Chrudim - Radnice se po mnoha stížnostech občanů na "funkčnost nefunkčnost" městského informačního systému, konkrétně městského rozhlasu, snaží teď zjistit, kde je problém. Na několika místech ve městě prý není rozumět tomu, co hlas ozývající se z ampliónů vlastně hlásá.

Zkoušky rozhlasu přitom probíhají každý měsíc a Chrudimáci už si na polední kvílení sirén s následným ujištěním, že jde o pouhou prověrku, více méně zvykli. Jako paradoxní se tak jeví fakt, že nikoho ze zodpovědných činitelů doposud nenapadlo, zda kromě nepříjemného vytí elektronické sirény rozumí lidé i slovům linoucím se z plastových reproduktorů. Mnohde totiž ozvěna znemožňuje pochopit, co vlastně zastřený hlas po lidech chce.

[[img:chrn_fullwidth:8311:Nechtělo by to zvážit funkčnost neefektivního městského rozhlasu? Město teď dalo na hlasy kritiků a prověřuje, kde všude bylo večerní hlášení 7. června slyšet a kde už nikoli.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by se teď ale mělo změnit. „V sobotu 7. června došlo k úniku nebezpečné chemické látky v místní části Píšťovy. Vzhledem k tomu, že nám byly doručeny stížnosti, že někde nebyl rozhlas slyšet dostatečně, tak bychom byli rádi za zpětnou vazbu,“ nabádá občany k podnětům šéf oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marek Kozák. „Chystáme se prověřit funkčnost rozhlasů v celém městě a ohlasy obyvatel města nám pomohou určit, na které lokality se zaměřit především. Pokud tedy někdo sobotní hlášení neslyšel, nebo si myslí, že právě u něj rozhlas nefunguje, může nám psát do neděle 22. června na adresy marek.kozak@chrudim-city.cz  nebo silvie.hegrova@chrudim-city.cz ,“ žádá o spolupráci Kozák.

Podle všeho tak město vzalo v potaz nespokojenost a doslova i bouři, která se vzedmula především na internetu poté, co huhlání v reproduktorech městského rozhlasu dokázali večer 7. června při ostrém chemickém poplachu rozkódovat jen opravdoví mistři. Nakolik se tedy chrudimská radnice řídí metodou předběžné opatrnosti nebo skutečné snahy problém odstranit, zůstává dál otázkou.

Chrudim - Volební hnutí ANO, které zvítězilo v eurovolbách na Chrudimsku, žije už naplno také přípravami na blížící se komunální volby, které se letos uskuteční ve dnech 10. a 11. října. Podle předsedy oblastní organizace ANO Chrudim Jiřího Pochobradského postaví hnutí v bývalém okrese svoje kandidátky celkem v devíti městech a obcích, včetně Chrudimi. Bude tak mít nejpočetnější zastoupení v celém Pardubickém kraji.

Pochopitelně největší pozornost poutá kandidátka ANO v Chrudimi. Tady místní organizace Babišova hnutí navrhuje na pozici lídra bývalého dlouholetého přednostu Okresního úřadu v Chrudimi a jednu z tváří zdejší sametové revoluce Ondřeje Kudrnáče, který se v minulosti angažoval v Občanském fóru (OF), později v Občanské demokratické alianci (ODA) a naposledy působil v Chrudimi jako městský zastupitel v barvách Chrudimské volby (Volba pro město). Nyní je už několik let tajemníkem Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem, kde si však údajně příliš nerozumí s tamní starostkou Editou Vaňkovou (ČSSD). Kudrnáč byl také jedno volební období krajským radním zodpovědným za školství a kulturu.

Chrudimskou kandidátku ANO sestavuje místní organizace hnutí, jejímž mluvčím je poslanec a městský zastupitel David Kasal. A právě on je podle vyjádření Pochobradského oprávněn její složení komentovat. "Mohu ale ze své pozice uvést jména jednotlivých lídrů, tedy i Ondřeje Kudrnáče, kterého si Místní organizace ANO Chrudim za svého lídra navrhla a také schválila. Nicméně konkrétní podoba kandidátky není ještě hotova a bude se o ní v příštím týdnu jednat. Sám za sebe bych byl rád, aby na čelných pozicích byli především členové hnutí, kteří pro něj pracují od začátku a nikoli nestraníci," uvádí Jiří Pochobradský.

