Pardubice - Pardubický kraj má v úmyslu vybudovat ve spolupráci s městy tzv. inovační centrum, které má podporovat začínající podnikatele především formou přednášek a konzultací. Tuto aktivitu má přitom s pomocí evropských peněz rozjet Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, která chce za tímto účelem oslovit zejména studenty, absolventy škol i starší lidi s dlouholetou profesní praxí.

Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) si od této aktivity slibuje účinnější pomoc podnikatelskému sektoru v jednom kontaktním místě, které by poskytovalo zájemcům poradenství, konzultace a odborné přednášky. Podle pardubického primátora Martina Charváta (ANO 2011) by bylo vhodné se zaměřit především na studenty Univerzity Pardubice a osoby ze zdejšího akademického prostředí, a vedle toho rozšířit působnost i na generaci třetího věku, jako to dělají s velmi dobrými výsledky třeba v Ostravě.

Výstražným mementem je však v této souvislosti podnikatelský Technopark, který vznikl z popudu kraje ve Starých Čívicích a stál 450 milionů korun. Jenže samotné zařízení, které mělo dát prostor vývojářům, programátorům a vědcům z pardubické univerzity, předloni zbankrotovalo a zůstal po něm dluh ve výši 244 milionů Kč. Hejtman Netolický si však nemyslí, že by něco podobného mělo teď hrozit inovačnímu centru a poukazuje, že účast kraje ve vedení Technoparku byla prý jen formální a kraj neměl údajně žádný vliv na jeho obchodní politiku.

Že ale nebude jednoduché rozjet inovační centrum v Pardubicích, dokazuje obdobná snaha firmy e-Brána jinak úspěšného podnikatele Jiřího Janků, který se o něco podobného snažil v Machoňově pasáži, ale neuspěl, protože nesehnal podporu dalších subjektů, které by tento projekt financovaly. Janků přesto dál nabízí začínajícím podnikatelům například prostory k obchodním jednáním. A právě jeho zkušenosti navrhuje využít pardubický primátor Charvát a hodlá ho do nově vznikajícího projektu přizvat. Janků, jak uvedl, by se případné spolupráci s krajem i městem nebránil a je prý připraven jim pomoci.

Chrudim - Představenstvo a dozorčí rada společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Chrudim prošly po poslední valné hromadě akcionářů částečnou obměnou. Dílčích změn doznaly i stanovy firmy, a to proto, že některým starostům měst a obcí, které jsou většinovými akcionáři VaKu, se nelíbilo, že ve vedení společnosti zůstávají mnohdy lidé, kteří už na radnicích dávno nepůsobí.

Z těchto námitek tedy vyplynula změna stanov, která zkracuje od nynějška funkční období členů představenstva i dozorčí rady VaKu Chrudim na čtyři roky. Starostové tím chtěli docílit především to, aby funkční období ve vedení firmy korespondovalo s jejich stejně dlouhým mandátem na radnicích. Technicky ale nebude prozatím možné všechny mandáty sjednotit do jednoho funkčního období, neboť je jejich načasování ve vedení firmy různé. Například lužskému starostovi Radku Zemanovi končí mandát už v příštím roce, přestože bude v Luži starostovat dál. Poukázal na to chrudimský místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), podle kterého není zatím jasné, zda něco takového (časové sjednocení všech mandátů) současná legislativa umožňuje. Hlinecký starosta Miroslav Krčil (ČSSD) spatřuje však řešení v tom, že bude dopracován návrh stanov, který určí, že každá valná hromada VaKu Chrudim, která bude následovat po komunálních volbách, bude volební, čímž by se docílilo nejen sjednocení všech mandátů, ale i aktuálního zastoupení akcionářů ve vedení firmy. Právě na základě Krčilova návrhu dostalo nové představenstvo společnosti za úkol takový pozměňovací návrh stanov do příště připravit.

