Chrudim - Občas dojde v řádu neplánovaných kontrol a revizí i na instituce, u nichž by běžný občan očekával pečlivou a důkladnou práci. Chrudimská beseda zanedbala protipožární ochranu v Divadle Karla Pippicha a radnice teď musí látat diletantství zodpovědných pracovníků bezmála půl milionem korun. Půl milionem korun z kapes daňových poplatníků.

Co se stalo? Do divadla dorazila neplánovaná inspekce místních hasičů a nestačila se divit. Protipožádní systém má svá nejlepší léta dávno za sebou a jako takový musí být okamžitě odpojen. Protože však tato budova nemůže fungovat zcela bez protipožárního zabezpečení, musí se věc řešit jinak a radnici nezbylo, než najmout soukromou bezpečnostní agenturu, která 24 hodin denně bude divadlo hlídat. Za tuto službu si řekne 90 tisíc korun měsíčně. Nový protipožární systém by měl začít fungovat v červnu a za pět měsíců od počátku roku si tak bezpečáci přijdou na zhruba 450 tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:929:Oheň v okolí divadla již dávno nehoří. Uvnitř však podle všeho mohl napáchat mnohé škody.  Foto: Chrudimské noviny]]

I tyto finanční náklady byly součástí jednoho z bodů projednávaného během pondělního zasedání městského zastupitelstva. Nikoho z městských zastupitelů kauza paradoxně nezaujala, protože byla součástí delšího bloku přednášky vedoucí finančního odboru MěÚ Hany Vránové a ta přítomné většinou spolehlivě ukolébá k spánku. Problém se zanedbanou protipožární ochranou přitom zdánlivě zapadá do koncepce řízení Chrudimské besedy, která se proslavila třeba prodělečným projektem „Kafe v galerii“, nebo v absencí účetní analytiky. Právě zavádění analytiky výdajů a zisků měli na své jednání zastupitelé také. Prostřednictvím tohoto systému by měla Chrudimská beseda lépe rozpoznat, které její projekty jsou ztrátové a zefektivnit své hospodaření.

Chrudim/Sobětuchy - Více než dva kilometry silnice mezi Chrudimí a obcí Stolany spojuje modernizovaná komunikace. V uplynulých týdnech dostala nový „koberec“, kvalitnější materiál se ukrývá i pod povrchem. Pardubický kraj do modernizace investoval téměř 21 milionů korun.

 Modernizace se týkala silnice III/34019 z Chrudimi do Stolan. Ta byla pro účely projektu rozdělena hned do tří částí. Stavbaři pracovali v úsecích mezi Chrudimí a Sobětuchy a od křižovatky se silnicí III/34017 dále do Stolan. Samostatně byla řešena křižovatka Vrcha. Celková délka modernizovaného úseku byla téměř dva a půl kilometru. Této aktivitě předcházela ještě v roce 2014 modernizace silnice – Škroupovy ulice v Chrudimi v celkové hodnotě téměř 6 milionů korun s délkou úseku přes 500 metrů. Akce navazovala na výstavbu kanalizace a tak je modernizován poměrně ucelený úsek. „Všichni víme, jak je silniční síť v Pardubickém kraji poddimenzovaná a že investiční injekci potřebuje mnoho úseků silnic. Bohužel Pardubický kraj coby investor nedisponuje nekonečnými finančními prostředky. Ale i takové investice jako v případě této silnice jsou střípkem v mozaice modernizací krajské silniční sítě. Buďme za to rádi,“ prohlásil náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek (SPOZ).

[[img:chrn_fullwidth:13165:Načasování nemohlo být vhodnější. Stříhání pásek je před volbami vděčnou aktivitou všech politiků.  Foto: Pardubický kraj]]

Dodavatelem stavby byla společnost SaM silnice a mosty a.s. „Stavby jsme stihly v termínu za velmi dobré spolupráce se samosprávami obcí i Správa a údržbou silnic Pardubického kraje. Nic nás nepřekvapilo, vše šlo podle plánu,“ okomentoval průběh prací Bedřich Kramer, vedoucí odštěpného závodu S a M Česká Lípa a.s.

