Chrudim – V dubnu začal v Markovicích fungovat radar. Kolik se do konce listopadu stačilo vybrat za pokuty peněz, sdělil vedoucí odboru dopravy Martin Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:25677:Radar začal měřit v dubnu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedni si od radaru slibují větší bezpečí na silnici, což se zatím moc nepotvrdilo, druzí v něm vidí jen jednoduchý způsob radnice, jak ždímat z cizích řidičů peníze do městské kasy a případné turisty bezpečně odradit od příští návštěvy. Kolik tedy ve skutečnosti za dobu svého dosavadního fungování radar vybral peněz? Celková částka, která se vybrala za přestupky naměřené radarem v Markovicích za posledních osm měsíců, činí 1 032 307 Kč, z toho se na zabezpečení chodu dopravy zatím vyčlenilo přesně 257 003 Kč.

Počet překročení rychlosti oznámených na oddělení přestupků v dopravě pro podezření ze spáchání přestupku neznámého pachatele bylo 2062, ale úřad 1424 z nich odložil. V přestupkovém řízení se zatím řešilo 48 pokut, se kterými řidiči nesouhlasili.

[[img:chrn_fullwidth:25675:Do konce listopadu se vybralo na pokutách za překročení rychlosti přes milion korun. Na provoz radaru je do konce roku vyčleněno z rozpočtu 800 tisíc a příští rok se očekává částka půl milionu. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Město Chrudim musí co nejdříve vyřešit problémy s překračováním limitů kvůli nedokonalému třídění odpadu. K povolení stavby separačního dvora v průmyslové zóně už zbývá jen krůček. Krajský úřad Pardubického kraje oznámil zahájení společného řízení v navazujícím řízení ohledně vzniku separačního dvora v západní části průmyslové zóny. Veřejnost má ještě poslední možnost vznést připomínky.

Už se odpočítává zákonná lhůta pro vznesení námitek. To se týká hlavně soukromých vlastníků sousedních pozemků v katastrálním území Chrudimi a obce Třibřichy. Právě jejich životy budou výstavbou a fungováním separačního dvora v blízkosti jejich domovů ovlivněny nejvíce.

[[img:chrn_fullwidth:25663:Pohled na budoucí příjezd k areálu. V pozadí dotčená část Markovice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vše budou sledovat kamery

Separační dvůr sice pohlídají kamery s barevným záznamem umístěné na sloupech veřejného osvětlení a nad celým areálem budou kvůli tomu svítit osmimetrové stožáry s výložníky se stowattovými LED svítidly, očekávaného prachu a hluku to ale areál nezbaví.

Rukama vytřídí až 800 tun plastu

Komunální odpad se v areálu slisuje a nebezpečné látky poputují do Eko-skladu. Schvalovaný záměr spadá do kategorie zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů s kapacitou od 2500 tun ročne. Místo zapovězené kompostárny by se tu měly skladovat dřevěné vánoční stánky nebo nádoby na odpad. Zvlášť tu bude fungovat například i vytápěný sklad pro Chrudimskou besedu. V nové hale vznikne linka na ruční třídění plastů. Při jednosměnném provozu by se tu mohlo vytřídit nejméně 800 tun plastového odpadu ročně.

Bude stačit parkoviště?

Sběrný dvůr má sloužit nejen pro místní, ale i pro obyvatele okolních obcí. Před samotným RE-use centrem by mělo být sedm parkovacích stání pro návštěvníky, včetně jednoho vyhrazeného pro imobilní spoluobčany. V areálu separačního dvora je navrženo celkem 26 parkovacích stání, 19 z nich, včetně jednoho pro imobilní spoluobčany, je už v popisku na prvním místě určeno pro zaměstnance, kterých má být celkem cca 30, a až teprve na druhém místě pro návštěvy, jak v Chrudimi bývá zvykem. 

Pomůžou nové stromy a broukoviště?

Při stavbě areálu se nebudou budovat žádné nové příjezdové komunikace, zato se počítá s vykácením posledních zbytků vzrostlých stromů. Místo nich vysázejí okolo plotu nové, měly by vytvořit smíšený zelený pás, který by bránil prašnosti a tlumil hluk, se kterým bude provoz separačního dvora nevyhnutelně spojen. V souvislém pásu nových stromů bude vybudováno i broukoviště jako kompenzace za zásah do kousku divoké přírody, odkud byli podle některých vyhnáni ptáci, ješterky i křečci, ale při posuzování vlivu na životní prostředí se to nepodařilo dostatečně prokázat.

