Chrudim – Pacienti, kteří musí navštěvovat své ošetřující lékaře v budově „nové“ polikliniky, nemají vůbec snadný život. V létě tu byl provoz přerušen z důvodu rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou, v těchto dnech tu však probíhají opravy sítí prakticky v celé budově.

Dodržovat v takových podmínkách přísné hygienické předpisy, není právě snadné. Všudypřítomný prach a nepořádek vniká i do těch nejuzavřenějších prostor. Pacienti musí překračovat pytle s cementem, vybourané díry do zdí jim také příliš optimismu nepřidají. Přerušit svou práci na dobu, než rekonstrukce skončí, lékaři nemohou. Nezbývá, než pracovat v polních podmínkách.

[[gal:15206]]

Není to však jen stavební suť a materiál, co klienty lékařů z „nové“ polikliniky od návštěv odrazuje. Ve středu 17. ledna se na jedné z dámských toalet objevil „neřád lidský“, lejno, ležící nikoli v záchodové míse, ale několik centimetrů od ní. Jak toto zapadá do péče o čistotu Wc zařízení, ví asi jen pachatel neuvěřitelného skutku a samozřejmě též místní uklizečka.  

Chrudim – V posledních dnech to začíná vypadat, že chvála, jíž někteří motoristé adresovali technickým službám za instalaci nových parkovacích automatů, byla poněkud předčasná. Zástupy zmatených řidičů a také množící se kritické připomínky na webovkách města, přinášejí trochu jiný pohled na poslední modernizaci parkování.

Jedním dotazem za mnohé, může být ten od Josefa Skřivánka. „Dneska jsem poprvé parkoval v tomto roce na náměstí v Chrudimi. Seznámil jsem se s novinkou v systému platby za parkování. Musím říct, že se mi toto zdá jako šlápnutí vedle. Zadávání SPZ i následný postup je zdlouhavý a složitý. U automatů se tvoří fronty lidí, kteří nevěřícně zírají a pokoušejí se uhradit poplatek. Cizinci a starší řidiči budou z tohoto vedle. Nechápu z jakého důvodu toto bylo zavedeno, lístek si řidiči pořád pokládají na viditelné místo do vozidla a myslím, že pro kontrolu úhrady stačí jen projít kolem vozidla o dívat se. Používaní aplikace MP i její účel mi uniká. Spíš je to tak, jak to my Češi umíme - zbytečně vytváříme složité procesy a komplikujeme běžný život lidem. Jezdím dost často doma i v zahraničí vozem a s tímto systémem jsem se nikde nesetkal. Nebo je to tím, že někdo dostal za toto vylepšení nějakého kapříka,“ ptá se nespokojený řidič.

[[img:chrn_fullwidth:13338:Tak to fungovalo ve městě ještě před nedávnem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město se totiž v případě modernizace parkovacích automatů rozhodlo vsadit na nejmodernější technologie. Jednou z nich je i využívání mobilní aplikace ClickPark. Tu si může každý zdarma stáhnout a po jednoduché instalaci do chytrého telefonu, nemusí trávit čas u automatu. Délka parkování se dá navíc snadno prodlužovat a také strážníci mají snazší práci.

Za vznikem této mobilní novinky stojí Tomáš Tenkrát. Podle jeho slov si s ClickParkem chtějí podmanit celou republiku, což by řidičům ulehčilo život ještě více. Zcela by odpadlo hledání parkovacích automatů a složité vyplňování RZ na nepřehledné klávesnici automatu. Ani zavádění ClickParku však není bez potíží. V samotné Chrudimi prý podle interních informací z radničních kuloárů byla nejkomplikovanější domluva s neuvolněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Ostatní místní politici výhody tohoto systému dobře pochopili a nadšeně přijali.

