Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Trolejbusy na baterky Chrudim a Pardubice nespojí

Chrudim – Velký ohlas a mnohdy i ťukání na čelo způsobila zpráva Chrudimských novin o možném využití trolejbusů pro dopravu mezi Pardubicemi a druhým největším městem kraje. Mnozí upozorňovali, oprávněně, na patové řešení, pokud by snad na něj skutečně došlo. Nápad však tak docela nespí.

Proběhlo totiž jednání mezi zástupci města a ředitelem Dopravního podniku města Pardubic. Tématem jednání byla možnost jízdy zmiňovaných trolejbusů „na baterky“ do Chrudimi. Z diskuse vyplynulo, že s ohledem na jejich reálný dojezd, který činí pouhých 9 až 15 kilometrů, toto nebude možné.

Přesto byla v průběhu posledního jednání dopravní komise Rady města Chrudim diskutována možnost jízdy elektroautobusu na trase Chrudim, žel. stanice – Chrudim, nemocnice – Pardubice, nemocnice – Univerzita. Nastíněn byl možný jízdní řád, který počítá se zhruba čtyřmi spoji za den. Pardubický dopravní podnik se nyní pokusí stanovit jeho finanční náročnost a město se podle toho rozhodne.

Jednosměrka ve Štěpánkově ulici se vrací na jednání dopravní komise

Chrudim – Nejen přestavba, podle mnohých i faktická destrukce historického domu ve Štěpánkově ulici opět probudila diskuse, jež vlastně možná nikdy neskončily, jak řešit parkování v centru. Dopravní komise rady města se před coronavirovým „špuntem“ sešla začátkem března a na svém programu měla i tento „palčivý“ problém.

K tématu parkování v ulicích Štěpánkova a Čelakovského vystoupila v průběhu jednání „komisařů“ jedna z obyvatelek města a požádala o řešení. Nejen v této lokalitě je totiž velký přetlak poptávky nad počtem parkovacích míst. Nabízí se proto řešení, vyznačit parkovací místa pomocí dopravního značení. S ohledem na současné dopravní značení, které může být pro řidiče matoucí, byla opět diskutována možnost zřízení jednosměrky s tím, že i přes nejrůznější komplikace – cyklisty v protisměru nevyjímaje –, považuje komise za nutné jednosměrku zřídit.

Pavel Štěpánek (Piráti), místostarosta zodpovědný za oblast dopravy, k tomu uvádí: „Současné dopravní opatření ve Štěpánkově ulici je trochu matoucí. Není umožněn vjezd ze Široké ulice ani ulicí Čelakovskou, ale umožňuje obousměrný provoz. Tudíž by se podél podloubí nemělo stát čelem" dolů, ale řidiči by měli jet dolů, tam se otočit a parkovat podél podloubí po směru jízdy nahoru. Jednosměrný provoz umožňuje parkování po obou stranách komunikace. Úskalí tohoto opatření je ale v tom, že zřízením jednosměrného provozu a zároveň umožnění jízdy cyklistů v obou směrech bude vyžadovat poměrně velké množství dopravních značek v centru města, s čímž se mi těžko smiřuje. V tuhle chvíli prověřujeme možnosti, jak docílit narovnání opatření v této oblasti s co nejmenším dopadem na vizuální stránku centra města. Zda skutečně dojde k zavedení jednosměrky nebo bude věc řešena jiným způsobem, nedokážu v tuto chvíli odhadovat,“ sděluje pro Chrudimské noviny místostarosta Pavel Štěpánek.

Ina Koldová: Děcka, pojďme si to shrnout ...

Děcka, pojďme si to shrnout. Kdybych na někoho nebo něco zapomněla, neváhejte mě doplnit!

 

Je 1. 3. 2020 a do České republiky právě dorazila světová pandemie koronaviru.

Premiér pořádá minimálně tři tiskovky denně a tlumočníkům do znakové řeči začíná nejhorší šichta jejich kariéry.

Objevují se první případy nákazy. Soukromá laboratoř rychle a levně otestuje ty, které státní zařízení testovat odmítla. Stát na ni ihned zaklekne a testování zakáže.

Zakleknutá lékařka i přes přísný zákaz vyvíjí jednoduchý test a poskytuje ho všem zdarma. Celý svět kromě ČR jí může utrhat ruce.

Ministr zdravotnictví prohlásí o zakleknuté lékařce, že je nakažená. Lékařka sdělí novinářům, že ji maximálně bolí záda od toho, jak sedí v laboratoři dlouho do noci. Pod tlakem píáristů se ministr omlouvá.

Premiér jedná s ministrem zdravotnictví jako s nesvéprávnou onucí. Nikdo se tomu nediví, ministr zdravotnictví je nesvéprávná onuce.

Akademie věd okamžitě nabízí své kapacity pro hromadné testování. Trvá jen týden, než je jim to umožněno.

Distributoři ochranných pomůcek jsou připraveni dělat svou práci. Vláda jim to zakáže a pro jistotu na ně zaklekne. Někteří z nich kašlou na vládu, a když nemůžou nemocnicím respirátory prodat, tak jim je věnují. Zdravíme do Zlína.

Vláda tvrdí, že v pražské ÚVN se testuje. Novinář s podezřením na nákazu tam přijede a je odmítnut. Poté co svůj příběh zveřejní, stanou se dvě věci – premiér ho označí za lháře a provokatéra a nemocnice ho otestuje. Test je pozitivní. Po týdnu popíše novinář průběh nemoci u sebe a své manželky. Není to veselé čtení.

Vůbec ta tiskovka v ÚVN je hutná – premiér tvrdí vrchní sestře, že jim pomoc přijela. Vrchní sestra tvrdí, že ne. Premiér ji seřve, že ano, protože Opata říkal. Vrchní sestra tvrdí, že ani tak o ničem neví. (Mimochodem pro tebe „Pan generál Opata“ ty slovenskej, rudej, bolševickej noku!)

Premiér prohlásí, že všichni mají ochranné pomůcky a kdo nemá, tomu je osobně doveze. Ihned mu volá šéfka nemocnic z Královéhradeckého kraje, že oni teda nemají, a jestli by tedy mohl dovézt. Premiér ji seřve a práskne jí telefonem.

