Chrudim - V sobotu 25. února dopoledne ožije na chvíli Resselovo náměstí masopustním rejem. Průvod masek jako každoročně projde s několika osvěžujícími zastávkami Širokou ulicí až na náměstí, kde se za přihlížení davu pustí do skotačivého tance.

K masopustnímu veselí patří neodmyslitelně maska. Můžete si ji vyrobit doma, koupit v obchodě, ale víte také, že českolipská firma v Zákupech je jediná v Evropě, která už 133 let tradičním postupem vyrábí masopustní a karnevalové masky? Možná už na konci letošního roku dokonce bude tato neobvyklá výroba patřit na národní seznam nemateriálního dědictví tradiční a lidové kultury.

Výroba tradičního masopustního a karnevalového zboží v Zákupech je skutečně unikátní. Historie zákupské firmy sahá do roku 1884, kdy Eduard Held založil První rakouskou továrnu na patentní listy a luxusní papír. Masopustní masky se ve firmě po celou dobu jejího trvání vyrábějí stále stejně, takzvaným vylepováním do negativních forem. Vše je ruční práce, která je časově náročná. Od roku 2008 firma cílí i na turisty a z tohoto důvodu si ve svém areálu zřídila muzeum. Ročně expozici navštíví asi 2000 lidí, převážně rodiny s dětmi, ty si zde mohou samy dotvořit jedinečnou papírovou masku. V supermarketech totiž zmíněné produkty ze Zákup lidé nenajdou, podmínky řetězců jsou pro malou firmu nesplnitelné, proto má vlastní e-shop a zboží dodává také přes velkoobchody. Mezi její odběratele patří i města, spolky či muzea.

Je vidět, že se lidé začínají stále více vracet k lidovým tradicím. Městské pojetí oslav masopustu se sice trochu liší od pojetí vesnického. V každém případě jde hlavně o veselí a dobré jídlo "naposledy" před Popeleční středou.

Stánky nabídnou sváteční pečivo, neměly by chybět koblihy, koláče všeho druhu a něco mastnějších pochutin. Uvidíme, jak se letošní pestrý průvod masek postará o zábavu a jestli se mu podaří vlákat přihlížející dav do víru tance.

http://chrudimskenoviny.cz/recepty/masopustni-koblihy 

Dvakačovice - V sobotu 25. února od 15 hodin se můžete na faře v Dvakačovicích setkat s mezinárodně respektovanou historičkou módy Janou Máchalovou. Besedy pořádané kazatelem místního Evangelického farního sboru se také zúčastní Ivan Chvatík, ředitel Archívu Jana Patočky.

Historička módy a publicistka Jana Máchalová absolvovala Vysokou školu textilní v Liberci a postgraduálně studovala estetiku na Univerzitě Karlově. Pracovala ve Výzkumném ústavu textilním a v Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze, specializovala se na módní trendy a světovou módu 20. století.

Jana Máchalová v českých i slovenských médiích publikuje články o historii módy, dějinách umění a beletrii. Organizuje semináře o oděvních trendech, přednáší na českých a moravských univerzitách. Též píše básně. 

Skuteč - Malá galerie v památníku Vítězslava Nováka prezentuje široké veřejnosti výstavu obrázků malovaných velmi starou technikou na rubovou stranu skla. Podmalbou na skle se můžete nechat inspirovat až do 7. dubna.

Touto velmi starou technikou jsou malovány na rubovou stranu skla převážně náměty s náboženskou tématikou, později se objevují výjevy i světského rázu. V tradičním prostředí zdobily obrázky na skle zdi venkovských obydlí. Ještě dnes se o tom můžeme přesvědčit v některém našem skanzenu.

Řemeslná kulturní technika se v 15. a 16. století rozšířila ze severní Itálie do Evropy prostřednictvím klášterů pod názvem benátské sklo. Za vlády Rudolfa II., kdy technika podmalby prožívá v Evropě velký rozkvět, se stává jedním z center tohoto výtvarného projevu Praha.

K zlidovění, převzetí této techniky lidovými tvůrci, dochází kolem poloviny 18.století, kde na tento proces mělo vliv několik faktorů, a to především zlevnění výroby skla a tím i dostupnost pro širší vrstvy obyvatelstva i postupné zlepšování ekonomického postavení venkova, tedy i zvýšené poptávce po náboženských a dekorativních předmětech.

