Chrudim – Občané se obávají, že už se v hlavách investorů rodí lukrativní projekt a z Chrudimské nemocnice se stane co nevidět hlavně léčebna pro dlouhodobě nemocné. Tiskový úsek Nemocnic Pardubického kraje na novinářské dotazy dlouhodobě neodpovídá. Krajská radní zodpovědná za zdravotnictví pořádá hromadná setkání, která k vyřešení personální krize v Chrudimské nemocnici nevedou, a chrudimskému starostovi stačí, když je z její strany jednou za čtvrt roku ujištěn, že o situaci v Chrudimské nemocnici radní ví a že se řeší. Rozhodli jsme se proto dát tentokrát prostor samotným zdravotníkům. Jaká je dlouhodobá situace v Chrudimské nemocnici z jejich pohledu?

V nemocnici chybí lékaři, a tak je běžné, že pacient, i v akutním stavu s bolestmi, musí čekat na ošetření i několik hodin. Okolní nemocnice sem vozí pacienty na doléčení. V bezmála 25tisícovém městě nefunguje pořádně ani pohotovostní služba. Pacienti musí v noci objíždět okolní nemocnice.

„Pořádně nám nikdo nic neřekne, vypadá to, že interna se asi bude muset zrušit. Doktoři dávají hromadné výpovědi. Odchází další dva. Odchází i David Kasal. Prý se pohádal s Ningerem. (Vladimír Ninger – primář chirurgie, náměstek generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje, pozn. red.) Dal výpověď, a tím pádem je porodnice v ohrožení, protože to je jediný doktor se specializací na péči o novorozence,“ sdělil Chrudimským novinám dobře obeznámený zdroj. Na oddělení zůstává doktorka, které ještě neprodloužili smlouvu do července, a jinak ostatní dali výpověď. „Máme dvě doktorky a třetí je doktor vypůjčený na tři měsíce z Pardubic,“ objasnil zdroj z nemocnice. „Jak odchází Kasal, půjdou i další doktoři,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20148:]]

Další zdravotníci, kteří se v minulých dnech sešli na hromadné schůzi, si myslí, že změna k lepšímu nepřijde ani s novým ředitelem, který má nastoupit v polovině června. „Buď z nemocnice udělají LDNku, anebo z interny se stane jiné oddělení, které vydělává, třeba chirurgie. Nikdo neví, co se bude dít dál. Nic jsme se nedozvěděli, jenom nám lžou a nic pořádně neřeknou,“ uvedl zdroj z nemocnice.

Nemocnice se ale bez interny neobejde. Internista je potřeba jak k porodům, tak na operační úkony. S nemocnicí to vypadá opravdu špatně. Výpovědi už podávají i zdravotní sestry.  „Hrozili nám, že nás porozdělují do ostatních nemocnic, a jezdit až do Svitav by se mi opravdu nelíbilo,“ říká jedna ze zdravotních sester. Právě v tom může být háček i u nově nastupujících zdravotníků.

V nemocnici navíc vládne chaos kvůli nově zavedenému systému kopírujícímu systém v Pardubické nemocnici. Na interním oddělení je třicet lidí a zbytek pacientů musí přebírat oddělení neurologie. Tři nasmlouvaní doktoři do nemocnice údajně ani kvůli současnému vedení nastoupit nechtějí. „Já se ani nedivím, že se sem nikdo nehlásí. Protože tohle není život,“ shrnula další ze zdravotnic uvažující o výpovědi.

Chrudim – Obyvatele Markovic si mohou částečně oddechnout. Zastupitelé v pondělí odhlasovali vypuštění kompostárny z plánovaného záměru výstavby separačního dvora v průmyslové zóně západ. Strašidelný areál pro třídění veškerého komunálního odpadu z celé Chrudimi, na návětrné straně města a v blízkosti obytné zastavby Markovic, zůstává v plánu samozřejmě dál.

Starosta František Pilný (ANO 2011) objasnil, že obě dvě varianty, jak s kompostárnou, tak bez ní, vyšly z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí jako přípustné. „Dlouhodobé stížnosti obyvatel Markovic nás ale nenechaly úplně v klidu a museli jsme se rozhodnout,“ zmínil starosta. 