A které lídry má hnutí ANO připravené na Chrudimsku v jiných městech a obcích? V Hlinsku to bude Miloš Akerman, ve Skutči Roman Hřebík, ve Slatiňanech Marek Tkačík, v Hrochově Týnci Radek Klas, v Nasavrkách Pavel Chvojka, v Bylanech Karel Krulík, v Horním Bradle Karel Linhart a v Ronově nad Doubravou Vladimír Polák. O dalších kandidátkách ANO se ještě jedná, nebo jednalo v Krouně u Hlinska a v Heřmanově Městci.

V sobotu 7. června jsem se domů do Škrovádu vrátil až večer, a o havárii v Píšťovech jsem neměl tušení. Vylezl jsem na strom, abych natrhal nějaké třešně. Byl jsem ve výšce asi čtyř metrů. Po chvíli mi zduřely sliznice v nose a začalo se mi těžko dýchat. Přičítal jsem to terpentýnu, protože jsem v Železných horách maloval. Teprve později jsem se z místního rozhlasu dozvěděl, že je havárie a  lidé se mají zdržovat doma a nevětrat. Protože vím, že máme na úřadě zkušeného vojáka, čekal bych jasnou a stručnou instrukci, jak se mám chránit, abych došel domů a mohl zavřít okna a chránit třeba i domácí zvířata. Protože bylo rozhlas mizerně slyšet, celé jsem to pochopil až po třetím poslechu. Nevycházet, zavřít okna. Sousedé nebyli doma a na internetu - na městských stránkách, jsem nic nenašel. Budu asi špatný spojař. Ze stadionu zněla hudba, do toho varoval rozhlas. Jak na Titaniku, kde také hrála kapela až po kolena ve vodě.

V tomto kontinentálním počasí, které zde vládne, vzniká ranní a večerní bríza, kterou využívají po staletí rybáři. Je to někdy poměrně silný vítr tvořený rozdílem teplot mezi vodou a pevninou, nebo mezi horami a nížinou, kdy sjíždí chladný vzduch dolů. Což přispělo k rychlému rozšíření úniku mraku výparů z kyseliny do okolí. Díky Bohu snad bez následků.

Vidím to jako několikanásobné selhání státní správy, která neustále bobtná a veškerou energii spotřebuje na hlídání koryt, kterých je stále málo. Připadá mi to jako v době, kdy se odehrála Černobylská tragédie. Tenkrát všichni věděli ze Svobodné Evropy, že se šíří radioaktivní mrak na naše území. Přesto se občanům lhalo, že žádné nebezpečí nehrozí. Učitelé tehdy vedli ničím nechráněné děti do prvomájového průvodu. Zatímco se tribuny urychleně velice pečlivě zakrývaly před případným radioaktivním spadem.

Nyní je polovina týdne a neznám žádné vyjádření odpovědných k sobotní havárii. Báchorky o tom, jak byl mrak pod kontrolou, nebo o záměně šroubu, by byly úsměvné, pokud by nešlo o tak nebezpečnou záležitost. O tom, že se nemá kombinovat nerez s ocelí, se učí už zámečníci v druhém ročníku. Jestli jsou takto zajištěny ostatní nádrže, měl odejít ředitel v želízkách.

[[img:chrn_fullwidth:4715:Jak ochránit v případě havárie domácí zvířata? To je dodnes záhada.  Foto: Chrudimské noviny]]

Protože je zde zvykem vše ututlat a nikdy nic nevyšetřit, hodí se to na triko skladníkovi, který tuto svinsky nebezpečnou práci za čtrnáct tisíc korun dělá. A je rád, že ji má. Stále není jasné, že po takových hasičských manévrech, navíc pod kontrolou našich kormidelníků, kteří mají starost o občany v názvu své funkce, se po několika hodinách havárie opakuje jak přes kopírák.

