Chrudim - Úterní den otevřených dveří v Chrudimské nemocnici přilákal stovky zájemců, kteří využili příležitosti a prohlédli si jinak nepřístupné prostory zdravotnického zařízení. Na nezájem personálu si návštěvníci stěžovat rozhodně nemohli, protože se jim věnovali všichni lékaři lůžkových oddělení a laboranti, kteří zájemcům vyšetřili krev.

A že si na nezájem veřejnosti nemohli zaměstnanci nemocnice stěžovat, potvrzovaly fronty tvořící se už od brzkého rána před laboratoří. „Zájem lidí byl takový, že nebylo v možnostech laboratoře všem vyhovět na počkání a poslední návštěvníci si tak pro výsledky museli přijít až následující den,“ uvedla přednostka Hematologického oddělení Věra Šebková. Každý, kdo si nechal zjistit krevní skupinu, obdržel poté speciální náramek. Jednotlivé skupiny se přitom odlišovaly barvou, takže bylo snadné poznat, která z nich mezi Chrudimáky převládá. Ředitel Chrudimské nemocnice Vladimír Ninger si akci pochvaloval. Podle jeho slov šlo především o snahu popularizovat dárcovství krve. Právě s nedostatkem dárců se dlouhodobě potýká většina nemocnic. V Chrudimi přitom funguje třeba akce „Motorkáři pro život“, při níž muži a ženy sedlající silné stroje pravidelně darují nejcennější tekutinu. Také den otevřených dveří splnil tento účel beze zbytku a nemocnice získala desítky nových dárců krve. Obdobně úspěšný byl i zápis do registru dárců kostní dřeně.

Zájem návštěvníků se zaměřil i na specializovaná oddělení, jako je třeba patologie, porodní sál, nebo novorozenecké oddělení. Rovněž lékárně sídlící v areálu nemocnice stoupl trojnásobně obrat, protože v tento výjimečný den nabízela slevu na nákup 13,5%.

Chrudim - Změny ve zřizovacích listinách teď musí provést dvě příspěvkové organizace, které má „pod palcem“ místní radnice. Vzhledem k tomu, že stát nově zavedl povinnost mít koncesi na prodej alkoholu, musí si toto oprávnění obstarat nejen Chrudimská beseda, ale překvapivě také Základní škola Dr. Malíka.

Důvodem, proč došlo ze strany státu ke zpřísnění podmínek pro všechny fyzické i právnické osoby, které se jakýmkoliv způsobem věnují prodeji nebo distribuci alkoholu, jsou známé methanolové aféry, které si po celé České republice vyžádaly několik lidských životů.

Že o koncesi musí žádat Chrudimská beseda, není nic divného. Provozuje totiž Měšťanskou restauraci v budově Muzea, kde se alkohol včetně známého medlešického piva prodává po celý rok. Zajímavější je však tato povinnost u vzdělávacího zařízení, jakým je ZŠ Dr. Malíka. Důvodem zde není snad skutečnost, že by kantoři nalévali žákům v hodinách pivo nebo kořalku. Škola ale každoročně pořádá v březnu country bál a právě při této příležitosti dochází i k prodeji nápojů obsahujících alkohol. Zákon je však neúprosný a licence je třeba i kvůli tomuto povyražení pro rodiče a přátele školy.

Obě organizace si o koncesi včas požádaly a je teď na městských zastupitelích, aby patřičné změny ve zřizovacích listinách schválili.

Chrudim - Po kratší odmlce, kterou způsobily sváteční dny, se opět vracejí víkendové tipy. Květen se nám mezitím přehoupl do své druhé poloviny a především děti mají nemalý důvod k radosti. Prázdniny jsou totiž doslova za dveřmi. Co se ale tento víkend bude dít v Chrudimi a okolí?

