Pardubice – Nejnovější filmy i filmy klasické můžete vidět v areálu Pardubického závodiště z bezpečí svého auta, a to již od 19. v listopadu.

V celém areálu platí zákaz kouření. Do autokina není povolen vjezd motorkám nebo vozidlům se staženou střechou, ale i dodávkám a vozům se střešními nosiči. Výjimečně můžete být v některých případech zaparkováni na konci areálu. Ve vozidle mohou být nanejvýš 4 dospělé osoby. V autokině je zároveň zakázáno otevírat okénka vozidel a opouštět vozidlo.

Zvuk filmu je zajištěn pomocí frekvence 105.6FM na autorádiu. Pořadatelé prosí návštěvníky, aby nevystupovali z vozidla, v případě problému mohou volat na telefonní číslo 776 34 34 98.

Do areálů je možný vjezd 60 minut před začátkem filmu. Místa nelze rezervovat, pořadí určuje čas příjezdu a pořadatelé. V průběhu promítání není možné vozem vyjet.

Z fimu Havel

Promítání začíná vždy v 18 hodin. Ve čtvrtek je na programu český snímek Bourák, v pátek slovenský hudební film Rytmus: Tempos, v sobotu český film Havel.

Chrudim – Muzeum loutkářských kultur je pro návštěvníky až do odvolání uzavřené, ale i tak je připraveno na listopad a prosinec velké množství on-line aktivit pro malé i velké, včetně speciálních prohlídek muzea a neobvyklé mikulášské nadílky.

Zájemci se ve volných chvílích mohou vydat prozkoumávat tajemné prostory muzea, jako jsou sklepy nebo depozitář, a zároveň si mohou poslechnout zvukové záznamy historických loutkových her z muzejní audiosbírky.

Na stránkách muzea najdete různé tematické odkazy na domácí i zahraniční loutkářské projekty, včetně filmů a představení on-line a zhlédnete zajímavé exponáty, které nejsou běžně k vidění.

Oblíbená mikulášská nadílka bude letos probíhat pomocí moderních technologií, kterých využijí právě Mikuláš, čert a anděl, kteří dětem budou volat přes Skype. Formulář pro objednání najdete na stránkách muzea.

 https://www.puppets.cz/cs/aktuality/objednejte-si-mikulasskou-nadilku-pres-skype

Chrudim – Zahradnictví na Blehovsku po několik let pořádalo ve svých prostorách vánoční výstavu, kterou si oblíbily snad všechny generace. Každý rok se měnil její scénář, a tak se návštěvníci mohli ocitnout jednou v pohádce, v ledovém zimním království nebo mohli obdivovat Vánoce inspirované malířem Josefem Ladou.

I v letošním roce se samozřejmě všechny prostory zahradnictví promění v nepřebernou nabídku vánočních inspirací, dárků, květin řezaných i těch rostlých v nápaditých nádobách, ale bohužel bez oficiálního zahájení, na které jsme zvyklí z minulých let.

Otevřeno by mělo být do Štědrého dne, což vytvoří dostatek času pro všechny, kteří již v listopadu či začátkem prosince chtějí načerpat vánoční atmosféru a nechat se inspirovat k vlastní výzdobě domácího prostředí. Děti se mohou pozdravit s papouškem Bárou a chvíli pozorovat štěbetavé andulky.

Věřím tomu, že i letos rodinnému zahradnictví nechyběl nápad na překvapivou koncepci vánoční výstavy, ale bude muset zůstat v šuplíku a čekat na další rok, protože scénáře se ujímá nouzový stav.

Chrudim – Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Pardubicích nominovalo na „Památkářského Oscara“, neboť takovou má váhu cena Patrimonium pro futuro, pro rok 2020 za Pardubický kraj Muzeum barokních soch a kapli v Zadním Arnoštově.

