Chrudim – Označování popelnic QR kódy způsobuje u některých chrudimských spoluobčanů oprávněné rozpaky a pochybnosti, zda to pro ně vůbec bude výhodné. Problém nastává hlavně u těch, kteří z nějakých důvodů popelnice nemají. Jak mají tito občané postupovat po uplynutí měsíce března, kdy obcházejí brigádníci v den svozu do 19. hodiny město s nálepkami QR kódů, které na popelnice s číslem popisným lepí? Co bude s jejich odpadem, ptají se občané. Budou mít k dispozici například označené sáčky s QR kódy od Technických služeb Chrudim, nebo jak bude město Chrudim tuto věc řešit? Ukazuje se, že na řadu bude muset přijít nová odpadová vyhláška a pár kroků navíc pro ty, co popelnici nevlastní.

Jestli budou speciálně označené sáčky pro občany bez popelnic k dispozici a jaká bude případně jejich cena, se zatím neřeší. Jedinou možností, jak vyplývá z odpovědi místostarosty Aleše Nunváře (Piráti), je pořídit si popelnici a tu si nechat QR kódem do konce března označit, nebo si zajít nálepku vyzvednout osobně na oddělení odpadového hospodářství. Ti, co popelnici nemají, musí směřovat svoje kroky s odpadkovým pytlem do nejbližšího veřejného kontejneru. „Jak to, že někteří lidi popelnice nemají?“ – podivoval se místostarosta Aleš Nunvář. Důvody mohou být různé: zdravotní, finanční nebo prostorové. „V Chrudimi vyvážíme popelnice, s tou výjimkou, že když je u popelnice pytel, tak se vyhodí taky, ale jinak mají občané povinnost popelnice mít. Pytle nikdy nemají ležet na ulici. Pokud má někdo nějaký pytel s odpadky, měl by ho hodit do nějakého kontejneru, které jsou na komunální odpad na veřejných místech, rozhodně by se nikde neměly válet, všechny odpadky patří do košů a ty periodicky svážíme,“ dodal Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:20000: Město si chce posvítit s placením popelnic i na občany s jiným trvalým pobytem.  Foto: Chrudimské noviny]]

S tímto řešením ale někteří občané nesouzní. „Kam budou chodit třeba ty babičky s těmi odpadky, co unesou sotva ten uzlíček, co dojdou sotva pár kroků? Osmdesátiletá dáma bude muset chodit s odpadky třeba přes půl kilometru, to je odpověď pana místostarosty? Jsou lidi, kteří možnost mít popelnici opravdu nemají. Co budou dělat nemocní, nebo ti z malých obchůdků. To asi není pro občana nejlepší řešení. Tady se kácí les, těch třísek je spousta a jsou opravdu bolestivé,“ uvádí například jeden z občanů z centra, odkud člověk na nejbližší veřejný kontejner na odpad sotva okem dohlédne.

[[img:chrn_fullwidth:20002:Ilustrační foto.  Foto: Chrudimské noviny]]

Platba poplatku za popelnici už nebude fixována na trvalý pobyt?