Také letos se bude v Chrudimi konat už tradiční, v pořadí desátá Chrudimská muzejní noc. Dveře Regionálního muzea se 16. května výjimečně otevřou veřejnosti až od 19 hodin. Pro tuto jubilejní noc připravili muzejní pracovníci program, který návštěvníky provede historií chrudimské plovárny. Spát nebudou ani postavy z chrudimských pověstí spojené s vodou. Veřejnost se může těšit na setkání s hrdiny z pověstí Jez u utopeného a Červená studánka. Zastavení se zábavnými úkoly budou tentokrát nejen v budově, ale i před muzeem. Na své si přijde každý, kdo si bude chtít zarybařit, dozvědět se něco o čarovných bylinkách nebo se vyfotit u rybníka či na plovárně ve stylu známé knihy a filmu „Rozmarné léto“. Proto si nezapomeňte fotoaparát. Tím ale bohatý program zdaleka nekončí, připraveny jsou i další zábavné úkoly v ostatních prostorách muzea. Nedílnou součástí bude, jako už každý rok, slosovatelný kvíz o hodnotné ceny. Akci zakončí půlnoční překvapení, po němž se všichni odeberou do svých postýlek a pelíšků. Přijměte proto srdečné pozvání a nechte se vtáhnout do tajů chrudimské vodní historie.

V pátek 16. května zasedne do křesla pro hosta v Ležákách herec Otakar Brousek mladší. V šest hodin v podvečer. Festival tataráčků, oblíbené hospodské pochoutky, kterou však dobře umí udělat jen málokdo, začíná rovněž v pátek a potrvá až do neděle 18. května v Restauraci Na Kovárně v Luži.

V sobotu od půl deváté dopoledne proběhne v heřmanoměstecké Bažantnici hasičská soutěž. Opět stojí za povšimnutí, že se tento sport koná na zelené ploše a ne v centru města, kde je možné snadné zranění závodníků o betonovou dlažbu. V letošním roce se koná dokonce už 20. ročník této soutěže „O pohár starosty města“ a sedmý ročník soutěže „O putovní pohár Ondry Sachse“.

Zajímavou výstavu nabízí muzeum ve Skutči. Signum laudis totiž bylo jedno z významných rakousko - uherských vyznamenání a skvělý film o Velké válce. Ta trošku zaostává za tou Druhou, ale možná je důvodem rozpačitý pocit mnohých Čechů, kteří nedokážou být patřičně hrdí na své dědy a pradědy, kteří bojovali za svou vlast. A tou skutečně nebylo Rusko, dokonce ani tehdy ještě neexistující republika. Vyzdvihovat proto legionáře, kteří se de facto dopouštěli vlastizrady, je poněkud sporné. A právě bojujícím ve Velké válce se věnuje výstava v Městském muzeu ve Skutči. Není to zde jediná zajímavá výstava. Projít si můžete i tu, která se věnuje Čechům ve Skotsku za druhé světové války. Výstava představuje činnost organizace SOE v letech 1941 až 1945, kdy bylo připraveno 46 operací s nasazením 121 čs. parašutistů. Jejich cesta začínala většinou ve Skotsku - na tamních farmách, zámečcích a hradech, které se proměnily na speciální výcvikové školy.

Nicméně, chybu neuděláte, pokud zapomenete na chvíli, že existuje něco jiného, než zelenající se příroda. V blízkých i vzdálenějších lesích se teď ozývají narozená srnčata a s trochou štěstí zahlédnete i pruhované čuníky, jejichž máma na člověka opravdu neútočí, pokud se necítí ohrožena. Jako výtečný doplněk sezení na pasece a nicnedělání je právě kniha zmiňovaná v úvodu. Vančurovo Rozmarné léto se zkrátka neomrzí.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim - S blížícím se termínem podzimních voleb dostává předvolební kampaň některých místních politiků až groteskní nádech. Neúnavný kritik současné vládnoucí koalice, městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), navrhnul před pondělním zasedáním městského zastupitelstva projednat hned několik bodů, jimiž by se podle jeho názoru měli kolegové v zastupitelstvu zabývat.

Proti tomu je však věčný Málkův oponent, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který pro jeho návrh projevil pramálo pochopení a místo, aby nechal jednotlivé body projednat, rozhodl, že je zastupitelé vezmou pouze na vědomí. Má na něco takového starosta právo? Podle všeho ano. Odvolává se totiž na jednací řád zastupitelstva města, který praví, že je to právě osoba starosty města, která organizuje zasedání, stanovuje program a také způsob projednávání předložených materiálů. Řezníček se zároveň odvolává na neúplné podklady, které Málek ke svým návrhům předložil. Materiály prý třeba postrádají zhodnocení současného stavu věci nebo odůvodnění navrhovaných opatření.

