Chrudim – Projde očkování nezletilých bez souhlasu zákonných zástupců? Ve středu 9. června v 15:00 chce vláda ve stavu legislativní nouze odsouhlasit novelu Zákona o veřejném zdraví, která by znamenala, že se může dítě nechat naočkovat proti nemoci covid-19 i bez souhlasu rodičů. Na Malostranském náměstí se bude kvůli tomu konat demonstrace před Poslaneckou sněmovnou. Už snad jen zbývá, abychom zažili propagandu třeba o dalším Pavlíkovi Morozovovi, který udal svoje vlastní rodiče.

[[img:chrn_fullwidth:18150:]]

Ještě před týdnem proběhlo nevídané extempóre v jednom z velkých supermarketů v Chrudimi kvůli tomu, když si jistý Ladislav odmítl za nesouhlasných protestů prodavaček vzít respirátor, ale přivolaná pořádková policie nestihla případ vyřešit na místě. Jak začalo vyplouvat na povrch, že ani učitelé nemohou ve skutečnosti žákům ve škole přikázat nošení roušek, nabrala  nařízení rychlé obrátky. Dnes mohli být dle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví i děti a pedagogové ve škole bez roušek, ale pouze během vyučování, o přestávkách a jinde ne. Zapomnělo se sice i na školní asistenty a učitelky v mateřských školkách, ale alespoň někdo pocítil úlevu.

[[img:chrn_fullwidth:18151:]]

Lidé zároveň řeší připravovanou novelu, podle které by bylo možné očkovat děti i bez rodičovského souhlasu, o čemž se rozpoutala divoká diskuse, do které se zapojili veřejně i někteří občané spjatí s Chrudimí: „Nezletilí starší 16 let podle občanského zákoníku asi mohou sami – nejde o souhlas s tím, co se teď odehrává, ale o otázku, jestli se nezletilý starší 16 let může sám rozhodnout ve smyslu občanského zákoníku – a to zřejmě může,“ vyjádřil se k tématu například zastupitel Miroslav Tejkl (ČSSD), který dodal: „Pevná hranice v zákoně není a záleželo by na výkladu soudu, který by byl skutečně rozhodující autoritou.“ 

Podle advokátky Jany Zwyrtek Hamplové je takové počínání protizákonné: „Očkování je v těle trvalý následek, není možné, aby dalo dítě souhlas samo, nebo dokonce proti vůli rodičů.“ Zároveň dodala: „Pokud to neodsouhlasilo ministerstvo, jde opět o protizákonný pokyn.“

Mezinárodní den žen se začal slavit nějaký čas po stávce amerických švadlenek. Za socialistického Československa patřil k populárním svátkům. Mezi lidem byl hodně oblíben a slavilo se celý březen. Hospody nestíhaly a tanečníci leckde chyběli. V oslavách hravě překonal 1. máj. Tam se spíše pochodovalo a dále se do května neprotahoval. Ten velký, třetí svátek, byla Říjnová revoluce, slavící se v listopadu. V této době bývaly lampionové průvody a působivé ohňostroje.

[[img:chrn_fullwidth:17563:Kresba: Jaroslav Koreček]]

Doba pokročila. Mezinárodní den žen se neslaví. Možná někde tajně. Moderním ženám možná ani nechybí. Navíc se nám, jejich obdivovatelům, skrývají. V loňském roce se začaly nosit roušky. To si je ženy ještě s nadšením samy šily. Některým ladily k šatům nebo k plášťům. Dokonce jsem od jedné dámy slyšel, že ji s rouškou balí ještě více. Měla ji totiž zvláště vypracovanou. Letos byly nařízeny náhubky, tam už takový výběr není a na slavení není nálada.

[[img:chrn_fullwidth:17564:Kresba: Jaroslav Koreček]]

Přiznám se, že mi pohled na krásné ženy chybí. Přeneslo se to i do sportu. Trochu se zlepšily přenosy z alpského lyžování. Tam závodí vyhlášené krasavice. Francouzky, Italky a nyní tam máme i českou hvězdu. Chybí diváci, zato nechybí respirátory. Je to bída. Jejich tvářičky nevidíme ani při představování čísel. Marně si lámu hlavu, jak se v mrazech viry můžou šířit. Atletky jsou na tom trochu lépe. Na startu mají možnost představit se bez náhubků. Nevím, zdali se to samotným ženám líbí, či ne. Jaký názor na zakrývání mají a který převládá, se nikdy asi nedozvíme. Proto, že jsem staromilec, posílám všem ženám k jejich svátku kytičku. Některé třeba urazím a některé možná potěším...

