Chrudim – Drzost místních komunistů nejspíše nezná mezí. Po obhajobě hrůzovlády Josifa Stalina, kterou se nerozpakoval na posledním jednání městského zastupitelstva pronést městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), chystají zdejší „rudí“ další překvapení. Na pondělí 25. března si pozvali „komunistickou mlátičku“, Zdeňka Ondráčka.

Zapálený komunista Ondráček smutně proslul jako člen policejního pohotovostního útvaru, který zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne. Pro časopis Mladý svět také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989. V současné době se realizuje jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

[[img:chrn_fullwidth:15740:]]

Do širšího povědomí veřejnosti se však bývalý člen VB dostal v souvislosti se svým působením v čele komise pro kontrolu GIBS. Po tlaku kolegů poslanců a velké části veřejnosti nakonec na funkci rezignoval.

Debata se Zdeňkem Ondráčkem se koná v sídle místních komunistů v ulici Na Valech – nad restaurací Festunk od čtyř hodin.

Chrudim – Noví lidé ve vedení města samozřejmě nemohou ponechat staré lidi v dozorčích radách městských firem a společností. Kdo by však očekával, že „vládnoucí“ strany současné radniční koalice disponují kádry, do jejichž řad politici bez zaváhání sáhnou a umístí je do dozorčí rady, byl by na omylu.

Pro Piráty je internet mořem, není proto divu, že část své politiky „realizují“ jeho prostřednictvím. V nedávné minulosti si však utrhli pořádnou ostudu, když přes sociální sítě ne právě šikovně hledali členy komisí rady města. Příspěvek později upravili a od té doby postupují o něco opatrněji.

[[img:chrn_fullwidth:15737:]]

Nyní se chrudimská buňka Pirátů rozhodla najít nové členy dozorčích rad technických služeb, městských lesů, městských sportovišť a vodovodů a kanalizací. „Možnost obsadit místa v dozorčích radách těchto společností je Pirátům v rámci koaličních dohod přislíbena. Pravděpodobnost volby vybraných kandidátů do funkce je tedy vysoká,“ uvádí pirátský místostarosta Pavel Štěpánek.

Pro zájemce o tyto mnohdy dobře placené funkce existuje samozřejmě celá řada omezení. Zájemce musí být třeba v „názorové shodě s programem Pirátů“.

Kompletní podmínky, které musí kandidát do funkce v městských společnostech splňovat, obsahuje text, umístěný zde.

Chrudim – Nestává se příliš často, aby se městští zastupitelé scházeli co měsíc. Začátek letošního roku je však výjimkou. Snad je vino několikrát posunuté druhé řádné jednání v únoru – starosta František Pilný (ANO 2011) přesuny vyšel vstříc svým koaličním partnerům. Faktem však zůstává, že místní politické špičky se sejdou již 25. března znovu.

Čím se tedy budou městští zastupitelé od čtyř hodin zabývat?

Půjde samozřejmě o dotace, a sice ty určené do oblasti kultury a první kolo rozdílení financí do sportu. Patřičné komise již žádosti subjektů přisátých na „cecík“ městského rozpočtu zpracovaly, politici je nyní buď „odmávnou“, nebo zastaví. Následují též dotace sportovním areálům na rozšíření oblíbeného wellness a sauny. Stranou nezůstane ani nekoneční seriál dotací městským lesů, které stále rekonstruují lesní cesty v lokalitě Pohled a Rtenín.

[[img:chrn_fullwidth:15654:]]

Objeví se však i osobnosti města Chrudim za rok 2018. Komise pro výchovu a vzdělávání již navrhla, aby tato prestižní cena byla udělena Oldřichu Chlebounovi, který se zasloužil o obnovu a rozvoj zdejší „zdrávky.

Na úplný závěr proběhne též určení členů osadních výborů a volba předsedů.

Chrudim – Senátor Jan Tecl (ODS), který v minulých dnech otevřel ve městě svou kancelář, odpověděl na několik otázek, jež mu redakce Chrudimských novin zaslala. Voliči by „svého“ politika v daleké Praze jistě měli znát. Dvakráte, když nejde o Chrudimáka.