„Navržená kompostárna je investičně i provozně velmi nákladná – aby to nevyznělo, že jsme jenom podlehli názoru obyvatel Markovic,“ prozradil svůj způsob uvažování Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:20548:Starosta před rozvášněným davem kvůli separačnímu dvoru v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pro pokračování projektování bez kompostárny hlasovalo v pondělí 25 přítomných zastupitelů, zdrželi se pouze dva, Jiří Hradec a Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Právě tito dva zastupitelé při hlasování o prioritním umístění separačního dvora v blízkosti Markovic hlasovali 21. června 2021 jako jediní proti a zdrželi se tehdy pouze Jiří Kubeš (ODS) a Jiří Koblasa (ANO 2011).

Separační dvůr s původně odhadovanou cenou 140 milionů by tak měl zahrnovat na pozemku o velikosti 34 265 m² recyklační linku, administrativní budovu se šatnami, sklady, garáže, váhy, překladiště odpadu a dotřiďovací linky, včetně lisování a drcení, kompletní technologii pro provoz a manipulační a dopravní techniku. 

Chrudim – Už vyplouvají na povrch první problémy. Ve středu o půl osmé ráno konečně začaly práce na zakopání horkovodu. I když půjde pod zem stejně jen částečně, čeká přilehlou lokalitu masivní kácení. A to není vše. Na poslední chvíli se svolává schůzka s projektantkou cyklostezky. Jde totiž o přístup k vodě, kterému by měla bránit místo horkovodu pro změnu betonová zeď!

[[img:chrn_fullwidth:20546:Fotografie z víkendové obhlídky starosty na místě.  Zdroj: František Pilný]]

„Po zakopání horkovodu se to zasype štěrkem a během jara příštího roku se začne budovat cyklostezka,“ oznámil postup místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), řídící investice. Starosta František Pilný (ANO 2011) prý chtěl všechno hned. „Bylo mi řečeno odborem investic, že to z časových a finančních důvodů není možné,“ vysvětlil. Nejenže podle tvrzení starosty chtějí Elektrárny Opatovice peníze za každou připojenou budovu, protože se prý zakopáním horkovodu finančně vyčerpají. Ale podle projektu cyklostezky by měl být dokonce opět zamezen přístup k vodě!

„Když jsme se minulý týden o tom bavili, tak mě finální projekt cyklostezky úplně vyděsil,“ vyjádřil se starosta. Po té následovala rychlá obhlídka na místě. Dnes totiž kolem břehu rostou stromy a keře, ale v projektu je zeď se zábradlím celkem za 18 milionů korun. „My se snažíme, aby tam byl přístup k vodě, abychom posílili parkování, a nakonec tam k řece uděláme betonovou stěnu s ocelovým zábradlím! Takže přijde paní projektantka, aby nám vysvětlila, proč tam ta betonová zeď se zábradlím musí být. Tuším, že to bude problém s Povodím Labe, ale troufám si tvrdit, že se to dá vyřešit i jako protipovodňové opatření lépe, v souladu s přírodou,“ dodal starosta.

Chrudim – Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku! Takto na některé obyvatele Chrudimi působí výběr pigmentů na novou fasádu Regionálního muzea v Chrudimi za několik milionů korun, ačkoliv se prý na tom shodlo hned několik odborníků. Chrudimské noviny proto požádaly o stanovisko přímo Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Pardubicích.

Jejich stanovisko jsme sice ještě neobdrželi, Národní památkový ústav ale i na oficiálních stránkách pro laiky zveřejňuje postupy, které předcházejí podobným opravám fasád, například: „Odstín fasády by měl vycházet z nálezů průzkumu provedeného už před zahájením prací – často odhalí hned několik barevných řešení, kterými se dům v minulosti pyšnil.“ Nebo: „Současný trend pestrých barev a netypických variací a kombinací by neprospěl nejen domu samému, ale poškodil by i celé historické prostředí.“ Tím spíše je udivující, co se momentálně odehrává v Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:20514:Oprava fasády stojí hodně peněz a někoho i nervů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco část veřejnosti, která má ráda živé barvy bez ohledu na obnovu historické fasády, nápad bijící do očí kvituje, druhá část obyvatel, kteří si zachovávají estetické cítění, se nestačí divit. „Ve veřejném prostoru by se měly uplatňovat přírodní, zemité barvy, odkazující na barevnost, která se vyskytuje v Chrudimi, například podle mineralogického podloží, tudíž především hnědá a béžová,“ zní jeden z názorů.