Chrudim – Akce „Ukliďme svět“ měla v minulých letech i milou místní variantu. Parta dobrovolníků procházela město, sbírala nepořádek a ve spolupráci s technickými službami se podařilo odklidit stovky kilogramů odpadu. V letošním roce komplikuje podobné aktivity čínská chřipka. Dokonce víc, než by se mohlo zdát.

Nejde zdaleka jen o zákaz shromažďování, který vyhlásila vláda. V rámci boje proti coronaviru totiž ulice i přírodu „zdobí“ množství odpadu, na nějž se málokomu chce sahat. Ano, jde o odhozené roušky. „S použitou jednorázovkou manipulujte pouze za gumičky, vložte ji do pytlíku, zavažte a vyhoďte do koše na komunální odpad. Koš ale musí být alespoň poloprázdný nebo zavírací, jinak se o odpad postará vítr nebo zvířata,“ doporučuje Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody.

[[img:chrn_fullwidth:16825:]]

Lidé k rouškám často volají strážníky, aby s nimi naložili podobně jako s použitými injekčními stříkačkami. Zlikvidovat roušku však, přes jistou nechutnost celé akce, není ani zdaleka tak nebezpečné. Samozřejmě při zachování všech hygienických pravidel.

Chrudim – Jak se situace související s údajnou další vlnou „pandemie“ coronaviru zahušťuje, přicházejí i krajští hygienici s dalšími nařízeními a omezeními. Prozatím sice nejsou zakázány venkovní akce, jejich účastníci si však musí na obličej opět nasadit roušky.

Týká se to venkovních akcí konaných na území okresů Pardubice, Chrudim a Svitavy. Nařízení platí od čtvrtka 23. září do 31. října. Tedy více než měsíc. Situace se však může změnit, bude-li počet nakažených opět stoupat.

Konkrétně v Chrudimi si proto jak trhovci, tak nakupující v rámci tradičních středečních a sobotních trhů musí zakrývat nos a ústa. S velkým pochopením se však toto pravidlo nesetkalo. Lidé na sociálních sítích se doslova bouří a roušky odmítají. Důvodů je několik, převládá však znechucení z dlouhotrvajího omezování svobody.

Chrudim – Počty nakažených coronavirem doslova raketově rostou a lidé diskutují, zda vláda něco nezanedbala. Následky sice nejsou tak tragické, jak by se na první pohled do nejrůznějších hystericky přehánějících médií zdálo, reálné nebezpečí tu však je. I proto se vrátily roušky.

Lidé většinou roušky poslušně nosí – prozatím je tato povinnost zavedena pouze pro vnitřní prostory, ale ozývají se samozřejmě čím dál více i nesouhlasné reakce. Podle těchto ne úplně marginálně zastoupených názorů se to s údajnou nebezpečností „pandemie“ coronaviru přehání a stát nařizuje něco, co je zbytečné. Často se také hovoří o „švédském modelu“.

[[img:chrn_fullwidth:16105:]]

Už na jaře, při první vlně čínské chřipky, prosákla na veřejnost informace, že chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011) si při jedné příležitosti nedělal z nařízených pravidel pro nošení roušky těžkou hlavu a „náhubek“ si v přítomnosti dalších lidí sundal. Šlo však o nepotvrzenou fámu, kterou, pravda, starosta nikdy zcela nevyvrátil.

[[img:chrn_fullwidth:16408:]]

Nyní se situace opakuje. S jediným rozdílem. Starostovo počínání zvěčnil místní fotograf Jindřich Balous. Fotka zachycuje loučení starosty Pilného s dnes již bývalou ředitelkou městské knihovny Hanou Mazurovou. Ani jeden z fotografovaných nemá na obličeji roušku, přestože se evidentně nacházejí ve vnitřních prostorách.

Praha/Chrudim – Na základě datových podkladů o vývoji epidemie covid-19 a doporučení epidemiologů dochází od soboty 25. července k zavedení povinnosti nosit roušku na všech vnitřních organizovaných hromadných akcích nad 100 osob a od pondělí 27. července se snižuje maximální počet lidí na vnitřních hromadných akcích na 500 osob. Pořadatelé budou moci zpřístupnit nanejvýš pět sektorů po maximálně 500 osobách.

Epidemiologická situace na území České republiky je nadále komplexně hodnocena jako stabilní, avšak dochází k vyššímu nárůstu covid pozitivních osob v důsledku výskytu lokálních ohnisek. Objevuje se řada menších ohnisek, kde je potenciální riziko komunitního šíření. Je proto namístě přistoupit k elementárním protiepidemickým opatřením na území celé ČR, která mají preventivní charakter s cílem předejít komunitnímu šíření v populaci.