Výrobní střediska ležela především v pohraničních oblastech, na Šumavě a v Bavorském lese, po Domažlicko až Chebsko, na severu Čech případně okolí Nového Boru, České Kamenice, Skalice až po Jablonecko. Každá z oblastí vytvářela svůj specifický styl. Lidová malba na skle se stala doménou pro méně talentované jedince, pro které výroba podmaleb znamenala opakované, neinvenční zpracování zvolených témat a hlavně výdělek v zimním období.

Chrudim – Pro katolíky, kteří preferují liturgii v jazyce latinském a obřadu starším, začal minulou nedělí čas předpostní. Zajímavé je, že dávnou praxi respektují i organizátoři všemožných masopustních obchůzek, protože právě v této době se jich dříve odehrávalo zdaleka nejvíce.

Sjedeme nejprve masopusty. Jak jistě všichni dobře víme, tradice masopustů je velmi starou. Vlastně se nedá přesně říci, kdy začala a jakou měla podobu. Těsně se váže k církevnímu roku, avšak tradice karnevalových slavností se pojí i se starým Římem.

V sobotu ráno masopust v Pokřikově, Prosetíně a ve Skutči – Zbožnově. Od sedmi hodin též v Jeníkově, od devíti ve Studnici a ve dvanáct také staročeská maškara ve Žďárci u Seče. V neděli se maškary projdou i v hlineckém Blatně. Od sedmi ráno.

Pokračují též plesy a taneční zábavy. V pátek od osmi večer zaplesají v chrudimském Muzeu nejen neziskovky a jejich příznivci, ale též v kulturním domě v Třemošnici recesisté. V pátek od osmi v kulturním ve Skutči nastoupí místní hokejisté v tanečních úborech a předvedou, jak se naučili základní kroky valčíku i polky.

V sobotu od osmi proženou mřenky v hlineckém Multifunkčním centru rybáři ve stejný den i čas začíná v kulturním domě Ždárec v Seči maškarní. Stejný den, čas i program je připraven v kulturním domě v Pohledu u Mladoňovic. Hasiči se sejdou v hospodě Na Křižovatce také v sobotu v osm. Kde? No přeci v Lukavici! Sobotní trsání uzavírá chrudimský divadelní maškarní bál konaný v Muzeu od sedmi večer.

První víkendový den od čtyř hodin si můžete vyrobit ve skanzenu Keltů u Nasavrk dlabané lžíce a misky a v kině s nezaměnitelnou atmosférou v Heřmanově Městci od půl šesté oblažit ducha filmem o Krkonoších.

Počasí příliš radosti na sobotu neslibuje, proč si tedy nezkusit upéci masopustní koblihy? Jejich výrobu zvládnou samozřejmě i pánové, kteří se obvykle zaměřují především na konzumaci. Kdo ví, třeba v pečení a vaření vůbec najdou zalíbení…

Příjemný víkend, milí čtenáři!

Chrudim - Čtyřiatřicet kreseb Alvy Hajna, dnes již kultovního pardubického malíře a sochaře, představuje chrudimská Galerie ART poprvé na veřejnosti. Prezentace kresebného díla potrvá do 31. března. Mimořádný talent Alvy Hajna byl objeven prakticky až po jeho smrti.

Alva Hajn, jeden z nejvýznamnějších pardubických umělců, žil pouhých padesát tři let a zemřel před dlouhými šestadvaceti lety. Přesto jeho dílo, zaujetí pro malbu i nesporné charisma je dodnes připomínáno s obdivem a úctou.

Z cyklu Horizonty                                                                         Foto: Galerie ART

Alva Hajn se narodil 3. července 1938 v Chrčicích u Kolína v rodině hospodáře a vesnické učitelky. V padesátých letech studoval na Výtvarné škole v Praze, o pár let později absolvoval zkoušky na AVU, tam se ale nedostal. Po vojenské službě a krátkém působení v roli učitele v Poděbradech se v roce 1961 přestěhoval do Pardubic. Celá šedesátá léta intenzivně tvoří, poprvé vystavuje s pardubickými výtvarníky, pracuje v propagačních odděleních Výstavnictví a národního podniku Kniha. Aktivní léta jeho života připadla na dusné období normalizace, které navíc strávil v ústraní Pardubic, kde s přáteli realizuje výstavy Toyen.

