Chrudim – Skupina nadaných klientů z Domova sociálních služeb ve Slatiňanech představí veřejnosti svoje nejnovější výtvarná díla na slavnostní vernisáží výstavy s názvem „Kreslím, tedy jsem“ konané 17. října od 18. hodiny v chrudimské restauraci Na Sklepích.

Od 17. října od 18 hodin až do konce roku 2024 budou k vidění v prostorách restaurace Na Sklepích obrazy z výtvarné dílny Domova sociálních služeb Slatiňany, která funguje bezvadně už přes dvacet let díky Jaroslavě Hoškové. Naposledy se díla klientů DSS Slatiňany předvedla dokonce až na půdě Senátu ČR. Nejblíže je můžete obdivovat třeba v Chrudimské nemocnici nebo v Možděnicích.

Na výstavě bude možné nejen obdivovat, ale si i zakoupit ryzí abstrakce Olgy Kuncové, velkoformátové obrazy vrstených studených barev Aleny Hrabalové, do detailu propracovanou kresbu pastelkami Milana Hrnčíře nebo symbolické obrazy ohromující barevnosti Ivy Pudíkové či černobílá i barevná voskovková díla Davida Krause.

[[img:chrn_fullwidth:25286:]]

Pardubický kraj/Chrudim – Po výměně oken v letech 2017 a 2018 pokračoval Pardubický kraj v roce 2022 až 2024 obnovou fasády historické budovy původně dívčího pedagogia, zbytek je ovšem zatím celkem v žalostném stavu. Opravit a zmodernizovat by potřebovaly i mnohé zastaralé vnitřní prostory.

[[gal:25144]]

Jedna z největších investic Pardubického kraje do oblasti školství putovala na opravu fasády historické budovy z roku 1898, kterou nechala vlastním nákladem pro dívčí pedagogium postavit Kongregace školských sester III. řádu svatého Františka zásluhou hraběnky Ludoviky ze Stadionu a sester Vojtěšky, Hyacinty a Jakuby Zahálkových. Církevní pedagogium fungovalo a bylo zrušeno až po roce 1948 po nástupu komunistů k moci. Dnes je to sídlo chrudimského gymnázia, s rokem 1969 pojmenovaného  po německo-českém rodákovi z Chrudimi Josefu Resselovi.

„Má osobní mise splněna,“ komentoval událost dokončení oprav fasády krajský radní pro oblast školství, Josef Kozel. „Zrekonstruované gymnázium nabízí studentům moderní a inspirativní prostředí pro studium,“ dodal. Dvouletá oprava fasády vyšla krajský rozpočet na 46 milionů korun. Chtělo by to ale pokračovat i citlivou obnovou interiéru.

[[gal:25156]]Den otevřených dveří 10. listopadu 2023.  Foto: Chrudimské noviny

Slatiňany – Karel Sluka sedí za přednáškovým stolem. Každého, kdo přichází do sálu, srdečně zdraví. Tváří se mile. Dobrosrdečnost mu kouká z očí. Když přichází chvíle, kdy se má ujmout slova, je vidět, že z toho má velkou radost, a plynule přechází do role přednášejícího, jako kdyby měl dar oslovovat zástupy snad odjakživa. Nepřeháním. Člověk by ho mohl klidně nazvat slatiňanským Forrestem Gumpem.

První zkušební přednášku, nejen o obdivuhodných zakladatelkách kláštera pro sirotky od badatelky Zdenky Řehořové, ale přímo i o zajímavých životních okamžicích si mohli zájemci od Karla Sluky, který tu žije od roku 1963, vyslechnout už v říjnu minulého roku. 

