Chrudim - Za týden se už budeme připravovat na Velikonoce a všichni, kdo se postili, jistě radostně naplní ledničku pochutinami. Luštěniny a pohanka se prostě přejí. Co ale s blížícím se víkendem?

Nevím, jak vy, ale já v sobotu zamířím do Prahy. Tentokráte výjimečně nenavštívím svoji slečnu, přestože jedna dívka cílem mé cesty bude. Kamarád Václav totiž nechává v katedrále svatého Klimenta křtít svou prvorozenou dceru Janu a u toho samozřejmě nesmím chybět. Na Chrudimsku se však budou dít docela jiné věci. V tu samou sobotu velikonočními tradicemi oživlé Resselovo náměstí předvede ukázky pletení pomlázek, malování vajíček, nabídne také velikonoční kuchyni a řemeslný jarmark. Malí návštěvníci jarmarku se seznámí s malými kůzlátky a jehňátky v jarní ohrádce plné zeleně. Už od osmi hodin ráno.

[[img:chrn_fullwidth:2331:Letos bude Velikonoční jarmark jistě už na krátké rukávy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ještě den před tím však můžete své rodiče a prarodiče vyvézt na Monako. V pátek 11. dubna od 18 hodin zde budou vyhrávat heligonky, a to je styl, který většina dříve narozených miluje nad jiné. Soupeřit s ním mohou snad jen dechovky. Kulturní dům v Pohledu připravil na sobotu svátek pro všechny milovníky knih. Je-li vaší oblíbenou akcí pravidelný výprodej nepotřebných knížek v chrudimské knihovně, zkuste se v sobotu vypravit právě do Pohledu. Od osmi ráno do čtyř odpoledne si ve zdejším kulturním domě můžete knihy nejen koupit, ale ty, které vám doma překáží - třeba Marxův Kapitál, nebo spisy V. I. Lenina - zde třeba zájemcům z řad milovníků třešní a proslovů Fidela Castra prodáte.

Výtvarná dílna začne v chrudimském Mama klubu též v sobotu v devět hodit. Naučíte se zdobit vajíčka a mnoho dalšího. Začátkem dubna byla ve skanzenu na Veselém Kopci zahájena také tématická výstava týkající se samozřejmě Velikonoc. Najdete ji ve všech roubených objektech a přibližuje jarní lidové obyčeje. Velikonoční výstava se koná v sobotu od devíti ráno do čtyř odpoledne také v Tisovci ve společenském sále obecního úřadu.

Přesto, má být hezky a pomalu ale jistě vysychají meze. Takže určitě vám neradím sedět doma a koukat z okna. Proto se běžte podívat třeba na výstavu o hmyzu do chrudimského Regionálního muzea. Osobně mám nejradši brouky, konkrétně svižníkovité, kteří, kdo ví proč, se v současné době řadí pod střevlíkovité. Takový svižník je nejen moc krásný brouk, ale umí i opravdu svižně běhat a hlavně létat. Dokonalý hmyzí predátor.

Napadlo vás někdy, milí čtenáři, co by se asi tak stalo, kdyby se první republika nepodvolila Mnichovskému diktátu a s hitlerovským Německem bojovala? Pokud ano, nemohu vám nedoporučit knihu Jana Drnka, která se jmenuje „Žáby v mlíku“. Drnek je historik a zmiňované období má doslova v malíku. Čtení je to navýsost zajímavé, i když potěší spíše asi jen pány. Dámy naopak ocení, že je doma klid a mohou se připravovat na velký jarní úklid.

Příjemný předvelikonční víkend!

Rabštejnská Lhota - O prodeji zanedbané zříceniny ležící nedaleko Rabštejnské Lhoty informovaly Chrudimské noviny už v loňském roce. Rebštejnek, jak se tento hrádek jmenuje, odkoupili od státního podniku Lesy ČR tři soukromí kupci a rádi by ho teď dali alespoň částečně do pořádku.