„Opatření platí jak pro veřejné, tak soukromé vnitřní akce. Takže pro organizované hudební, společenské, kulturní, sportovní akce, i pro svatby a pohřby. Co se týče roušek, na individuální návštěvu restaurace či baru se tato povinnost nevztahuje,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO 2011).

‪Důležité je, že se nám nadále daří chránit zranitelné skupiny obyvatel, což se projevuje v tom, že neroste počet hospitalizovaných a těžkých pacientů. Jejich počty hlídá dispečink intenzivní péče. „‪Naší rolí je dělat takové kroky, abychom předešli zhoršení situace. Současně bychom ale neměli občany strašit, rozhodně k tomu není důvod, situace není nijak dramatická. Opatření mají jasně preventivní charakter a vedou nás k tomu zkušenosti z posledních týdnů, kdy se setkáváme s desítkami nakažených z hromadných vnitřních akcí, kde jsou lidé blízko u sebe. Ze známého případu nákazy v pražském klubu už je skoro stovka nakažených,“ vysvětlil ministr Vojtěch.

V průběhu následujících dvou týdnů bude efekt zavedených opatření a jeho dopad na epidemiologickou situaci průběžně vyhodnocován. „Není na místě hovořit o vlnách nákazy. Neustále zdůrazňujeme, že koronavirus nezmizel a že tady mezi námi je a bude. To ostatně dokazuje nynější zhoršená situace v Izraeli. Stále platí, že nechceme dělat drastická opatření jako na jaře letošního roku. Abychom se vyhnuli radikálním krokům, je nutná prevence. A to nejen na straně naší, ale i na straně občanů. Kromě zavedených pravidel, jako je mytí rukou a dvoumetrový sociální odstup, osobně doporučuji v místech s větší koncentrací lidí nosit roušku a také se vyhýbat hromadným akcím,“ dodal ministr.

Reakce na nově zavedená zpřísňující pravidla jsou různé, převládá však rozčarování, ne-li přímo odpor. „Mám z toho rozpačité pocity... Myslím, že ten vir tady bude... Už napořád... Že nezmizí. Je logické, že případy nakažených přibývají, když nebyla žádná opatření. To si myslím, že je přirozené. V žádném případě nechci zlehčovat situaci. Zároveň si myslím, že je to i o nás a naši odpovědnosti za zdraví – dodržovat bezpečnou vzdálenost od sebe navzájem, pravidelně si mýt a dezinfikovat ruce, při kašli nebo kýchání si zakrývat ústa,“ píše třeba jedna ze zdravotně-sociálních pracovnic pracujících v Chrudimské nemocnici.

Chrudim – V jednu chvíli se zdálo, že pandemie coronaviru je na ústupu. Také vláda postupně začala uvolňovat restrikce, lidem se otevřela většina dovolenkových destinací. Návrat roušek a dalších opatření je však na několika místech České republiky realitou. Jak si stojí Pardubický kraj a v něm chrudimský „okres“?

Svého času se Chrudimsko mohlo pochlubit číslem, které mu ostatní, méně šťastné části Česka mohly jen závidět. Nebyl zde totiž registrován ani jeden člověk s nákazou novým typem coronaviru. To samozřejmě neznamená, že se tu nikdo nakažený nenacházel.

Ke 14. hodině v úterý 14. července registrovala Krajská hygienická stanice Pardubického kraje celkem 327 osob v rámci celého Pardubického kraje, u nichž se potvrdila nákaza. V počtu nakažených vede okres Pardubice se 162 lidmi, následuje okres Chrudim se 101 nemocným, okres Svitavy má 37 nakažených a Ústí nad Orlicí 27.

Chrudim – Po několika měsících omezení konečně nastává den, kdy se většina obyvatel České Republiky, Chrudim nevyjímaje, může legálně svobodně nadechnout. Roušky se odkládají, jakkoli zdaleka ne všude. Přesto jde o první výraznější a především viditelnější krok, jenž symbolizuje ústup coronaviru ze scény. Vládu tak mohou převzít sucho a klíšťata.

Povinnost nosit na ústech a nosu roušku zůstává v uzavřených, veřejných prostorách. Jde třeba o úřady, obchody a další. Stále se také budou používat ve veřejné dopravě. Výjimky mají děti ve školách či školkách nebo některé profese, například lidé v kancelářích.

Od pondělí 25. května se také otevírají:

• Restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky – vnitřní prostory.
  Povolení se vztahuje také na provoz stravovacích zařízení v nákupních centrech nad 5000 m².

