Pardubice - Jednotky zdejší městské policie se podílely na likvidaci bývalé kuželkárny v lokalitě na Vinici. Budova, která byla již z velké části rozbořená, ohrožovala okolí, a proto musela být z preventivních důvodů strhnuta. Podobný osud potkal i přístavek bývalých jatek v Tyršových sadech.

Budova kuželkárny v areálu Staré vojenské plovárny byla už dlouhou dobu v havarijním stavu. „Objekt se už rozpadl na několik částí a nezřítil se jen díky tomu, že některé části byly opřené o přilehlé stromy. Vzhledem k tomu, že se tam často zdržovali bezdomovci, hrozilo velmi reálně nebezpečí ohrožení lidských životů,“ říká náměstek primátorky Michal Koláček (Sdružení pro Pardubice). „Kdyby se budova zřítila nebo tam vypuknul požár, mohlo dojít k tragédii. Proto jsme se rozhodli nechat ji strhnout,“ dodává Koláček.

Životu nebezpečný se koncem dubna stal také přístavek bývalých jatek v Tyršových sadech. „Byl už dlouhou dobu ve velmi špatném stavu. Letošní zima objektu také zrovna neprospěla a minulý měsíc se navíc propadla střecha,“ přibližuje zdejší situaci náměstek primátorky. „Stavební úřad nám nařídil do konce května stavbu odstranit. Požádali jsme proto o spolupráci hlučínské hasiče, kteří do minulého týdne asistovali u výkopových prací u Parama. Ti při zásahu využili svou těžkou techniku a v souladu se stavebním povolením provedli demolici přístavku,“ uzavírá Koláček.

Pardubice - Dopravu ve městě v současnosti komplikují práce na dvou významných komunikacích, na nadjezdu u Parama a výpadovce na Lázně Bohdaneč. V pondělí řidiče zaskočily dopravní změny na nadjezdu u Parama, kde se začaly tvořily dlouhé kolony aut.

Přesto, že nejde o silnici města, ale státní, snaží se magistrát přesvědčit silničáře, aby práce co nejvíce urychlili. „Bohužel je k tomu nemůžeme přinutit. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic, z hlediska státní správy spadá celá akce pod Pardubický kraj. My v podstatě nemáme žádnou možnost, jak na ně působit,“ říká vedoucí odboru dopravy pardubického magistrátu Vladimír Bakajsa, kterého dnes kontaktovaly desítky rozzlobených řidičů.

Oprava nadjezdu u Parama je oproti původnímu harmonogramu opožděna. Dnes byl s měsíčním zpožděním otevřen obousměrně nájezd na nadjezd od nádraží. Zároveň byla kvůli pokračujícím opravám svedena doprava ve směru od Svítkova do jednoho jízdního pruhu. Znamená to, že auta pokračující rovně do ulice Teplého, i ta, která odbočují doleva na centrum nebo Hradec Králové, stojí u semaforu v jediné frontě.

„Řidiči si stěžují na dlouhé čekání, silničáři slíbili nápravu do středy. My trváme na úpravě dopravního režimu okamžitě, ale že se to stane, slíbit nemohu, na to opravdu nemáme vliv,“ uzavírá Bakajsa.

Pardubice - Připravovaná rekonstrukce zdejší sokolovny se opět přiblížila ke své realizaci. Městští zastupitelé totiž zařadili tento projekt do Integrovaného plánu rozvoje města. „Rekonstrukce sokolovny patří v tuto chvíli mezi naše priority, stejně jako třeba revitalizace Tyršových sadů či rekonstrukce třídy Míru,“ říká pardubická primátorka Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Zastupitelé zároveň schválili v této souvislosti místním Sokolům poskytnutí půjčky ve výši dva a půl milionu korun, které půjdou na přípravu další fáze projektové dokumentace, dále pak dotaci 15 milionů Kč na povinnou spoluúčast Sokola v projektu k Evropské unii, a dalších 15 milionů korun, tentokrát ve formě půjčky, na předfinancování samotného projektu.

„V současnosti máme už kompletně zpracovanou a předanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Samotné povolení chceme přitom získat na začátku července a během prázdnin potom podat zpracovanou žádost k Regionální radě soudržnosti Severovýchod. Mezitím bude již dokončené výběrové řízení na generálního dodavatele. Pokud vše půjde i nadále hladce, předpokládáme, že na začátku října začneme stavět. Vše by pak mělo být dokončené v červnu příštího roku,“ popisuje veškerou proceduru tajemnice Jednoty Sokol Pardubice Pavla Avramová.