Místo zbabělého mlčení bych rád slyšel z úřadu nebo od hygieniků, zda byla některá oblast zamořena či nikoli. Ticho jsou ochránci přírody a divokých zvířátek, kteří demonstrují kvůli každé přejeté žabičce. Jsme v době, kdy dozrávají třešně a jahody. Zda-li je mohu s klidným svědomím nabídnout svým vnučkám? Nebo jim snad podám jedy do jejich tělíček? Nakolik je kontaminovaná voda v bazénech a koupalištích?

[[img:chrn_fullwidth:4714:Je možné konzumovat vlastní zeleninu a ovoce bez starostí, nebo je snad vše kontaminováno? Opět žádné odpovědi z patřičných míst.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zaráží mě hrobové mlčení ze Slatiňan, které jsou k místu havárie mnohem blíž než Chrudim. Jako by se jich to netýkalo. Na druhé straně města je další, mnohem větší sklad chemikálii. Co vlastně tyto sklady  přinášejí občanům, mimo obrovského rizika? A zabýval se vůbec někdo tím, jak se chemikálie převážejí? K takovému uvolnění uzávěru může dojít i při drobné nehodě uprostřed neustále ucpaného města. Jak by se tam dostávali v takovém počtu hasiči, si neumím představit. K tomu ještě současný špatný varovný systém a vychází mi z toho hromady obětí, zvláště nevinných dětí, které se samy neochrání.

Největší nebezpečí však vidím v tom, že státní a obecní správa ztratila pud sebezáchovy. On totiž jedovatý mrak sežehne nejen lůzu, ale i vyvolené, ten si nevybírá. O tom se lidé přesvědčili před sto lety, kdy byl jedovatý plyn poprvé použit. Tenkrát stačilo, že se obrátil vítr. Třeba se opravdu nic nestalo, to však musí někdo zodpovědný říct a pokud se prokáže, že lhal, měl by být potrestán. Současné temné mlčení k důvěře nepřidá.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur chystá další novinky. Jednou z nich má být zrekonstruovaná terasa přiléhající z jižní strany k renesančnímu objektu, kterou by muzeum rádo zpřístupnilo veřejnosti pro pořádání loutkových představení pod širým nebem nebo workshopů. Má to však háček - pozemek patří zčásti městu, které by jej buď muselo na muzeum převést anebo s jeho záměrem souhlasit.

Na tyto úpravy má už přitom vedení muzea zpracovaný projekt, podle kterého by zde mělo dojít k předláždění části teras, vybudování prvku s tekoucí vodou a také k vyměně staré elektroinstalace. Revitalizací by měla projít i zdejší zeleň. Během zpracování projektu revitalizace teras se však zjistilo, že část pozemku, o který se jedná, patří chrudimské radnici a nikoli muzeu. To tedy muselo následně požádat město o jeho odkoupení. Přestože je termín pro odevzdání podkladů k získání dotace poskytované ze státních peněz určen už na 20. června, předložilo vedení muzea svoji žádost o odkup pozemku až v polovině května.

[[img:chrn_fullwidth:2619:Mydlářovský dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, prošel v minulých letech pod vedením současné ředitelky Simony Chalupové důkladnou rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozdní podání žádosti městu nebylo však jediným zádrhelem v projektu. Proti němu se totiž vyslovil městský architekt Marek Janatka. Podle jeho názoru nejde o citlivé dotvoření budov v jejich dvorním traktu, ale spíše o venkovní divadelní scénu, která se do těchto míst příliš nehodí. Vzápětí ale dodal, že žádost muzea nezamítne, protože by to mohlo mít za následek ohrožení získání dotace. S prodejem městského pozemku prý také nemá problém, avšak za předpokladu, že zde bude zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že bude městu v případě potřeby umožněn volný přístup k městským hradbám, které potřebují pravidelnou údržbu.

Nejspíš pod dojmem doporučení městského architekta souhlasila s prodejem pozemku i městská rada. Překvapivě ale také odsouhlasila celý záměr rekonstrukce teras tak, jak si ji Muzeum loutkářských kultur naplánovalo. A to i přesto, že k ní má městský architekt Janatka vážné výhrady. O prodeji pozemku o velikosti 50 metrů čtverečních bude však ještě rozhodovat městské zastupitelstvo, kterému rada doporučila prodej schválit za cenu v místě obvyklou.