Chrudim – Odpadové hospodářství města Chrudim je opakovaně dlouhodobě ve ztrátě. Jednou z příčin vidí město v překračování zákonných limitů pro skládkování směsného a objemného odpadu. Rozhodlo se proto lidem poskytnou nádoby na třídění zdarma a na oplátku tím získat pomocí čipů kompletní přehled o tom, jak kdo s odpadem zachází, a vyvodit z toho patřičné důsledky.

[[img:chrn_fullwidth:25639:Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé žijící v Chrudimi v rodinných domcích už nemusí chodit s papírem ani plastem daleko. V listopadu probíhala distribuce nádob na separovaný odpad do každé domácnosti a svoz začnou Technické služby Chrudim provádět už 10. prosince. Kdo si ještě nádoby nevyzvedl, může tak učinit ve sběrném dvoře.

Město získalo na popelnice na plast a papír dotaci z Operačního fondu Životního prostředí, a protože byly díky tomu zdarma, byl zájem občanů o nádoby velký. Jenom do 21. listopadu se jich podařilo vydat celkem 3133 z celkového počtu šesti tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:25638:Foto: Chrudimské noviny]]

Ale jak se říká, ve skutečnosti není nikdy nic zadarmo. Všechny nádoby na odpad, i ty nové, mají totiž v sobě zabudovaný čip, díky kterému město získá kompletní přehled o každé domácnosti, jak třídí odpad a kolik toho vyhazuje.

Jaký další krok bude následovat, si není těžké domyslet. Město to obchází slovy:  Získáme přehled o množství vytříděného odpadu a lépe nastavíme odpadové hospodářství našeho města. Minulý rok totiž město za každého občana doplácelo za odpad 592 korun, což je celkem bezmála 14 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:25637:Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Společným cílem vlastníka vodárenské infrastruktury VaK Chrudim prý bylo cenu vody odběratelům navyšovat jen minimálně. A jak tedy okomentoval předseda představenstva Vodovodů a kanalizací Chrudim, starosta František Pilný, navyšování vodného a stočného v roce 2025? Cena za metr krychlový se dle oficiálního vyjádření změní zvýšením o 3,2 procenta celkově pouze o pár desítek korun měsíčně. I pro rok 2025 ale zůstává dvousložková forma ceny pro vodné a stočné. Ta je více výhodná pro velké odběratele a pro vodárenské společnosti, doplácí na ni ovšem domácnosti s malou spotřebou vody.

V souvislosti se zvyšováním ceny vody pro koncové odběratele uvedl František Pilný (ANO 2011), předseda představenstva společnosti, která je vlastníkem infrastruktury a pronajímá ji Vodárenské společnosti Chrudim, že u čtyřčlenné rodiny žijící v rodinném domku se jedná o necelých 38 korun měsíčně navíc. „To považujeme u takto významné služby pro občany stále za přijatelné navýšení. Do jednání o ceně vody jsme i v letošním roce vstupovali s cílem udržet přijatelnou cenu pro spotřebitele a zároveň dosáhnout zvýšení nájemného za vodárenskou infrastrukturu, aby se navýšily i prostředky na její obnovu,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:25586:]]

Předseda představenstva Vodárenské společnosti Chrudim Roman Pešek zmínil, že meziročně sice došlo k mírnému poklesu cen energií a od dalšího roku se budou zaměřovat na úspory v podobě obnovitelného zdroje energie, například ale vzrostly ceny chemikálií pro čištění odpadní i surové vody ,a dodal: „Od roku 2025 došlo k mimořádnému navýšení ceny surové vody od podniku Povodí Labe, a to o více než 17 procent.“ To ale nebyl jediný důvod pro navyšování cen vody. „Dojde také k navýšení mzdových prostředků,“ uvedl. „Udržení profesně zdatných zaměstnanců je pro kvalitní provozování infrastruktury zásadní.“

Ceny pro rok 2025 jsou následující:

Pohyblivá složka

Pohyblivá složka vodného se mění o 4,3 %, což činí 2,42 Kč/m³. U stočného je to o 2,2 %, což představuje částku 1,26 Kč/m³, obojí včetně 12procentní DPH.