Na místě prvním se Jan Tecl vypořádal s dotazem na tři největší problémy města Chrudim. „Obyvatelé Chrudimi uvádějí jako největší problém svého města dopravu. Konkrétně dokončení druhé etapy obchvatu, přeložku silnice za areálem bývalé Transporty a samozřejmě dopravu uvnitř města – parkování a další. V našich setkáváních zaznívají také například témata jako cyklostezka, nízká úroveň vánočních trhů, oprava hřbitova a tak dále. Většinou jde o takzvané stavební akce. To znamená, že lidé v Chrudimi mají své město rádi, dobře se jim zde žije, jen by jej chtěli mít ještě hezčí a pohodlnější. Je to logické – ke svému městu zkrátka přistupujeme stejně, jako ke svému bytu či domku,“ odpovídá senátor Tecl.

Druhý dotaz je logický – jak chce senátor k vyřešení těchto problémů přispět? „Problémy města, tak jak je lidé popisují, jsou typickým úkolem pro starostu, městskou radu a zastupitelstvo. Mohu pro své kolegy v rámci svých možností zpřístupnit jednání s konkrétními lidmi v Praze či na kraji tak, aby měli jednodušší cestu k financování a dalším nezbytným úkonům. Osobně ale nevidím senátora jako nějakého lobbistu za svůj obvod. Můj hlavní úkol je přece jiný: dbát na to, aby naše zákony neházely zbytečně městu, které chce vyřešit obchvat či parkování, klacky pod nohy,“ myslí si Jan Tecl.

Velká většina potenciálních voličů se domnívá, že samotný Senát Parlamentu České republiky je zbytečnou institucí – tomu odpovídá i mizerná volební účast ve volbách, v nichž se senátoři vybírají. Chce senátor Jan Tecl tento nelichotivý obraz změnit? „Jestliže někdo považuje Senát za zbytečnou instituci, mohou si za to do jisté míry senátoři sami. Jediné, co se pro změnu dá udělat, je být dobrým a užitečným senátorem. A dobrým senátorem je přeci ten, kdo dělá dobře svoji hlavní práci: tedy dává pozor na to, aby nám všem zákony neškodily, ale naopak prospívaly. Je tady v naší zemi takový rozšířený názor, že senátor má nějak pomáhat svému obvodu. Samozřejmě, že má. Ale jeho hlavní práce to není,“ píše Tecl.

„Před nedávnem vznikla v našem kraji z iniciativy rehabilitovaných vojáků úžasná výstava o událostech a činnosti armády v letech 1968, 1969 a 1989. Je to část velmi nedávné historie, o které se tolik nemluví – pro velké dějiny je to příliš malé téma, na školách se to neučí. Slovo dalo slovo a při troše úsilí se nám podařilo výstavu proměnit na putovní a v uplynulém roce s ní objet několik měst - mimo jiné Chrudim i Havlíčkův Brod, včetně středních škol. Teď aktuálně je umístěná v Parlamentu a bude se stěhovat na pražské arcibiskupství. Mluvím o tom proto, že jde, podle mého názoru, o příklad toho, co má senátor mimo jiné také dělat – podpořit lidi, co už něco dělají, aby to mohli dělat více a lépe. Rozhodně ale nemá senátor stavět obchvaty a parkoviště. To by se pletl pod nohy těm, kdo to umí líp.,“ uzavírá „chrudimský“ senátor Jan Tecl.

Chrudim – Někteří členové komisí rady města evidentně tápou, proč vlastně zasedají v těchto poradních orgánech zdejších politiků. Na svém premiérovém jednání totiž tento problém řešili členové kulturní komise. V tomto volebním období ji šéfuje zdejší dirigent, kapelník, učitel a muzikant Martin Profous.

Začátkem března jednala kulturní komise rady města, již tradičně, o rozdílení dotací. Vzhledem k nedostatku financí určených k rozdílení, musela zamítnout třeba plnou částku pro Divadelní spolek J. N. Štěpánka, který peníze požadoval na činnost. Rovněž 23 tisíc korun pro Melodii Chrudim neprošlo. Na poddimenzované dotace do oblasti kultury si prakticky celé své minulé funkční období stěžoval bývalý předseda komise, dnes řadový člen, Richard Herbst (ANO 2011).

