Podle posledních údajů existuje v ČR více než 400 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, sběrné dvory najdete v každém městě. Kontejnery jsou už doslova tam, kam se podíváš. Proto je chování lidí, kteří zamořují naši přírodu odpadem, a vozí zbytečně auty svůj „bordel“ do prostředí lesa, nepochopitelné. 

Mnohdy to nemusí být jen příroda a nepořádek překračujeme i v městském prostředí, jak ukazují fotografie ze sobotního dopoledne v Široké ulici. Technické služby pravidelně nechávají úklid na polední hodiny, a to zřejmě jako názornou ukázku pro všechny, kdo si dokáží uvědomit, že je zde něco špatně.

Cílem projektu „Ukliďme Česko" je uklidit okolí a také inspirovat různé zájmové skupiny. Nepořádek pomáhají každoročně z přírody vytřídit desítky tisíc dobrovolníků napříč Českou republikou. Do této akce se zapojují dobrovolníci i z našeho města. Nedávno jsme mohli v Chrudimských novinách číst o přínosném úklidu Kopanice, a to z vlastní iniciativy občanů a bez projektu.

V tomto roce 2019 je úklid naplánován na 6. dubna a hlavním tématem jsou pneumatiky. No myslím, že to jde i bez tématu a hlavní je uklidit na místech, kde to má smysl. Před dvěma lety jsme uklidili alej ve Vlčnově. na fotografii jsou zachyceny pneumatiky, které jsou všudypříromné. Měli jsme slíbeno od vedení Zdravého města vysekání křovin a náletů, aby bylo přeci obtížnější nenápadně vytvářet černou skládku. Sliby, chyby! Nic se nestalo a během roku bylo vše zase při starém. Takže zde byla práce víc jak marná, neukázněných lidí neubyde, ale dobrovolníků v tomto případě ano.

Krásný pohled je na upravený chodník před známou kavárnou ve Štěpánkově ulici, takže takhle to smysl má, je to jenom v lidech. Odpad nepatří do přírody ani do ulic, a tak díky dobrovolníkům, kteří každoročně pomáhají a upozorňují na to, že s odpadem lze správně nakládat a prostředí kolem nás může vypadat i lákavě. 

Chrudim – Přestože mnozí řidiči na území města srdnatě porušují dopravní předpisy a jezdí rychlostí vyšší, než se smí, střety s chodcem a vážné dopravní nehody by bylo možno spočítat na prstech jedné ruky. Radnice i tak uvažuje o zvýšení míry šikany šoférů, kteří už teď „dotují“ státní a tím i městské kasy víc, než je nutno. V ulicích Chrudimě proto budou korzovat radary.

Minulé vedení města sice do jisté míry „prokoučovalo“ budování radarové budky ve Václavské ulici na Vlčí hoře, to ale neznamená, že současná radniční koalice myšlenku opustila. Dojde však na její rozvinutí. Radarová jednotka bude nejspíše přesouvána na různá místa tak, aby nikdo z šoférů netušil, kde se zrovna měří.

Podporu tomuto záměru vyjádřili i členové dopravní komise rady města. Důvodem jsou údajné požadavky některých občanů, aby město měření rychlosti řešilo. Předběžně stanovená místa vycházejí z žádostí na zlepšení stavu v daném místě. Mezi tato místa patří třeba Markovice – v místě mezi křižovatkou na Sobětuchy a firmou Rulík, Václavská ulice – v místě od křižovatky ulice s ulicí Vlčí Hora, ulice Topolská - u křižovatky s ulicí Čavisovskou, ulice Novoměstská - u přechodu pro chodce u základní školy a ulice Rubešova v prostoru nad lávkou pro pěší. Předpokládá se umístění několika měřících míst, mezi kterými bude kolovat radarové zařízení.

Kolik nehod s fatálními následky se v těchto místech událo a stála za nimi nepřiměřená rychlost, radnice prozatím nezveřejnila. Stejně tak je záhadou, kolik tato opatření městské kase vynesou. Peníze by prý neměly končit jen v rozpočtu města. Vytvořen tak bude nejspíše samostatný fond. Z něj se zafinancují nespecifikované úpravy pro bezpečnost silničního provozu.

Chrudim – Nové parkoviště a zázemí pro cyklisty, které začalo vznikat ještě za minulého vedení města, je v provozu. Především cyklisté ocení myčku na kola, základní nářadí a hustilku. Nemilou zprávou však je, že nedaleký a oblíbený singltrek prozatím využívat nelze.