Body, které Málek chtěl svým kolegům předložit, jsou následující: Vyvěšení státní vlajky Ukrajiny, Pořádek v centru města, Pocta Václavu Havlovi, Rozvoj cyklodopravy ve městě, Problematika nemocnice Chrudim, Jednací řád zastupitelstva města, Projektové záměry města pro programové období EU 2014 - 2020, Lokalita Skřivánek - zrušení prodeje pozemků a návrh nového postupu, a konečně i Zákaz výherních automatů a videoloterijních terminálů na území města. Nakolik tedy budou se starostovým návrhem neprojednávat tyto body souhlasit i ostatní městští zastupitelé, bude zřejmé po pondělním schvalování programu jednání. Schůze začíná ve velkém jednacím sále městského úřadu v Pardubické ulici ve čtyři hodiny odpoledne.  

Chrudim - Zdejší textilka Evona vykazuje po letech ztrát už třetím rokem zisk. Tvrdí to majitel firmy Lubomír Motyčka. Podle něj dosahuje jeho společnost ročně zhruba 100milionové tržby, přičemž zisk má dosahovat jednotek milionů. Podařit se to prý mělo díky omezení provozních nákladů, novému textilnímu sortimentu a vybudování vlastní prodejní sítě.

Motyčka to považuje za velký úspěch, protože když prý Evonu před čtyřmi lety přebíral, hrozil jí bankrot, a nyní se jí daří už třetí rok po sobě snižovat dluhy. Cesta k tomu nebyla podle něj jednoduchá - bylo zapotřebí odstavit málo využívané textilní stroje, modernizovat vytápění továrního komplexu a tím snížit náklady na energie, koncentrovat výrobu a zavést směnný provoz, a především přivést nový management firmy, který dokáže nahradit stagnující výrobu punčoch novým sortimentem. Evona zároveň ukončila spolupráci s privátními značkami, pro které vyráběla punčochy, a soustředila se na posílení pozice vlastní značky na trhu.

Textilka teď vedle punčochového zboží vyrábí také termoprádlo, legíny a spodní prádlo, což sice na jedné straně snížilo tradiční export zboží Evony do zahraničí, kde se v současnosti uplatňuje především na Slovensku, ale na straně druhé firma zvýšila odbyt svého zboží v tuzemsku, kde otevřela deset vlastních prodejen, podařilo se jí proniknout v Česku do některých obchodních řetězců a začala spolupracovat s obchody s bytovým a kusovým textilem Vesna, které rovněž patří Lubomíru Motyčkovi.

Prozatím největším problémem Evony je stav jejího zastaralého objektu, který pochází z přelomu 19. a 20. století a nachází se v samotném centru města, kam podle architektů v současné době nepatří, spíše do průmyslových zón na periferii města. Tyto hlasy zesílily zejména poté, co Chrudim investovala s pomocí evropských peněz zhruba čtvrt miliardy korun do okolní bytové zástavby pod chrudimským nádražím a počítala s tím, že se celá zdejší obytná zóna včetně areálu Evony promění v moderní bytově-administrativní komplex, tzv. brownfield. S tím ale majitel Evony Motyčka nepočítá a hodlá s výrobou i nadále zůstat v centru města. Tvrdí totiž, že je pro jeho firmu výhodnější textilku modernizovat postupně, než ji znovu postavit na zelené louce. Do generální rekonstrukce areálu Evony Chrudim bude přitom zapotřebí investovat desítky milionů korun.

Před čtyřmi lety, kdy Lubomír Motyčka Evonu Chrudim přebíral, zaměstnávala firma 140 lidí, v současnosti jich má 120. Tento stav se podle majitele firmy v poslední době mírně zvyšuje, stejně tak prý pozvolna rostou platy zdejších zaměstnanců.