Pro letošní sedmý ročník, jehož cílem je každoročně upozornit na pozitivní příklady v památkové péči, vybrali odborníci NPÚ tyto konkrétní dva počiny: Záchranu a prezentaci barokních soch na Chrudimsku a obnovu kaple v Zadním Arnoštově. Ocenění památek Pardubického kraje letos zůstalo jen u nominace. 

[[img:chrn_fullwidth:16769:Detail fotografie restaurovaných soch z Pašijového cyklu Římskokatolické farnosti - arciděkanství Chrudim. Celek k vidění v MUBASO. Zdroj: NPÚ]]

Přeměna kapucínského kostela sv. Jozefa v Muzeu barokních soch se stala Stavbou roku 2011 hned v době svého vzniku. Letos nominovali památkáři z kraje tento moderní výstavní a kulturní prostor za jeho příkladnou snahu o uchování a záchranu sochařských památek Chrudimska. Jak uvedla tisková mluvčí NPÚ, ÚOP v Pardubicích Mgr. Šárka Poskočilová: „Ačkoli cena nezamířila tentokrát do Pardubického kraje, už samotná nominace je pro navrhované kandidáty oceněním.“

V kategorii Prezentace hodnot byla cena udělena expozici „Od kamene k soše“ v obnoveném Městském muzeu Hořice a v kategorii Obnova památky, restaurování zvítězila za obnovu Lázeňské kolonády s halou Vincentka v Luhačovicích. 

Chrudim – Na pondělí 2. listopadu připadá Památka zesnulých neboli Dušičky. V historii Keltové oslavovali konec roku v noci z 31. října na 1. listopadu. Mnozí z nás již využili volných dnů a přišli zavzpomínat během posledního říjnového týdne. Přístup na chrudimské i okolní hřbitovy není omezen. 

Každoročně si většina lidí kupovala hřbitovní dekorace na trzích, které byly nakonec v Chrudimi na volném prostranství Resselova náměstí zrušeny. Pokud jste tedy nevyužili několika málo dní prodeje zářících drobných kvítků chryzantém a vřesů, nenakoupili svíčky a věnečky u drobných prodejců na trhu, nezbylo vám nic jiného než zavítat do supermarketů anebo nejlépe pustit se do kreativního tvoření.

Podzimní procházky nám umožnily nejen připravit si přírodní materiál, ale zároveň podpořit svoji kreativitu ve dnech nouzového stavu. Počínaje jehličnatým základem se dá využít opravdu nepřeberné množství komponentů nalezených v přírodě. Inspirují nás červené plody šípku a hlohu, plody kaštanu, kdoulovce, žaludy, hvězdičky bukvic, větvičky břečťanu, kuličky lnu, šišky a v neposlední řadě i barevné listí stočené do růžic.

Slatiňany – Po pětitýdenním maratonu skončilo natáčení dvou třetin filmu Služka. Jako zázrakem přežili natáčení všichni ve zdraví a také interiéry zámku zůstaly zachovány. Filmaři nakonec přemluvili k natáčení před kamerou i kastelána.

[[img:chrn_fullwidth:16693:Kastelán Jaroslav Bušta s Vicou Kerekes a Gabrielou Dolnou. Zdroj: Státní zámek Slatiňany]]

Místo celuloidu probíhalo natáčení na nuly a jedničky, jak uvedl kameraman Laco Janošťák: „Žiadna vývojka, žiadny ustalovač, žiadne kravské kože a kosti na výrobu expozičnej vrstvy inak nazývanej film.“ Nyní se režisérka Mariana Čengel Solčanská přesunula na Slovensko: „Pokúšam sa dohovoriť stromom, aby si ešte nejaký ten týždeň ponechali listy. Kvoli Slúžke. Musíme ešte stihnúť lesy nad Štiavnicou v jesenných farbách…“ uvedla na svém facebooku.