Ani Podhůře se totiž nevyhnula kůrovcová kalamita. V lese se tak buď těží, nebo hrozí, že vyschlé stromy spadnou přes pěšinku, po níž se obvykle prohánějí cyklisté. Kdy lesníci opět dovolí kolařům využívat singltrek, není zatím jisté. V letošním roce se totiž dá očekávat, že kůrovec vinou příznivých podmínek, „zakousne“ ještě větší množství stromů.

[[img:chrn_fullwidth:15745:]]

V těsném sousedství parkoviště a zázemí pro cyklisty měla vyrůst také nová lesovna. Ta by posloužila i školám a školkám. Bohužel, peníze na její výstavbu nejsou a hned tak nebudou. Obdobný osud má prozatím také cyklostezka, jež snad někdy v budoucnu spojí město a rekreační část městských lesů.

Chrudim – Opravy nejvýznamnějšího zdejšího chrámu, arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, zdaleka nekončí. Desetiletí komunistické devastace se na něm podepsaly a farnost nyní musí s neutěšeným stavem svatostánku něco dělat. Čtyřicetiletý výpadek v údržbě a především příjmech na ni, znamená shánět finance i jinde, než ve vlastních zdrojích.

„Začátkem roku nastoupil do farnosti na pozici investičního technika Oldřich Kutil. Jeho pracovní úvazek stanovilo a finančně zajišťuje Biskupství královéhradecké. Pracovní náplní pana Kutila je koordinace všech přípravných prací pro získání dotace z Norských fondů a další administrace projektu. V současné době firma Inreco – Ing. Rohlíček zpracovává projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Projektant již provedl průzkum věží a průčelí a geodeti celý objekt zaměřili. Jelikož stavební projekt je finančně nákladný - 1,2 milionu korun, jednáme v této době o úvěru, s jehož pomocí ho zaplatíme. Jde o půjčku ve výši 750 000 korun a budeme ji splácet necelé tři roky,“ uvádí k dalším plánům na rekonstrukci kostela arciděkan Jiří Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:2621:POPISEK]]

„Vše v této věci bylo konzultováno s pastorační i ekonomickou radou. Také Biskupství královéhradecké, zejména v osobě biskupa Jana Vokála a diecézního ekonoma, tento projekt podporuje. Právě spolu s panem biskupem jsem v uplynulých dnech jednal se zástupci Pardubického kraje a čeká mě též jednání s Městem Chrudim,“ říká arciděkan Heblt.

[[img:chrn_fullwidth:15421:]]

„Oldřich Kutil v těchto dnech vybírá poradenskou společnost na zabezpečení komplexní administrace žádosti o podporu z NF. Tato firma má zajistit celý proces správného podání žádosti. Jedná se o mnohostránkový elaborát obsahující různé parametry, podle kterých norská strana náš projekt vyhodnotí. Jednou z důležitých náležitostí je také zajištění norského partnera našeho projektu. Očekáváme, že výdaje spojené s podáním žádosti se vyšplhají ke 150 000 korun,“ přibližuje arciděkan současný stav.

„Inspirovali jsme se v Luži, kde se podařila obnova poutního chrámu právě díky tomuto programu, který pomáhá snižovat ekonomické a sociální rozdíly v evropském hospodářském prostoru. Tento typ podpory je určen pro příjemce ze zemí střední, východní a jižní Evropy a nazývá se Revitalizace movitého a nemovitého kulturního dědictví. Za náročných podmínek, což je náš případ, umožňuje grant získat až 1,5 milionu Euro. Vypsání výzvy z Norských fondů se očekává ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Poté podáme zpracovanou žádost, a pokud uspějeme a obdržíme dotaci, začneme připravovat realizaci stavby. V ideálním případě bude zahájena v roce 2020,“ uzavírá chrudimský arciděkan Jiří Heblt.

Chrudim – Týrání zvířat je obrovským problémem, který svými důsledky a krutostí zasahuje celou společnost. Chrudimáků se před třemi lety výrazně dotkla medializace týraných poníků na zdejší Salvátorské pouti. Radnice s tímto případem nic neudělala, nyní se však možná blýská na lepší časy.

Katalyzátorem veřejné diskuse na toto téma byl příjezd show s názvem „Cirkus bude“ skupiny Mistral. Ta se tradičně usídlila na louce vedle OC Tesco a začala zvát na svá představení. Cirkus je to pro mnohé netradiční, protože v něm vystupují pouze lidé. Zvířata tu diváci nenajdou. Na absenci zvířat si tento projekt postavil i svou prezentaci, která mu přináší mnoho plusových a také něco mínusových „bodů“. Není totiž žádným tajemstvím, že v cirkusech dochází k týrání živých tvorů. Pozdější dětský smích při vystoupení cvičeného tygra je vykoupen neuvěřitelným utrpením této šelmy při předchozí drezůře. V této souvislosti vznikla celá řada občanských iniciativ, která má za výsledek reálné úvahy o zákazu zvířat v cirkusech na území České republiky.