Část projektové dokumentace, která zobrazuje výsledný vzhled terasy u muzea, najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

muz.pdf

Pokud jste v posledních týdnech věnovali procházkám po Chrudimi, nebo šli jen tak z práce, jistě jste zaznamenali změnu, kterou nám připravili pracovníci městské zeleně. Nelenili a vyrazili bojovat s plevelem! Nejenže popřeli zákonitost známého pořekadla "komu se nelení, tomu se zelení,“ možná ale i logiku celého zásahu. Zeleň, která v tomto období nabrala pořádně dech, nestačila ani vydechnout a zasáhl ji postřik nelítostně dopadající ve vzdálenostech dvaceti centimetrů až do jednoho metru od okrajů zelených ploch. Zatímco plevel svoje pozice neopustil, kolem trávníků ve městě, v sídlištích a dokonce i v parku se vytvořila nevzhledná olysalá hnědá místa.

Mimochodem tento zásah je každoroční, a tak každoročně přibývá podklad pro úspěšně zakořeňující se plevel. Hlavně je tento koloběh zaplevelování vidět pod okrajem obrubníků směrem do silnice. Přibývající hlína, odpadky a tlející tráva vytváří nevzhledné nánosy, které prostě žádná chemie neodstraní. Nedávný déšť sice naznačil, že toto je jednou z příčin ucpaných kanálů, neřekl ale jasně, že tady je zapotřebí jiného postupu.

[[gal:8282]]

To, že by postřikem byla ošetřena místa nedostupná sekačce, popírá práce chrudimských občanů, kteří si raději před domem ošetřují trávníky sami. Po léta nejen sekají, ale trávu si i zaseli a starají se o ni. Na první pohled rozlišíte, kdo se o veřejné plochy stará. Paradoxně i do takových míst pronikli údržbáři a svépomocným zahrádkářům ohraničili chemickým postřikem to, co oni sami nikdy nesekali. A tak zase ubylo pár občanů, kteří se ještě starali o to, co jim vlastně nepatří.

Pěkná úprava zeleně však v  Chrudimi úplně nechybí, kolem Divadla Karla Pippicha nebo před Regionálním muzeem jsme viděli zelené plochy osázené jarními cibulovinami. Tato místa jsou pravidelně osazována dalšími kvetoucími rostlinami, tak aby rozkvétaly až do podzimu. Smutné je, že mnozí přijali stav nevzhledných trávníků, včetně zeleně uprostřed města za nezměnitelnou situaci. Zvedáme hlavu k hrdým přívlastkům, které Chrudim získává, ale to, co je viditelné bez vzletných titulů, co by Chrudimi přidalo na kráse, to přehlížíme.

Chrudim - Možná vás to překvapí, ale nejpříjemněji není v současných vedrech ani na plovárně, kde se osvěžení chtivý měšťan může cítit spíše jako sardinka nebo vorvaň - záleží na jeho tělesné konstituci. Nejlépe je teď v hlubokých lesích kolem Krkanky a Strádovského pekla. Stromy zde krásně stíní a panuje tu příjemné klima. Zamířit ale můžete i jinam.

Od pátku 13. června do neděle 15. června zve Restaurace Na Kovárně v Luži všechny milovníky bramboráků na speciální hody. V pátek od šesti večer se také bude grilovat v Hospůdce Pod Kopcem ve slatiňanské místní části Škrovád. V pátek od pěti odpoledne pak vystoupí v hlineckém Multifunkčním centru dětské taneční ministudio Sluníčko.

Ve skutečském Městském muzeu si stále ještě můžete připomenout výročí do té doby největší války, která kdy zachvátila svět. Před sto lety totiž začala ta první ze dvou světových, svého času zvaná Velká. A bojovali v ní i naši pradědové. Většina na straně své vlasti, kterou byla podle některých staromilců Rakousko - Uherská monarchie. V muzeu můžete odhalit osudy lidí v průběhu Velké války. Uvidíte dobové dokumenty, plakáty, vyhlášky, ale i dopisy z fronty psané na březové kůře. Do rukou si tu lze vzít celou řadu pěchotních zbraní, s nimiž proti sobě stály obě strany bojové linie.