A jak dopadla obměna v řídících orgánech VaKu Chrudim? Nově zvoleni byli nyní do představenstva společnosti starostové Hlinska Miroslav Krčil a Heřmanova Městce Josef Kozel (Nez.), kteří tak nahradili svoje předchůdce ve svých funkcích na radnici, Magdu Křivanovou a Aleše Jiroutka (oba ODS). Daleko větších změn ale doznala dozorčí rada, která má hned devět nových členů. Jejím předsedou byl zvolen sečský starosta Marcel Vojtěch a dalšími novými členy představitelé menších radnic na Chrudimsku podle výše jednotlivých podílů akcií. Je mezi nimi například chrastecká starostka Martina Lacmanová nebo starostové Třemošnice a Proseče Miroslav Bubeník a Jan Macháček. "Tady bylo na rozdíl od předchozího bodu připraveno vše v souladu se stanovami společnosti a zněním zákonů o obcích a obchodních korporacích," dodává Jaroslav Trávníček, který zůstává i nadále předsedou představenstva společnosti VaK Chrudim.

Chrudim - Český rozhlas Pardubice přinesl informaci o tom, že chrudimská radnice vyjednává o zprovoznění hotelu Bohemia. Ve skutečnosti se za touto zprávou skrývá aktivita neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim), který má mimo jiné ve své gesci turistický ruch ve městě a podle něhož v Chrudimi momentálně chybí ubytovací kapacity.

Připomeňme si, že je hotel Bohemia už po tři roky zakonzervován, protože jeho přestavbu přerušila v květnu 2013 razie protikorupční policie. Původní majitel se proto za této situace rozhodl hotelu zbavit a prodal jej spolu s firmou Homa holding pražské společnosti Bazcom. Jejím prvním krokem přitom bylo, že stáhla původní žádost o přidělení 43milionové dotace z evropských peněz, jež měly posloužit vedle modernizace hotelu také k jeho přestavbě na kongresové centrum, a dala tím v podstatě najevo, že veškeré práce zastavuje na neurčito. Komplikované situaci nepřidali ani archeologové, kteří nečekaně objevili během průzkumu před hotelem pozůstatky židovské rituálních lázně zvané mikve, kterou se pokouší prohlásit za národní kulturní památku.

Přestavba hotelu tak uvázla ve fázi hrubé stavby včetně chystané výstavby podzemního parkoviště před hotelem, vinou čehož zde "zahučelo" tři čtvrtě milionu korun z městské pokladny, jimiž chtěla radnice finančně podpořit přeložku inženýrských sítí, neboť parkoviště mělo vedle hotelových hostů sloužit také Chrudimákům a veřejnosti. Z toho všeho ale zatím sešlo a hotelový komplex obehnaný plotem zarůstá lebedou. Málek, který mimo jiné v minulosti, kdy ještě působil v radniční opozici, navrhoval, aby se hotel proměnil v ubytovnu, v rozhovoru pro Český rozhlas naznačil, že se jeho majitel potýká s nedostatkem peněz na dostavbu. "Zájem investora je složitý. Není to jenom o tom, že by chtěl, ale je to i o financích," uvedl Málek doslova. Nicméně dodal, že jednání pokračují a že si obě strany stanovují nové možnosti a hledají prý cestu, jak co nejrychleji nalézt řešení.

Otázkou však je, zda si Roman Málek přeci jen nevzal příliš velké sousto a zda vůbec dokáže dát do pohybu akci, která spotřebuje další desítky milionů korun, neboť původně zde mělo být proinvestováno celkem 90 milionů Kč. Minimálně polovina z těchto peněz teď na dostavbu investorovi chybí. Další otazníky vyvolává Málkovo tvrzení, že městu chybí ubytovací kapacity, protože hotel Bohemia byl dlouhé roky předtím provozován jako tranzitní. Sloužil totiž převážně potřebám cestovních kanceláří a zahraniční klientele, která Chrudimí jen projížděla, a nově byl koncipován také jako kongresový a měl sloužit kongresové turistice. Neplnil tudíž funkci běžného hotelu, který je přístupný všem zájemcům o ubytování. Tuto funkci plní menší hotely a ubytovny ve městě, kterých je v okolí dostatek a nejsou přeplněné. Proto se jeví jako nejrychlejší řešení sehnat peníze na dofinancování přestavby hotelu, pokud o to jeho majitel vůbec stojí, anebo objevit někde nového movitějšího kupce, který by hotel Bohemia dokázal odkoupit a s pomocí vlastních financí jeho přestavbu dokončil. Navrch by se ještě musel obrnit trpělivostí při jednáních s archeology, jejichž představy o budoucím nakládání se zasypanou židovskou lázní nejsou právě skromné a vyžádají si další nemalé investice nebo rovnou definitivní zastavení prací na podzemním parkovišti před hotelem. A pokud tohle vše dokáže Roman Málek pozitivně ovlivnit a nebude jen pouštět do éteru kusé "PR informace", pak se z místostarosty stane rázem kouzelník.