Z cyklu Krajiny                                                                             Foto Galerie ART

Expresivní talent autora vykazuje zajímavý vývoj od dynamicky stylizované figurace s často erotickým nábojem až k ryzí abstrakci a práci s nevýtvarnými materiály (beton), využívající jejich výrazovou brutalitu. Od konce sedmdesátých let už Alva Hajn maluje v Pardubicích i v Chrčicích, vystavuje pouze u rodičů na statku, realizuje betonové vlysy v moderní výstavbě, cestuje do Gruzie, Egypta, Finska a Španělska. 

Chrudim - V Městském kině zhlédnete ve čtvrtek 16. února ve 20 hodin snímek Julieta. Španělský režisér Pedro Almodóvar se v tématu vrací k příběhům o ženách. Hlavní hrdinkou je zhruba pětapadesátiletá Julieta (Emma Suárez), která se má se svým přítelem stěhovat z Madridu do Portugalska. 

Náhodné oznámení o návratu Julietiny dcery zcela změní záměr přestěhování se a Julieta zůstává v Madridu, kde si pronajme byt. Svoji dceru neviděla od jejího nečekaného odchodu před dvanácti lety. Od té doby trpěla maniodepresivními stavy a nakonec ji ze svého života víceméně vytěsnila, ale náhlá zmínka o ní ji uvrhne do těch stavů zpět, i do pocitů takřka plané naděje, že by ji mohla přeci jen někde najít. V nově pronajatém bytě začne psát dlouhý dopis, v němž líčí do detailů svůj život od okamžiku, kdy se seznámila s Antíiným otcem, až do současnosti.

Retrospektiva zabírá více než třicetileté období, což snímek posunuje do kategorie takových filmů, jejichž postavy průběžně výrazně stárnou, šediví a různě mění svůj vzhled, což působí mnohdy až nostalgicky a sentimentálně.

Chrudim - V pátek 17. února od 20 hodin se ve Velkém sále Muzea uskuteční druhý reprezentační ples neziskového sektoru nazvaný „Chrudimské Benátky“. Tato akce je příležitostí k neformálnímu setkání pracovníků a příznivců neziskových organizací s představiteli veřejné správy i podnikatelské sféry a skvělou platformou pro navazování nových kontaktů a budování vzájemně prospěšných vztahů.

Úvodního slova se zhostí patroni plesu Mgr. Petr Řezníček, starosta města Chrudim a Ing. Pavel Šotola, radní Pardubického kraje. Samotné slavnostní zahájení plesu pak obstará předtančení profesionálních tanečníků. Celou akci hudebně doprovodí Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim a DJ Spalda. Díky štědrým darům sponzorů z řad chrudimských podnikatelů na návštěvníky čeká bohatá tombola. Zároveň je připraveno půlnoční překvapení.

„Co činí Chrudimské Benátky jedinečnými je, vedle jejich filozofie, také nevšední vizuální stránka celé akce. Stejně jako před rokem mohou návštěvníci popustit uzdu fantazii a obohatit svůj plesový šat o doplňky ve stylu Benátského karnevalu. O dobré nápady a vtipné kreace ostatně nebyla v loňském roce nouze, bylo možné vidět škrabošky malované přímo na obličej i ručně vyráběné a často bohatě zdobené masky, což krásně podtrhovalo atmosféru celého plesu. V tomto trendu bychom chtěli určitě dále pokračovat“, říká Martin Dytrt.

Vstupenky na druhý reprezentační ples neziskového sektoru „Chrudimské Benátky“ můžete zakoupit v Informačním centru Chrudim. Je možnost výběru ze dvou variant: standardní za 150,- Kč a VIP za 350,- Kč s připraveným občerstvením.

Organizační výbor: Odbor sociálních věcí Městského úřadu Chrudim, Amalthea, Český červený kříž, EDDA, Farní Charita, MaChr, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Péče o duševní zdraví, Šance pro Tebe a Truhlářství Spalto.

Chrudim - Ve středu 15. února v 19 hodin vystoupí v Divadle Karla Pippicha folkové skupiny Žalman a spol. & Strunovrat. Vedle inspiračních zdrojů z lidových písniček a vlastních skladeb se v podání skupin objevuje i inspirace z tvorby různých osobností světového folku.

Pavel Lohonka, uměleckým jménem Pavel Žalman Lohonka, je známý český folkový písničkář, jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény. Byl a je vůdčí postavou několika významných českých folkových souborů, velmi známé je jeho působení v legendární jihočeské folkové kapele Minnesengři, kde působil od roku 1969 až do roku 1985. Spolupracoval i s další významnou jihočeskou folkovou skupinou Nezmaři či pardubickou skupinou Stopa (skupina Spojených trampských osad Pardubice).