„Řešíme občany, kteří popelnice mají. Děláme to proto, že po městě máme velké množství popelnic, a zavádíme jejich evidenci, abychom zjistili, kolik jich máme, a dokázali dohlédnout na to, kdo platí a kdo neplatí,“ odpovídal na dotaz Chrudimských novin Aleš Nunvář. „Existují hypotetické příklady a o některých už víme, kdy občan, který má dvě nemovitosti, typicky dva rodinné domy, i takoví v Chrudimi jsou, tak v jednom bydlí a v druhém má nájemníky s trvalým bydlištěm odjinud, a u nás je platba poplatku fixována na trvalý pobyt,“ uvedl místostarosta, kam chystané změny povedou. „Takže tam jsou popelnice vyváženy, ale není za ně placeno, což je typický příklad, který se stává. V návaznosti na to, co v evidenci zjistíme, budeme měnit odpadovou vyhlášku města tak, abychom pokryli i tyto lidi, tu šedou zónu, aby to placeno bylo a aby občané platili, a z toho bude vyplývat, že kdo nebude mít popelnici označenou QR kódem, popelnice vyvezena nebude, ale tím nechci strašit, protože to není věc příštích týdnů ani měsíců, a předcházet tomu bude důkladná analýza na základě získaných dat,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20001: Číslo 666 čistě náhodné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po jeho slovech zareagoval i starosta města Chrudim František Pilný (ANO 2011) nejprve vyjádřením, že se tím otevírá zajímavá věc, a to, kolik lidí vlastně v Chrudimi bydlí a zároveň zde nemá nahlášené trvalé bydliště. „Ať už jsou to nájemníci, nebo se sem přistěhovali, byt si koupili, ale trvalé bydliště mají pořád někde jinde, což znamená, že daně platí jinde, odpad platí jinde a využívají dál služeb města Chrudimi, za které ale neplatí,“ uvedl starosta.

[[img:chrn_fullwidth:19998:]]

Bude se platit odpad i z prázdných bytů?

Zdánlivě prosté nalepování QR kódu vázaného na popelnice odhalí v příštích měsících mnohé. „Osobně jsem zvědavý na tu analýzu, co z toho vlastně vzejde a kolik lidí se nám vůbec nepodaří dohledat. Respektive tam to bude proti sobě, člověk – popelnice,“ doplnil starosta. „Takže kolik bude bezprizorních popelnic, a na druhé straně, kolik lidí nemá popelnice. Myslím si, že pak by na to měla zareagovat ta vyhláška o odpadech, že by se třeba mělo platit i v uvozovkách z prázdných bytů, protože ony prázdné nejsou, někdo tam bydlí a ten odpad někam vyhazuje na území města, jenom tam nemá trvalý pobyt,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19999:Momentka z ulice Čs. armády.  Foto: Chrudimské noviny]]

Možná vznikne i ohlašovna trvalého pobytu

Jak uvedl starosta, chystané změny by se potom samozřejmě týkaly i daňových výnosů. „Už hodně dlouho si hraju s myšlenkou, jestli neudělat nějakou městskou ohlašovnu trvalého pobytu, ale nejsme zatím schopni nastavit ty podmínky, protože rozhodně nechci, aby se sem hlásil každý bezdomovec z celé České republiky, to asi není naším účelem. Ale zároveň musíme ty služby poskytovat pro všechny. Čili zatím jsem nedokázal najít se správním odborem tu správnou formulaci, co s tím. Ale pracujeme na tom a přemýšlíme o tom,“ dovysvětlil starosta.

Chrudim – Sliby se prý mají plnit nejen o Vánocích, ale také alespoň před volbami. Toho si jsou vědomi i Chrudimáci, kteří měli obnovu kašny Brusel v programu. Na funkční kašnu se těší obyvatelé už několik let. Rekonstruovat se bude podle původního návrhu a ikdyž už loni radní nedoporučili předražené nabídky schválit, vysoutěžená částka stejně nakonec převyšuje projektantský rozpočet o tolik, že by za to mohla být s přehledem i pěkná chatička, nebo třeba opomenutá lávka v Úzké.

[[img:chrn_fullwidth:20024:Večerní pohled na kašnu Brusel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vyjádření Petra Lichtenberga k rozpočtovému opatření a přesunům jednotlivých položek v investicích trochu připomínalo slavnou scénku z filmu Pupendo u mozaiky, kde Jaroslav Dušek coby ředitel měl říct něco, co mu nešlo přes rty. Petr Lichtenberg vysvětloval dlouze, kde se peníze na opravu vezmou, a než došel k podstatnému, jeho hlas už se dostal do sotva slyšitelné polohy. „Bere se to z těch jiných položek, jako třeba,“ pokračoval a v té chvíli už jeho hlas klesl na sotva slyšitelnou úroveň- „z údržby a rekonstrukce chodníků, nebo rekonstrukce veřejného osvětlení.“