• Vodné: 58,82 Kč/m³ (včetně DPH)
• Stočné: 58,34 Kč/m³ (včetně DPH)
• Celkem: 117,16 Kč/m³ (včetně DPH)

Pevná složka

Pevná složka se liší podle velikosti vodoměru. U nejběžnějšího typu domovního vodoměru s průtokem do 2,5 m³ za hodinu se pevná složka vodného nemění a zůstává ve výši 952 korun za rok. U pevné složky stočného se zvýšila o 73,92 korun na 1 025,92 korun za rok, což vychází za odběrné místo na dvacetník za den, včetně 12procentní DPH. Například pro vodoměry s kapacitou do 2,5 m³/hod je pevná složka stanovena na 1 977,92 Kč/rok (včetně DPH).

Příloha: 

Ceník 2025

Chrudim – Jaký rozvoj mohou občané očekávat v Chrudimi v příštích letech? Město už zveřejnilo, na co všechno nezbudou peníze, aby se mohly plánované důležité investice zařadit do rozpočtu na příští rok 2025. Veškeré podrobnosti jsou k nahlédnutí ve střednědobém výhledu na roky 2026-2027.

Střednědobý výhled slouží občanům pro jasný přehled o tom, jak smysluplně hodlá město využít vlastní i přidělené finanční prostředky nebo jaké splátky úvěrů a pohledávek zbývá doplatit. Najdeme v něm zásobník investičních akcí, o kterých sice město ví, že jsou důležité, ale na které mu i přesto nezbývají peníze, aby se zařadily už do rozpočtu na rok 2025. Některé z nich se odsouvají rok co rok a čeká se na vhodnou příležitost.

[[img:chrn_fullwidth:25485:Záznam z pondělního jednání Rady města Chrudim.  Zdroj: FB]]

K těm největším výdajům, na které město momentálně ještě nemá peníze, a proto se akce odkládá až na období 2026–2027 patří výstavba separačního dvora za 166 milionů. Jsou tu ale i protipovodňová opatření na sídlišti Stromovka za cca 50 milionů nebo zateplení MŠ Strojařů za 33 milionů. V Tovární ulici chybí potřebné zázemí pro lidi bez domova, ale rozšíření by stálo 19 milionů. Stále se čeká i na rekonstrukci smuteční síně za 19 milionů, zatímco výstavba hasičárny v Medlešicích bude stát 20 milionů. Oproti tomu třeba na opravu kašny na Borzně by bylo potřeba jen 1,5 milionu a na kašnu Víta Nejedlého 2,6 milionu, ale ani na ně se z důvodu nedostatku finančních prostředků nedostane a do návrhu rozpočtu na rok 2025 se zatím nevešly.

Příloha: 

Střednědobý výhled 2026-2027

Chrudimsko – V celé ČR má být zrušena až pětina všech úřadů práce, což je 83 poboček – 6 z nich se nachází v Pardubickém kraji. Ve Skutči se proti tomu stejně jako v sousedních Holicích na Pardubicku rozhodli ozvat a následně dokument zaslat jako obranu na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Tam mají ale dlouhodobě nastavenou jinou strategii řešení problémů: místo chození na úřady práce by měli lidé žádat o dávky online, pro podporu a radu si chodit na poštu a úředníci sloučení pod jednu střechu větších úřadů práce by jen počítali dávky a rozhodovali, komu je přidělí.

Na Chrudimsku se rušení týká Úřadu práce ve Skutči. Vedení města se rozhodlo po vzoru Holic na Pardubicku postavit proti tomu elektronickou peticí, kterou plánují zaslat přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede v současnosti Marian Jurečka (KDÚ-ČSL). S jeho spolustraníkem Markem Výborným se pokouší o stavu věcí jednat krajská samospráva. Ta je sice také proti rušení poboček, je ale otázkou, jestli jejich vyjádření překvapení a nesouhlasu v tuto chvílí pomůže zastavit rušení vytipovaných poboček.

Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se potýká s problémy už delší dobu. Opakovaně na to upozorňuje i Národní kontrolní úřad, který například jen v poslední době odhalil hned několik zajímavých nesrovnalostí. Shodou okolností ještě i před tím, než se začala stahovat pozornost na neúspěšné stavební řízení v rukou Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

[[img:chrn_fullwidth:25435:]]

Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž podle Národního kontrolního úřadu nejenže nezvládlo za posledních deset let provést patřičnou digitalizaci, aby úředníci stále dokola nemuseli přepisovat údaje z kolonky do kolonky, o čemž se na veřejnosti moc nemluví, ale také se v mnoha případech bezúčelně rozdávaly peníze ve formě nejrůznějších podpor a dávek – aniž by se dalo následně prokázat, že skutečně pomohly lidem, pro které byly určeny, anebo pro změnu ti lidé, kteří z toho měli užitek, vůbec nespadali do určené kategorie a nepotřebovali pomoc a nezaměstnanost jim nehrozila.

