Pardubice - Zdejšímu pivovaru klesla v loňském roce produkce z předloňských 85 tisíc hektolitrů piva na 80 tisíc hektolitrů. Podle tiskového mluvčí pivovaru Romana Marčáka jde však o očekávaný výsledek, protože prý pivovar odmítl prodávat pivo do supermarketů v období slev za ceny, které jsou pro něj nepříznivé.

Jak ale Marčák dodává, pivovar meziročně mírně navýšil produkci sudového piva, která momentálně představuje zhruba 70 procent z celkové výroby. Na vývoz přitom míří čtvrtina pardubického piva. Nejlépe se značce Pernštejn daří na Slovensku a v Itálii, kde si pivovar dobře zmapoval tamní trh a podařilo se mu proniknout do většiny rozhodujících italských regionů. Pardubický pivovar chystá vedle toho letos jednu novinku - otevření hned několika stylových restaurací s pivními kluby. V současnosti už jedna taková funguje ve Svitavách a v březnu dojde k otevření obdobného stylového klubu v Pardubicích. Zdražovat se pivovar zatím nechystá a chce i nadále držet ceny na úrovni předešlých čtyř let. Jeho sortiment je v současnosti postaven na 13 druzích piva a limonád.

Dřenice - Pardubický kraj požádal nyní státní zastupitelství, aby prověřilo činnost zdejšího soukromého zařízení pro seniory. Musel totiž narychlo umístit jedenáct obyvatel tohoto zařízení do svých domovů poté, co jeho provozovatelka přestala platit obci nájemné a za energie a nechala ukončit provoz domova, který byl ve skutečnosti jen pobytovým zařízením s asistenční péčí.

Kraj přitom opírá svůj podnět o podezření, že byli senioři vystaveni možné újmě a mohlo v tomto případě podle něj dojít k trestnému činu ublížení na zdraví z nedbalosti. Už před časem například kraj pokutoval provozovatelku za provoz neregistrovaného sociálního zařízení. Ta na sebe loni v březnu podala kvůli předlužení návrh na insolvenční řízení, v září jej ale stáhla zpět. Přesto za ní zůstaly dluhy, protože neplatila včas sjednaný nájem a zálohy na energie. Obec s ní proto musela nájemní smlouvu ukončit. A přestože provozovatelka většinu svých závazků už uhradila, soudí se s ní Dřenice o uložené penále.

Chrudim - Městské lesy jsou firmou, která dlouhodobě příjemně překvapuje svými hospodářskými výsledky. Přestože rok co rok nevytěží tolik dřeva, kolik má v plánu, nachází se pravidelně v zisku, jenž většinou atakuje částku 400 tisíc korun. Ne jinak tomu bylo i v loňském roce.

Přestože lesníci pod vedení ředitele společnosti Zdeňka Odvárky zápasili se suchem, kůrovcem a třeba i s václavkami, plán se podařilo nejen splnit, ale dokonce znovu překročit, a to hned o sto tisíc korun. Celkově tak rok pro Městské lesy Chrudim skončil dobře.

Pravidelně se velké pozornosti veřejnosti těší prodej vánočních stromků a také údržba lesních „bulvárů“ v lokalitě Na Podhůře. Zde se nachází jak rozhledna Bára, tak třeba oblíbený lanový park. Do něho letos hledají rekreační lesy, které jsou speciálně vyčleněnou částí městských lesů určenou pro aktivní odpočinek, dalšího instruktora. Podmínkou je věk vyšší než 18 let a také by budoucí brigádník neměl mít strach z výšek. Podrobnosti uvádí Městské lesy Chrudim na svém webu.

Během roku dělníci opravili rozbité a poškozené lesní cesty a také propustky. Nutné udržovací práce si vyžádal i zmiňovaný lanový park a lezecká stěna. Rekonstrukci si po zimě zasloužila i hájenka v Pohledu, kde byly opraveny kanceláře, sklady a také stodola a dřevník. Drobné nedostatky byly vylepšeny i na fasádě domu, jenž městu patří už od poloviny 19. století. Město Chrudim je vlastníkem 454 hektarů lesa, které mu byly navráceny v roce 1992 v rámci restitucí. Tyto lesní porosty se staly majetkem města během uplynulých několika staletí. Královskému věnnému městu Chrudim náležel Pohledský revír položený zhruba 12 kilometrů jihozápadně od města. Kdy a jak se stal tento les majetkem města, není známo. Městský úřad v Chrudimi spravoval rovněž Špitální les, jmenovaný též Podhůří nebo revír Hůra Králové. Výnos z tohoto lesa plynul do špitálního fondu, z něhož byl udržován špitál u kostela svaté Kateřiny v Chrudimi.

