Chrudim – Prodej posledního z městských pozemků vhodných pro komerční účely v Průmyslové zóně Chrudim-západ už se završil. Město Chrudim v těchto dnech podepsalo kupní smlouvu se společností Sandix za 6,8 milionu korun včetně DPH.

Celkem se po novém geodetickém vyměření prodala plocha 5,624 metrů čtverečních. Společnost nekoupila pozemek za hotové, ale na hypotéku. Zároveň se zavázala, že bude v budoucnu s městem Chrudim spolupracovat v případě, že by se v lokalitě stavěl chybějící chodník. Ten by byl potřeba v souvislosti s plánovaným propojením průmyslové zóny a Čáslavské ulice.

Za odkup pozemku vedeného jako ovocný sad chtělo město po budoucím novém majiteli 1000 korun za metr čtvereční, což vzbudilo u zastupitele Jana Doucka (SNK-ED) podezření, zda to není cena nižší než obvyklá, ale po prověření se ukázalo, že je vše v pořádku. Zastupitelstvo tedy prodej v prosinci schválilo a město Chrudim se společností Sandix koupi podpisem 19. února stvrdilo.

Chrudim – Na rozdíl od jiných ne tak podstatných věcí už dvanáct dnů visí bez komentáře dříve zainteresovaných politiků na úřední desce "Oznámení o zahájení řízení - stanoviska: Separační dvůr Chrudim". Námitky k vydání rozhodnutí o umístění separačního dvora mohou vznést dotčení vlastníci okolních pozemků ještě do konce měsíce. Celou věc, včetně podmínek umístění, bude posuzovat a určovat Stavební odbor Městského úřadu Chrudim.

Úřad oznámil zahájení územního řízení, ve kterém upouští od ústního jednání ve věci separačního dvora v průmyslové zóně. V žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby separačního dvora v průmyslové zóně - západ v Chrudimi v územním řízení je zmíněna dál i kompostárna, i když už ji zastupitelé svým hlasováním zamítli a starostou Františkem Pilným (ANO 2011) bylo řečeno, že by se ani nemusela vyplatit, kdyby se vybudovala.  Věc bude ještě posuzovat Stavební odbor Městského úřadu Chrudim a určí právě i podmínky umístění stavby.

„Aktuální postup je v souladu s rozhodnutím Zastupitelstva města Chrudim," potvrdil radní Aleš Nunvář (Piráti). „V následných stupních projektové dokumentace se již s kompostárnou nepočítá a bude vypuštěna. Projekt pro stavební povolení se zpracovává již bez kompostárny."

[[img:chrn_fullwidth:22579:Detail žádosti z 31. 5. 2023.  Zdroj: Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby]]

V minulosti byla řeč o tom, zda bude nebo nebude součástí separačního dvora v průmyslové zóně i nákladná kompostárna, nebo by se mohla nakonec postavit i jinde. Vzhledem k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) bylo rozhodnuto, že postavení kompostárny v průmyslové zóně de facto nic nebrání. Pokud by ale město Chrudim kompostárnu ani na jiném místě nakonec nezajistilo, znamenalo by to poplatek za komunální odpad ve výši 1800 korun, jak vysvětloval Zdeněk Kolář (ANO 2011) už v roce 2020. Přiložené video je z veřejného projednání v roce 2020, o kterém podrobně pojednával náš tehdejší článek, "Jak se řešilo, komu nevadí kompostárna 200 metrů od domu."

Chrudim – Výprodeje pozemků v průmyslové zóně Chrudim-západ směle pokračují. Rada města doporučuje zastupitelstvu prodej nově utvořeného pozemku o rozloze přes 10 tisíc metrů čtverečních do vlastnictví společnosti Datria International.

[[img:chrn_fullwidth:21946:]]

Kupříkladu žádost o odkoupení pozemku pro vybudování velkého parkoviště pro kamiony ve výběru zájemců neprošla, protože přednost prý mají firmy, které nabídnou nová pracovní místa pro občany Chrudimi.

„Stále probíhají výprodeje pozemků, které jsme vykoupili loni. Jedná se o části z pozemků, které měly původně dvanáct vlastníků,“ upřesnil starosta František Pilný (ANO 2011). „Poptávka zájemců stále převyšuje nabídku,“ dodal.