Chrudim - Chrudimský deník, který vydává vydavatelství Vltava-Labe-Press, změnil majitele. Koupila jej teď od německého koncernu Verlagsgruppe Passau spolu s dalšími 71 deníky a 23 týdeníky slovenská investiční skupina Penta, která spolu s tím získala do svého portfolia i 51procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, vydávající časopisy Květy, Vlasta, Story, TV Magazín a National Geographic Česko.

Vedle toho Penta koupila i 70 procent ve společnosti Česká distribuční, dále 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Podpis kupní smlouvy znamená jednu z největších investic na českém mediálním trhu v novodobé historii, neboť skupina Vltava-Labe-Press (VLP) utrží ročně zhruba miliardu korun a už v minulosti o ni projevilo několik finančních skupin zájem. Naposledy se o ni třeba zajímal ambiciózní finančník Daniel Křetínský, ten ale nakonec upřednostnil na konci roku 2013 koupi českého Ringieru, který mimo jiné vydává nejčtenější deník na trhu Blesk.

Podle mediálních expertů získala nyní Penta koupí VLP v podstatě monopol na regionální zpravodajství, na jehož sílu se často zapomíná a jehož význam se všeobecně přehlíží. Mají ale tuto transakci za logickou, protože Penta bude moci uplatnit prostřednictvím regionálních deníků inzerci a reklamu na svoje služby a produkty. Německý mediální koncern, který se na regionální zpravodajství specializuje už od konce druhé světové války, naopak hodlá použít peníze získané z prodeje VLP k upevnění svých pozic a expanzi na německém mediálním trhu. Byl totiž jedním z posledních významných zahraničních mediálních subjektů působících v Česku, který zde podnikal ve vydávání tištěných médiích, jejichž výtěžnost všeobecně klesá.

Prodej vydavatelství VLP je mediálními experty považován současně za završení odchodu původních majitelů zpravodajských deníků z České republiky a za pokračování trendu, kdy zdejší média skupují finanční skupiny s domácím a slovenským kapitálem, který překvapivě převažuje. Stačí jen připomenout skupinu Agrofert Andreje Babiše, která před nedávnem získala vydavatelství Mafra s deníky MfDnes a Lidové noviny, anebo slovenského finančníka Patrika Tkáče, který se stal spolumajitelem Czech News Center, jež vydává deníky Blesk, Aha! a Sport. Nyní k nim přibude spolumajitel Penty, finančník Marek Dospiva, který stojí za koupí vydavatelství VLP.

Penta je středoevropská investiční skupina, založená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Vedle toho spoluvlastní na Slovensku deník Sme, který koupila od německého vydavatelství Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft. Tato koupě se neobešla bez kompletní obměny redakce a šedesátičlenného redakčního kolektivu, který protestoval proti ovlivňování největší slovenské korupční aféry Gorila Pentou, do které se tato finanční skupina údajně zapletla a měla podplácet slovenské politiky a vysoké státní úředníky výměnou za vliv na privatizaci a na chod některých slovenských podniků. Penta však toto obvinění odmítá. Smlouva na koupi VLP nyní ještě podléhá schválení antimonopolního úřadu.

