Chrudim - Oblíbené téma členů Strany svobodných občanů opět začíná vystrkovat růžky. Chodníky ve městě nejsou v nejlepší kondici, přestože se radnice snaží je postupně opravovat. Dlouhé roky je však doslova životu nebezpečno chodit po jedné takové stezce přímo před budovou místní zemědělky.

Město v nedávné minulosti opravilo třeba několik chodníků na Novém městě, nechalo zbudovat nová parkovací stání. Výsledek je při nejlepší vůli diskutabilní. Není to však jen Nové město, kdo vyžaduje zvýšenou pozornost. „U zemědělské školy v podrůstající kořen stromu vytvořil na chodníku velikou bouli. Chodcům hrozí nebezpečí zakopnutí a úrazu. Byla jsem svědkem pádu paní s kočárkem. Paní utrpěla odřeniny kolen, kočárek se převrátil, ale dítě z kočárku nevypadlo a nic se mu nestalo. Je potřeba bez odkladu tuto vyvýšeninu na chodníku bezodkladně odstranit,“ upozorňuje na dobře známé místo žena, která tudy pravidelně chodí.

[[gal:13921]]

Městští úředníci nelenili a na místo se vypravili s celou suitou, aby stížnost veřejnosti posoudili, vyhodnotili a nalezli řešení. „Kontrolou místa jsme zjistili, že chodník je zvednutý od kořene borovice, která roste v zeleném pásu mezi chodníkem a silnicí. Domluvili jsme se na technickém postupu a chodník opravíme,“ říká investiční technik MěÚ Chrudim Miroslav Beránek. Maminky s kočárky a studenti zemědělky tak mohou opět klidně spát.  

Chrudim - Jako červený hadr na býka, působí zmínka o financích, jež město občas investuje do církevních památek a objektů na některé z komunistických pohrobků. V současné době se chystá oprava kapličky v místní části Vestec a i zde stavbičkou protečou statisíce korun.

„Kaplička není užívána k církevním účelům a ani není nemovitou kulturní památkou, přesto jsem si jist, že její oprava obyvatele Vestce potěší. Spolu se dvěma stromy, které u ní rostou, je zajímavým krajinotvorným prvkem,“ říká místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:13368:Kaplička si finanční injekci zaslouží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Opravu kapličky rozdělilo vedení města do tří etap. V první části restaurátoři staticky zajistí klenbu, vymění krov a střešní krytinu. Obnovou projde také kovový kříž na hřebeni kapličky. Ve druhé fázi se pozornost zaměří na exteriér kapličky a úpravou projde i okolní terén. V poslední fázi se opraví poškozené omítky v interiéru.

[[img:chrn_fullwidth:13369:Malebná památka na zbožnost předků.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jsem rád, že kaplička, která má i svůj příběh, opět získá důstojnou podobu tak, jak ji znali naši předchůdci. Vracíme paměť zdejší krajiny,“ raduje se starosta  Petr Řezníček (SNK - ED). „Celkové náklady na opravu kapličky ve všech fázích budou kolem 400 tisíc korun,“ dodává starosta Řezníček. Náklady na první fázi oprav činí necelých 128 tisíc korun a měla by být hotová do prvního října. Čtyřiceti tisíci přispěl Pardubický kraj z Programu podpory stavební obnovy a restaurování kulturních památek a drobných objektů památkového charakteru.  

Chrudim - Do diskuse o parkování v lokalitě Na Šancích, respektive Na Větrníku, se teď zapojil i člen komise rozvoje a výstavby rady města Chrudim Michal Tereska. Řešení, které by mohlo ulehčit obyvatelům zmiňovaných lokalit je překvapivě jednoduché a sám Tereska ho má promyšlené prakticky do všech detailů. Jmenuje se parkovací dům.

Dlouhá léta jsou parkovací domy předmětem předvolebních slibů většiny zdejších stran účastnících se lokální politické scény a také absurdního mlčení v okamžiku, kdy volby skončí. Několikrát se také hovořilo o místech, kde by tyto domy mohly stát. Nejčastěji se skloňuje proluka mezi bloky domů v Husově ulici a pověstná Moravova zahrada u sportovní haly na Tyršově náměstí. Michal Tereska však pro řešení neuspokojivého stavu parkování Na Šancích navrhuje pozemek, na němž se částečně nachází parkoviště v Topolské ulici.

