Chrudim - Dobrý úmysl, jakým je sběr nepotřebného šatstva do speciálních kontejnerů, může pořádně zkomplikovat život řidičům. Jak je to možné? Stačí takový kontejner umístit jen pár kroků od výjezdu od bytového domu a nepřehledná dopravní situace v místě se stane prakticky neřešitelnou.

Jeden takový případ se stal v Husově ulici. Jako by nestačil nevhodně umístěný přístřešek pro kontejnery, přidal se k němu ještě bílý kontejner. „Bydlím v Husově ulici a není to tak dlouho, co se zde objevil bílý kontejner na oděvy. Proti charitě nic nemám, ale výjezd od domu je už takhle hodně špatný. Na jedné straně popelnice, na druhé vysoký keř a naproti u dalších popelnic stále parkují auta. Co je tam ta bedna umístěna, vyjíždění, hlavně s větším autem, se rovná pomalu hororu. Řidič se musí úplně vyklonit dopředu a hodně si najet, aby viděl. Auta tu rozhodně nejezdí požadovanou dvacítkou a pomalu to zavání průšvihem,“ popisuje své zkušenosti Pavlína Fenková. „Problém by možná vyřešilo přesunutí kontejneru, nebo alespoň umístění parabolického zrcadla,“ navrhuje Fenková změny.

[[gal:8567]]

Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který má na starosti dopravu ve městě, problém místních chápe a slibuje rychlou nápravu. „Jednali jsme o tomto problému na poradě vedení města. Na místě jsem osobně zjistil nevhodnost umístění kontejneru na šatstvo z důvodu zhoršení výhledu při vyjíždění z komunikace před bytovými domy. Už samotné umístění přístřešků na odpadové kontejnery v tomto místě, těsně vedle komunikace, je komplikací, a kontejner na šatstvo vyjíždění dále zhoršuje. Míst na vhodné umístění, která nebudou vadit řidičům, je více. Buď přímo přes komunikaci u přístřešku na kontejnery - mimo chodník tak, aby Technické služby mohly vyvážet kontejnery z tohoto přístřešku, nebo u přístřešku blíže ke křižovatce s hotelem Centrál, kde není výjezd od bytových domů. Odbor správy majetku jako ten, kdo sjednával smlouvy s firmou, zajistí přemístění kontejneru. Náprava bude zajištěna co nejdříve,“ říká místostarosta Trávníček.

Lokalita je přitom pověstná neutěšenou situací týkající se parkování. Svého času se zde hovořilo o vybudování parkovacích domů v proluce mezi paneláky, avšak vzhledem k nedostatku financí byl projekt prozatím uložen k ledu.

Do města chodím poměrně sporadicky, ale v poslední době jsem měl to štěstí, že jsem dvakrát "zabrousil" do Havlíčkovy ulice a odsud na nábřeží u Kateřiny, kde se nachází ona pověstná "lavička neřesti". Následně jsem si také přečetl diskusní příspěvek pisatele, který si říká Plátek a který na tohle téma uvedl, že místní lidé trpí přeludy, anebo si vymýšlejí, když tvrdí, že tuto lavičku pravidelně "okupují" mladí výrostci, alkoholici a feťáci, z kterých mají jednoduše strach.

Za prvé se v tomto případě nemohu ubránit dojmu, že se tradiční přispivatel a častý kritik článků našich novin zvaný Lolipop přejmenoval na Plátka (soudě podle úřednické hantýrky, která se vymyká hovorové češtině), a za druhé, že zkrátka nemluví pravdu, protože jsem šel sice jen dvakrát kolem uvedené lavičky, ale pokaždé na ni byl otřesný pohled. Poprvé to bylo asi hodinu před polednem a podruhé zhruba ve 14 hodin, pokaždé tedy za bílého dne a obrázek byl vždy stejný - na lavičce, která je skryta za keřem, se rozvalovali tři až čtyři značně opilí "exoti", všude kolem sebe měli poházené vajgly od cigaret a rozlité pivo po zemi, jednou se dokonce jeden z nich povaloval na zemi on sám. A kolem této podivné sešlosti obcházeli v uctivém oblouku kolemjdoucí občané nebo maminky s kočárky.