Skuteč/Janovice - Krajský úřad Pardubického kraje povolil žadateli ze Skutče zřízení stanice technické kontroly (STK) pro nákladní vozidla na jeho pozemku a současně zamítl druhou žádost o zřízení obdobné STK mikulovické firmě Fonte, která ji chtěla otevřít v pronajatém areálu v Janovicích na Heřmanoměstecku.

Uvedená firma přitom zažádala krajský úřad o povolení jako první, ale ze hry je podle krajských úředníků proto, že prý nabízí horší dostupnost majitelům užitkových vozidel než firma ve Skutči, která podle mínění kraje dokáže pokrýt potřebnější část bývalého okresu. Firmě Fonte se rozhodnutí úředníků pochopitelně nelíbí a proti rozhodnutí krajského úřadu se odvolala. Vadí jí zejména skutečnost, že podala žádost o zřízení STK jako první a přesto bylo rozhodování krajských úředníků pojato po následné přihlášce skutečské firmy jako sloučené výběrové řízení mezi oběma uvedenými firmami, což prý zákon v takovém případě neumožňuje. Navíc nebyla o soutěži s předstihem vůbec informována, takže se nemohla náležitě připravit.

Sporem se bude muset nyní zabývat ministerstvo dopravy, kam byla advokáty firmy Fonte doručena žádost o zrušení rozhodnutí krajského úřadu. Firma si zároveň nechá vypracovat nezávislý posudek k výpočtu dostupnosti STK, kterým Krajský úřad Pardubického kraje argumentuje v její neprospěch.

Pardubice/Chrudim/Hlinsko - Finanční správa se rozhodla k 1. září ukončit provoz celkem 103 pokladen pro výběr hotovostních plateb daní a poplatků v celé České republice. Dotkne se to zároveň i šesti územních pracovišť v Pardubickém kraji. Mezi jinými také Hlinska.

Finanční správa zdůvodňuje rušení těchto pokladen neúměrně vysokými finančními náklady na provedení uvedených peněžních transakcí. Zatímco pokladna územního pracoviště finančního úřadu zvládne vyřídit jednu takovou transakci za nákladovou položku ve výši 42,50 Kč, tak například Česká pošta zvládne to samé za 29 korun. Pro Finanční správu je takový provoz nadále nehospodárný a nechce ani dál investovat do zabezpečení rušených pokladen. Proto k uvedenému datu nebudou už moci lidé odvést v hotovosti daně a poplatky v Hlinsku, Holicích, Litomyšli, Moravské Třebové, Přelouči a Vysokém Mýtě. Nadále platit v hotovosti bude ale možné na územních pracovištích v Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Žamberku a ve Svitavách.

Pardubice - Pardubický kraj se rozhodl rozšířit svůj vozový park o jeden automobil na elektrický pohon a začne ho využívat k pracovním cestám. Podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) jde o gesto, jímž chce kraj hlavně přispět ke zlepšení životního prostředí zdejších obyvatel, kteří jsou vystaveni zvýšené hladině hluku, prašnosti a škodlivým emisím z výfukových plynů.

Kraj chce tímto krokem zároveň podpořit záměr na rozšíření sítě dobíjecích stanic v regionu, které jsou zde zatím jen ojedinělou záležitostí. Podepsal proto v současnosti se společností ČEZ memorandum, v němž se zavázal si pořídit již zmíněný elektromobil a vyhodnotit po čase jeho provoz, aby tak mohla být prokázána i jeho ekonomická výhodnost. V celé České republice jezdí v současné době zhruba 700 elektromobilů, z toho jen za posledního tři čtvrtě roku jich přibylo asi tři sta, což značí zvýšený zájem o tento druh dopravy. Odhaduje se přitom, že do konce letošního roku bude na českých silnicích prolomena hranice tisícovky elektromobilů.

Luže/Košumberk - V Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé byl otevřen po rozsáhlé rekonstrukci zdejší pavilon I, který pochází z počátku minulého století a který už nedostačoval potřebám moderní lékařské péče. Tato investice si přitom vyžádala takřka 28 milionů korun, přičemž částkou 15,2 milionu Kč se na ní formou dotace podílel stát, 12 milionů pak zaplatila léčebna ze svého. Další tři miliony bylo nutné investovat do vybavení pokojů a pracoven.