Hektar pozemku za částku zhruba deset milionů korun chce město prodat společnosti Datria international. Pokud to zastupitelstvo schválí, přesunu jejich výroby do průmyslové zóny už nic nebrání.

Chrudim – Zastupitelstvo bude 6. února hlasovat na základě kladného doporučení Rady města Chrudim o záměru prodeje dalšího pozemku v západní části průmyslové zóny.

[[img:chrn_fullwidth:21757:]]

Jak uvedla tisková mluvčí radnice, Sylva Drašnarová, nově utvořený pozemek má výměru asi 2659 metrů čtverečních. Zájem o něj projevila jako první ze všech společnost Kovo. Místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) upřesnil, že tyto pozemky jsou určeny pro průmyslové objekty.

Starosta František Pilný (ANO 2011) dodal, že v tuto chvíli trvá zájem dalších firem o všechny vloni městem vykoupené pozemky, kvůli nimž byl vyslán městem zvolený zástupce banky za původním majitelem žijícím až v USA.

Chrudim – Obyvatele Markovic si mohou částečně oddechnout. Zastupitelé v pondělí odhlasovali vypuštění kompostárny z plánovaného záměru výstavby separačního dvora v průmyslové zóně západ. Strašidelný areál pro třídění veškerého komunálního odpadu z celé Chrudimi, na návětrné straně města a v blízkosti obytné zastavby Markovic, zůstává v plánu samozřejmě dál.

Starosta František Pilný (ANO 2011) objasnil, že obě dvě varianty, jak s kompostárnou, tak bez ní, vyšly z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí jako přípustné. „Dlouhodobé stížnosti obyvatel Markovic nás ale nenechaly úplně v klidu a museli jsme se rozhodnout,“ zmínil starosta. 

„Navržená kompostárna je investičně i provozně velmi nákladná – aby to nevyznělo, že jsme jenom podlehli názoru obyvatel Markovic,“ prozradil svůj způsob uvažování Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:20548:Starosta před rozvášněným davem kvůli separačnímu dvoru v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pro pokračování projektování bez kompostárny hlasovalo v pondělí 25 přítomných zastupitelů, zdrželi se pouze dva, Jiří Hradec a Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Právě tito dva zastupitelé při hlasování o prioritním umístění separačního dvora v blízkosti Markovic hlasovali 21. června 2021 jako jediní proti a zdrželi se tehdy pouze Jiří Kubeš (ODS) a Jiří Koblasa (ANO 2011).

Separační dvůr s původně odhadovanou cenou 140 milionů by tak měl zahrnovat na pozemku o velikosti 34 265 m² recyklační linku, administrativní budovu se šatnami, sklady, garáže, váhy, překladiště odpadu a dotřiďovací linky, včetně lisování a drcení, kompletní technologii pro provoz a manipulační a dopravní techniku. 

Chrudim – Před více než dvaceti lety se rozsáhle diskutovalo o tom, že město zoufale průmyslovou zónu potřebuje, aby neumřelo hlady. Uteklo dvacet let, průmyslová zóna se zaplnila a nakupují se další pozemky, aby se mohla rozšiřovat. Současný starosta města František Pilný (ANO 2011) na tiskové konferenci vždy rád horlivě komentuje další úspěšné odkupy, jako třeba ten od vlastníka z Ameriky. Současná koalice ale momentálně pouze sklízí plody práce svých předchůdců. První kroky pro vznik průmyslové zóny, která prosperuje, začal podnikat ještě bývalý starosta Ladislav Libý.

