Chrudim – Nový sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové ke Klobásovu je diskutovaným a hojně probíraným tématem. Velkou pozornost mu věnují i odpůrci výstavby Rezidence Kopanický mlýn, zdaleka největší příznivce však suverénně nachází mezi obyvateli ulic v okolí „Emiláku“. Právě ty nadměrná doprava, jíž mají na svědomí především sportovci, obtěžuje nejvíce.

„Důvody přípravy nového přímého sjezdu asi není nutné složitě komentovat. Nový sjezd by měl nahradit stávající urbanisticky i kapacitně neudržitelné napojení sportovišť přes most v ulici Vrchlického při současném nadměrném dopravním zatížení ulic Na Ostrově, V Průhonech, Vrchlického nebo Svatopluka Čecha,“ říká místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Nový sjezd a výjezd by měl být řešen po náspu, který bude umístěn přibližně na úrovni zimního stadionu. Součástí řešení je i osvětlení komunikace včetně nasvícení přechodu pro chodce a odvodnění. Projekt neřeší parkovací místa, která budou vypořádána samostatně.

„Vzhledem k frekvenci využívání stávajících sportovišť a dopravnímu zatížení, a to i bez ohledu na případné další větší investice v daném místě, považujeme připravovaný sjezd jednoznačně za jednu z priorit. Opouštíme tím definitivně fantasmagorie v podobě dříve diskutovaných nových přemostění řeky a začínáme se blížit k rozumnému řešení,“ doplňuje místostarosta Čechlovský. Přípravu a realizaci projektu doporučily vedení města jak komise sportovní, tak i komise stavební a podpořil je rovněž architekt města. Rada města v souladu s tím před nějakou dobou schválila toto řešení jako jednu z městských dopravních priorit.

[[img:chrn_fullwidth:15409:]]

Náklady na realizaci připravované stavby jsou v této chvíli odhadovány na 10–15 milionů korun, jedná se však pouze o hrubý odhad na základě stávající dokumentace, který bude upřesněn právě v následných stupních projektové dokumentace Poté, co město získalo pravomocné územní rozhodnutí, bylo vypsáno výběrové řízení na zpracovatele posledních stupňů projektové dokumentace, tedy dokumentace pro stavební povolení, pro provedení stavby a pro výběr zhotovitele stavby. Jeho vítězem se stala pražská společnost VDI Projekt s. r. o. s cenou ve výši 300 tisíc korun včetně DPH, která po již zmíněném schválení výsledku „výběrka“ radou města začala na projektu pracovat. „Ze všech výše zmíněných důvodů chceme co nejrychleji dotáhnout další stupně projektové dokumentace, získat stavební povolení a připravit celý projekt k faktické realizaci,“ dodává závěrem Jan Čechlovský. Podle jeho názoru by mohla být samotná stavba zahájena již v příštím roce.

Chrudim - Slavnostním otevřením dvou revitalizovaných depozitářů Regionálního muzea v Chrudimi v pondělí 16. července začala nová etapa této kulturní instituce. V ulici K Ploché dráze se sešla politická smetánka, aby před volbami přestřihla další z mnoha pásek. Samotná rekonstrukce budovy spolkla více než čtrnáct a půl milionu korun.

Regionální muzeum v Chrudimi sídlí v novorenesanční budově z let 1897-1898 v centru města, ve které jsou především výstavní prostory. Tato budova patří městu Chrudim a muzeum je zde v pronájmu. Sbírkové předměty muzea jsou ovšem uloženy ve dvou depozitářích v majetku Pardubického kraje – v ulicích K Ploché dráze a Rybičkově. Zároveň jsou zde i pracoviště odborných kurátorů. Právě tyto depozitární budovy byly v průběhu předchozího roku úspěšně revitalizovány v rámci Operačního programu životního prostředí, čímž došlo ke zlepšení klimatických podmínek pro uložení a ochranu sbírkových předmětů muzea. Dané budovy získaly zároveň novou podobu, kterou zdobí své okolí.