Na závěr svého jednání přijali „komisaři“ hned několik usnesení. Třetím v pořadí byl návrh radě města, zvážit s dostatečným předstihem dramaturgii letošních oslav výročí 30 let od Sametové revoluce. Pod bodem čtyři se skrývá žádost komise, která rovněž směřuje k městským radním. Členově kulturní komise chtějí znát přesná kritéria pro výběr členů tohoto poradního orgánu rady, aby předešli nařčením z politicky motivované volby a tím i snížení své odborné kredibility.

Chrudim – S velkou slávou vyhlašovali zdejší Piráti změny v jednání a především složení komisí rady města. Všech 35 pirátských příznivců, nebo pouze členů strany, kteří v komisích zasedají, mělo dohlédnout na „čerstvý vítr“, který s sebou přináší. Prozatím se však změny daří prosazovat ztuha.

Jako první se již koncem února schází komise sportovní, kterou má „pod palcem“ jediný sociálně demokratický městský zastupitel, lékař a sportovec, Tomáš Vondráček. Jednání této komise se neslo v duchu seznamování se způsoby práce a také bylo třeba vyřešit mlčenlivost členů. Vzhledem k tomu, že „komisaři“ 26. února rozhodovali o částkách, které doporučí městu pro schválení jako sportovní dotace, bylo rozhodnuto následovně: mlčenlivost trvá do doby projednání záležitosti a přijetí usnesení v radě města, případně zastupitelstvu.

[[img:chrn_fullwidth:15725:]]

Přestože Piráti chtěli k jednání komisí rady města přilákat co nejvyšší počet aktivních občanů, v tomto konkrétním případě se obyvatelé města nemohli zúčastnit, ani kdyby kolenou prosili. Jednak absolutně netušili, kdy jednání komise proběhne a poté také předseda Vondráček rozhodl o vyloučení veřejnosti z únorového rokování. Do rozdělování sportovních dotací zkrátka lidé vidět nesmí, jakkoli se tento přístup snaží komise ukrýt pod ochranu osobních údajů.

Termíny jednání ostatních komisí rady města jsou k dispozici zde.

Chrudim – Ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky zvítězil starosta z Havlíčkova Brodu Jan Tecl (ODS). V pondělí 4. března otevřel v chrudimské Rybičkově ulici svou kancelář, která má být, překvapivě, jeho hlavním  „sídlem“ celého Havlíčkobrodsko-chrudimského obvodu.

Senátor Tecl na úvod setkání přivítal přítomné a ujistil je, že přes svou příslušnost k ODS chce zůstat politikem nestranným a především nestranickým. Dveře do jeho kanceláře tak má prý otevřené každý – od starosty po běžného Chrudimáka.

[[img:chrn_fullwidth:15724:]]

Mezi přítomnými nebylo možné přehlédnout třeba starostu ze Seče Marcela Vojtěcha (Sečská lilie), bývalou starostku Hlinska Magdu Křivanovou (ODS) nebo starostu Chotěboře Tomáše Škaryda (ČSSD). Město Chrudim vyslalo celé své nejužší vedení – starostu Františka Pilného (ANO 2011) a místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci), Pavla Štěpánka a Aleše Nunváře (Piráti). Dostavil se však i bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED) a Teclův stranický kolega, městský zastupitel Jan Čechlovský.

Chrudim – Posprejovaná zeď Na Kopanici přinesla diskusi o veřejném prostoru. Malíř Ivan Baborák například upozornil na známý fakt, a sice obdobně „vyzdobené“ zdi, respektive náhrobky, kostela svatého Michaela Archanděla. Tato „bolest“ jde, dle výtvarníka, i za dnešními morálními vzory.

„Co u nás selhává - rodina, škola, výchova. Například v Itálii nemyslitelné - sprej na kámen. Stačí si obejít Kostel sv.Michala,“ píše na sociálních sítích Ivan Baborák. A pokračuje: „Morální úpadek za nás kamery nevyřeší. Podle mého mínění bych řešení hledal ve výchově a morálních vzorech - u současných politiků bych něco takového nehledal. Naopak,“ smutně konstatuje výtvarník.