Kastelán Jaroslav Bušta prý bude na natáčení vzpomínat rozhodně v dobrém, a kdyby se ozval další filmový štáb, rozhodně by prý neřekl ne: „Byla to zajímavá zkušenost a zážitek. Vidět, jak ožívají zámecké interiéry, jak film vzniká, jak se v noci natáčí den, jak filmově sněží, prší... Sledovat všechny profese, které se na tvorbě podílejí. Není to nic lehkého, člověk si tyto věci uvědomí, až když vidí, jak se točí,“ uvedl, „Je to vlastně vytvoření více či méně věrné ‚iluze’ a prohlídka je vlastně takový krátký film s jedním vypravěčem a fantazií návštěvníka. Byl jsem přítomen vlastně po celou dobu. Dozor nad interiéry probíhal také nonstop prostřednictvím zaměstnanců.“ Nakonec ho prý přemluvili i k aktivní účasti na natáčení: „Ale jestli ve filmu zůstanu, to je už na paní režisérce a střihači,“ odpověděl s úsměvem Jaroslav Bušta.

Film Služka natočený z ženské perspektivy, o ženách žijících ve světě, který se řídil diktátem mužů, vejde do kin na podzim 2021.

ČR/Chrudim – Ve středu 28. října si připomínáme vznik samostatného Československa. Vzhledem k epidemii se veškeré oslavy konají v omezeném režimu.

Ke vzniku došlo 28. října 1918, tedy na konci 1. světové války. Tehdejší mapa zahrnovala území Čechy, Moravu, České Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk, premiérem Karel Kramář.

Oslavy svátku probíhají každoročně na mnoha místech České republiky. V našem městě se slavnostní program konává na prostranství za Divadlem Karla Pippicha. Busta prvního prezidenta Československa je zde začleněna do parkové úpravy, každým rokem se zde kladou květiny a věnce.

K obvyklým projevům oslav státního svátku patří udílení vyznamenání ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Tradiční slavnostní akt udělování státních vyznamenání se ovšem letos nekoná. Prezident Zeman ocenění vybraným osobnostem udělí příští rok.

ČR/Praha/Pardubice – Od 12. října panuje zákaz na dva týdny navštěvovat veškeré kulturní instituce a památky. Ty jsou pro veřejnost uzavřeny  z důvodu vyhlášení nouzového stavu a souvisejících krizových opatření. Některá mají na svých webových stránkách napsáno, že jsou zavřena do odvolání, jiná do 2. či 3. listopadu. S tímto faktem se někde vypořádávají netradičně zaváděním webových výstav.

[[img:chrn_fullwidth:16662:Náměstí Budovatelů, nyní Masarykovo.  Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích]]

Webové výstavy mají různou podobu, záměr, i úroveň. Některé chtějí podat vyčerpávající informace, jiné cílí na  informace podané vizuálně. Již čtvrtou výstavou tohoto roku přístupnou online můžete například zhlédnout od 20. října na stránkách Východočeského muzea v Pardubicích. Zajímavé webové výstavy, třeba i s podobným námětem, zpracované však odlišným způsobem, nabízejí i jiné české kulturní instituce. Z Pardubického kraje třeba Regionální muzeum v Litomyšli.

Jestli máte rádi staré černobílé fotografie, můžete se díky Východočeskému muzeu v Pardubicích podívat, jak se žilo v Pardubicích v 70. a 80. letech 20. století. Název nejnovější výstavy zní Pardubice budovatelské. Vykoukne na vás dobový fotografický materiál, pro některé takto dosud neznámého města, místo dnešního Masarykova je tu náměstí Budovatelů, legendární, ale zbouraný hotel Veselka či synagoga nebo třeba asfaltování třídy Míru. Uvidíte také, jak vypadalo Zelené předměstí, které nejvíce změnilo svoji podobu postavením železniční budovy, protože původní nádraží na Hlaváčově ulici bylo za druhé světové války zničeno bombardováním spojenců.

Pro srovnání: také Národní muzeum v Praze zpřístupnilo již dříve zajímavou výstavu (nejen) černobílých fotografií, dokumentující období našich dějin s názvem České národní povstání nebo z doby relativně nedávné, Sametová revoluce, a doplnilo je i mluveným výkladem.