„Budova v Rybičkově ulici je v městské památkové zóně. Bylo potřeba snížit emise z jejího vytápění. Má teď vyměněná okna, dveře, je zateplená a příjemně zapadá do ulice v centru města,“ říká první náměstek hejtmana Roman Línek a pokračuje: „Depozitář Skřivánek se také změnil k nepoznání. Z bývalého učiliště Transporty se stává pěkné moderní pracoviště. Tady jsme museli přistoupit i k částečnému statickému zajištění budovy. Celkově do tohoto projektu Pardubický kraj investoval 14,7 milionu korun, z toho dotace z Operačního programu Životní prostředí činila 2,2 miliony korun.“

Regionální muzeum v Chrudimi, příspěvková organizace Pardubického kraje, vzniklo po třicetileté působnosti Muzejního spolku v roce 1892 jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. Muzeum spravuje bohatý sbírkový fond, téměř (150 tisíc sbírkových předmětů) z oboru regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění. V současné době nabízí tři expozice (Mozaika z dějin regionu, Alfons Mucha - Plakáty a expozice lidového nábytku). Muzeum každoročně realizuje kolem patnácti krátkodobých výstav, školám nabízí výukové programy k výstavám, pořádá přednášky a vydává periodikum Chrudimské vlastivědné listy, Chrudimský vlastivědný sborník a další odborné publikace, ve kterých prezentuje výsledky své vědecko-výzkumné činnosti.

Chrudim – Zdejší státní policisté již brzy opustí údajně nevyhovující prostory v centru města a přesunou se do nové, moderní budovy. Nejprve však tuto budovu, respektive celý soubor staveb musí dělníci postavit. První krok k realizaci udělali politici a policisté v pondělí 16. července, kdy poklepali základní kámen. Dokončení stavby je plánováno na prosinec 2020 a mělo by jít o nejmodernější policejní budovu v rámci celé České republiky.

„Naprosto nevyhovující stav Územního odboru Chrudim je řešen řadu let a nyní se podařilo ukončit základní administrativní část projektu, který byl schválen v rámci 36. výzvy Integrovaného regionální operačního programu a způsobilé výdaje projektu v hodnotě 242 milionů korun budou z 85 procent hrazeny z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Bohužel, zachování provozu ve stávajícím areálu bez realizace jeho zásadní rekonstrukce není udržitelné. Hlavní budova původního areálu pochází z období kolem roku 1860, novější budova byla dokončena v roce 1930. Poslední velká rekonstrukce objektu proběhla v 70. letech. Po zvážení všech pro a proti jsme se rozhodli pro stavbu zcela nového moderního areálu na zelené louce, což je ekonomicky i provozně nejvýhodnější,“ říká náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku Petr Petřík.

Budoucí podobu areálu popsal krajský policejní ředitel Jan Švejdar. „Půjde o areál, který se bude skládat ze šesti jednotlivých objektů. Vzájemně se propojí v jeden fungující celek. Je navržen tak, aby splňoval veškeré požadavky Policie ČR včetně dostatečného počtu krytých parkovacích stání pro služební vozidla, záložního zdroje elektrické energie, adekvátních prostor pro fyzickou přípravu a bojový výcvik, technické zázemí pro ošetření vozového parku a objektem kynologie. Samozřejmostí je také bezbariérový přístup a užívání pro tělesně postižené osoby,“ sdělil Jan Švejdar.

Chrudim/Rabštejnská Lhota - „Kauza Hájenka“, kterou Chrudimské noviny v minulém týdnu otevřely, přitáhla nebývalé množství čtenářů. Článek samotný byl samozřejmě také hojně sdílen na sociálních sítích. Svůj nesouhlas s jeho vyzněním vyjádřil i jeden z hlavních aktérů, a sice Petr Fryč.

