Pardubice - Sexy, plná energie a zároveň křehká žena s neskutečným hudebním talentem, taková je houslová virtuoska Gabriela Demeterová, která ve čtvrtek 16. února vystoupila jako host komorního souboru Barocco sempre giovane na Zámku v Pardubicích. Tato světová diva si vybrala k rozhovoru mezi několika přítomnými médii exkluzivně Chrudimské noviny.

Ačkoliv šlo o společnou premiéru, na kvalitě neubylo a koncert se stal opravdovým zážitkem. V přeplněném Rytířském sále čekalo na vystoupení naší největší houslové hvězdy více jak 150 diváků. V programu zazněly skladby od Henryho Purcella, George Philipa Telemanna a především od Antonia Vivaldiho.

Přestože byla Gabriela nemocná, jak se nám při rozhovoru svěřila, na jejím vystoupení nebylo znát nejmenšího zaváhání a podle svých slov si koncert velmi užila. Divákům jako poděkování za standing ovation a zaplněný sál dokonce zahrála přídavek, který si můžete poslechnout na konci našeho rozhovoru.

Gabrielo, jaký pocit máte z dnešního vystoupení, jak se vám spolupracovalo se souborem Barocco sempre giovane?

Bylo to úžasné. Byl to jeden z těch nádherných koncertů, kdy je zaplněný sál a lidé po koncertě tleskají ve stoje. Po celou dobu bylo cítit jak je publikum kultivované a to je pro mě jako pro interpreta opravdová satisfakce za zkoušení a dřinu, takže jsem nadšená. Pardubický soubor Barocco sempre giovane je prostě úžasný a já jsem za to ráda, protože v dnešní době jsou v klasice muzikanti často vyhořelí a unavení. Toto jsou naopak lidé, kteří jsou nadšení a reagují na jakoukoliv mou připomínku nebo poznámku a jsou za mě ochotní na pódiu položit život, takže je to pro mě úžasné obklopovat se a hrát s těmito mladými skvělými lidmi.

Dnes večer zazněly skladby především od Antonia Vivaldiho. Jakého autora nejraději hrajete vy?

Těch autorů je samozřejmě více. V mém žebříčku je však nejvýše postaveným asi J. S. Bach, pak mám velice ráda W. A. Mozarta nebo Antonína Dvořáka. Autorů je opravdu spousta, ale Vivaldi je úžasný tím, jak byl v baroku kreativní.

Dokázal pro nás zkomponovat úžasné houslové koncerty, i když ne každý nástroj má možnost tyto skladby hrát. Vivaldiho ráda volím, když si můžu vybrat. Dnes večer jsme od něho v první části koncertu hráli méně známe věci, ty známější kousky zazněly v druhé půlce.

Že jste fenomenální česká houslistka ví snad každý, ale že stejně bravurně ovládáte i violu, to lidé vědí už méně. Proč jste se rozhodla profesionálně hrát na další nástroj, není to až příliš náročné?

Opravdu to náročné je. Dnes jsem si i na sobě vyzkoušela a otestovala možnosti, kam až mohu zajít. Obvykle hraji na violu hned v úvodu, abych pak v klidu přešla na housle, ale dnes večer jsem nejprve hrála na housle a pak si v rychlosti odskočila pro druhý nástroj na který jsem nebyla rozehraná.

Bylo to náročné, ale ráda nabízím svým posluchačům něco nového a to nejen co se repertoáru týče, ale především chci ukázat divákům kontrast mezi těmito dvěma nástroji.

Ne každý si může dovolit během jednoho večera vystřídat dva nástroje a právě proto si myslím, že je to pro publikum zajímavé. Mám ráda výzvy a ráda se učím něco nového, proto ten druhý nástroj a je to i určité zpestření, užívám si ty změny, ale vždy se ráda vracím k houslím.

Jak dlouho vám trvá naučit se jednu skladbu, abyste byla na sto procent spokojená?

Na to opravdu není žádné časové ohraničení. Stejně tak nelze říci, kolik hodin denně trénuji. Je to absolutně individuální podle toho co právě hrajete a co cvičíte. Jsou skladby, které se naučíte za chviličku a během týdne je hrajete zpaměti, ale jsou skladby se kterými se moříte i několik měsíců a stále je co vylepšovat.

Vaší parketou je barokní hudba, díky svému sex-apealu a nasazení jste pro tuto hudbu získala mladé publikum, ale přesto, věnujete se i jinému hudebnímu žánru?