To v chrudimském Regionálním muzeu si pro vás připravili výstavu pohlednic. Celá sbírka muzea přitom čítá přes pět a půl tisíce kusů. Archivářka Veronika Lánská vybrala pro výstavu soubor 300 nejkrásnějších lístků. Zaslané vzkazy byly kdysi vzpomínkou určenou blízkým, částí lidského příběhu, suvenýrem z cest. Toky řek, vyhlídky, kostely, poutní místa, rušné bulváry, to vše byly cílové destinace výletních cest v průběhu posledních sto a více let. Nejstarší pohlednice pocházejí z konce 19. století, většina byla ale vytištěna před první světovou válkou. To znamená, že na nich stále ještě stojí domy, které už neexistují, a města a krajiny leckdy poznáváme jen stěží. Za sto let proběhla řada úprav, urbanizací, válek, demolic a nové výstavby. Velký počet sběratelských kousků pochází z Vídně, Lince, Kutné Hory, Prahy, Přímoří a lázeňských měst. Jde převážně o pohlednice získané ze sbírky Hedviky Adámkové, manželky chrudimského státního zástupce Václava Adámka, která ve městě žila od 40. let 20. století. A když už budete v muzeu, můžete si prohlédnout i výstavu věnovanou výsostně chrudimskému opeřenci, kterým je známá orlice. Najdete ji ve znaku města i některých chrudimských domech.

[[img:chrn_fullwidth:8292:I takové obrázky jsou teď v Chrudimi vidět. Za hezkými večery není třeba cestovat daleko.  Foto: Chrudimské noviny]]

Domov sociálních služeb Slatiňany vás srdečně zve na sobotní Den otevřených dveří, který začne v jednu hodinu odpoledne. Těšit se můžete na bohatý program. Budete si moci prohlédnout i hlavní budovu, areál domků a také Sluneční dům. Pro děti jsou pak připraveny soutěže a skákací hrad. Klienti domova pro tuto příležitost vyrobili spoustu hezký věcí, které si na místě můžete zakoupit.

Sraz rodáků a přátel obce Prosetín se koná v sobotu 14. června u příležitosti oslav výročí ZŠ a MŠ Prosetín a 110 let od založení České hasičské jednoty (ČHJ) Prosetín. Čeká vás zde tedy prohlídka základní a mateřské školy, ukázka činnosti jejich žáků v chemické laboratoři i keramické dílně, a průvod hasičů od pomníku na hřiště za pochodu kapely Mrákotínka, dále vystoupení dívčího tria "Rock cellos", videoprezentace z minulých setkání rodáků, ukázka techniky ČHJ a večerní taneční zábava za doprovodu skupiny MAT4.

A v neděli 15. června od 14 hodin vás družení Čtyřlístek zve na zábavné odpoledne nejen pro děti na třemošnickém koupališti. Tentokrát se organizátoři nechali inspirovat oslavami 450 let od první písemné zmínky o Třemošnici a vybrali si téma, jak byla Třemošnice asi osídlena.

Knížkou na závěr je dnes klasika nad klasiky, k níž se vždy rád vracím. Tři mušketýry známe z televize všichni. Jak to s nimi ale zamýšlel pan Dumas, to už ví málokdo. Při četbě tohoto románu možná zjistíte, že některé záporné postavy zas až tak záporné nejsou. A stejné je to v životě. Lidé jednoduše nejsou jen černobílí. Těch skutečně zlých je pomálu.

Chrudim - Případ ředitele Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře, který před půl rokem havaroval v těžké opilosti se svým vozem poblíž místní části Vlčnov, vzbudil mezi občany města velkou diskusi. Nakonec ale odešel od soudu jen s mírným trestem.

Kolář, který prokazatelně pod vlivem alkoholu otočil svůj soukromý vůz několikrát ve vzduchu a skončil s ním na poli u bývalé obce Vlčnov, se přitom hájil tím, že se mu nehoda stala už mimo pracovní dobu, tedy v pondělí 9. prosince 2013 v 15.42 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:8286:Z hrozivě vypadající nehody vyvázl Zdeněk Kolář jen s naštípnutým obratlem.  Foto: Policie ČR]]

„Jmenovaný byl skutečně Okresním soudem v Chrudimi již pravomocně odsouzen a kromě poměrně výrazného peněžitého trestu mu byl uložen i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel,“ vysvětluje trest pro ředitele Technických služeb Chrudim okresní státní zástupce Vladimír Kytner.