„Je pravdou, že v říjnu 2017 se paní Procházková obrátila na mou manželku, v článku zmíněnou Markétu Fryčovou s nabídkou prodeje, či dlouhodobého pronájmu Restaurace na Hájence. Zdůrazňuji slovo dlouhodobého pronájmu, protože jim šlo primárně o vyřešení jejich problémů se splácením hypotečního úvěru a dalších závazků. A blížila se zima, kdy Hájenka téměř nevydělávala, ale pouze stála peníze,“ popisuje Petr Fryč na úvod, jak se vlastně s manželkou do Hájenky dostali.

„Hned na počátku jim bylo jasně řečeno, že získání finančních prostředků na takovouto investici nebude jednoduché, protože jsme malá firma s relativně krátkou historií a nepříliš velkým obratem. Takže je důležité Hájenku nejprve nějakou dobu provozovat ve formě nájmu, aby bylo možné získat data o možném obratu a také zvednout návštěvnost Hájenky, která pod vedením Procházkových silně upadala. Procházkovi nám totiž žádná relevantní čísla nepředali. Později se ukázalo proč,“ říká Fryč. A pokračuje: „Celý listopad několik lidí dávalo Hájenku do pořádku. Kdyby tam totiž přišla kontrola z hygieny, tak by restauraci okamžitě zavřela. Vše bylo nepředstavitelně zanedbané. Celá kuchyně v naprosto tragickém stavu. Špína a mastnota byly všude. Myčka na nádobí nefunkční, protože z ní byla, nevím proč, vymontována podávací čerpadla na mycí saponáty. Například tepelné čerpadlo, vytápějící celý objekt, nebylo pět let servisováno. Důvod? Procházkovi dlužili peníze za jeho instalaci. Filtrační zařízení na vodu bylo fakticky nefunkční, protože nebyly měněny filtrační náplně a bylo třeba vodu pro kuchyň a bar dovážet. A dalo by se pokračovat,“ vyjmenovává Petr Fryč celou řadu nedostatků, s nimiž se údajně museli ve svém podnikání potýkat. Přesto do nájmu šli, protože viděli potenciál místa.

„Dohodli jsme se, že budeme každý měsíc splácet nikoliv nájem, ale splátky na kupní cenu, která byla dohodnuta. A nebyla malá. Toto je také důvodem, proč se Procházkovým nedařilo Hájenku prodat. Se splácením jsme byli dokonce v předstihu. S jarem se díky naší aktivitě a tomu, že si lidé mezi sebou řekli, jak Hájenka funguje a jak se tam vaří, začala návštěvnost Hájenky skutečně zvedat. S tím nastal další problém. Naše tržby totiž několikanásobně převyšovaly přiznávané tržby ze stejných období minulých let. A to začalo být podezřelé finančnímu úřadu,“ uvádí Fryč další komplikaci.

„Není pravdou, že jsme dělali jakékoliv nepovolené úpravy. Snad kromě zlepšení vnitřní atmosféry pověšením obrazů a uklizením kýčů. S vědomím Procházkových byly nasmlouvány prakticky na každý víkend, počínaje polovinou května a polovinou října konče, svatby. Díky tomu, co paní Procházková způsobila svou aktivitou na facebooku a následným krokem, kdy nám neumožnila Hájenku koupit, způsobila naší firmě několikamilionovou ztrátu. Pouze pro letošní rok. Ostatní je těžké spočítat. Prodej si totiž „„rozmyslela““ dva dny před termínem podpisu kupní smlouvy. Podotýkám, že v té době jsme měli již připraveno financování koupě. Díky její facebookové kampani, která bude mít soudní dohru, neboť připravujeme žalobu na ochranu osobnosti, za pomluvu, které se dopustila šířením nepravd veřejně dostupným způsobem, přišla firma DENICARLO, s.r.o., o většinu nasmlouvaných svateb. Toto bude samozřejmě vyčísleno a také žalováno,“ uzavírá Petr Fryč popis kauzy, která v současné době hýbe chrudimskou veřejností.

Chrudim – Nárůst počtu kamer ve městě chápou mnozí jako útok na svou osobní svobodu. Celá řada Chrudimáků totiž nepotřebuje, aby jejich kroky neustále sledoval anonymní pracovník městské policie u monitoru, přestože dobře chápou i výhody „Velkého bratra“. Nové kamery se teď objevily Na Šancích a v areálu zdejší plovárny. Na koupališti jde však o "webku", která má za úkol informovat potenciální návštěvníky o obsazenosti bazénů.