[[img:chrn_fullwidth:15197:Strážníci si novinku nemohou vynachválit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výše zmiňovaný dotaz Josefa Skřivánka směřoval primárně k vedení technických služeb. Nemohl to být tedy nikdo jiný, než jejich ředitel Zdeněk Kolář, kdo ochotně a obsáhle odpověděl. „K instalaci nových parkovacích automatů docházelo postupně během minulých dvou let, poslední byly vyměněny v srpnu loňského roku, a to z důvodu staří a poruchovosti stávajících automatů,“ říká Kolář.

[[img:chrn_fullwidth:15196:Stačí jim mobil a hned vědí, kdo zaplaceno má a kdo nikoliv.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Při instalaci nových parkovacích automatů bylo přihlédnuto k požadavkům občanů na možnost provedení plateb i jinou metodou, než pomocí mincí. Z tohoto důvodu byly do automatů přidány prvky k umožnění platby kreditní kartou a pomocí mobilní aplikace. Po celé Chrudimi jich je celkem šest. Cena parkovného je stanovena městskou vyhláškou - parkovné zdražilo po 20 letech provozu - od roku 1996 - o jednu korun, a to nikoliv z důvodu inflace, ale právě proto, že byly zavedeny nové možnosti placení kartou a mobilní aplikací.. Znalost RZ je nutná z důvodu efektivnější kontroly parkujících vozidel pomocí kontrolní aplikace, která v sobě zahrnuje všechny možnosti placení parkovného. Tímto opatřením se pro občany zvyšuje komfort při placení a odbourává se povinnost umisťovat parkovací lístek zpět do vozidla. Při zadávání RZ dochází k minimálnímu zdržení. Samozřejmě, pokud je toto opatření nové, dochází ke zdržení z neznalosti, které po několikátém použití automatu bude opravdu minimální,“ myslí si Zdeněk Kolář. Pravdou však také je, že většina seniorů chytrý telefon nemá a aplikaci tedy využívat nemůže. Pro tento případ však u automatů stojí zaměstnanci technických služeb, aby zmatených šoférům pomohli.

„Kontrolní aplikace, kterou městská policie v rámci tohoto systému využívá, skenuje RZ zaparkovaných vozidel a okamžitě vyhodnocuje, zda má vozidlo v dané době zaplacené parkování, vyplní automaticky požadovaný formulář a strážník si jej na místě vytiskne. Nemyslím, že zadání RZ je složitý proces a komplikuje běžný život. Způsob zadání RZ, mimo nutnosti jít zpět k autu a vložit tam parkovací lístek, podstatně zrychluje kontrolní činnost městské policie a šetří její čas, který může využít k jiné činnosti. Systém je už zaveden v několika městech České republiky, Slovenska a Polska. V Praze se s ním řidiči setkají běžně. Nejedná se o vylepšení za kapříka, ale zvýšení komfortu občanů o možnost platby kreditní kartou a mobilní aplikací,“ uzavírá ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.  

Nemocnice Pardubického kraje podniká veškeré kroky k uzavření dohody se zástupci odborových organizací v rámci vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Dosud však ke shodě nedošlo, proto je společnost nucena řešit situaci a dle platné legislativy připravovat změnu režimu práce tak, aby byl zajištěn provoz nemocnic a zdravotní péče o pacienty.

„Lékařským odborům nestačí nabízené osmiprocentní navýšení platů a nárůst sazeb o víc než 10 procent za dohody o provedení činnosti, někteří lékaři tak bohužel vypovídají dosavadní systém služeb. Jsme proto nuceni využít veškeré možnosti a opatření v souladu se Zákoníkem práce, aby byl zachován provoz nemocnic a plně zajištěna neodkladná péče o urgentní a život ohrožující stavy obyvatel našeho kraje. Na přechodné období však může dojít k odložení některých plánovaných operací,“ uvedl generální ředitel Tomáš Gottvald. Předpokládá, že po jednom dvou týdnech se provoz nemocnice opět vrátí do normálu. „Zmíněný čas je potřeba na zavedení změn v režimu práce.“