[[img:chrn_fullwidth:20519:]]

Ale co naplat, když má v gesci odbor kultury, památkové péče a sportu starosta František Pilný (ANO 2011), který sice rád na odiv prezentuje, že jeho velkým koníčkem je studium historie, včetně té chrudimské, ale pak je zároveň schopen, jako v únorovém úvodníku Chrudimského zpravodaje, v jednom odstavci vzpomínat holocaust a v předchozím jako dobrý příklad citovat nacistického sympatizanta Henryho Forda, který holocaust dokonce financoval.

Chrudim – Rada města Chrudim se shodla, že konečně předloží k hlasování zastupitelům podnět občanů ze spolku Discgolf Chrudim na vybudování discgolfového hřiště v Městském parku. V úvahu přicházelo více variant, včetně změny barevného řešení, které by splývalo s okolím. Jak se ale ukázalo na pondělním zasedání zastupitelstva, návrh neprošel.

Materiál se už dostal k projednání na zastupitelstvu v prosinci 2020 a nebyl těsně schválen, většina totiž nebyla dle vyjádření starosty výslovně pro, nebo proti. Nově se proto v případě neschválení souhlasného stanoviska hlasovalo i o nesouhlasném stanovisku. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) se nechal slyšet, že podle něj železné koše do parku nepatří. Aleš Nunvář (Piráti) potvrdil, že koalice není ve věci discgolfového hřiště jednotná. „Pro mě je zásadní věc, že to není trvale neměnné řešení, že bychom ten park znehodnotili. Ty koše není vůbec žádný problém, když se po půl roce, nebo po roce ukáže, že s tím dobrá zkušenost není, odvézt někam jinam,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:20511:Discgolf už se hraje i v Hrochově Týnci. Chrudimské koše by mohly mít šedozelenou barvu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Žluté koše s pozinkovanými řetezy by navíc mohly být barevně sladěné do šedozelené, aby splynuly s okolím, a starosta František Pilný (ANO 2011) po několika měsících dělání mrtvého brouka nakonec ve spolupráci s právním oddělením připravil návrh usnesení, ve kterém doporučuje zastupitelstvu návrh schválit, protože například i starosta z Choltic, se kterým věc konzultoval, má prý s discgolfovým hřištěm dobré zkušenosti. „Jedna z variant je, že by ten prostor dostali do výpůjčky třeba na dva roky a potom by se vyhodnotilo, jak je to bezpečné, nebo nebezpečné. Řešení je spousta a jde pouze o souhlas zastupitelů, podle toho uvidíme.“

Nakonec se muselo hlasovat i o nesouhlasném stanovisku. Odmítnutí návrhu prošlo. Pro hlasovalo 9 zastupitelů a 17 proti.

Chrudim – Bez plánu sportovního rozvoje město Chrudim nemohlo zažádat ani o dotaci na sportovní halu. Důležitý dokument, který městu od roku 2018, kdy tato povinnost vznikla, chyběl, byl představen zastupitelům ke schválení na pondělním zasedání a ti ho s účinností od 1. 6. 2022 schválili.

„Měl jsem trošku strach, aby to nebyl jen papír pro papír,“ zlehčoval starosta František Pilný (ANO 2011) skutečnost, že Plán rozvoje sportu městu Chrudim dlouho chyběl. „Byl jsem trošku skeptický z pana doktora Popelky, jestli to zvládne, ale nakonec mě velmi překvapil,“ dodal navíc.

[[gal:20510]]

Plán rozvoje sportu byl prý dvakrát připomínkován pracovním týmem, kterému starosta předsedal. „Myslím si, že pokud zastupitelé tento Plán rozvoje sportu schválí, bude to velmi platný dokument pro to, jak vůbec investovat do sportu a rozvíjet sportovní zařízení,“ poznamenal starosta. Plán rozvoje sportu bude pro všechny zájemce z řad veřejnosti vyvěšen na webových stránkách města, jak uvedla tisková mluvčí Sylva Drašnarová. 

Chrudim – Jak asi bude vypadat letošní pouť? Budou pořadatelé nabízet u vstupu dětem chůdy, aby z pouti také něco měly, nebo se vše zvrhne jako v minulých letech v nekonečnou tlačenici, jejíž výsledkem bude při nejlepším hořčice za krkem nebo pivo chrstnuté do obličeje? Plánky rozmístění jednotlivých atrakcí leccos prozradí.