Vy mi lichotíte, to děkuji. Samozřejmě se pohybuji i v jiných hudebních žánrech a dělám to dokonce velice ráda. V brzké době mě čeká vystoupení pro společnost Mc´Donalds, kde budu hrát společně se skupinou Olympic. Spolupracovala jsem také na projektech s Michalem Pavlíčkem, Kryštofem nebo se skupinou Sto zvířat.

Takové fúze mám ráda a baví mě, ale musí to být spolupráce s kvalitními lidmi z daného oboru, to je pak radost. Také mě čeká 11. dubna velký koncert na Žofíně, kde představím známou filmovou muziku v nové aranži pro symfonický orchestr. Jedná se o můj velký projekt, který jsem připravovala řadu let a jsem ráda, že mé pozvání přijal i David Koller, který vystoupí s námi.

V té souvislosti se tedy musím zeptat jakou hudbu kromě barokní ráda posloucháte a jaké CD vám například teď hraje v autě?

Poslouchám snad cokoliv. Mám ráda jazz, pop i elektronickou hudbu. Největším favoritem je však Sting. Když jedu v autě se svým pejskem, tak mu říkám pustíme si strejdu Stinga a hned nám cesta rychleji ubíhá. Ale právě teď mi v autě hraje Beethoven, protože chystám projekt na jeho hudbu, takže výjimečně pracuji tentokrát i za volantem.

Vaší další velkou zálibou jsou zvířata a tak trochu i esoterika. Sama jste se jednu dobu výkladu karet věnovala. Navštěvujete kartářky?

Vykládat karty opravdu umím, dříve jsem se tomu i věnovala a bavilo mě to, ale ke kartářkám nechodím. Karty jsou zrádné, jde o médium, které se problémům věnuje jen povrchově. Mnohem intenzivnější je třeba ponořit se do meditace, tam máte rozhled mnohem větší. Dnes už ale karty nevykládám.

Mým znamením je Býk a jak proniknu u věcí pod povrch, tak už o ně pak ztrácím zájem, a hlavně, těch zájmů mám opravdu hodně. Miluji přírodu, mého pejska, kočky a koně. Jsem takový zvířatomil a zároveň je to můj životní styl.

Vaši posluchači by určitě rádi věděli co Vás čeká v roce 2012? 

Čeká mě určitě spousta krásných koncertů jak v České republice, tak v zahraničí. V nejbližší době se chystá důležitá věc v mé kariéře a to je vydání CD Brahmsova houslového koncertu. Toto CD nahrávám s Pardubickou filharmonii a s dirigentem Douglasem Bostockem.

Nahrávka vyjde 5. března v krásné knižní vazbě a jako bonus je k třetí větě tohoto koncertu natočen videoklip ve 3D, který se točil v Hrádku u Nechanic. Tak na to se opravdu moc těším, a pak také na velký koncert na Žofíně, kde představím filmovou hudbu. V tomto roce mě toho čeká opravdu hodně.

Prozradíte nám na závěr jaký je váš největší životní úspěch?

To se těžko říká. Z pracovního života je to asi vítězství v mezinárodní soutěži Yehudi Menuhina v Anglii z roku 1993. V osobním životě je pro mě největší úspěch právě to, co jsem dnes zažila tady v Pardubicích, a to je zaplněný sál a potlesk ve stoje. To je opravdu asi nejvíc. Moje nejvyšší meta je, abych vydržela co nejdéle se zdravím fyzickým i psychickým a mohla hrát pro lidi, tak aby je to těšilo.

Děkuji za rozhovor

Zde je videoklip z velké show v Sazka aréně v Praze a níže si můžete poslechnout zvukový záznam přídavku (bohužel nahrávka byl pořízena pouze telefonem) na čtvrtečním koncertě v Pardubicích.

Příloha: 

Autentický záznam Vivaldiho koncertu Gabriely Demeterové a Barocco sempre giovane na pardubickém zámku - 16. únor 2012

Chrudim - Přestupková komise ve Slatiňanech vyměřila chrudimskému místostarostovi Romanu Málkovi (KDU-ČSL) za přestupek pokutu čtyři tisíce korun. Jenže on ji teď odmítá zaplatit. Svého provinění se měl dopustit loni v květnu, když se přihlásil bez vědomí radních do výběrového řízení na pronájem sloupů veřejného osvětlení v Chrudimi pro reklamy a měl přitom zneužít informace, k nimž měl na radnici přístup. O Málka se proto vzápětí začala zajímat policie.

