Chrudim - Místní hnutí ANO 2011 je znepokojeno způsobem, jakým městská rada ustanovila složení jednotlivých komisí města a chce na to dopisem upozornit starostu Petra Řezníčka (SNK-ED), od kterého bude žádat vysvětlení. Babišovcům zejména vadí nejasná, až zmatečná pravidla při podávání návrhů na jmenování jednotlivých kandidátů, mají pochybnosti o složení některých komisí a zároveň je zaráží striktní odmítnutí některých kandidátů ANO 2011, přestože byli hnutím nominováni hned do několika komisí současně.

"Dostali jsme od pana starosty podnět, abychom poslali návrhy našich kandidátů do jednotlivých komisí s tím, že můžeme postavit do každé komise jen jednoho člověka. A protože se nám to zdálo diskriminující, chtěli jsme znát důvod, proč lze navrhovat a podle jakých pravidel do každé komise pouze jednoho našeho zástupce. V reakci na to nám neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) odpověděl, že můžeme do každé komise nominovat tolik lidí, kolik chceme, a to nám přijde dost podivné, že jednou to nejde a podruhé ano," říká městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Jak dodává, chrudimské hnutí ANO 2011 bude proto chtět znát jasná pravidla, za kterých je možné nominace kandidátů do městských komisí provádět, aby se tak příště předešlo zmatkům a pochybnostem, případně znevýhodnění některých stran a hnutí, pokud by jako nyní pracovaly s chybnými informacemi, které jim poskytne vedení města.

Čtyřikrát zamítnutý Miroslav Skokan, že by odplata?
Chrudimskému ANO 2011 nakonec prošla sítem výběru městské rady do komisí města zhruba polovina navržených kandidátů, což lze podle Pilného považovat za relativní úspěch, avšak nad některými rozhodnutími radních zůstává prý rozum stát. "Navrhovali jsme například do čtyř komisí města bývalého ředitele Technických služeb Chrudim Miroslava Skokana, který této firmě šéfoval osmnáct let a má proto spoustu zkušeností. Neprošel však ani do jedné. Přijde nám, že je to odplata za to, že přešel tzv. na druhý břeh a kandidoval proti současné radniční koalici. Jiné vysvětlení pro to nemáme," pokračuje městský zastupitel. "Dalším přešlapem městské rady bylo nejmenovat do komise prevence kriminality našeho kandidáta Viléma Medunu, který má jako jediný zkušenosti z práce na Policejním prezidiu v Praze, za sebou má dlouholetou praxi policejního vyšetřovatele a šéfuje několika přestupkovým komisím. Naštěstí se nám už ozval místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), že šlo v případě Viléma Meduny o omyl, který se chystá urychleně napravit," dodává František Pilný.

Pochybnosti má hnutí ANO 2011 také v případě jmenování některých předsedů komisí. "V této souvislosti musím poukázat na komisi hospodářského rozvoje, kde jsme nominovali na předsedu majitele firem Evona a Vesna Lubomíra Motyčku, který je zároveň významným představitelem republikové hospodářské komory. Ale ani tady jsme nebyli vyslyšeni a komisi vede zástupce Řezníčkovců," poukazuje zastupitel Pilný. Zarážející je podle něho i skutečnost, že do některých komisí najmenovalo své zástupce přímo město a nikoli strany nebo hnutí. "Tento moment považujeme rovněž za sporný a budeme chtět znát vysvětlení. Za příklad může v tomto případě posloužit komise rozvoje a výstavby města, kde jsou zastoupeny pouze SNK-ED a ODS a zbytek tvoří lidé nominovaní vedením města. To samozřejmě vyvolává řadu spekulací a pochybností, a už teď se o této komisi posměšně říká, že je plná kamarádů vedení radnice. A tomu chceme pro příště zabránit," podtrhuje městský zastupitel.