Vlastní tvorba Pavla Lohonky čerpá z několika inspiračních zdrojů. Je charakteristická svojí výrazně posmutnělou někdy až teskně zachmuřenou náladou, je značně hloubavá, meditativní až sentimentálně poetická.

Folková skupina Strunovrat z východočeských Slatiňan vystupuje od léta 2011. Její repertoár tvoří autorské písně z dílny Petra Šotty. Hudbu této kapely je možno pojmenovat jako romantický folk. Petrovy písničky jsou uvěřitelnými příběhy, které prožívá jejich autor, ale především, které prožíváme všichni, jen si jich mnohdy nedokážeme všimnout. 

Chrudim – Únor bílý, pole sílí. S troškou tolerance by se dalo říci, že začátek druhého měsíce roku opravdu přináší polím, lukám a lesům kýženou vláhu. Pomalu se také blíží konec plesové sezóny a mírné oteplení též začíná vonět jarem.

Třemošnická SOŠ a SOU v pátek v sedm pořádá absolventský ples v místním kulturním domě. O půl hodiny později zahrají v Hospůdce Pod Kopcem ve Slatiňanech oblíbení Bíbři. Skautský ples je připraven ve skutečském kulturním klubu rovněž na pátek a sice přesně na 20:00. V pátek o půl sedmé ve velkém sále chrudimského Muzea nastoupí slečny z místní zdrávky. Ples Střední zdravotnické a sociální školy začíná. V sobotu v sedm hodin se zde na parketu předvedou studenti a učitelé místní zemědělky.

Hasičský ples plánují též v Sokolovně v Kameničkách – od osmi hodin večer v sobotu. Obecní ples v Krásném končí ve tři hodiny nad ránem v neděli a začátek je v Hospůdce pod věží stanoven na osmou večerní. Ve stejný den i čas vás přivítá v Sokolovně v Heřmanově Městci pěvecký sbor Vlastislav, který zde však nebude zpívat, ale tančit. Sportovní ples pořádají ve slatiňanské Sokolovně v sobotu v osm a hlinecký gympl zaplesá v místním Multifunkčním centru v pátek od sedmi hodin.

Pokračují také masopustní obchůzky – v sobotu v jednu hodinu v Míčově-Sušici, v sobotu ráno v Předhradí, o půl osmé v Hamrech a v osm ve Vítanově.

Zábavu si však zaslouží i naši potomci. Dětský karneval v kulturním klubu ve Skutči zahájí v sobotu v jednu hodinu, v Trhové Kamenici ve tři a v Restauraci v Panské zahradě v neděli ve dvě. Maškarní rej pro děti přivítá i Sokolovna v Heřmanově Městci – v neděli ve tři.

Samozřejmě lze trávit stále se zkracující zimní večery nad knížkou. Otevřel jsem asi po dvou letech nedočtené „Dávné ozvěny“ od legendy britské fantasy Roberta Holdstocka. Vlastně cokoliv od tohoto autora lze doporučit. Nic podobného totiž nikdo nikdy nenapsal. Originalita na každé stráce, která vás vtáhne a nepustí.

Mějte hezký víkend, milí čtenáři.  

Chrudim - V neděli 12. února v 19 hodin uvede v Divadle Karla Pippicha pražské Divadlo U Valšů mimořádně úspěšnou hru Drahá Mathilda. Israel Horovitz patří k nejúspěšnějším a nejproduktivnějším americkým autorům. V současné době jsou jeho hry uváděny v různých zemích Evropy, ale především ve Francii, kde je jedním z nejhranějších amerických autorů.

Pětapadesátiletý Američan Mathias Gold přiletí do Paříže, kde má v úmyslu prodat luxusní byt po otci. Plány mu ovšem překazí šarmantní francouzská dáma Mathilda, kterou překvapivě zdědil zároveň s bytem a s jejími nemalými nároky. Děj hry odhaluje životní příběh staré dámy a zároveň odkrývá nespočet lidským vlastností a postojů člověka k životu. Ovšem tam, kde vládne láska, lze vše zdárně překonat.

V detektivní tragikomedii Israele Horovitze se divákům představí herci: Daniela Kolářová, Ilona Svobodová a Luboš Veselý.