Místostarosta dokázal totiž díky tomu nabídnout o něco vyšší sumu než soukromá firma Hostalek - Werbung, která si už předtím sloupy od města dlouhodobě pronajímala. Namísto částky tří tisíc Kč za jeden poutač, kterou firma nabízela, přihodil Málek nečekaně za pronájem každého sloupu 125 korun navíc.

Potom ale svoji nabídku stáhl a namíchl tím takřka všechny chrudimské politiky. Musel se dokonce za svoje neodpovědné chování omluvit městské radě a vzápětí čelit trestnímu oznámení, které na něho pro podezření z porušení zákona o střetu zájmů podala opozice v městském zastupitelstvu.

Vyšetřování Málkovy kauzy se záhy ujal Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, který ji však po čase odložil s tím, že jde o přestupek, který loni v listopadu postoupil přestupkové komisi při MěÚ Chrudim. Málek totiž svoji "vítěznou" nabídku na pronájem sloupů stáhl ještě před jednáním městské rady, a to ho patrně zachránilo před možným naplněním skutkové podstaty trestného činu a daleko tvrdším postihem.

Místostarosta se poté během vyšetřování případu veřejně obhajoval tvrzením, že chtěl údajně svým návrhem zablokovat schvalování pronájmu, neboť nabídka soukromé firmy prý měla být pro město nevýhodná, a to přesto, že ji oproti předchozímu období ztrojnásobila.

Přestupková komise v Chrudimi nakonec ve věci nerozhodla kvůli možné podjatosti a postoupila ji svým kolegům ve Slatiňanech. Ti, aniž by Málka vyslechli, uložili místostarostovi pořádkovou pokutu ve výši 4000 Kč za přestupek proti pořádku ve státní správě.

Málek však se zaplacením pokuty nesouhlasí a prostřednictvím svého advokáta Josefa Seiferta vzkázal, že proti rozhodnutí přestupkové komise ve Slatiňanech podá odpor. Jeho advokát je totiž přesvědčen, že Málek svým slyšením a dalšími důkazy, které má údajně k dispozici, prokáže, že se nedopustil ani přestupku.

Chrudim - Město po půl roce vzdalo snahu pátrat po majiteli soch umístěných v areálu bývalého letního kina. Na obě díla, znázorňující ženské postavy, neexistuje totiž žádný doklad, nikdo se o ně i přes výzvy radnice nepřihlásil a nikdo je za několik desítek let fungování kina nezanesl do svého majetku. Podle všeho ale pochází z pardubického zámečku.

"Jde podle znaleckého posudku o věci, které mají určitou uměleckou i užitnou hodnotu a nestojí jen pár korun," říká chrudimský místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

"Proto jsme museli postupovat v tomto případě jediným možným způsobem, a to vyvěsit výzvu pro vlastníky soch přesně podle zákona," pokračuje Tejkl, který je povoláním právník.

Jak vzápětí dodává, o sochy se však nikdo nepřihlásil, ani neposkytl městu dokumenty o jejich původu, že by patřily někomu jinému. Proto teď nejspíš připadnou městu. Sochy jsou tedy zatím dál umístěny v areálu bývalého letního kina, který spravuje Chrudimská beseda.

"Jedná se o akademickou práci v duchu klasicismu, který byl u nás velmi populární ve 20. a 30. letech minulého století. Pokud by šlo o díla slavných autorů, byla by jistě zapsaná a komentovaná v literatuře. Z jejich zpracování lze však vysledovat, že jsou řemeslně dobře provedena. Odhaduji proto jejich současnou cenu zhruba na půl milionu korun za každou, pokud by ale o ně někdo projevil zájem," dodává s úsměvem chrudimský galerista Luboš Jelínek, který se sochami obchoduje.

Podle něj mají umístění soch do areálu kina na svědomí nejspíš buď dřívější organizátoři chrudimské kultury nebo ředitelé sousedního objektu Muzea.

"Mohlo to být někdy v 50. letech minulého století, kdy bylo zprovozněno letní kino a kdy se příliš na evidenci soch nehledělo. Tehdy bylo obvyklé, že se odněkud vzaly a přemístily na jiné, mnohdy i stovky kilometrů vzdálené místo, kam nepatřily. 

Takový může být i osud těchto dvou postav, který může vysledovat snad ještě stavební úřad, anebo pamětníci té doby či příbuzní tehdejších řídících činovníků kultury v Chrudimi," doporučuje galerista.