Stará webová kamera, kterou sportovní areály umožňovaly zájemcům sledovat obsazenost koupaliště, dávno nepostačovala. Realitu zobrazovala poněkud zkresleně, došlo tedy na modernizaci. Začátkem července se tu proto objevila kamera nová, která je umístěna kamera nad stanovištěm plavčíků a monitoruje tak všechny vodní plochy koupaliště. Náhled slouží zejména pro přehled návštěvnosti, nikoliv pro rozpoznávání osob.

Plochu u odbočky z Topolské ulice nahoru směrem k sídlišti Na Větrníku nyní střeží pevná panoramatická kamera. Montáž zařízení je pokračováním plánu postupné modernizace a rozšíření kamerových bodů a s tím související techniky chrudimského kamerového systému. První etapa modernizace proběhla již v loňském roce, nové kamery budou po městě ještě postupně přibývat. „Městský kamerový a dohlížecí systém je přinejmenším preventivním opatřením před nenechavci či vandaly. A dojde-li k nejhoršímu, pak poskytuje potřebný důkazní materiál pro správní nebo trestní řízení,“ říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), jenž je zastupitelstvem pověřen řízením městské policie.

Chrudim – Nerudovskou otázku „kam s ním“ řeší v souvislosti s likvidací starých a nepotřebných elektrospotřebičů občas každý. Ve městě sice existují speciální kontejnery, kam lze takové přístroje vyhazovat, není jich ale mnoho. Hodila by se proto mapka jejich umístění.

„Pokud potřebuji využít kontejner na elektroodpad, kterých je v Chrudimi velmi málo, znamená to dlouhé hledání červeného kontejneru v ulicích města. To je nakonec lepší ten spotřebič hodit do kontejneru na odpad komunální, tedy směsný. Ne pro přírodu, samozřejmě, nicméně budu-li ten červený kontejner hledat projížděním se po městě v automobilu, vyjde možná pro přírodu příznivěji ten kontejner na komunální odpad. Zvláště nyní, kdy je sběrný dvůr uzavřen a funguje pouze provizorní, by se tato mapa opravdu hodila,“ popisuje svoje potíže s „recyklací“ elektroodpadu Karolína.

Šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký potvrzuje, že tento problém jeho lidé znají a dokonce ho i řeší. Na podzim letošního roku proto žádanou mapu kontejnerů zveřejní. „K dispozici máme momentálně pouze příruční mapy rozložení kontejnerů na tříděný odpad a seznamy ulic na ostatní druhy odpadu. Nyní řešíme aktualizaci dat a pravděpodobně v říjnu 2018 by taková mapa měla být k dispozici. Sběrný dvůr byl po dobu rekonstrukce přesunut do provozovny Recycling – kovové odpady a. s. v Dašické ulici. Nejedná se o provizorní sběrný dvůr, ale plnohodnotný – jsou zde přijímány všechny druhy odpadu. Konkrétně elektrospotřebiče také v rámci zpětného odběru odebírají všechny provozovny elektro,“ říká úředník Kopecký.

Chrudim/Rabštejnská Lhota – Restauraci Na Hájence, která leží v lesích nedaleko města, měli a stále ještě mají mnozí Chrudimáci v paměti jako místo s vybranou kuchyní, příjemnou obsluhou a skvělým prostředím. V současné době je však restaurace uzavřena a nikdo přesně neví, kdy dojde k jejímu otevření.

Vlastníky hájenky jsou manželé Ladislava a Martin Procházkovi, kteří před lety také opuštěnou a zanedbanou budovu koupili, aby z ní následně vytvořili současnou restauraci. Místo uprostřed lesů s dobrou dopravní dostupností si oblíbili především svatebčané. Jak šel čas, manželé Procházkovi hájenku začali pronajímat a to se podle všeho stalo kamenem úrazu.