V posledních dnech se totiž objevila zpráva o třech kamarádech, kteří zanedbanou zříceninu za sedmdesát tisíc koupili a chystají se ji uvést do stavu, který by umožňoval návštěvníkům kochat se zbytky maličkého hrádku. Ten měl přitom ještě před několika desítkami let střechu a dokonce i dvě místnosti, avšak vinou neopatrného zacházení s ohněm zbytek hrádku vyhořel a také střecha vzala za své.

[[img:chrn_fullwidth:4728:Náletové dřeviny z Rabštejnku zcela zmizí a chátrající zdivo přijde podle záměru nových majitelů zakonzervovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Okolí zříceniny, která leží na skalním ostrohu dávného moře, stačili už noví majitelé zbavit náletových dřevin a v současné době se chystají konzultovat s památkáři způsob, kterým by zakonzervovali zdivo. S obyčejným cementem a cihlami však nevystačí, protože péče o památkově chráněný objekt vyžaduje i postupy, které byly v době stavby obvyklé. Už teď je ale jasné, že zřícenina spolkne minimálně další desetitisíce korun. 

Chrudim - Další silniční uzavírka a další komplikace v dopravě. I tak by se dala nazvat uzavírka části Škroupovy ulice. Nejedná se přitom o uzavírku v souvislosti s nynější výstavbou autobusové zastávky u nákupního střediska Dukla, ale o současnou rekonstrukci místního vodovodu a kanalizace.

Práce začaly v pondělí 7. dubna a skončit by měly 30. června. Řidiči tak neprojedou od železničního přejezdu až po odbočku ke smuteční síni. Přestože se město dušuje, že všichni dotčení - obyvatelé i živnostníci v této lokalitě - dostali do svých schránek upozornění, někteří z místních podnikatelů si stěžují, že se tak prý rozhodně nestalo. Například provozovatel pizzerie ve Škroupově ulici tvrdí, že o ničem nevěděl a proto ho v pondělí čekalo nemilé překvapení.

[[gal:7437]]

Vzhledem k tomu, že jeho podnik je z velké části závislý na rozvozu vlastních výrobků, zůstávají mu dnes jen oči pro pláč. Řidič rozvážkového auta se totiž údajně přes rozkopanou ulici nedostane a objíždět město přes Sobětuchy se prý nevyplatí. „Pokud vím, pro dopravní obsluhu je průjezd přes silnici možný. Nedokážu si vysvětlit, jak je možné, že informace o chystané uzavírce k majiteli pizzerie nedorazila,“ kroutí hlavou starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Samotná uzavírka Škroupovy ulice je však třeba směrem od Slatiňan vzorně značena a oranžové značky svítí před železničním přejezdem na ulici Obce Ležáků do dálky tak, že je řidiči nemají šanci přehlédnout.

Chrudim - Okopávání kotníků je patrně sportovní disciplína, kterou tolik miluje bývalý místostarosta a současný městský zastupitel v opozici Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Jeho věčný oponent, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), musí teď kvůli němu čelit nové kauze. Málek totiž na svém webu tvrdí, že starosta nechal zřídit na radnici teploučké místečko koordinátora tisku vizitek za 300 tisíc ročně, aby mu tento člověk údajně pomáhal za městské peníze dělat předvolební kampaň.

Řezníček má podle Málka letos usilovat jako kandidát o místo europoslance a na podzim v komunálních volbách také o účast ve vedení chrudimské radnice. "Před dvěma lety neúspěšně kandidoval do Senátu a při kampani zneužil městský majetek. Podnětem se tehdy zabývalo i zastupitelstvo města Chrudim. V letošním roce došlo k vytvoření pozice pracovníka oddělení vnějších vztahů. Ovšem bez jakéhokoliv opodstatnění, protože agendu do té doby dělali jiní zaměstnanci úřadu. Vznik funkce zřejmě souvisí s hned dvojími volbami, které starosta bude letos absolvovat," píše Málek doslova na svém webu.

Málek samozřejmě nezapomněl vyrukovat i se svými oblíbenými počty, v nichž neváhal od boku vystřílet, kolik že vlastně bude nový úředník městskou kasu stát. Tyto hrátky, jimiž opoziční zastupitel proslul především na pravidelných zasedáních městského zastupitelstva, pak horko těžko uvádějí do reálu jak samotný starosta Řezníček, tak i místostarostové Miroslav Tejkl s Jaroslavem Trávníčkem (oba ČSSD).

