Pardubice – Východočeské muzeum v Pardubicích slaví dvě kulatá výročí, 140 let od svého vzniku a 100 let od chvíle, kdy Muzejní spolek zakoupil místní zámek, do jehož prostor umístil své expozice.

Se založením instituce, která by mapovala historii a schraňovala poklady, ve městě perníku dlouho otáleli. Impulsem se stala až úspěšná přednáška dr. Emila Holuba o cestě do Afriky, ze které v roce 1883 vznikl základ muzejních sbírek.

Postupně přibývaly další předměty, věci obyčejné, vzácné i kuriózní. Vystaveny jsou Zlaté přilby, motocykly, vzácné zbraně, liturgické předměty z 12 století, šperky, sklo, nábytek, hodiny, dobové oblečení i kolekce zlatých dukátů. Na každý předmět z této sbírky se váže zajímavý příběh z historie, o kterém se můžete i dočíst v připraveném katalogu.

Exponáty budou na zámku v Pardubicích k vidění, jen co se muzea otevřou. Výstava potrvá do začátku měsíce září.

Pardubice – Východočeská galerie v Pardubicích se může pyšnit mimořádnou sbírkou grafických listů Bohuslava Reynka (1892–1971). Život básníka, grafika a překladatele z francouzštiny a němčiny byl spjatý především se statkem Petrkov u Havlíčkova Brodu, který nedávno od jeho dědiců odkoupilo ministerstvo kultury. Východočeská galerie i přes nepříznivou epidemickou situaci připravila ve svých prostorách na Zámku Pardubice novou Reynkovu výstavu nazvanou podle jedné z grafik Ruka v rouně.

„S kulturou to nesmíme vzdávat, naše kulturní instituce pracují dál. Reynkovu výstavu budeme zatím propagovat pomocí krátkého dokumentu na webu a sociálních sítích, a jakmile to bude možné, pozveme i milovníky umění,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL), který je patronem této výstavy. „Myslím, že Bohuslav Reynek se se svou niternou tvorbou uzavřenou v krajině jeho zahrady, koček na kamnech, výhledu z okna a biblických témat, stává čím dál populárnější u široké veřejnosti. Konečně jeho výstava v roce 2014 ve Valdštejnské jízdárně byla druhou nejnavštěvovanější výstavní akcí roku a přišlo na ni asi 56 tisíc návštěvníků,“ dodal Línek.

A čím je pardubická výstava jiná?

Ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích se nachází soubor 113 grafických listů vytvořených v letech 1948–1971. Naposledy byl vystaven v létě 2005 v Domě U Jonáše. Kromě obsáhlého výběru z těchto sbírek představuje nynější výstava kurátorky Lenky Dolanové též materiály odkazující k pardubickému kontextu. Jedná se o tiskoviny k pardubickým výstavám v letech 1929 a 1987, knihy z Vokolkovy tiskárny, na nichž Bohuslav Reynek spolupracoval, rukopis Reynkova překladu, výběr z básní či pohledy a dopisy Vlastimila Vokolka. Prostředí Petrkova připomenou také fotografie pardubického fotografa Štěpána Bartoše.

Chrudim – Zastávka na Podhůře, která z pohledu památkové péče dokumentuje slavnou éru československé architektury druhé čtvrtiny 20. století, je podle vyjádření památkářů z územního odborného pracoviště v Pardubicích zatím v relativně dobrém technickém stavu. Co se ale neudržuje, to pomalu chátrá. Máte dobové fotografie zastávky? Pomůžete tím památku zachránit!

[[img:chrn_fullwidth:17323:Záběr dokumentující stav zastávky v roce 2011.  Zdroj: Google Mapy]] 

Zastávka sama o sobě bohužel, ač nepochopitelně, není kulturní památkou, leží ale v památkové zóně Slatiňansko-Slavicko, která je od 1. července 1996 pod plošnou památkovou ochranou. Podle stanoviska z Národního památkového ústavu je na vině vlastník: „Územní odborné pracoviště v Pardubicích nemá žádnou informaci, že by vlastník požádal Ministerstvo kultury ČR o prohlášení zastávky Chrudim-Podhůra za nemovitou kulturní památku.“