Část Chrudimáků na sociálních sítích nevěřícně kroutí hlavou nad cirkusem, v němž nefigurují žádná zvířata. Snaží se též bagatelizovat týrání, k němuž však prokazatelně za plachtami „šapitó“ dochází. Samotní majitelé cirkusů se také snaží veřejnost přesvědčit, že jejich zvířata se ve stísněných prostorech svých klecí mají dobře a nijak při výcviku nestrádají. Občas se na jejich stranu postaví i známí novináři.

Mezi odpůrce „tradičních“ cirkusů se zvířaty patří zdejší Piráti. Právě oni by mohli iniciovat vyhlášku, která zamezí dalšímu účinkování týraných zvířat pod cirkusovými stany a na chrudimské pouti. „Tento "tradiční" typ cirkusů je přežitek a nevyhnutelně míří na smetiště dějin - svět cirkusů se vyvíjí směrem new cirkus typu LaPutyka. Tedy ne skrze šikanu a trápení zvířat, ale skrze um a talent lidských účinkujících,“ myslí si pirátský místostarosta Aleš Nunvář.

Chrudim – V pondělí 25. března se scházejí městští zastupitelé, aby projednali 13, respektive 14 předložených bodů. Jednání to bylo překvapivě stručné a na místní poměry i věcné. Krátce po šesté hodiny večerní se tak politici i ne příliš hojně zastoupená veřejnost mohli odebrat domů. Ještě před tím však v závěrečné rozpravě došlo na možný prodej městského domu ve Fortenské ulici.

Předsedající starosta František Pilný (ANO 2011) nejprve přítomné seznámil s materiálem, který dostávají takzvaně „na stůl“. Šlo o volbu určeného zastupitele. Původně měl tuto funkci zastávat opoziční zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který má pro ni profesní předpoklady. Vedení města se však nyní rozhodlo jinak a na tento post protlačilo místostarostu, strojního inženýra, Aleše Nunváře (Piráti). Přes odpor komunistů, který se projevil v pozdějším hlasování, byl pirátský místostarosta zvolen.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Následovalo tradiční představení rozpočtového opatření. Tady došlo na kolizi názoru členů finančního výboru zastupitelstva a nejužšího vedení města. Výbor totiž nedoporučil přesunout peníze na výstavbu skateparku u Tesca, starosta Pilný naopak jeden a půl milionu převést chtěl.

[[img:chrn_fullwidth:15671:]]

Aleš Nunvář zdůraznil, že původní cena, s níž kalkuluje projektová dokumentace k výstavbě skateparku, je zbytečně vysoká. Radnice projekt nechala přepracovat, přičemž stanovila maximální výši nákladů. Ty by měly být nejvýše šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15613:]]

V diskusi k tomuto bodu také zazněly výhrady zastupitele Petra Řezníčka (SNK – ED) k odměnám předsedů osadních výborů. Dotazovaný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nedokázal uspokojivě vysvětlit, kde město peníze vezme. Stále prý probíhají diskuse a jednání. Řešit tyto záležitosti však bude, dle slov šéfky Finančního výboru MěÚ Chrudim Hany Vránové, rada města, nikoli zastupitelstvo.

Kuriozní situace nastala při schvalování dotací do sportu. Ačkoli se předseda sportovní komise rady města Tomáš Vondráček (ČSSD) snažil přítomné přesvědčit, že hlavním kritériem při rozhodování, komu peníze přiznat, je míra zapojení mládeže a dětí, následná připomínka zastupitele Libora Pilaře (SNK – ED) toto vyvrací. Okresní sdružení hasičů totiž žádalo město o 10 000 korun na organizaci soutěže pro děti a mládež. Sportovní komise jim „přiklepla“ pouhou tisícovku. Podle Pilaře, který velí hasičům v Topoli, jim za jednoho Palackého vyplňování papírů nestojí a město si peníze může klidně nechat.