Příčetní hejtmani včetně pražského primátora po opakovaných ujištěních vlády, že všeho je dostatek, organizují nákupy pro své nemocnice sami. Komunisti v Ústeckém kraji omylem seberou pomoc Itálii. Moravskoslezskému kraji ji seberou Maďaři. Jen středočeská hejtmanka se zachová jako obvykle – jako úplná kráva. Pod tlakem píáristů se zdravotníkům omluví.

Ministr zdravotnictví v lednu prohlašuje, že všeho je dost. Šéf pražské městské policie okamžitě zvedá telefon a po krátké poradě s náměstkem z magistrátu nakupuje dostatek respirátorů pro své lidi. O titulu „Policista roku“ je letos rozhodnuto.

Ministr vnitra obléká červený svetr a národu se zdá, že konečně našel inteligentního leadera, který nás provede krizí. Vzápětí končí červený svetr v análním otvoru čínského velvyslance i s leaderem.

Prezident republiky zmizel a je zmizelej. Nikomu nechybí. Pak se objeví, pronese svých obvyklých pár vlastizrádných vět a zase zmizí a je zmizelej. Nikomu nechybí.

Po více než dvou týdnech od první nákazy je ustaven ústřední krizový štáb. V jeho čele je protizákonně náměstek onuce, vojenský lékař. Jindřich Šídlo žertem předvídá vládu plukovníků. Vzápětí nastupuje vláda plukovníků a uvede se návrhem na zavření hranic na dva roky.

Vláda má konečně možnost spustit dlouho připravovaný plán Konečného řešení živnostenské otázky. Pod tlakem píáristů ho nakonec odkládá a živnostníkům hodí pár drobků ze stolu.

Premiér pod tlakem píáristů a s největším sebezapřením přečte pozitivní projev k národu. Následující den se právní kličkou pokusí sebrat podnikatelům nárok na odškodnění.

Národ zasedá k šicím strojům a nezištně šije látkové roušky pro ty, co je nejvíce potřebují. Premiér tvrdí, že o žádném šití neví a všeho je dostatek.

Ajťáci zasedají ke strojům a vytvoří call centrum pro pomoc lidem a následně spoustu dalších užitečných projektů.

Rektor ČVUT si hned na počátku pandemie vyrobí masku z PET lahve. Následně jeho tým vyvine účinný respirátor pro lékaře. Jiný tým vyvine ochrannou masku z potápěčského šnorchlu.

Česká firma vyvine roušky z nanovlákna, které virus zabíjejí. Jejich masové výrobě brání to, že firma není z holdingu.

České firmy, které vlastní 3D tiskárny, zasednou ke strojům a vytisknou ochranné štíty. První dostávají zdravotníci a tlumočníci do znakové řeči.

Nejznámější český šéfkuchař zorganizuje vaření 800 obědů denně pro pražské záchranáře, hasiče a policisty. Dokud budou sponzoři, bude je rozvážet osobně.

Čeští piloti malých letadel a vrtulníků zasednou ke kniplům a vytvoří letecký most pro distribuci zdravotnického materiálu z Pardubic. Protože aviatické úřady dosud nebyly zagrofertizovány, dostávají obratem všechna povolení.

Nejznámější český výrobce destilátů vyrobí a rozdá desinfekci potřebným. Pak se sám udá celníkům a ti mu to dodatečně zakážou. Jeho kolegové, kteří by chtěli pomoci legálně, si podali žádost a už třetí týden čekají na odpověď.

Největší český internetový prodejce techniky věnuje Praze 1000 FFP2. Oproti aktuální módě se s nimi pražský náměstek pro finance odmítá fotit, protože má momentálně důležitější věci na práci, jako třeba rozvézt je potřebným. Začínám ho milovat.

Mimochodem pražský magistrát funguje jako jeden Hřib. Dobře jsme to předloni zvolili.

Čeští advokáti se snaží dát živnostníkům naději na odškodnění. Předseda jejich profesní komory jim vzkáže, ať nemachrují. Ještěže ajťáci, technici, lihovarníci a švadleny nemají svoje profesní komory.

Přilétá letadlo z Číny a vláda se mu hluboce klaní. Následně se zjistí, že nejdůležitější respirátory nepřiletěly, ty co přiletěly, jsou Evropanům malé, nedá se v nich dýchat a smrdí. Roušky jsou z hedvábného papíru a rychlotesty mají spolehlivost 20 procent.

Čeští výrobci ochranných prostředků nabízejí své kapacity. Ministr vnitra z útrob čínského velvyslance vzkazuje, že jeho čínské kšefty nikdo kazit nebude a stejně by to neuměl objednat.

Čeští vědci vyvíjejí chybějící ventilátory, národ se na potřebnou částku v řádu desítek milionů složí během jediného dne. Ministr vnitra vzkazuje, že vláda by sice měla, ale nic platit nebude, protože crowdfunding stačí. Národ už si dávno přestal klást otázku, k čemu má vládu.

Ministr vnitra se vynořil z útrob čínského velvyslance a začal se na Twitteru hádat s onucí, kdo má delšího pindíka. Přihlížející národ má jasno – kokoti jsou oba.

Vláda plukovníků se pokusí obsadit ministerstvo školství. Na bojiště přichází ministr školství a bez jediného výstřelu si bere svůj rezort zpět.

Vláda plukovníků volí strategický ústup na jih Moravy a střídá ji vláda červeného svetru. Na vládu plukovníků budeme možná ještě rádi vzpomínat.

Premiér se pokouší přeměnit vládu červeného svetru na vládu jednoho estébáka. Národ odkládá jehly a nitě a bere do rukou cepy a sudlice. Cinkot zbraní slyší Senát, kterému jen postačí lehce povytáhnout obočí směrem ke Strakovce a návrh je stažen. Nikdo se k němu nezná. Nejméně premiér, který ho podepsal. Tomáš Ujfaluši smutně opouští léta držený trůn krále nejdebilnější výmluvy.

Ministryně financí na chvíli vyleze z televizního studia a seznamuje živnostníky s plánem na jejich záchranu. V tiskovém oddělení plán omylem zaměnili za tweet připravený k aprílu. Po dlouhých dvou dnech to ministryně „zavnímá“.