„V říjnu 2017 jsme s Petrem Fryčem a Markétou Fryčovou začali jednat o prodeji Hájenky. Původní jejich plán byl koupit Hájenku do ledna 2018. .Bohužel neměli peníze a opět oddálili řešení koupě. Najednou byl konec dubna a stále se nic nedělo a ani to nesměřovalo je zdárnému konci; naopak jen vše oddalovali. Lhali, vymýšleli si a to jak nám, tak i zákazníkům. Bez našeho vědomí dělali zásadní změny na Hájence. Jen jsme přihlíželi, ale trpělivost došla. A vidina zaplacení kupní ceny nebyla. Proto byli z Hájenky odejiti,“ popisuje neradostnou situaci na hájence Ladislava Procházková.

Spor mezi majiteli a nájemci restaurace se podle všeho vlekl dlouho a nakonec vyhřezl i na sociální sítě. Právě zde si především svatebčané stěžovali. Měli totiž domluvené termíny veselky s nájemci a často si doslova „rvali vlasy“, protože netušili, zda dohodnuté podmínky platí. Řada z nich tak raději svatbu Na Hájence zrušila a přesunula se jinam.

„Jako nezúčastněný pozorovatel náhodou vím, že od října 2017 Fryčovi platí nemalý nájem a to se zřejmě paní Procházkové zalíbilo, a proto se rozhodla nemovitost neprodat. Termínů bylo několik. Řešila se hypotéka. A protože se Hájence najednou daří, stávající majitel se rozhodl neprodat. Vše doposud řešili a stále řeší a bohužel budou řešit právní zástupci obou dvou stran,“ popisuje pohled na spor z druhé strany „barikády“ Jaromír Novák. Ladislava Procházková však logicky tento názor odmítá a záležitost tedy mají na stole právníci. Jediným výsledkem sporu tak prozatím zůstává uzavřená oblíbená restaurace a smutní potenciální hosté.

Chrudim – Palackého třída prý jednoho dne bude bulvárem, po němž chodci korzují bez nebezpečí, že si na rozkopaných chodnících zlomí nohu. Prozatím je však okolí této páteřní dopravní tepny lokalitou, která příliš krásy nepobrala. Ani zmiňované cesty pro pěší mnohdy nepřipomínají to, čím by měly být.

Lidem se logicky současný stav pranic nelíbí. Když navíc rekonstrukce chodníků dopadne tak, že po jejím skončení, vznikají na novém asfaltu kaluže zvící jezírek pro okrasné rybky, je jasno – někdo někde něco neudělal správně. „Zajímalo by mne, kdy bude opraven chodník a záhon u křižovatky Palackého třídy a Vrchlického ulice na straně k Penny marketu. Zámková dlažba je po bagrování chodníku nechaná ladem kolem dokola. A ještě jeden dotaz mám, kdy se před panelovým domem číslo popisné 61 dodělá úprava travnaté plochy nebo parkovací místa. Zatím je to tam rozježděné od těžké techniky, když bagrovali. Chodník je před celým panelákem vyasfaltovaný, ale po dešti tam jsou kaluže přes celý chodník,“ stěžuje si Slávka Šulcová na webovkách zdejší radnice.

[[img:chrn_fullwidth:15446:]]

Kamila Myšková z Odboru investic MěÚ Chrudim souhlasí, že situace v okolí Palackého třídy není ideální. „Na přelomu července a srpna bude společnost VaK Chrudim provádět výměnu vodovodního řadu v ulici Vrchlického v délce cca 35 metrů - proběhne v chodníku a zatravněném pásu. Poté dojde k navrácení zámkové dlažby na místo. Před panelovým domem řešíme reklamaci u zhotovitele, nějaké stavební úpravy již proběhly, ale kaluže tam vznikají dál. Co se týká parkovacích míst - zatím byl zasypán septik, v červnu jsme dokončili projektovou dokumentaci a požádali o stavební povolení. Realizace je předpokládaná do konce roku 2018,“ uvádí úřednice.