Je zrušení komise pro zahraniční vztahy přiznáním chyby koalice?
Hnutí ANO 2011 se pozastavuje také nad tím, že byly některé komise města úplně zrušeny. Například komise pro zahraniční vztahy, kterou dlouhodobě vedl Jan Kouba, jehož Babišovci kritizovali za to, že paradoxně neovládá cizí jazyky a potřebuje služby tlumočníka. "Zrušení této komise považujeme za strkání hlavy do písku před problémem, který způsobila tato radniční koalice. To znamená, že obsadila v minulosti tuto komisi neodborníkem a když za to byla oprávněně kritizována, tak než aby přiznala chybu a přistoupila na konstruktivní návrh opozice, jež navrhovala pověřit vedením této komise skutečného odborníka vybaveného několika světovými jazyky a zkušenostmi ze zahraničí, tak ji raději zrušila. Tento důvod nás bude samozřejmě také zajímat. Máme totiž pocit, ža za zrušením komise pro zahraniční vztahy stojí ve skutečnosti článek v Chrudimských novinách, kde jsme poměry v této komisi kritizovali. Jde o jasný důkaz nekomunikativnosti chrudimské radnice, která nenaplňuje slibované heslo o své otevřenosti, protože nechce o problémech diskutovat, ale zastírat je a před veřejností je tajit," uzavírá František Pilný.

V příloze pod článkem najdete personální obsazení všech komisí města.

Příloha: 

komisermaktualniod9.2.2015.doc

Chrudim - Revitalizace prostoru bývalých sběrných surovin v Malecku by měla brzy opět o krůček postoupit. Už před rokem a půl odsud město vystěhovalo provozovnu Karla Dachovského, který měl tento prostor od roku 1993 od města pronajatý. Za dobu, kdy se tu sběrné suroviny provozovaly, zde ale došlo ke kontaminaci půdy a tu bude třeba nyní od jedů vyčistit.

Současné vedení města má přitom s odstraňováním staré ekologické zátěže čerstvé zkušenosti. V areálu bývalé Transporty odtěžily za poslední roky specializované firmy stovky tun zeminy a ze zbývající hlíny odstranily mastnotu a chemikálie, které se zde nashromáždily. Podobný postup by tak mohl být použit i v případě areálu bývalých sběrných surovin v Malecku.

[[img:chrn_fullwidth:5362:Sběrné suroviny měly prý z Malecké ulice zmizet už před šestnácti lety.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Stejně jako v případě „dobrých holubů“ neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) se vrací s železnou pravidelností na začátku každého volebního období i téma „Michalského parku“. Tématickou schůzku za tímto účelem svolalo teď město přímo do zanedbaného parku na středu 4. března od 16 hodin.

V minulosti se totiž podobné schůzky konaly už několikrát a vzešlo z nich dokonce i zpracování několika studií, jak by rekonstrukce unikátního prostoru na Novém městě měla vypadat. Pokaždé z nich ale nějakým záhadným způsobem sešlo a k ničemu zde nedošlo. Park, který býval po většinu své existence hřbitovem a pod zeleným pažitem stále ukrývá stovky pohřbených Chrudimáků, tak stále více pustnul a trpěl řáděním vandalů. Současná schůzka tak nejspíše bude konána proto, že pamětníci oněch let už dávno spí svůj věčný sen na hřbitově U svatého Kříže a nemohou si tak pamatovat stále se opakující vysvětlení úředníků a politiků, proč to či ono v Michalském parku nelze.

[[img:chrn_fullwidth:303:Obnoví město rozbitou nefunkční fontánku?  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotný park prošel v loňském roce probírkou a byly zde odstraněny některé staré stromy, ořezány větve a také keře tisů v části, kterou miluje především marihuanu pokuřující mládež. Kostel svatého Michaela, který je obložen v celé České republice unikátními renesančními náhrobky, získal po mnoha upozorněních konečně nové svody dešťové vody, které však stále ještě ústí do „bazénků“ v jeho základech. Právě asfaltové chodníky a vysoké obrubníky, které brání odtoku vody, způsobují degeneraci zdiva a samotných náhrobků, o něž nikdo dlouhá léta nepečuje. Co si tedy od další schůzky vedení radnice slibuje? Bude se i nadále vymlouvat na to, že park patří církvi, přestože ho využívají obyvatelé města, anebo začne dodržovat nepsané pravidlo a bude o něj přeci jen pečovat?