Je to sice jen letmá zkušenost, ale koresponduje s tím, co tvrdí obyvatelé okolních domů, kterým se Plátek tak bezostyšně vysmívá a jimž radí, že když jim hlučící osazenstvo lavičky vadí, ať si zavřou okna, protože je lavička k sezení určena. V tom máš, milý Plátku, jistě pravdu - lavička je určena k sezení, ale k odpočinkovému, nikoli k tomu, aby se na ní lidé za pravého poledne "zrubali do němoty", váleli se po ní a polévali ji pivem. Navíc na takovém místě, které jako jedno z mála v centru města nabízí příjemné posezení u řeky. A pokud ti, Plátku, vadí, že o této situaci píšeme a tvrdíš v této souvislosti, že kritizujeme, aniž přicházíme s nějakým řešením, potom si trošičku pleteš "dojmy a pojmy" v tom, kdo jaké úkoly ve společnosti má. Tedy, kdo má na tyto nešvary upozornit a kdo je naopak má uvést do pořádku. Kdo je tedy teď na tahu? Na to si, prosím, odpovězte každý sám.

Chrudim - Péče o zeleň je ve městě dlouhodobě podrobována nesmlouvavé kritice. Přestože se letos sešlo kritiků podstatně méně než v loňském roce, jeden druh zeleně neunikl pozornosti bedlivého oka majitelů domů a domků, kteří mají smůlu v tom, že jejich nemovitosti neleží někde v centru. Řeč bude tentokrát o plevelu na chodnících.

Zatímco se chodníky v centru Chrudimě zelenají pouze nezdolným mechem, který si razí cestu mezi dlaždicemi, jen pár kroků od Resselova náměstí už vypadá situace poněkud jinak. Botanik by si tu přišel na své, protože druhová skladba rostlin, které se rozhodly využít neošetřovaného chodníku k růstu, je opravdu velká.

„Viděli jsme projíždět kolem našeho domku traktůrek Technických služeb, který měl připevněnu nádrž, z níž vedla hadice. Jeden pán seděl uvnitř, druhý hadicí kropil chodník. Jak velký smysl a hlavně účinek to mělo, to můžete vidět sám. Zhruba za týden poté jsem musela stejně vzít motyčku a rostoucí plevele odstranit sama,“ popisuje svoji zkušenost obyvatelka ulice Svatopluka Čecha, která si nepřeje být jmenována, avšak redakce její totožnost zná.

Jakou směs používají pracovníci Technických služeb Chrudim k likvidaci odolných plevelů, je záhadou. V centru města se jim totiž daří boj s nechtěnou zelení mnohem lépe než v ulicích, kam náhodný návštěvník zabloudí jen zřídka. Svůj podíl na tom jistě bude mít i množství chodců, kteří na frekventovanějších chodnících neumožní plevelům vyrůst do takové výšky jako v místech, kde projde za den jen několik málo desítek lidí.

[[gal:8551]]

Péče o chodníky je však zcela v gesci města, které je také jejich majitelem. Za zábor rakového chodníku vybírá od svých občanů peníze, v zimě má pak za povinnost pečovat o odstraňování sněhu a námrazy, přestože v minulých letech bylo na majitelích nemovitostí, u nichž chodník leží, aby o ně náležitě pečovali. V současnosti ale mnohým Chrudimákům nezbývá, než se do této doby vrátit a k výbavě svých domácnosti příkoupit ještě hrablo na sníh a kanystr herbicidu. Jen tak si totiž zajistí před svými obydlími skutečně čistý chodník bez bujících plevelů.

Chrudim - Sídliště U Stadionu a jeho okolí se stalo oblíbenou destinací několika chrudimských bezdomovců. Jeden z nich se usídlil přímo na zastávce nedaleko obchodního domu Tesco, kde prakticky celé léto bivakuje a obtěžuje cestující městské hromadné dopravy. Jeho kolegové se teď rozhodli nadělat nepořádek i v nedalekém lesíku.