Město se dohodlo s vlastníky dalších pozemků na odkupu a smlouvu s jedním z nich odjel nakonec podepsat až do Los Angeles ředitel pobočky ČSOB Filip Karlík. „Počítám, že k tomu vydáme tiskovou zprávu, protože tam bylo spoustu zajímavých detailů, které proběhly, a pomohli jsme pánovi i v jiných směrech,“ uvedl nynější starosta František Pilný. „Jenom připomínám, že mu je 86 let, nemá tam žádné příbuzné, žije tam v osamění, tak jsme mu třeba poslali fotbalový dres z MFK Chrudim.“
[[gal:20436]]
Dnes už je jasné, že Chrudim z průmyslové zóny profituje ve finále do desítek milionů, a to se podílí i na zvyšování životní úrovně obyvatel díky novým pracovním místům a dalšímu rozvoji. Její vznik není zásluhou současné koalice, ale iniciativou bývalého starosty Ladislava Libého. „Do dneška to nikdo takhle nevyhodnotil, do dneška nikdo nenapsal: Tenkrát, jak jste tady mávali, jak město zchudne a zkrachuje, tak proč teď radnice říká, že chce nakupovat další? Že se to prostě povedlo? A oni to nejsou schopni říct. Prostě mlčí  a tak dál,“ komentuje rozmach průmyslové zóny jeden z místních obyvatel. „Je to jasně ekonomicky profitabilní a plody sklízí současná radnice, ale ten projekt je starý 15 let. Bylo okolo toho spousta diskusí a rozporuplných názorů, ale dnes vidíte, že to je velké PR a peníze do rozpočtu města, které tam jsou jako když je našli,“ říká další.

Vznik průmyslové zóny byl nejefektivnější investicí města Chrudim.  Její umístění je logické.  Výroba negativně neovlivňuje širší centrum města. Z dotací se vybudovala infrastruktura. Nyní by město mělo klást důraz na napojení severozápadního obchvatu od Vestce za Markovice, čímž by se lokalita ještě zatraktivnila. 

Chrudim – V úterý dopoledne se koná jednání o zajištění podpisu jednoho z vlastníků pozemků v průmyslové zóně západ. Buď věc dopadne tak, že zajištění podpisu proběhne zprostředkovaně, nebo bude muset některý zástupce města odcestovat do severního Holywoodu.

[[img:chrn_fullwidth:20027:]]

„Na cestu do L. A. vyčleňujeme 80 tisíc korun,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města František Pilný (ANO 2011) s tím, že je pár zastupitelů, kteří dopředu takovou cestu odmítli. Vzhledem k časovému posunu proběhne telefonický hovor starosty do Ameriky kolem dnešní 19. hodiny, kdy se vyjasní, jestli bude cesta nevyhnutelná. „Pokud se mi to nepodaří vyřešit do 21. března, tak vyzvu všechny zastupitele, jestli někdo z nich nechce jet.“ Celou věc komplikuje fakt, že vlastník pozemku vedle Dřevovýroby Ficek nemá žádné další žijící příbuzné, kteří by se zajištěním jeho podpisu pomohli.

Zájem o výstavbu v průmyslové zóně je mezi firmami veliký a mezi nimi je i chrudimská společnost CityZen. „Uvědomujeme si, že se přibližujeme k Markovicím, takže bych byl rád, kdyby tam byly takové tiché provozy, včera jsem to vysvětloval radním,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a dodal, že výsledek je zatím nejistý, ale udělá vše pro to, aby město pozemky pro tyto účely vykoupilo.

Chrudim – Nápad investovat až 14 milionů do chrudimské průmyslové zóny s nákupem vhodného pozemku pro rozšíření svých provozů vzešel od samotných jednatelů firmy Stavební huť Slatiňany. Smlouvy o koupi pozemku v průmyslové zóně stvrdili svými podpisy s městem během čtvrtečního dopoledne. Neobešlo se to bez kamer a fotografování.

Po zaplacení kupní ceny ve výši 4 092 195,50 Kč včetně DPH za pozemek velikosti 5 203 metrů čtverečních bude na katastr vložen návrh na změnu vlastnictví. Nový pozemek s parcelním číslem 960/86 vznikne rozdělením původní parcely 960/71 v západní části průmyslové zóny a bude dál zatížen věcným břemenem z roku 2020 kvůli tomu, že tudy prochází vodovod. Ani na to se nezapomnělo a ve smlouvě je vše řádně ošetřeno tak, aby břemeno kvůli přístupu na pozemek nezaniklo ani v budoucnu při případném prodeji novému vlastníkovi.

