Třemošnice - Zdejší městská rada se rozhodla uvolnit z městské pokladny 220 tisíc korun na pořízení nového osvětlení v Internátní ulici a opravu rozvodů ve Sportovní ulici. Potvrdil to třemošnický starosta Stanislav Peca.

Podle jeho sdělení přijdou v Internátní ulici postavit v délce necelých dvou set metrů čtyři nová osvětlení, která tak doplní stávající jedno. Ulice totiž vede k místní škole a sportovnímu areálu a byla až doposud jen velmi málo osvětlena.

V druhém případě dojde k výměně poškozeného kabelu veřejného osvětlení a přibude zde rovněž jedno nové světlo tak, aby všechny lampy zůstaly stejné. Jak starosta Peca dodává, práce na novém osvětlení skončí v červnu.

Pardubice - Odbor hlavního architekta pořádá ve středu 10. dubna od 17 hodin veřejnou prezentaci studie revitalizace nábřeží řeky Chrudimky. Cílem workshopu pořádaného v Divadle 29 je upřesnit zadání projektové práce projektu, kterému se pracovně říká Náhrdelník Chrudimky.

„Základním předpokladem úspěšné revitalizace nábřeží řeky Chrudimky je propojení parků na Chrudimce s cílem navrátit sem veřejný život a vtáhnout řeku do organismu města,“ říká Karolína Koupalová z odboru hlavního architekta města.  

Cílem projektu je dále revitalizovat nábřeží Chrudimky od soutoku s Labem po park Vinice a vytvořit tak reprezentativní městské nábřeží přírodního charakteru, plně respektující přírodní limity území. „Nábřeží bude využíváno pro variabilní aktivity - drobné kulturní akce spojené s vodou, přírodní galerie, sport  - běžecké, turistické, in-line okruhy, cyklostezky, vodní a zimní sporty, odpočinek a rekreaci,“ dodává Koupalová.

Pardubice - Místní referendum o členění Pardubic se uskuteční 13. června. Obyvatelé města v něm budou rozhodovat o tom, zda mají být Pardubice dál rozděleny na osm městských obvodů, nebo mají politici hledat úspornější model správního uspořádání.

„Je třeba si uvědomit, že i když k referendu přijde dostatečný počet lidí, tedy minimálně 35 procent voličů, a ať se občané vysloví jakkoli, zodpovědnost z nás zastupitelů nikdo nesejme,“ upozorňuje primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice) zastupitele města, kteří o vyhlášení referenda ve čtvrtek 4. března rozhodovali.

Většinou 28 hlasů zastupitelé schválili jak vyhlášení referenda a jeho termín, tak otázku, na níž budou obyvatelé Pardubic v červnu odpovídat. Její formulaci „Souhlasíte s členěním statutárního města Pardubice na městské obvody?“ konzultovalo město s ministerstvem vnitra.

„Preferovala jsem konkrétnější formulaci, ale pro tu jsme v politickém spektru nenašli dostatečnou podporu,“ konstatuje primátorka. Pardubice jsou v současné době rozděleny na osm městských obvodů. O vhodnosti a nákladnosti tohoto uspořádání diskutují politici už několik let, shodu však zatím nenašli. Proto se rozhodli uspořádat referendum a dát tak občanům možnost zapojit se do rozhodování přímo.

„Referendum považuji za nejdemokratičtější způsob rozhodování. Není to ale tak, že jeho vyhlášením přehodíme zodpovědnost na voliče. Chceme, aby nám dali signál, jaké město si přejí a na nás politicích bude jejich zadání ke spokojenosti většiny naplnit,“ říká primátorka Fraňková.

Ještě v dubnu vznikne pracovní skupina, v níž budou mít zastoupení všechny politické subjekty zasedající v zastupitelstvu. Jejím úkolem bude rozpracovat možné varianty budoucího uspořádání města a následně také vyhodnotit výsledky místního referenda.

Pardubice - Město bude v letos dotovat provoz letního kina částkou 600 tisíc korun. Pro další sezóny vypíše ale koncesní řízení, z něhož by měl vzejít provozovatel letního kina pro příští sezony.

„Poptávkové řízení, kterým jsme chtěli kvantifikovat cenu za provoz letního kina po dobu prázdninových měsíců, jako orgán veřejné správy vyhlásit nemůžeme. Můžeme vybírat ze tří variant veřejné soutěže. Ať bychom zvolili grantové řízení, koncesní řízení nebo formu zadání zakázky malého rozsahu, k závěru bychom se nedostali dříve, než koncem května,“ říká náměstek primátorky František Brendl (Sdružení Pardubáci).

„Tím bychom ohrozili letošní sezonu, žádný provozovatel by zřejmě nebyl schopen do července zajistit promítání,“ dodává. Proto zastupitelé rozhodli, že v letošním roce vyhoví žádosti společnosti Cinema Time a provoz letního kina podpoří 600 tisíci korunami. 