Lokalita, kterou tvoří úzký pruh zeleně oddělující železniční trať od autostrády v ulici Dr. Milady Horákové, používají obyvatelé panelových domů z blízkého sídliště především k venčení svých čtyřnohých miláčků. Nepříjemnou součástí miniaturního lesíku se však po několika letech klidu staly opět zbytky roztrhaných hadrů, jídla a střepů.

[[img:chrn_fullwidth:2945:Nepořádek v lesíku nedaleko sídliště U Stadionu dělají zdejší bezdomovci pravidelně.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Zajímalo by mě, jestli se někdy Městská policie podívá do prostoru mezi Teskem a sídlištěm U Stadionu v místech mezi kolejemi a obvodovou silnicí. Ve vzdálenosti zhruba 100 metrů před Teskem končí vysekávání travního porostu a až k budově Teska je více než jeden metr vysoká tráva, v níž bivakují bezdomovci a nepořádek je neuvěřitelný. Po pěšinkách v těchto místech chodí pejskaři, děti a obyvatelé sídliště a pocit v tomto prostoru je skličující. Třeba to tak není stále, ale 18. srpna o půl páté odpoledne jsme se tam setkali čtyři procházející a všichni jsme se nad tímto stavem pozastavovali,“ říká Milena Řehořková, která bydlí v jednom z domů největšího chrudimského sídliště.

[[img:chrn_fullwidth:2944: Brloh jednoho ze zdejších výtečníků na zastávce městské hromadné dopravy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vrchní strážník Městské policie Chrudim Lukáš Dvořák v reakci na to ale slibuje, že se jeho muži a ženy v uniformách na lokalitu zaměří a pokusí se neutěšenou situaci vyřešit. „Předám podnět strážníkům, kteří se na uvedené místo podívají a pokusí se věc vyřešit,“ tvrdí Dvořák a slibuje nápravu.

Chrudim - Podivný způsob komunikace s obyvateli města volí nezřídka místní radnice. Své o tom ví třeba Daniel Schindler, hlavní hybatel projektu venkovní tělocvičny, kterého vedení města několik měsíců zcela ignorovalo, přestože později tvrdilo opak. Podobnou zkušenost nyní udělal také Ivan Hlinecký, bydlící ve Václavské ulici.

Hlinecký totiž už před téměř dvěma měsíci urgoval osobně městské úředníky s prosbou o vyřešení problematiky nemocného stromu, který ve Václavské ulici ohrožuje chodce a dokonce i majetky zde bydlících občanů. Přestože Ivan Hlinecký osobně doručil na Městský úřad Chrudim potřebné podklady, dlouhé týdny se zdánlivě nic nedělo.

„Bydlím ve Václavské ulici směrem od Penny Marketu na Presy. Mezi řadovými domy číslo popisné 1025 a 1026 je vysazen ořech - přesněji za vjezdem do garáže u domu číslo popisné 1026. Strom roste na pozemku města. Zhruba do poloviny svého kmenu je napaden a jelikož tato ulice je dosti větrná, obáváme se, aby tento strom nepoškodil náš majetek, či hůře někoho nezranil. Zhruba před měsícem a půl jsem byl osobně na městském úřadě a dodal veškeré podklady pro vyřízení této záležitosti. Doposud se mi však nikdo z odpovědného odboru neozval. Výsledky slíbené prohlídky a její případné závěry jsou tak pro mne velkou záhadou,“ popisuje Hlinecký svoji zkušenost s nedobytnou hrází chrudimské radnice. Dalším takovým případem je třeba způsob předávání tiskových zpráv a zodpovídání dotazů redakci Chrudimských novin.

[[gal:8544]]

Úřednice Hana Dušánková ale bohorovně sděluje, že prohlídka byla už provedena. Omluvu by však obyvatel Václavské ulice hledal v její reakci jen obtížně. „Prohlídka stromu byla provedena úsekem údržby zeleně Odboru investic MěÚ a na jejím základě byl požádán Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim, který je správním orgánem vydávajícím rozhodnutí o kácení stromů rostoucích mimo les, o provedení okamžitého kácení stromu. Odbor životního prostředí rozhodl, že se nejedná o havarijní situaci a doporučil podání žádosti o kácení stromu. Pokud bude rozhodnuto o pokácení stromu, může být provedeno v době vegetačního klidu od 1. listopadu do 31. března,“ konstatuje Dušánková.