[[img:chrn_fullwidth:13906:]]

„Dle mé představy by měl být parkovací dům koncipován jako jednotlivá stání – možno i formou drátěných kojí podobně, jako tomu je u garáží v nedalekém kopci. Jednotlivá patra by chránila web kamera, k jejímuž přenosu by měl každý majitel stání samozřejmě přístup třeba přes mobil. Čipové karty pro vjezd jsou dnes již také samozřejmostí,“ říká Tereska. Počet parkovacích míst by se ze současných zhruba sedmdesáti zvedl na zhruba 180 míst. „Dům by měl dvě patra a přízemí s tím, že na střeše by mohlo nějakou formou být umožněno volné parkování, zbytek by si zájemci zaplatili. Vycházím z toho, že koupě garáže ve městě přijde na zhruba 150 tisíc. Jedna drátěná kóje by vyšla na odhadem 200 tisíc. Vnitroblok sídliště by se proměnil v rezidenční parkoviště za poplatek s tím, že třeba na hodinu by zde bylo umožněno parkování zdarma. To by vyřešilo případný problém návštěv. Příklad si můžeme vzít z nedalekého Hradce Králové,“ vysvětluje svůj nápad Michal Tereska.

[[img:chrn_fullwidth:13907:]]

Financovat výstavbu by mělo podle Teresky město a byla by to také místní radnice, kdo by později parkovací dům provozoval. „Soukromník by na tom vždy chtěl vydělat. Návratnost takového projektu, jenž by byl provázen změnou ve vnitrobloku sídliště, je odhadem deset let. Nejedná se proto v žádném případě o projekt na jedno volební období,“ doplňuje Tereska. Kolem stavby by zůstalo zachováno volné parkování a k němu by mohly přibýt i plochy nacházející se u výjezdu na Větrník. „Další parkovací místa by mohla přinést změna ulice Družstevní – známý prudký kopec od Restaurace Na Kopci – v jednosměrku. Pak by se zde mohlo objevit parkování oboustranné podélné parkování. Samozřejmě je třeba předem prověřit šířkový profil vozovky, zda se sem auta vejdou,“ popisuje další možnosti parkovacích ploch Michal Tereska.

[[gal:13908]]

Anketa, kterou v souvislosti s diskusí o parkování Na Šancích a Na Větrníku vypsaly Chrudimské noviny dopadla vcelku vyrovnaně. Ve městě se nachází zhruba stejně velké tábory těch, kdo by si parkování zaplatili a těch, kdo nechtějí vydat ze svého rozpočtu ani korunu. „Výsledky ankety mě nepřekvapují. V Chrudimi jsou lidé, kteří by své drahé miláčky chtěli mít ochráněny před nenechavci, počasím nebo, v této lokalitě, i záplavou. Na druhou stranu se najdou i ti, kdo auto berou jako samozřejmost a opomíjejí fakt , že parkovat před vchodem do domu už samozřejmost není. Ti se pak budou zlobit, jakmile jim toto pohodlí někdo změní nebo nedej Bože zpoplatní. Fuj takové radnici. Proto roky plynou a nic se nemění,“ uzavírá Michal Tereska.  

Chrudim - Občas si zde někdo odloží nepříjemný náklad vlastních střev, jindy tady nesvítí světlo a loupe se omítka. Myší díra je oblíbenou zkratkou, ale schody, které ji spojují se stezkou pod hradbami, mají nejlepší léta za sebou. To se brzy změní.

„Jsem rád, že se v letošním roce konečně podaří schodiště pod Myší dírou opravit, chystali jsme tuto akci několik let, ale pokaždé se na ni z nejrůznějších důvodů nedostalo. Nejde jen o jeho vzhled, ale především o technický stav, který už skutečně není dobrý,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

[[img:chrn_fullwidth:6656:]]

