Chrudim - Kompostéry zdarma, nebo za mírný poplatek, elektromobily strážníkům, ocenění Ministerstva vnitra České republiky není zdarma. Tyto a další body projednávala komise rady města, která má v gesci projekt „Zdravé město“. Jedna z mála komisí, jež se schází a řeší skutečné problémy.

Radnice se několik posledních let snaží najít řešení neutěšené situace v oblastech týkajících se zpracování bioodpadu. Některá města v České republice na to šla šalamounsky. Místo zřizování drahých kompostáren a speciálních odpadních nádob na bioodpad, pořídila lidem, žijícím v rodinných domcích, jednoduché plastové kompostéry. Do nich se běžný odpad pohodlně vejde, objemnější zbytky trávy a listí však tento způsob ukládání odpadu příliš neřeší.

[[img:chrn_fullwidth:14043:Kompostéry se i v mnohých vesnicích rozdávají zcela zdarma.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době má Město Chrudim zažádáno o dotaci z operačního programu Ministerstva životního prostředí, z níž by chtělo získat zhruba 85% celkových nákladů na nákup kompostérů. Sama radnice se bude podílet částkou zhruba 565 tisíc korun, protože pořízení kompostérů přijde na bezmála čtyři miliony korun. Finanční výbor zastupitelstva města proto doporučuje, aby se zájemci o kompostéry podíleli na jejich pořízení alespoň symbolickou částkou. Jednat by se mělo o zhruba 1500 kompostérů.

Vedení města má také dle doporučení komise Zdravého města zažádáno o dotace na nákup elektromobilů. Podle představ jejích členů si v autech na elektřinu mohou zajezdit především strážníci městské policie a také řidiči Centra sociálních služeb a pomoci. Nabíječky přijdu umístit u Penny Marketu, v Soukenické ulici a na Resselově náměstí. Kolik bude tato „radost“ stát, město prozatím nezveřejnilo.

Posledním bodem, jenž stojí za zmínku, je odmítnutí Zlaté ceny ministerstva vnitra „Kvalita ve veřejné správě“. Členové komise se jednomyslně shodli, že v případě poplatků za udělení tohoto ohodnocení práce úředníků, nebude o ni místní radnice usilovat.

Chrudim - Možnost vyhřívat se v září géniů politických špiček druhého největšího města Pardubického kraje, nabízí teď kancelář tajemníka MěÚ Chrudim Františka Chmelíka. Radnice hledá asistentku pro místostarosty.

Při začtení se do inzerátu, chytře skrytého na úřední desce, však případné zájemce spolehlivě odradí podprůměrné platové ohodnocení. Platová třída sedm přinese do rozpočtu domácnosti maximálně 19730 korun. Samozřejmě hrubého. Jistotou je však pracovní poměr na dobu neurčitou a vidina ne příliš náročné práce převážně v kanceláři. Nástup je předpokládán v listopadu letošního roku.

Požadavky jsou také obvyklé. Minimálně středoškolské vzdělání, výborná znalost českého jazyka, dobrá znalost angličtiny nebo němčiny. Podstatná je též orientace v zákoně o obcích a organizační struktuře městského úřadu. Příjemné vystupování bude považováno za nesporný plus.

Všechny požadavky a také adresu, kam přihlášky do výběrového řízení doručovat, obsahuje příloha pod textem.

Příloha: 

vr_-_asistentka_mistostarostu.pdf

Chrudim - Po roce se jako dobrý holub opět vrací téma zanedbané rozlučkové síně, jejíž rekonstrukci město stále jen slibuje a „skutek utek“. Nejsmutnější na celé kauze není ani tak stav budovy, jež pamatuje lepší časy, ale opakující se argumentace úředníků. V letošním roce však přibyla výmluva nová.

Již v roce 2014 Chrudimské noviny informovaly o lehce optimistickém stavu příprav na rekonstrukci smuteční síně u hřbitova U Kříže. Projektová dokumentace byla zpracovávána a za rok se prý mohlo začít pracovat. Jenže, „chyba lávky“. Objevil se zádrhel s dešťovou kanalizací. Ani dva roky nestačily na dokončení příprav a zahájení oprav budovy, jež slouží za místo posledního rozloučení desítkám rodin ročně.