Místní se tak musí obrnit trpělivostí a doufat, že se silný vítr ořechu vyhne. Snadno by mohl totiž skončit jako jeho „kolega“ v Michalském parku, který také dlouhá léta usychal, až teprve pád jedné z jeho větví na lavičku probral ze zimního spánku armádu městských úředníků. Zbytek stromu zde pak nechalo město bleskurychle odstranit.

Chrudim - Ač se to nezdá, tyto tipy jsou již sté a první. Obdivuji každého, kdo si má doporučení vždy přečetl a třeba se jimi nechal inspirovat. Co nás čeká o víkendu? Mě oslava narozenin, vás, milí čtenáři, pravděpodobně obžínky a houbové hody.

Přestože běžný Chrudimák jen těžko rozpozná pšenici od ječmene, každoročně se u nás slaví událost, jež je vlastní především venkovským oblastem, které jsou se zemědělstvím přeci jen spjaty těsněji než Chrudim. Návštěvnost chrudimských obžínek také nebývá závratná, přesto je nelze nezmínit. Program začíná už v pátek 5. září v Muzeu barokních soch a sice Nocí v tanci s zpěvu. V sobotu 6. září pak následuje výběr toho nejlepšího z českého a moravského folkloru na Resselově náměstí. Letos přijaly pozvání pořádající Chrudimské besedy a Národopisného souboru Kohoutek folklorní soubory Jaro z Prahy, Kotár ze Vsetína, Lipka z Pardubic, Kvítek z Hradce Králové a Kuřátka z Chrudimi a také indonéská skupina Wahana Budaya z Ede. Pro děti je připraven bohatý program, pro všechny pak řemeslné dílny, skvělá lidová kuchyně a samozřejmě staročeský jarmark. Vše zakončí nedělní mše svatá, na níž se o půl deváté folklorní soubory rozloučí s Chrudimí.

Ještě v pátek 5. září se v Ležákách můžete od šesti večer setkat s téměř chrudimským téměř Martinem Dejdarem, který prožil mládí v Chrasti. V sobotu od 10 do 16 hodin se pro vás pak v Pasíčkách u Proseče chystá již tradiční Tatínkův úžasný dětský den. V hlavním programu se zde představí:
- Policie ČR – ukázka speciálního vozidla a vybavení
- Městská policie – zadržení vozidla; pachatele, představení vozidel
- Celní správa – ukázka psa při hledání drog; představení vozidla
- HZS – ukázka vyproštění z vozidla, lokalizace požáru, představení techniky a vybavení pro nouzové ubytování obyvatelstva,
- Český červený kříž – poskytnutí první pomoci; informační stánek
- Zdravotnická záchranná služba – transport zraněného řidiče; představení vybavení vozidla
- Horská služba – představení činnosti a vybavení;
- Záchranná stanice Pasíčka a Plzeň – vyproštění uvízlého dravce; představení techniky
- bojové ukázky vojenských klubů
A na co dalšího se můžete těšit? Třeba na soutěže pro děti, živou hudbu, vojenskou, historickou techniku, prezentaci lesů ČR, junáka, Keltů a dalších. Samozřejmostí je dobré občerstvení a otevřená expoziční část stanice.

V chrudimském Regionálním muzeu si do 5. října můžete prohlédnout výstavu věnovanou výročí první světové války. Výstava provede návštěvníky hlavními událostmi světové války především v Chrudimi. Začne událostmi, které válce předcházely (atentát v Sarajevu), a půjde přes vyhlášení války, mobilizaci, válečné půjčky, potravinové lístky, první transporty raněných a vznik vojenského lazaretu až po vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918 a konec války v listopadu téhož roku. Výstava je přiravena ve spolupráci se Státním okresním archivem Chrudim.