Chrudim – Zdejší úřednické a politické elity v rámci předvolebního „podkuřování“ voličům v posledních měsících šíří zprávy o nabírání zkušeností v oblasti památkové péče. Nejnovější chrudimský partner, jihomoravské Znojmo na tomto poli exceluje. Jaká je zdejší realita?

Po boji s vizuálním smogem, který, pohříchu, probíhá pouze v oblasti prohlášení a slibů, ukazuje radnice a úřednictvo svou neschopnost i v dalších oblastech. Zdejší sbor Církve bratrské si totiž nechal opravit zanedbané sídlo ve Filištínské ulici a není to příliš hezký pohled. Vedení města a zodpovědným úředníkům pokažená rekonstrukce však podle všeho vůbec nevadí.

[[img:chrn_fullwidth:15445:]]

Historický dům v samotném srdci města získal zářivou omítku, která by snad udělala „parádu“ na některém z venkovských stavení, ale rozhodně nepatří do památkové zóny. Takzvaný „břrzolit“ se však nedávné minulosti objevil i na domě v Široké ulici. Památkáři tu argumentovali historickou přesností, což však podle některých hlasů neznělo příliš přesvědčivě. Nyní tato omítka v nových barvách „zdobí“ i dům s barokním štítem v ulici Filištínské. Celou akci "posvětil"  odbor památkové péče. 

Chrudim – Výstavba Rezidence Kopanický mlýn hýbe částí chrudimské veřejnosti. Celá řada odpůrců nového bytového domu v této lokalitě se dostavila na poslední jednání městského zastupitelstva, aby vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s plány developera Milana Kušty. Nakolik oprávněné jsou jejich výtky?

Lidem především vadí, že nemají příležitost se k výstavbě rezidence ve svahu pod Kopanicí vyjádřit, podle jimi prezentovaných názorů to spíš znamená celý projekt zarazit. Tuto možnost však měli již v letech 2011 až 2013, jak uvedl v průběhu jednání zastupitelů městský architekt Marek Janatka. Před sedmi lety totiž začal vznikat nový územní plán, který řešil i změny v lokalitě současné výstavby bytového domu. Z původního určení místa pro „drobnou výrobu a služby“ se stala parcela umožňující bytovou výstavbu s maximální výškou pět nadzemních podlaží.

[[img:chrn_fullwidth:14752:]]

Samozřejmě zde není možné stavět domy libovolné velikosti a toho si je Milan Kušta dobře vědom. „Lidé rychle zapomněli, že tu fungoval provoz dýhárny s 80 zaměstnanci, kteří se do práce většinou dopravovali autem. Své vozy samozřejmě odstavovali v okolních ulicích. Rovněž tu docházelo k najíždění velkého množství nákladních aut, což rozhodně neznamená, že lokalita byla klidná a bez většího dopravního zatížení,“ říká Milan Kušta. Před zmiňovanou změnou územního plánu tu navíc klidně mohly další, mnohem rušnější provozy, než byla původní dřevovýroba.

[[img:chrn_fullwidth:14750:]]

Budoucí dopravní zátěž zkoumal Odbor dopravy MěÚ Chrudim, podle jehož názoru tu nedojde k výraznějším změnám k horšímu oproti situaci, kdy by byl v provozu původně zkolaudovaný areál. Ten je navíc i v současné době částečně využíván pro drobnou výrobu a bude tak do doby demolice zbývajících objektů. Závěr odboru dopravy je pro developera samozřejmě závazný a směrodatný. „Stačí se podívat třeba na stále ještě stavěnou čtvrť Na Špici. Tady dokonce finálně bude 450 parkovacích míst pro obyvatele bytových domů, je zde jen jeden výjezd na frekventovanou silnici. Nemyslím si, že došlo ke komplikací v dopravě a tím i snížení komfortu pro starousedlíky z Vlčí hory,“ říka Kušta.

