Chrudimské noviny Kultura

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Kultura

Loutkářské muzeum přivítalo Malého pána

Chrudim - Muzeum loutkářských kultur zahájilo 4. března novou turistickou sezónu výstavou Malý pán s podtitulem Velká cesta jedné loutky, která je inspirovaná úspěšným animovaným filmem režiséra Radka Berana. Zároveň připravilo pro svoje návštěvníky dárek v podobě rozšíření otevírací doby i na pondělí.

Malý pán je půvabným loutkovým filmem na motivy dětské knížky Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha nazvané Velká cesta Malého pána, s  výbornou hudbou Milana Caise. Příběh o dobrodružství, které hlavní hrdina zažívá, aby našel, co mu vlastně v životě schází, se natáčel v reálné přírodě klasickým způsobem, tedy bez použití triků moderní počítačové animace.

Autorem loutek, scénografie i dekorací je výtvarník František Antonín Skála, který se rovněž postaral o zpracování a instalaci výstavy v chrudimském muzeu. Ta provede návštěvníky celou fantastickou krajinou filmu Malý pán včetně zastavení u hradu, kde sídlí Veliká tíseň nebo obydlí Malého pána v Dutém kopci, odkud se hrdina vydává na cestu, při které pozná, že nejdůležitější věcí v životě člověka i loutky je zdánlivě obyčejné přátelství. Ve výstavě jsou rovněž připraveny různé interaktivní vizuální a zvukové prvky, které se postarají o to, že se na chvíli ocitnete přímo uprostřed filmového světa Malého pána.

Pracovník muzea Břetislav Oliva sdělil, že  vedle nové výstavy návštěvníky v této sezóně čeká i několik změn, které přispějí k lepší dostupnosti muzea a k celkovému zkvalitnění jeho služeb. Především dochází k posunu otevírací doby, která bude nově od pondělí do neděle, vždy od 8.30 do 17 hodin.

Muzeum tak vychází vstříc přání mnoha návštěvníků, zejména z řad škol a dětských skupin. Od začátku sezóny se zvýší vstupné pro dospělé návštěvníky, které ale bude kompenzováno možností podívat se na věž Mydlářovského domu.

 

Emotivně fantaskní svět ve výtvarném díle Romana Trabury

Chrudim - Ve čtvrtek 2. března v 17 hodin pořádá Chrudimská beseda ve Výstavní síni Divadla Karla Pippicha vernisáž obrazů Romana Trabury. Autor představí cyklus městských katastrof či portrétů. Mezi klíčová a stále přítomná témata patří v jeho tvorbě především krajinomalba v podobě jakýchsi fantaskních krajin. 

Roman Trabura (1960) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze až v devadesátých letech, protože za předchozího režimu, jak sám uvádí, ani neviděl důvod proč to zkoušet. Jeho výtvarná tvorba tedy začala vznikat až v dospělém věku a možná proto se od počátků držela v jasném, promyšleném tematickém rozpětí.

Roman Trabura ve svém díle zobrazuje snová města, kde je samozřejmě ovlivněn nejvíce Prahou, ale i dalšími evropskými místy a městy. Jeho projev je dynamický, někdy brutální, jindy se potkáváme s poetickými motivy odrážejícími se ve vodní hladině ozářené západem slunce.

Divák se na obrazech Romana Trabury může setkat s nádhernými motivy z barokních kostelů,  nebo se vypravit za poznáním do snového podmořského světa či navštívit nekonečné absurdní Traburovy vesmíry. 

Ve Škrovádě se stal dětský karneval tradicí

Škrovád - Okrašlovací spolek již tradičně oslavil závěr měsíce února karnevalem. V Hospůdce pod kopcem pořádá totiž dětský karneval každý rok. Podle dobových fotografií se dá zaznamenat i historie oblíbených masek.

Pohádkové postavy jsou v dnešní době nahrazeny hrdiny amerických velkofilmů. Pomalu se ztratily masky muchomůrek, vodníků a loupežníků od Jičína, vrátily se víly, princezny a piráti.

Domácí výroba masek zůstala v pozadí a s heslem, že se dá dnes vše koupit, se objevují masky v dokonalých barevných provedeních, dokonce s téměř originálními doplňky.

Kdo si hraje, nezlobí! Kdo si umí hrát, zapomene i na počítače, mobily a komunikace s kamarády mu nedělá potíže.

Letošní karneval v Hospůdce pod kopcem si všichni užili a možná za pár let se budou hlavní hrdinové podivovat, co že to měli na sobě za masku.