Modernizace komunikace spočívala ke zvýšení únosnosti vozovky za použití metody reprofilace neúnosných okrajů silnice za studena. Jde o relativně novou technologii, kterou jako pilotní projekt v roce 2014 odzkoušela Správa a údržba silnic Pardubického kraje. „Spočívá v odstranění starých vrstev vozovky a stabilizace konstrukční vrstvy. V podkladní vrstvě je využita živičná směs s přísadou gumy. To je také nová technologie,“ popsal využité metody ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Vozovka samozřejmě dostala i nový živičný povrch. Součástí stavby byla také oprava odvodnění a silničního příslušenství, tedy i bezpečnostních prvků.

Chrudim - Předposlední zasedání městského zastupitelstva před letními prázdninami mají za sebou jak místní politici, tak úředníci a novináři. Až na několik tradičních excesů komunistického městského zastupitele Jaroslava Moučky, proběhla schůze klidně a věcně.

Úvod patřil šéfce Finančního odboru MěÚ Chrudim Haně Vránové a její pečlivé, vyčerpávající a především dlouhé prezentaci hospodaření města. Přítomní se tak dozvěděli třeba to, že opravy bortící se zdi Na Kopanici bude radnice financovat nejprve ze svého a později se pokusí vyzískat tři sta tisíc od seniora, jemuž nemovitost nad svahem patří. V plánu má město také zavést finanční analytiku, jež Chrudimské besedě pomůže lépe zhodnotit ziskovost některých podniků. Jedná se tedy jednoznačně o pokrok k modernějšímu řízení instituce hospodařící s milionovým majetkem. „Musíme město pochválit, protože tento závěrečný účet města představuje dobré trendy v hospodaření. Moc se nám nelíbí, že se v budoucnu chce radnice opět zadlužit. Rovněž současný dluh by šlo umořovat rychleji,“ řekl městský zastupitel Josef Káles (Svobodní), který patří spolu se svým stranickým kolegou Petrem Lichtenbergem k tradičním kritikům údajného plýtvání městskými penězi. Pro závěrečný účet však oba ruku zvedli.

Rozpočtové opatření se dostalo na přetřes hned, jakmile skončila půlhodinová přednáška Hany Vránové. Jeho součástí byla i informace o nevyhovujícím technickém stavu zabezpečovacího zařízení v budově Divadla Karla Pippicha. Tomuto tématu se Chrudimské noviny budou věnovat ve zvláštním materiálu.

Všechny další body procházely zastupitelstvem, jako nůž máslem. Došlo tedy i na zadání změny regulačního plánu na Pumberkách, informace ke zpracování regulačního plánu městské památkové zóny a integrovaný plán rozvoje města. První a poslední zádrhel nastal u schvalování dotace místní katolické farnosti. Ta má být určena na opravu střechy. Tradičním kritikem čehokoliv, co se farnosti týká, je komunista Moučka. Právě jemu chtěli městští úředníci, kteří připravovali sál před samotným jednáním, v žertu nastavit mikrofon tak, aby mohl mluvit pouhé dvě sekundy. Obliba neúnavného glosátora je i mezi byrokraty značná.

[[img:chrn_fullwidth:13164:Chvilkami jako by přítomní dřímali.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaroslav Moučka byl samozřejmě kategoricky proti poskytnutí dotace, jež má pokrýt jak nákup nedostatkové střešní krytiny, tak část opravy střechy hlavní lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve svém rozhorlení neopomněl zmínit církevní restituce, tedy částečnou nápravu křivd spáchaných režimem, od nějž se Moučkovi straničtí soudruzi nikdy zcela nedistancovali. Ve frenetickém závěru svého proslovu dokonce povýšil hradecké biskupství na arcibiskupství. Následné hlasování však dopadlo v neprospěch rudých, s nimiž totožný názor na dotace zastávají pouze oba Svobodní a také městský zastupitel František Pilný (ANO 2011).