Stanoviska zaměstnavatele a zástupců třinácti odborových organizací v rámci kolektivního vyjednávání se rozcházejí o dvě procenta v odměňování lékařů. „Požadavky odborů jdou nad rámec toho, co garantuje úhradová vyhláška i příslib ministerstva zdravotnictví,“ uvedl generální ředitel Gottvald. „Pokud bychom na ně přistoupili, hrozilo by zadlužení nemocnic a s tím spojené další důsledky. To nechceme připustit.“

Nemocnice nabízí lékařům osmiprocentní navýšení mzdových tarifů. „Nechceme nikoho obrat o dvě procenta, zároveň nabízíme i nárůst sazeb dohod o provedení činnosti o více než 10 procent a v rámci benefitů i zachování čerpání placeného studijního volna po přesčasové práci. Bohužel odbory zatím všechny naše nabídky striktně odmítly,“ uvedl generální ředitel Gottvald. „Nabídky považujeme za korektní. Na nárůsty mezd bychom využili veškeré možné finanční prostředky. Stejně jako v minulých letech jsme připraveni rozpustit do mezd vše, co nám umožní úhradová vyhláška na letošní rok. Vždyť za období let 2015 až 2017 jsme mzdy v celkovém objemu zvýšili o více než 22 procent, což znamená o téměř půl miliardy korun.“

Pokud nebude nadále možné realizovat ústavní pohotovostní službu prostřednictvím dohod o provedení činnosti vzhledem k jejich ukončování lékaři, připravuje Nemocnice Pardubického kraje rozšíření režimu práce o směnný provoz v podobě dvanáctihodinových směn v kombinaci s postupnými nástupy a přesčasovou prací.

Kolektivní vyjednávání v Nemocnici Pardubického kraje bude pokračovat 16. ledna. „Děláme vše pro to, aby v krátké době došlo k dohodě se zástupci odborových organizací. V tomto týdnu obdrží odbory další naše nabídky. Věříme, že by mohly vést k nalezení společné shody a pokračování provozu nemocnic v dosavadních režimech,“uvedl generální ředitel Gottvald.

Chrudim – První kolo volby, z níž měla vzejít nová hlava státu, je u konce. Na republikové úrovni zvítězil nynější prezident Miloš Zeman, druhé místo bral Jiří Drahoš, třetí skončil Pavel Fisher. Jaké jsou však výsledky voleb v samotné Chrudimi?

Není žádným překvapením, že i v druhém největším městě Pardubického kraje vítězí Zeman. Dosáhl na 4357 hlasů což činí 36,68% těch, kdo by ho rádi viděli znovu ve funkci nejvyšší. Druhý Jiří Drahoš pak obdržel 3394 hlasů – 28,58%. Třetí skončil v Chrudimi Michal Horáček s 1152 hlasy a 9,70%. Čtvrtý Marek Hilšer oslovil 1104 Chrudimáků, což stačí na 9,30% hlasů. Následuje Pavel Fisher, Mirek Tpolánek, Jiří Hynek, Petr Hannig a poslední místo se 48 hlasy přisoudili obyvatelé nejkrásnějšího města Pardubického kraje Vratilavu Kulhánkovi. Volební účast byla 64,71% oprávněných voličů.

V těchto dnech tak probíhá příprava druhého kola prezidentské volby. Má se konat v termínu 26. - 27. ledna. Voliči již nebudou dostávat volební lístky do schránek, obdrží je přímo ve volebních místnostech. Většina neúspěšných kandidátů také vyslovila svou podporu Jiřímu Drahošovi. Jde o Pavla Fischera, Marka Hilšera, Michala Horáčka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Naopak podporu současnému prezidentu Zemanovi vyjádřil Petr Hannig.   

Chrudim – Výše částky, kterou každoročně Chrudimáci odvádějí městu jako poplatek za odvoz a zpracování komunálního odpadu, byla často předmětem diskusí. Někomu přijde příliš vysoká, jiným nízká. Podobné je s daní ze psů. V letošním roce se však v oblasti platby místních poplatků změnil zákon a této změně je třeba věnovat velkou pozornost.