Rekonstrukce bude podle ní prý „totální“. Budova se dočká nové střechy, sanovány budou i veškeré nosné zdi. V budově vznikne nové sociální zařízení, dále šatny, přijde sem nová elektroinstalace, sportovní povrchy i nová sportoviště. Celková cena rekonstrukce by neměla přesáhnout 85 milionů korun, přičemž 85 procenty se bude na rekonstrukci podílet Evropská unie.

Pardubice - Loni v květnu byla za podpory magistrátu a velké řady sponzorů otevřena v prostorách renesančního domu na Pernštýnském náměstí č.p. 49 Kavárna Apatyka, kde s obsluhou pomáhají mentálně postižení klienti z Denního stacionáře Slunečnice. Nyní po roce se ukazuje, že si kavárna dokázala nalézt za tu dobu řadu pravidelných hostů. 

"Naše očekávání byla naplněna. Za největší úspěch považujeme mínění našich klientů, že jejich životy dostaly nový náboj, smysl a prožívají radost z vlastních úspěchů číšnické profese. O tom, že jim práce v kavárně výrazně zvýšila sebevědomí a přináší radost, se dozvídáme také od našich hostů a dalších spolupracovníků. Je samozřejmě moc dobře, že se poslání kavárny naplnilo a ta dělá čest nejen Sociálním službám města Pardubic, ale i celému městu," konstatuje náměstek primátorky Jindřich Tauber (ČSSD).

Za uplynulý rok se kavárně mimo jiné podařilo stabilizovat sortiment a rozšířit nabídku o další delikatesy z pardubického regionu. "Kavárna však neslouží jen k běžnému provozu. V salónku se konají odborná školení, ale i společenské a kulturní akce. Kromě toho jsou prostory místem, ve kterých se mohou prezentovat i ti, kteří mají k sociální oblasti blízko, ať již organizace či lidé s postižením. Kavárna slouží také jako místo pro pracovní schůzky či jednání vedení města či sociálních služeb, salonek je využíván i pro pracovní schůzky partnerů pardubického magistrátu," pokračuje vedoucí denního stacionáře Slunečnice Eva Holečková. 

A co nového Apatyka chystá? V nejbližších dnech otevře letní posezení „ve dvoře“, kde vyjde vstříc i těm, pro něž byly schody do prvního poschodí překážkou. Dále kavárna připravuje pravidelné cykly „Povídání s osobností u vína“, kde by chtěla představit veřejnosti zajímavé a významné osobnosti Pardubicka.

"Už teď vás můžeme srdečně pozvat na setkání s architektem Miroslavem Řepou, které se bude konat ve středu 29. května od 18 hodin. V prostorách salonku je pak nově nainstalována výstava historických lékárenských pomůcek a dokumentů, které zapůjčil první náměstek primátorky Jindřich Tauber," uzavírá Eva Holečková.

Kavárna Apatyka na Pernštýnském náměstí v Pardubicích je otevřena vždy od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin. Její personál se bude těšit na vaši návštěvu.

Pardubice - Město na základě upozornění jednoho z občanů města, který varoval před sedmnácti nebezpečnými stromy v Tyršových sadech a žádal neprodlené pokácení jednoho z nich, nechaly tyto dřeviny posoudit Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK). Dendrolog vyhodnotil ale stromy jako stabilní.

K jejich kácení je nutné vydání povolení formou rozhodnutí. „Dendrologický posudek jasně říká, že ani jeden ze sedmnácti stromů, na které jsme byli upozorněni, není bezprostředním ohrožením pro návštěvníky Tyršových sadů,“ komentuje výsledek posudku náměstek primátorky František Brendl.

U většiny dřevin doporučil dendrolog v nejbližší době zásah či jejich likvidaci, protože jsou různými způsoby poškozeny. Bezprostřední nebezpečí však nehrozí. „AOPK nám doporučila řešit přednostně dva stromy z důvodu nevyhovující provozní bezpečnosti při olistění a při nestandardních povětrnostních podmínkách. Ani jeden z nich však není ten, který jsme podle žádosti občana měli neprodleně pokácet,“ dodává náměstek.

„Korunu tvoří pouze jedna kosterní větev. Objem koruny je malý, strom okolí neohrožuje,“ hodnotí dendrolog strom, jehož pokácení občan žádal. Posudek zkoumal sedmnáct ze zhruba stovky stromů, na které Pardubice žádají rozhodnutí o kácení. Všechny stromy jsou nějakým způsobem poškozené a postupem času hrozí, že by jejich stav mohl ohrozit bezpečnost návštěvníků Tyršových sadů. Celý posudek Pardubice předají správnímu orgánu, kterým je Městský úřad Přelouč, jako další podklad do správního řízení.

Pardubice - Oprava Zelené brány vstoupila do další fáze. Pracovníci stavební firmy už položili pod bránou novou kanalizaci a vyměnili dlažbu a v těchto dnech dokončují instalaci téměř padesát metrů vysokého lešení.