[[img:chrn_fullwidth:20504:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) doufá, že letošní pouť proběhne v klidu. „Tak jako ji třeba pamatujeme v roce 2019,“ uvedl vzápětí. S poklidným průběhem se tedy ve skutečnosti zrovna nepočítá. Kromě atrakcí nebude samozřejmě chybět ani občerstvení. S přáním postavit si na pouti regulérní mobilní restauraci pod stanem o velikosti 20 x 40 metrů se ozval například provozovatel restaurace Kateřina.

[[img:chrn_fullwidth:20505:]]

Některé atrakce, které do Chrudimi oproti předchozím deseti rokům kolotočáři Spilkovi přivezli, budou nové, nebo dokonce  prý rovnou z výroby. „Jsou to názvy, kterým popravdě ani já úplně nerozumím,“ zmínil se starosta. „Bude třeba nový autodrom. Potom by tady měli být nějací Létající sloni, Pegasus nebo třeba Star Flyer, Létající lodě,“ vyjmenoval namátkově. Neměl by chybět ani Aladin expres, jak dodal místostarosta Petr Lichtenberg. Všech atrakcí má být asi 60. „Možná budeme všichni žasnout, co všechno tady bude,“ doplnila tisková mluvčí Sylva Drašnarová, protože seznam ještě není konečný a záležet bude jak na protiepidemických opatřeních, tak i na řediteli Chrudimské besedy. „Rada města sice už schválila předložený plán pouťových atrakcí, ale jejich seznam ještě není konečný a jednání stále probíhají,“ sdělil Martin Dytrt.

Příloha: 

Plán rozmístění atrakcí

Chrudim – K tématu zdravotnických služeb v gesci Pardubického kraje tentokrát debatovali představitelé obecních samospráv v Chrudimi. Na setkání dorazily více než dvě desítky osob, starostové obcí i zastupitelé. Představilo se vedení Zdravotnické záchranné služby, LDN Rybitví, DC Veská nebo Hamzova léčebna a velká část programu se věnovala také chrudimské nemocnici. Informovala o tom kancelář hejtmana Pardubického kraje.

Náměstkyně Michaela Matoušková prohlásila, že služby akutní lůžkové péče ve všech pěti nemocnicích Pardubického kraje zůstanou zachovány. „Je pro mě velmi podstatné, abychom jako kraj dokázali o důležitých tématech pravidelně komunikovat se starosty obcí. I proto tato setkání pořádáme,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast zdravtnictví Michaela Matoušková (STAN).

Po Svitavách a Chrudimi budou během června další setkání pokračovat v Litomyšli, Ústí nad Orlicí a v Pardubicích. Náměstkyně má v plánu akci pravidelně opakovat a doufá, že výsledkem bude lepší komunikace i lepší servis pro občany.

[[img:chrn_fullwidth:20485:Zdroj:Tiskový úsek, PK]]

Generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald uvedl, že chrudimská nemocnice má v rámci Nemocnic Pardubického kraje nezastupitelnou roli v péči o 100 tisíc obyvatel okresu a nadále je plánován její další rozvoj. V polovině července nastoupí do vedení chrudimské nemocnice nový oblastní ředitel pro zdravotní služby, který povede současně nemocnici v Pardubicích i v Chrudimi. Jan Marounek, který výběrové řízení vyhrál, je lékař s bohatými zkušenostmi z praxe i z Ministerstva zdravotnictví, zná legislativu a rozumí fungování zdravotnických zařízení. Jeho prvním úkolem bude nemocnici personálně stabilizovat.

Chrudim – Územní plán města Chrudim prozatím nepočítá s ničím, co by bylo zacílené na likvidaci odpadu. Ve hře jsou dotace a celý záměr výstavby separačního dvora by se mohl dle starosty Františka Pilného (ANO 2011) podle oznámení podmínek pro čerpání dotace ještě změnit. Současná koalice se však shodla, že se nebude pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou. Záležet ale bude, jak se k tomu ještě postaví zastupitelstvo.

Podle odborného posouzení kompostárna v průmyslové zóně „nemá potenciál k obtěžování obyvatel města Chrudim“, i když nejbližší zástavba je odtud 120–150 metrů. Realizací záměru by také došlo k vytlačení ohrožené ještěrky obecné do ponechaného dvacet metrů širokého zeleného pásu poblíž trati u severní a západní hranice plochy. 