Je 31. 3. 2020, premiér se hermeticky uzavírá v Kramářově vile. Vypadá výborně a cítí se skvěle.

Začíná duben.

Jsme nejschopnější národ na světě, jen nám momentálně vládnou hypernemehla.

Pevné zdraví a pokud možno veselou mysl všem – však my nad tou potvorou vyhrajeme!

Ina Koldová, Facebook



Nerozumíte huhňání v rozhlase? Hlášení najdete na videu

Chrudim – Jde o problém, o němž se dlouhé roky ví, ale pro jeho vyřešení nedělá mnoho. Městský rozhlas je, lidově řečeno, „sto let za opicemi“. Není z něj prakticky nic slyšet, krom nesrozumitelného „huhňání“, a jako forma určená k informování obyvatel selhává na plné čáře. V plné nahotě jeho nefunkčnost ukázala „coronavirová krize“.

Pravidelně si proto lidé stěžují, že hlášení v rozhlase neslyší. „Bydlím v panelovém domě naproti Úzké ulici a při hlášení místního rozhlasu nerozumíme vůbec nic. Tlampače jsou nasměrovány do tří stran, ale k našemu domu bohužel žádný. Bydlíme v poslední patře domu, a jestliže bych chtěla sestoupit a jít si poslechnou hlášení, tak bych to stejně nestihla, protože úvodní znělka je krátká,“ stěžuje si jedna z obyvatelek Kateřinského předměstí.

Tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová slibuje, že připomínkami se bude zabývat firma, která má funkčnost rozhlasu na starosti. Zázraky však očekávat nelze. „Je třeba říci, že současný analogový systém už není v optimální formě a s dalšími většími investicemi do něho se nepočítá. V letech 2021–2022 bychom chtěli realizovat nový digitální rozhlas, na který budeme žádat o dotaci z operačního programu Životní prostředí. Modernizace stávajícího systému by měla být dokončena v květnu 2022,uvádí tisková mluvčí.

Chrudimáci však nemají zoufat. Město přepisy hlášení zveřejňuje na internetu. „Přepisy hlášení městského rozhlasu jsou obratem zveřejňovány v aktualitách na webových stránkách města. Zasíláme je rovněž prostřednictvím Mobilního rozhlasu, kde po registraci občan dostává aktuální informace buď e-mailem, nebo do aplikace v chytrém telefonu. Tato služba je zdarma, odkaz naleznete zde: https://1url.cz/lzNz3,“ sděluje mluvčí.

Roušky od chrudimské firmy nepropustí vodu a testuje je i Prymula

Chrudim/Pardubice – V Pardubickém kraji se nachází celá řada šikovných a schopných lidí, o tom není sporu. V současné době proto vedení kraje hledá ty, kdo by mohli pomoci v boji s „čínskou chřipkou“. Nadějně se jeví chrudimská firma CityZen.

Všichni víme, v jaké se nacházíme situaci. Proto firmy, které se zabývají vývojem materiálů pro textilní výrobu, přišly s novými nápady a nabízí své high-tech výrobky pro šití roušek s vysokou ochranou. Jako hejtman Pardubického kraje velmi vítám, že firmy u nás v kraji nezahálí a pracují na vývoji ochranných prostředků, které jsou dnes nad míru potřebné. A naší povinností je takovou činnost maximálně podpořit,“ uvádí hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:16098:]]

Rouška společnosti CityZen je vyrobena z polopropustné, pozinkované 100% bavlny, která se běžně používá pro šití košil a triček. Nyní bude sloužit pro výrobu roušek k ochraně úst a nosu. Roušky drží vlhkost, nepropustí vodu ani kapénky. Jeden z typů má vnitřní kapsu pro vložení nanofiltru, se kterým by převyšovala vlastnosti FPP2 respirátoru. Roušku údajně zkouší i Roman Prymula, s nímž hejtman Netolický o nápadu hovořil.

[[img:chrn_fullwidth:16097:]]

Musíme dořešit dodávky nanomateriálu právě do kapsičky mezi dvěma vrstvami pozinkované bavlny. CityZen nyní žádá o certifikát Státní zdravotní ústav, aby byly roušky v patřičné kvalitě uznány jako zdravotnický materiál. Její využití očekáváme hlavně v nemocnicích, u lékařů všech specializací, sester, ale i u poskytovatelů sociální péče, v domovech důchodců a vhodné by mohly být i pro ochranu naší veřejnosti,“ dodává Martin Netolický.

Proti viru se nestačí jen chránit, proti viru se musí bojovat!

Aktualizace, 3. dubna 2020

Poslední den akce, která nemá v republice obdoby. Celkem 5 600 litrů dezinfekční směsi rozdáno zdarma občanům města Chrudimě. Dle plánu byl poslední den klidnější, láhve se rozdaly kolem půl páté téměř ve stejnou dobu na všech místech. Organizátoři utahaní a vymluvení, na druhé straně bylo několik tisíc spokojených Chrudimáků, a jak to tak bývá, i několik desítek nespokojených. Důležité ale je, že záměr se podařil a všechno klaplo. K celé události se ještě vrátíme zvláštním článkem... Hezký den a hlavně hodně stříkejte :)

 


Aktualizace, 2. dubna

Třetí den distribuce dezinfekce proběhl sluníčkově. Nejenom že bylo krásné teplo, ale zpomalili jsme výdej lahví, takže byl čas lidem vysvětlit vše, co potřebovali vědět. Zkušení frontaři přišli již o půl čtvrté, začalo se vydávat s úderem 16. hodiny a na většině míst bylo vydáno už v půl páté.

Zavedli jsme novinku proti vícenásobnému odběru a zájemcům, kteří nebydlí v Chrudimi. Opatření se osvědčilo, takže hodně lidí odcházelo s nepořízenou, přestože si vystáli i 200 metrovou frontu.

Zítra je poslední den distribuce, začínáme opět v 16 hodin na šesti chrudimských místech...

 

Aktualizace, 1. dubna 2020

Druhý den distribuce dezinfekce. Dal se očekávat větší zájem, reportáž na ČT 2 udělala své. Přestože bylo vydáno o polovinu láhví více než včera, denní dodávka zmizela velmi rychle. Např. na Resselově náměstí u galerie se fronta táhla až k faře. 