Bývalý voják Kolář, který je dobrým přítelem starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) mohl přitom být potrestán až tříletým vězením, pokud by se mu prokázal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. K tomu nakonec podle všeho nedošlo a krom pokuty a řidičského průkazu „v čistírně“ se vážnějšího postihu šéf Technických služeb nedočká.

Chrudim - Soutěž, z níž měl vzejít vítězný návrh úpravy sportovní haly, je teď u konce. Rada města totiž v pondělí vybrala výherce, který nejlépe vyhověl zadání. Týkalo se to i ceny projektu, která nesměla překročit 120 milionů korun.

Zanedbanou sportovní halu společně s takzvaným Tyršovým domem na Tyršově náměstí přitom získala radnice zdarma od chrudimských sokolů, kteří na opravy rozlehlého areálu neměli potřební finance. Proč ale město zadávalo soutěž, z níž měl vzejít návrh na rekonstrukci haly, když na tuto akci nemá potřebné finance? Radnice chce prý mít připraven „v šuplíku“ projekt, s nímž by později, až bude vyhlášen, mohla požádat o případnou dotaci některé z ministerstev. Tento postup se totiž v minulosti osvědčil.

„Vítězný návrh, který bude společně s ostatními představen na vernisáži pořádané nejspíše v samotné sportovní hale, nejlépe vyřešil takzvanou čistou a špinavou zónu, ubytování a třeba také vnitřní dispozice Tyršova domu. Architektonické řešení bude ještě samozřejmě k diskusi a je také zřejmé, že alespoň částečným demolicím se ve většině objektů jednoduše nevyhneme,“ přibližuje výsledky soutěže starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Přesný obsah vítězného projektu a grafické znázornění úprav však novinářům na tiskové konferenci starosta ukázat odmítl. Prozatím prý totiž něco takového není možné.

Chrudim - Stav chodníků ve městě je dlouhodobě neutěšený. Chrudimská radnice se proto rozhodla investovat peníze ušetřené z několika projektů na opravu těch nejponičenějších v Revoluční ulici a v okolí Palackého třídy. Na rozbité dlaždice si však stěžují také obyvatelé Vlčí hory, ale i jinde.

Vlčí hora je přitom místo, které se díky výstavbě nových bytových domů Na Špici a rodinných domků v místní části Presy plní mladými rodinami a tím i logicky maminkami s kočárky, které mnohdy jen obtížně kličkují po rozbitých chodnících. Toho si všimnul i Ivan Hlinecký. „Zajímalo by mne, zda se v blízké budoucnosti plánuje rekonstrukce chodníku Ve Václavské ulici od nemocnice po Presy. Chodník byl sice před zhruba čtyřmi měsíci nějakým způsobem upravován, ale co jsem pány a jejich techniku při opravě pozoroval, tak se spíše jednalo o vyhozené peníze města,“ popisuje Ivan Hlinecký svoji zkušenost s nedůsledností oprav chodníků na Vlčí hoře.

„Stačilo jednou vjet autem do garáže, někteří zdejší obyvatelé musí totiž přejet chodník, a bylo to opět to samé jako na počátku. Minulý týden se znovu tvořily po dešti na chodníku kaluže. Pokud zde navíc špatně šlápnete, tak i některé dlažky jsou opět podmáčené, a ušpiníte se. Zajímalo by mne tedy, zda je v plánu další rekonstrukce,“ uzavírá svůj dotaz směrem k radnici Ivan Hlinecký.

[[gal:8271]]

Podle investičního technika odboru investic MěÚ Miroslava Beránka se však letos s další opravou nepočítá. „Problematiku opravy chodníku na Vlčí hoře zařadíme do návrhu rozpočtu města na rok 2015. V případě schválení městským zastupitelstvem ji bude možné provést,“ sděluje lakonicky Beránek. Komentář k případnému stavebnímu dozoru, který podle všeho ne příliš pečlivě dohlížel na opravu chodníku před půl rokem, si však městský úředník nechal pro sebe.