[[img:chrn_fullwidth:3946:Čas se na budově smuteční síně podepsal.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V současné době se zpracovává projektová dokumentace, konkrétně stupeň realizační dokumentace, který řeší materiálová a technická řešení. Celý projekt dokumentace řeší nejen samotnou rozlučkovou síň, ale i nástupní plochy se zelení k síni, přilehlé parkovací plochy a další. Samotná projektová dokumentace by měla být dokončena do konce letošního roku, poté bude stavba připravena k možné realizaci,“ říká tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Podle jejích slov se zdá, že dva roky jsou na zpracování dokumentů k rekonstrukci rozlučkové síně málo.

[[gal:14042]]

Nově se město může odvolávat i na projekty, jež v současné době musí, nebo chce zafinancovat. Jde třeba o sportovní halu a opravy budovy Muzea. Rozhodnutí, zda dojde i na smuteční síň, která také spolyká miliony korun, je zcela v kompetenci městského zastupitelstva. „Vzhledem k letos zahájené rekonstrukci historické budovy Muzea, která je poměrně finančně náročná a bude probíhat do roku 2018 - střecha, fasáda, okna - ale i dalším připravovaným nebo plánovaným projektům rovněž finančně náročnějším a prioritním v různých jiných oblastech - přímé napojení sportovišť v ulici V Průhonech, rekonstrukce nebo stavba sportovní haly, příprava rozvojových lokalit pro individuální bydlení ve městě, protipovodňová opatření v lokalitě Na Šancích - nelze v této chvíli stanovit termín přesné realizace. O tom budou v návaznosti na stupeň přípravy, potřebnost a finanční možnosti města rozhodovat zastupitelé města,“ uvádí Drašnarová důvody, proč jsou šance rozlučkové síně na rekonstrukci prakticky rovné nule. Zemřelí si totiž jen těžko budou stěžovat, vyvíjet tlak na město tak zůstává zcela v kompetenci jejich pozůstalých.

Chrudim - Během několika minulých dní měli především řidiči možnost zahlédnout skupinky statečných mužů, kteří s výrazem krajního vyčerpání bloumali po okolí města. Jednalo se o kandidáty členství ve vůbec první rotě aktivních záloh chrudimského 43. výsadkového praporu.

Nejmladšímu účastníkovi bylo 17 let, nejstaršímu 47. Na výběrové řízení pozvali chrudimští paragáni prvních 60 přihlášených z celkového počtu 102 zájemců. Dostavilo se jich 50 a 33 kusů výběrko úspěšně dokončilo. „Fyzická připravenost uchazečů byla vysoko nad naše očekávání. Na vstupním tělesném přezkoušení vypadlo jen pět, což předurčilo ráz zbytku výběrového řízení,“ uvádí na svém facebooku výsadkáři.

[[gal:14038]]

Příslušníci aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou a civilní. V případě potřeby jsou jednotky aktivní zálohy na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Jednotky aktivní zálohy se ve velkém rozsahu úspěšně účastnily záchranných prací při katastrofických povodních například v letech 2002, 2010 a 2013.

Chrudim - Jedním z bodů pondělního jednání městského zastupitelstva byla též otázka převodu městských pozemků na nové majitele. Nově se majitelem pozemku u místního sběrného dvora stane Pardubický kraj, který zde do konce roku 2018 postaví stanici Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje.

Sanitky potřebují nové místo, odkud by mohly vyjíždět a zachraňovat lidské životy. V současné době sídlí hlavní „velitelství“ v údajně nevyhovující budově bývalé vrátnice Chrudimské nemocnice, kde však musí kraj platit nájem a obecně prý prostory potřebám záchranářů příliš nevyhovují. Kraj proto vytipoval nový pozemek, kde by měla základna vzniknout. Jedná se o plochu, jíž nyní kryjí vzrostlé jehličnany nedaleko sídliště U Stadionu.

[[img:chrn_fullwidth:14031:]]

Nedaleko zdejších garáží a také sběrného dvora zde za odhadem 25 milionů korun vyroste nová budova, z níž ve dne v noci budou vyjíždět sanitky. Místní obyvatelé si proto musí zvyknout na hluk, jímž se právě žluté vozy spěchající ke zraněným, samozřejmě vyznačují.

[[img:chrn_fullwidth:14032:]]

Po dotazu zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), musela i zastupitelka Šárka Trunečková (SNK - ED) konstatovat, že žádné veřejné projednávání umístění záchranky v těsném sousedství stovek domácností radnice v minulosti neorganizovala. Kraj prý na vedení města tlačil a to se zkrátka, jako v podobných případech v minulosti, nedokázalo za své občany postavit. Nejedná se však o jedinou komplikaci.