Pardubice - Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila na základě vlastního šetření havárie v areálu chemičky Paramo, která se stala loni v červenci, této firmě pokutu ve výši 240 tisíc korun za porušení povinností při zacházení se závadnými látkami.

K úniku závadných látek do půdy došlo přitom při stáčení kyseliny chlorovodíkové do skladovací nádrže umístěné v areálu Parama. „Na provoze Energetika došlo vlivem poruchy na stáčecím zařízení železniční cisterny k úniku asi 29,55 tuny přečerpávaného média mimo skladovací nádrž. Převážná část čerpané kyseliny byla zachycena v záchytné jímce stáčecího stanoviště, část pak v neutralizační jímce provozu Energetika a retenční nádrži čistírny odpadních vod. Do podloží v okolí stáčecího místa tak uniklo zhruba 900 litrů 31procentní kyseliny chlorovodíkové,“ popisuje havárii ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové Lukáš Trávníček.

Vzhledem k množství uniklé kyseliny a k rychlému zásahu hasičského sboru společnosti Paramo, který provedl zkrápění daného místa vodou, byly následky úniku kyseliny z velké části eliminovány. Mohlo ale dojít i k ohrožení kvality podzemních vod, avšak uvedené vysoké naředění kyseliny vodou nakonec nezpůsobilo nárůst pH, což bylo ověřeno v nejbližším monitorovacím vrtu v blízkosti místa havárie.

Třemošnice - V místní průmyslové zóně má ještě letos vyrůst nový strojírenský závod, který by mohl zaměstnat až pět stovek lidí jak v dělnických profesích, tak i v administrativě. Tento záměr nyní ohlásila tlaková slévárna Kovolis Hedvikov, která provozuje v nedaleké místní části areál, kde se zpracovávají lehké kovy metodou lití převážně pro automobilový průmysl.

Nový závod v Třemošnici by měl zajistit finální opracování těchto výrobků. Přesunou se sem také některé další provozy z Hedvikova, například obrobna. Spolu s výstavbou výrobního a provozního areálu se v třemošnické průmyslové zóně počítá i se zřízením parkoviště až pro 170 automobilů. Firma Kovolis Hedvikov vyrábí například odlitky pro brzdové systémy, turbodmychadla nebo posilovače řízení. Tyto výrobky pak většinou dodává společnostem, které se podílejí na výrobě vozů značek Škoda, Toyota, Volvo, Mercedes Benz, Opel, Ford, BMW, Renault, Peugeot, Citröen nebo Jaguar.

Pardubice - Pardubické civilní letiště přišlo v roce 2015 o přepravce provozující pravidelné letecké linky mezi Pardubicemi a Moskvou či Petrohradem. V důsledku odchodu leteckých společností, ale i dalších vlivů odbavilo letiště v loňském roce jen 59 260 cestujících, tedy zhruba o dvě třetiny méně než v roce předchozím.

Společnost East Bohemian Airport (EBA), která letiště provozuje, má však v hledáčku další dopravce, převážně nízkonákladové letecké společnosti, které projevily zájem o služby pardubického letiště. „V porovnání s rokem 2014 nám loni ubylo 77 procent ruské klientely, naopak u pravidelných a charterových letů do dovolenkových destinací jsme zaznamenali třináctiprocentní nárůst, zejména u letů do Bulharska a Řecka. Polovina loni odbavených cestujících využila pardubické letiště k cestě na dovolenou,“ uvádí ředitelka letiště Hana Šmejkalová. „Mimo to jsme zvláště na konci roku zaznamenali i mírný nárůst cargo přepravy, což podporuje naše cíle rozvinout i cargo přepravu, a to zvláště ve spolupráci s velkými společnostmi v regionu. Prioritní je naše spolupráce se společností Foxconn a propojení našich spojení na železnici,“ dodává ředitelka.

Za odlivem ruských cestujících, kteří v minulých letech tvořili většinu klientely, stojí podle ředitelky liberalizace přepravního trhu mezi ČR a Ruskem a následné uvolnění pravidel na trase Praha - Moskva, kdy přepravní práva získali další dva dopravci. Transaero Airlines, které do té doby provozovalo linku Moskva - Pardubice, přesunulo své aktivity na trasu Moskva - Praha. Po bankrotu této ruské letecké společnosti přišly Pardubice i o linku Pardubice - Petrohrad. Dalším významným faktorem ovlivňujícím počet ruských cestujících jsou, kromě extrémního poklesu kurzu rublu, přísná pravidla pro vydávání víz včetně zavedení biometrických. V neposlední řadě turistiku ovlivnila také rusko-ukrajinská krize.