Chrudim - Další prodej zanedbané nemovitosti ve vlastnictví města je na spadnutí. Po domu v Poděbradově ulici nebo vyhořelém bytu v Pardubické ulici našla nyní radnice nového majitele i pro oprýskaný dům na Žižkově náměstí. Schválit prodej teď ještě budou muset městští zastupitelé.

Do výběrového řízení se přitom přihlásili hned čtyři zájemci. Nejvyšší cenu, tři a půl milionu korun, ale nabídl jen jeden z nich. Je jím firma BW - Tomstav, která v současnosti sídlí na Resselově náměstí a zabývá se výstavbou infrastruktury, kanalizací pro obce a města, budováním cyklostezek, zemními pracemi a autodopravou.

[[img:chrn_fullwidth:136:Dalším úspěšným "zářezem" místostarosty Miroslava Tejkla je prodej zanedbaného domu na Žižkově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

O něco smutnější osud má ale budova na Palackého třídě, kterou město nabízí rovněž k prodeji. Jde o dům, který svého času sloužil jako škola nebo školní družina. Zde se do výběrového řízení prozatím nepřihlásil žádný zájemce. Zda se radnice vydá cestou prodeje s pomocí některé z realitních kanceláří, není prozatím zřejmé. V minulosti se však tento postup pokaždé osvědčil a podařilo se tak prodat třeba Charvátovu vilu, která dlouhá léta hledala také svého majitele.

Chrudim - Rada města se na svém posledním zasedání zabývala také účetními závěrkami a výročními zprávami společností, v nichž má radnice stoprocentní vlastnický podíl. Jedná se například o Městské lesy, Sportovní areály města Chrudim, nebo Technické služby. A právě v Technických službách (TS) došla dozorčí rada k zajímavým závěrům.

Pánové Roman Ratica, Jiří Císař, Milan Stehlík, Petr Steiner a Roma Schmidt totiž doporučili udělit řediteli Technických služeb Chrudim Zdeňku Kolářovi finanční odměnu ve výši dva a půl násobku jeho měsíční mzdy. Nakolik jde o přátelské gesto směrem k šéfovi TS, který musel zaplatit nemalou pokutu za své opilecké eskapády, zůstává záhadou. Faktem však je, že pánové z dozorčí rady svůj neobvyklý krok zdůvodnili tím, že ředitel Kolář si tyto peníze zaslouží především za kladný hospodářský výsledek, zefektivnění využívání majetku společnosti stejně jako za jeho obnovu a údržbu (TS nakupovaly třeba nový čistící vůz) a nakonec i vytváření pracovních míst pro veřejně prospěšné práce.

Jejich hodnocení účetní uzávěrky potvrzuje i nezávislý auditor Vladimír Keršláger, podle něhož jsou údaje v oficiálních materiálech zpracované podle skutečnosti a podávají poctivý obraz o aktivech i pasivech "Kolářova království". Ve výsledcích hospodaření společnosti se navíc pozitivně odráží dotace směřující sem z úřadu práce nebo dary poskytované dobrodinci útulku pro opuštěná zvířata. K poslednímu dni loňského roku byl zisk TS celých 961 tisíc korun.

Přijela se mě včera zeptat televize Prima, co bych řekl tomu, kdyby se rozestavěný hotel Bohemia nebo Jiruškův Domov pro seniory proměnily v ubytovny pro nepřizpůsobivé nebo romské spoluobčany. Je totiž známo, že jde v poslední době o velmi výhodný byznys, který neváhají některé podnikatelské subjekty rozjet bez ohledu na negativní dopady, které by to městu přineslo. Televizní štáb chtěl rovněž vědět, zda si myslím, že je vedení našeho města na něco takového vůbec připraveno.

Nezbylo mi, než uvést, že by to pro Chrudim v tak masovém měřítku znamenalo zcela určitě pohromu. Stačí si vzpomenout na chrudimský Bronx, z něhož se v 90. letech minulého století stalo za nečinného přihlížení radnice ghetto, ze kterého se všichni slušní občané našeho města museli odstěhovat, pokud jim byl život drahý a nechtěli riskovat, že budou jejich obydlí desetkrát do roka vyloupena. Zlikvidovat tuto "velkou ubytovnu" plnou špíny a pouliční kriminality, anebo alespoň minimalizovat škody tak velké koncentrace nepřizpůsobivých na jednom místě prakticky v centru města stálo Chrudim a ještě bude stát obrovské peníze. Kvůli Bronxu se v podstatě na řadu let rekordně zadlužila.