Osobností města Chrudim se stanou jak Václav Cibulka, tak Oldřich Chleboun. Rovněž dotace Centru J. J. Pestalozziho schválili zastupitelé bez potíží. Došlo zde však ke vtipnému přeřeknutí předkladatele, kterým byl místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Místo „neinvestiční dotace“, Pirát prohlásil dotaci za „neinsolvenční“. Bývalý starosta Řezníček varoval před případným odpouštěním nájmu Centru v azylovém domě – ten je totiž v majetku města. Vykazované náklady bývají součástí žádostí o dary a dotace. Centrum J. J. Pestalozzi v nich každoročně oslovuje potenciální dobrodince. Snížení nákladů tak, paradoxně, může vést i ke snížení příjmů, což na hraně balancujícímu Centru příliš nepomůže.

Městská sportoviště od města obdrží zdarma projektovou dokumentaci na další rozšíření wellnes prvků v místní sauně. Aleš Nunvář upřesnil, že se tu chystá především úprava převlékárny. V budoucnu však sportoviště plánují také modernizaci sprch a sociálního zařízení. Zdarma Luděk Marousek dostane i projektovou dokumentaci k výstavbě skateparku. Případné obavy z rušení nočního klidu, jež vyslovil zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jsou prý neopodstatněné. Hřiště pro „skejťáky“ nemá být osvětlené a žádné noční akce se tu konat nebudou.

[[img:chrn_fullwidth:15741:]]

Následně byly s kosmetickými změnami schváleny osadní výbory v novém složení a proběhla též volná diskuse. Tady byl Řezníčkem zmíněn minule avizovaný prodej městského domu ve Fortenské ulici. Ten je údajně obydlen především sociálně slabšími a případná změna majitele by pro ně mohla být katastrofální. Místostarosta Lichtenberg však své kolegy ujistil v tom, že město bude postupovat s maximálními možnými ohledy a citlivostí. Radnice navíc vůbec není definitivně nakloněna prodeji. Chystá se totiž schůzka s obyvateli domu a ta podle všeho rozhodne o jejich osudu.

Starosta František Pilný nikdy nepatřil k zastáncům výstavby podzemního parkoviště. Před tím, než usedl do židle nejvyšší, bylo jeho krédem „...hlavně ať už ta díra zmizí...“. Míněna je, pochopitelně, díra před Bohemkou, s mikví, nebo bez. Parkoviště může být klidně nadzemní, odšpuntovat situaci, jež nikomu příliš radosti nedělá, je třeba.

Po volbách však starosta otočil, k nelibosti té části veřejnosti, která slovo „urbanismus“ považuje za vědu o spoluobčanech s příjmením „Urban“. Tedy lidí, jimž je veřejný prostor natolik lhostejný, že klidně překousnou nevzhledné plastové květináče na Resselově náměstí, okudlané stromy v Novoměstské ulici a nadzemní parkoviště před hotelem. Toto řešení přitom zdaleka neumožňuje využít potenciál místa, na němž by mohl stát podzemní parkovací dům až pro 160 aut.

Františku Pilnému začalo, nebo možná nezačalo (to ukáže až finále této prapodivné frašky) být jasné, že je třeba zaujmout postoj zcela odlišný a hbitě tedy vstoupil do jednání s Jiřím Mařasem, který zastupuje majitele hotelu. Začal se bít za parkoviště podzemní, odborníci jásají, právníci už tolik ne. Dobře vědí, že průšvih kapitálních rozměrů je na obzoru. Musí si toho být vědom i sám Pilný: podle platné legislativy není možné, nechat si cokoli postavit od soukromé společnosti bez výběrového řízení. Jen na okraj – starosta se také nenamáhá veřejnost seznámit se zdroji, do nichž sáhne, aby celou „legraci“ zaplatil.

O tom, proč jsou sny a plány vládnoucích pánů naprosto mimo realitu a za hranou právního řádu, psali jsme před pár dny. Po nás iDnes a Chrudimský deník.

Dalším průšvihem je smlouva, kterou za vlády minulé radniční partičky město s majitelem hotelu uzavřelo. Stojí v ní všelicos, jedna věc však nikoli – není zde uveden termín, dokdy má být se stavbou podzemního parkoviště na městských pozemcích hotovo. Případný soud by nejspíše dal zapravdu zástupcům Homa holdingu a pořádně umyl pozadí zástupcům města. Sepsat a odsouhlasit takovou smlouvu, může snad jen mentálně retardovaný jedinec, nebo diletant.

Starosta Pilný má bakaláře z práv na Masarykově univerzitě. Dobře ví, co ho v případě soudních tahanic čeká.

Jak z toho ven?