Nám se v této souvislosti podařilo zjistit, že v chrudimském letním kině byly původně instalovány sochy tři. Vedle stávajících dvou také sedící ženská postava, o kterou se zhruba před deseti lety přihlásila rodina Wiesnerových, jež doložila, že jí byla socha za komunistického režimu ukradena.

Z areálu však mohla být odvezena teprve nedávno, asi před třemi lety, kdy byly z její blízkosti odmontovány lavice pro diváky, což ji umožnilo naložit a přepravit na původní místo s pomocí těžké techniky.

Zbývající dvě sochy, o které se nikdo nepřihlásil, byly podle fotodokumentace okresního státního archivu instalovány v bývalém letním kině v Chrudimi už v době jeho otevření nebo hned těsně poté. Podle pamětníků sem byly převezeny na štráfce za traktorem uložené na písku, tedy přesně tak, jak je u soch obvyklé.

Z jejich výpovědi mělo časem také vyjít najevo, že sochy byly ukořistěny v pardubickém zámečku a převezeny z rozhodnutí tehdejších stranických aparátčíků do Chrudimi v rámci tehdejšího budovatelského nadšení. 

Chrudim - Majitelka nemovitosti čp. 1079 nad restaurací U Kapličky Olga Hošková nesouhlasí se závěrem znalce, který za jednu z významných příčin pohybu svahu nad jejich domem označil odtěžení zeminy na dotčeném pozemku těsně pod svahem, což mělo podle jeho závěru narušit jeho stabilitu.

"Nesouhlasím s tímto nařčením, neboť tu k žádnému odtěžení zeminy ani pokácení stromů, které tu nebyly, nedošlo. Pouze zde byla rozhrnována hlína, která se stále sesouvá jak na dům, tak i na garáž, a to v důsledku přetěžování silnice. Dokonce kvůli tomu dochází i k prasklinám v domě," namítá majitelka Olga Hošková.

Jak dodává, sama si v uplynulých letech několikrát na radnici na přetěžování sousední silnice těžkou technikou stěžovala. "Pořád se ale nic nedělo. Obdivuhodné proto je, že sem musela být povolána firma až z Brna, aby se vyjádřila ke stavu, o kterém tady už všichni dávno víme," pokračuje kriticky Hošková.

Havarijní stav podle ní nastal při výstavbě rodinných domků nedaleko odsud, kdy kvůli tomu kolem jejího pozemku, který je ve svahu, projížděla po strmé silnici těžká nákladní auta se stavebním materiálem a technikou.

"Před čtyřmi lety jsme proto požádali o uzavírku této silnice, když se začalo s dostavbou uvedených rodinných domů. Urgovali jsme město, žádali o dopravní značení, ale opět to nebylo nic platné," vzpomíná majitelka nemovitosti čp. 1079.

Poukazuje přitom na obdobný problém, který nastal před pěti lety na úpatí zdejší silnice, která se hroutila na její dům a z komunikace tehdy trčely trubky s plynem, kanalizace a elektřina. Musela kvůli tomu být proto v těchto místech postavena opěrná zeď.

"Je logické, že při stálém porušování povrchu silnice dochází přístupem vzduchu a vody do podkladové opuky k zvětrávání a degradaci a posouvání jednotlivých vrstev svahu a zdejší navážky.

Je velmi jednoduché někoho obvinit z něčeho, co vůbec neudělal. Tomu všemu mohlo být už dávno zabráněno, kdyby se věci začaly včas řešit a cesta přestala být využívána jako zkratka do sídliště Na Větrníku a okolních rodinných domů," uzavírá Olga Hošková.

My si jen připomeňme, že se radnice začala pohybem svahu nad restaurací U Kapličky zabývat poté, co se tu koncem loňského roku nepřirozeně nahnula pouliční lampa, jež svou polohou signalizovala, že se se svahem něco děje.

Radnice proto nechala veřejné osvětlení odstranit a následně sem pozvala odbornou firmu Balun z Brna, aby stav svahu včetně komunikace s narušenou krajnicí posoudila. A výsledek? Nekompromisní verdikt zabezpečit stabilitu svahu.

Město, které momentálně nemá na tuto investici odhadovaných šest milionů v kase, zde proto alespoň zřídilo zákaz vjezdu, který si pojistilo výstavbou betonové zábrany, a v místě, kde srážková voda nejvíce zatékala pod vozovku, opět odklonila další betonovou překážkou.