Jednatelé firmy Stavební huť Slatiňany, s. r. o., zakladatelův syn Jan Kolouch mladší a zeť David Dohnal, podepsali s městem smlouvy ve čtvrtek dopoledne. Firma existuje od roku 1990, ale prý jako většina firem z tohoto oboru vznikla privatizací původního Koncernu SIGMA, která dříve slučovala všechny výrobce čerpadel a armatur v Československu. Stavební huť Slatiňany se specializuje na technologie vodohospodářských staveb.

Sám starosta František Pilný (ANO 2011) ve čtvrtek pro Chrudimskou televizi uvedl: „Pánové s tím nápadem přišli, protože se rozhlíželi, kam by se rozšířili, takže první kontakt byl rozhodně od nich.“ Tiskový úsek však celou záležitost následně prezentoval tak, jako by město vynaložilo pro získání nových investorů nějaké úsilí, neboť vydal zprávu, ve které stálo: „Město Chrudim úspěšně získalo pro svou průmyslovou zónu dalšího investora.“

V neděli starosta na svém facebooku dodal: „Jsem rád, že do naší průmyslové zóny jde taková společnost, jako je Stavební huť Slatiňany. Nechci, aby Česká republika byla montovnou, aby se tu dělala druhořadá a málo placená práce. Za první republiky jsme byli na celosvětové špičce, bylo by fajn se tam vrátit. Proto je důležité, aby v České republice podnikaly společnosti, které tu i daní zisk a mají i výzkum, vývoj, marketing a tak dále na území České republiky (…) Budu se snažit, aby takových zaměstnavatelů byla v Chrudimi většina.“

Chrudim – Stačil jeden článek v Chrudimských novinách a věci se daly do pohybu. Řeč je, samozřejmě, o ucpaném kanálku v podchodu u autobusového nádraží. Přestože se zde „záplavy“ opakovaly pravidelně, teprve teď se město k problému postavilo zodpovědně.

Plyne to alespoň z reakce investičního technika MěÚ Chrudim Emila Melnika: „Kanalizace v podchodu byla minulý týden pročištěna. Do budoucna ji budeme čistit častěji, než je běžné, aby k podobným záplavám již nedocházelo,“ píše na městském webu Melnik. Podchod, jejž využívají především studenti Gymnázia Josefa Ressela, však není jediným místem, kde se podobné „radosti“ stávají.

Jeden z diskutérů pod článkem upozornil na situaci v průmyslové zóně Západ. Právě sem chce teď expandovat třeba firma Vivantis, roste zde nové sídlo Policie ČR a sídlí celá řada dalších firem. Po deštích se tu ucpávají kanály a voda neodtéká. V kombinaci s nánosy na znečištěných silnicích zde vzniká bahnitá břečka. Zasáhnou technické služby?

Chrudim – Druhé největší město Pardubického kraje a firma Vivantis k sobě patří stejně, jako knedlík ke svíčkové omáčce. Snad každý ve Chrudimi také ví, že firmu už nevlastní Martin Rozhoň. Přesto nyní Vivantis požádal radnici o zablokování dalších pozemků v Průmyslové zóně Západ pro svou další expanzi.

Vivantis patří do skupiny společností, které vlastní internetový gigant „Mall“. Jen v loňském roce prý firma vykázala tržby vyšší, než jedna miliarda korun. Patří proto mezi největší e-shopy v celé České republice. Vivantis roste a skladovací prostory nestačí. Zákazník chce své zboží dostat v co nejkratším čase, proto rostou i rozměry skladů. Vše musí být okamžitě po ruce.

Vivantisu jde o zhruba tři hektary pozemků, které těsně přiléhají k těm, které již v průmyslové zóně vlastní. Ve hře je však i varianta, že nové plochy nebude vlastnit přímo Vivantis, ale developer, který je e-shopu postaví. Ten by si je následně pouze dlouhodobě pronajímal.

Kupní cena 30 tisíc metrů čtverečních je městem stanoven na 19 a půl milionu korun, přičemž se počítá s blokací do 31. ledna 2020. Zastupitelstvo na tento záměr kývlo. Opozice si však přeje mít ve smlouvě ošetřen i případný příchod jiného investora, který by o inkriminované pozemky projevil zájem a nabídl buď lepší cenu, nebo více pracovních míst.