[[img:chrn_fullwidth:327:Svody dešťové vody vedou už několik let přímo do základů kostela a za tu dobu stačily poničit vzácné renesanční náhrobky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V minulosti zde v takzvané „Tlačvodově boudě“ hospodařil hlídač, který každé ráno prošel parkem, uklidil nepořádek a následně celý den park hlídal, aby zde nedocházelo k nejrůznějším nepřístojnostem. Paradoxně platil tohoto pracovníka komunistický režim, jehož péče o památky byla nechvalně proslulá. V současnosti zde ale žádný takový člověk nepracuje a renesanční náhrobky vinou toho rychle chátrají, přičemž vedení radnice se pravidelně zmůže maximálně na sterilní plánovací setkání s občany a pokaždé s nulovým výsledkem. Tato oblast přitom spadá do gesce neuvolněného starosty Jana Čechlovského (ODS), a tak se necháme překvapit, zda přijde s nějakými konstruktivními návrhy, anebo zůstane po vzoru praxe z předchozích let i nadále přešlapovat v případě Michalského parku na místě. 

Místostarosta Málek nemá holuby rád. Je to patrné z toho, že vždy, když se vrátí pracovat na chrudimskou radnici, udělá z holubů jedno ze svých nosných témat. Tentokrát ale nepřichází s receptem, že by nechal přemnožené ptáky postřílet, jak radil v minulosti, nýbrž nabádá svatebčany, aby nerozhazovali po Resselově náměstí rýži, která zalézá mezi dlažbu a jako na potvoru prý divokým holubům chutná. Na tom ale není nic divného, protože uvařená rýže chutná určitě i jiným ptákům :-). Nemohu se však ubránit dojmu, že co volební období, to vždy jiná verze, proč se holubi v centru města přemnožili, a jiná "moudra", jak s nimi zatočit.

A proč se u nás holubům vlastně líbí? Protože tu mají vše, co k životu potřebují. V okolí města mají totiž bezpočet příležitostí, jak si zaplnit žaludky čerstvou potravou z polí a do centra si už letí jen pro vybrané lahůdky, které jim tu zanechá člověk. Co je však důležitější, že mají tento pestrý jídelníček také čím zapít. Městem totiž protéká řeka Chrudimka a na Resselově náměstí čeká na holuby plná kašna vody. Nemají tedy sebemenší důvod se z centra někam stěhovat, zvláště když tu naleznou i vhodná přístřeší. Obávám se proto, že syrová neuvařená rýže tvrdá jako kámen nebude tím hlavním táhlem pro holuby jako spíše záminka být zase po čase znovu vidět v novinách v lepším světle, než je zrada politických partnerů. A kdo poslouží jako zástěrka? No přeci chudáci holubi!

Chrudim - Dohadování o stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, které na posledním zasedání městského zastupitelstva předvedli zastupitelé Tomáš Židek (SNK-ED) a Jaroslav Moučka (KSČM), skončilo interním auditem. Radnice nechala totiž prověřit, zda je poskytování dotací zdejší farnosti v pořádku.

Komunista Moučka nebyl totiž spokojen jak se stavem střechy, která podle něj prý připomíná „kočkopsa“, tak i s údajně neprůhledným poskytováním dotací, které město vyplácí z městské pokladny katolické farnosti. Ta nyní využívá půl milionu korun od města na postupnou opravu střešní krytiny, protože starý, měděný plech je už dožilý. Tomáš Židek se proto snažil Jaroslavu Moučkovi vysvětlit, proč dochází postupně k výměně plechu za vhodnější pálené tašky, avšak člen partaje, která čtyřicet let "pečovala" o památky svým vlastním, neortodoxním způsobem, nebyl s odpověďmi regenschoriho Židka spokojen.

[[img:chrn_halfwidth:10572:Staré fotografie potvrzují, že kostel měl na hlavní lodi střechu tvořenou taškami, ne měděným plechem.  Foto: Vzpomínky na starou Chrudim]]

Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) je ale bezproblémovost dotace v současnosti potvrzena interním auditem. „Interní audit na prošetření celé záležitosti, zda byly finanční prostředky z rozpočtu města použity správně, konstatoval, že je vše v naprostém pořádku. Neobjevil žádné pochybení, které by mělo znamenat nějaký problém,“ říká starosta. Zda bude Jaroslavu Moučkovi takové vysvětlení stačit, ukáže až další zasedání městského zastupitelstva, které je naplánováno na 16. března. 