[[img:chrn_fullwidth:14033:]]

Město plánovalo úpravy sběrného dvora. Ty měly, mimo jiné, obnášet i vybudování nového vjezdu z ulice Dr. Milady Horákové. To po stavbě budovy „erzety“ nebude průchozí, protože zmiňovaný pozemek zaberou sanitky. Ani jednatel technických služeb a městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) nebyl Pilnému při pondělním jednání zastupitelstva schopen vysvětlit, proč radnice na tento svůj záměr de facto rezignovala.

[[img:chrn_fullwidth:14034:Stromy půjdou k zemi, hluk vzroste a to i od projíždějících vlaků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další otázka se přímo nabízí – proč se vzdaluje sídlo rychlé záchranné služby od nemocnice, kam stejně většina pacientů putuje? V době, kdy i kraj bazíruje na co největší centralizaci, přichází budování nového sídla erzety v místě, které je vzdáleno na dva kruhové objezdy od Chrudimské nemocnice, zcela v protikladu ke všeobecně přijímané zdravotnické strategii.

Chrudim - Přestože město patří k těm zelenějším v celém Pardubickém kraji, najdou se v něm místa, kde stromy nerostou. Jedním z příkladů je třeba Palackého třída, v níž sice po otevření první části obchvatu a sjezdu u Medlešic aut ubylo, ale přesto jde o lokalitu, v níž stromy a keře prakticky absentují.

Místním se to logicky nelíbí. Opakovaně tak žádají město o výsadbu stromů, aby mohlo dojít alespoň k částečnému zpříjemnění bydlení v této oblasti. Mají také v živé paměti likvidaci stromů a oblíbených sakur před Hotelem Bohemia.

[[gal:2107]]

Městský architekt Marek Janatka problémy a prosby místních chápe, ale prozatím doporučuje trpělivost. Jednoho dne se prý Palackého třída promění v bulvár plný zeleně. „Koncepce zeleně je na Palackého třídě nedořešená. Vyjádření, že ulice je smutná, je velmi trefné. Veškeré úpravy prostoru jsou však ovlivněny tím, že se stále jedná o průtah silnice první třídy ve správě Ředitelství silnic a dálnic. V roce 2017 by mělo dojít k opravě kanalizace a následně opravám povrchu komunikace, což si vyžádá rozsáhlé stavební práce. V souvislosti s přípojkami by stromy v předmětném místě utrpěly, navíc zde vedou sítě. Po provedení těchto prací a zprovoznění druhé etapy obchvatu, má město zájem získat Palackého ulici do vlastnictví a udělat z ní zelený bulvár s převahou lidí nad auty. Do té doby by jakákoli nahodilá výsadba znamenala, že než stromy vyrostou, musely by se kácet, protože vytvoření bulváru si vyžádá úpravy šířky komunikace, úpravy chodníků, přeložky sítí. V tomto konkrétním místě by například mohla vzniknout podélná parkovací stání se stromy. Je třeba vydržet, v současné době nelze dělat žádné zásadní investice, neboť je pravděpodobné, že by se v horizontu 5–6 let zase rušily,“ vysvětluje Marek Janatka. Naděje tedy žije a v současnosti to chce jen vytrvat.

Chrudim - Kdo by očekával, že první jednání městského zastupitelstva po letních prázdninách bude doslova erupcí politických myšlenek a nápadů, které politici nachytali společně s opálenou kůží, ošklivě by se zmýlil. Ospalá atmosféra a absence jakékoliv výraznější diskuse panovala v pondělí 19. září ve velké zasedačce městského úřadu zcela spolehlivě.

Však také místním politickým špičkám stačila hodina a půl, během níž stačily projednat 19, respektive 21 bodů. Ještě před zahájením vlastního schvalování programu bylo třeba zařadit do rozpočtu nenadálou událost, kterou je vytopení budovy základní umělecké školy. Praskla zde voda a poničila jak podlahy a stropy, tak i samotné vybavení školy. Řádění vodního živlu neunikly ani hudební nástroje. Město tak musí ze svého vydat navíc více než čtvrt milionu korun.

Úvodní slovo si opět vzala vládkyně Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová a seznámila přítomné s čísly, grafy a tabulkami. Těm většina zastupitelů nerozumí a hlasuje jen podle toho, jak jim velí stranická disciplína. Body jednání, jež se týkaly rozpočtu a rozpočtových opatření, byly proto schváleny bez problémů.