Pět posledních bodů uzavřela všeobecná rozprava, která se však uskutečnila za absolutního nezájmu zástupců médií. Obvykle se totiž jedná o sebeprezentaci přítomných politických špiček. Po dvou a půl hodinách se tak všichni rozešli k domovům.  

Chrudim - Jarní měsíce jsou opět ve znamení sekání zeleně a také hubení plevelů v ulicích města. V loňském roce na podzim přitom místní Technické služby dostaly „za uši“ od jednoho z pozorných čtenářů, který upozornil na málo známý fakt – k likvidaci plevelů se i v Chrudimi užívají údajně karcinogenní látky.

Technické služby totiž mají k boji s plevely používat pesticid, který podle některých studií způsobuje rakovinné bujení a v řadě zemí je proto zakázáno tyto látky používat. Technické služby však v říjnu loňského roku argumentovaly v tpm smyslu, že chemický prostředek „Clinic“ je neškodný. Přesto je po nahlédnutí do příbalového letáku jasné, že hlavní účinnou složkou má být právě glyfosát. Tedy látka nacházející se na černé listině.

V současné době se o osudu pesticidů obsahujících glysofát rozhoduje na celoevropské úrovni. Licence produktům s glyfosátem skončí v červnu a evropští politici by měli rozhodovat o jejím prodloužení. Proti obnovení licence se postavily některé země, například Francie, Nizozemí, Švédko nebo Dánsko; naopak Česká republika zatím podporuje schválit jeho použití na celých příštích patnáct let. Glyfosát byl přitom zařazen na seznam pravděpodobných karcinogenů a podle vědeckých studií vykazuje i další nebezpečné vlastnosti pro lidské zdraví. Hlasovat budou členské státy 18. a 19. května. Vědecké kapacity proto adresovaly ministrovi zemědělství České republiky Mariánu Jurečkovi (KDU – ČSL) otevřený dopis, v němž ho vyzývají k negativnímu stanovisku k prodloužení licence. Pokud by skutečně došlo k odmítnutí glyfosátu na evropské úrovni, nový způsob boje proti plevelům by musely hledat i chrudimské technické služby.  

Chrudim/Medlešice - Po otevření první části obchvatu se v místní části Medlešice vzedmula vlna kritiky a nevole. Místním se nelíbí především zvýšení intenzity dopravy přes jejich obec. Bezohlední řidiči údajně nedodržují maximální povolenou rychlost. Radnice se navíc námitkami Medlešáků prý dostatečně nezabývá. To se teď ale změnilo.

V bývalé samostatné obci, která se však dobrovolně připojila k druhému největšímu městu Pardubického kraje, v současné době ve zvýšené míře hlídkuje městská policie a měří rychlost. V souvislosti s uzavřením sjezdu z obchvatu, na jehož místě se buduje kruhový objezd, šla navíc intenzita dopravy rapidně dolů. Kolony aut, které se zde měly vyskytovat, tak již obec netrápí. Do budoucna tomu však bude jinak, protože po otevření sjezdu z obchvatu se naopak doprava spíše ještě více zahustí.

[[img:chrn_fullwidth:13148:Při dodržení padesátky se na řidiče usměje smajlík.  Foto: MěÚ Chrudim]]

Město však po slibech neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) od slov přistoupilo k činům. V Medlešicích se objevily nové stacionární radary, které mají za úkol měřit rychlost projíždějících vozidel a přímo na display ji i zobrazovat. Nejedná se tedy o „mýtné brány“, které by řidiče překračující rychlost vyfotily a následně odeslaly na patřičný odbor Městského úřadu Chrudim. Jedná se pouze o kontrolu, jejíž respektování je zcela na libovůli jednotlivých šoférů. Náklady na vybudování stacionárních radarů radnice nezveřejnila.  

Chrudim - Ani půl roku od předání první části obchvatu města řidičům neuteklo a už zde jsou první opravy. To, nač Chrudimské noviny upozorňovaly již v lednu, reflektují teď i samotní silničáři. Koncem května proto dojde na rekonstrukci propadlé vozovky.