Trochu se nám dnes nesešly časy rozdávání, na některých místech se vydávalo o čtvrt hodiny dříve. Zítra, ve čtvrtek, 2. dubna všude začínáme rozdávat přesně v 16 hodin.

 


Aktualizace, 31. března 2020

První den distribuce dezinfekčního prostředku na ruce proběhl dle plánu. Chrudimským občanům bylo rozdáno 1500 ks litrových lahví.

Dalších 4000 lahví je připraveno k vydávání během příštích tří dnů.

Zatím je dezinfekce dost, bude se zdarma rozdávat až do pátku tohoto týdne.

A vzkaz od dobrovolníků, kteří láhve rozdávali? „Už dlouho jsme neviděli tolik milých lidí...“

Tak tedy ve středu 1. dubna od 16 do rozdání se na vás budeme těšit na šesti místech našeho města.

A takhle o nás informovala Česká televize ... https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/220411000140331-udalosti-v-regionech/obsah/759720-kill-vir

 

 

 

[[img:chrn_fullwidth:16094:]]

Milí čtenáři,

Chrudimské noviny Vás pravidelně informují o dění v našem regionu.

Je naší milou povinností Vám oznámit, že jsme partnery projektu, který zabezpečí zdarma chrudimským domácnostem dezinfekci proti koronaviru.

Budete si ji moct vyzvednout na šesti místech našeho města od úterý do pátku, pokaždé od 16. do 18. hodiny.

 

Vydávat se bude zde:

1. Sídliště Na Rozhledně – autobusová zastávka Na Rozhledně

2. Kateřinský kostel – hlavní vchod

3. Resselovo náměstí – Galerie ART

4. Sídliště U stadionu – bývalá trafika u restaurace Chrudimka

5. Sídliště Na Větrníku – autobusová zastávka Na Větrníku

6. U hasičárny – parkoviště prodejny Bike sport

 

Nedostatek ústenek a respirátorů proti šíření koronaviru řeší obyvatelé města samovýrobou. Dezinfekční prostředek si už na šicím stroji nespíchnete, proto se několik Chrudimáků dohodlo, že zakoupí a zdarma dodá chrudimským rodinám jednolitrové lahve dezinfekčního prostředku.

Epidemiologové napříč světem se shodují, že nejdůležitější v boji s koronavirem způsobujícím nemoc Covid-19 je mít čisté ruce. A jak toho dosáhnout, když se musíme denně na ulici či v práci dotýkat všech možných a nemožných ploch? Doma si správným umytím rukou mýdlem pomůžete, ale co venku?

Jedním z řešení je dezinfekce lihovým roztokem dle standardu Světové zdravotnické organizace. Dezinfekční prostředek je namíchán z lihu, peroxidu a glycerínu. Úkolem lihu je rozpustit ochrannou vrstvu viru, peroxid virus usmrtí a glycerín pak ochrání ruce před přílišným vysycháním.

Z litrové láhve, kterou obdržíte na výdejních místech, si doma může každý z rodiny odlít tekutinu do menších lahviček (starých flakonů apod.) a ty pak můžete nosit sebou a dezinfekci používat kdekoliv.

Napadlo vás někdy, kolika míst se dotknete, když vyjdete ze dveří bytu? Pojďme to spočítat. Klika dveří, madlo od výtahu, tlačítko ve výtahu, klika domovních dveří. Tam všude jste se mohli dotknout aerosolu s virem. A můžeme pokračovat: nástup do městského autobusu, madlo, nákupní košík… Tam všude hrozí nebezpečí. Lahvička s dezinfekcí vám dovolí průběžně dezinfikovat ruce a vy se nemusíte bát, že si neuvědomělým pohybem třeba ke své puse zaděláte na problém.

Pojďte se před koronavirem aktivně chránit. Zkuste myslet na to, kde všude může virus být, udržujme v čistotě prostředí kolem sebe a nebojme se dezinfikovat místa, kterých se dennodenně dotýkají stovky lidí a své viry si tak vyměňují.

Je pravděpodobné, že masivním používáním domácí dezinfekce by se mohla celková epidemiologická situace ve městě zlepšit.

Až si budete dezinfekci brát, myslete na to, že jedna láhev je pro jednu rodinu ve městě. Přejeme si, aby se na všechny dostalo, jenom tak můžeme být všichni ochráněni. A nezapomeňte, až si budete dezinfekci na našich stanovištích brát, udržujte ve frontě rozestupy alespoň 2 m.

Věříme, že na naši snahu naváží městské či státní orgány.

Pojďme proti koronaviru v našem městě společně bojovat a držme si palce, že tuto nelehkou dobu přečkáme ve zdraví.

Redakce Chrudimských novin

 

MUDr. Jan Hnízdil: Roušky ano, ale s rozumem!

Už nikdy jako ovce!

Moje dotazy, kdy a jak efektivně používat roušku, adresované lékařským autoritám, zůstaly nevyslyšeny (viz předchozí blog „Kedy nosiť hentu růšku, Kefalín???“, 18. 3. 2020; „Proti šíření koronaviru a paniky“, 17. 3. 2020). Lékařská komora mne odkázala na web ministerstva zdravotnictví, odpověď prezidenta České lékařské společnosti J. E. Purkyně, pana profesora Svačiny, zde nemohu zveřejnit, editor by ji hned smazal. Povinné celodenní nošení roušky považuji za neúčelné nebo dokonce nebezpečné. Protože jsem opakovaně dotazován, kdy a jak roušku používat, rozhodl jsem se formulovat stručné pokyny, které jsou v souladu s názory řady zkušených hygieniků a epidemiologů. Činím tak navzdory tomu, že moje doporučení odporují nařízení vlády. Měl jsem s tím problém už na vojně i na klinice. Když po mě někdo chce pitomost, cítím potřebu se ozvat. Pokud se nás ozve víc, rozum zvítězí nad pitomostí. Už nikdy jako ovce!

Pokyny pro ty, kteří nevykazují žádné příznaky onemocnění a nepečují o osobu již nakaženou.