Následovala krátká diskuse nad prodejem akcií, o němž Chrudimské noviny již informovaly. Opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011) toužil vědět, jak radnice dospěla k částkám, jež za akcie požaduje. Hana Vránová politika ubezpečila, že se jednalo a jednalo, až se vyjednala částka, jež je dokonce o deset tisíc za akcii vyšší, než byla původní nabídka kupujícího.

Změny v územním plánu prošly rovněž hladce a Miloš Chudáček si tak konečně může oddechnout. Jeho námaha se vyplatila. Pakt starostů a primátorů podrobil kritice zastupitel Josef Káles (Svobodní), jemuž tato akce za více než milion korun připomíná doby nedávno minulé. „Školením snížíme 20 % emisí CO2 do roku 2020? Jestli má někdo z vedení města potřebu bojovat se skleníkovými plyny, měl by si založit spolek, který organizuje takovéto aktivity, ale hlavně si je platí ze svého, respektive z peněz sponzorů. Ne z peněz veřejných, protože úlohou města rozhodně není převýchova občanů a vytváření zbytečných studií, které nic neřeší,“ reagoval Káles na tento podle jeho názoru pochybný projekt, jenž má za cíl pouze tahat další peníze z kapes daňových poplatníků. Opět však zaúřadovala stranická disciplína a bod byl schválen.

Podobné štěstí neměl předkladatel námětu na změnu jednacího řádu zastupitelstva František Pilný. Podle předsedajícího starosty Petra Řezníčka (SNK – ED) se jedná o změnu, která přichází v půlce funkčního období zastupitelů a jde o změnu zbytečnou. Pilného podpořil pouze zastupitel Petr Lichtenberg. Změna proto neprošla a dál se jedná podle řádu starého.

Před šestou hodinou se tak témata jednání vyčerpala a zastupitelé se už jen realizovali ve volné diskusi, na níž pravidelně čeká především zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), jemuž umožňuje poděkovat vedení města a upozornit na nešvary, jež ho při toulkách ulicemi praští do nosu.

Chrudim - První ročník hip-hopového festivalu Chrufest proběhl v pátek 16. září v Klášterních zahradách. Prvotní obavy, které postupně vyplouvaly na povrch, se nenaplnily. Organizátoři dokázali uvést zahrady do původního stavu a rovněž průběh festivalu se obešel bez komplikací.

V areálu Klášterních zahrad se sešlo několik stovek milovníků hip-hopu a to jak těch plnoletých, tak „pod zákonem“. Mladší 15 let museli mít doprovod zákonného zástupce, děti do šesti let si mohly festival užít dokonce zdarma.

Účastníky festivalu neodradilo ani několik dešťových přeháněk a zahájení posunuté téměř o hodinu. Naprosto menšinové výtky nejvíce směřovaly na nedostatečně chlazené pivo a arogantní pracovníky bezpečnostní agentury. Všechny chyby však slíbili organizátoři vychytat a příští ročník zahájit lépe.

[[img:chrn_fullwidth:14018:Tráva v Klášterních zahradách trpí více suchem, než hip-hopovým festivalem.  Foto: Facebook]]

Klášterní zahrady byly dlouhé roky místem, kde se prakticky nesmělo vkročit na travnaté plochy a každý krok jejich návštěvníka sledovala kamera městské policie. Většina festivalů končí v blátě a odpadky se vrší na hromady. Před Chrufestem proto panovaly obavy, aby se neponičila zeleň v samotných zahradách. Pořadatelé Chrufestu však splnili podmínky smlouvy uzavřené s městem beze zbytku a veškerý nepořádek po ukončení produkce zmizel. Za zodpovědné chování a dodržení slova si proto zaslouží palec nahoru.

[[gal:14017]]

Chrudim - Po letní přestávce se začali scházet i členové komisí rady města. Protože komise pro hospodářský rozvoj patří k těm aktivnějším, stanovila si jednání hned na začátek měsíce září a začala řešit problémy, které obyvatele města skutečně trápí.

Na pořadu jednání byla především otázka městských sportovišť, z nichž třeba sportovní hala na Tyršově náměstí dělá městu jednoznačně ostudu. Nevyhovující dispozice, zanedbaná údržba a prapodivné nájemní vztahy měla vyřešit stavba haly nové. Vysoutěžen byl dokonce i projekt, podle nějž by se mohlo stavět, ale vzhledem k nedostatku financí, uložilo město celou akci k ledu.