Novou funkci na tiskovém odboru chrudimské radnice, kterému šéfuje tisková mluvčí Sylva Drašnarová, přitom obsadí jeden z úředníků, který pro město už dávno pracuje. Drašnarová proto Málkovy závěry dnes dementovala snažila se je uvést na pravou míru. „Pan Málek tvrdí, že nový pracovník by se měl zabývat tiskem vizitek a průkazů pracovníků Městského úřadu Chrudim. To je samozřejmě nesmysl, protože tuto činnost už několik let zastává můj kolega Stanislav Novotný. Původně měla na místo, které zde vzniká, nastoupit jedna uchazečka z Pardubic, ta ale na poslední chvíli odřekla. Dostala totiž lepší nabídku,“ vysvětluje Drašnarová.

Další úředník tiskového odboru má podle Drašnarové plnit funkci jak jejího zástupce, tak i experta na sociální sítě. Právě zde by město rádo posílilo komunikaci s veřejností. Prvními vlaštovkami jsou už dnes častější zprávy zveřejňované na webu města. „Nakonec žádné speciální náklady ani nevzniknou. Na nové místo nastoupí jeden z našich kolegů. Jde konkrétně o Aleše Prokopce, který je v současnosti asistentem prvního místostarosty Miroslava Tejkla. Dříve mi už v těchto záležitostech pomáhal, takže se nejde o žádného nováčka,“ uzavírá mluvčí Drašnarová.

Chrudim - Investicím do uměleckých děl není na radnici konec. Přes protesty Strany svobodných občanů se město nyní rozhodlo vyplatit téměř půl milionu za další busty v prostorách Muzea. Zde totiž vzniká takzvaný pantheon, z něhož by právě busty známých osobností měly shlížet na návštěvníky plesů a výstav.

V pantheonu jsou už teď umístěny busty Viktorina Kornela ze Všehrd, Jana Nepomuka Štěpánka, Karla Pippicha, a také Josefa Ressela. Tyto osobnosti pak doplňuje i průmyslník a zakladatel místní strojírny František Wiesner a Josef Klimeš, který byl statkářem a chrudimským purkmistrem.

Nyní by město rádo doplnilo uvedené postavy o Františka Schmoranze staršího, který jako předchůdce městského architekta Marka Janatky provedl řadu stavebních prací nejen v samotné Chrudimi, ale třeba i v blízkých Slatiňanech. Nejvýznamněji se však zapsal do povědomí Chrudimáků svou regotizací kostela Nanebevzetí Panny Marie na dnešním Resselově náměstí. Druhá busta bude patřit Josefu Vaňkovi, zahradnímu architektovi, jehož „školky“ se staly synonymem pro skvěle vedenou péči o nejrůznější dřeviny. Dokončením dvou posledních bust by tak měl být pantheon kompletní.

Autorem všech soch je Chrudimák Jaroslav Brož. Záměr vytvořit chrudimský pantheon ve vestibulu Muzea vznikl z popudu dřívější městské rady již v roce 2009.

Chrudim - Poslední nákup chrudimské radnice, který má rozmnožit sbírku moderního umění, se zdaleka nelíbí všem místním politikům. Bývalý radní a současný městský zastupitel Petr Lichtenberg (Strana svobodných občanů) se zlobí, že město z peněz daňových poplatníků rozhazuje plnými hrstmi na všechny strany.

„Jednou jsou naši čelní představitelé města milovníci umění a kultury, podruhé milovníci sportu, jindy mají zase potřebu podporovat jedny podnikatele na úkor druhých, v jiném případě se rozhodnou, že budou z peněz daňových poplatníků přímo podnikat. A konečný výsledek? Chrudim je nejvíce zadlužena ve své historii,“ glosuje Lichtenberg politiku vedení města, která je v přímém protikladu k tomu, jak si Svobodní představují přístup zodpovědného hospodáře. Naposledy na sebe straníci Petra Lichtenberga upozornili nesouhlasem s provozováním městské kavárny Kafe v galerii, nebo protestní akcí před finančním úřadem.