Kdy roušku určitě nosit:
V uzavřených prostorách, na nákupech, v hromadné dopravě, všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí.

Kdy je rouška zbytečná:
Pokud se jdete projít do parku nebo do lesa, jedete na cyklistickou vyjížďku, jedete sami nebo s rodinou v autě, pracujete venku... je rouška zbytečná, nebo dokonce škodí. Vydýchané bakterie, viry, hleny a nečistoty se v roušce zachytí a vy je vdechujete zpátky. Pro posílení imunity je nejlepší se jít každý den projít, nadýchat čerstvého vzduchu – bez roušky. Pokud se na vycházce míjíte s lidmi v odstupu 4–5 metrů, riziko nákazy je mizivé. Nezapomeňte na pozdrav aspoň pokývnout hlavou, nebo se dokonce pousmát.

Jak dlouho je rouška účinná:
Nejúčinnější je respirátor, který je ale nedostatkový, a proto vyhrazený pro zdravotníky – na jednu směnu. Papírová rouška ztrácí účinnost, jakmile zvlhne – za cca 20 minut, pak ji musíte zničit. Pro doma vyráběné roušky se nejlépe hodí bavlna. Jedna na den určitě nestačí, je lepší mít v zásobě 2–3. Po návratu zvenčí je nutné ji vyvařit a přežehlit. Rouška musí dobře těsnit, před jejím nasazením si umyjte ruce.

Roušky dětem:
Přimět malé děti k nošení roušky je nesmírně obtížné, neberte je proto do rizikových míst. Pokud musíte, náhradním řešením je přetažení plenty přes kočárek. Pokud jdete na vycházku do přírody, nechte děti bez roušky.

Ochrana kromě roušky:
Virus se přenáší nejen kapénkově, ale i dotykem. Po každém návratu zvenčí si pečlivě myjte ruce, stačí obyčejným mýdlem. Co nejčastěji doma, v práci i v autě větrejte. Cirkulace vzduchu výrazně snižuje koncentraci viru.

O posouzení návrhu jsem požádal též novou hlavní hygieničku ČR MUDr. J. Rážovou. Na mém facebooku oslovil přes 600 000 lidí, přes 9 000 ho sdílelo, přes 600 komentovalo. Mezi komentáři se stále častěji objevují prosby, jako je níže uvedená. Názory a obavy pisatele sdílím. K výzvě adresované žurnalistům se připojuji.

Zdeni Lucijana Pavko: A nešel by napsat podobný text jako výzva pro novináře, kteří, aby zaujali, tak používají smrt jako nástroj k vyvoláni emocí – zájmu o to, co říkají? Nejenže je to neetické, ale zajímá mě, zda si vůbec uvědomují svůj díl na současné panice. Od začátku se dotýkají podprahového strachu ze smrti a nedávají racionální informace. Všechna zpravodajství jsou natolik emotivně podbarvená, že málokdo si od toho umí udržet odstup.

MUDr. Jan Hnízdil, BlB., zastupující pohlavní hygienik ČR

Telefonní linky kolabovaly. Město spustilo objednávky roušek

Chrudim – Město ve spolupráci s Českým červeným křížem spustilo objednávky roušek pro seniory a telefonní linky kolabovaly. Operátoři nestíhali zvedat sluchátka, přesto se najde celá řada nespokojených a zmatených, kteří nechápou systém distribuce. Roušky jsou totiž určeny v první vlně seniorům.

Situace je dokonale paradoxní. Ještě před měsícem totiž odborníci upozorňovali na fakt, který dnes, v době paniky a šířícího se strachu, zůstává pozapomenut – rouška před nákazou buď nechrání vůbec, nebo naprosto minimálně. Přesto primárním cílem distribuce roušek jsou ve městě ti, jimž může být coronavirus smrtelným nebezpečím, a sice senioři. Rouška dokáže určitým způsobem minimalizovat přenos coronaviru od již nakaženého člověka, ale i zde existuje celá řada otazníků. Nejspolehlivější ochranou je respirátor filtrační třídy FFP3, ale ty jsou nedostatkovým zbožím. Podstatně logičtějším krokem by proto byla distribuce roušek těm, které sice coronavirus přímo na životě ohrozit nemusí, přesto mohou být jeho šiřiteli – mladým lidem.

[[img:chrn_fullwidth:16087:]]

Máme 250 hovorů za hodinu – telefony vyřizuje pět operátorů a další desítky lidí čekají. Nespěchejte s objednávkou. Roušky jsou určené zejména pro osamocené seniory, kteří nikoho nemají a nikdo jim roušku nemůže zajistit,“ uváděli v pondělí zástupci Českého červeného kříže v Chrudimi. Roušky, které vyrobila Evona, doručují dobrovolníci přímo do schránek zabalené a s návodem k použití. Málokdo totiž tuší, jak se o roušku správně starat, aby se místo ochrany, nestala biologickou „zbraní“.

Obchodníci, dezinfikujte!

Chrudim – Některé nově platné předpisy jsou závazné – strážníci proto již pokutují ty, kdo nenosí ústenky, respektive chodí na veřejnosti s nezakrytými ústy a nosem, jiné ryze dobrovolné, jakkoli doporučení hodné. Město nyní cílí na obchodníky, tedy ty zbývající, kteří ještě nemuseli své provozovny zavřít.

Ve svém novém letáku „pro časy krize“ tak radnice obchodníky a prodavače prosí o součinnost. Omývat a dezinfikovat by měli především

  • kliky u dveří – vnější i vnitřní

  • veškerá madla košíků či vozíků

  • platební terminály

  • vše ostatní, čeho se zákazníci a zaměstnanci dotýkají

Častěji by také měli větrat.

Množí se také dotazy na ústenky, které šije Evona. Město Chrudim a Český červený kříž v pondělí v odpoledních hodinách začíná seniorům nad 65 let rozvážet ústenky zdarma.
Budou doručovány dobrovolníky do schránek, zabalené a s návodem na použití.

Objednat je lze na bezplatné lince 800 477 774, kde zájemce nahlásí svou adresu.

Velký manuál ke koronaviru: co víme, proč zůstat doma a jak se ochránit

PRAHA – Dva přední čeští infekcionisté, profesoři z Nemocnice na Bulovce, prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., a prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., sepsali pro veřejnost manuál ke koronaviru. 
 