Šoféři by se tak ve dnech 21. až 22. května měli připravit na řadu dopravních omezení. Devadesátka bude nedaleko místní části Vestec snížena na maximálně padesát kilometrů v hodině a provoz bude navíc sveden do jednoho pruhu. Protijedoucí vozidla se tak budou muset navzájem vyhýbat. Právě zde se má nacházet propadlá vozovka, kterou dělníci opraví.

Samotná první část obchvatu prý podle samotných řidičů obsahuje řadu nedodělků a dokonce i vyloženě špatných řešení. Jedním z příkladů je výjezd v lokalitě Tři Bubny, kde došlo již k několika vážným dopravním nehodám. Na vině má být přitom nevhodně navržená křižovatka, která údajně brání řidičům ve výhledu na projíždějící vozidla od Hrochova Týnce. 

Příloha: 

obchvat_opravy.pdf

Chrudim - Parků ve městě se nachází hned několik a radnice se postupně snaží uvádět jejich mnohdy dost tristní stav do podoby, která by nevzbuzovala hrůzu a odpor. Hezkým příkladem může být třeba Michalský park. Podstatně hůře je na tom parčík u Hotelu Centrál.

Chrudimské noviny si teď vzaly za cíl seznámit své čtenáře se stavem nejvýznamnějších parků ve městě a otevřít i diskusi o jejich budoucnosti a celkové koncepci rozvoje, z níž by měla pramenit i podoba parků ve třetím tisíciletí. Za tímto účelem byla místní radnice požádána o zodpovězení několika otázek, které se jednotlivých parků týkají.

Prvním na řadě byl zmiňovaný parčík u Hotelu Centrál. Dotazy zněly následovně: kdy bude obnovena fontána, proč není fontána funkční, proč nebyla zadána výroba chybějících kachliček do mozaiky, co se zdejší bude dít s prapodivnou skulpturou, plánuje se celková revitalizace parčíku, pokud ano, kdy by měla začít, kolik bude zhruba stát, kdy skončí a komu bude park, který je spíše průchozím, určen?

[[gal:13116]]

Tiskový mluvčí města Aleš Prokopec jako odpověď na všechny tyto dotazy uvádí: „Revitalizace prostoru může proběhnout až po schválení studie regenerace sídliště Husova, do jehož koncepce se park začleňuje,“ říká Prokopec. Zda se v očích zodpovědných úředníků jedná o naplnění znění zákona o svobodném přístupu k informacím a tedy i obsahově správné odpovědi na zmiňovaných sedm otázek, nechť čtenář Chrudimských novin posoudí sám. 

Chrudim - Další nemilou zkušenost s otevřenou a komunikativní radnicí, respektive jejím úřednickým aparátem udělali obyvatelé Gorkého ulice. Poté, co byl medializován případ údajně nezkolaudovaného domu v této části města, tisková mluvčí Sylva Drašnarová se rozhodla dále nezveřejňovat podrobnosti, které by snad veřejnost zajímaly.

Neodbytný tazatel z Gorkého ulice se již druhým rokem snaží zjistit, jak se vyvíjí situace týkající se domu v Gorkého ulici, jenž podle jeho názoru neprošel kolaudací. Přesto v něm jeho majitel klidně bydlí. Několikrát se tedy dotazoval města oficiální cestou a pokaždé se dočkal buď kusých odpovědí, které se vůbec netýkaly podstaty věci, nebo odkazování na úředníky, kteří se případem údajně zabývají. Klíčová otázka však zní: „Prošel dům v Gorkého ulici kolaudací?“.

[[img:chrn_fullwidth:9581:Kolem úvozu v Gorkého ulici se momentálně čile staví.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tisková mluvčí Sylva Drašnarová má na starosti vnější vztahy. Z podstaty své práce má být tedy ochotnou a otevřenou úřednicí, jež vyjde občanům vstříc v rámci programového prohlášení současné vládnoucí koalice tvrdící „budeme pokračovat v otevřené komunikaci s občany města s využitím všech dostupných informačních médií a technologií a budeme klást důraz na to, aby město, jím zřizované či zakládané organizace i městský úřad byly vstřícnými partnery občanů“. Drašnarová však nejen že selektuje zprávy určené místním médiím, ale naprosto ignoruje přímé dotazy od samotných občanů. Její plat přitom tvoří daňové odvody všech obyvatel České republiky, tedy i Chrudimě a v důsledku je proto zaměstnancem těch, kdo po ní požadují zodpovězení dotazů.