 [[img:chrn_fullwidth:20025:Kašna slouží i pro ptáky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vlastně veřejná zakázka na „Stavební úpravy kašny Brusel v Husově ulici“ dopadla, oznámil na stejné úterní tiskové konferenci Aleš Nunvář (Piráti) o skoro hodinu později. Nakonec se došlo k částce vskutku velkolepé. Projektantský rozpočet činil 2 miliony 635 tisíc korun a vysoutěžená nabídka je za částku 3 miliony 762 tisíc korun. „Takže dílo je zhruba o milion korun dražší než projektantský rozpočet. I tak jsme se rozhodli to schválit a bude se to letos stavět,“ uvedl Aleš Nunvář a začal vysvětlovat, proč tomu tak je.

 [[img:chrn_fullwidth:19997:Oprava kašny Brusel vyjde dráž, než se původně předpokládalo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kromě obnovy celého povrchu se bude totiž budovat i šachta nebo rozvody elektřiny a vody. „To se všechno musí nahradit, proto je ta částka takto výrazná. Mluvili jsme o tom dlouho a chceme zlepšovat veřejné prostory a toto místo si to jednoznačně zaslouží.“

Starosta František Pilný (ANO 2011) ke všemu dodal, že ještě přemýšlí, že by se ke kašně ještě později mohla dodat i pamětní deska.

[[img:chrn_fullwidth:19912:Bez komentáře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Kdysi se tu skupinka iniciativních občanů pokoušela prosadit discgolf, aby se park oživil a stal se přívětivým místem pro slušné lidi, kteří by tu rádi trávili čas odpočinkovými aktivitami. Kdo tu žije nebo bydlel, ten ví, že této městské lokalitě by to jen prospělo. Starosta František Pilný (ANO 2011) sice několikrát přislíbil projednání vzniklé petice nově na zastupitelstvu, ve skutečnosti je ale ticho po pěšině a projednání se neustále odkládá. Z parku se mezitím pomalu stává trvalé doupě feťáků a bezdomovců. 

[[img:chrn_fullwidth:19823:]]

V pátek tu městská policie vyzvedávala na oznámení občana injekční stříkačku. Pokud se s údržbou a oživením parku co nejdříve něco neudělá, je docela možné, že jich tu bude k nalezení čím dál více. Chrudimské noviny informovaly už na podzim, že to jde s bezpečností v parku z kopce, zatímco tiskový úsek se snažil upoutat pozornost veřejnosti na vysazené květiny u altánu.

[[img:chrn_fullwidth:19824:]]

Už v té době byl mostek v dezolátním stavu a hrozilo na něm zranění. Policejní pásky jej z bezpečnostních důvodů omotaly až o pár týdnů později. A co údržba? Ta se zatím nekoná. Mostek se pomalu rozpadá, jak trouchniví, a v křovinách se dají sehnat nejrůznější kousky oblečení. Z jezírek nevhodných pro život se odlovují ryby, až když už je pozdě, však tam přece nepatří, a vše podtrhují vysypané obsahy květiňáčů se seschlými rostlinami pod okny úřadu. Z přilehlého parkoviště se možná brzy stane vrakoviště. Zatím se viditelně nic neděje. Ani po několika měsících to nevypadá, že je nějaká pozitivní změna na obzoru. Starosta František Pilný (ANO 2011) se zatím k tomu, jestli alespoň posune petici o discgolfu k projednání na březnovém zastupitelstvu, nevyjádřil. 