Radosti života - cyklus koncertů v evangelickém kostele v Chrudimi

Chrudim - V akusticky i vizuálně příjemném prostředím evangelického kostela na Pardubické ulici se pořádá v neděli 26. února od 16 hodin první dvojkoncert z cyklu Radosti života. Pod názvem Gellner a jiné vylomeniny se představí dvě rodinná seskupení s odlehčenými domácími projekty letitých rockerů. 

Trio Radosti života, věnující se interpretaci básní ze stejnojmenné sbírky Františka Gellnera v duchu odpovídajícímu jejich zdánlivě primitivnímu stylu, sestavil se svými syny člen blues rockového Jericha a dlouholetý dramaturg festivalu Otevřeno Tomáš Lavický.

 

http://bandzone.cz/_97905

https://www.youtube.com/channel/UC-4y3lXy04dUuBGtzkCjUZg 

Duo Fumas a Veverka je levobočkem lídra kapely Původní Bureš, jímž je vpravdě renesanční člověk, muzikant, textař, malíř, ilustrátor a výtvarník i autor povídek Jaromír František Palme řečený Fumas. Spolu se svou ženou se v něm věnuje provozování svých drsných písní v jemnějším duchu a příležitostně zapojuje i další rodinné příslušníky.

http://fumas.wz.cz/

http://bandzone.cz/fumas1 

Aktuální informace můžete sledovat na stránkách http://chrudim.evangnet.cz/

Víkendové tipy Jakuba Valenty

Chrudim – Silný vítr nám při pátku odnese poslední dny nejkratšího měsíce v roce a nám nezbývá, než těšit se na jaro. Ještě před tím, než vyrostou sněženky a bledule, je možné užívat plesové sezóny a také sezóny masopustů.

V pátek zasedne do křesla pro hosta v Ležákách herec a známý dabér Alexej Pyško. V šest hodin večer. Od čtvrtka do neděle probíhají v Restauraci U Jonáše ve Skutči zvěřinové hody. Na zabijačkových pochoutkách si můžete smlsnout od pátku do soboty ve Svídnici. Zvěřinu připravili také v Restauraci a penzionu U Palečků ve Skutči. První folkový večer si lze vychutnat v pátek od sedmi večer v Hospůdce Pod Kopcem ve Slatiňanech.

Masopustní obchůzky jsou na programu v sobotu. Prohlédnout si maškary můžete ráno třeba ve Skutči – Radčicích, Včelákově, Vortové a samozřejmě od devíti též v Chrudimi na Resselově náměstí. Tady vás čeká i jarmark.

V pátek od sedmi večer v hlineckém Multifunkčním centru zatančí studenti zdejšího gymplu, poněkud odlišnou zábavu nabízejí hasiči o hodinu později v kulturním domě v Seči. Maškarní bál pořádají v Horním Bradle v sobotu od osmi večer. Židovské housle si můžete poslechnout v neděli od pěti hodin v synagoze v Heřmanově Městci a nedělní hudební nabídku uzavírá varhanní čtvrthodina v kostele svatého Víta v Bojanově. Od šesti hodin.

Kdo si o víkendu může skutečně vybírat, jsou děti. Dětský karneval je připraven na sobotní druhou hodinu v Penzionu a hostinci Na Křižovatce v Třemošnici. Turnaj v pexesu začne v Hospodě na hřišti ve Svídnici v sobotu rovněž ve dvě a turnaj ve stolních hrách v neděli v Třemošnici o půl druhé. V místním kulturním domě. Dětský karneval připravili od tří hodin v Hospůdce Pod Kopcem ve Slatiňanech od nedělní třetí hodiny, ve stejnou hodinu mohou děti obléknout masky též v Restauraci za vodojemem v Chrudimi a do třetice stejný den, čas i program v DDM v Chrudimi.

Počasí má být správně jarní. Chvíli slunce, chvíli přeháňka, však to známe. Přesto se dá v klidu pracovat na zahradě, procházet přírodou a doufat v lepší zítra. Příjemný víkend, milí čtenáři.

Únor měsíc karnevalu, radosti a smíchu

Chrudim - V sobotu 25. února dopoledne ožije na chvíli Resselovo náměstí masopustním rejem. Průvod masek jako každoročně projde s několika osvěžujícími zastávkami Širokou ulicí až na náměstí, kde se za přihlížení davu pustí do skotačivého tance.