„Co nejdříve vypíšeme koncesní řízení, z něhož by měl vzejít provozovatel letního kina na další sezony,“ tvrdí Brendl. „Vítěz tak bude mít dostatek času dobře se připravit na novou sezonu,“ dodává vzápětí. Letní kino začalo v pardubických Tyršových sadech promítat v roce 2006. Každodenní prázdninovou filmovou produkci město přitom dotovalo 100 tisíci korunami. O dva roky později byla dotace akce, která se stala fenoménem pardubického léta, zvýšena na 200 tisíc.

V loňském roce, kdy se kino kvůli plánované revitalizaci Tyršových sadů stěhovalo ke skateparku za lihovar, dostal provozovatel dotaci 600 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se o pořadatelství letního kina nikdy nesoutěžilo, rozhodlo se město pro veřejnou soutěž s tím, že vítěz by mohl získat smlouvu na provoz letního kina na několik let dopředu.

Pardubice - Revitalizace parku pod pardubickým zámkem dostala zelenou. Regionální rada Severovýchod dnes totiž schválila dotaci pro Tyršovy sady a zároveň upravila harmonogram čerpání evropských dotací  z regionálního operačního programu.

Město tak může čerpat prostředky na IPRM Přitažlivé město bez krácení až do konce příštího roku. „Pro město je to samozřejmě dobrá zpráva. Na podzim má začít rekonstrukce Tyršových sadů a třídy Míru, na něž budeme dotace čerpat. Obě tato území po rekonstrukci již dlouhá léta volají. Teď se dočkáme toho, že během zhruba jednoho roku centrum Pardubic díky evropským dotacím zkrásní,“ říká primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

„Jsem přesvědčena, že s tímto posunem zvládneme realizovat všechny projekty, na něž chceme peníze čerpat,“ dodává Fraňková. V rámci IPRM střed města v Pardubicích již vyrostla sportovní hala Dašická, integrační centrum České abilympijské asociace Kosatec, Skautské centrum na Vinici (náklady asi 40 milionů korun) a zmodernizována byla také část areálu Sokolovny. Z celkových dotací, které mají být zhruba 390 milionů korun, Pardubice zatím využily zhruba 140 milionů.

V současné době město finišuje s přípravou rozsáhlé rekonstrukce hlavní pardubické třídy, která přijde na více než 210 milionů korun, již vypsalo výběrové řízení na revitalizaci Tyršových sadů za zhruba 90 milionů korun. Finanční podpory z evropských fondů by se mohla dočkat také budova Sokolovny, která by po rekonstrukci měla sloužit i pro některé společenské akce města.

Pardubice - Pacienti s nemocemi plicní tkáně už nemusí dojíždět za léčbou do Hradce Králové, ale mají nyní k dispozici Sdružené centrum pro diagnostiku a léčbu těchto nemocí, které vzniklo v Pardubicích právě ve spolupráci s královéhradeckou Fakultní nemocnicí.

Podle primáře plicního oddělení pardubické nemocnice Vladimíra Molnára tak budou moci nově pacienti zůstat pod dohledem jednoho lékaře. „Pokud nemocní potřebovali nějakou speciální léčebnou metodu, tak jsme je dříve museli posílat v jednotlivých případech do Hradce Králové nebo do Prahy. Tentokrát ale zůstanou v naší péči trvale s tím, že většina metod je pro nás už dostupných,“ říká Molnár. 

Jak ale dodává, existují však stále ještě metody, které umějí pouze v Hradci Králové. „Takové případy s hradeckými odborníky konzultujeme,“ uzavírá primář plicního oddělení.

Skuteč - Ve městě byla po letitém úsilí zdejší radnice otevřena nová výjezdová základna zdravotnické záchranné služby, která byla zafinancována Pardubickým krajem, městem Skuteč a okolními obcemi.

Podle ředitele krajské záchranky Pavla Svobody bude ale zatím sloužit jen provizorně a její provoz bude časově omezen. Je to dáno jejími finančními možnostmi. Jak Svoboda dodává, ve Skutči bude prozatím fungovat dvoučlenná posádka, kterou tvoří řidič se záchranářem, a to pouze v denním režimu. Lékař k dispozici není.

Podle Svobody je prý uvedené pokrytí pro Skuteč a blízké okolí dostačující a zdůvodňuje to blízkostí lékařských stanovišť v Hlinsku a Chrudimi, odkud je to do Skutče necelých dvacet kilometrů. Držet zde lékaře by podle ředitele záchranky bylo v dané chvíli neekonomické. I tak se prý nevzdává myšlenky na non stop režim ve Skutči, pokud se mu na to podaří zajistit peníze.