„Proč se máme dotazovat a pak nedostaneme odpověď,“ ptá se v souvislosti s domem v Gorkého ulici zmiňovaný obyvatel. „Nějaké napište panu Bálkovi, on vám odpoví - nebo taky ne, není pro mne odpověď. Psal jsem dotaz na město proto, že odpověď zajímá, jak jsem zjistil, hodně lidí. Bohužel skoro každý, s kým jsem mluvil, si myslí, že tato dosud nezkolaudovaná stavba je tvrdě protekční. Už jen to, že stavební odbor něco tak šeredného a nehodícího se do této lokality dovolil postavit. A nyní zde již tři roky bydlí stavebník, který nemá zkolaudovaný dům, ale nemá ani pořádek okolo něj. My, starousedlíci, nemáme nic proti stavbám v naší lokalitě, ale mělo by vše probíhat tak, jako u předešlých stavebníků, kteří si zde dva domky za přísného dozoru stavebního odboru městského úřadu postavili. Proč to samé neplatí i v tomto případě? Hodně lidí v této lokalitě zajímá, kdy konečně stavební úřad začne úřadovat i v tomto případě,“ říká obyvatel Gorkého ulice, jenž se tak stává neoficiálním mluvčím lidí z této lokality. I oni přitom patří k voličům, kteří rozhodují o budoucnosti města.

[[img:chrn_fullwidth:12559:Místní zde však trápí i parkování.  Foto: Chrudimské noviny]]

Reakce tiskové mluvčí Drašnarové pak představuje směs právnické hantýrky, v níž tazatele opět odkazuje na vedoucího Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimíra Bálka. Tiskový mluvčí totiž na tyto přímé dotazy občanů údajně neodpovídá. Může je však nasměrovat k těm úředníkům, kteří mají patřičné téma v gesci. Tito úředníci by měli sestavit odpověď a občana informovat. „V případě stavebního úřadu, který i pro území města Chrudim zabezpečuje výkon přenesené působnosti na úseku stavebního řádu, je vhodné se v konkrétních případech obracet přímo na vedoucího odboru.  Je třeba si uvědomit, že v případech probíhajícího správního řízení je nutno postupovat dle § 38 správního řádu. To znamená, že právo na nahlížení a informace ze správního spisu mají pouze účastníci řízení popřípadě další osoby, které prokážou právní zájem či jiný vážný důvod, a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem,“ uvádí tisková mluvčí.

„Je však možné obrátit se na Městský úřad Chrudim i s žádostí podanou ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že úřad tuto žádost posoudí a v případě, že shledá důvod, pro nějž je nutno poskytnutí informace odepřít, vydá rozhodnutí o neposkytnutí informace. Proti tomuto rozhodnutí pak lze podat odvolání k nadřízenému správnímu orgánu,“ říká Drašnarová. Tazatel by však měl mít na paměti, že místní městský úřad si s tímto základním pilířem demokracie příliš hlavu neláme a informaci často neposkytne z důvodů, které jsou minimálně sporné, jindy přímo v rozporu s uvedeným zákonem.

Závěrem Sylva Drašnarová odkazuje nespokojeného tazatele na tajemníka MěÚ Chrudim Františka Chmelíka. Ten řeší i stížnosti na podřízené úředníky. V minulosti se však prakticky nestalo, že by byl neposlušný, nebo neochotný byrokrat výrazněji potrestán jen proto, že odmítal komunikovat s občany města. Někteří úředníci mají totiž zákaz komunikace s občany a médii přímo v popisu práce.  

Chrudim - Obyvatelé Slezské ulice se po více než půl roce konečně dočkali. Oprava silnice v jejich ulici, kterou město prý neustále odkládalo a dotazy upozorňující na tristní stav ulice úředníci odbývali, začne v červnu.