Unikátnost této drobné stavby potvrdilo i Metodické centrum moderní architektury v Brně

Jedna z posledních zachovaných zastávek v celém Pardubickém kraji postavených ve stylu funkcionalismu tak pomalu a jistě chátrá. Zadní zděná stěna zastávky je zajímavě zaoblená a v kombinaci s kamennou podlahou, ocelovými sloupy a tenkou betonovou stropní deskou vytváří ojedinělý příklad funkcionalistické zastávky zachovalé do dnešních dnů. Přesto se o ní nikdo nezajímá. Pro památkáře je zajímavá i charakteristickou převislou odrůdou břízy bělokoré dotvářející její prostředí, a jak uvedla Šárka Poskočilová: „Unikátnost této drobné stavby potvrdilo i Metodické centrum moderní architektury v Brně, které se specializuje na moderní architekturu 20. století.“ 

[[img:chrn_fullwidth:17324:Záběr dokumentující stav zastávky v roce 2019.  Zdroj: Google Mapy]]

Jak se měnil vzhled této zastávky za posledních deset let si můžete sami ověřit z pohodlí a tepla domova na zde vložené pohyblivé mapě na konci článku. Mluvčí odborného pracoviště v Pardubicích Šárka Poskočilová k otázce obnovy uvedla: „Oprava či úprava musí být provedena se souhlasem orgánu státní památkové péče. V této souvislosti doplňujeme, že naše pracoviště neeviduje k dnešnímu dni žádnou žádost od orgánu státní památkové péče o vyjádření ohledně opravy či úpravy výše uvedené zastávky.“

Výzva pro naše čtenáře

Máte tušení, kdo by mohl být autorem zastávky nebo znáte jiné historické souvislosti? Ozvěte se nám! Památkáři oslovují naše čtenáře s prosbou: „Jakákoli pohlednice či fotografie této stavby, případně jiné obdobné stavby, je pro památkáře cenným zdrojem informací, proto bychom ocenili, pokud nás o výše uvedeném budou čtenáři Chrudimských novin informovat," uvedla Šárka Poskočilová. Informace o zastávce, včetně dobových fotografií, můžete zasílat také přímo na email Šárce Poskočilové. Máme informace, že jeden čtenář už první dobovou fotografii zastávky poskytl! Budeme rádi, když se nám také ozvete.

Veselý Kopec – Muzeum v přírodě Vysočina sice zůstává vzhledem k situaci stále zavřené, ale tradiční masopustní obchůzku v podání vesnické skupiny z Vortové u Hlinska můžete alespoň prožít online. Ochůzky a masky jsou zapsané do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Z Veselého Kopce se akce přesune na instagramový a faceboookový profil Muzea v přírodě Vysočina, který naleznete na webových stránkách až do 16. února.

Pomocí kreseb, fotografií a krátkých textů jsou zde představeny jednotlivé masky typické pro masopustní obchůzku ve Vortové, a to proto, že obyvatelé právě této vesnice měli letos masopustní obchůzku na Veselém Kopci předvádět.

https://www.nmvp.cz/vysocina/kulturni-program/masopust-s-muzeem-v-prirode-vysocina-na-facebooku

Chrudim – Severovýchodním směrem podél řeky Chrudimky se můžeme vydat na kratší výlet do přírodní rezervace Habrov, která se mění v každém ročním období a přináší nejeden nový pohled na toto prastaré území.

Nedaleká přírodní rezervace Habrov, kde se louky střídají s habrovými či dubovými lesy, nabízí v blízkosti Chrudimě i taková sportovní vyžití, která jsou odkázaná na sněhovou pokrývku. Takže můžeme říci, že nabízí velmi vzácné okamžiky naší čím dál teplejší zimy. Přírodní modelace zatím neporušeného terénu nabídne místa nejen k sáňkování, ale poskytne poměrně vydařený prostor na běžkování.

Vyvýšená místa zaručují pohled až ke Kunětické hoře a k Železným horám. Již v neolitické době se zde výhodně usídlili naši předkové, protože ideální výhled do krajiny zabraňoval nepřátelům, aby se nepozorovaně přiblížili.