Chrudim/Píšťovy - Proč radnice neinformovala Chrudimáky dřív o havárii kyseliny dusičné v Píšťovech? Tuto otázku si v současnosti kladou mnozí obyvatelé města, kteří se často marně snažili dopídit informací, co se vlastně v sobotu odpoledne v chrudimské místní části stalo.

Scénář událostí byl přitom následující - v 15 hodin a 12 minut vyjíždělo sedm hasičských jednotek do místní části Píšťovy, protože zde došlo k úniku 65procentní kyseliny dusičné. Zajímavé přitom je, že oficiální informace z chrudimské radnice tvrdí, že zde došlo k úniku bromu, Hasičský záchranný sbor (HZS) Pardubického kraje naopak hovoří o kyselině. Hasiči proto museli zasahovat v přetlakových oblecích. Nad areálem firmy Penta se přitom vytvořil mrak, který se však ještě nedostal nad obydlené části Chrudimi a Slatiňan. Městský informační systém byl tedy protentokrát němý, a to i přesto, že už si v této době řada lidí stěžovala na potíže s dýcháním a nakyslou pachuť v ústech. Vedení města jednoduše usoudilo, že šířit informace o unikající látce není potřeba. Záhadou tak zůstává, jak mohla radnice vytušit, že k šíření chemikálie nad město nedojde a podaří se ji udržet v areálu firmy Penta ještě před tím, než na místo dorazili hasiči. Preventivní využití městského informačního systému se tedy nezdařilo.

[[img:chrn_fullwidth:2632:Podcenila chrudimská radnice šíření informací mezi obyvateli města? Podle některých hlasů ano, a to hrubě. Odpovědní úředníci by z toho podle nich měli vyvodit patřičné důsledky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V 17 hodin a 54 minut dostali hasiči mrak pod kontrolu a mohli v klidu odjet na své základy. Dlouho však neodpočívali. Ve 20 hodin a 12 minut byli totiž do Píšťov voláni znovu. Opět zde unikala kyselina dusičná. Tentokrát se však už mrak dostal mimo areál firmy a bylo třeba zorganizovat i informační systém obou měst. „To je rychlost zhruba po pěti hodinách informovat občany - v době výbuchu byla plná plovárna, už je toho každý nadýchaný,“ konstatovala ve 22 hodin a šest minut Hana Zahradníková. Podle všeho se tak při prvním úniku mrak z chemické látky nad město skutečně dostal a mnozí se ho nadýchali. Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) však něco takového vylučuje.

Nedej bože, kdyby to bylo něco vážnějšího...
„Není to pravda, protože z areálu Penta kyselina začala unikat až večer kolem 20. hodiny,“ tvrdí starosta na facebookovém profilu města. „Z hlášení v pouličním rozhlase není rozumět ani slovo. Kdyby mě dcera nezavolala, tak vůbec o ničem nevím. Nedej bože, kdyby to bylo něco vážnějšího. Nechci ani domyslet,“ tvrdí ve 22 hodin a 48 minut Jana Douchová. „Každý má možnost se přihlásit na odběr SMS od města, v nichž bude vždy aktuálně informován o možném nebezpečí, uzavírkách a dalším. Vzhledem k tomu, že první únik byl oznámen jako zdraví neohrožující látka, nebyl proto nikdo varován. Druhý únik ve večerních hodinách byl již vyhodnocen jako nebezpečná látka a proto obyvatelé varováni byli. Prostřednictvím SMS a následně rozhlasem. Pokud nejste registrováni, učiňte tak, jsem pravidelně informována o všem důležitém. A mobil máme všichni stále u sebe,“ snaží se vysvětlit nesrovnalosti další diskutérka na facebooku.

Plovárna plná lidí, sportovci trénující na stadionech, dětské dny, zahrádkářské kolonie v Presích a na Bělidle, tedy v těsném sousedství Píšťov, obležené zahrádkáři. Tak vypadal víkend v Chrudimi a Slatiňanech. „Náš tým fotbalu ročník 07 celé odpoledne až do večera lítal venku a dozvěděli se to až kolem 21. hodiny,“ zlobí se fotbalista Tomáš Poborský. Radek Liepold si také nebere servítky a vyjadřuje své rozhořčení jasně. Navíc ukazuje i na viníka, kterým je, podle něj, v souvislosti s nedostatečnou informovaností obyvatel města, právě sama radnice. „Když první únik nebyl nebezpečný a byla to banalita, proč ten humbuk a děsení lidí sirénama a defakto ohrožovaní dopravy ve městě? To mohly na místo dojet likvidační složky v klidu. Dejme tomu jen na majácích, bez sirén,“ konstatuje Liepold a pokračuje.