Dosavadní vývoj situace
 
Ještě počátkem března 2020 se zdálo, že je možné nevpustit koronavirovou infekci na naše území, a pokud by se tak výjimečně stalo, zabránit jejímu rozšíření v naší populaci. V té době již probíhala epidemie v severní Itálii a první desítky případů vykazovalo Německo a Francie. Za těchto okolností byla přijata standardní epidemiologická opatření spočívající na dvou základních pilířích:
 
1) kontrola hlavních migračních tras (především letů z rizikových oblastí);
 
2) aktivní vyhledávání osob podezřelých z nákazy a jejich izolace, u prokázaných případů nemoci pátrání po všech kontaktech.
 
Tyto činnosti vykonávaly a dosud s maximálním vypětím vykonávají orgány hygienické služby. Přesto se ukazuje, že uvedená opatření jsou nedostatečná, a to ze dvou důvodů.
 
Především, nemoc nemá typické klinické projevy, podle nichž by bylo možné ji aspoň přibližně odlišit od běžných virových infekcí, které jsou v tomto ročním období časté. V oficiálních materiálech evropských i světových autorit (ECDC, WHO) se stále píše, že nemoc se projevuje náhle vzniklou horečkou, suchým kašlem, dušností, slabostí a bolestmi ve svalech. My zdravotníci ale vidíme, že většina nemocných s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel. Nejsme tedy schopni podle projevů nemoci vytipovat osoby, které prodělávají koronavirovou infekci, a odlišit je od lidí s běžným nachlazením.
 
Druhou okolností, která se na selhání protiepidemických opatření podílela, byla lyžařská sezóna, která v únoru vrcholí. Tisíce rodin z celé ČR vyrazily do Alp, včetně oblastí v severní Itálii. Šlo o individuální turistiku, kterou nebylo možné standardními postupy kontrolovat. Zprvu se zdálo, že by zde neměl být problém, protože v horských oblastech nebyl hlášen výskyt infekce. Někteří lidé ale po návratu pociťovali známky nachlazení, a když u nich bylo provedeno vyšetření na koronavirus, ukázalo se, že vychází jako pozitivní. Tímto způsobem se zhroutila další výchozí myšlenka, na které byl plán boje s infekcí založen: vývoj epidemie prokázal, že není možné spolehlivě určit, který region je rizikový a který ne. Lze pouze říci, že některý region je rizikovější než jiný, ale za bezpečný již nelze označit žádný.
Nyní pořád ještě trvá snaha zastavit šíření infekce, ale přitom jednotlivé případy výskytu onemocnění bez jakékoli zjevné epidemiologické souvislosti vedou k závěru, že infekce je již nyní kdekoli mezi námi, byť zatím nikoli masivně. U kteréhokoliv případu i mírné respirační infekce nyní musíme být připraveni na možnost, že jejím původcem je koronavirus. Za této situace postupně přestává mít smysl dohledávat epidemiologické souvislosti mezi jednotlivými případy a nalézat kontakty a vykazovat podezřelé jedince do karantény. Namístě jsou plošná restriktivní opatření, která vyhlašuje stát a která mají zabránit snadnému přenosu viru, a samozřejmě i individuální ochrana, kterou by měl provádět každý občan sám za sebe. Tyto snahy už mají jiný cíl: není možné epidemii zastavit, je ale důležité zpomalit její nástup tak, aby neprobíhala explozivně, nýbrž pokud možno pozvolna.
 
Proč je důležité zabránit explozivní epidemii
 
Explozivní průběh měla epidemie v čínské provincii Wuhan a také v severní Itálii. Důsledkem v obou zemích byl kolaps zdravotnického systému a vysoký počet úmrtí na koronavirovou infekci. Naproti tomu Německo nebo Jižní Korea vykazují velmi nízký počet úmrtí, přestože počet pacientů s koronavirovou infekcí se v těchto zemích pohybuje v řádu tisíců.
 
(Přehled aktuálních dat o počtu prokázaných případů a počtu úmrtí lze najít například na webových stránkách Johns Hopkins University.)
 
Nebezpečí vyplývající z explozivně probíhající epidemie jsou tato:
 
1) Jestliže onemocní velké množství lidí naráz, zastaví se chod společnosti a začnou selhávat služby, včetně těch, na jejichž existenci jsou mnozí občané přímo závislí.
 
2) Mezi těmito službami má zvláštní místo zdravotnictví. Při zahlcení zdravotnického systému velkým množstvím pacientů s COVID-19 se může stát, že nezbude kapacita na standardní zdravotní péči, protože lidé ani v průběhu pandemie nepřestanou stonat na běžná onemocnění všeho druhu (úrazy, náhlá chirurgická onemocnění, infarkty apod.).
 
3) Dosavadní zkušenosti s koronavirovou infekcí ukazují, že závažnost onemocnění závisí mimo jiné na množství viru, které se dostalo do organismu postiženého člověka. Při explozivním průběhu lze očekávat, že koncentrace viru v místech, kde se nahromadí větší množství infikovaných lidí, bude velmi vysoká. Osoby, které se do tohoto prostředí dostanou, budou vystaveny mnohem většímu riziku nejen nákazy samotné, ale i těžkého průběhu.
 
4) Jestliže se během explozivně probíhající epidemie vyskytnou různě patogenní varianty viru, pak ve výhodě ocitají ty nejagresivnější, které se nejrychleji množí. Agresivní klony virů totiž v této situaci vyprodukují více potomstva než ty se standardním chováním. Explozivní průběh epidemie tedy i z tohoto důvodu podporuje závažnější průběh nemoci.
 
Co víme o vlastnostech viru a průběhu nemoci
 
Především, koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na zevní vlivy. To znamená, že nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží jen několik desítek minut. Avšak v uzavřených prostorách se stálou teplotou a vlhkostí mohou na povrchu inertních předmětů přežívat několik dní.
 
Na svém povrchu mají koronaviry lipidový (tukový) obal, který je možné zničit pomocí alkoholových rozpouštědel, ale i obyčejného mýdla.
 