K masopustnímu veselí patří neodmyslitelně maska. Můžete si ji vyrobit doma, koupit v obchodě, ale víte také, že českolipská firma v Zákupech je jediná v Evropě, která už 133 let tradičním postupem vyrábí masopustní a karnevalové masky? Možná už na konci letošního roku dokonce bude tato neobvyklá výroba patřit na národní seznam nemateriálního dědictví tradiční a lidové kultury.

Výroba tradičního masopustního a karnevalového zboží v Zákupech je skutečně unikátní. Historie zákupské firmy sahá do roku 1884, kdy Eduard Held založil První rakouskou továrnu na patentní listy a luxusní papír. Masopustní masky se ve firmě po celou dobu jejího trvání vyrábějí stále stejně, takzvaným vylepováním do negativních forem. Vše je ruční práce, která je časově náročná. Od roku 2008 firma cílí i na turisty a z tohoto důvodu si ve svém areálu zřídila muzeum. Ročně expozici navštíví asi 2000 lidí, převážně rodiny s dětmi, ty si zde mohou samy dotvořit jedinečnou papírovou masku. V supermarketech totiž zmíněné produkty ze Zákup lidé nenajdou, podmínky řetězců jsou pro malou firmu nesplnitelné, proto má vlastní e-shop a zboží dodává také přes velkoobchody. Mezi její odběratele patří i města, spolky či muzea.

Je vidět, že se lidé začínají stále více vracet k lidovým tradicím. Městské pojetí oslav masopustu se sice trochu liší od pojetí vesnického. V každém případě jde hlavně o veselí a dobré jídlo "naposledy" před Popeleční středou.

Stánky nabídnou sváteční pečivo, neměly by chybět koblihy, koláče všeho druhu a něco mastnějších pochutin. Uvidíme, jak se letošní pestrý průvod masek postará o zábavu a jestli se mu podaří vlákat přihlížející dav do víru tance.

http://chrudimskenoviny.cz/recepty/masopustni-koblihy 

Pohled na módu 20. století v souvislosti s retrománií

Dvakačovice - V sobotu 25. února od 15 hodin se můžete na faře v Dvakačovicích setkat s mezinárodně respektovanou historičkou módy Janou Máchalovou. Besedy pořádané kazatelem místního Evangelického farního sboru se také zúčastní Ivan Chvatík, ředitel Archívu Jana Patočky.

Historička módy a publicistka Jana Máchalová absolvovala Vysokou školu textilní v Liberci a postgraduálně studovala estetiku na Univerzitě Karlově. Pracovala ve Výzkumném ústavu textilním a v Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze, specializovala se na módní trendy a světovou módu 20. století.

Jana Máchalová v českých i slovenských médiích publikuje články o historii módy, dějinách umění a beletrii. Organizuje semináře o oděvních trendech, přednáší na českých a moravských univerzitách. Též píše básně. 

Podmalba na skle připomene starou řemeslnou techniku

Skuteč - Malá galerie v památníku Vítězslava Nováka prezentuje široké veřejnosti výstavu obrázků malovaných velmi starou technikou na rubovou stranu skla. Podmalbou na skle se můžete nechat inspirovat až do 7. dubna.

Touto velmi starou technikou jsou malovány na rubovou stranu skla převážně náměty s náboženskou tématikou, později se objevují výjevy i světského rázu. V tradičním prostředí zdobily obrázky na skle zdi venkovských obydlí. Ještě dnes se o tom můžeme přesvědčit v některém našem skanzenu.

Řemeslná kulturní technika se v 15. a 16. století rozšířila ze severní Itálie do Evropy prostřednictvím klášterů pod názvem benátské sklo. Za vlády Rudolfa II., kdy technika podmalby prožívá v Evropě velký rozkvět, se stává jedním z center tohoto výtvarného projevu Praha.

K zlidovění, převzetí této techniky lidovými tvůrci, dochází kolem poloviny 18.století, kde na tento proces mělo vliv několik faktorů, a to především zlevnění výroby skla a tím i dostupnost pro širší vrstvy obyvatelstva i postupné zlepšování ekonomického postavení venkova, tedy i zvýšené poptávce po náboženských a dekorativních předmětech.

Výrobní střediska ležela především v pohraničních oblastech, na Šumavě a v Bavorském lese, po Domažlicko až Chebsko, na severu Čech případně okolí Nového Boru, České Kamenice, Skalice až po Jablonecko. Každá z oblastí vytvářela svůj specifický styl. Lidová malba na skle se stala doménou pro méně talentované jedince, pro které výroba podmaleb znamenala opakované, neinvenční zpracování zvolených témat a hlavně výdělek v zimním období.