Podle místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) se radnice další investice do zabezpečení svahu nad restaurací U Kapličky nezříká, avšak v letošním roce s ní už nepočítá.

Níže doslovný komentář Olga Hošková:

Příloha: 

Pumberka-O Hoskova.pdf

Hlinsko - Občanská demokratická strana na Havlíčkobrodsku nevybrala mezi sebou žádného kandidáta pro letošní senátní volby a starostka Hlinska Magda Křivanová tak zatím zůstává jedinou kandidátkou této politické strany v primárních volbách.

Členové ODS na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku se mají nyní ke kandidatuře Křivanové vyjádřit v tajném hlasování do konce února. Výsledek primárek přitom chystá ODS zveřejnit začátkem března.

Při vzniku Chrudimských novin a zakládání jejich rubrik jsem se kolegů v redakci zeptala, pro jakého čtenáře jsou noviny určeny. Bylo mi řečeno, že pro nejširší veřejnost. „Máte tam něco pro ženy?“ Nejprve tázavé pohledy a potom následovala otázka: „A co by sis jako představovala?“

Vzpomněla jsem si na heslo, které užíváme s děvčaty, když vyrážíme na několikadenní výlety na kola „Holky sobě!“. „No, třeba něco o vaření.“ Po delší odmlce mi bylo řečeno, že není žádný problém založit rubriku RECEPTY.

„Tak si to ale budete psát. O vaření nic nevíme, tak nemůžeme přispívat.“ Byla to výzva. Proto jsem se zamyslela nad tím, co by vlastně tato rubrika měla přinášet.

Přiznám se, že když mě nenapadá, co o víkendu uvařit, nahlédnu do internetu pro inspiraci. Většinou volím recepty od čtenářů nebo vyhlášených kuchařů a navíc si čtu diskuzi, abych měla jistotu, že recept odpovídá poživatelné krmi.

Pro naši rubriku RECEPTY jsem zavzpomínala na jídla, která vařím podle rodinných receptů nebo nebo získaných od svých zahraničních přátel. Pokud takové jídlo vařím, vezmu si fotoaparát a snažím se zachytit, co právě tvořím. Po prvních pokusech se ke mně připojily i kolegyně a tuto rubriku pomalu naplňujeme i jako výzvu našim mužským kolegům.

O čem má být? Právě jako inspirace pro oběd či večeři, nebo přinést zajímavost v našich krajích ne zcela obvyklou. Vaření je sice u nás většinou doména žen, avšak jsou muži, kteří se v kuchyni vyznačují svými specialitami.

Rubrika může sloužit i jako archiv našich receptů, které máme zapsané na promaštěných papírech a po čase obtížně čitelných. Pokud někomu chceme recept předat, stačí mu dát internetovou adresu a máme práci o jedno přepisování lehčí.

Rády bychom, aby se zde připojil každý, kdo něco zajímavého vaří a podělil se s ostatními o další zajímavý tip. Pokud sami vyzkoušíte některý z receptů již uvedených, napište do diskuze pod recept svou zkušenost či připomínku.

Kde rubriku najdete? Ve spodní části novin pod ikonou (obrázkem) misky s metličkou a nápisem Recepty.

Jak můžete přidat svůj recept? Napište jej dle následující struktury: název, podtitul (o jaký pokrm se jedná, popřípadě jeho historii či zajímavost), suroviny, postup, případně fotografie přípravy a pokrmu a zašlete na adresu redakce: redakce@chrudimskenoviny.cz

Vím, že každý, kdo vaří, ač rád či nerad, má své jisté tipy, které vždy ostatní nadchnou, ať už se jedná o specialitu, či běžné jídlo nebo nápoj.

Těším se na Vaše recepty, dámy, i na Vaše speciality, pánové.

Chrudim - V sídlišti U Stadionu u přechodu pro chodce v blízkosti lávky spojující sídliště se sousedními sportovišti ohrožovala několik dní kolemjdoucí chodce a projíždějící auta nebezpečně nakloněná a uvolněná dopravní značka. Město na ni museli upozornit místní občané.

"Je velmi nutné tuto ceduli pořádně upevnit, než se něco stane," stěžuje si zdejší obyvatelka Brožková. Upozorňuje zejména na skutečnost, že zmíněnou cestu často využívají školáci a děti, které se na značce nezřídka i houpají. Ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář v reakci na to slíbil zjednat nápravu.

"U přechodu jsou nainstalované dva nové sloupy. Čekali jsme, než zatvrdne beton, a do pondělí zde namontujeme nové značky a tu stávající odděláme," uvádí ředitel Kolář.