Kde se stala chyba? Hned na začátku. To když si město za starosty Nového zvyklo udělat z ulic, jako je Revoluční nebo Rooseveltova, odkladiště pro všechny asociály a problémové lidi, a soustředilo je do vcelku malého prostoru, aniž by s nimi nějak dál pracovalo. Nelze se proto divit, že se kdysi poklidná bytová čtvrť proměnila doslova v žumpu toho nejhoršího, co si lze představit. Bylo tedy jen otázkou času, kdy dojde i radnici, že je zdejší situace pro zdravý vývoj města dál neúnosná, a po letech nekonečných odkladů se pustí do díla. Ať už si moji spoluobčané myslí cokoliv, bylo štěstí, že v té době vedl radnici Jan Čechlovský, který neváhal využít všechny zákonné prostředky k tomu, aby nepřizpůsobivé obyvatele Bronxu podobně jako zlobivé žáky ve škole "rozsadil" a zabránil koncentraci tolika negativních elementů v jednom místě. Především jeho zásluhou odsud zmizeli ti nejproblémovější, kteří museli bez pardonu o dům dál.

Na tuto strategii navazovala další, a to revitalizace celého území, která přišla zhruba na čtvrt miliardy korun. Alespoň na konkrétních číslech vidíte, na kolik může počáteční nevšímavost města v případě nepřizpůsobivých občanů vyjít. Byla to zkrátka investice jako hrom, kterou budeme ještě nějaký ten pátek splácet. A v této fázi přišly, bohužel, pro někoho bohudík, další komunální volby (znovu se nechci nikoho dotknout, je ale třeba vidět věci reálně), které zamíchaly složením vedení radnice i politickými prioritami, a tak se Bronxu přestala na čas opět věnovat pozornost. Čechlovský už dávno seděl v poslanecké lavici, do Bronxu tekly evropské peníze a stavební firmy se tu pustily do díla. Jenže nová koalice chtěla mezitím šetřit stůj co stůj a rozhodla se proto zrušit detašované pracoviště Městské policie Chrudim v Revoluční ulici, nezbytný to prvek k ochraně rekordně velké investice, která zatím nemá v Chrudimi obdoby. A co se nestalo? Bronx se stal znovu hlučnější, špinavější, stoupla pouliční kriminalita a starousedlíci, kteří se těšili na návrat pořádku do jejich ulice, začali pociťovat marnost a beznaděj. Opět názorná ukázka toho, když se šetří na nepravém místě.

Jsem rád, že se v tomto mezidobí podařilo Chrudimským novinám na vzrůstající problémy v Bronxu upozornit a dvakrát rád jsem za to, že radnice zareagovala na někdy tvrdou kritiku tím nejsprávnějším způsobem - činnost detašovaného pracoviště chrudimských strážníků v Revoluční ulici zase obnovila. A do třetice kvituji s povděkem, že nezůstala jen u toho. Mimo jiné, i kvůli této lokalitě, navyšuje postupně počet městských strážníků a přichází s dalšími preventivními programy, které mají naučit v Bronxu místní komunitu nepřizpůsobivých občanů obstarávat si obživu prací. Z toho všeho vidíte, že jde opravdu o běh na dlouhou trať, v němž se nesmí ani na chvíli polevit.

A teď si představte (raději si to ani nechtějte představit), že by se za této situace rozhodl nějaký podnikatel, že promění Bohemku nebo bývalý pivovar v obří ubytovny pro sociálně nepřizpůsobivé občany. Co by asi nastalo? Má město vůbec nastavené kapacity na tak velký nápor problémů? Dovolím si tvrdit, že nemá, protože zatím jen dohání krok s problémy v Bronxu a v tichosti unikají jeho pozornosti další "tikající bomby" v okolí Resselova náměstí, kde mezitím vzniklo několik menších ubytoven s převážně romskou komunitou. Ano, hovořím o Resselově náměstí a památkové zóně města, které mají být chrudimskou výkladní skříní. I na takové situace je tedy nutné včas pamatovat a využívat všech zákonných prostředků k tomu, aby se město opět neproměnilo na základě vlastních chyb v hasiče, kterému nakonec nezbude nic jiného, než hasit požár a draze platit za vzniklé škody, kterým šlo předejít.

