10 milionů korun. Přesnější termíny nejsou v tuto chvíli bohužel známy,“ uvádí investiční technik MěÚ Chrudim Zdeněk Karas.

Chrudim – Akcí tohoto týdne, která budila nejvíce emocí, bylo v Chrudimi představení plánů na výstavbu separačního dvora a kompostárny v průmyslové zóně nedalo Markovic. Na začátku to celé působilo jako přátelský piknik na louce, kde se sešlo spousta známých a s radostnými výrazy ve tváři se všichni zdravili a klábosili spolu. Ovšem jen do chvíle, než se začalo oficiálně mluvit o plánované výstavbě kompostárny na zelené louce. Atmosféra rázem zhoustla.

[[img:chrn_fullwidth:16374:Starosta František Pilný v obležení žen. Foto: Petra Vintrlíková]]

 Setkání připomínalo chvílemi arénu či známý pořad Michaely Jílkové. Vzduchem lítaly i zdvižené pěsti a peprná slova. Hned na úvod padla připomínka, že si úředníci „zapomněli tlampače“. Kdo stál totiž na konci shromáždění, ten rozhodně na otevřeném prostranství každé pronesené slovo neslyšel.

 „Cílem dneška je vědět, co komu na tom vadí, kdo co na tom oceňuje, aby město a zastupitelstvo s tím mohlo pracovat,“ zdůraznil na úvod starosta František Pilný (ANO 2011). Po slovu starosty a představení nezávislé facilitátorky z Vysočiny předstoupili postupně před občany odborní zpracovatelé projektu, kteří se ze své pozice snažili projekt obhájit a vysvětlit výhody separačního dvora.

[[img:chrn_fullwidth:16390:Úředník Petr Kopecký sbíral před začátkem podpisy všech přítomných. Foto: Petra Vintrlíková]]

 O projektu promluvil ředitel technických služeb Zdeněk Kolář a mimo jiné uvedl: „Co se týká dopravy, bude vedena přes průmyslovou zónu...“ „Přes rozhlednu,“ upřesnila jedna z přihlížejících žen. Přidal se i jeden z místních: „Čili popište to od středu města, to znamená, že jak je ta jediná křižovatka u Čáslavský, přes tu půjde všechno, tam i ven...“ „Momentíček, momentíček, počkejte, než pan Kolář domluví,“ vstoupila do diskuse facilitátorka, aby mohl ředitel technických služeb pokračovat. „Kapacitně je všechno spočítáno na město Chrudim, v současné době a s předpokladem do roku 2030 se počítá, že by tam mělo projet čtyři až osm kukaček denně plus dva kamiony, nic víc. Co se týká osobní dopravy, předpokládáme maximální nárůst na sedmdesát aut denně.“

Lidé chtěli slyšet hlavně důvod, proč by se měla stavba realizovat právě v blízkosti jejich domovů na zelené louce, když je při prodeji parcel na plánovanou výstavbu separačního dvora prý nikdo neupozornil. Na to reagoval Petr Kopecký, vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim:

 „Byly zvažovány i jiné lokality, to znamená všechny průmyslové zóny v Chrudimi, a prověřovány všechny rozvojové plochy, na kterých by se to dalo stavět. Je to na územním plánu, máte tam odkaz na odboru. Prověřovali jsme možnost vybudování ve spalovnách, ve vojenském depu, naproti průmyslové zóně u benzinky MOL při cestě na Slatiňany a to je asi tak všechno, žádná z těchto lokalit není v územním plánu tak určená, aby tam mohlo vzniknout, to co teďka tady, žádná z těchto lokalit není ve vlastnictví města. Nebyli jsme schopni se dohodnout a žádná z těchto lokalit nemá tak vhodné napojení.“  

[[img:chrn_fullwidth:16388:I tato fotka dobře vyjadřuje postoj většiny přítomných. Foto: Petra Vintrlíková]]

„Vy asi všichni souhlasíte, že to někde být musí,“ křičela nezávislá facilitátorka a pomalu jí odcházel hlas. „Nebyl bych proti tomu, někde se to musí postavit,“ ozvalo se. „Ale né tady, vyberte jinou lokalitu, na Skřivánku!“ – hřmělo z davu. „Pošleme tam devět kukalů,“ znělo zase odjinud. „Tak!“ – přitakávali lidé souhlasně. „Radši nám to postavte na plochý dráze!“ – vyjadřovali se lidé nesouhlasně k vyjádření odborníků. „Pane Kopecký, kde vy bydlíte?“ – padla otázka. „Pokud by tohle stálo 200 metrů od mého domu, tak já s tím nemám nejměnší problém,“ odpověděl Kopecký.