Otisky zvířecích stop dokazují přítomnost zajíců, bažantů, drobných hlodavců, zahlédnout můžete  i stádo srnčího klidně se popásajícího na zemědělských plochách. Na široko nesoucí se hluk z nedalekého obchvatu si už asi zvířata zvykla.

Chrudim – Na webových stránkách Regionálního muzea v Chrudimi najdete výstavu VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD A CHRUDIM. Výstava, na které se nachází informační panely a doprovodné ilustrace, je ke zhlédnutí pouze on-line.

Viktorin Kornel ze Všehrd byl významnou osobností humanistické společnosti přelomu 15. a 16. století. Ač byl chrudimským rodákem, většinu svého života prožil v Praze. Stal se profesorem na zdejší univerzitě a později dokonce děkanem artistické fakulty. Působil jako úředník u zemských desk. Jeho nejznámějším dílem je spis O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery, který je dnes součástí středoškolského přehledu literatury.

Viktorin se narodil okolo roku 1460 do rodiny majetného chrudimského řezníka Januška a jeho manželky Barbory. Dětství prožil v rodném městě, kde absolvoval prvotní vzdělání na věhlasné chrudimské škole.

Výstava je  ke shlédnutí pouze on-line. Zde najdete výstavní panely a doprovodné ilustrace.

Pardubický kraj – Národní památkový ústav včera informoval o seznamu nových kulturních památek v našem kraji. Jak již Chrudimské noviny informovaly, v chrudimském okrese byly za nové památky prohlášeny hrobka v Hrochově Týnci a venkovská usedlost v Mravíně. Přinášíme seznam dalších nově chráněných objektů.

Po Chrudimi blízkých a již památkově chráněných usedlostí v Orli a Řestokách se památkáři rozhodli prohlásit za památkově chráněnou také venkovskou usedlost v Jenišovicích-Mravíně a nově i další objekty.

Jako doklad religiozity tehdejší německé společnosti se nově chráněnými staly i vzdálenější památky Pardubického kraje: v Červené Vodě sousoší svatého Jana Nepomuckého a sousoší Nejsvětější Trojice.

[[gal:17180]] Foto: NPÚ, ÚOP v Pardubicích

Jak uvedla Šárka Poskočilová z odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích: „Svým umístěním, velikostí a provedením je významným hmotným dokladem o zaniklém židovském osídlení v Litomyšli a okolí také nově chráněný areál židovského hřbitova v Lánech.“

V okolí je takových chráněných židovských památek více: chráněné židovské hřbitovy už jsou například v Hroubovicích, Zájezdci, ale i v Chrudimi, Pardubicích, Heřmanově Městci nebo v Dřevíkově a v Hoješíně.

Dále byly nově prohlášeny za kulturní památku i sochy ze zámku Zdechovice v okrese Pardubice: alegorie Léta a alegorie Zimy pravděpodobně z 30. let 18. století z autorského okruhu Matyáše Bernarda Brauna.

Chrudimsko – V chrudimském okrese byly nově prohlášeny za kulturní památku dva objekty: venkovská usedlost v Mravíně a hrobka Lilienwaldů a Šlechtů z Hrochova Týnce. Jakou spojitost má tento urozený rod se zdejší ženou ušlechtilých činů?

Latinský nápis vytesaný ve vlysu na průčelí hrobky dodnes promlouvá ke kolemjdoucím: CINEBIBUS PRAENOBILIS FAMILIAE DOMINI GEORGI PROKOP, EOV. ITIS DE LILIENWALD / ET PRAENOBILIS FAMILIAE D. SCHLECHTA DE HROCHOV. (Popelům vysoce urozené rodiny pana Jiřího Prokopa, rytíře z Lilienwaldu, a vysoce urozené rodiny p. Šlechty z Hrochova)

[[gal:17163]]

Mimo areál dlouho neobývané venkovské usedlosti s obytným domem, chlévy a stodolou v obci Mravín, která je částí Jenišovic, se další novou kulturní památkou, tentokrát v Hrochově Týnci, stala právě hrobka rodu Lilienwaldů a později Šlechtů z Hrochova.