Od placení poplatku jsou osvobozeni třeba kojenci do půl roku věku, senioři v domovech důchodců a domovech pro seniory, lidé mající trvalý pobyt na území města, ale prokazatelně pobývající mimo Chrudim celý kalendářní rok. Podobně jsou od placení daně ze psa na rok osvobozeni ti, kdo dají domov chlupáči z útulku a na dva roky majitelé očipovaných psů.

[[img:chrn_fullwidth:14824:Vyvážení kontejnerů mnohdy vázne.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Upozorňujeme občany, že od 1. ledna 2018 je nutné hlásit důvod osvobození či úlevy od placení místních poplatků do 15 kalendářních dnů od změny situace. Na rozdíl od předchozích let po 15 dnech nárok na osvobození či úlevu z poplatku za dané období zaniká a město je povinno tento poplatek vymáhat,“ uvádí vedoucí Oddělení daní a poplatků MěÚ Chrudim Miroslav Glaser.  

Příloha: 

1_2011.doc

ozv2_2015.pdf

Chrudim – Každé auto občas potřebuje opláchnout. Nabízí se několik možností, jak dosáhnout kýženého výsledku – buď vzít doma do ruky hadr a kbelík s vodou, nebo zamířit do některé z myček. A právě samoobslužná myčka na parkovišti u supermarketu Albert nepřináší jen radost.

Motoristům, kteří ji využívají, vrásky samozřejmě nedělá. Za pár korun si tu sami a dle vlastního uvážení mohou plechového miláčka řádně očistit. Jde o levnější alternativu automatických myček a dle recenzí uživatelů na webu,  samoobslužná myčka u Alberta nabízí kvalitní služby. Kdo jásá méně, jsou obyvatelé okolních domů.

[[gal:15193]]

„Především v létě je často problém usnout. Prakticky celou noc myčka jede a  hluk, který produkuje, je opravdu značný. V zimě se zkrátka zavře okno, ale v červenci a srpnu to moc nejde, pokud nechce člověk v paneláku zemřít vedrem,“ stěžuje si na hlučný provoz myčky jedna z obyvatelek přilehlého sídliště. Přeje si zůstat v anonymitě, redakce však její jméno zná.

[[img:chrn_fullwidth:5289:Občas se tu objeví i černá skládka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé, kteří bydlí na sídlišti u „hasičárny“, nemají vůbec lehký život. Pravidelně se jim ve vnitrobloku objevují odpadky vytahané havrany a bezdomovci kdo ví odkud, hasiči vyrážející ke svým zásahům také nejezdí potichu. Hlučná myčka je tak jen dalším kamínkem do mozaiky.

Chrudim - V sobotu 27. ledna se uskuteční nabitá akce s názvem URBAN SELF DEFENSE. Jedná se o komplexní seminář reálné sebeobrany a taktiky boje, která najde své užití především v městském prostředí. Seminář se uskuteční v tělocvičně Gymnázia Josefa Ressela. Cena za osobu činí 400 korun.

„Komplexnost je jedna z věcí, kterou bych na akci vyzdvihl. Beseda s právníkem o paragrafech v sebeobraně včetně konfrontace se skutečnými příběhy, které prošly českou justicí. Cvičení reálné, funkční a jednoduché sebeobrany od využití svého celého těla, až po sebeobranné prostředky a improvizované zbraně. Základy ovládání teleskopického obušku a boje s nožem. Modelové situace napadení ozbrojeným útočníkem střelnou zbraní, nožem, skupinou ozbrojených útočníků a další,“ říká k jedinečné příležitosti naučit se něco z bojových technik chrudimský „samuraj“ Richard Alexa. Program je následující: 09:00 – 13:00 hodin – zahajovací právní přednáška, cvičení, sebeobrana, sebeobranné prostředky a práce s nimi, 14:00 – 17:00 hodin – modelové situace a beseda s profesionálními instruktory z Kacu Group.

