Velikonoce jsou nejdůležitější svátky křesťanského roku. Předchází jim období velkého postu, kdy každý věřící zachovává zvláštní předpisy stran příjmu jídla, účastní na zábavách, svatbách a dalších obřadech.

Dnes tedy slavíme tzv. Zelený čtvrtek,  první den velikonočního tridua - třídenní. Dopoledne se v katedrálách světí oleje, které jsou celý následující rok používány při křtech, svěcení kněží, udělování svátosti posledního pomazání a biřmování. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš Kristus ustanovil slavení Eucharistie, následně Jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně. Zvony „odletí do Říma“ a až do Bílé soboty se neozvou.

Zítra následuje Velký Pátek, který je dnem přísného postu. Nejí se maso, neslaví se mše svatá, věřící rozjímají nad smrtí Krista. V některých zemích je i tento den dnem pracovního klidu. Také u nás byly snahy o zavedení, ale nakonec z nich sešlo.

Kolem třetí hodiny odpolední – hodina smrti Krista Pána – se katolíci scházejí v kostele, kde na oltáři zcela chybí oltářní plátna a zcela jakékoli květiny. Ve velkopátečních obřadech poté uctí svatý Kříž, přijmou Tělo Páně, které bylo knězem konsekrováno na Zelený čtvrtek a rozcházejí se domů.

Dalším dnem třídenní je tzv. Bílá sobota. Celý den chodí věřící lidé do kostela k Božímu hrobu, kam byla přenesena Nejsvětější svátost – Tělo Kristovo pod způsobou chleba, aby rozjímali Jeho smrt a vzpomínali na své hříchy, které tuto smrt způsobily. Často přinášejí květiny a celý hrob je pozdě odpoledne zahrnut čerstvými květy.

Večer, správně až po setmění (protože podle křesťanské i židovské tradice následující den začíná po západu slunce) se konají obřady Bílé soboty. Kněz světí oheň, od nějž poté zapaluje paškál – velkou velikonoční svíci, do níž postupně zapichuje čtyři kadidlová zrna. Svíce symbolizuje Krista a bude křesťany doprovázet od narození – křtu, až po smrt – pohřeb. Zapaluje se také při každé svatbě, která se v kostele koná.

Svěcení paškálu

Kněz rovněž posvětí vodu, jež bude použita při křtech a nalita do kropenek, do té chvíle suchých.

Poté následuje mše svatá s mnoha čteními, která se vztahují k slibovanému mesiáši – Ježíši Kristu.

Slavnost Kristova zmrtvýchvstání, vítězství nad smrtí může začít. 

Zvony se vrátí z Říma, znovu se ozvou varhany a velikonoční třídenní končí, doba velikonoční však začíná. Pro mnohé končí Velikonočním pondělím, katolíci ji však slaví až do Seslání Ducha svatého, což je letos 27. května.

Stalo se už tradicí, že na Vánoce bývá kostel plný. Především na půlnoční mši svatou. Velikonoce zůstávají opomíjené. Přitom se jedná o svátky daleko důležitější. Najděme se čas a alespoň jeden z výše zmiňovaných dnů kostel navštivme. Nemusíme být věřící katolíci, ale žijeme ve střední Evropě, k níž křesťansko-židovská tradice neodmyslitelně patří. Nechceme-li, aby nás převálcovaly zvyky nové, musíme dobře znát ty, které byly nade vše drahém generacím našich předků. Trochu jim to dlužíme.