Pardubice - Členka Strany zelených Zdeňka Plecháčková napsala správcům tzv. Švýcarských fondů, aby neposkytovali městu peníze na přestavbu prostoru před pardubickým hlavním nádražím. Pardubice přitom od fondu očekávají na svůj záměr dotaci ve výši až 90 milionů korun.

Přestavba okolí vlakového nádraží, která má podle projektu propojit vlakové nádraží s autobusovým, je spočítána na zhruba 135 milionů Kč, a je na ni už vydáno stavební povolení. Jediné, co zatím realizaci schází, jsou peníze.

A právě Plecháčková ze Strany zelených chce teď rozjetý projekt zastavit. Vadí jí zejména celkový úbytek zeleně v tomto prostoru, což má mít na svědomí nová silnice za lihovarem v blízkosti skateparku a sídliště Závodu míru, a v neposlední řadě také další parkoviště před nádražím.

Že to mladá politička myslí vážně, dokázala už tím, že napsala správcům fondu a současně i ministerstvu financí, u kterých si stěžovala nejen na předražený projekt, ale především na úbytek městské zeleně na úkor nových betonových ploch.

Aktivity Zdeňky Plecháčkové znepokojují pardubický magistrát, který s ní chce o projektu vyjednávat. Jenže ta zatím jakoukoliv dohodu s městem odmítá.

Chrudim - Většina primářů chrudimské nemocnice je proti jmenování bývalého bankéře a politika Ivana Pilipa a bývalého šéfa havlíčkobrodské nemocnice Josefa Pejchla do řídících orgánů krajských nemocnic včetně té v Chrudimi. Sepsali už kvůli tomu dokonce otevřený dopis, který adresovali vedení kraje, neboť je prý zneklidňuje předchozí působení jmenovaných lidí.

Za všechny promluvil primář chirurgického oddělení Vladimír Ningera. "Domníváme se, že by tito pánové asi v tuto chvíli nebyli pro nemocnici přínosem. Každopádně bych uvítal, kdyby byli vybíráni lidé, o nichž by nebyly uváděny takové informace jako o těchto pánech," namítá Ningera.

Naráží tím zejména na Josefa Pejchla, který vedl nemocnici v Havlíčkově Brodě v době, kdy se "proslavila" sérií tzv. heparinových vražd.

Jenže krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Martin Netolický (ČSSD) vkládá do Pilipa s Pejchlem velké naděje. Podle jeho vyjádření jsou oba zkušenými top manažery, kteří budou umět vyřešit ekonomické problémy krajských nemocnic.

"Ivan Pilip působil v minulosti jako ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky a chtěli bychom s ním především řešit nepříznivou ekonomickou situaci našich nemocnic. Působil dlouho v evropských institucích, takže nám může být hodně nápomocen.

A Josef Pejchl? To je typický krizový manažer. Jeho jmenování členem představenstva bylo už valnou hromadou schváleno," uzavírá krajský radní.

Doba překotných rozhodnutí nese nyní svoje trpké ovoce. Příkladem je současné odmítnutí Evropské unie dotovat rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí, na kterých vydělává soukromá rakouská firma, ačkoliv o peníze žádají radnice, jejichž sítě nesplňují standardní evropské normy.

Pamatuji doby, kdy se z tohoto systému za halasného povyku ostatních radnic vymanila Skuteč, která se rozhodla s vodou hospodařit samostatně. Ukrojila totiž ze sousta, které bylo později předhozeno zahraničnímu zájemci tehdejšími zástupci měst a obcí za dlouhodobý pronájem a příslib tučné prebendy v dozorčích a správních orgánech nově vznikající společnosti.

Už tehdy proti tomu někteří regionální politici, v Chrudimi například sociální demokrat Jaroslav Trávníček, důrazně varovali, že to v důsledku povede ke zdražení vody na úkor obyčejného spotřebitele. Podle všeho to vypadá, že měli tenkrát pravdu.

Skuteč by dnes v evropském tendru obstála s naprostou samozřejmostí. A ostatní radnice, jež jsou v "holportu" s rakouskou společnosti? Obracejí teď zrak ke státní kase, jako jediné možné spáse, a samozřejmě také na samotné vodárny.

Pokud se tento scénář naplní, může to už tak drahou vodu na Chrudimsku opět zdražit, a co soukromému podnikateli nezasanovala Evropská unie, bude teď paradoxně z našich daní zachraňovat český stát.