Chrudim - Bambiriáda se letos v chrudimském parku Střelnice konat nebude. Potvrdil to neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který přivedl v minulosti tento projekt pod záštitou vlastní neziskovky Altus do města.

Podle Málka se totiž nepodařilo organizátorům této celostátní akce zajistit pro letošní rok dostatečné množství peněz, aby mohli projekt na řadě míst České republiky spustit. Tedy ani v Chrudimi. Málek v této souvislosti tvrdí, že organizátoři nechtěli slevit z úrovně, kterou si Bambiriáda za uplynulé roky získala, a proto raději tuto akci pro letošní rok úplně zrušili. Proč ale tuto záležitost komentuje právě Málek, který si s pomocí této akce začal v minulosti budovat svoji politickou kariéru, a nikoli samotní pořadatelé Bambiriády, je otázkou. Podle všeho může jít ale v jeho případě opět o politický marketing, kterým vytváří před veřejností dojem, že se podílí ve městě takřka na všem, co se tu děje. A to i přesto, že už nemá v současnosti s pořadatelstvím Bambiriády nic společného.

Chrudim - Záležitosti kolem zanedbaného parčíku „u fontány“ nedaleko zrekonstruovaného hotelu Centrál se začínají dávat do pohybu. Podle všeho zde ale dojde na slova diskutéra pod článkem Chrudimských novin, který fontáně věštil neveselou budoucnost.

Téměř před rokem si totiž místní lidé stěžovali, že zmiňovaný vodotrysk slouží spíše k bohatému životu místní fauny a flóry, než k potěše oka a smyslů kolemjdoucích. Městská úřednice a bývalá radní Kateřina Jánská (ODS) pak nad kritikou bezmocně krčila rameny. Na opravu vodního díla nejsou prý peníze a přívod vody je také v dezolátním stavu. Na místě by tak byla kompletní rekonstrukce, která ale údajně vázne na nedostatku stavebního materiálu. Tím mají být kachličky, jimiž je fontána vyskládána. Dnes už se prý nevyrábí a na velkou zakázku jich nechybí tolik, aby se to městu a výrobcům vyplatilo. K tomu měl komentář diskutér, který se podepisuje jako koala. „Kdyby úřednice Jánská nebyla líná a zeptala se nějakého keramika, který má pec, dozvěděla by se, že si může zadat i malé množství kostičkových obkladů v jakékoliv barevnosti. Ona ale spíš čeká, až se kašna rozpadne docela a bude se moci s pomocí evropských dotací postavit za pět miliónů nová. To by byl, myslím, starosta Řezníček ještě raději,“ tvrdí koala a poslední vývoj mu dává za pravdu.

[[img:chrn_fullwidth:10524:Kdysi dávala radost, dnes se většina chodců od ní s ošklivostí odvrací. Jaký osud čeká fontánu v parčíku u hotelu Centrál?  Foto: Pavel Zeman]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) nyní konstatuje, že oprava fontány není momentálně na pořadu dne. S rekonstrukcí parčíku město však počítá, protože půjde o další krok v postupné „humanizaci“ zanedbaných místních sídlišť a zákoutí. Město navíc podle Čechlovského potřebuje zvážit, zda vodotrysk, který využívají třeba i divoké kachny, zůstane na svém místě. Nachází se v zatáčce zdejší stezky pro cyklisty a chodce, a to se radnici příliš nelíbí. Čeká tak současná vládnoucí radniční koalice na totální devastaci fontány, aby pak s klidným svědomím mohla stavbu rozbourat a poslat do nenávratna? To ukáží až příští dny.

Popeleční středou začal katolíkům půst, který potrvá až do Velikonoc. Mnohý si asi představí dny o chlebu a vodě, nebo dokonce středověké průvody flagelantů - sekty sebemrskačů, kteří se snažili životem v přepjatém pokání usmířit Boží hněv, kterým pro tehdejšího člověka byla morová nákaza roznášená blechami. Nic není tak daleko současné skutečnosti. Půst je totiž především o vnitřní očistě, protože jak katolíkům říká Písmo svaté, bible, „člověka neposkvrňuje to, co do něj vchází, ale to, co z něj vychází“. Samozřejmě, v průběhu čtyřiceti postních dní, které připomínají 40 dní, které Kristus strávil na poušti a postil se, jsou i dny, kdy je nepřípustné jíst maso. Důvod je prostý. Maso teplokrevných živočichů je chápáno jako do jisté míry luxusní potravina - dnes už to tak možná neplatí, ale v časech dávných to tak zkrátka bylo. A v době vnitřního obrácení se k lepšímu životu, nápravě hříchů a křivd by si člověk měl luxusní choutky odepřít. Důležitý je i samotný symbol, nejezení masa, protože na symbolech naše doba a společnost stojí, i když je často už nevidíme, nebo vidět nechceme.