„Neustále pracujeme na rozvoji dovolenkové dopravy, letos budou z pardubického letiště odlétat klienti na dovolenou do bulharského Burgasu, na řecký ostrov Rhodos, na tureckou riviéru do Antalye, do Černé Hory a Albánie. Nevzdáváme ani boj o ruský trh. Od září loňského roku jsme již oslovili několik ruských dopravců a intenzivně jednáme o převzetí uvolněné kapacity po Transaero Airlines. Zájem ze strany nejen ruských dopravců o naše letiště stoupl i poté, co jsme oznámili posun v přípravě výstavby letištního terminálu, který je zásadní podmínkou našeho dalšího rozvoje,“ říká Hana Šmejkalová. Z mezinárodních statistik vyplývá, že letecká přeprava neustále roste a dopravci hledají pro nová spojení převážně menší regionální letiště. „Pro pardubické letiště je důležité získat nové pravidelné dopravce z řady nízkonákladových společností. Tyto aktivity však nejsou možné bez podpory regionu a majitelů letišť,“ upozorňuje ředitelka letiště.

Výstavba nového terminálu je prvním krokem a důležitou pobídkou při navazování spolupráce s dopravci. „Už v roce 2008, kdy byl zprovozněn terminál vybudovaný z bývalé vojenské jídelny, se jasně hovořilo o tom, že jde o provizorní řešení a rozvoj letiště se neobejde bez nové odbavovací haly. O čtyři roky později, když se na letišti budovalo nové technické zázemí, byla odbavovací hala akcionáři vnímána jako logické pokračování modernizace letiště. Když v roce 2014 akcionáři rozhodli o výstavbě nového terminálu, bylo to tedy naprosto logické a pragmatické rozhodnutí,“ tvrdí náměstek pardubického primátora Jan Řehounek (ANO 2011), zastupující v představenstvu společnosti EBA majoritního vlastníka, město Pardubice. „Pokud nechceme zahodit potenciál, který má letiště nejen pro město, ale pro celý region, musíme udělat vše pro výstavbu terminálu. Proto také představenstvo společnosti v závěru loňského roku rozhodlo o vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby terminálu s tím, že stavbu je třeba zahájit co nejrychleji,“ dodává náměstek.

Společnost EBA byla založena v roce 1993 z iniciativy soukromých subjektů. V roce 2002 se stalo stoprocentním vlastníkem společnosti město. Od roku 2007 drží Pardubice 66 procent akcií společnosti, zbývající část vlastní Pardubický kraj. Pardubické mezinárodní letiště zahájilo provoz v roce 1995, v posledních letech patří k nejrychleji se rozvíjejícím letištím v České republice. Rekordní pro něj byl rok 2013, kdy přepravilo 184 000 cestujících. V dalších letech se ale i zde projevily důsledky globální ekonomické krize.

Hlinsko - Město koupí za čtyři a půl milionu korun v bývalém areálu společnosti ETA přes 10 tisíc metrů čtverečních půdy, čímž současná radniční koalice naplní svůj předvolební záměr disponovat vlastní průmyslovou zónou, kterou by mohla nabídnout investorům. Hlinsko takovou možnost doposud nemělo a právě tato skutečnost zde v podstatě rozhodla o výsledku posledních komunálních voleb, kdy většina místních předchozímu vedení radnice z ODS a KDU-ČSL vyčítala, že nepodniká dostatečné kroky ke snížení nezaměstnanosti ve městě.

Hlinsko se sice snažilo v minulosti přilákat velké investory, ty ale vždy odradily komplikace s vytipovanými pozemky, takže z veškerých transakcí sešlo. Vedle toho došlo k útlumu výroby u řady zdejších velkých zaměstnavatelů nebo k jejich odchodu z města. A právě to později vedlo k nespokojenosti občanů. Současná radnice na to tedy zareagovala a rozhodla se získat pro město vhodné pozemky. "Udělali jsme krok správným směrem," říká hlinecký starosta Miroslav Krčil (ČSSD). Jak dodává, pro Hlinsko je to strategická koupě pozemku, na kterém neleží žádná ekologická zátěž a leží těsně u silnice I. třídy na výpadovce z města. Teď už jen zbývá plochu zbavit náletových křovin a stromů a bude investorům k mání. Ještě v tomto měsíci hodlá přitom radnice přikoupit dalších tři tísíce metrů v sousedství. Stejně jako v prvním případě k tomu bude zapotřebí souhlas zastupitelstva.