„První etapu máme úspěšně za sebou. Kromě nové kanalizace jsme v samotném průchodu vyměnili dlažbu. Místo dřevěných kostek, do kterých se dostávala dešťová voda, a v zimě namrzaly, jsme zde položili žulovou dlažbu,“ říká Alena Blažková z pardubického magistrátu.

Současně s výměnou kanalizace probíhal v těchto místech i archeologický průzkum. A nálezy splnily očekávání. „Ve výkopech jsme zachytili vrstvu, v níž se vyskytovaly keramické fragmenty z 16. století. Vrstva nesla stopy po propálení, což může souviset s požárem z první poloviny 16. století,“ vysvětluje František Kašpárek z Východočeského muzea.

Archeologové zde dále našli kamenné základy. Zda se jde o základy původní nebo té současné brány, se teprve uvidí na základě následného vyhodnocení, které bude probíhat do března příštího roku. Všechny nálezy budou poté zařazené do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích. 

V nejbližších dnech začnou také práce na druhé etapě rekonstrukce Zelené brány. Její hlavní součástí je statické zpevnění pláště. „Právě proto dostala Zelená brána lešení. Teď se budou doplňovat zpevňující táhla a dělat nové nerezové opásání, které se napne kolem věže,“ uvádí Blažková.

Ke zhoršení statiky došlo před lety po úderu bleskem do jižní části brány. Zelená brána bude mít po rekonstrukci také opravený ochoz, kde dojde k výměně poškozených dřevěných konstrukcí a betonových krakorců.  První dvě etapy by měly být dokončené na konci června, ovšem možná dojde k několikadennímu prodloužení stavebních prací.

„Na několik dnů jsme museli práce přerušit, protože přímo pod Zelenou bránou totiž probíhali běžci pardubického půlmaratonu a Pardubické devítky a musel se zde pro ně vystavět provizorní dřevěný mostek. Zdržení se ale snažíme dohnat,“ dodává Alena Blažková. 

Městu se na rekonstrukci své dominanty nepodařilo získat žádnou státní dotaci. Ze svého rozpočtu tak muselo uvolnit 2,5 milionu korun na financování prvních dvou etap. Na tu třetí zatím peníze nemá. „Třetí etapa je nejnákladnější a mělo by v jejím rámci dojít k sanaci historického zdiva věže,“ tvrdí primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Náklady na třetí etapu jsou přitom odhadovány mezi osmi až deseti miliony korun. Město se ještě před jejím začátkem bude muset rozhodnout, jestli Zelená brána dostane zpět omítku nebo dojde pouze ke konzervaci zdiva.

Pardubice - Komunikace na nábřeží Chrudimky, vedoucí podél Automatických mlýnů, se má podle návrhu prvního městského obvodu stát ulicí U Mlýnů. Jednala o tom rada města.

Dosud nepojmenovaný úsek má totiž po ukončení výroby v Automatických mlýnech a přestavbě tohoto objektu ambice stát se frekventovanou částí města. "Při hledání názvu pro novou ulici se vycházelo z historického odkazu na Automatické mlýny, neboť řada ulic takto zachovává historicky cenné, ale fyzicky neexistující stavby," zdůvodňuje přijetí nového názvu ulice tisková mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.

Pardubice - Pouze pro pětatřicet procent všech cest využívají Pardubáci osobní automobil. Ostatní cesty vykonají pěšky (25 %), prostřednictvím MHD (22 %) nebo na kole (19 %). V porovnání se sousední Německem, se stejně vysokým nebo vyšším podílem cyklodopravy může pochlubit jen několik měst, například Kiel, Münster nebo Brémy.

Excelentní chování Pardubáků potvrdil rozsáhlý průzkum dopravního chování, který byl realizován v rámci projektu Central MeetBike. „Pardubice mají také slušný podíl využívání MHD - ten bývá u srovnatelně velkých měst v Německu převážně nižší. Menší podíl cest autem než Pardubice má pouze Frankfurt nad Mohanem a Berlín,“ říká městský cyklokoordinátor Vojtěch Jirsa.

Průzkum byl v tomto rozsahu proveden loni v létě poprvé. Bohužel s něj nelze vyvodit, zda aut ve městě přibývá, či ubývá. Přitom je tento trend velice důležitý. Stačí totiž, aby několik cest, které jsou dnes vykonané pěšky, na kole nebo MHD, bylo nahrazeno jízdou autem a Pardubice by se mohly dostat do závažných dopravních problémů.