Vyzkoušíte si sami na sobě heslo UTEČ – SCHOVEJ SE nebo BOJUJ! Akce by nevznikla bez spolupráce třech subjektů, které jí vtisknout svoji osobitost a profesionalitu. KRAV MAGA KAPAP Chrudim – pravidelná cvičení izraelské sebeobrany, která funguje. Učíte se bojovat nikoliv na body, ale přežít a eliminovat co nejrychleji protivníka. KACU GROUP – profesionální bodyguardi, střelci a bojovníci, kteří školí armádu a další státní složky zde i v zahraničí. KIDO RYU Chrudim – škola tradičních japonských bojových umění. Aikijujutsu s velkým odkazem na samurajské válečníky.  

Chrudim – Nejvíce obyvatel mělo druhé největší město Pardubického kraje v roce 1994. V Chrudimi tehdy žilo 24 484 lidí. V roce 2017 je to už „jen“ 23 102 obyvatel. Důvodů pro tento pokles je jistě mnoho. Jedním z nejzávažnějších faktorů je rezignace vedení města na podporu individuální i bytové výstavby

V obcích sousedícícíh s Chrudimí naopak počet obyvatel roste. Jak dokazuje tabulka vložená níže, obyvatelé těchto vesnic od roku 2010 přibývají, v samotné Chrudimi však mizí. Údaje poskytuje Český statistický úřad.

Pokud totiž chtějí lidé bydlet, nezbývá jim, než shánět parcely a byty jinde. Ve městě je nabídka značně prořídlá. Radnice sice vytvořila několik míst pro rodinné domky v nedalekých Markovicích, ale i v tomto případě jde o pouhý „satelit“ bez jakýchkoliv ambicí jeho obyvatele integrovat do místní komunity. Pokud by developer Milan Kušta nevystavěl své bytové domy, možností by opět kardinálně ubylo.

[[img:chrn_fullwidth:15180:]]

V posledních letech navíc město systematicky blokuje výstavbu v lukrativních lokalitách – na Skřivánku a na Větrníku. Na posledním loňském jednání zastupitelstva se tato neochota vedení města ukázala v celé nahotě. Předkladatel materiálu o směně a prodeji pozemků na Skřivánku, neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), tento bod proto nakonec raději stáhl. Směna a prodej by přitom Jiřímu Wiesnerovi a jeho sestře Haně Vybíralové umožnila přístup na pozemky a následně i výstavbu zhruba 20 rodinných domků. Celá oblast zelené plochy na Skřivánku je však zablokována, protože radnice si klade podmínky, na něž žádný z investorů nebyl ochoten přistoupit.

[[img:chrn_fullwidth:2644:]]

Na Větrníku jde o podobný případ – v nejužším vedení města je snaha změnit zdejší územní plán, protože pode toho stávajícího je tu možné postavit 40-60 bytů. Městský zastupitel František Pilný (Nez. za ANO 2011) však navrhuje změnu ze stávajícího režimu na území pro domy rodinné. Ty se sem však vejdou maximálně čtyři. Důvodem ke změně územního plánu má být údajný slib, že lidé žijící v bytovkách nad potenciálními domy, budou mít na věky naprosto nerušený výhled na město. Slib dala obyvatelům tajemná postava z vedení zdejší radnice. František Pilný stojí také za blokací posledního pokusu ing. Wiesnera stavět na Skřivánku. Jde o náhodu, nebo je František Pilný, sám stavař, ve střetu zájmů?

[[img:chrn_fullwidth:15035:]]

Klesající počet obyvatel města a naopak jejich nárůst v těsném sousedství má, mimo jíné, za následek pokles daňových příjmů do radniční kasy. Za jednoho zmizelého Chrudimáka to může činit až 14 tisíc korun ročně. Tyto peníze se sice přesouvají do pokladen okolních vesnic, nicméně i pro ně není „nepřirozený“ nárůst obyvatel často žádná výhra. Vesnická infrastruktura nezvládá zvýšený nápor nových rezidentů, místa ve školách a školkách nejsou. Lidé z těchto obcí pak často pracují ve městě, kam se dopravují auty. A auta musí někde stát. Jak vypadá parkování nejen v centru Chrudimě, ví každý jeho obyvatel. Neposledním negativem je i úbytek zajímavých lidí, kteří zde zkrátka nemají šanci bydlet a jdou raději "o dům dál". 