Chrudim/Opatovice - Elektrárny Opatovice (EOP) zdražují v letošním roce teplo dodávané do chrudimských domácností i v jiných regionech v průměru o čtyři procenta. Informaci potvrdil tiskový mluvčí EOP Tomáš Sluka, který vzápětí dodal, že se zdražení dotkne pouze průměrných odběratelů tepla.

„Průměrný odběratel si za tepelnou energii připlatí zhruba čtyři procenta," říká Tomáš Sluka. Zdražení bude podle něj přibližně o 35 korun na 478 korun za gigajoule (GJ). V třípokojovém bytě spotřebuje rodině zpravidla ročně odhadem 30 GJ. "Odběratelé s efektivním využíváním maximálního nasmlouvaného výkonu však uspoří," dodává tiskový mluvčí. Od začátku tohoto roku začíná přitom platit nová vyhláška, která má spravedlivěji dělit náklady na vytápění bytových domů. Větší roli bude hrát skutečná spotřeba. Ten, kdo topí příliš, zaplatí výrazně více než dosud. Nová pravidla míří i na lidi, kteří jen využívají teplo od sousedů. Zvyšuje se zároveň sankce za to, když někdo neumožní odečet naměřených hodnot nebo montáž měřidla.

Pardubice - Ke schválenému přebytkovému rozpočtu na rok 2016 přidá Pardubický kraj dalších 288 milionů ze zvýšeného inkasa daní za rok 2015. Tato částka je tvořena především zlepšeným výnosem sdílené daně z přidané hodnoty a příjmovými daněmi.

„Krajský rozpočet je pro příští rok znovu nastaven znovu jako přebytkový. K těmto financím můžeme stejně jako v předcházejících letech připojit významnou částku ze zvýšeného inkasa daní, která činí 288 milionů korun. Prioritou pro zapojení těchto financí budou nadále investice do dopravní infrastruktury, ale také do zdravotnictví a školství,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Zapojení této významné finanční částky bude projednáno radou kraje na návrh hejtmana a předloženy zastupitelstvu ke schválení. „Jsem zastáncem konzervativního odhadu daňových příjmů, přičemž osobně sleduji jejich průběžný vývoj. Díky tomu opakovaně překračujeme inkaso daní a můžeme tak navýšit některé, především investiční položky v rozpočtu a vrátit tak finance zpět do území,“ sdělil hejtman Netolický

Schválený rozpočet Pardubického kraje na rok 2016 počítá s přebytkem ve výši 85 milionů korun. „V průběhu roku však lze očekávat jeho nárůst z důvodu plánovaného navýšení rozpočtového určení daní pro kraje na úroveň z roku 2011,“ dodal hejtman Netolický.

Rozpočet Pardubického kraje pro rok 2016 počítá s celkovými příjmy ve výši 3 157 367 000 korun a celkovými výdaji ve výši 3 072 074 160 korun.

Pardubice - Rada města schválila prodej areálu bývalé Tesly v Kyjevské ulici prostřednictvím poradenské firmy. Dodavatel, který vzejde z výběrového řízení, nejprve pro město zpracuje dvě variantní řešení zadávacích podmínek a následně zprostředkuje prodej podle zadání, které vybere zastupitelstvo města.

„Jsme přesvědčeni o tom, že prostřednictvím odborné firmy prodáme areál lépe, než bychom to zvládli vlastními silami,“ říká náměstkyně primátora Helena Dvořáčková (ANO 2011). Město vybere poradenskou firmu, která bude mít za úkol vyhotovit zadávací podmínky ve dvou variantách, vyhodnotit projekt finančně a po právní stránce. V jedné variantě chce město více mluvit do využití objektu Telegrafie. Ve druhé bude i tato budova kompletně předmětem návrhu developera.

V obou případech je nutné respektovat doporučení architektů a jisté omezení také ve vztahu k územnímu plánu. Vždy bude podmínkou vyhotovení dopravního napojení areálu a vybudování parkovacích míst pro krajskou nemocnici. „Finální variantu zadání pro prodej areálu Tesly Kyjevská vyberou zastupitelé. Ten pak poradenská firma předloží potencionálním kupcům - investorům,“ uzavírá náměstkyně.