Chrudimské noviny již o tomto případu informovaly. Zodpovědní úředníci si rozhořčené Chrudimáky přehazovali jako horký brambor a nakonec se do kauzy zapojil sám starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Ani ten však nezodpověděl dotaz, kdo povolil vodohospodářskou stavbu ve Slezské a Příčné ulici. Důvodem k rozkopání obou ulic byla přitom rekonstrukce kanalizace. „Koncem loňského roku přijely bagry, nákladní auta, k tomu několik dělníků a je rozkopána Slezská a Příčná ulice v Chrudimi. Žádná pohádka ani sen. Toto je skutečnost a kdo nevěří,ať se tam jde podívat. Náš pan starosta mi odpověděl, že v případě zasypání štěrkem se jedná o provizorní povrchové úpravy. Takové snad ne. Když se ptám úředníků potřetí, kdo toto povolil a nedostanu odpověď, tím více mne to zajímá. Nachápu, proč mne Petr Pecina, šéf Odboru investic MěÚ Chrudim odkazuje přímo na firmu Vodovody a kanalizace Chrudim, když jsem se oficiálně dotazoval na oficiálních stránkách našeho města,“ komentuje pátrání po původcích nedodělané silnice ve Slezské ulici jeden z jejích obyvatel, jenž na vlastní kůži okusil otevřenost místní radnice. 

[[gal:13115]]

V současné době se však podle všeho situace změní. Rada města již zná finanční náročnost rekonstrukce Slezské ulice. „Vítězná cena ve výběrovém řízení činila přes 6,6 milionu korun,“ říká starosta města. Stavět by měla pražská firma Colas CZ. Stavební akce počítá mimo jiné s rekonstrukcí oboustranných chodníků a komunikace v celé délce ulice. Po výstavbě silničních obrub přijdou na řadu také nové chodníky a to včetně povrchu ze zámkové dlažby. Následovat by měla úprava stávajících uličních vpustí a rekonstrukce veřejného osvětlení v celé jeho délce.
„Akce navazuje na loňskou podzimní rekonstrukci vodohospodářských staveb společnosti VaK Chrudim. Jsme si vědomi toho, že současný provizorní povrch ulice není pro občany komfortní, ale jednak byla rekonstrukce sítí dokončována vloni na konci roku, a potom se projekt rekonstrukce samotných povrchů upravoval na základě opakovaných projednání s obyvateli ulice. Navíc jsme ještě v letošním roce museli řešit několik posledních majetkoprávních záležitostí, abychom se do rekonstrukce vůbec mohli pustit,“ omlouvá se místním starosta Řezníček. Samotná stavba by měla probíhat od června do poloviny října letošního roku  

Chrudim - Ani měsíc nebyl třeba k tomu, aby silničáři uznali svou chybu a začali se důkladně věnovat vozovce v ulici Obce Ležáků. Právě zde pře třemi týdny muži v reflexních kombinézách aplikovali do děr ve vozovce směs pryskyřice a kameniva. Den po aplikaci však byla směs vytlučena projíždějícími auty.

„Jaký smysl má tato práce,“ ptá se asi mnohý z šoférů, který projíždí kolem chrudimských kasáren. Je totiž známou pravdou, že tato výsprava vozovky „horkou jehlou“ nemá dlouhého trvání a dvakrát ne v místech, kde je tak frekventovaný provoz, jako v ulici Obce Ležáků. Investice na tyto akce tečou z rozpočtu, jenž je tvořen daněmi obyvatel České republiky. Silničáři takto prostředky vybrané i od obyvatel města Chrudim doslova vyhazují oknem.

[[gal:13114]]

Ve středu 11. května v ranních hodinách bylo možné pozorovat opět pracovníky v oranžových overalech, kteří umisťovali před značku označující vjezd do města přenosné dopravní značky, které redukují rychlost na sedmdesát a později padesát kilometrů v hodině. Na samotné vozovce jsou byla vyznačena místa, která přijdou vyfrézovat a následně pokrýt novým „kobercem“. Městský web určený k informování řidičů o dopravní situaci ve městě a jeho okolí však o této akci mlčí.