„Je třeba proto neusnout na vavřínech. Pardubice mají potenciál ještě výrazně snížit podíl automobilové dopravy. Lze se inspirovat nejen v cyklistických velmocích, Dánsku nebo Holandsku, ale třeba i ve Švýcarsku. Například Basilej, svou rozlohou srovnatelná s Pardubicemi, snížila podíl automobilové dopravy v posledním desetiletí o čtyři procenta,“ vysvětluje Jirsa. 

Odbor hlavního architekta proto v únoru představil při veřejné prezentaci VIZI 25. Základní myšlenkou dokumentu je dosáhnout do roku 2025 rovnoměrného zastoupení dopravy: pěší 25 %, MHD 25%, kolo 25%, automobil 25%.

„Takovýto scénář sice není příliš reálný, ale chceme upozornit na potřebu tvorby vize, potřebu vyřčení cílů, ke kterým by město prostřednictvím dopravního plánování mohlo směřovat,“ říká Štěpán Vacík z odboru hlavního architekta. V roce 2025 ještě město nebude mít postavené obchvaty. Jedinou možností ke zlepšení dopravních problémů je tedy změna dopravního chování.

„Hlavním cílem VIZE 25 je snížení podílu cest pomocí auta. 59% všech cest podnikají Pardubáci do tří kilometrů, ale v 19% případů je pro ně použit automobil. Krátké cesty se navíc z velké části odehrávají v centrální oblasti, kde jsou dopravní problémy nejzávažnější. Zahraniční příklady nám ukazují, že dopravní chování leze ovlivnit tím, jak je organizována doprava uvnitř města. Opatření lze směřovat směrem k preferenci MHD nebo zvýšením atraktivity cyklistické dopravy. V mnoha případech se jedná o levná opatření s okamžitým efektem,“ uzavírá Jirsa.

Pardubice - Projekt přestavby pardubického přednádraží je na mrtvém bodě. Radnice se totiž neshodla s ministerstvem dopravy na zaplacení výstavby lávky přes koleje k sídlišti Dukla a stále ještě nezískala povolení ke kácení několika stromů, které brání projektu. To znejistilo investory. 

Magistrát má totiž slíbenou dotaci ze Švýcarských fondů a právě jejich zástupci se vypravili do Pardubic zjišťovat, v jakém stadiu se projekt přednádraží nachází. "Dozvěděli se z médií, že jej provázejí problémy," vysvětluje důvod jejich nečekané návštěvy pardubická primátorka Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice).

Důvod k radosti nemá ani náměstek primátorky Michal Koláček (Sdružení pro Pardubice), který se vrátil s nepořízenou z ministerstva dopravy, kde se dozvěděl, že město nedostane na lávku původně přislíbené peníze. Důvodem je stanovisko Správy železniční dopravní cesty, která plánuje v Pardubicích rekonstrukci celého železničního uzlu. S lávkou se zde přitom nepočítá, nýbrž s podchodem. "Lávka by tedy byla v kolizí s tím, co zamýšlí ministerstvo dopravy," dodává primátorka.

O budoucnosti projektu, který měl přesunout autobusové nádraží k vlakovému a vytvořit zde jeden velký dopravní terminál, se tak bude muset začít jednat znovu. Ve hře je několik dalších variant. Podle náměstka Koláčka je ale zřejmé, že z původního záměru nejspíš sejde a bude se hledat rychlejší a především levnější řešení, které bude vyhovovat i Švýcarům. Tuto verzi, která počítá mimo jiné s podzemním parkovištěm u železničního nádraží, hodlá Koláček předložit zastupitelům k posouzení už v květnu.

Původní projekt počítal nejen s jedním dopravním terminálem pro železniční a autobusovou dopravu, ale také s novou silnicí za lihovarem, velkým parkovištěm namísto současného autobusového nádraží, a rovněž s klidovou zónou s fontánou, novou zelení a lavičkami. Podle některých představitelů radnice však tento koncept již zcela definitivně nevznikne. A pokud přeci jen ano, tak ve výrazně zredukované formě.

Luže - Město vydalo novou vyhlášku o veřejném pořádku, která například reguluje volné pobíhání psů v ulicích, rušení nočního klidu po 22. hodině či omezuje sekání trávy nebo dřeva během nedělního volna. Uvedl to lužský starosta Radek Zeman.

Podle Zemana šlo až doposud o běžné prohřešky, které nebyly ve městě postižitelné. Luži přitom sužovalo především noční hulákání opilců vracejících se z hospod domů. Zastupitelé se proto na jejich sankcích shodli poměrně rychle. Horší už to bylo v případě řezání dřeva nebo sekání trávy o víkendech.

Po dlouhé debatě, zda uzamknout travní sekáčky a cirkulárky vždy na celý víkend, dospěli nakonec místní zastupitelé ke kompromisu, a to omezit jejich používání pokaždé v neděli od šesti od rána do dvanácti hodin dopoledne.