„Tak ještě jednou, vybíralo to minulé vedení města, procházelo to některými komisemi, podílel jsem se na tom dejme tomu já, podíleli se na tom dopraváci a to, jestli to tady bude stát, nezáleží na mém odborném či neodborném názoru, není to založeno ani na vašem odborném či neodborném názoru, je potřeba to založit na průběhu nějakého řízení, to znamená: zjišťovací řízení, kde vy všichni můžete být účastníci, máte na to sdružení, můžete se toho zúčastnit a tam si věřím, že můžete obhájit svoje připomínky,“ radil Kopecký lidem, aby ho nevynesli v zubech. Však byla za nimi připravena dvě osobní auta, jejich okýnka tvořila provizorní nástěnku na plánky separačního dvora, při vzrůstajícím rozhořčení však začínala auta působit, že jsou tam spíše nachystána pro případ nečekaného odjezdu.

[[img:chrn_fullwidth:16386: Také děti by si rády hrály spíše na zelené louce místo u kompostárny. Foto: Petra Vintrlíková]]

„My tady probereme sběr všech vašich připomínek, sepíšeme na to i nějaké odpovědi, které dáme na internet, a s některými samozřejmě budete souhlasit, s některými ne, jak to tak bývá, a těmi připomínkami i tím zpracováním se bude průřezově podílet velká část úřadu. Jak naše současné vedení města, tak zastupitelstvo, rada města, případně komise,“ uklidňoval rozčilené občany Kopecký.

Když ale na zásadní otázku odpověděl: „Lokality další neprošly, protože nebyly a neexistují na území města lokality, které by byly vhodnější,“ někteří už to nevydrželi a raději odešli. Územní rozhodnutí naštěstí ještě nepadlo: „Na základě studie z roku 2017 jsme vybrali ve výběrovém řízení firmu Sweco, která má s námi podepsanou smlouvu na všechny stupně projektových dokumentací, ta smlouva je podepsaná tak, že je možné ji v jakékoliv fázi ukončit, a jedinej, kdo může rozhodnout o tom, že se něco ukončí, pro mě jako pro úředníka, je zastupitelstvo,“ řekl Kopecký a dodal: „Není vhodnější lokalita na území města, kde by to šlo stavět. Takže teď se můžeme bavit, jestli to bude buďto tady, nebo nikde.“

[[img:chrn_fullwidth:16379: Došlo na různá gesta. Foto: Petra Vintrlíková]]

 Slovo potom dostal opět Zdeněk Kolář, aby ještě zmínil, že výstavba separačního centra by snížila náklady o 800 korun na obyvatele: „Pokud neuděláme nic, tak nás vyjde poplatek zhruba na 1800 Kč.“ A na něho navázal opět Kopecký:„Provoz zařízení bude stát prý přibližně 24 milionů, když to zařízení nebude, bude to stát 33 milionů a zaplatíme to v poplatku za komunální odpad,“ řekl a ještě dodal: „Pokud nebudeme připraveni na to, že ta kompostárna se bude moct vybudovat, tak už nebudeme moct ani v budoucnu uvažovat, že by se postavila, těžko lze odhadovat, co bude v roce 2027, kdy bude víc separovaného odpadu.“

Dotaz byl vznesen také na petici, která byla na konci roku podepisována stovkami lidí, přijata byla v červnu, projednávat se bude v pondělí. Opatření vycházející ze schůze budou přijata v prosinci: „Zastupitelstvo se tím bude zabývat v pondělí, následně si udělá nějaký seminář a myslím si, že se k tomu vrátíme pravděpodobně v prosinci a tam budou přijata opatření, která mohou vzejít z této schůzky,“ řekl Petr Kopecký.

Nynější starosta František Pilný momentálně sklízí, co zaselo předchozí zastupitelstvo. To současné se bude celou záležitostí včetně petice proti plánované výstavbě znovu zabývat v pondělí 14. září a projednávání bude dále pokračovat v prosinci tohoto roku. 

