Chrudim – Někdo to označí za „prošmírovanost“ a důkaz existence velkého spiknutí, jehož cílem je kontrolovat občany na každém jejich kroku. Jinému přijdou „vševidoucí oka“ kamer městského kamerového systému vhod. Radnice do nich pravidelně nalévá nemalé finance, užitek z nich mají obyvatelé Chrudimě pramalý.

Využít služeb webkamery lze v případě druhého největšího města Pardubického kraje pouze minimálně. Zájemce se může podívat, jaký ruch panuje na Resselově náměstí, a sice prostřednictvím „oka“, které hledí z budovy pošty a také radnice. Bohužel, kamera umístěná na radnici je momentálně nefunkční.

„Kamera umístěná na budově městského úřadu byla v posledních dnech nefunkční a kolegové momentálně řeší její reklamaci u dodavatele,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Nutno podotknout, že tato její reakce se datuje ke konci loňského roku. V polovině ledna se však stále nic nezměnilo a kamera nefunguje.

Chrudim – Porodnice Chrudimské nemocnice v loňském roce překonala svůj více než tři desítky let starý rekord. Uskutečnilo se tam totiž nejvíce porodů, a tedy i narodilo nejvíce dětí od roku 1988.

V roce 2019 přišlo na svět v Chrudimské nemocnici při 1191 porodech celkem 1194 dětí. Oproti roku 2018, kdy zde svého potomka přivedlo na svět 1153 rodiček, znamenal loňský rok nárůst o 38 porodů. V roce 2017 se zde uskutečnilo 1105 porodů. Číslo za rok 2019 bylo nejvyšším za posledních 31 let, v roce 1988 zde porodníci odrodili 1219 maminek. „V posledních letech dochází v naší porodnici k mírnému nárůstu počtu porodů, což mimo jiné odráží i mírný celorepublikový vzestupný trend,“ řekl primář porodnicko-gynekologického oddělení Chrudimské nemocnice Tomáš Pavlíček.

 Na Silvestra sedm porodů

V loňském roce se ve zdejší nemocnici narodily průměrně tři až čtyři děti denně. „Toto číslo však nelze zobecňovat, jsou dny, kdy byl pouze jeden porod, ale například na Silvestra jsme jich měli sedm,“ poznamenal primář s tím, že rekordem bylo i dvanáct porodů za jediný den. Při počtu 1191 porodů a 1194 narozených dětí je jasné, že v chrudimské porodnici spatřila světlo světa i vícerčata. „U nás se rodí jen takzvaná bichoriální dvojčata. Trojčetné a vícečetné porody se rodí na specializovaných pracovištích,“ podotkl primář Pavlíček.

Své dělá především přístup personálu

Že si nastávající maminky rády vybírají pro narození potomka Chrudimskou nemocnici, vedení porodnice těší. „Tím hlavním faktorem pro to, aby byly rodičky spokojené, je přístup personálu. Proto se snažíme, aby byl co nejlepší, což věřím, že se nám daří,“ dodává Tomáš Pavlíček. Samozřejmostí je i příjemné prostředí a dobré vybavení, a to jak porodnicko-gynekologického oddělení, tak dětského a novorozeneckého oddělení Chrudimské nemocnice, které se stále vylepšuje. V loňském roce tak například novorozenecké oddělení získalo nové vaničky pro pohodlné koupání dětí, porodnici pak zanedlouho čeká nové porodní lůžko.

Celorepublikový trend projevující se šikanou a postihováním žen, které se snaží rodit v domácím prostředí, však bohužel stále pokračuje  Naposledy tak dostala stotisícovou pokutu další porodní asistentka, přestože celý západní svět se ubírá spíše cestou větší liberalizace a požadavkům rodiček vychází vstříc.

Chrudim – Rozrůstání chrudimských kasáren výsadkářů se již dnes skloňuje na všech frontách. Vojáci si „ukousnou“ i část pole, které lemuje silnici spojující Chrudim a Slatiňany. Pole patří chrudimskému arciděkanství. Podle všeho za tento pozemek farnost získá miliony korun. Nemohla by je využít na plánované rekonstrukce kostela?