Stolany – V obci se první odbočkou vlevo ze směru od Chrudimě dostanete upravenou polní cestou až k místnímu lomu ukrytému na kraji lesa. Můžete sem dojet autem, využít kolo nebo si udělat procházku, kterou zvládnou i malé děti.

Lidé z obce iniciativně vyčistili opuštěný pískovcový lom, který byl zavezen tunami odpadu, a poskytli tak místo k vytvoření užitečného projektu.

Informační mapa                                                                   Foto: Chrudimské noviny

První fáze přeměny v pískovcových stěnách vytvořila názornou interaktivní učebnici pro školy. Zajímavé informace jsou u každého zastavení doplněné odlitky pravěkých atributů. Na upravené stezce lomem se tak setkáte s kostrou dinosaura, objevíte zuby žraloka a vyhledáte schránky amonitů.

Hledání žraločích zubů                                                          Foto: Chrudimské noviny

Podle toho, že jsem zde potkávala poměrně dost rodin s dětmi, dvojic i jednotlivců, je vidět, že místo se stalo turistickým lákadlem už nyní. I tak jsou v plánu obce další odpočívadla, herní prvky pro malé návštěvníky, ohniště s posezením, lezecká stěna pro sportovce a také dvě bludiště.

Chrudim – Památkáři povolali na pomoc archeology, kteří bojují s deštěm, aby po prozkoumání terénu pomocí statických sond mohli zase jiní odborníci odvlhčit kostel svaté Kateřiny a provést drenáž a vysoušení. Průzkumné práce probíhají od minulé středy.

Studenti Pardubické univerzity, někteří ze Dvora Králové nad Labem nebo dokonce až z Lubence u Karlových Varů, se zde sešli, aby zachránili památku v rámci svých praxí. Těch se zákaz výuky jinak vyhlášený kvůli covid-19 ve školství netýká. Ticho mezi zvuky nástrojů zabořujících se do mokré hlíny u zdiva kostela podkreslovalo slabě puštěné rádio a vzdálený hluk běžného dopoledního provozu v Chrudimi. Práce probíhají pod dohledem zkušeného pedagoga a archeologa v jedné osobě, který je navíc zaměstnancem chrudimského muzea:

[[img:chrn_fullwidth:16566: Na průzkumné archeologické práce dohlíží Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stojíme u kostela svaté Kateřiny, který pochází z první poloviny 14. století. Byl součástí špitálu, který bychom mohli považovat za středověkou nemocnici, druhý takový špitál stál na místě dnešní Komerční banky, kde byl dřív kostel svatého Jana Křtitele. Tady zjišťujeme, jakým způsobem je založeno zdivo, kde se nachází hroby,“ vysvětloval Jan Musil. Jedna ze sond skutečně odhalila pozůstatky hrobu, a to už ve hloubce 130 centimetrů pod zemí. U kostela došlo k poměrně velkému nárůstu terénu, od 19. století o více než půl metru, a z této doby je i pískovcový podklad. Originální středověké zdivo je položeno níže. 

 [[img:chrn_fullwidth:16568:Studenti Univerzity Pardubice pomáhají zachránit kostel svaté Kateřiny.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Uvidíme, co to přinese, zasloužil by si zachránit. Když se na něj podíváme, tak dneska nevypadá tak jako dřív, ale pokud čtenáři znají kostel svaté Barbory v Kutné Horě, s takovou tou zajímavou stanovou střechou, tak taková se nacházela původně i na tomto kostele. Bohužel v 19. století vyhořela a od té doby tady máme tu eternitovou hrůzu,“ zasmál se Jan Musil, který vystudoval archeologii v Brně: „Včera nás vyhnal déšť, snažíme se rychle zdokumentovat vše, co jde, protože od počátku tohoto týdne nás pronásleduje nepříznivé počasí. Za deště se nedá pracovat, promění se vám to v bažinu a nemůžeme dokumentovat, kreslit, fotit, nic," dodal. Fotogalerii si můžete prohlédnout zde.