Jak už jsem zmínil, sezóna houbových žní je v plném proudu, jak svědčí i četná auta odstavená porůznu v lesích nedaleko města. Zkusme být ale trošku ohleduplní a své plechové miláčky odkládejme jen tak, aby lesáci mohli po cestách bez problémů projet. Všichni jistě dobře víme, jak neukáznění řidiči končí. Tedy, víme to my, kdo jsme viděli film Tomáše Vorla „Cesta do lesa“.

Kniha, po níž jsem opět po nějaké době sáhnul, je Demlovo „Zapomenuté světlo“. Klasika nad klasiky. Rozhodně doporučuji verzi s pasážemi, které tehdejší cenzura nepustila. Člověk jen tak nahlédne do rozervané a přece pevné duše básníka a katolického kněze.

Příjemný víkend, drazí čtenáři, počasí slibuje nádherné babí léto.

O víkendu jsem se toulal s rodinou po Valašsku a zatímco tady pršelo, tam bylo nádherně. Proč to ale píšu? Protože jsem tam zjitil, jak se doopravdy vyplácí být originální, vynikat nad ostatními a nepodléhat výzvám k přílišné, někdy až úzkoprsé opatrnosti, jako občas nyní před komunálními volbami slýcháváme. Snad je to způsobeno dílem vlastní nerozhodnosti, nedůvěry v sebe sama či chybějícími nápady a tudíž i nedostatkem výjimečné tvořivosti.

Vraťme se ale k již zmiňované originalitě. Jakmile jsem se totiž vyškrábal za Vizovicemi na kopec Doubrava k tamní stejnojmenné třiatřicetimetrové rozhledně, odkud je úžasný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu, dal se se mnou ihned do hovoru u pokladního okénka bodrý chlapík, který tu prodával vstupenky na rozhlednu. Zeptal se, odkud prý jsem. Když zjistil, že z Chrudimi, očka se mu rozzářila a nahlas zvolal: "Tam přeci máte jednu raritu!" A čekal jsem, co z něj vypadne dál. "No, přeci tu vaši rozhlednu, co je jen z prkýnek," pokračoval nadšeně. "Jasně," dovtípil jsem se, "myslíte Báru na Podhůře." Tato slova mu stačila k tomu, že přestal prodávat vstupenky, i když lidé přicházeli, a zmizel na chvíli v útrobách dřevěné boudy u vchodu.

"Pojď sem," a mával v ruce s knihou, mapující všechny rozhledny v České republice. Už za chviličku nalistoval stránku s Bárou a chtěl ode mne zjistit o ní co nejvíce podrobností, ptal se hlavně, proč spadla hned po čtyřech dnech a zajímal se o její konstrukční řešení. Když jsem mu vylíčil vše, co jsem o Báře věděl, zašvitořil: "Vezmu rodinu a kamarády a pojedu se s nimi ještě teď v září na Báru podívat. Je sice menší než ta naše, ale opravdu nádherná!" a neustále při těchto slovech obdivoval fotografie chrudimské rozhledny. Když potom spatřil, že jsem cestou na rozhlednu nasbíral i několik hub, nabídl mi hned nožík, abych si je mohl očistit, a papírovou krabici, abych je měl kam uložit. "A víš co, kamaráde? Chtěl jsem si sice večer udělat smaženici, ale tobě přijdou vhod," a hmátl za sebe, vytáhl dózu plnou pravých hřibů a přisypal je k mým. "Ať si na nich pochutnáš. A pozdravuj Báru!"

Bylo neskutečně příjemné poslouchat na druhém konci republiky, který doma i ve světě proslavili zlínský podnikatel Baťa a autor slušovického zázraku Čuba, slova chvály a uznání na adresu našeho města, které se svého času nebálo jít do takových experimentů, jakým je v Evropě unikátní rozhledna Bára od věhlasného architekta Martina Rajniše. Jen takové vizitky mají totiž ve světě odpovídající váhu (vzpomeňme v této souvislosti i na Muzeum barokních soch a Klášterní zahrady), nikoli nabádání k opatrnosti a šedé průměrnosti, jak od leckterých komunálních politiků v současnosti slyšíme. Kdo ještě nepochopil význam těchto staveb pro naše město, měl by ze všeho nejdříve zapracovat především sám na sobě a svém vzdělání, jinak se chvály a uznání my, Chrudimáci nikde nedočkáme, natož aby nám někdo kvůli tomu jen tak daroval svoji večeři. Především teď před volbami bychom na to měli myslet dvojnásob.