Schodiště spojuje průchod pod jižní hradbou zvaný tmavá fortna (nebo také Myší díra) se Soukenickou ulicí, jeho délka je asi 25 metrů. Pod schodištěm se nachází náhon, který prošel rekonstrukcí v loňském roce. „Při zadávání projektu jsme chtěli, aby řešil rekonstrukci schodiště včetně zábradlí, veřejného osvětlení i úpravy navazujících ploch. Výsledkem mělo být řešení nejen čistě technické, ale i architektonické, aby projekt citlivě zapojil schodiště s okolím do prostředí historického jádra města a hradeb,“ doplňuje místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). Autorem projektu rekonstrukce schodiště je architekt Michal Fišer, jenž je je autorem rekonstrukcí nebo úprav například Střelecké ulice, ulice Na Sádkách a Radoušovy a úprav Parku Republiky.
Samotné stavby se zhostí chrudimská firma GEOGARD s. r. o., která se podílela například na rekonstrukci či údržbových pracích na chrudimských hradbách nebo na statickém zajištění svahu na Kopanici. Cena prací bude asi jeden a půl milionu korun. Předpokládaný termín zahájení stavebních prací je 19. září. 

Chrudim - Každý, kdo si chce pronajmout něco z majetku města, měl by se připravit na celou řadu podmínek, z nichž možná promile bude schopen uspokojivě dodržet. Rada města teď schválila pronájem části Klášterních zahrad chrudimské společnosti People agency, která zde chce pořádat hip hop festival.

Cena za pronájem pozemků v rozmezí 16. září až 17. září je vcelku lidová – čtyřiadvacet tisíc korun. Podmínky pronájmu zabírají dvě strany A4 a lze v nich najít třeba povinnost mít na telefonu strážníky, kteří okamžitě zasáhnou, pokud by se snad udály nějaké přestupky, ničení zeleně a vybavení Klášterních zahrad. Nájemce také po skončení akce areál uklidí, protože technické služby mají momentálně na práci něco jiného. Koše, energie a záchodky si zajistí tanečníci rovněž na vlastní náklady. Pravidelné kontrole majitele, tedy města, se však přesto nevyhnou. Zvýšenou pozornost by proto měli hip hopeři věnovat trávníkům a zarostlým cestičkám. Jejich případné poškození musí odstranit před tím, než pozemky opět předají městu. Bude to však práce nadlidská, protože zájemci již atakují organizátory s dotazy, zda bude možnost v Klášterních zahradách stanovat. Jak obvykle vypadá pozemek, jímž prošla noha účastníka festivalu, je přitom všeobecně známo.

Lidé bydlící v centru města by se pro změnu měli připravit na decibely linoucí se z reproduktorů. Organizátoři prezentují první ročník ChruFestu jako „Fesťák v centru Chrudimě“. Nehodí se však pro tyto hudební produkce spíše hřiště v Janderově, nebo Plochá dráha?

Na ChruFestu vystoupí Majk Spirit, Patrik "Rytmus" Vrbovský , Marpo, PSH - Peneři Strýčka Homeboye, Azurit Kingdom a další. Cena vstupenek se pohybuje kolem čtyř stovek korun.  

Chrudim - Vojáci z místní posádky - 43. výsadkového praporu, připravili na sobotu 27. srpna hned tři akce, jimiž se chtějí prezentovat veřejnosti. Zájemci se mohou zúčastnit charitního běhu ve prospěch vojenského fondu solidarity, dne otevřených dveří a leteckého dne na chrudimském letišti.

Charitní běh startuje, jako již tradičně, v deset hodin v Klášterních zahradách. Startovné má být dobrovolné, ale závodníci by měli pamatovat na fakt, že celá částka půjde do zmiňovaného fondu. Organizátoři si nic nenechají. Pokud se běžci rozhodnou věnovat více, než padesát korun, získají památeční stuhu. Za dvě stovky potom dřevěnou medaili. „Trasa z Klášterních zahrad na letiště Chrudim měří přesně tři kilometry. Běh je možné absolvovat, dle hesla není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Stejně jako minulý ročník, i letos je možné bežet klidně na fit koloběžce, či s kočárkem. Každý závodník dostane v cíli vlastnoručně podepsaný diplom od velitele 43. výsadkové praporu. Registrace na charitativní běh probíhá v čase 9 – 9:50 hodin v místě startu, tak přijďte včas,“ uvádí na svém facebooku pořadatelé.