Zlověstnou předzvěstí výsledného řešení nedostatku peněz v podobě rušení úřadů práce napříč republikou, aby se ušetřilo, pak byl inovativní pokus, který skutečně běžel od června na více než 100 pobočkách České pošty ve třech krajích. Samozvaný „pilotní projekt“ spočíval ve vyzkoušení, jak by to fungovalo, kdyby si lidé místo na úřad práce chodili pro radu od úředníků a výplatu peněz na poštu. Na poštách přitom už tak sami nevědí, kde jim hlava stojí, zatímco na úřadech práce by úředníci koncentrovaní z menších poboček pod jednu střechu už jen počítali a schvalovali dávky, což na některých místech nestíhají už teď a výplaty dávek se kvůli tomu opakovaně i o týden zpožďují. 

Chrudim – Nově vydané statistiky za říjen 2024 vypovídají o příznivém vývoji stavu nezaměstnanosti v Pardubickém kraji. V rámci 14 krajů byla nezaměstnanost Pardubického kraje čtvrtá nejnižší. Mírně vzrostl počet volných pracovních míst. Zaměstnanost v průmyslových i obchodních firmách zůstává na stabilní úrovni a u žádného zaměstnavatele se sídlem v Pardubickém kraji nedochází k hromadnému propouštění.

Podíl nezaměstnaných ke konci října činil 3,1 procent. Krajská pobočka zaznamenala výraznější nástupy k zaměstnavatelům se zaměřením na maloobchod, zdravotnictví a školství a počet umístěných převažuje nad nově příchozími i v průmyslu.

Podle profesního zaměření se poptávají zejména nižší dělnické a technické profese, montážní dělníci, řemeslníci, pomocní pracovníci ve stavebnictví, svářeči, řidiči nákladních automobilů, zámečníci, nástrojaři, obsluha pojízdných zařízení, uklízeči a podobně.

[[img:chrn_fullwidth:25397:]]

„V České republice se od roku 2020 zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání mladších 18 let, a proto je velmi důležitá spolupráce úřadu práce při pořádání přehlídek středních škol,“  uvedl Martin Horák pověřený řízením Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Pardubicích. „Tyto akce se těší velké oblibě a pomáhají nasměrovat mladé lidi na správnou střední školu. Přehlídky středních škol budou pokračovat i v dalších měsících,“ dodal.

Vývoj nezaměstnanosti k 31. 10. 2024

Vybraná data v Pardubickém kraji za říjen 2024

• 13 539 volných pracovních míst (o 669 méně než před rokem)
• z toho 2 441 míst bylo bez příznaku „pro cizince“
• 11 028 nových uchazečů o zaměstnání (o 1247 více než před rokem)
• z toho 933 bylo absolventy škol všech stupňů vzdělání a mladistvých
• 2725 osob nově zaevidováno
• 1963 uchazečů o zaměstnání z evidence úřadu práce odešlo
• 1531 z nich nastoupilo do zaměstnání
• 273 z nich byli absolventy škol a učilišť

Příloha: 

Celá tisková zpráva

Chrudim – Město Chrudim před čtrnácti dny v tichosti zveřejnilo na úřední desce záměr prodeje pozemku v Topoli, o který byl v minulosti velký zájem, konkrétně v dokumentu pod názvem Záměr převodu s ještě dalšími dvěma nesouvisejícími věcmi. Jestli se totiž přihlásí další zájemci, bude muset město prodat pozemek standardním způsobem. O odkup žádané parcely má ale momentálně zájem mladá developerská společnost, která chce uskutečnit prodej za cenu podle svého znaleckého posudku, a to za hubičku. Rada města Chrudim prodej doporučuje zastupitelstvu schválit.

Pozemky pro výstavbu nových rodinných domů v Topoli jsou na prodej od podzimu roku 2022 a v současnosti jsou k dispozici už jen poslední dva o výměře 554 a 741 metrů čtverečních. Nyní developerská společnost žádá o odkup přilahlé zahrady o výměře 165 metrů čtverečních město Chrudim.