Popeleční středa a Velký pátek - den, kdy byl Kristus ukřižován a zemřel na kříži, jsou proto dny postu přísného. Katolík nejí maso a dosyta se může najíst jen jednou denně. Může si však odříci i toto jedno syté jídlo, pokud má pocit, že to jeho víru posílí a jeho sebeovládání pomůže. Běžnými dny postu, kdy se nejí maso a člověk se nenacpává od rána do večera, jsou však i všechny pátky, na tom postní doba před Velikonocemi nic nemění. V posledních zhruba čtyřiceti letech se stalo módou uzmout si něco jiného, než zmiňovaný kus flákoty. „Nebudu kouřit, omezím alkohol, dobu strávenou na počítači, budu žít zdravě…“ Všechno to jsou chvályhodné aktivity, které mohou vhodně doplnit tradiční postní disciplínu, opět je ale podstatná motivace. Chybný účel zkrátka zůstává mimo cíl, kterým by pro věřícího člověka mělo být uvědomění si vlastní hříšnosti a snaha o zlepšení svých ne zrovna dobrých vlastností. Je to dokonale paradoxní, ale poloprázdné břicho mnohdy zvyšuje sociální cítění s těmi, kdo nemají takové štěstí, aby si mohli dopřát k jídlu to, na co zrovna mají chuť. Proto je významnou součástí postu i almužna. A nemusí to být vždy peníze. Mnohdy je pomoc v naturáliích nebo konkrétním skutku lepší a prospěšnější, než peníze často následně prolité hrdlem.

Půst nemá sám o sobě smysl. Pokud se postíme proto, abychom ztratili kila, nebo zlepšili své zažívání, držíme se stále jen u země, u běžných, lidských záležitostí. Pro nevěřícího je to možná maximum, kterého je schopen. Přesto si myslím, že právě blížící se Velikonoce by měly být i určitou formou reflexe - v jaké zemi žiji, čemu věřili moji předkové, kam se ubírá můj život, co se mnou bude, až zemřu. K takto prožité postní době vám, milí čtenáři, přeji jen vše dobré a hodně sil.

Chrudim - Ještě v prosinci loňského roku bylo jednou velkou záhadou, kdo nahradí ve vedení Odboru sociálních věcí MěÚ odstoupivší Martinu Zelenkovou, která odbor řídila, dokud radnice nevypsala výběrové řízení na nového šéfa „sociálky“. Tím se teď stane na základě konkurzu Radka Pochobradská.

Nabízí se tedy otázka, nakolik město „ušilo na míru“ výběrové řízení úřednici, která dlouhá léta pracuje ve vedení oddělení sociální prevence a pomoci, které je Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim přímo podřízené. Pochobradská zde funguje i jako manažer prevence kriminality a upozornila na sebe například prudkou reakcí na článek v Chrudimských novinách, který byl věnován sqautterům v Lázeňské ulici. Po dvou letech se přitom situace v této lokalitě prakticky nezměnila. Podle mnohých kritiků se totiž Pochobradská, podobně jako její kolegyně a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), ve své funkci manažerky prevence kriminality věnuje pouze „opisování tabulek“. S tím však sama budoucí vedoucí „sociálky“ nesouhlasí a svoji práci obhajuje v dalším článku, který rovněž vyšel v Chrudimských novinách.

[[img:chrn_fullwidth:2962:Radka Pochobradská pracuje třináct let jako manažerka prevence kriminality.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nové funkce by se přitom Radka Pochobradská měla ujmout už prvního března a než město vybere pracovníka, který ji nahradí na pozici manažera prevence kriminality, ponechá si úřednice i tuto agendu. Výběrové řízení na tuto pozici bude prý ale vypsáno v co nebližším termínu. 