„Nejhorší je, když politik začne podléhat své takzvané výjimečnosti a pocitu, že na všechny své kroky a rozhodnutí má přeci mandát od voličů. O našich životech pak, a to jak na úrovni celostátní, tak i komunální, vlastně rozhoduje pouze pár politiků, kteří určí, jak jejich poslušné ovečky - poslanci a zastupitelé, budou hlasovat. A ovečky hlasují. Z cizího se to tak snadno rozhazuje a rozdává,“ tvrdí neúspěšný kandidát do Senátu Lichtenberg.

Že je drobný živnostník v této zemi ohrožený druh, jsem psal celkem nedávno. O důsledcích plíživé globalizace, která je nemilosrdně likviduje, také. A teď tomu všemu chce nasadit korunu ještě stát. Ptáte se jak? Zavedením registračních pokladen a navíc v době, kdy se potýkáme s důsledky hospodářské recese! Je to asi tak stejné, jak když skomírající rostlině chcete sebrat přísun slunečního světla a ubrat kyslík. Co se asi potom stane? Odpověď zná každý. Rostlina uhyne a živnostník v případě "elektronického špiclování" přijde na buben. A nejen proto, že si bude muset registrační pokladnu pořídit za několik tisíc z vlastní kapsy.

Naše země se v současnosti potýká s rekordní nezaměstnaností a tak její představitelé čas od času začnou vyzývat své občany, aby vzali zodpovědnost do vlastních rukou a pokusili se uživit sami vlastním podnikáním. Stát to nic nestojí a tito lidé pak vytvářejí hodnoty, s jejichž pomocí mají na výplaty například státní úředníci, policisté, hasiči, celníci a další státní aparát. Drobní živnostníci se zkrátka podílejí na tvorbě národního bohatství za cenu toho, že mnohé, narozdíl od klasických zaměstnanců, riskují - ručí například za svoji živnost celým svým majetkem, nemají nárok na placenou dovolenou, ve většině případů nemají ani dost peněz na to, aby si platili vyšší sociální a zdravotní odvody a měli tak ve stáří nárok na solidní důchod anebo v případě nemoci na slušnou nemocenskou.

Proto mě vždy fascinuje údiv některých úředníků, když se těchto živnostníků ptají, proč do státní kasy neodvádějí více peněz a jakou že si vlastně představují penzi (viz. osočování drobných podnikatelů ministrem Mládkem, který je nazval parazity)... Tady jde jednoznačně o nepochopení celé problematiky a vytváření jakési iluze před veřejností, že jsou všichni živnostníci v podstatě podvodníci. Právě na této falešné iluzi vyhrál v sousedním Slovensku drtivě poslední parlamentní volby Robert Fico a jeho postkomunistická strana Smer. Avšak v současnosti už ho slovenská veřejnost prohlédla a jeho obliba v této zemi padá rapidně dolů, protože recepty, s kterými přišel, nezabírají (komunikuji o tom napřímo s některými slovenskými kolegy). Zkrátka, lidé se tu nemají líp, i když vzal podnikatele tzv. "u huby", natož aby byla tato země bohatší, přestože zavedla registrační pokladny...

Škoda jen, že se ve Ficovi shlédla většina současné vládní elity a chce u nás zavádět to, co se na Slovensku, ale i jinde ve světě neosvědčilo. Premiér Sobotka hovoří o Ficovi pomalu jako o svém guruovi, a také ministr financí Babiš, kterého volila drtivá většina živnostníků - mimo jiné i v naději, že nezavede registrační pokladny, načichl, žel Bohu, svou domovinou. Jenže podnikatelé neprohlédli, že je Babiš tak trochu speciální případ, protože po celou svou kariéru buduje globální impérium, pro které je drobný živnostník v podstatě jen kořistí, kterou potřebuje pohltit. Bude proto muset v budoucnu ještě hodně dokazovat, že tomu tak není, přestože se momentálně vyhřívá na slunci voličské přízně. Tak jako tak jsou Sobotkovy a Babišovy plány na zavedení registračních pokladen krokem vedle. Zlikvidují všechny finančně slabé živnostníky, kterých je drtivá většina, a pošlou je na úřady práce přesto, že jsou ochotni, byť ve skromných, někdy i nedůstojných podmínkách živit sebe i své rodiny a nenatahovat narozdíl od některých zaměstnanců ruce směrem k státu, aby jim přilepšil.