Praha/Slatiňany - Populární zpěvačka Helena Vondráčková čelí exekuci na téměř celý svůj nemovitý majetek kvůli údajnému dluhu vůči módní návrhářce Daně Dobřichovské. Mezi nemovitostmi, na něž byla uvalena exekuce, je i parcela v rodných Slatiňanech.

Vyplývá to ze záznamu o exekuci a z katastru nemovitostí, v němž jsou zaznamenány exekuční příkazy k prodeji majetku Heleny Vondráčkové. Ty se vedle slatiňanských parcel vztahují především na vilu zpěvačky v Řitce u Prahy, dále na nedaleké pozemky v Líšnici a zahrady v Přísece u Světlé nad Sázavou.

Helena Vondráčková, které Slatiňany udělily čestné občanství, má mít u módní návrhářky Dany Dobřichovské údajný dluh ve výši 400 tisíc korun, a právě kvůli této pohledávce jí byly obstaveny milionové majetky. Sama zpěvačka však dluh neuznává a platit se ho prý nechystá.

Podle vyjádření, které poskytla TV Barrandov, je prý uvedená částka naprosto neoprávněná a neodůvodněná. Proti exekuci i Dobřichovské podnikla proto údajně už patřičné právní kroky, aby svůj majetek ochránila.

Slatiňany - Zdejší městská rada rozdělovala při svém posledním zasedání granty organizacím, jejichž činnost úzce souvisí s chodem města. Z celkové částky 335 tisíc korun pro sebe dokázal nejvíce ukrojit Spartak Slatiňany.

Ten dostane od slatiňanské radnice na svoji činnost v letošním roce částku 49 tisíc Kč, jen o čtyři tisíce méně pak obdrží Sokol Slatiňany a 25 tisíc korun získá Junák Slatiňany. Mezi dalšími, kteří získali od města finanční podporu, jsou organizace Robi - 21 000 Kč, dále SDH Slatiňany 13 000 korun, SDH Trpišov 3000 Kč, Český rybářský svaz 15 tisíc Kč, Myslivecká společnost Slatiňany 5000 korun, Myslivecká společnost Kochánovice rovněž pět tisíc, Český svaz chovatelů 8000 Kč, či Římskokatolická farnost také osm tisíc korun.

Z významnějších částek lze ještě zmínit příspěvky pro Svaz diabetiků ČR - 17 tisíc Kč, spolek Formani Slatiňany 40 tisíc korun, Státní zámek Slatiňany 10 tisíc Kč, Petr Šotta z místní "zušky" dostane 9000 Kč, místní včelařský kroužek sedm tisíc nebo nadějný šachista Jakub Půlpán tři tisíce korun. Přesný soupis obdarovaných najdete na webových stránkách města www.slatinany.cz.

Pardubice - Zahájení rekonstrukce pardubické dominanty je naplánováno těsně po Velikonocích. Od 2. dubna do 30. června tak bude Zelená brána pro návštěvníky uzavřena, podchod pod ní však přístupný bude. Opravu město zahájí i přes to, že na ní nedostalo dotace od státu.

Z rozpočtu na ni vyčlenilo 2,5 milionu korun. Kompletní rekonstrukce je rozdělena do tří fází, kvůli absenci státních dotací mají Pardubice peníze pouze na první dvě etapy.

Stát finančně nepomohl
„Doufali jsme, že nám stát se záchranou památky pomůže. Neuspěli jsme, nicméně jsme si vědomi toho, že brána opravy nutně potřebuje. Z městského rozpočtu proto zafinancujeme alespoň první dvě etapy, tedy odvodnění a statické zajištění objektu. Třetí a nejnákladnější etapa, během které má být sanováno historické zdivo věže, musí počkat,“ říká primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

V první etapě oprav bude brána odvodněna a položena nová dlažba. Následovat bude zajištění statiky Zelené brány, jejíž jižní zeď byla před lety poškozena bleskem. Železné pásy, které prasklou zeď stahují, však již praskají. Pokud by město alespoň k těmto prvním dvěma etapám oprav nepřistoupilo, dominanta Pardubic by mohla být nevratně poškozena. Cena rekonstrukce prvních dvou etap byla vysoutěžena na 2,5 milionu. Poslední etapa - revitalizace pláště Zelené brány, je odhadována na osm až deset milionů korun.

Vstup do městské památkové rezervace
Zelená brána je dominantou Pardubic a vstupem do městské památkové rezervace. Z její 59 metrů vysoké věže lze přehlédnout nejen okolí Pardubic, ale při jasném počasí jsou z ní vidět Krkonoše i Orlické hory. Brána v tomto místě stála již ve 14. století, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a nechali opevnit město.

Dnešní podobu dostala při rozsáhlé renesanční přestavbě města, kterou po požáru v roce 1538 provedl Jan z Pernštejna. Památka vlastně sestává ze dvou staveb - renesančního předbraní a samotné brány.