Selhal někdo? Kdo nese odpovědnost?
„Já tohle vyjádření HZS považuji za alibismus a zlehčováni problému jako účelové, aby náhodou z města někdo kompetentní nevylítnul z místa, protože to nezvládl. Prostě to zameteme pod koberec. Veřejnost by se měla zvednout a dát najevo, co si o tom myslí! Nejde jen brát peníze za teple místečko. Ono každé místo má svou odpovědnost. Navíc nevím, proč je stejný únik posuzován pokaždé jinak. Šlo snad o jinou látku? Tady prostě někdo selhal. A někdo by měl nést odpovědnost. Každý ji nese. I obyčejná pokladní v supermarketu stejně tak dělník v montovně, či ve fabrice. Proč ne úředník?“ ptá se Radek Liepold. A nesrovnalosti v oficiálních zdrojích mu dávají za pravdu. HZS se s chrudimskou radnicí rozchází v informacích, co vlastně poprvé v areálu firmy Penta uniklo.

Podobný názor prezetovala na facebooku i Dana Kubaštová Vágnerová, která má navíc nemocné dcerky. Jedna z nich podivné informování obyvatel o havárii v Píšťovech odnesla astmatickými záchvaty. „Informovanost byla šílená. Zkouška sirén včetně rozhlasu by vždy probudila i mrtvého, ale když pak o něco jde, tak se neví nic. Slyšela jsem včera až kolem čtvrt na devět hodně z dálky pozor, pozor, a to bylo vše. Kdyby nebyl manžel v jiné části města, tak to vůbec nevím, i tak jsme stihli větrat dlouhou dobu, a pak, když jsem okamžitě po manželově volání okna zavřela, tak byl smrad už v celém domě. Mám obě dcerky astmatičky, mladší je na toto citlivější, takže se mi dusila celou noc. Několikrát za noc si musela dýchnout sprej, který má na astmatické záchvaty a naposledy před hodinou musela dýchat dokonce třikrát do hodiny a stejně kašle a smrká, pálí jí nos, krk, oči, takže paráda. Ta informovanost byla opravdu na dvě věci a přesně tak jsme přemýšleli, co staří lidé, nebo lidi, kteří ani nemusí být staří, ale jen nemají facebook, nemám slov. Hasiči odvedli skvělou práci, ale lidi zodpovědní za informovanost, no comment,“ říká mladá maminka.

Nenastal čas přehodnotit varovný systém města?
Zůstává otázkou, co by se dělo, kdyby došlo k havárii třeba čpavku na místním krytém zimním stadionu. Amoniak je totiž také silně toxický. Je město na takovou havárii vůbec připraveno? Zvládne včas a srozumitelně informovat své občany o blížícím se nebezpečí? Městský informační systém podle všeho trestuhodně selhal, protože, i když fungoval a snažil se informovat Chrudimáky o hrozícím nebezpečí, slovům z amplionů nebylo vůbec rozumět. Obdobně dopadli i městští strážníci se svými kolegy z republikové policie, kteří informovali o unikající kyselině přímo ze svých aut. Ani jim většinou lidé nerozuměli a nemohli tak patřičně reagovat. Využívání městského rozhlasu při informování obyvatel města tedy podle reakcí těch, jimž hrozilo reálné nebezpečí poškození zdraví, nedopadlo dobře. Je nyní na starostovi Řezníčkovi, který tento způsob informování kdysi prosazoval, aby buď přehodnotil jeho využití, nebo začal uvažovat o zcela novém způsobu varování před katastrofami. Tím mohou být třeba zmiňované varovné SMS, jejichž prezentace však opět z nepochopitelných důvodů vázne. Lidé o této možnosti zkrátka mnohdy ani nevědí.