Nezmění-li vedení města svůj přístup, trend úbytku obyvatel bude jistě pokračovat.

Začátkem roku 2018, přesně 3. ledna, jsem se vydal vlakem do hlavního města. Byl jsem pozván na vernisáž výstavy Jubilanti Hollaru 2018. Takové pozvání se neodmítá. Některým z vystavujících bylo více než devadesát let a přitom ještě tvoří. Ten samý den jeli slatiňanští turisté, vlastně turistky na výstavu impresionistů v Jízdárně Pražského hradu. Tak jsem se přidal.

Po zkušenosti z mé poslední Pražské návštěvy vlakem, jsem se trochu lépe připravil. Tenkrát jsem se podivoval dlouhé frontě na toaletu před Prahou. Po dojezdu jsem musel navštívit tu nádražní. Docela mě překvapila cena. Tolik mincí jsem neměl a musel jsem si u stánku rozměnit. Situace začala být kritická. Ve zmatku za mnou zapadl turniket do části označenou panenkou. Ukrajinka na mě marně volala: „Ženy, ženy!“, s typickým přízvukem na konci slova. Nakonec jsem to zvládl i bez mušle.

Když jsem konečně rozluštil na jízdenkovém automatu drobným písmem napsaná jízdní pásma, nasypal jsem tam mince, které vzápětí vypadly a rozkutálely se po zemi. Samozřejmě s takovým rachotem, že se lidé začali otáčet. Když jsem si pak kupoval jízdenku u stánku, ozval se známý rachot a pod automatem klečela paní mého věku. Po vystoupení z Metra jsem se obloukem vyhnul automatu a obrátil  se na trafiku.

Při nástupu do tramvaje jsem pomohl mladé mamině s kočárkem. Celou dobu jsem měl pocit, že si mě někdo prohlíží. Když jsem po vystoupení říkal Markétě: „Prosím tě prohlédni mě, poklopec mám zapnutý, tak co na mě vidí“. „Uklidni se, tady není zvykem někomu pomoci s kočárkem.“

[[img:chrn_fullwidth:15179:Jaroslav Koreček: Pražský hrad 2018]]

Po těchto zkušenostech jsem vystál frontu a s fotkou jsem si šel vybavit průkaz na městskou dopravu. Zbytečně, od sedmdesáti se jezdí na občanku. Začalo to dobře. Maruška nás protáhla Metrem i s přestupy. Sotva jsme vystoupili z tramvaje u hradu, začalo hustě pršet a zvedl se prudký vítr. Dlážděná hradní cesta z obou stran úzké chodníku a kovové zábrany. Na konci přístřešky s bezpečnostními rámy. Levou stranou se chodí na hrad. Pravá je pro výstavu. Tu také vzápětí uzavřeli a již utvořivší se frontu naháněl a cpal za zábrany vztekající se neurotický policista v reflexní vestě. Nezakrýval svůj hnus nad mokrou lidskou hmotou. Většina policistů zmizela ve služebně. Vycházeli pouze k projíždějícím limuzínám těch vyvolených. Za celou dobu co jsme čekali, projeli tři a jedna dodávka.