Chrudim - Dobře utajované informace o chystaných změnách v Klášterních zahradách, kde chce radnice vybudovat takzvané „pobytové trávníky“, zůstávají i nadále utajené. Poté, co v některých médiích naznačila úřednice zodpovědná za městskou zeleň Kateřina Jánská, že by se horská louka mohla proměnit ve zmiňované trávníky, radnice na dané téma i nadále mlčí.

Například tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová na dotaz redakce Chrudimských novin zareagovala teprve až po čtrnácti dnech, navíc velmi stroze, až úsečkovitě. Nic konkrétního přitom neprozradila. „Město nemá v plánu provádět v Klášterních zahradách úpravy trávníkových ploch,“ tvrdí Sylva Drašnarová. Co jí na zjišťování tohoto triviálního faktu mohlo trvat dva týdny, už ale neuvedla. Každý pracovník médií musí přitom nad takovou prací jen marně povzdechnout, když si představí, jak vyčerpávající jsou někdy informace z jiných radnic, kde neberou komunikaci s veřejností na lehkou váhu.

[[img:chrn_fullwidth:4988:Pobytové trávníky v Klášterních zahradách? Budou nebo nebudou? Toť záhada...  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednice a městská radní Kateřina Jánská (ODS) však v rozhovoru, který poskytla pardubické pobočce Českého rozhlasu, má zcela opačný názor než Drašnarová, a tvrdí, že se změny v Klášterních zahradách chystají. „Došlo k určitému vývoji, zapojil se trávník a vykvetly tady kytky, které tady měly být. Město sem v letošním roce začalo situovat některé kulturní akce, proto je tráva v určitých částech nižší. Já jsem si vymohla alespoň rozkvetlé svahy, které rostou kolem zahrad. Nechali jsme tam květiny, co tam kvetou. Z toho zbytku děláme pobytový trávník, aby sem mohli lidé přijít, sednout si tu na deku během koncertů a představení,“ popisuje svoje plány v Klášterních zahradách úřednice Jánská. Její slova tak zřetelně demonstrují váznoucí komunikaci mezi odborem, který má na starosti právě kontakty s veřejností a médii, a odborem péče o městskou zeleň.

[[img:chrn_fullwidth:4330:Co zde vlastně příští rok vznikne, zůstává záhadou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vybudování pobytových trávníků je podle všeho ne zrovna levnou záležitostí. Náklady na práce vedoucí k jejich založení a následné údržbě se pohybují v desítkách, častěji však stovkách tisíc korun. V praxi jde doslova o „běh na dlouho trať“, protože tráva potřebuje speciální péči a rozhodně se nedá říci, že by takový trávník vznikl pouhým posekáním vzrostlých bylin nejrůznějšího druhového složení, jako tomu zřejmě bude v případě Klášterních zahrad.

Co přesně tedy v zahradách, ležících nedaleko centra města, vznikne? Zvědavcům nezbývá, než počkat na jaro a sledovat, jak bude město o zdejší zeleň pečovat. O zeleném pažitu, jakým se můžou chlubit třeba universitní města v Anglii si však Chrudimáci nejspíše mohou nechat jen zdát.

Chrudim - Překvapivě přesná informace týkající se nedávných výpadků elektřiny se dostala na světlo v minulých dnech. Poté, co mluvčí východočeské pobočky firmy ČEZ Šárka Beránková netušila, kde přesně se nachází problém a co výpadky elektrického proudu způsobuje, rozhodl se veřejnost informovat Bohuslav Ježek, který je vedoucím oddělení Správy energetického majetku.