Genetická informace koronavirů je ve srovnání s jinými viry velmi proměnlivá, a to je jedním z důvodů velkých koronavirových epidemií v posledních desetiletích (SARS v letech 2002–2004, MERS v letech 2013–2015, současná pandemie COVID-19), ale také selekcí různých variant viru, které se navzájem liší svou patogenitou. U aktuálního koronaviru byly zatím popsány dvě varianty (L a S) a lze očekávat, že brzy budou popsány ještě další.
 
Virus se do lidského organismu dostává především dýchacími cestami, může však do těla proniknout i přes oční sliznici nebo případně jinými sliznicemi. Inkubační doba obvykle činí 5 dnů s rozmezím 2–14 dní.
 
Infekce nejčastěji probíhá jako běžná viróza. Pacienti mají lehce zvýšenou teplotu, rýmu, kašel, pobolívání v krku; někdy infikovaný člověk nepopisuje dokonce žádné obtíže. Takovýto lehký průběh bývá pravidlem u dětí a mladých a jinak zdravých lidí, zejména jestliže infekční dávka nebyla příliš velká. Typicky se tento klinický obraz vyskytoval u jedinců, kteří se nakazili během své lyžařské dovolené. Naopak u osob starých a primárně nemocných může virus postihnout dolní dýchací cesty a plíce. Hlavním klinickým projevem je pak kašel, horečka a narůstající dušnost. Větší riziko takového průběhu nastává zejména v situacích, kdy je infekční dávka velká, například jestliže se nemoc roznese v domově seniorů, kde všichni onemocní naráz. Těžký průběh nemoci byl popsán i u čínských zdravotníků, kteří sice byli primárně zdraví, ale pracovali až do úplného vyčerpání a přitom byli vystaveni vysokým dávkám viru.
 
Častou otázkou je, jestli onemocnění zanechává trvalou imunitu. Zatím se zdá, že v tomto ohledu záleží na závažnosti nemoci. Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá.
 
Způsob přenosu infekce
 
Vylučování viru pravděpodobně začíná den před vznikem prvních klinických projevů (rýma, kašel, vzestup teploty) a trvá po celou dobu nemoci a ještě několik dní po jejím skončení. Doba vylučování viru po odeznění klinických projevů je závislá mimo jiné na stavu imunity; u jedinců se sníženou imunitou může vylučování trvat déle než týden po normalizaci tělesné teploty. Obecně je zřejmě možné doporučit, aby po prodělání nemoci by měl člověk zůstat ještě týden v izolaci.
 
Většina nemocných se nakazí jedním ze dvou způsobů. Prvním a nejnápadnějším je nákaza vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu. Infekční aerosol vzniká zejména při kýchání a při kašli. Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech. Dostanou-li se mikrokapénky na sliznice dosud zdravého člověka, snadno u něj vyvolají infekci.
 
Druhým, rovněž velmi častým způsobem šíření nákazy, je přenos kontaktem. V tomto případě jde o to, že sekrety z nosu, úst a dýchacích cest nemocného, včetně slz, obsahují virus, který v zaschlém sekretu přetrvává na površích předmětů různě dlouhou dobu, v závislosti na okolních podmínkách. Na pokožce rukou vydrží řádově desítky minut, na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů. K nákaze dochází nejčastěji tak, že si dosud zdravý člověk nejprve kontaminuje ruce dotykem znečištěného předmětu, a pak si rukama zanese infekci do nosu, úst nebo očí.
 
Používání roušek a respirátorů
 
Jednoduché papírové nebo látkové roušky poskytují částečnou ochranu několik desítek minut, přesněji do té doby, než působením vlastního dechu zvlhnou. Látkové roušky je možné opakovaně použít pro přeprání ve vodě teplejší než 60 °C a případném přežehlení, papírové roušky jsou jednorázové. Respirátory, které poskytují vyšší stupeň ochrany, lépe těsní a déle chrání. Používají je především zdravotníci, kteří jsou vystaveni značnému riziku infekce po dlouhou část své pracovní doby.
 
Některé respirátory jsou opatřeny ventilem. Před jejich použitím je nutné si ujasnit, o jaký ventil jde. Výdechový ventil umožňuje snadný výdech, vzduch při výdechu odchází ventilem a není tedy filtrován. Tento typ respirátoru je určen pro ochranu zdravých osob, které se nacházejí v rizikovém prostředí. Naopak existují respirátory opatření vdechovým ventilem, kde je usnadněn vdech a filtruje se vydechovaný vzduch; tyto respirátory mají používat nemocní lidé, aby infekci nešířili dál.
 
Dále je vhodné rozlišovat, v jakých situacích jsou roušky potřeba a v jakých nikoli.
 
Při pobytu ve volné přírodě (procházky, sport, venčení psů) bez kontaktů s ostatními lidmi (zbytečně se nepřibližovat, nedávat se do řeči) je riziko přenosu minimální a nošení roušky tedy není potřeba. Přenos by mohl hrozit v případech, kdy je venku velká koncentrace lidí – to je typické pro asijská velkoměsta, proto je tam již běžným zvykem nosit roušku na veřejnosti. U nás by taková situace mohla nastat například při čekání ve frontě.
 
Nemocný člověk, u něhož byla infekce koronavirem prokázána nebo který má příznaky jakékoli respirační infekce, by naopak roušku nosit měl. Rouška má v tomto případě dvojí účel: omezuje vylučování viru do okolí a zároveň působí jako optický signál, který varuje kolemjdoucí, aby s takto označeným jedincem nevstupovali do kontaktu.
 
V uzavřených prostorách se potřeba roušky musí posuzovat individuálně, v závislosti na čtyřech okolnostech: hustota lidí; riziko, že některý z přítomných je zasažen infekcí; přítomnost seniorů a oslabených osob; možnost účinného větrání. Roušku by měl nosit každý, kdo má projevy respirační infekce, ale samozřejmě ji mohou nosit i ti, kteří se potřebují chránit.
 
Jak se má v době epidemie chránit člověk, který je dosud zdravý
 
1) Vyvarovat se kontaktů s lidmi, kteří mají projevy infekce dýchacích cest, zejména jde-li o situace, kdy dochází k vzniku infekčního aerosolu. Riziko přenosu infekce je větší při déletrvajícím kontaktu a tehdy, jestliže k expozici došlo v uzavřeném prostoru. Cestování metrem je z tohoto hlediska rizikovější než cestování tramvají nebo autobusem.
 