Starosta promluvil o tom, že navržená kompostárna je momentálně jediná uznatelná z pohledu dotace. „Tak, jak jsou postavené dotace z ITI, tak můžeme žádat na takovýto projekt pouze tehdy, pokud budeme mít tu koncovku, ten finální produkt. A finální produkt rozhodně není slisovaný komunální odpad nebo vytříděný plast nebo slisovaný papír. Za finální produkt se v případě kompostárny považuje kompost.“

V úvahu proto přichází místo kompostu výroba kanálových vpustí nebo přepravních palet zřízením výrobní linky na plasty.  „Tohle všechno je ale potřeba nastavit až v okamžiku, kdy budou známy dotace, jak to přesně bude, jestli to bude, jak jsem předestřel, protože to ještě definitivní není, a pak se k tomu bude muset následující vedení města nějak postavit,“ dodal starosta.

[[img:chrn_fullwidth:20475:Starosta Pilný při setkání s občany kvůli kompostárně v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kompostárna bude potřeba. Současná koalice o ní ale rozhodnout s odvoláním na dotace zrovna nechce. „Ukazuje se, že obcím se vlastní provoz kompostáren nevyplácí,“ uvedl například místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Stejně tak by se v současné chvíli razantní krok mohl promítnout do uvažování, čí volební lístek vhodit na podzim do urny. Problém s kompostováním je v udržení kvality navezeného odpadu z hnědých popelnic, s čímž souvisí zápach, a toho se obávají hlavně obyvatelé přilehlých Markovic. Místostarosta poukázal na to, že se dá kompostárna provozovat jinde i bez hermeticky uzavřené haly, která by byla velmi drahá. „Jsem rád, že jsme se jako koalice shodli na společném postupu,“ uvedl Aleš Nunvář, než záležitost projedná zastupitelstvo.

[[img:chrn_fullwidth:16373:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) si prý ohledně realizace kompostárny musel nejdříve vše důkladně promyslet. „Nejsem takový střelec,“ uvedl. Město už totiž investovalo několik milionů korun do tohoto projektu, včetně průzkumného geologického vrtu, který odhalil podzemní vodu v kojenecké kvalitě. „Doba se změní. Kompostárny nebudou stíhat a pak se stane, že i cena kompostování stoupne, protože bude přetlak požadavků pro kompostování proti kapacitám. Řešit kompostárnu pro Chrudim určitě ano,“ dodal. Kompostárna se i dle jeho slov dá vybudovat na jiném místě, s menším rizikem z možného zápachu. „Prozradím, že vhodný pozemek stále hledáme,“ uvedl. 

V úvahu přichází prý silážní žlab, slévárna nebo bývalé zemědělské družstvo. Řeč byla v minulosti i o Prosetíně. Průmyslová zóna u Markovic je díky kladnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) ale také stále ve hře. „Jako koalice jsme se domluvili, že se nemá pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou, uvidíme, co tomu řeknou zastupitelé,“ dodal starosta.

Pardubický kraj/Chrudim – V posledních dnech obíhají republiku záběry z nádraží přeplněných uprchlíky, kteří nemají kam složit hlavu. Podobný obrázek byl vidět i minulý týden na pardubickém nádraží, protože zdejší KACPU odmítlo přijmout romské uprchlíky bez víz. Situaci nakonec pomohli vyřešit v Hradci Králové na základě iniciativy aktivních občanů. Jaká situace panuje v Chrudimi?

[[img:chrn_fullwidth:20345:V dubnu bylo uprchlíků 543, o měsíc později jich je už 691. Foto: Chrudimské noviny]]

Vládní strategie uprchlické krize je stále v řešení. Před několika dny dokonce adresoval  primátor statutárního města Pardubice Martin Charvát (ANO 2011) otevřený dopis ministru vnitra a premiérovi vlády kvůli špatně nastavenému systému HUMPO s vyřizováním víz.

Jak je připravena Chrudim v případě, že by stávající kapacita už nebyla dostačující? Zatímco 12. dubna bylo v Chrudimi ubytováno 543 uprchlíků z Ukrajiny, podle oficiální statistiky zveřejňované k 12. květnu to bylo už 687 osob. O den později, v pátek 13. května, 691. Tiskový mluvčí Aleš Prokopec dnes na náš dotaz sdělil, že ubytovací kapacita je zaplněna ze 40 procent a žádná další místa není potřeba vytvářet.