Zhruba tohle mělo z mého pohledu zaznít v televizní reportáži, kde na mě vyjde jedna věta, možná dvě. Je třeba jít do hloubky problému, nikoli jen po povrchu, a s tímto problémem uvážlivě pracovat. Tedy být připraven i na možné situace, na které se ptali páni reportéři. Šlo sice o hypotézu, která se mi zdá dost nepravděpodobná, přesto by měli naši radní co nejdříve zauvažovat nad určitou regulací obdobných ubytoven a hledat způsoby, jak toho zákonnou cestou v Chrudimi dosáhnout. Kdo je totiž připraven, toho nic nepřekvapí.

Chrudim - Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí bude i letos procházet postupnou rekonstrukcí. Chrám, jenž naposledy upravoval architekt František Schmoranz před více než sto lety, v minulosti chátral. S příchodem arciděkana Jiřího Heblta se však situace změnila.

Nejvýznamnější opravou posledních let je přitom změna střešní krytiny na presbytáři kostela, který se může pyšnit jedním z nejstarších krovů v celé České republice. Nevhodný a nepůvodní měděný plech nahradily pálené tašky. Tato krytina přitom prý dříve kryla celou střechu hlavní lodi gotického chrámu. Postupná rekonstrukce bude přitom probíhat ještě několik dalších let, protože finance na kompletní opravu farnost jednoduše nemá.

[[gal:2630]]

Letos se stejně jako v loňském roce rozhodla na opravy dominanty města přispět i chrudimská radnice, protože samotná katolická farnost by peníze sháněla jen obtížně. Půl milionu korun půjde na výměnu měděných plechů na jedné z bočních lodí. Arciděkan Heblt se přitom už do podoby chrámu zapsal opravou sanktusníkové věžičky před dvěma lety. Za Hebltova působení v Chrudimi proběhla i úprava vnitřních prostor budovy arciděkanství, kde se podařilo vybudovat nový farní sál, nebo opravy kostela svatého Michaela. Zde přišly za přispění města vyměnit okapy, aby voda stékající ze střech neproudila do základů původně hřbitovní svatyně, kde postupným vzlínáním docházelo k destrukci renesančních náhrobků, jimiž je kostel obložen. Opravy kostelíka v Michalském parku by měly, opět za finančního přispění chrudimské radnice, pokračovat i letos.

Chrudim - ČSSD sestavila tým mluvčích - stínových ministrů, kteří nyní budou komentovat a vymezovat se proti rozhodnutím resortů, které řídí jejich koaliční partneři z hnutí ANO a KDU-ČSL. V zákulisí má totiž docházet v koalici k velkým třenicím, kterým už nechce poslanecký klub sociální demokracie jen nečinně přihlížet. Přišel proto s nápadem na tým odborných mluvčí pro resorty, kde ČSSD nemá svého ministra.

Zajímavostí je, že se členem tohoto týmu stal chrudimský poslanec a městský zastupitel Jan Chvojka, který má komentovat resort ministerstva spravedlnosti, který řídí Helena Válková (ANO). "Jde o to, abychom se s ministry stýkali a přinášeli do této diskuse například nové programové body," komentuje úlohu "stínových ministrů" sociální demokracie Jan Chvojka, který je i místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD. Vedle něj se v nově vytvořeném týmu objeví poslanci Václav Votava, který bude hovořit do chodu ministerstva financí, jež řídí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude komentovat kroky ministra obrany Martina Stropnického (ANO), Jan Birke resort dopravy pod vedením ministra Antonína Prachaře (ANO), Robin Böhnisch má pohlídat ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), a konečně Jan Hajda má být oponentem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).