[[img:chrn_fullwidth:16382:Jak to dopadne, se teprve uvidí. Ještě není rozhodnuto. Foto: Petra Vintrlíková]]

Chrudim – Nový skatepark stojí a prochází prvními zatěžkávacími zkouškami těch, kdo si rádi zajezdí na všemožném náčiní s kolečky. Chybí tu sice lavičky a odpadkové koše, to však vedení města jistě hbitě zařadí mezi palčivé problémy a chybějící mobiliář doplní. Co ale se starým skateparkem?

Kdo by čekal, že kovové části skončí ve sběru a ze dřeva vznikne hranice o čarodějnicích, ten by se škaredě mýlil. Stejně jako v minulosti nepřišlo ani zrno na zmar, dnes nepřijde zlikvidovat ani šroubek ze starého skateparku.

S ohledem na skutečnost, že jeho jednotlivé prvky, zejména pak dřevěné části, jsou již za hranou životnosti, bylo vedením města rozhodnuto, že prvky původního skateboardového hřiště budou darovány obci Prosetín. Obec Prosetín si je vědoma technického stavu přebírané věci, tedy že město Chrudim nemůže v žádném případě garantovat řádný stav skateparku pro využití k původnímu účelu.

Městští radní s darováním souhlasili, nyní musí záměr „posvětit“ i zastupitelé.

Chrudim – V pátek 4. září se na chrudimském letišti uskutečnil slavnostní nástup vojáků 43. výsadkového praporu, kteří se nedávno vrátili z mise v Afghánistánu. Kromě střežení základny Bagrám měli za úkol všechen materiál i techniku přepravit zpět do ČR. Třináctá strážní rota byla poslední jednotkou české armády, která na tamní základně působila.

Medaile Za službu v zahraničí, Čestné odznaky AČR Za zásluhy, Záslužné kříže ministra obrany a odznaky Za bojový kontakt převzali příslušníci 13. strážní roty BAF (Bagram Air Field), kteří působili v misi Resolute Support. Z Afghánistánu se jednotka vrátila už na jaře, vzhledem k mimořádným úkolům, které armáda plnila v souvislosti s koronavirem, a přísným hygienickým opatřením byli vojáci oceněni až nyní.

Slavnostního nástupu se jako host zúčastnil plukovník Róbert Dziak, velitel organizačního prvku pro výstavbu výsadkového pluku, a vrchní praporčík velitelství pro operace štábní praporčík Libor Dufek.

Dobrou práci svých vojáků ocenil velitel 13. strážní roty BAF kapitán Josef Kozelek. „Více než polovina vojáků vyjížděla na misi poprvé a jsem rád, že se svěřených úkolů zhostili velice svědomitě. Ocenili jsme pomoc odborníků, která se týkala především našeho majetku na základně.“ Na závěr poděkoval rodinným příslušníkům a zdůraznil, že stále platí, že vyjíždí-li voják do mise bez podpory nejbližších, ovlivní to jeho pracovní výkon.

Kromě střežení bezpečnostní zóny základny Bagrám měli Chrudimští za úkol veškerý materiál připravit, sbalit a letouny Antonov An-124 Ruslan přepravit zpět ČR. Jednotka byla totiž poslední strážní rotou Armády ČR, která na základně působila. „Původně měla mise trvat jen čtyři měsíce, ale příslušníci poslední rotace zde strávili více než sedm měsíců. Vojáci v rámci společných operací s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery prováděli patroly na vozidlech i pěšky s komplexní podporou, včetně taktického bezpilotního letounu Scan Eagle,“ připomněl velitel 43. výsadkového praporu podplukovník Ivo Zelinka.

Po příletu přísná karanténa

Vojáci po návratu prošli zpřísněnou karanténou a zdravotními testy, na shledání s rodinami si tedy museli počkat týden. „Poslední dny v Afghánistánu mi utíkaly pomalu, ale pořád to bylo rychle ve srovnání s posledním týdnem karantény v Těchoníně. Nemohl jsem se dočkat, až se shledám s manželkou a dětmi,“ prozradil rotmistr Jiří Kučera, výkonný praporčík 13. SR BAF.