A co se za tyto peníze podařilo pořídit? Kapacita pavilonu byla sice snížena na 30 lůžek v jednolůžkových a třílůžkových pokojích. Všechny ale mají sociální zařízení pro imobilní pacienty, dále pak modernější nábytek přizpůsobený potřebám pacientů a polohovací lůžka. Nově tu vzniklo třetí nadzemní podlaží, kde odteď fungují místnosti určené pro kompletní rehabilitaci, podařilo se uvést do chodu jídelnu a byl tu zprovozněn lůžkový výtah. Právě tyto prvky pavilonu, který byl postaven ve 20. letech za první republiky, doposud chyběly. Objekt přitom prošel za celou dobu jedinou částečnou rekonstrukcí, a to v letech 1994 a 1995.

Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé patří dlouhodobě k největším rehabilitačním ústavům v České republice. Disponuje celkem 505 lůžky v jedenácti pavilonech v poměrně rozlehlém areálu s parkovou úpravou. Personál tvoří 550 zaměstnanců, kteří spadají stejně jako léčebna pod ministerstvo zdravotnictví. Kapacita zařízení je prakticky vždy zaplněna a dosahuje v posledních letech mírného provozního zisku. Ředitelem léčebny je už od 90. let Václav Volejník.

Nasavrky - Město odprodalo svůj čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti AVE Nasavrky, a. s., která provozuje zdejší skládku komunálního odpadu. Rozhodlo o tom nasavrcké zastupitelstvo, které tak kývlo na nabídku majoritního, šedesáti procentního vlastníka firmy, kterým je AVE CZ odpadové hospodářství Praha, s.r.o.

Město by mělo díky této transakci získat do své pokladny čtyři a půl milionu korun a zároveň by nemělo přijít ani po tomto prodeji o poplatky za uložený odpad ve svém katastru. Vždyť jen za posledních devět let si tímto způsobem přišlo zhruba na 122 milionů korun. Nasavrky přitom provozovaly skládku původně samy, a to od roku 1993. Poté ale založily v roce 2006 s firmou AVE CZ společný podnik, ve kterém mělo město po mnoho let menšinový podíl. Nyní se tedy spolúčasti ve firmě vzdalo a odprodalo veškeré svoje akcie. 

Pardubice - Představenstvo akciové společnosti East Bohemian Airport (EBA) odvolalo na své schůzi 19. června z funkce místopředsedy představenstva ředitele pardubického civilního letiště Michala Červinku. Mimořádná valná hromada společnosti, která se koná 27. července, bude jednat také o jeho odvolání z pozice člena představenstva a volit jeho nástupce.

Rada města Pardubic v pondělí potvrdila své červnové rozhodnutí, jímž uložila zástupci města hlasovat pro odvolání Michala Červinky z pozice člena představenstva k 1. září. Zároveň svého zástupce zmocnila k hlasování pro zvolení Hany Šmejkalové do této pozice ke stejnému datu a pro schválení smlouvy o výkonu funkce místopředsedy představenstva, jejíž součástí je i pověření k řízení společnosti. Hana Šmejkalová v současné době působí v pozici obchodní ředitelky ČSA pro Českou republiku. Podobné usnesení přijala v minulém týdnu i rada Pardubického kraje, který je třetinovým akcionářem EBA.

„Představenstvo společnosti konstatovalo, že není dlouhodobě spokojeno s kroky Michala Červinky, ať se týkají nutných úspor souvisejících s odlivem cestujících, přípravy výstavby terminálu, nebo obchodních jednání ve vztahu k novým obchodním partnerům,“ říká náměstek primátora a člen představenstva EBA Jan Řehounek (ANO 2011). Usnesení rad města i Pardubického kraje závazně určuje, jak mají zástupci akcionářů na mimořádné valné hromadě společnosti, v níž má město dvoutřetinový podíl, hlasovat. Nová ředitelka se ujme vedení společnosti EBA, jež provozuje civilní část pardubického letiště, k 1. září.