Den otevřených dveří na vojenské části letiště Chrudim (parkování na louce vedle cesty na spojnici Chrudim - Sobětuchy) plynule naváže na ukončení Charitativního běhu. Letiště bude otevřeno od 10 hodin. V programu jsou statické ukázky techniky, zbraní a vybavení výsadkového praporu i dynamické ukázky výsadkového cvičiště, padákových seskoků, lezeckého trenažeru a tunelové střelnice. Součástí toho všeho je možnost výsadkáře vyzpovídat ze všeho, co vás bude zajímat. V neposlední řadě i v této části bude možnost zakoupit charitativní samolepky na podporu Vojenského fondu solidarity (cena 50 korun za jeden kus). Den otevřených dveří končí ve 13 hodin a plynule na něj navazuje Letecký den.

Ten se uskuteční na civilní části letiště Chrudim a bude stejně jako minulý rok klást důraz na historická letadla z období Druhé světové války. Představí se však i modernější letecká technika. Unikátem tohoto léta v ČR bude účast Marka Hyky, mistra světa letecké akrobacie v kategorii Advanced.   

Chrudim - Po letním nicnedělání a lenošení se pomalu probírají k životu i městské instituce. Také rada města se schází k jednáním a řeší třeba i budoucnost areálu bývalých sběrných surovin v Malecké ulici. O tématu již Chrudimské noviny informovaly.

Jaké jsou tedy novinky? Zdaleka není jasné, co na místě bývalých sběrných surovin, na ploše zamořené jedovatými látkami, v budoucnu vznikne. Momentálně je proto zadána veřejná zakázka na zpracování analýzy rizik. Plácek ležící u jednoho z ramen řeky Chrudimky se totiž rozkládá nedaleko přírodní památky Ptačí ostrovy. Ta se pro změnu těší „oblibě“ obyvatel okolních domů, protože jsou to právě oni, kdo přítomnost havranů pociťují nejvíce.

[[img:chrn_fullwidth:12927:Prostředí vychovává. V místech, kde fungovaly sběrn suroviny, roste skládka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město Chrudim podalo žádost o dotaci z Operačního programu životní prostředí, ta byla doporučena k podpoře, a tak je nyní nutné vybrat zpracovatele předmětné analýzy rizik. „O projekt analýzy rizik pro toto území jsme stáli, protože je to zajímavá lokalita v blízkosti parku a přírodní památky, přitom vzhledem k historii jejího využívání máme obavy, že může být různými způsoby kontaminována,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Jinými slovy – radnice očekává v půdě celou řadu chemických látek a chce přesně vědět, o jaké jedy půjde. Před dalším rozhodnutím města o dalším rozvoji či využívání tohoto území je tak podle jeho slov nejdříve nutné zjistit, zda není prostor ve větší míře zněčištěn. Předpokládané náklady projektu činí částku cca 1,5 milionu korun bez DPH, dotace z OPŽP pak může činit 85% nákladů. Skutečná cena i zhotovitel budou známi až po vyhodnocení nabídek v polovině září.

Chrudim - Rozvrtaný a v současné době také zakonzervovaný Hotel Bohemia, jenž připomíná zakletý zámek z pohádky o Růžence, opět upoutal pozornost celostátních médií. V minulém týdnu se tak kauzou zabýval redaktor České televize Vlastimil Weiner.

Ve zpravodajském pořadu Události v regionech Česká televize zopakovala, proč je hotel zakonzervovaný a nefunkční. Kauza je obyvatelům města dostatečně známá, protože Chrudimské noviny se tématem obšírně zabývaly v celé sérii článků. V samotném pořadu pak vystoupil za chrudimskou veřejnost místní galerista Luboš Jelínek, jenž zopakoval několik málo známých a opomíjených souvislostí, které se doposud nepodařilo vedení města spolehlivě vysvětlit.

[[img:chrn_fullwidth:13887:Vlastimil Weiner opět v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedná se především o nedostatečně ohlídané finance, které radnice vydala z městské kasy na přeložku sítí, aniž by měla smluvně pojištěné záruky a případné sankce, pokud by snad stavba nepokračovala. Navíc stavební firma rozestavěla parkoviště na městských pozemcích, ale už nedošlo k jeho dokončení. V současné době na místě bývalého parkoviště zeje stavební jáma a městské pozemky jsou znehodnoceny. Kam se poděla parkovací místa?