[[gal:19953]]

Jen se opakují oznámení občanů kvůli aktivitám, které do parku skutečně nepatří. A prvního března zazvonil na městské policii telefon, že v administrativní budově v Městském parku se zdržují bezdomovci a odmítají odejít. „Strážníci v příslušném objektu zastihli jednoho muže bez domova ze Skutče, jenž nebyl orientován místem ani časem, přičemž jevil známky požití alkoholu. Hlídka jej proto podrobila orientační dechové zkoušce s naměřenou hodnotou 3,1 promile alkoholu,“ informoval vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Chrudim – Na předních příčkách v denní čtenosti Chrudimských novin se začaly od minulého týdne objevovat několik let staré články informující o prodeji krytů civilní ochrany. Občané Chrudimi se začali zajímat o jejich osud s několikaletým zpožděním. Město Chrudim v minulosti všechny kryty ve svém vlastnictví místo jejich údržby postupně prodávalo. To ale neznamená, že ve městě žádné nejsou, alespoň podle seznamu, který včera zveřejnili úředníci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Otázky s žádostí o informace na jejich umístění ale vyvolávají z oficiálních míst buď žádné, vyhýbavé, anebo podrážděné reakce „uražené vrchnosti“. Zveřejní se nepoužitelný, zastaralý seznam, nebo odpoví na úplně jinou otázku, než na jakou se občan zeptal. Hlavně, že mají odškrtnuto. A v případě nebezpečí? Ať si občan prchá, kam chce. 

[[img:chrn_fullwidth:18503:I tyto schody vedou k jednomu z bývalých krytů pod Zlatou stezkou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mluvčí Ministerstva vnitra ČR Pavla Jakoubková po mnoha otázkách občanů ze všech koutů ČR včera v oficiální tiskové zprávě informovala, že aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, aby bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat.  „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, k nešíření matoucích informací a zpráv a k nevyvolávání paniky.“

[[img:chrn_fullwidth:19958:Občané se zajímají, kudy vedou cesty do krytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR ale zároveň včera zveřejnilo na žádost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kompletní seznam stálých úkrytů civilní ochrany, které se mohou využít k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. Jenom v Chrudimi je dle těchto informací stálých úkrytů 17. Na vnější straně hlavních vchodových tlakově plynotěsných dveří (uzávěru) musí být vyznačeno jejich evidenční číslo.

[[img:chrn_fullwidth:19957:Zveřejněný seznam neobsahuje adresy. Zdroj: MV - GŘ HZS ČR]]

Pokud k tomu není vážný důvod, úkryty nebývají vyřazovány z evidence, jejich údržba totiž podle odborníků ročně přijde jen na pár tisíc. Na otázku dvou občanů ptajících se na umístění krytů vedoucí odboru krizového řízení Marek Kozák ale pouze vyhýbavě odpověděl, že město Chrudim v současné době už žádný protiletecký kryt nevlastní: „Byly vyřazeny z evidence a prodány soukromým subjektům.“ Dva kryty civilní ochrany se prodaly v letech 2015–2016, poslední kryt ve vlastnictví města, na Palackého třídě, odsouhlasilo prodat v březnu 2018, ale prodej se po té neuskutečnil.

[[img:chrn_fullwidth:19959:Odborníci vzkazují, že na zatloukání oken je ještě čas. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimské noviny se tedy v souvislosti se zveřejněným seznamem dostupných krytů zeptaly za občany, jak se věci mají. Dodáváme, že, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje odkázala přímo na mluvčí Generálního ředitelství HZS ČR Pavlu Jakoubkovou. Jak se může běžný občan Chrudimi dopátrat podle evidenčního čísla krytu, kde se přesně nacházejí a proč se vůbec takový seznam zveřejňuje? Dostalo se nám pouze této obecné odpovědi: „Nebudeme zveřejňovat adresy. Ty jsou v gesci jednotlivých obcí.“ Například město Kolín, které zároveň kryty vlastní, bez problému adresy zveřejňuje. To ale není případ Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:19987:Cyril Luhan mladší ukazuje na vstup do jednoho z bývalých krytů, který stavěl jeho otec.  Foto: Chrudimské noviny]]

Někteří občané, kteří ještě mají v živé paměti cvičné evakuace, kdy se děti učily zacházet i s plynovými maskami, si v této situaci zachovávají chladnou hlavu: „Nejlepší je přikrýt se proti radioaktivnímu spadu novinami, to nás učili ve škole.“

[[img:chrn_fullwidth:19988:Zdroj: chrudim.eu]]

Příloha: 

Zveřejněný seznam stálých krytů civilní ochrany

Chrudim – Na poslední Radě města Chrudim se nejvíce v souvislosti se Sportovními areály města Chrudim hovořilo o novém skateparku. Už se připravuje projekt, který by měl od roku 2023 zvýšit bezpečnost skateparku v podobě jeho rozšíření o okruh určený nejmenším dětem. Kromě toho má dohlížet na jeho provoz i nově najatý zaměstnanec.