Proto sympatizuji s protestem, který se chystají Svobodní uspořádat před Finančním úřadem v Chrudimi. Neměl by však být namířen proti úředníkům, kteří jsou jen vykonavateli vůle svých chlebodárců, měl by ale probudit drobné podnikatele a malé firmy k tomu, aby se co nejrychleji sešikovali a začali se konečně podobným likvidačním experimentům bránit. Vždyť jakákoliv akce vyvolá zákonitě reakci a ne každý bude potom chtět podporovat svými penězi stále nenasytnější státní byrokracii, která nám každodenně dokazuje, že neumí se svěřenými prostředky hospodárně nakládat a že se demokracie pomalu mění v neřízený bordel, kterým unikají peníze už ne po milionech, ale v miliardách. Stát má své občany obtěžovat co nejméně a má jim pouze zajišťovat potřebný servis služeb. Nikoliv jim nakazovat, aby rozbili další prasátko a koupili si za uspořené peníze nebo na dluh registrační pokladny. U našich sousedů na Slovensku z tohoto klamu už dávno vystřízlivěli, jen my si zaděláváme na pořádnou kocovinu, z které se také nemusíme dlouho probrat.

Chrudim - Ne všude se chrudimská radnice chová ke stromům tak macešsky jako v Nerudově ulici. Bříza rostoucí jen několik kroků od supermarketu v ulici Obce Ležáků totiž podle slov úřednice pečující o městskou zeleň. Kateřiny Jánské (ODS), projde omlazovací kúrou.

Břízy jsou přitom tradičně považovány za stromy krátkověké a jen výjimečně se proto může Chrudimák setkat s takovým exemplářem, který se nachází na zmiňovaném travnatém plácku. Neutěšeného zdravotního stavu tohoto listnáče, který v těchto dnech vyhání první zelené lístky, si všiml i Tomáš Ludvík. „Zajímalo by mne, zda by bylo ze strany města možné provést kontrolu zdravotního stavu této břízy bělokoré, protože se evidentně nachází na pozemku, který patří právě městu. Pod břízou byly popadané větve, kůra stromu je viditelně prasklá až do výšky zhruba třech metrů a laicky bych řekl, že strom nevypadá právě vitálně. Možná bude třeba zvážit i jeho pokácení,“ popisuje stav stromu Tomáš Ludvík.

[[gal:7398]]

Podle Kateřiny Jánské není prý problém se na strom zaměřit a případně jej proříznout. Je ale třeba počkat na okamžik, kdy se rozvinou listy, aby bylo zřejmé, které větve jsou mrtvé a musí pryč. Možné je i úplné pokácení. „Není problém provést ošetření bříz, pokud se nacházejí na pozemku ve vlastnictví města Chrudim. Zdravotní řez stromů se provádí ve vegetačním období. To znamená při plném olistění, kdy je nejlépe zřejmá perspektivita stromu na stanovišti a zdravotní stav větví v korunách. Ve chvíli, kdy bude posouzen zdravotní stav břízy - o které víme - můžeme přistoupit buď k ošetření řezem nebo k pokácení stromu,“ vysvětluje postup odboru péče o městskou zeleň úřednice a městská zastupitelka Kateřina Jánská.

Chrudim - Oblíbené zkratce v sídlišti Víta Nejedlého podle všeho definitivně odzvonilo. Shodli se na tom obyvatelé domů v této lokalitě, kteří se sešli na veřejné diskuzi, kterou za tímto účelem svolala chrudimská radnice. Změn ale bude víc.

Stížnosti, z nichž některé je možné přečíst si v diskuzi pro článkem Chrudimských novin, který se tímto tématem jako první zabýval, byly mnohé. Někomu vadilo, že projíždějící šoféři často poškozují odstavená vozidla a rozhodně se nemají k úhradě škody, kterou způsobili. Jiný zase měl obavy o bezpečí dětí, které přes frekventovanou ulici v ranních a odpoledních hodinách přecházejí.

[[img:chrn_fullwidth:7114:Podobný obrázek bude nejspíš brzy minulostí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výsledky debaty jsou tedy takové, že výjezd z jednosměrné Sokolovské ulice na ulici Obce Ležáků bude pouze s možností odbočit vpravo směrem ke kruhovému objezdu. Ulice Dr. V. Peška bude tak jednosměrná s nájezdem z ulic Palackého i Obce Ležáků. Ulice Víta Nejedlého se promění v jednosměrnou až ke Škroupově ulici. Auta by zde měla parkovat po levé straně, protože výstavba parkoviště v plánu rozhodně není. Ve směru k Sokolovské ulici budou auta stát pro změnu při pravé straně a též zde půjde o jednosměrku, takže „oblíbené“ vyhýbání se aut v prudké zatáčce skončí.

Dále se místní rozhodli pro zavedení zóny, v níž bude možné jezdit pouze třicítkou. Nakolik bude tato rychlost, kdy většina vozů musí vytáčet motor na druhý rychlostní stupeň a produkovat tak zvýšený hluk i spaliny ideální, ukáže až čas. Město se rovněž zavázalo ořezat přerostlé keře a též cyklisté mohou jásat. Jednosměrka se jich totiž týkat nebude a mohou tak v klidu využívat ulici Víta Nejedlého v obou směrech. Podle optimistických odhadů neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který má na radnici dopravu na starosti, by tato změna mohla proběhnout dříve, než začnou letní prázdniny.

Když lidovecký senátor Petr Šilar říká, že bude rozdýchávat změnu času alespoň týden, tak mi nezbývá, než s ním souhlasit. Není totiž první, kdo upozorňuje na to, že změna biorytmu člověku škodí a že mu chvíli trvá, než se s ní dokáže vyrovnat. Jsou o tom sepsány celé vědecké studie, které poukazují na škody, které dalece přesahují diskutabilní úspory, na základě kterých hospodářská lobby zdůvodňuje hýbání s časem, které jde proti přírodě a v důsledku i proti samotnému člověku. Je také dokázáno, že nejvíce ohroženi zavedením letního času jsou malé děti, senioři a lidé, kteří pracují na směny, včetně řidičů motorových vozidel. Ti všichni trpí úzkostí a depresemi, z čehož pramení v tomto jarním období jejich podrážděnost, nesoustředění a únava, zatímco by měli být v plné síle a životním optimismu. Ba co hůř, vede to k častým kolizím v mezilidských vztazích, dopravním nehodám a také zprvu k banálním onemocněním, jež se mohou stát základem ke vzniku těch nejzávažnějších chorob. Lékaři hovoří v této souvislosti o počáteční nespavosti, zvýšeném pocení, stresu, žaludečních potížích, vysokém krevním tlaku, negativním vlivu na nadledvinky a buňky oční rohovky, z čehož se později může rozvinout cukrovka druhého typu, především pak ale různá nádorovitá onemocnění. Tak mocný je defekt biologické časomíry, kterému v současnosti čelíme a proti kterému nezbývá než protestovat a upozorňovat na jeho skrytá nebezpečí.

Bohužel, je tomu tak vždycky, když člověk zasáhne v zájmu peněz a příslibu většího zisku do koloběhu přírody, jejíž jsme, ať už někdo chce či nikoli, nedílnou součástí. Nevědomky si tak v podstatě co by živočišný druh pod sebou podřezává větev, protože ztrácí schopnost vnímat čas a tím i sebe. Vystupme tedy z tohoto umělého matrixu, dokud je "čas", a začněme naplňovat poslání člověka na tomto světě, který má sice tvořit, ale nikoli za účelem zisku, nýbrž pro radost a pocit vnitřního uspokojení, a tím i všech kolem sebe. Komu totiž nedojde, že se nelze obohacovat (např. pomocí změny času) na úkor těch slabších a nemocných, potom vůbec nechápe, o čem je a má být život. Kdo chce zůstat člověkem a ne robotem, nechť se připojí k iniciativě za zrušení letního času. Čím více nás bude, tím více lidství ve společnosti převládne.