[[gal:24031]]Z přednášky. Na první fotce uprostřed Karel Sluka jako sedmiletý. Na druhém snímku v bílé košili jako třicetiletý.  Poslední je fotografie z tanenčího vystoupení.  Foto: Chrudimské noviny 

Za vše může jedno staré fotoalbum, které jednou Káju Sluku napadlo vzít s sebou na návštěvu ukázat Šárce Pavlovičové. A když začal popisovat svoje vzpomínky, byly tak zajímavé! Pamatuje si jména všech pracovníků DSS z doby, kdy se ještě striktně nosily bílé pláště a chodit se modlit do kaple bylo zakázáno, a tak někteří poslouchali alespoň v kotelně. Kája všechny okamžiky zaznamenával na starý fotoaparát a fotky si poctivě lepil do fotoalba. O všem navíc dokáže poutavě vyprávět. Člověka by snad ani nenapadlo, že prožil svůj život v zařízení, kterému se dříve říkalo ústav. Chvílemi mám pocit, že do něj vůbec nepatří. Proto je tak důležité, že proběhla transformace sociálních služeb a z ústavů se staly domovy. Klienti, pro které je to žádoucí, dokonce mohou žít v samostatných domácnostech, kde potřebují jen minimum dohledu.

[[gal:24035]]Terezie, matka představená slatiňanského kláštera, s badatelkou Zdenkou Řehořovou, která se s ní dělí po přednášce o květiny.  Na třetí fotografii je Šárka Pavlovičová, kterou napadlo, že by se měl Kája o svoje vzpomínky podělit veřejně. Foto: Chrudimské noviny

Do Slatiňan přijel Karel Sluka jako sedmiletý chlapec krátce po smrti své maminky v roce 1963. Od té doby ho vychovávaly především řádové sestry z kláštera, františkánky, které mu předaly spoustu dobrých rad do života. Ve volném čase vše zaznamenával na svůj fotoaparát. Jednu dobu i tancoval a pletl ponožky, upletl i šálu nebo svetr a také sbíral staré věci. Má dokonce cennou sbírku známek. Jak říká, na věcech nelpí, ale je mu líto je vyhodit. Rád poslouchá hudbu a taky zpívá v souboru Klíčenky. Raduje se i z maličkostí. Škola ho bavila, sice moc zlobil, ale postupně se to zlepšilo. Chtěl se učit dál, prý něco těžšího, ale v té době už bohužel víc studovat nemohl. Vzdělání si proto doplnil až po revoluci, ve speciální škole v Běstvině.  I když to někdy vypadalo, že něco nepůjde, nenechal se odradit a přišel na způsob, jak by to šlo. Vždy si dokázal poradit. Tak jako se sběrem papíru nebo jablek. Má totiž podnikavého ducha!

[[img:chrn_fullwidth:24039:Karel Sluka při rozhovoru pro noviny v únoru 2024.  Foto: Chrudimské noviny]]

O velice zajímavé historii Domova sociálních služeb Slatiňany se můžete stále dozvědět přímo na přednášce a možná budete mít štěstí, že bude zrovna přednášet i Karel Sluka. O toto zařízení, které vzniklo vedle kláštera, se zasloužily sestry Zahálkovy a hraběnka Ludvika ze Stadionu. Kongregace školských sester svatého Františka nechala na vlastní náklady postavit i dívčí pedagogium, kde sídlí dnešní chrudimské gymnázium. Odkaz, který po sobě tyto ženy zanechaly, je nevyčerpatelnou studnicí inspirace i v dnešní době. Ukazuje, že všechno snažení těchto dobrodějek dává stále smysl. A usmívající se přednášející Karel Sluka, s mikrofonem předávající svoje vzpomínky ostatním, je toho důkazem.

Chrudim – Klášterní zahrady ožily Dnem dobrovolnictví. Akci spolupořádala Oblastní charita Chrudim, Pardubický kraj a Koalice nevládek Pardubicka.

[[img:chrn_fullwidth:22534:Soubor Klíčenky a Iva Malinová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jako příkladní dobrovolníci se představili přírodovědec Roman Hellinger, Barbora Debnárová, které minulý rok přispělo město Chrudim na vydání sbírky básniček, sopranistka Noema Erba z Hrochova Týnce a Slatiňan nebo oblíbená Iva Malinová, bývalá ředitelka MŠ Svatopluka Čecha, která dobrovolničí pro Charitu i Český červený kříž.