Pro některé obyvatele je skatepark trnem v oku a na nepořádek, který se v jeho okolí čas od času  i přes monitoring městské policie objeví, jsou citliví. Ač dělá skatepark radost spoustě lidem, na druhou stranu se zapomíná na to, že některým může naopak připadat nefér, že se nejnovější chrudimské sportoviště vlastně financovalo z peněz původně určených na opravu střechy městského nájemního domu ve Fortenské ulici, jak nová radniční koalice odhlasovala už na svém druhém zasedání a později nakonec rozhodla i o jeho prodeji.

[[img:chrn_fullwidth:19954:]]

Protože dodržování pravidel na skateparku pokulhávalo dlouhodobě, přistoupilo se po skoro dvou letech ke dvěma protiopatřením. „Ne všichni chápou, že to je sportoviště extrémních sportů a ne dětské hřiště,“ vysvětlil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), když informoval o rozšíření o zónu pro děti. „Je to ve stadiu příprav projektové dokumentace,“ dodal. „Projektujeme v té části mezi skateparkem a řekou. Nestavělo by se to určitě ještě letošní rok, ale plánujeme to navrhnout do rozpočtu na rok 2023.“ Jestli na to ale budou peníze, samozřejmě v tuto chvíli nikdo s jistotou neví.

Starosta doplnil, že o tom byla řeč už při kolaudaci. Jenom rozšíření sportoviště ale nestačí. „Společnost sportovní areály města Chrudim najala i nového zaměstnance, invalidního důchodce na půl pracovního úvazku, který se bude starat o pořádek a bezpečnost nového skateparku,“ informoval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011). „V těch časech, kdy je skatepark nejvíce navštěvován, bude dohlížet, jestli každý jezdí s přilbou. Jestli tam nejsou nějaké strkanice, jestli tam není příliš velký nepořádek. A samozřejmě bude mít za úkol i uklízet a dozorovat placení vstupného.“ Jak tato mise dopadne, ukáže čas.

Chrudim – Husova ulice a její okolí nepatří k těm místům, jimiž by se mohla prakticky kterákoliv radnice chlubit. Zeleně pomálu, dětských hřišť podle některých místních také. K rekonstrukci fontány v parčíku u Chrudimky se také nikdo příliš nemá.

Lidem, kteří zde žijí a často marně hledají místo k zaparkování auta, se tu sliboval i parkovací dům. Mezi paneláky by se vešel. Místo toho dostali neprůjezdnou ulici, kterou u hotelu Bohemia zahradily květináče a R-klub se svými nočními produkcemi. Snad alespoň na tu kašnu se letos dostane.

„Bruselská fontána se bude opravovat v letošním roce, momentálně probíhá výběrové řízení na dodavatele. S novým dětským hřištěm v dané lokalitě letošní rozpočet města nepočítá. Je ovšem třeba dodat, že před časem zde bylo dětské hřiště navrženo, ale po projednání s místními obyvateli (kteří s návrhem nesouhlasili) se od vybudování hřiště upustilo,“ říká šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina.

Chrudim – Veřejný prostor si musíme zvelebit především sami. Majitel Galerie Art svým iniciativním počinem předčil i veřejnou soutěž. O soutěži Za loutkami do Chrudimě se hodně vyprávělo, město Chrudim vydalo dokonce podrobnou tiskovou zprávu o jejím ne zrovna povedeném průběhu, dosud se ale v ulicích nic uměleckého neobjevilo, nebýt galeristy Luboše Jelínka. Ten říká, že by se měli podporovat lidi a ne vytvářet zbytečné soutěže, které k ničemu nevedou.