Českem otřásají zprávy ohledně neštěstí v Uherském Brodě. Těžko se lze vžít do neštěstí rodin obětí. Jejich bolest je obrovská. Novináři dělají svoji práci a tak ještě několik následujících dnů bude tato zpráva zaplňovat stránky médií. Diskuze pod články zaplavují hysterické výkřiky některých pacifistů o omezení legálních držitelů střelných zbraní. V první řadě si však musíme uvědomit, že nezabíjí zbraň, ale člověk. Těžko můžeme nyní hledat viníka. Viník je mrtev!

Zbrojní průkaz v naší zemi nelze získat rozhodně zadarmo, žadatel musí kromě bezúhonnosti (čistý trestní rejstřík), prokázat i spolehlivost (nesmí opakovaně páchat přestupky uvedené v zákoně o střelných zbraních a střelivu). Musí prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. Psychotesty skutečně nejsou povinné. Odpovědnost při posuzování zdravotní způsobilosti nese praktický lékař, který posudek vydává a má pravomoc v případě pochyb uchazeče na psychotesty poslat. Musíme však přiznat, že psychotesty nejsou ze své podstaty samospasitelné. Žádný psychotest nemůže odhalit zkratovité jednání jinak stabilního jedince. Na druhou stranu může odfiltrovat vyloženě psychopatologické osobnosti a labilní jedince. Je pravdou, že paranoidní osobnosti se často ozbrojují, na druhou stranu zdaleka ne všichni majitelé zbrojních průkazů jsou paranoiky.

Občan v demokratické zemi musí mít právo se legálně bránit. Lidé se rodí silní a slabí a pánové Smith a Wesson dokázali tyto rozdíly eliminovat. Argument, že na ochranu tady máme policii, je zcela plochý. Útočník nikdy na svoji oběť neutočí v místě, kde právě hlídkuje policie. Policie po oznámení na tísňové volání může na místo přijet za 10 minut, ale také za půl hodiny. Kolik obětí může mít na svědomí ozbrojený střelec, ale i útočník s bodnou či sečnou zbraní nebo autem do příjezdu policie? Přiznejme si to, že psychopata se zbraní může zastavit pouze ozbrojený a vycvičený slušný člověk! Spousta držitelů zbrojních průkazů má střelectví jako koníček a tráví na střelnici mnohem více času než policisté. Kdyby se v restauraci nacházel legálně ozbrojený občan, bylo by s největší pravděpodobností obětí méně.

V České republice je více než 307 000 držitelů zbrojních průkazů a více než 700 000 kusů registrovaných střelných zbraní. Selhání jednotlivce z takového počtu držitelů zbrojních průkazů je spíše promile než-li procento selhání. Přesto, že podráždění a nezodpovědní řidiči zabijí ročně mnohonásobně více lidí než držitelé legálních střelných zbraní, nikdo o omezování řidičských průkazů neuvažuje. Zavedení řidičských průkazů na zkoušku u mladých řidičů a zodpovědný přístup lékařů při posuzování zdravotní způsobilosti řidičů a držitelů zbrojních průkazů může toto riziko výrazně eliminovat, nikdy však zcela vyloučit!

Za svoji mnohaletou praxi strážníka jsem se dostal do situace, kdy jsem hleděl do hlavně nabité brokovnice opilého psychopata, který vlastnil zbrojní průkaz, nikomu bych tuto zkušenost nepřál. Pro zdravého jedince není vůbec snadné vystřelit na člověka, a to i v situaci, kdy vám jde o život. Několikrát jsem však také musel uskakovat do příkopu před přestárlým řidičem, který mne za bílého dne v reflexní vestě přehlédl. Auto je stejně nebezpečná a mnohdy nebezpečnější zbraň než pistole!

Žijeme v uspěchané době plné stresu a podobná selhání jedinců vidíme na celém světě. Můžeme se zamyslet nad naším žebříčkem hodnot a tomu přizpůsobit náš život. V situaci, kdy nám jde o život, můžeme spoléhat jenom sami na sebe.

Upřímnou soustrast a mnoho sil rodinám a příbuzným obětí, ale i rodině pachatele.

Jiří Stuna, Chrudim

P.S.: Autor článku je psychoterapeut, dlouholetý velitel Městské policie ve Skutči a učitel sebeobrany