[[img:chrn_fullwidth:22549:Noema Erba a Vittorio.  Foto: Chrudimské noviny]]

Iva Malinová řekla, že jsou na zemi stále dobří lidé, jak je vidět. Vystoupení se souborem Klíčenky bylo kouzelné. Zpívají v něm i klienti z Domova sociálních služeb Slatiňany. Soubor propojuje všechny lidi dobré vůle, co mají rádi hudbu a zpěv a vede jej Iva Malinová už 40 let. Při výběru písní od Čechomoru je na klávesy doprovodil Marek Jírovský z Luže.

[[img:chrn_fullwidth:22537:Stánek s pivem někteří hledali, ale nenašli.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Hráli jsme a zpívali po celé republice, dokonce i ve Švédsku, na Slovensku nebo v Holandsku, ale tady jsem nejšťastnější,“ uvedla Iva Malinová. „Opravdu vést soubor Klíčenky je pro mě jako za odměnu,“ dodala.

[[img:chrn_fullwidth:22530:Po vystoupení souboru Klíčenky.  Foto: Chrudimské noviny]]

A proto o členech souboru prý nemůže mluvit jako o klientech. „Vím, že bych správně měla, ale pro mě jsou to všechno moje děti. Opravdu jsou moc fajn, takže si je budu hýčkat a doufám, že příští rok bude další sláva a budeme moct být zase s charitou pohromadě,“ dodala.

[[img:chrn_fullwidth:22541:Program byl zaměřen i na ty nejmenší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Své stánky tu měly také Nemocnice Pardubického kraje, Zelený dům Chrudim a Šance pro Tebe. Akce ukázala, jak zajímaví lidé mezi dobrovolníky jsou a že je čest být jedním z nich. Na místě bylo i občerstvení, například z Kruhu zdraví, nebo pekařské výrobky. Jediné, co na akci i některým vystupujícím chybělo, bylo prý pivo.

[[img:chrn_fullwidth:22539:U stánků byly k dostání nejrůznější předměty.  Foto: Chrudimské noviny]] 

[[img:chrn_fullwidth:22538:Nejveseleji bylo u stánku Oblastní charity Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slatiňany – V těchto dnech oslavil jeden z uživatelů Domova sociálních služeb Slatiňany významné životní jubileum. Pan Jiří Dostálek se dožil již 95 let a je tak zdejším nejstarším klientem.

Pan Dostálek se těší dobrému zdraví, má po celý život veselou a optimistickou povahu a i ve svém pokročilém věku si pamatuje texty známých lidových písní, které si vždy s oblibou zazpívá.

Narodil se 24. 4. 1927 v Částkově, městské části Žumberku u Chrudimi, kde strávil své dětství a mládí. Později pobýval v Domově na hradě Rychmburk v Předhradí. V roce 2011 byl po nešťastné události v tomto domově přemístěn do DSS Slatiňany, kde žije do současnosti.

[[img:chrn_fullwidth:20326:Jiří Dostálek se těší dobrému zdraví.  Zdroj: DSS Slatiňany]]

Největší radostí pana Dostálka bylo do nedávné doby společné posezení v místní restauraci, kde si rád objednal pivo a oblíbené bramboráčky. Nejraději vzpomíná na své mládí a na zahradě DSS spolu se svými spolubydlícími vychutnává kávu a cigaretku.

Všichni pracovníci DSS Slatiňany, a zejména pracovníci patra L0, kteří o pana Dostálka s láskou pečují, mu touto cestou přejí všechno nejlepší k jeho významným narozeninám a do dalších let přejí hlavně hodně zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:20308:K 95. narozeninám přeje vše nejlepší panu Jiřímu Dostálkovi celý tým DSS Slatiňany.  Zdroj: DSS Slatiňany]]

Slatiňany – Měli úspěšnou firmu na oblečení, ale bydleli jen dvacet kilometrů od vybombardovaného Kyjeva. Jejich domov, na  který měli hypotéku,  srovnaly střely se zemí. Uprchnout z díla zkázy se podařilo sedmičlenné trojgenerační rodině. Matce se třemi malými dětmi a prarodičům. Otec dětí zůstal ve vlasti a bojuje za Ukrajinu. Od pátečního večera našla rodina dočasné zázemí u největšího sociálního zařízení svého druhu v kraji, Domova sociálních služeb Slatiňany, které jinak poskytuje služby pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením a jehož zřizovatelem je Pardubický kraj.