Většinu dopravních komplikací pod Kopanicí totiž mají nejspíše „na svědomí“ uživatelé sportovišť v Klobásově, kteří se dnes musí pracně proplétat uličkami v blízkosti Chrudimky. Sportovci však nejpozději v roce 2020 začnou využívat plánovaný sjezd ke sportovištím z ulice Dr. Milady Horákové a počet aut ve Vrchlického ulici a navazujících ještě klesne. Je také otázkou, o jakých dopravních komplikacích odpůrci výstavby vlastně hovoří. Místo je průjezdné Vrchlického ulicí i přes to, že zde často parkují auta v rozporu s vyhláškou. Paradoxní pak je poslední rozhodnutí zastupitelstva, které odložilo žádost o směnu pozemků s developerem čímž rezignuje na možné zřízení několika veřejných parkovacích stání v místě.

Co tedy momentálně Kušta pod Kopanicí staví?

„V rámci první etapy výstavby ve svahu postavíme bytový dům se čtyřmi nadzemními a jedním uskočeným podlažím. Naprosto unikátní je potom systém parkování. Pro 66 bytů vybudujeme 101 parkovacích míst. Ta umístíme ve dvou podzemních podlažích, zasazených z velké části do odtěženého svahu. Vzhledem k tomu, že tato podlaží z více než poloviny zakrývá okolní terén, chápou se jako podzemní,“ popisuje Milan Kušta luxusní podmínky pro budoucí majitele bytů. Takové množství parkovacích míst totiž vůbec stavět nemusí. Bohatě by stačilo obvykle požadované jedno místo na byt. Logicky tu tak nejspíše najdou plochy pro své plechové miláčky i lidé z okolní, starší zástavby. „Primárně samozřejmě místa nabízíme obyvatelům rezidence, ale pokud nedojde k obsazení parkoviště, plánujeme i prodej ostatním zájemcům. Parkovací místa, která nenajdou na počátku majitele se standardně pronajímají majitelům a nájemníkům bytů,“ doplňuje developer.

„Druhá etapa pak počítá s výstavbou zhruba devadesáti parkovacích míst pro sedmdesát bytů. Opět, jde o nadstandardní možnost parkování nad rámec našich zákonných povinností. Uvažujeme i o vybudování podélných parkovacích stání v Koželužské ulici. Také zde dům nebude žádné obrovité monstrum, ale čtyři plus jedno nadzemní podlaží,“ uvádí Milan Kušta.

Argumentace mnoha odpůrců stavby na zastupitelstvu a osočování politické reprezentace města pak podle Kušty vychází spíše z populismu před blížícími se volbami a neznalosti reálných kompetencí jednotlivých subjektů. „Diskutující, které jsem měl možnost slyšet na záznamu z jednání městského zastupitelstva, jsou zmatení; a to včetně některých zastupitelů. Nerozlišují kompetence investora, Města Chrudim a státní správy, jež vykonává například stavební odbor. Neochotě města k výměně pozemků příliš nerozumím. My jim nabízíme pozemky pod Kopanicí, na nichž mohou vybudovat třeba další parkovací místa. Co od nich chceme, jsou části pozemků – výměrou podstatně menší, které částečně zasahují do stavby. Není to ale samozřejmě nic zásadního, bez čeho bychom nemohli stavět,“ přibližuje Kušta obsah bodu v jednání zastupitelů, jenž vyvolal jak vášnivou diskusi veřejnosti, tak následné stažení z programu starostou města Petrem Řezníčkem (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15444:]]

Možné diskusi s veřejností se nebrání. „Rád do toho půjdu, ale bude se spíš jednat o představení našich záměrů v místě, než abychom si nechali od veřejnosti říkat, co máme či nemáme stavět. Veřejnost nemá odpovědnost za výsledek, tu nese vždy investor. Emoce doprovázejí obvykle každý větší projekt developerů. V Chrudimi tomu tak bylo když jsme připravovali výstavbu Na Špici, v Radoušově ulici, nebo třeba při dostavbě budovy bývalého katastrálního úřadu, dnešní Balustrády. A myslím, že projekty dopadly skvěle,“ uzavírá Milan Kušta.