Znehodnoceny však nebyly jen samotné pozemky zarůstající plevelem, ale i samotná budova hotelu. Hotel projektovala předsedkyně svazu rumunských architektů, která ve svém projektu plně respektovala okolní stavby a také dálkové pohledy na město. Právě tato harmonie byla nevzhlednými přístavbami porušena a objevily se proto úvahy, zda město při vydávání stavebního povolení neporušilo vlastní regulační plán.

[[img:chrn_fullwidth:12857:Nic se tu neděje a jen tak dít nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) pak zopakoval starou ohranou písničku, podle níž prý radnice nemá v rukávu žádné trumfy, jimiž by majitele hotelu donutila rekonstrukci dotáhnout do konce. 

Samotné „čachry“ s penězi při rekonstrukci Hotelu Bohemia se sice podařilo policistům dotlačit před soud, žádné výraznější změny, nebo snad snaha o dokončení projektu se prozatím neudály. Vedení radnice pak tvrdí, že nemá žádné páky, jak majitele donutit rekonstrukci dokončit. Městské peníze tak podle všeho pohltila černá díra a výsledky této nerozvážné investice jen tak vidět nebudou.  

Chrudim - V rámci prvního kola České fotbalové ligy mezi fotbalisty MFK Chrudim a hosty z Benátek nad Jizerou byl předán dar Nadačního fondu Pardubického krajského fotbalového svazu domácím fotbalistům a družstvu TJ Sokol Svratouch. Jedná se o informační tabule, které budou sloužit při fotbalových utkáních těchto oddílů. Další kluby se dočkají nových tabulí v nejbližších dnech a týdnech.

„Jedná se o další aktivitu nadačního fondu, která doplňuje projekt bezpečné branky. V minulém roce bylo z rozpočtu fondu pořízeno téměř 80 bezpečných branek a pro letošní rok se jedná o téměř 50 kusů. Stejně jako v loňském roce zaplatí fond jednu branku s tím, že druhou pořizuje klub či obec. Fond navíc připravuje zakoupení 50 tréninkových sad pro mládež, které budou obsahovat například žebříky, tyče, rozlišovací dresy, kužele či pevnou zeď pro nácvik standardních situací,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). “Cena jedné tabule je necelých 26 tisíc korun a zájem klubů je velký, jelikož finanční spoluúčast z jejich strany je pouze 40%,“ dodal hejtman Netolický.

Pardubický kraj přispívá ze svého rozpočtu nadačnímu fondu částkou 500 tisíc korun. Dalších jeden a čtvrt milionu získá fond od Fotbalové asociace České republiky.

Chrudim - Hřbitov u svatého Václava není jen jedním z nejméně opečovávaných míst posledního odpočinku ve městě, ale také nekropolí, která se pyšní jedním málo lichotivým prvenstvím. Část jeho zdi byla v minulosti rozebrána a zmizela neznámo kam.

„Před několika lety se tato část hřbitovní zdi měla rekonstruovat a pískovcové bloky zmizely do základů nedalekých domů,“ tvrdí jeden dobře informovaný zdroj, jehož jméno redakce zná, ale z pochopitelných důvodů nebude uvádět. Na místo se tak kameny nikdy nevrátily a ani v současné době to nevypadá na změnu. U hřbitovů je prakticky pravidlem, že jejich obvodové zdi jsou tvořeny masivním plotem z kamenných bloků. Výjimku představuje třeba urnový háj hřbitova U Kříže.

[[img:chrn_fullwidth:13883:Kde jsou, kdepak jsou...  Foto: Chrudimské noviny]]

Informace o tom, kam zmizely pískovcové bloky z obvodové zdi hřbitova U Václava, nemá ani místní radnice. „Hřbitov U Sv. Václava paří římskokatolické církvi a město, respektive technické služby ho pouze spravují a udržují. Záznamy o tom, kdy nebo proč zmizela zeď u hřbitova v té části, kde je dnes plot, nelze na městském úřadu nalézt,“ uvádí k dotazu mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Samotná farnost v současné době opravu zdi neplánuje, plně ji totiž zaměstnává oprava kostelů. Najdou se pamětníci, kteří spekulace o „znárodnění“ pískovcových části zdi potvrdí?