[[img:chrn_fullwidth:20069:Chráněné bydlení pro klienty DSS Slatiňany.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel DSS Slatiňany, Miroslav Kubín, rodině v pondělí pomáhal s vyřizováním všech formalit, které musí jako uprchlíci absolvovat. Už se zaregistrovali i na úřadu práce a dnes šli na první pracovní pohovory. Vízum jim platí na jeden rok. Jazykovou bariéru prozatím řeší prostřednictvím mobilní aplikace se zvukovým překladačem.

„Měli drobný rodinný podnik. Jsou z městečka, které leží 20 kilometrů západně od Kyjeva. Teď zůstali úplně bez všeho. Mezi těmi sedmi lidmi jsou tři děti, nejmladší holčičce jsou dva roky. Ještě mají syna, a ten zůstal ve vlasti a v tuto chvíli bojuje za Ukrajinu, jak nám řekli,“ uvedl ředitel Domova sociálních služeb Slatiňany Miroslav Kubín.

[[img:chrn_fullwidth:17126:Domky DSS Slatiňany  v zimním počasí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Samozřejmě by se chtěli co nejdříve vrátit domů, ale přišli o celý dům. Jeden týden strávili ve sklepě, což je zachránilo před smrtí,“ popsal strastiplnou situaci prchající ukrajinské rodiny ředitel Miroslav Kubín. „Když přišli o dům, jediné, do čeho se ruská armáda netrefila, bylo jejich auto, stará dodávka. Sedli do auta a jeli na západ.“ 

Do České republiky se dostali přes Polsko, zaregistrovali se na UA pointu v Pardubicích a tím do evidence hasičského záchranného sboru, který následně ještě týž den, v pátek 18. března, kontaktoval ústav ve Slatiňanech.

Pardubický kraj – Rytmus Východní Čechy (RVČ) nabízí lidem se znevýhodněním pomoc s hledáním a udržením zaměstnání na otevřeném trhu práce, rovněž pomáhá s podporou při osamostatňování v bydlení a při zvyšování dovedností potřebných k tomu, aby mohli žít co nejsamostatnější život. Aktivita Nebuď Pecka vznikla z potřeby lidí se znevýhodněním naplnit a zorganizovat volný čas podle svého. Z nápadu uspořádat čas od času nějaký výlet nebo setkání vzešla pravidelná aktivita, o kterou je u klientů RVČ opravdu velký zájem. V době lockdownu se „Pecka“ přesunula do online platformy (Pecka v síti) a pomáhala svým účastníků překonat těžkosti spojené se sociální izolací, trénovat použití moderních komunikačních technologií a najít nové přátele.

[[img:chrn_fullwidth:18395:]]

„Snažíme se o to, aby osoby se znevýhodněním mohly žít nezávislý a naplněný život,“ říká Michala Nešetřilová, pracovnice organizace Rytmus Východní Čechy, a přináší jeden z příběhů své praxe. „Okolí pana Zdeňka už přestávalo věřit, že si dokáže najít práci. Dlouhodobě se mu nedařilo práci najít kvůli místu jeho bydliště, ve kterém nabídek mnoho není, a také kvůli jeho specifické povaze. Nakonec se objevila zajímavá příležitost – práce na Ranči pod Kuňkou. Tady měl pan Zdeněk možnost využít svoje schopnosti a naučit se také věci nové,“ říká pracovnice organizace Rytmusu VČ.

Snem pana Zdeňka, který žije v Domově pod Kuňkou, bylo najít si zaměstnání a smysluplně využít čas, který v životě má. Pan Zdeněk na ranči pomáhá se senem, s krmením zvířat, s úklidem a s dalšími věcmi, které jsou pro dobré fungování ranče potřeba. Ze začátku na pracovišti probíhala asistence. Pan Zdeněk se ale zanedlouho naučil cestu do práce i pracovní činnosti sám. Velký dík samozřejmě patří také úžasné a vstřícné zaměstnavatelce, bez které by se spolupráce neobešla.