Ochranné rámy nejsou žádná novinka. Nikde nevzbuzují takové emoce, tak jako na Pražském hradě. Zavazadlo ti projedou vedle, projdeš rámem, někde se i zuješ a pokračuješ dále. Tady jsem stál, ruce zvednuté nad hlavou. V jedné mince v druhé telefon. Po průchodu na mě nastoupil se bzučákem. Viditelně mu to dělalo dobře. Nás tlusťochů ubývá a zde převládají vychrtlí Japončíci. Když mě od hlavy až k patě ojezdil, zalíbilo se mu moje břicho. Trochu mě to začalo znervózňovat. Lekl jsem se. Při své nenažranosti jsem mohl něco spolknout. Patrně byl přesvědčen, že najde Little boy. Chlapečka nenašel a já mu třikrát pomalu hláskoval kšandy, kšandy, kšandy. Nakonec mě se světáckým OKvystrčil do deště. Z tlačenice se ozývaly naštvané hlasy, že za tohle hradního pána volit nebudou. Jak je vidět, na jeho nezvolení se pracuje, kde se dá.

Před jízdárnou se mezitím vytvořila fronta na dvě hodiny. Dvakrát čekání v lijáku zpestřil školní dorost, který byl vpuštěn přednostně. Jak se kdysi říkalo: Mládí vpřed a staří na svá místa. Uvědomil jsem si, jak snadno se nechá lidské stádo dobrovolně zmanipulovat.

Slatiňačky se vraceli domů a mě čekal Hollar. Tam naštěstí vše probíhalo bez uniforem policie v příjemné atmosféře. Zpáteční rychlík nabral zpoždění a musel jsem čekat na další přípoj. Když jsem stoupal po schodech z podchodu a zvedl jsem hlavu, koho nevidím, čtveřici rozkročených policistů. Po návratu do Slatiňan jsem byl rád, že mám u nádraží auto. Užíval jsem si prázdné ulice. Ještě než jsem stačil zaparkovat, objevilo se za mnou policejní auto s houkačkou a blikajícími majáky. Policie mě před domem kontrolovala doklady a poprvé v životě jsem dýchal do přístroje. Alespoň máte premiéru, odvětil mi dobře se bavící policista. Zřejmě milovník divadla. Ptal jsem se, co má znamenat tohle představení, protože se již začaly rozsvěcet a otevírat okna sousedů. Ve dvacet dva hodin mě lustrovali deset let dozadu, kdy jsem měl přestupek za přejetí plné čáry. Příčinou tohoto zásahu bylo to, že jsem projel kolem motorestu.

Tak jsem mohl konečně zaparkovat, světla pomalu zhasínala a já čekám, kdo se mě poprvé zeptá co se to dělo. Napadlo mě, zdali by se neměl doplnit policejní slogan. Pomáhat, chránit a neprovokovat.

Chrudim – Není žádným tajemstvím, že stavbu první části obchvatu města provázela celá řada nejasností a vypuštěných projektů. Ať už se to týká „proslaveného“ sjezdu u Medlešic, nebo také zmizelého propojení silnice I/17 se silnicí I/37. A právě na tuto přípojku si teď vzpomněli členové dopravní komise rady města.

V rámci svého posledního loňského jednání neřešili pouze zklidňování dopravy na úseku Chrudim – Slatiňany, ale městským zastupitelem a členem komise Františkem Pilým (Nez. za ANO 2011) jim byla předložena takzvaná vyhledávací studie dopravního propojení zmiňovaných komunikací. Pokud by se podařilo původně plánovaný a následně zrušený projekt stavby silnice prosadit, podstatně by se zlepšila nejen obslužnost průmyslové zóny Západ, ale také by došlo k odklonění části dopravy směřující od Pardubic na Čáslav. V současné době kamiony projíždějí městem samotným a zahušťují v něm dopravu.

[[img:chrn_fullwidth:15173:Změní se šedivá v červenou?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Členové komise diskutovali o dvou možných variantách napojení průmyslové zóny. František Pilný poukázal na to, že urychlení přípravy stavby pomůže zrušení železniční trati Chrudim – Heřmanův Městec. Před osmi lety tu mohla vyrůst cyklostezka, ale z tohoto plánu nakonec sešlo.

„Komisaři“ proto jednomyslně souhlasili s tím, aby vedení města jednalo se Správou železniční dopravní cesty o této možnosti.