Kolemjdoucí okouzluje svojí podobou antického chrámku. Je součástí areálu kostela svatého Martina. Pochází z let 1830–1831 a Šlechtové, její noví majitelé, ji v roce 1845 nechali přestavět. Později sloužila hrobka jako márnice a občas ji ještě využívají jako kapli Božího hrobu.

[[gal:17169]]

Pochází Diana Šlechtová z urozeného rodu?

Diana Šlechtová pracovala 18 let u městské policie v Pardubicích a naposledy i čtyři roky u městské policie v Hrochově Týnci. Místním lidem i v širokém okolí  je za svoje záslužné činy známá. Navíc na svém statku Heaven Ranch u Luže, kde chová i koně, zachránila a poskytla azyl už hodně psům z blízkého i vzdáleného okolí. Zeptala jsem se proto, zda je možné, aby hrobka patřila jejím vzdáleným příbuzným, což Diana Šlechtová s překvapením nemohla potvrdit ani vyloučit.

Je to skutečnost více než pravděpodobná. Urození lidé totiž mívají podnikatelského ducha a prapradědeček Diany Šlechtové byl šafářem, který se přestěhoval z Přestavlk do České Třebové a tam si založil továrnu na pneumatiky, kterou mu posléze sebrali komunisté.

Dianina otce, Miroslava Šlechtu (92), komunisté zavřeli jako politického vězně, maminka Hana Šlechtová (81) založila Středisko křesťanské pomoci v Pardubicích a stala se jeho ředitelkou a první předsedkyní SKP centra: „Rodiče jsou velmi silné osobnosti, byli jsme vychováni k čestnosti. Mám dva bratry, Vítek je uznáváným lékařem a Marek, vystudovaný stavební inženýr, je hudebníkem a básníkem. Táta nám vždy říkal, ať se chováme jako šlechtici," uzavírá Diana Šlechtová s tajuplným úsměvem.

Pardubice – Východočeská galerie v Pardubicích připravuje výstavu o tvorbě a životě básníka, grafika a překladatele z francouzštiny a němčiny Bohuslava Reynka (1892–1971). Pod názvem Ruka v rouně by se měla konat od 3. února do 30. května.

Ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích se nachází soubor 113 grafických listů z let 1950 až 1971. Bohuslav Reynek se věnoval zpočátku kresbě tužkou, později pracoval na suché jehle a leptu. Grafické listy často kombinoval s monotypem.

Galerie  Art Chrudim:Husy na rybníce, 1949

Na připravované výstavě najdete také tiskoviny k pardubickým minulým výstavám, které se uskutečnily  v letech 1929 a 1987, knihy z Vokolkovy tiskárny, na nichž Bohuslav Reynek spolupracoval, rukopis Reynkova překladu a dopisy Vlastimila Vokolka.

Tvorba a život Bohuslava Reynka jsou spjaty především s Petrkovem u Havlíčkova Brodu. Prostředí Petrkova připomenou snímky pardubického fotografa Štěpána Bartoše.

Nasavrky – Sníh vždy uvede krajinu do klidu a poetické krásy, nenechte si proto ujít výlet zasněženými trasami našeho okolí. Poznávání historie keltského osídlení nabízí stezka k rozhledně Boika.

Ve městě sněhová nadílka už vytvořila kaluže a blátivé cesty, a proto za sněhem musíme vyrazit trochu výš, z Chrudimě směrem k Nasavrkům. Cílem naší cesty bude přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi.  Tady se můžete pokochat výhledem na Chrudim, Luži, Pardubice, dokonce i Hradec Králové.

Dřevěná rozhledna je 14,5 m vysoká. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů, na kterou lze vystoupat po 32 schodech. Rozhledna byla zpřístupněna v roce 2006. 

Pokud se chcete projít značenou naučnou stezkou s informačními tabulemi, musíte začít od zámku Nasavrky  a projít přírodní rezervací Krkanka, okolo vodopádu do obce Hradiště. V Českých Lhoticích jste možná nedávno kupovali vánoční stromeček, a tak vám může být místo povědomé, určitě jste zde nedalekou rozhednu zaznamenali. Trasu si samozřejmě můžete vytvořit sami a rychle využít zasněžené krajiny třeba k běžkování.