2) Pro přímou osobní ochranu před infekcí aerosolem je možné použít ústenku čili roušku; k tomu je vhodné současně nosit brýle jako ochranu očí. Ochrana je tím lepší, čím lépe rouška na obličej doléhá.
 
3) Ochranou proti přenosu kontaktem je co nejvyšší hygiena rukou. Doporučuje se mýt si ruce důkladně mýdlem vždy po příchodu domů. Je nezbytné vyvarovat se v maximální možné míře sahání na předměty, kterých se nedávno dotýkalo mnoho jiných lidí (držadla, tlačítka, kliky). Při častějším pobytu ve veřejných prostorách se doporučuje pořídit si dezinfekční prostředek na ruce ve spreji, eventuálně používat rukavice. Zvláštní pozornost je v tomto ohledu třeba věnovat malým dětem, které by v dopravních prostředcích měly mít rukavice. V obchodech pozor na volně ložené potraviny, které se bez další úpravy konzumují (housky a rohlíky v kontejnerech). K placení je lépe používat karty a nezapomínat na hygienu rukou i po zadání PIN.
 
4) Po dotyku předmětů, které mohly být kontaminovány, si člověk nemá sahat na obličej, především na do okolí očí, nosu a úst dříve, nežli si důkladně očistil ruce.
 
5) Místnosti, ve kterých se lidé zdržují delší dobu, je vhodné často větrat.
 
Jako příklad z běžného života je možné uvést, jak by mělo vypadat cestování taxíkem: Ohleduplný taxikář auto po každém zákazníkovi vyvětrá. Sám nosí roušku, protože neví, kdo k němu přisedne. Každý nový cestující nastoupí v roušce, protože si nemůže být jist, kdo se v taxíku vezl v poslední době. Po opuštění taxíku si cestující při nejbližší příležitosti umyje nebo vydezinfikuje ruce, protože se v autě dotýkal sedadla, madla nebo jiných předmětů.
 
Co má dělat člověk v karanténě, který byl v kontaktu s infekcí a přitom je subjektivně zdravý
 
1) Člověk v karanténě se nesmí stýkat s jinými lidmi, zejména ne s těmi, kterým by hrozil těžší průběh infekce (senioři, osoby s poruchou imunity). Musí-li vyjít z domova, např. na nezbytný nákup, měl by mít ústenku. (Je třeba dodat, že nošení ústenky je důležité hlavně jako optický signál pro okolí. Dokud je člověk zdráv a z dýchacích cest neodcházejí žádné sekrety, je riziko přenosu nákazy vzdušnou cestou minimální.) Člověk v karanténě smí sám chodit do přírody, venčit psa apod., pokud tomu nebrání nějaké speciální ustanovení nebo omezení.
 
2) Nemá cenu v této fázi usilovat o vyšetření na přítomnost koronaviru. Případný pozitivní výsledek pouze potvrdí, že člověk má v sobě infekci; dokud je však subjektivně zdráv, je jeho režim stejný jako v karanténě, nic se nemění. Jestliže bude výsledek testu negativní, znamená to, že v danou chvíli člověk virus nevylučuje; nicméně inkubační doba běží a již následující den může nemoc propuknout. Negativní výsledek testu tedy nelze považovat za jakési vystavení bezinfekčnosti; jeho platnost není větší než 24 hodin.
 
Jak má postupovat člověk, který má projevy jakékoli respirační infekce
 
1) V době epidemie by se každý takový člověk měl chovat tak, jako kdyby měl koronavirovou infekci již prokázanou. Především tedy zůstat doma a nešířit infekci mezi ostatní lidi.
 
2) Podle současných nařízení má člověk s příznaky infekce dolních dýchacích cest (horečka, kašel, případně dušnost) své onemocnění telefonicky ohlásit pracovníkům spádové hygienické stanice. Ti rozhodnou o tom, jestli je potřebné provést vyšetření na průkaz koronaviru.
 
3) Základní hygienická opatření k zábraně šíření infekce jsou všeobecně známa:
 
· Kašlat a kýchat do kapesníku na jedno použití nebo loketní jamky, nikoli do dlaně.
· Ke smrkání používat jen papírové kapesníky, které se hned po použití vyhazují do odpadkových nádob nebo do igelitového sáčku; rozhodně by se neměly vracet zpět do kapes nebo do kabelek.
· Mýt nebo dezinfikovat si ruce po smrkání nebo jiné manipulaci se sekrety z dýchacích cest.
 
4) Jestliže je z nějakého důvodu nezbytné vyjít z domova mezi ostatní lidi, pak jedině s nasazenou ústenkou nebo maskou. Je zejména nutné zabránit přímému i nepřímému kontaktu se seniory a oslabenými osobami.
 
5) Protože proti koronavirům dosud není k dispozici žádná účinná specifická léčba, doporučuje se aspoň podporovat stav imunitního systému, tj. dostatečně spát, zdravě se stravovat, užívat vitamin C a podobně. V současné době probíhá intenzivní výzkum možných protivirových léků a je pravděpodobné, že během několika měsíců by tyto přípravky mohly být k dispozici pro léčbu těžkých případů koronavirové infekce. Je nutno ještě dodat, že antivirotika určená k léčbě chřipky (oseltamivir, přípravek Tamiflu) jsou vůči koronavirům zcela neúčinná.
 
6) Lékařskou pohotovostní službu má smysl volat při podezření na komplikaci koronavirové infekce, především tehdy, jestliže člověk pociťuje narůstající dušnost. V takovém případě je obvykle potřeba hospitalizace.
 
Na závěr
 
Úplně nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a nepanikařit. Naše dosavadní znalosti o průběhu epidemie svědčí o tom, že koronavirová infekce je při správném chování do značné míry srovnatelná s chřipkou. Ano, je zřejmé, velká část naší populace tuto infekci prodělá, ale naprostá většina postižených se brzy uzdraví bez jakýchkoli zdravotních následků.
 
17.3.2020
 
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D.
Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha