Chrudim - Město se chystá zmapovat několik rizikových míst, které mohou být znehodnoceny starou ekologickou zátěží. Jde především o průmyslové oblasti, jako jsou Blehovsko, Májov nebo bývalé kalové pole po textilním závodu Elite, dnes Evona, v místě, kterému se ve městě říká Cihelna a kde stojí desítky garáží.

Informaci potvrdil neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), podle kterého počítá nový územní plán města s touto lokalitou pro výstavbu západního komunikačního propojení a právě ekologická zátěž by mohla tento záměr zkomplikovat. "Chceme na to být připraveni a proto zde provedeme v první fázi analýzu možných rizik," říká Čechlovský. Na místě tedy budou nejprve provedeny testovací vrty a sondy zde ověří míru případné ekologické zátěže. Výsledek tohoto měření pak v budoucnu poslouží k jejímu odstranění.

Odhaduje se přitom, že náklady spojené s provedením analýzy rizik vlivu kalových polí na podzemní vody vyjdou jen v lokalitě Cihelna zhruba na půldruhého milionu korun, přičemž následné vyčištění uvedené lokality může stát až patnáct milionů. První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) v této souvislosti podotkl, že radnice bude chtět k tomuto účelu využít dotaci EU z operačního programu životního prostředí. "Mohla by pokrýt až 90 procent všech výdajů," odhaduje místostarosta Tejkl.

Má město podnikat, nebo nemá podnikat? Takovou otázku si nejspíš položil každý, kdo si přečetl zprávu o tom, že Chrudimská beseda zprovoznila v budově Muzea novou kavárnu "Kafe v galerii". V dřívějších dobách, myslím tím za první republiky nebo i dříve, bylo přitom naprostou samozřejmostí, že města podnikala. Jenže to se to tenkrát na radnicích jmény známých podnikatelů jenom hemžilo. A dnes? Kde jsou všichni ti Wiesnerové, Popperové, Vaňkové a další, kteří pracovali pro naše město v čestných funkcích zadarmo? Radnice v současnosti řídí za mzdu kariérní politici, jejichž zkušenosti s podnikáním jsou ve většině případů nulové a jedinou manažerskou prací, kterou v životě prošli, je právě ta na radnici za peníze nás, daňových poplatníků. Popřípadě sem míří v momentě, kdy se jim nedaří vlastním podnikáním uživit. V Chrudimi máme takových případů (politiků) hned několik, a to na obou stranách, jak v koalici, tak i opozici. To je první aspekt této věci.

Druhým aspektem, který vyvolal kolem kavárny "Kafe v galerii" tolik rozruchu, je politická doktrína Strany svobodných občanů a chybějící podnikatelské cechy, jejichž prostřednictvím si radnice v dřívějších dobách kontrolovaly kvalitu a užitečný počet jednotlivých služeb na území města. A nyní? Na jedné straně doktrína Svobodných volající po absolutní liberalizaci podnikatelského prostředí a zákazu podnikání radnic, aby živnostníkům nekonkurovaly, a na straně druhé absolutní živelnost pokud jde o počet a sortiment nabízených služeb ve městě. Tzn., že tu máme víc prodejen potravin, než je schopno tohle město uživit, že zde máme víc prodejen nábytku či s textilem, než je potřeba, a dalších služeb, které se mezi sebou už delší čas v nemilosrdném tržním prostředí navzájem evidentně likvidují. To proto, že tu neexistují všeobecně, nejen v Chrudimi, žádné mechanismy, které by situaci průběžně vyhodnocovaly a určovaly, co je pro tohle město přínosem a co už nikoliv. V praxi je to pak celé završeno vstupem velkého počtu mezinárodních prodejních řetězců na území našeho města, kde se zatím setkáváme pouze s těmi, které obchodují s potravinami, masem, uzeninami, obuví, sportovními potřebami, nábytkem, textilem, léky, tabákem, časopisy a novinami, elektrem, anebo hračkami. I proto už se v Chrudimi nesetkáváme s celou řadou jmen tradičních obchodníků, s nimiž bylo město po dlouhá léta spojováno.

A co budeme dělat v momentě, až k nám zamíří ekonomicky silné řetězce, podnikající v pohostinstvích, kavárnách, cukrárnách nebo čajovnách? V České republice jich nepůsobí zrovna málo a stále se rozpínají. Najde se někdo, kdo před nimi ochrání v uvedených odvětvích chrudimské živnostníky? Budou to kariérní politici, nebo snad Svobodní? Zatím nic takového, přiznejme si, nepomáhá, a Chrudim je stále více pohlcována globalizací, která, zatímco my tady se handrkujeme o jednu městskou (naši společnou) kavárnu, si postupně vybírá svoje oběti v podobě bankrotujících drobných podnikatelů. Položil si už někdy někdo otázku, co nastane, až se jednou zhroutí globální ekonomika? Kolik chrudimských živnostníků potom otevře svoje obchody, kolik městských služeb bude fungovat? Pokud tohle nezůstane v nějaké rovnováze a město bude dál žít ve stále větší závislosti na zahraničním kapitálu, nemá podle mne cenu řešit "konkurenci" jedné kavárničky, když necháváme té skutečné, smrtící konkurenci v Chrudimi otevřená vrata.

P. S. V pátek 28. března si připomeneme, že se před 422 lety narodil učitel národů - Jan Ámos Komenský. Kolik z nás zná jeho dílo? Víte například, že už v 17. století varoval před vznikem monopolů? Komenský k tomu mimo jiné ve své knize Obecná porada o nápravě věcí lidských napsal: "Monopoly nemají být nikde povoleny, protože je hanbou každého národa brát lidem chléb od úst." Už jste pochopili smysl těchto řádků, které napsal jeden z největších Čechů, kterého tato země kdy měla? Kdo ne, bude dál mylně vykládat, že je kavárna "Kafe v galerii" ostatním likvidační konkurencí.

Chrudim - Poslední březnový víkend slibuje, narozdíl od toho minulého, jen samé slunečné dny a teplo. Tak, jak to na jaře má být. Kam se tedy vydat? Nejlepším nápadem bude jistě jarní příroda, ale nejen zpěv ptáků a kvetoucí prvosenky by si člověk neměl nechat ujít.

Ve slatiňanské knihovně, jak jsem avizoval už minule, stále ještě probíhá velikonoční soutěž pro děti. Takže proč nezkusit štěstí a nevytvořit něco hezkého pro radost sobě i ostatním? V pátek 28. března se na půl čtvrtou plánuje také zahájení turistické sezóny v památníku v Ležákách. Program zahájí dětský pěvecký sbor Květinky ze ZUŠ Chrudim, následovat bude tradiční otvírání a svěcení ležáckých studánek, které se uskuteční za účasti chrudimského arciděkana Jiřího Heblta a dětí z MŠ Miřetice, ZŠ Miřetice a ZŠ Včelákov. Program dne ukončí Křeslo pro J. A. Náhlovského. Všichni jsou srdečně zváni.

Ukázka zdobení kraslic a pletení košíků a pomlázek - umění, která dříve ovládala každá zručnější selka, či žena v domácnosti a všichni správní kluci, si připravili v Mrákotíně - v sobotu 29. března od devíti ráno do čtyř odpoledne v sále obecního úřadu. Naproti tomu mateřské centrum DaR Luže zve na vítání jara a vynášení Morany. Organizátoři se svým průvodem vyráží od Rodinného centra z Družstevní ulice v Luži a Moranu, hodí Moranu do řeky u skautského srubu. Klapačky a hrkačky s sebou. Kdy? No přece v sobotu ve dvě hodiny odpoledne. Veselé maškarní hemžení dětiček je v plánu rovněž v sobotu 29. března ve slatiňanské sokolovně ode tří odpoledne.

Sobotní večer patří v chrudimském Muzeu maturitnímu plesu Hotelové školy Bohemia. Začátek je stanoven na sedmou hodinu večer. Sobotním maškarním plesem v kulturním domě ve Vortové od osmi večer pak uzavírám část věnovanou radovánkám a tančení. Máte-li rádi loutkové divadlo, zkuste v sobotu navštívit Muzeum loutkářských kultur. Tři krátká studentská loutková představení na motivy knih známých spisovatelů vhodné pro nejmenší děti zde zahrají studenti z ateliéru prof. Zoji Mikotové z JAMU v Brně, a to od tří hodin odpoledne. Nu, a Národní hřebčín Kladruby nad Labem vás srdečně zve na přehlídku starokladrubských vraných a bílých koní určených k prodeji. Ve Slatiňanském hřebčíně si tak v sobotu od desíti hodin dopoledne můžete prohlédnout ty nejkrásnější klabonosé oře, ti movitější pak i nějakého koníka zakoupit.

Já se v sobotu opět po roce vydám do Prahy na Pochod pro život. Společně se stovkami katolíků, pravoslavných i docela obyčejných, slušných lidí se budeme snažit upozornit všechny ostatní na obrovskou nespravedlnost, která se denně děje na těch nejmenších a nejbezbrannějších. Ostatně, potraty jsou vynálezem bolševiků a nacistů.

Knížkou, kterou tentokráte doporučuji, je dílko od Francoise Mauriaca, které se nazývá „Mládenec ze starých časů“. Tento spisovatel patří společně s Georgesem Bernanosem a Evelynem Waughem k mým nejmilejším. Byl totiž katolík a jeho víra se promítá i do všeho, co napsal. Je mi jasné, že každému proto tato kniha nesedne, ale pro mne je jako prohlížení starých fotek, které vznikaly v době, kdy jsem studoval v Praze teologii.

Hezký víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Pravidelné rozdílení dotací se i letos neobešlo bez diskusí nad kvalitou zpracovaných žádostí od jednotlivých žadatelů. Na své diletantství ve vyplňování žádosti a nekvalitně zpracovaný projekt tak například doplatila místní pobočka Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Habrov.

Komise pro neziskový sektor, která část dotací posuzuje, se totiž na svém zasedání jednomyslně shodla, že žádost ČSOP Habrov nepodpoří, protože neobsahuje dostatečné podklady o realizovatelnosti projektu, kterým měla být Ledňáčkova stezka kolem přírodní památky Ptačí ostrovy. Jde o lokalitu pověstnou svými koloniemi hnízdících havranů a soustavným bojem místních obyvatel s černými, inteligentními ptáky. Ochránci přírody totiž nedokázali ani pořádně propočítat rozpočet a dodat patřičné podklady v kvalitě, která je komisí vyžadována. Navíc v jejich žádosti zcela chybělo vyjádření a souhlas dotčených institucí, jichž se měla stavba stezky dotýkat. Jde především o odbory stavební, ochrany přírody a životního prostředí MěÚ Chrudim a samozřejmě také majitele sousedních pozemků. ČSOP Habrov přitom od města požadoval 71 tisíc korun.

Plnou částku, kterou od města na svou činnost požadovala třeba místní organizace zdravotně postižených, Česká křesťanská akademie, Sbor dobrovolných hasičů Topol nebo Občanské sdružení Altus na Drakiádu, se členové komise, jíž předsedá Petr Zitko, rozhodli pokrátit. Důvodem bylo především "hubnoucí prasátko", z něhož může komise peníze rozdávat a nízká priorita předložených projektů. Doporučením členů komise se rada města, která má v tomto případě poslední slovo, bezezbytku řídila, takže neúspěšným žadatelům nezbývá, než být za rok ve vyplňování svých formulářů pečlivější.

Chrudim - Otevření kavárny v prostorách, které byly dříve městem využívány jako výstavní síň Kabinetu ex libris, a následná kritika Strany svobodných občanů tohoto počinu, vzbudily mimořádný čtenářský zájem. Naprosto odlišný postoj od toho, který zastávají Svobodní, však zaujala rada města, která se rozhodla tento počin odměnit.

Na svém zasedání totiž schválila mimořádnou odměnu pro ředitele Chrudimské besedy. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby si Jiří Kadeřávek podle mínění radních zasloužil mimořádných dvacet tisíc korun mimo jiné i za otevření zmiňované kavárny, která je terčem kritiky místní euroskeptické strany liberální pravice. Dalšími důvody k odměně je pak organizace Plesu v opeře v Divadle Karla Pippicha a příprava letošního tématického roku, který se nazývá „Chrudim sobě“.

Svobodní argumentují v případě kavárny Kafe v galerii nečestným chováním města, které prý za peníze daňových poplatníků vytváří nezdravou konkurenci místním podnikatelům. V diskusi pod původním článkem také zazněl názor, že prostory bývalé výstavní síně měly být spíše nabídnuty k pronájmu, než využity jako místo pro „městskou“ kavárnu.

Chrudim - Přestože se radnice rozhodla, že návrhům Richarda Herbsta, šéfa občanského sdružení Machr, v nichž navrhuje přestavbu areálu letního kina, nedá zelenou, „Machři“ se na novou promítací sezónu připravují srdnatě. A to i přesto, že většina filmů v distribuci starým, celuloidovým promítačkám nepřeje.

Přestože se návštěvnost filmů a akcí, které zde občanské sdružení pořádá, pohybuje pouze v desítkách zájemců, ani letos Herbst nevynechá příležitost, jak na zanedbaný areál bývalého letního kina upozornit. Celkem se však zájemci mohou těšit maximálně na pět filmů z nejnovější produkce, protože víc jich na celuloidový pásek distributoři nejspíše nepošlou. Herbstovi tak nezbývá, než shánět dataprojektor, což je prý odzkoušená a funkční metoda.

[[img:chrn_fullwidth:5334:Touží Richard Herbst po místě v městském zastupitelstvu? Údajně prý za Babišovce. Uvidí se ale až na podzim, kdy budou komunální volby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nakolik bude program v prostorách za Muzeem využit i k předvolební agitaci, není doposud zřejmé. V chrudimských kuloárech se ale proslýchá, že Herbst by rád spojil síly s dnes již úspěšnou stranou Andreje Babiše ANO 2011. Za tuto stranu kandidoval i chrudimský zastupitel a lékař David Kasal (Nez.), jemuž se podařilo svést na voličské vlně obliby nových tváří a dostat do Poslanecké sněmovny. Na podzim totiž město čekají komunální volby a právě v nich by „Machři“ rádi bodovali.

Chrudim - Poté, co byla v centru města uzavřena oblíbená kavárna Piccolo Café v Rybičkově ulici, v níž se scházeli nejen místní politici a intelektuálové, rozhodla se díru na trhu vyplnit samotná radnice. V prostorách bývalého kabinetu ex libris nechala totiž zhruba před měsícem otevřít kavárnu novou, a ne každému se to líbí.

Kavárna, která si rychle získala svoji stálou klientelu, se otevírala 21. února. Využívá přitom prostory poskytnuté Chrudimskou besedou. Dříve se v těchto místech nacházela výstavní síň, v níž si umění milovní návštěvníci města mohli prohlédnout především části zdejší rozsáhlé sbírky ex libris.

[[img:chrn_fullwidth:7186:Kafe v galerii nabízí i volné připojení k síti wifi. Ne všichni jsou ale novou kavárnou okouzleni.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Ne všichni jsou ale z podnikání, které radnice provozuje, nadšení. Tradičními kritiky těchto počinů je místní pobočka Strany svobodných občanů. „Jednou z hlavní zásad Svobodných je to, že město nemá podnikat a nemá vytvářet konkurenci podnikatelům z daní, které jsou nuceni platit. Město Chrudim dokonce otevřelo vlastní kavárnu a vytvořilo konkurenci mnoha chrudimským podnikatelům. Takhle si podporu podnikání opravdu nepředstavujeme,“ stojí v prohlášení Svobodných.

Právě tato euroskeptická strana se „proslavila“ kritikou počínání radnice v oblasti podpory fair trade. Tento způsob upřednostňování některých zahraničních producentů údajně „férových“ potravin, je, podle Svobodných, v důsledků nespravedlivý k místním producentům totožných nebo podobných produktů. I přes jejich kritiku a odpor části městských zastupitelů návrh podpory fair trade nakonec zastupitelstvem prošel.

V pátek se v pražských Strašnicích uskutečnilo poslední rozloučení s režisérkou Věrou Chytilovou, první dámou českého filmu, která proslula při režírování svých děl až cholerickou důsledností a ironickým sarkasmem. Bolek Polívka, Miroslav Donutil i další by mohli povídat, co všechno si od ní museli "na place" vyslechnout, než dosáhla svého. Jedním dechem ale dodávají, že byla jednou z největších režisérek, které kdy tato země měla, a že nebýt jí, nikdy by nedosáhli ve svém profesním životě takového úspěchu.

Měl jsem v životě to štěstí, že jsem mohl okusit její sarkasmus na vlastní kůži, a to na jaře 1985 v Praze na Karlově náměstí, kde jsem jí, co by tehdejší dopravní policista, nevědomky dal za stěrač parkovačku, neboť její auto stálo v zákazu. A to jste měli vidět, jak jsem dostal vičiněno. "Soudrrruhu (paní Věra silně ráčkovala), to nemůžete dělat prrrospěšnější věci, než otrrravovat lidem život!?" Uniforma, neuniforma, zkrátka si nebrala servítky. Jak o ní prohlásil její kolega Zdeněk Svěrák, ona byla v některých chvílích větší chlap než my, všichni muži dohromady. A právě to na ní bylo obdivuhodné. Nikdy nestahovala kalhoty dřív, než přišel brod.

Za čas jsme se s paní Věrou skamarádili. Parkovala totiž na "Karláku" často a zásadně v zákazu, protože tam bylo vždy volné místo. Jezdila sem totiž do nemocnice na dlouhodobou rehabilitaci po ošklivém úrazu nohy, takže chodila nějaký čas o berlích, a už z principu se odmítala belhat přes celé Karlovo náměstí, když byla před nemocnicí spousta volných míst k parkování pro prominenty tehdejšího režimu - řezníky, zelináře, veksláky... A tak, když jsem si s ní chtěl popovídat, dal jsem jí za stěrač onu nenáviděnou parkovačku a pokaždé, když mi ji nesla a uviděla mě, prohodila sice něco ze svého sarkasmu, avšak tón jejího hlasu byl vždy o poznání smířlivější. Už jsem najednou pro ni nebyl "soudrrruh", ale mladý muž, kterému z ničeho nic vtiskla do ruky volňásek na její film Panelstory, který byl satirou na život v prostředí panelákových králíkáren a který "soudrrruzi" odmítli v kinech promítat. Naštěstí už tehdy fungovaly filmové kluby, které tu a tam Chytilovou v Praze promítaly a tohle byl ten případ.

Škoda jen, že už jsem si s paní Věrou nemohl o tomto filmu nikdy popovídat. Na svou dobu byl totiž velmi odvážný. Někdo o něm kdesi napsal, že to byl nekompromisní úder na solar plexus tehdejší socialistické chlouby - výstavbu velkých panelových sídlišť, kde uprostřed bahna, špíny a nepořádku žijí lidé lhostejní k tomu, co se kolem nich děje. Byl jsem toho tehdy plný a s kým jiným si o tom promluvit, než s paní Věrou. Jenže mě mezitím převeleli do jiné části Prahy a Věra Chytilová se za tu dobu uzdravila. Už nikdy jsem ji nespatřil stát v zákazu, přestože zákazy tak ráda a často porušovala - narozdíl od ostatních ale takřka vždy ve prospěch věci, což prokázala na filmovém plátně hned několikrát. Takhle jsem si ji také zapamatoval, jako svéráznou postavu, které pod zdánlivě tvrdou neústupnou slupkou bije citlivé srdce, které se dalo obměkčit vždy, když poznala, že je člověk naladěn na stejnou strunu. I díky tomu přerostlo naše špičkování postupně ve vzájemný respekt a několik měsíců trvající přátelství, na jehož konci mi paní Věra darovala volňásek na "biják", zdánlivě nevinný dárek, který mi v životě pomohl ještě více otevřít oči. A taková byla i paní Věra, která rozdávala svoji upřímnost měrou vrchovatou. Ne každý ale umí přijímat srdce na dlani a mít otevřené oči, a při první sarkastické poznámce se raději uzavře do sebe. Snad i proto je stále tolik lidí ve své sebestřednosti a ke své škodě slepých a nikdy nepochopí, že je upřímnost, i když někdy jedovatá, méně nebezpečná, než "mazání medu kolem huby"... Díky za tohle poznání, paní Věro, nechť je vám nebe, nejen to filmové, nakloněno.

Chrudim/Hlinsko - Pardubický kraj chce revitalizovat železniční trať mezi Chrudimí a Hlinskem. To bude na čtyřicetikilometrovém úseku obnášet především úpravy zabezpečovacího zařízení a kolejí, které umožní jet vlakům větší rychlostí, dále ve větších stanicích instalaci bezpečnostních kamer, nový informační systém pro cestující a v Hlinsku vybudování nového nástupiště. Akce, kterou zaplatí stát, má přitom začít už příští rok v březnu.

Pro cestující to bude znamenat mnohem větší komfort, zejména pokud jde o zkrácení doby cestování mezi městy - stanice budou propustnější, rekonstruovány budou železniční svršky i spodky, v Hlinsku pak zmizí ručně stahované závory stejně jako na řadě míst zastaralá zabezpečovací zařízení, instalován zde bude i ohřev vyhýbek, což v důsledku umožní vlakům v úseku mezi Chrastí a Chrudimí jet daleko rychleji než doposud, například od Slatiňan do Chrudimi ze stávajících 70 až 90 kilometrů v hodině rychlostí až 120 kilometrů v hodině.

A kolik to celé bude stát? Zhruba miliardu korun. Přestože jde o velkou hromadu peněz, nebudou tyto finance stačit na odstranění tzv. Medlešické spojky a zajížďky z Chrudimi do Pardubic přes Rosice nad Labem. To podle krajského radního Jaromíra Duška (SPOZ), zodpovědného v kraji za dopravní obslužnost, znemožní zvýšit počet spojů na této trati, jak plánuje Pardubický kraj. I tak si podle něj trať, která byla postavena už v roce 1871, investici ve výši asi 995 milionů Kč dávno zasloužila.

Chrudim - Sportovci ve městě se právem mohou považovat za privilegovanou „kastu“, jíž se dostává často výhod a dotací, o nichž se jiným zájmovým skupinám ani nezdá. V nadcházejícím roce pro ně totiž město nechá nejen zpracovat studii rekonstrukce sportovní haly, ale také postavit zbrusu novou tribunu na stadionu v Novoměstské ulici.

Náklady na stavbu nové tribuny nejsou přitom zrovna nízké. Podle odhadů, které má radnice k dispozici, se vyšplhají k třiceti milionům korun. Částka však bude ponížena zhruba o čtyři miliony, protože na některé části nové tribuny by měl být uplatněn odpočet DPH.

A jak bude tribuna vypadat? Tvořit by ji měla hlavní nosná konstrukce ze železobetonových dílů se zastřešenými lepenými vazníky. Dřevěné tribuně, která pamatuje dobu, kdy měl Gustáv Husák dvě dioptrie, tak zcela odzvonilo. Použit bude především beton a jen na části tribuny se použije přírodní materiál, jakým je dřevo. V letošním roce má radnice připravených bezmála osm milionů korun, zbytek peněz bude z rozpočtu uvolněn za rok.

„Uvnitř tribuny bude sociální zařízení pro diváky a návštěvníky sportoviště, které dnes v areálu zcela chybí, dvě šatny převážně pro školní mládež a neorganizovanou veřejnost, pokladna a zázemí údržby stadionu,“ popisuje vzhled neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Společně s tribunou zde vzniknou i další parkovací stání, přijdou vysadit nové stromky a opravou projde i dožilý chodník, lemující stadion MFK.

Odhad dalších kroků je takový, že v průběhu května město získá stavební povolení, zhruba v polovině prázdnin skončí výběrové řízení, z něhož vzejde stavitel tribuny a začátkem září bude zahájena samotná stavba. Dokončena bude nejpozději do července roku 2015. 

[[gal:7127]]