• Hotely, venkovní kempy a další ubytovací zařízení (včetně jejich restaurací a kaváren).

• Taxislužby (dosud nepovolené).

• Živnosti, při kterých je porušována integrita kůže (tetování, piercing).

• Zotavovací akce apod. pro děti do 15 let věku.

• Další včetně opatření v cestovním ruchu.

• Zoologické, botanické a dendrologické zahrady (včetně vnitřních prostor).

• Hrady a zámky (vnitřní prostory).

• Přírodní a umělá koupaliště (krytá i nekrytá).

• Sauny a wellness centra.

• Organizovaný trénink profesionálních i amatérských sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti s účastí nejvýše 300 osob ve stejném čase s možností využití zázemí.

• Hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše 300 osob ve stejném čase.

Další vlna rozvolňování by měla přijít v červnu, záležet však bude na aktuální epidemiologické situaci.

Chrudim/Pardubice – Jedním z příkladů firem, které pomáhají v boji se stávající koronavirovou pandemií, je společnost EVONA. Ta se zapojila do výroby textilních roušek a nyní začala ve spolupráci s pardubickým inovačním klastrem EWIC vyrábět roušky, jejichž ochranné účinky proti nákaze jsou podstatně lepší než u roušek aktuálně dostupných na trhu. Prvních 10 tisíc kusů roušek již Pardubický kraj získal a po dokončení potřebné certifikace bude možné jejich rozšíření i například v oblasti zdravotnictví.

„EVONA je tradiční českou firmou, která je navíc úzce spjatá s naším krajem, a proto je dobrým příkladem toho, jak se přizpůsobit ve stávající nelehké situaci. Nejprve firma začala dodávat na trh textilní roušky, kterých již nyní vyrobila okolo 200 tisíc a nyní ve spolupráci se společností zabývající se vývojem a výrobou filtračních aj. materiálů na bázi nanotechnologií začíná šít roušky s označením AFM-S. Základní výhodou těchto roušek je především způsob fixace roušky na obličej a materiál, ze kterého je rouška vyrobena, jelikož nepohlcuje vlhkost. Další výhodou je možnost opakovaného použití na základě jednoduché dezinfekce roušky například napařovací žehličkou. V současné době probíhá proces certifikace roušky a následně bude možné po získání příslušných povolení roušku využit také například ve zdravotnictví,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD), který se zajímal také o využití nanomateriálů pro výrobu dalších ochranných prostředků.

[[img:chrn_fullwidth:16101:]]

„V tuto chvíli se stále více setkáváme s nedostatkem návleků na obuv či ochranných plášťů. Firma připravila první prototyp a nyní řeší, jak by mohla probíhat sériová výroba opět s opakovatelnou využitelností. Vzhledem k tomu, že overalů je nedostatek, tak naše nemocnice již zadala zkušební výrobu do pardubické věznice a deset plášťů se již testuje. Tato cesta by byla znovu možností, jak se více osamostatnit od centrálních dodávek státu,“ řekl Martin Netolický.

Praha/Chrudim – Stát v zajišťování pomoci občanům v době nejkrizovější selhal. S tímto faktem lze jen těžko polemizovat, protože základní ochranné prostředky si většina občanů musela zajistit sama, často podomácku. Spoléhat na pomoc od zodpovědných politiků tedy příliš nelze, vznikají proto spontánní hnutí, která tento nedostatek více než dobře nahrazují. Jako třeba „Sousedská pomoc“.

„Jsme Sousedská pomoc. Apolitická organizace. Nepředstavujeme žádnou komerční službu. Jedná se o iniciativu dobrovolníků po celé České republice,“ říká k projektu Chrudimák Jan Hrabovský.

[[img:chrn_fullwidth:16099:]]

„V současné době je zaregistrovaných přes 6000 lidí. Systém umožňuje jak registraci dobrovolníků, tak přihlášení pro získání pomoci. Lze také zavolat na bezplatnou linku, na níž operátoři žádosti o pomoc i registrace dobrovolníků následně zpracují,“ přibližuje podrobnosti chrudimský student vysoké školy

„Pro Chrudimsko jsou v současné době připraveny k distribuci třeba roušky, konkrétně padesát kusů. Stačí jen zanést požadavek do systému. Samozřejmě jsme připraveni pomoci třeba i s nákupem, vyvenčením psa a dalšími službami. Vše je bezplatné a co možná nejvíce decentralizované. Stačí se zaregistrovat a vše ostatní už nechat na nás,“ uzavírá Jan Hrabovský.