Podle odboru správy majetku se cena těchto parcel pohybuje ve výši 450–500 korun za metr čtvereční. Podle znaleckého posudku z února 2024, který městu ale předložila developerská společnost, má parcela hodnotu necelých 35 tisíc, tedy 210 Kč za metr čtvereční, s tím, že je to cena v místě obvyklá. Za tuto cenu doporučila rada města Chrudim materiál schválit zastupitelstvu!

Odbor investic se k věci ještě nevyjádřil a materiál ještě bude projednávat finanční výbor. Parcela se nachází ve stabilizované ploše Bydlení individuální/v rodinných domech/venkovské a rozptýlené, jak uvedl odbor územního plánování a regionálního rozvoje.

[[gal:24348]]

Na úřední desce Chrudimi se tento záměr prodeje objevil 7. března „pod krycím názvem“ Záměr převodu.  Pokud se ozve další zájemce, bude muset město při prodeji postupovat standardním způsobem.

V minulosti panovaly tahanice o vlastnictví a domnělý bývalý vlastník parcely nakonec dokonce svolil městu platit ročně za pozemek, který považoval za svůj, přes 600 korun. Nyní je parcela oplocena u pozemku, který vlastní akciová společnost.

Příloha: 

Dokument z úřední desky pod názvem Záměr převodu

Pardubický kraj – Právě dnes se rozhoduje, jestli bude mít Pardubický kraj ročně až 2 miliardy korun navíc. Podle vyjádření hejtmana Martina Netolického (3PK) záleží na tom, jestli se většina hejtmanů na změně shodne. Férové financování krajů má dohodnout Asociace krajů ČR v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:24286:]]

Pro změnu rozpočtového určení daní pro kraje se vyjádřilo už loni na podzim 6 hejtmanů ze 14. Symbolicky ji navíc podepsalo už i přes 204 starostů z Pardubického kraje. Ten klíčový den, kdy se rozhodne, jak budou kraje financované dál, nastal dnes. Stávající systém se zakládá na zákonem stanoveném podílu krajů na rozpočtovém určení daní. Dvacet let je financování krajů nastaveno nespravedlivě, protože se nezohledňují klíčová kritéria, která se v čase mění, napříkald hustota a počet obyvatel nebo vývoj infrastruktury a tak dále.

Například Pardubický kraj tím přichází dle hejtmana Martina Netolického ročně o 1,5 až 2 miliardy korun, které by se mohly využít nejen na opravy husté sítě silnic nižších tříd, ale i na investice do krajských škol, kulturních a sociálních zařízení i na další rozvoj nemocnic, včetně té chrudimské, a to bez svazujícího čekání na dotace. Často jedině jimi Pardubický kraj na investiční peníze dosáhne.

Ministr financí přislíbil, že se návrhem bude zabývat, pokud se vysloví pro většina hejtmanů a to se dnes 11:3 stalo.  „Pokud se s návrhem ztotožní vláda a následně i poslanci a senátoři, dojde ke změně financování počínaje rokem 2025," uvedl hejtman Martin Netolický.

Chrudim – Za vodu platí Vodárenské společnosti Chrudim už 92 tisíc obyvatel. Jen za vodné a stočné měla za období od října 2022 do konce září 2023 tržby ve výši 425 milionů korun a z toho provozní zisk 26 milionů. Nejvyšší ale byly opět náklady za pronájem infrastruktury od Vodovodů a kanalizací Chrudim, které se vyšplhaly na 127 milionů korun.

V příštích letech nebude vyhnutí a přibude finančně nákladná obnova infrastruktury, na kterou budou chybět peníze a ty se budou muset někde najít. Otázkou, která se řeší dlouhodobě, je – co bude po vypršení mnohaleté smlouvy se společností Vodovody a kanalizace Chrudim (VaK). Zda by nebylo výhodnější založit vlastní distribuční společnost, nebo odkoupit tu provozní. Potom by bylo možné čerpat na obnovu dotace.

[[img:chrn_fullwidth:24197:]]

Pronájem infrastruktury od společnosti VaK Chrudim byl i letos nejnákladnější položkou, a to ve výši 127 milionů korun. Pro srovnání: osobní náklady včetně odvodů pro 131 zaměstnanců činily 88 milionů korun, platby za energie 52 milionů korun a úhrady státu za odběr surové vody 27 milionů.

Provozní zisk VS Chrudim před zdaněním vyšel letos na přibližně 6 % z celkového jejího obratu, tedy 26 milionů korun. Tržby za vodné vystoupaly na 224 milionů korun a za stočné 181 milionů korun. Zbývajících 20 milionů utržila společnost za jiné související práce, služby a prodej.