[[img:chrn_fullwidth:19950:Instalace od Veroniky Psotkové na Galerii Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Luboš Jelínek, který je spolumajitelem Galerie ART Chrudim, rozvíjí místní kulturu a veřejný prostor i bez zapojení se do soutěže vypsané městem. „Myslím si, že tím vyplouvá na povrch absurdita a nesmyslnost podobných soutěží. Kolik to vlastně celkem stálo peněz? Je to klasický měkký projekt do šuplíku, který se možná nakonec ani nezrealizuje, protože na něj nebudou peníze, nebo se to neumí zařídit. Všiml jsem si, že se takový postup v Chrudimi často opakuje,“ vyjádřil se.

Nápad s umístěním drátěné instalace od Veroniky Psotkové přišel shodou okolností ve stejnou dobu, kdy město veřejnou soutěž vyhlásilo. „My jsme o tom nehovořili, nikdo nám na to nic nedal, prostě jsme to tam pověsili a vše platím ze svého. Instalaci, sundání, i revizi. Před měsícem se to ještě i jednou natíralo,“ uvedl Luboš Jelínek. „Bude to tam někdy do jara, až do května,“ upozornil obdivovatele sochařského umění. „Dlouhodobě bych se o to ale starat nechtěl,“ říká. „Musí k tomu být servis.“

[[img:chrn_fullwidth:19842:Instalace Veroniky Psotkové na Galerii Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Umístění sochy galerista konzultoval s architektem i investorem, který dům na Resselově náměstí opravoval. „Byli nadšení a na ostatní se můžu s prominutím vyprdnout, nepřipadají mi ani kompetentní, aby se vyjadřovali a mohli o těchto věcech rozhodovat,“ odpověděl na otázku, jestli má k umístění sochy na fasádu vlastně povolení. Vtip je v tom, že socha se fasády díky umístění na držáku vlajky zdi ani nedotýká. 

[[img:chrn_fullwidth:19898:]]

„Připomnělo mi to historku, kdy jsem si všiml, jak jsou někteří úředníci a politici v tomhle arogantní,“ zasmál se a poukázal na fakt, že v minulosti úředníci zatrhli například starání se o veřejný prostor občanovi, který se na Jánském předměstí zasloužil o zkulturnění zanedbaného svahu, který je osázel i kvetoucími rostlinami a obdržel za svoji činnost i občanskou cenu.  „Jakmile zjistili, že tam sám seká trávu, prostříhává zeleň a zkrášluje to tam, tak mu to zakázali,“ uvedl Luboš Jelínek. „Přitom si dvacet, třicet let toho žalostného svahu nikdo ani nevšiml, než ho vyčistil. Tam jsem si uvědomil, jak jsou někteří politici a úředníci arogantní ze strachu o to, že už by vůbec neměli co na práci. Já si myslím, že je naopak dobré podporovat lidi, aby si dávali kytky do oken, a nevytvářet na to soutěže.“

Chrudim – Oslovili jsme starostu Františka Pilného (ANO 2011) s žádostí o aktuální informace, jak se město plánuje postarat o ukrajinské uprchlíky míříci už v tuto chvíli do Chrudimi. Jak informoval, včera o tom, jakým způsobem konkrétně pomoci, byla mezi radními velká diskuse. Starosta oslovil s nabídkou primátorku Svídníku a s ubytovacími kapacitami kromě Sporthotelu se počítá v případě nouze i formou mobilního stanového městečka na čtyřech přilehlých letištích nebo s případným vypravením autobusu na hranice s Ukrajinou. Starosta spolupracuje s policií, s Českým červeným křížem, a v kontaktu je i s dobrovolníky, kteří se k hranicím vydali pomoci na vlastní pěst.

 [[img:chrn_fullwidth:19894:]]

Jak město Chrudim pomůže s ubytováním a přesunem ukrajinských občanů prchajících před válkou?