František Pilný bude ve svém boji pokračovat až do konce. Je přece nový, akční a schopný věci řešit... Záda mu kryji opravdoví „odborníci“ z řad Pirátů. Na konci však „rezignuje“, protože všechny možnosti, dle něj, selžou a nezbude, než podlehnout hlasu prostých lidí – ty ve vedení města zastupuje nejznámější místní vousáč a zaměstnanec bývalého majitele hotelu Petr Lichtenberg, a přistoupit na návrh Homa holdingu.

Před Bohemkou vyroste nadzemní odkladiště aut jako další ukázka promarněné příležitosti, navýšit počet parkovacích míst v našem městě.

Opona padá, představení skončilo.

Chrudim – Chrudimské noviny toto téma před sedmi lety jako první otevřely. Po počáteční nedůvěře a výsměchu, radnice konečně přiznala, že majitelé psů si za své daně zaslouží víc, než několik igelitových pytlíků na exkrementy. Psí hřiště se tak dostalo i do volebních programů ANO 2011.

Daně ze psa, eufemisticky nazývané „poplatky“, nejsou právě nízké. Každý majitel chlupatého přítele, jenž nechce, aby mu strážník „napařil“ pokutu, musí svého psíka registrovat. Obdrží známku a složenku. Za psa chovaného v bytovém domě odvede městu 13 stovek, za každého dalšího už stovek 17. Majitelé psů, kteří žijí v rodinných domech, pak platí 600 korun ročně, za další psy 750 korun. Vybrané peníze město „lije“ převážně do zdejšího útulku.

Ve středu 27. března však ledy puknou a radnice svolá kulatý stůl, jehož hlavním tématem má být právě zřízení psího hřiště. Od půl páté mohou zájemci s úředníky a politiky v budově městského úřadu na Pardubické ulici diskutovat o nejvhodnější lokalitě, vybavení a případném provozním řádu.

Chrudim – Město každoročně s jistými rozpaky uděluje hned několik cen, kterými chce odměnit některé ze svých výrazných osobností. Pravidelně se v této souvislosti objevují jména osob dávno, či nedávno zesnulých, čas od času i dosud žijících. Nejinak je tomu letos.

Krátkou zprávičku o jednom z letošních nominantů Chrudimské noviny již přinesly. Do zastupitelstva proto v pondělí 25. března vstoupí příběh Oldřicha Chlebouna, obnovitele a bývalého ředitele zdejší Střední zdravotnické školy. Chleboun se narodil v roce 1940 a zemřel před osmi lety.

Druhým nominovaným na Osobnost města Chrudim je zdejší doyen a nestor ochránců přírody, všem Chrudimákům dobře známý, Václav Cibulka. Bývalý hajný a do dnešních dnů vášnivý milovník všeho živého Cibulka se narodil v roce 1933 ve vesničce Příluka u Nových Hradů a celý svůj život spojil faunou i flórou české přírody. V roce 1979 v Československé republice vznikl Český svaz ochránců přírody a v Chrudimi vznikla jeho první okresní organizace, do které nastoupil. Založil a vedl stanici mladých přírodovědců, kteří se starali o lokalitu Habrov (nyní přírodní rezervace). V roce 1991 založil klub ochránců SPR Habrov. Mezi úspěchy této organizace pod jeho vedením bylo i iniciování dalšího chráněného území v centru Chrudimě – Ptačí ostrovy. Spoluzaložil Zelený dům Chrudim, z. s. Je členem Českého svazu zahrádkářského Chrudim i členem České společnosti ornitologické - pobočky východočeské (prosadil se zejména v mapování labutí).

Chrudim – Bydlení v centru města přináší nesporné výhody, má však i mnohé nevýhody. Parkování rezidentů řeší třeba podzemní parkoviště pod Balustrádou, nákup základních potravin už však může být problém. Přesto byty v okolí Resselova náměstí přibývají. Nově třeba v budově „Majáku“.

O neúspěšném prodeji nemovitosti, jež dlouhá léta sloužila policistům a chtělo ji do svého majetku získat město, Chrudimské noviny již informovaly. Zázemí strážníků městské polici, které tu mělo vzniknout, se nakonec „nekonalo“ a muži zákona na něj čekají do dnešních dní. Maják koupil soukromník s jasným cílem – vybudovat tu byty.

[[img:chrn_fullwidth:15736:]]

A to se mu, podle všeho, podařilo. Rekonstrukce nemovitosti probíhala v minulých letech, začátkem jara 2019 je již možné najít inzeráty nabízející bytové jednotky ke koupi. Za 69 m² 2+kk zájemce zaplatí tři a půl milionu korun.