Zdá se, že nemohla, přestože se to přímo nabízí. Nejrůznějším kryptobolševickým pomlouvačům by tím spolehlivě došly argumenty, v nich poukazují na údajně vypočítavou a nenasytnou církev, která jen bere a tak málo dává. Většinou se však v jejich případě jedná o zbabělé a pseudonymní diskutéry, kteří se jednou vydávají za starostu města Františka Pilného (ANO 2011), jindy za šéfa odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého.

„Byli jsme osloveni zástupci Armády České republiky ve věci prodeje části našeho pozemku přiléhajícího k areálu vojenského útvaru. Tento útvar má být rozšířen a z toho důvodu vzešel tento požadavek. Celá věc je v jednání, po celou dobu se snažíme dělat vše pro to, abychom vyjednali pro farnost co nejlepší podmínky. Pokud k prodeji dojde, získané finanční prostředky podle závazných zásad biskupství královéhradeckého budeme muset investovat tak, aby přinášely výnos. Tedy nebudeme je moci použít na opravy či jiné podobné provozní náklady farnosti,“ uvádí k možným ziskům farnosti a jejich budoucímu využití arciděkan Jiří Heblt.

Chrudim – Město se začátkem ledna pustilo do dlouhé a nákladné rekonstrukce Mateřské školy U Stadionu. Celkem přijde na třicet milionů korun a část by měla samozřejmě pokrýt dotace. Bohužel, děti i učitelky musí z budovy školky pryč a zde začíná jedna z „urban legend“, které dnes kolují po Chrudimi.

Děti by se do školky měly vrátit prvního září letošního roku. Mezitím jsou rozděleny do místních mateřských škol, včetně školky Na Valech. A právě tyto děti prý mají zakázán vstup na zahradu, která v nedávné době prošla důkladnou revitalizací. Na samu tuto revitalizaci sice existují i kritické názory, ty však nejsou momentálně podstatou problému. Podstatou problému je, že žáčci z Mateřské školy U Stadionu údajně mají mít zakázáno vstupovat na zahradu školky Na Valech.

„V MŠ Sladkovského mají od podzimu novou přírodní zahradu. Její část je až do jara uzavřena pro všechny děti. To proto, aby se stačila patřičně ozelenit, usadit. Bez tohoto opatření by se do zahrady mohl klidně pustit tankový prapor a vyšlo by to úplně nastejno. Nezrevitalizovaná část zahrady je nadále přístupná všem dětem. Děti z MŠ U Stadionu jsou v přechodném působišti týden i s cestou, a zatím poznávají samotnou budovu školky. Kde je která třída, kde je herna, kudy na toaletu. Navíc je zima. Zahrada v tu dobu není tak lákavá, i proto jsou lepší procházky do okolí. Takže se více chodí do Klášterních zahrad, do Michalského parku, do přilehlého okolí. Děti ze sídliště U Stadionu mají příležitost poznat jinou část města,“ uvádí na pravou míru některé zkazky tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

Chrudim – Bezradnost a přešlapování na místě. I tak se dá definovat spolupráce, nebo spíše „nespolupráce“ s partnerskými městy. Začalo to už za bývalého vedení města, kdy z nevýhodného paktu vycouvalo holandské Ede, pokračuje v těchto dnech. Radnice zkrátka neví, co přesně od těchto svazků chtít.

Zástupci druhého největšího města Pardubického kraje sice čas od času vyrazí do Polska nebo na Slovensko, aby své partnery ujistili o trvajících vřelých citech, jež k nim chovají, reálné výsledky však nejsou prakticky žádné. Obdobně se na deklarace omezilo pouto mezi Chrudimí a Znojmem.

Zápisy komise pro zahraniční vztahy rady města, která by měla tyto aktivity iniciovat a hýřit proto nápady, jsou smutným čtením. Její předseda, městský zastupitel Jiří Lesák (ANO 2011), neustále své kolegy vybízí k většímu zapojení, vymýšlení dalších a dalších nápadů.