[[gal:8488]]

Pár zajímavých tipů týkajících se bezprostředně haly a jejího okolí, se však přeci jen podařilo členům komise najít. Jedná se třeba o možnost využívat házenkářské hřiště za halou jako parkoviště s poplatkem. Nedostatek parkovacích míst je problémem, který trápí prakticky celé město, jeho centrum nevyjímaje. Radnice by rovněž měla zvážit nákup multifunkční repasované umělé plochy pro samotnou halu a zimní stadion. Maximální náklady doporučuje komise hospodářského rozvoje kolem milionu korun.

[[img:chrn_fullwidth:12679:Co s ní dál?  Foto: Chrudimské noviny]]

Sportovní hala „leží v žaludku“ mnoha obyvatelům města. Členové komise proto doporučují urychlené rozhodnutí, co s tímto nedořešeným problémem podniknout dál. Po radnici proto chtějí definitivní stanovisko, kdy, kde a jakou halu postavit. Svého času se hovořilo i o zakoupení nafukovací haly, jež by mohla být umístěna za budovou Gymnázia Josefa Ressela. Z areálu sportovní haly by měl být rovněž „vymístěn“ obchod Karla Loukoty s čerpadly, domácími vodárnami a dalším zbožím, jenž se nachází v nádvoří za Tyršovým domem.

Zda se podaří uvedené body protlačit třeba až k jednání městského zastupitelstva, není vůbec zřejmé. Podle informací, které občas prosakují přímo od členů komisí rady města, samotní městští radní na závěry komisí zhusta kašlou. Nabízí se tedy otázka, k čemu vlastně město komise zřizuje.

Chrudim - Chodníky po opravě ulice mají obvykle tendenci vypadat nově a moderně. Zcela opačnou zkušenost však mají obyvatelé postupně opravované Slezské ulice, kde se z nepochopitelných důvodů dlažba především u vjezdů do garáží vlní.

„Zajímalo by mne, proč naši úředníci řeší třeba boulovatý chodník u zemědělky, popraskanou cyklostezku do Markovic a nepodívají se do naší Slezské ulice. Právě tady jsou nyní nové chodníky plné boulí. Pokud toto zhotovení odpovídá normám, tak se přestávám chlubit tím, že jsem Chrudimák,“ stěžuje si na kvalitu provedené práce v „zakleté“ Slezské ulici jeden z jejích obyvatel.

[[img:chrn_fullwidth:14001:Podvtrnutý kotník je dílem okamžiku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Magdalena Strnadová z Odboru investic MěÚ Chrudim však za zhotovitelem stojí. Podle ní vše odpovídá normám a nezvyklý vzhled chodníků je tak v pořádku. Snad budou mít stejný názor i chodci vracející se domů v nočních hodinách, až je překvapí „skokanský můstek“ před jedním z domů. Námraza taky udělá své. „Bylo nutné dodržet současné platné normy a vyhlášky, které musí být dodržovány při každé rekonstrukci a nových stavbách, takže došlo při budování vjezdů do rodinných domů k rozdílům ve výškách chodníků,“ blábolí úřednickou mantru Strnadová. A pokračuje. „Konkrétně - příčný sklon chodníku směrem na vozovku místní komunikace může být maximálně 2%. Výškově, na styku s podezdívkou oplocení, je chodník v rámci rekonstrukce osazen do stávající úrovně, v místech bezbariérových nástupů na chodník je silniční obruba snížena na +2 centimetry, to je bezbariérová úprava a podél snížené části je osazen varovný pás z červené dlažby pro nevidomé v šířce 40 centimetrů. S ohledem na skutečnost výškových rozdílů bylo nutné v místě sjezdů zachovat, v šířce minimálně devadesáti centimetrovou chodníkovou část v příčném sklonu 2%, zbytek sjezdu následně ve sklonu vyšel tak, jak je provedeno,“ uvádí předpisy úřednice, která se nejspíše na místě nebyla ani podívat.

[[gal:14002]]

Podle města má být rekonstrukce prováděna dle projektové dokumentace vyhotovené autorizovaným projektantem a celá stavba je pod dohledem technického dozoru investora, tedy města. Podobně, jako rekonstrukce v ulici Čs. armády, kde vznikla nesmyslná cyklostezka, po níž se cyklisté bojí jezdit, aby jim snad někdo z parkujících řidičů neotevřel dveře do cesty. V Bronxu také zmizela parkovací místa. Vše je však v pořádku, protože akci naplánovali podobní odborníci s diplomem, jako ti, kteří stojí za nevzhlednou a nepraktickou rekonstrukcí Slezské ulice.