Pecka v síti

Nyní, k radosti nás všech, mohou být setkání tzv. tváří v tvář. Od samotného vzniku Pecky (březen 2020) proběhlo již 7 setkání naživo, 16 setkání online, a to s účastí 38 lidí se znevýhodněním z Chrudimi a okolí. V rámci spolupráce a setkání Pecek v síti se vypravili na výlet do Pardubic i klienti Domova sociálních služeb ve Slatiňanech. Se setkáními nejsou pozadu ani v České Třebové, kde existují už dvě skupinky „peckařů“, u ohně se opékaly špekáčky a hrálo se na kytaru.

Organizace Rytmus Východní Čechy již 20 let nabízí lidem se znevýhodněním pomoc. Snaží se o to, aby osoby se znevýhodněním mohly žít nezávislý a naplněný život ve všech oblastech.

Slatiňany - Chceme čtenáře informovat o aktuálním chodu největšího sociálního zažízení svého druhu v Pardubickém kraji, protože i když se postupně v zařízení nákaza vyskytuje a střídají se tu karantény, situaci zvládají s přehledem. Jaký je jejich recept na úspěšné překonání tohoto období? Zachovat si chladnou hlavu a neztrácet smysl pro humor!

[[img:chrn_fullwidth:17122:]]

„Covid-19 již prodělalo 73 zaměstnanců DSS Slatiňany z celkových 280 a v současné době se jich s tímto onemocněním léčí 18,“ říká ředitel Domova sociálních služeb Slatiňany (DSS Slatiňany), Miroslav Kubín. Poprvé se nemoc prokázala u jedné z pracovnic 28. července, u prvního klienta 16. září. Ze 270 klientů postupně nemoc prodělalo 49 a teď se jich léčí deset. V současné době zůstávají v karanténě tři domky.

 [[img:chrn_fullwidth:17123:]]

„Posčítáme-li to všechno dohromady, denně chybí v zaměstnání 50 – 60 pracovníků. Proto nám pomáhají například i studenti Střední školy zdravotnické a sociální Chrudim. Jsme za to velice vděčni a hluboce si jejich práce vážíme. Tím ovšem nechci a nemohu zapomenout na naše zaměstnance. Jejich každodenní práci, nasazení, vytrvalost a obětavost, kterou prokazují v těchto dnech, upřímně obdivuji!“ říká ředitel.

„Atmosféra je někdy napjatá, když se zjistí větší výskyt kovidu, ale jinak se všichni s úspěchem snažíme, aby nám to nevzalo vítr z plachet a udržujeme si smysl pro humor,“ popsala jedna z pracovnic DSS Slatiňany. Jinak tu prý ale převažuje povánoční poklidná atmosféra: „Vypadá to nadějně. Taky nám pomáhají testy. Pravidelné testování nás uklidňuje,“ uvedla jedna z pracovnic v přímé péči. „Klienti se testovali antigenními testy v době od 12. 11. 2020 až do 1. 12. 2020, a to každých 5 dní. Pracovníci se testují od 12. 11. 2020 dosud, a to každých 7 dní po celou dobu trvání nouzového stavu,“ upřesnil Miroslav Kubín.

[[img:chrn_fullwidth:17126:]]

Pracovníci, u kterých je to možné a navíc už covid-19 například prodělali a jsou zároveň v rizikové skupině, mají home office. Očkování se plánuje v součinnosti s Pardubickým krajem. Zájem o vakcínu projevilo zatím asi 66 procent zaměstnanců a 75 procent klientů. „Život klientů je ovlivněn pandemií stejně jako u lidí v běžné populaci,“ říká ředitel a dodává: „Část klientů tyto změny vnímá negativně a projevují se na jejich chování.“ Nejvíce prý klientům chybí vzájemné navštěvování, na které byli zvyklí. Jezdit domů ale mohou a rodina je může navštěvovat také, samozřejmě ale při dodržování všech opatření.

O DSS Slatiňany byl také minulý rok natočen zajímavý dokument, který můžete zhlédnout na youtube celý online a zdarma.