„Je třeba jasně deklarovat, že spolupráce s partnerskými městy Olešnica, Svidník a Motovun pokračuje, nebo zdůvodnit, proč ne. Členové komise si stanoví obory, ve kterých jsou schopni se realizovat – kultura, sport, školství, podnikání, cestovní ruch a další,“ píše v zápisu tajemnice komise Sylva Drašnarová. Po roce a čtvrt existence komise tedy alespoň náznak nějakého strategického postupu. Možná konec funkčního období radniční koalice a tím i této zbytečné komise za dva roky přinese konečně konkrétní plány a náměty.

Chrudim – O tom, že Chrudimáci si třídění odpadů doslova užívají a patří mezi ty nejpečlivější v rámci celé České republiky, ví nejspíše každý. Každoročně se však objevují připomínky, z nichž plyne, že v této oblasti je stále co zlepšovat. Nejde přitom jen o kontejnery na bioodpad.

Kam s posekanou trávou, listím a dalším odpadem, který vzniká při péči o zahradu rodinného domu, přemýšleli politici i úředníci dlouhá léta. Nakonec všem, kdo si včas požádali, poskytli zdarma kompostéry. Ostatní mohou biologické zbytky rostlinného původu odvážet do sběrného dvora.

[[img:chrn_fullwidth:16004:]]

Dalším problémem, který se často objevoval v diskusích mezi uvědomělými „třídiči“ odpadu, byl dotaz po sběrných nádobách na plechovky od pití, konzervy a další. „V novém roce přicházíme s novinkou v třídění kovových obalů a drobných kovů. Kovové obaly – typicky plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky, víčka, krabičky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobné kovové odpady, můžou obyvatelé města odkládat do žlutých kontejnerů na plasty. Tyto kontejnery jsou následně sváženy do třídící firmy, která provede roztřídění na jednotlivé složky, a tento odpad je následně k dispozici pro další využití,“ uvádí tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

Chrudim – Hlavní a největší místní chrám je kostel Nanebevzetí Panny Marie (NPM). Čtyřicet let komunistické devastace se zle podepsalo na jeho stavu. Jedna z lodí už má novou střechu, práce na exteriéru, ale i interiéru rozhodně nekončí. Opravy by se tak mohla dočkat i někdejší oratoř v presbytáři kostela.

„Největší stavební akcí, která nás čeká, je oprava věží a západního průčelí kostela NPM. Předpokládaný rozpočet je zhruba 36 milionů korun. Na tuto opravu chceme čerpat prostředky z takzvaných Norských fondů. Letos bylo v rámci přípravy k podání žádosti o dotaci z Norských fondů provedeno geodetické zaměření a zpracována projektová dokumentace. Celkový náklad na to činil 1 575 420 korun. K pokrytí této částky jsme si vzali půjčku ve výši 750 000 korun od farnosti Litomyšl. Dále přispělo město Chrudim 200 000 korunami, Pardubický kraj 320 000 korunami a Biskupství královéhradecké 100 000 korun, zbytek byl uhrazen z prostředků farnosti. Již jsme splatili první splátku 300 000 korun z výše uvedené půjčky,“ informuje své farníky arciděkan Jiří Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:16003:]]

„Celý projekt bylo nutné rozšířit o zpřístupnění a rekonstrukci oratoře, jelikož jsou požadavky ze strany fondu na využití kostela k různým akcím pro veřejnost. Například výstavy, přednášky, besedy, koncerty. Celkový náklad na obnovu oratoře bude zhruba pět milionů korun a zahrne se také do čerpání z Norských fondů. Projektovou dokumentaci zpracovává firma INRECO, s.r.o., očekávané náklady na její zpracování v roce 2020 by měly činit 186 000 korun. Pokud budeme příští rok v žádosti o čerpání dotace na opravu kostela z Norských fondů úspěšní, povinná spoluúčast farnosti na financování projektu bude 10 %, tedy zhruba čtyři miliony korun,“ uzavírá arciděkan Heblt.

Chrudim – Michalský park je primárně bývalým hřbitovem. Tento prostý fakt nejspíše uniká všem „pejskařům“, kteří zde nechávají pobíhat, močit a kálet své čtyřnohé miláčky. Co jim však zbývá, když psí hřiště prozatím existuje pouze ve slibech politiků? Chrudimáci jsou však velmi citliví na to, jak park v centru města vypadá. A nejde zdaleka jen o počmáraný kostel.