Víkendové tipy Jakuba Valenty

Chrudim – Pro katolíky, kteří preferují liturgii v jazyce latinském a obřadu starším, začal minulou nedělí čas předpostní. Zajímavé je, že dávnou praxi respektují i organizátoři všemožných masopustních obchůzek, protože právě v této době se jich dříve odehrávalo zdaleka nejvíce.

Sjedeme nejprve masopusty. Jak jistě všichni dobře víme, tradice masopustů je velmi starou. Vlastně se nedá přesně říci, kdy začala a jakou měla podobu. Těsně se váže k církevnímu roku, avšak tradice karnevalových slavností se pojí i se starým Římem.

V sobotu ráno masopust v Pokřikově, Prosetíně a ve Skutči – Zbožnově. Od sedmi hodin též v Jeníkově, od devíti ve Studnici a ve dvanáct také staročeská maškara ve Žďárci u Seče. V neděli se maškary projdou i v hlineckém Blatně. Od sedmi ráno.

Pokračují též plesy a taneční zábavy. V pátek od osmi večer zaplesají v chrudimském Muzeu nejen neziskovky a jejich příznivci, ale též v kulturním domě v Třemošnici recesisté. V pátek od osmi v kulturním ve Skutči nastoupí místní hokejisté v tanečních úborech a předvedou, jak se naučili základní kroky valčíku i polky.

V sobotu od osmi proženou mřenky v hlineckém Multifunkčním centru rybáři ve stejný den i čas začíná v kulturním domě Ždárec v Seči maškarní. Stejný den, čas i program je připraven v kulturním domě v Pohledu u Mladoňovic. Hasiči se sejdou v hospodě Na Křižovatce také v sobotu v osm. Kde? No přeci v Lukavici! Sobotní trsání uzavírá chrudimský divadelní maškarní bál konaný v Muzeu od sedmi večer.

První víkendový den od čtyř hodin si můžete vyrobit ve skanzenu Keltů u Nasavrk dlabané lžíce a misky a v kině s nezaměnitelnou atmosférou v Heřmanově Městci od půl šesté oblažit ducha filmem o Krkonoších.

Počasí příliš radosti na sobotu neslibuje, proč si tedy nezkusit upéci masopustní koblihy? Jejich výrobu zvládnou samozřejmě i pánové, kteří se obvykle zaměřují především na konzumaci. Kdo ví, třeba v pečení a vaření vůbec najdou zalíbení…

Příjemný víkend, milí čtenáři!

Galerie Art vystavuje kresebné dílo Alvy Hajna

Chrudim - Čtyřiatřicet kreseb Alvy Hajna, dnes již kultovního pardubického malíře a sochaře, představuje chrudimská Galerie ART poprvé na veřejnosti. Prezentace kresebného díla potrvá do 31. března. Mimořádný talent Alvy Hajna byl objeven prakticky až po jeho smrti.

Alva Hajn, jeden z nejvýznamnějších pardubických umělců, žil pouhých padesát tři let a zemřel před dlouhými šestadvaceti lety. Přesto jeho dílo, zaujetí pro malbu i nesporné charisma je dodnes připomínáno s obdivem a úctou.

Z cyklu Horizonty                                                                         Foto: Galerie ART

Alva Hajn se narodil 3. července 1938 v Chrčicích u Kolína v rodině hospodáře a vesnické učitelky. V padesátých letech studoval na Výtvarné škole v Praze, o pár let později absolvoval zkoušky na AVU, tam se ale nedostal. Po vojenské službě a krátkém působení v roli učitele v Poděbradech se v roce 1961 přestěhoval do Pardubic. Celá šedesátá léta intenzivně tvoří, poprvé vystavuje s pardubickými výtvarníky, pracuje v propagačních odděleních Výstavnictví a národního podniku Kniha. Aktivní léta jeho života připadla na dusné období normalizace, které navíc strávil v ústraní Pardubic, kde s přáteli realizuje výstavy Toyen.

Z cyklu Krajiny                                                                             Foto Galerie ART

Expresivní talent autora vykazuje zajímavý vývoj od dynamicky stylizované figurace s často erotickým nábojem až k ryzí abstrakci a práci s nevýtvarnými materiály (beton), využívající jejich výrazovou brutalitu. Od konce sedmdesátých let už Alva Hajn maluje v Pardubicích i v Chrčicích, vystavuje pouze u rodičů na statku, realizuje betonové vlysy v moderní výstavbě, cestuje do Gruzie, Egypta, Finska a Španělska.