„V pátek dne 22. srpna evidujeme dvě na sobě nezávislé poruchy na kabelovém vedení 35 kV. První porucha vznikla na kabelovém vedení K895 ve 13:44 hodin. Vadný úsek byl vymezen mezi transformačními stanicemi číslo 674 Chrudim Letiště a číslo 166 Chrudim Radar,“ popisuje místo první poruchy Bohuslav Ježek.  

„Druhá porucha vznikla ve stejnou dobu na kabelovém vedení K 898 mezi transformačními stanicemi číslo 1419 Chrudim Family centrum a číslo 1365 Chrudim Kaufland. Při vyhledání místa poruchy a vymezení vadného úseku dochází ke krátkodobým výpadkům v dodávce elektrické energie z důvodu provádění nutných provozních manipulací,“ říká Ježek s tím, že nenadálé poruchy energetici předem hlásit jednoduše nemohou. Předvídat budoucnost v popisu práce totiž nemají.

„Povinnosti distributora elektrické energie při přerušení dodávky elektrické energie při odstraňování poruch nebo při plánovaných pracích jsou podrobně popsány v zákonech České republiky. V energetickém zákoně je uvedena povinnost provozovatele distribuční soustavy oznámit při provádění plánovaných prací započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut,“ cituje zákon vedoucí Správy energetického majetku. Pokud tedy opraváři nepřekročí zmiňovaných 20 minut, mohou síť zkusmo „nahazovat“, jak se jim zlíbí a obyvatelé města se o této skutečnosti dozvědí až poté, co práce skončí. Ochránit své elektrospotřebiče tak mohou jen obtížně, ne-li vůbec.

Na plánované výpadky, které ČEZ připravuje na září, se však připravit lze. Firma počítá s odstávkou elektřiny 17. září od půl osmé ráno do tří hodin odpoledne v ulicích Štěpánkova, Břetislavova, Komenského, Široká, Čelakovského a na Resselově náměstí. Další data odstávek lze najít na webu města. Některé termíny však zmiňovanou zákonem stanovenou dobu 15 dnů nesplňují. Jedná se především o dnešní odstávky v lokalitách ulic Přemysla Otakara a Revoluční, zde jde o celé ulice, Čs. Armády, od ČSOB až po číslo popisné 539 v Rooseveltově ulici číslo popisné 490A, 540, 595 na Palackého třídě číslo popisné 54, 892, 314, 331 až 333, 339, 418 a konečně také v Čáslavské ulici v číslech popisných 266, 683, 313. Informace o této odstávce se totiž na webu města objevila až 1. září o půl deváté dopoledne. Jakým způsobem komunikuje vedení radnice s energetickým molochem, zůstává i nadále otázkou.

Chrudim - Zdejší TOP 09 se při sestavování kandidátní listiny do komunálních voleb přepočítala a přihlásila osmadvacet jmen kandidátů namísto požadovaných sedmadvaceti. Musela proto jednoho ze svých kandidátů nakonec vyškrtnout. Uvedla to vedoucí správního odboru MěÚ Chrudim Eva Doležalová.

Tohle byla přitom z pohledu správního odboru radnice nejzásadnější chyba. Ostatní strany se dopouštěly už jen nepatrných pochybení. Například ODS musela opravovat jména hned u šesti svých kandidátů, navíc jeden z nich, fotbalista a špílmachr MFK Chrudim Radim Holub měl registrováno trvalé bydliště ještě v Záběhlicích, takže se musel narychlo "stěhovat" do Chrudimi, aby splňoval všechny regule kandidáta. Ještě hůře než ODS na tom byla KSČM, která musela v termínu opravit dokonce devět chyb na své kandidátce. Mezi další strany, jež musely opravovat přihlášené údaje, patřily ANO 2011, Strana svobodných občanů, Koalice pro Chrudim, ČSSD, nebo SNK-ED. U těchto stran šlo zpravidla o chyby ve jménech a příjmeních kandidátů. Česká pirátská strana pro změnu nejprve dodala kandidátku jen s dvaadvaceti jmény, později, avšak v řádném termínu, svoji kandidátku doplnila na plný stav sedmadvaceti jmen volebních kandidátů.