Michalský park, na rozdíl od zdejšího kostela svatého Michaela Archanděla, nepatří církvi, ale městu. To ho získalo do svého vlastnictví předloni. Výraznější zásahy do jeho vzhledu však prozatím nejsou na pořadu dne – nevzhledné a především zbytečné asfaltové chodníky jsou tu stále, výsadba dřevin vázne. Jednu pozitivní zprávu však úsek údržby zeleně přináší. Lidem se totiž nepozdává hromada listí, která tu po podzimním „hrabání“ zůstala.

[[img:chrn_fullwidth:16002:]]

„Hromada nahrabaného listí zůstává v Michalském parku ze zcela praktického důvodu – v minulých letech se nám při její likvidaci stalo, že jsme narazili na zazimované ježky. V centru města nemají, bohužel, moc příležitostí na zimní hibernaci, proto jsme se rozhodli jim hromadu listí ponechat a zlikvidovat ji až v březnu,“ uvádí úřednice Kateřina Jánská. A na ochranu zvířátek Chrudimáci slyší.

Chrudim – Zdejší strážníci městské policie patří beze sporu ke špičce ve svém oboru. Povinnosti si plní na jedničku, někteří z mužů v uniformě oslavili koncem minulého roku celých deset let ve službě bližním a městu. Vrchní strážník Lukáš Dvořák se v minulých dnech stal také amatérským hercem v reklamě.

V září roku 2019 totiž město strážníkům místo vysloužilé Dacie pořídilo zbrusu nový vůz. Nešlo o další kvalitu made in Romania. Jejich novým „kočárem“ se stala hybridní Toyota. Strážci veřejného pořádku neskrývali své nadšení. Nejen že se svezení v japonském a rumunském voze nedá srovnávat, ale díky hybridnímu pohonu ještě ušetří náklady na pohonné hmoty. Auto městskou kasu vyšlo bez pár haléřů na 400 tisíc korun.

Když tedy české zastoupení automobilky přišlo za chrudimskými strážníky, neváhali ani minutu. „Vrchní velitel“, kterým je starosta František Pilný (ANO 2011), též souhlasil, natáčení klipu proto nic nebránilo.

Muži zákona se v krátkém videu prohánějí chrudimskými ulicemi, pouštějí maják – nejspíše spěchají ke špatně zaparkovanému autu, jež bdělý senior za záclonou hbitě nahlásil, vytahují mobilní radar, měří rychlost v Novoměstské ulici u hřbitova a provádějí celou řadu dalších úkonů.

Chrudim – Jakým způsobem se současná radniční koalice popasovala s problematikou nedostatku parkovacích míst ve městě, je dostatečně známo. Nová nevznikají, stará zaberou příště třeba i klienti a návštěvníci budoucího stacionáře hospicu ve Štěpánkově ulici. Koupí takzvané „rezidenční karty“ nemá zájemce o pohodlné parkování v centru také zajištěno prakticky nic.

Jedinou možností, jak mít své místečko před domem jisté, tak zůstává třeba pravidelné cestování se seniorem, který se bez této pomoci blízkých neobejde. V takovém případě příslušný odbor na dopravní značku se SPZ auta kývne.

[[img:chrn_fullwidth:15660:Na Tyršově náměstí se situace jen zhoršuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V Chrudimi je možné zakoupit pouze parkovací karty v centru města – Resselovo náměstí, Školní náměstí, Všehrdovo náměstí, Žižkovo náměstí, Štěpánkova ulice, Filištínská, Čs. partyzánů a Masarykovo náměstí, a to pro osoby bydlící či podnikající v centru města. Mimo centrum lze vyhradit pouze místa pro držitele parkovacího průkazu (pokud je možné tato místa v dané ulici zřídit), jiný systém v Chrudimi na veřejných parkovacích plochách není možný,“ uvádí Jana Šupíková z odboru dopravy MěÚ Chrudim. Není však žádným tajemstvím, že těchto karet vydává město ročně víc, než kolik je parkovacích míst fakticky k dispozici. I zde tak platí, že „kdo dřív přijde, dřív parkuje“.