V tuto chvíli máme k dispozici Sporthotel, který spravuje městská společnost Sportovní areály města Chrudim, tam  bylo dneska ráno volných 30 lůžek. Přímo na mě se obrátili dva občané, kteří sem směřují tři ukrajinské rodiny, takže ta kapacita se nám už naplňuje, nicméně pořád tam volno je.

V tuto chvíli všechny tři rodiny mají problém dostat se z Kyjeva. Je to domluvené tak, že se zkusí dostat do Polska a případně jejich známí do toho Polska přijedou, anebo dorazí přímo do České republiky, do Chrudimi. Myslím si, že první lidé dorazí během zítřka, možná dnes v noci. 

Domluvili jsme se, že bychom případně i vypravili autobus na slovenské nebo polsko-ukrajinské hranice. V této souvislosti jsem kontaktoval paní primátorku města Svídník, což je východoslovenské partnerské město Chrudimi. Nabídl jsem jí, že pokud by tam těch uprchlíků měli hodně, že se určitě můžeme domluvit na tom, jak jim pomoci. 

Zvažuje město Chrudim i další varianty, jak by se mohla ubytovací kapacita ještě navýšit?

Oslovil jsem policii České republiky, která má volný objekt na Všehrdově náměstí, mluvil jsem jak s ředitelem okresní policie, tak s krajskou náměstkyní zodpovědnou za ekonomiku, jestli by ta budova šla využít. V tuto chvíli mám předběžný souhlas, že by využít šla, protože je vyklizena, nicméně všechny energie fungují. Jsme domluveni, že v případě nouze si o víkendu zatelefonujeme.

V případě, že těch zájemců bude hodně, budeme muset přejít do nouzového režimu ubytování. Vyčlenili bychom tělocvičnu jedné základní školy, kam bychom dali mobilní lůžka, lůžkoviny a všechny potřebné věci. Město Chrudim disponuje zhruba padesáti plně vybavenými lůžky. Červený kříž dalšími čtyřiceti. To znamená, že bychom mohli takto ubytovat až devadesát lidí.

Pokud by to opravdu bylo velké, tak je možné postavit i mobilní stanové městečko, na to jsme vyčlenili čtyři lokality. Letiště Chrudim, letiště Nabočany, letiště Podhořany a letiště Skuteč.

Chrudim – Po výzvě hejtmana Martina Netolického (ČSSD) o připojení měst a obcí k iniciativě co nejdříve vybrat vhodné prostory pro ubytování prvních ukrajinských uprchlíků se na internetu objevila informace o potřebě ubytovat první ženu se třemi dětmi. Někteří Chrudimáci se rozjíždějí i k hranicím Ukrajiny, aby pomohli.

Dnes ráno se objevila zpráva o první ženě se třemi dětmi ve věku 3,5, 7 a 14 let, která by potřebovala ubytovat v Chrudimi nebo Pardubicích. Chrudimáci se okamžitě aktivně zapojili do pomoci vhodné ubytování zajistit. Po šesti hodinách bylo jasno.

[[img:chrn_fullwidth:19917:Sporthotel na Tyršově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„K přechodnému ubytování je připraven Sporthotel v Chrudimi, i případné další větší nouzové kapacity. Je vyřešen i následný systém, vyřízení dokladů, víza a tak dále. Budou tím pověřené konkrétní osoby. Stačí se tedy prostě dostat do Chrudimi,“ uvedl Richard Alexa, jehož pověřil k předání informací občanům, kteří se na výzvu pomoci tuto rodinu ubytovat ozvali, kvůli své časové zaneprázdněnosti sám starosta František Pilný (ANO 2011.

Někteří Chrudimáci se rozhodli jet až k hranici s Ukrajinou, aby pomohli po mobilizaci mužů ukrajinským ženám s dětmi  odjet do bezpečí. Jedním z těchto lidí je i Iveta Babjáková, která bude po té potřebovat ubytovat dvě maminky se čtyřmi dětmi. Mezitím česká vláda schválila, že mohou ukrajinští občané po předložení pasu cestovat vlakem po ČR zadarmo.