[[img:chrn_fullwidth:12839:]]

Na tento Baborákům povzdech spolehlivě „naskočil“ místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Že by se v něm ozvalo špatné svědomí? Pávě místostarosta Štěpánek třeba svým voličům před komunálními volbami zatajil nelichotivou insolvenci, v níž se nachází.

[[img:chrn_fullwidth:15696:]]

„Tím chcete říct, že jsme vzory amorálními? Pane Baborák, co jsme vám vlastně udělali? Na vaši žádost jsme vám dali možnost zapojit se do kulturní komise města. Jednáme s vámi na rovinu a férově. Přesto jsme svědky dalších vašich útoků,“ tvrdí Pavel Štěpánek. Závěry, které vyvodil z malířových konstatování, jsou však poněkud přitažené za vlasy. Ivan Baborák je totiž především známým kritikem premiéra Andreje Babiše (ANO 2011). Nabízí se však spekulace, že ve Štěpánkových slovech vyhřezly některé z interních sporů a tahanic o místa v komisích rady města. Místostarosta také nemusel „vydýchat“ podporu, jíž malíř Baborák vyjádřil pěvkyni Dagmar Peckové. Mnozí voliči Pirátů také jen těžko "překusují" jejich zdejší spolupráci s Hnutím ANO 2011 a starostou Františkem Pilným. 

[[img:chrn_fullwidth:12844:]]

„Pane Štěpánek, to jste mne pobavil, že jste mou výtku směřovanou k nemorálním politikům vzal za svou. Tak myšlena věru nebyla. Jsou i jiní politici. Ještě by mne zajímalo, co myslíte tím, že jste svědky mých útoků. Mohl byste prosím nějaké mé útoky na vás zmínit? Buď jde o omyl, nebo vám opravdu nerozumím. Můj apel byl na výchovu. I já jednám na rovinu a férově. Do kulturní komise jsem se rozhodl jít právě proto, abych například mohl navrhnout odstranění nasprejovaného hnusu na Michalském kostele. Je víc podnětů, které pro komisi připravuju. Pevně věřím, že váš příspěvek byl omyl,“ reaguje na místostarostův post Ivan Baborák. Štěpánek se však nedá a kontruje: „Pan Baborák píše, že současní politici nejsou morálními vzory - spíše naopak. Protože jsem současným chrudimským politikem, logicky se ptám, čím jsem si to zasloužil. Jestliže se mě to netýká a možná ani celého chrudimského politického spektra, pak nevím proč ta škatulka,“ tvrdí Pavel Štěpánek, jako by snad politická scéna v České republice - Chrudim nevyjímaje – byla přehlídkou čestných, pravdomluvných a obětavých jedinců. 

[[img:chrn_fullwidth:12843:]]

Diskusi Ivan Baborák uzavírá reakcí, která se vysloveně nabízela. „Pokud byste měl pocit, že má replika o výchově a morálních vzorech, které nelze hledat u politiků, mířila na vás, je mi líto, ale znáte tu o potrefené huse,“ píše na facebook výtvarník.

Chrudim – Komise rady města jsou instituce, které v minulých dobách fungovaly spíše v symbolické rovině. Chrudimské noviny tomuto tématu věnovaly několik článků. Členové poradních orgánů městských radních se mnohdy scházeli jako pověstní „švábi na pivo“. Jejich závěry pro politiky nemají žádnou velkou váhu, mohou je směle ignorovat. Časy se ale mění.

Nové vedení města totiž chce do jednání komisí zapojit co největší počet obyvatel města. Setkávání „komisařů“ bude proto veřejné. Otázkou je, nakolik změna v jednacím řádu Chrudimáky zaujme. Ani veskrze veřejné a mnohem důležitější jednání městského zastupitelstva právě útokem neberou. Rovněž sledovanost on-line přenosů z politických rokování zastupitelů se pohybuje maximálně kolem desítek, častěji však jednotek diváků.

[[img:chrn_fullwidth:15656:Na jednání zastupitelstva hledá veřejnost cestu jen obtížně.  Foto: Jindřich Balous]]

Personální složení komisí nyní prošlo výraznými změnami. Objevují se i komise zcela nové, a sice komise pro digitalizaci, komunikaci, cestovní ruch. Nově mají „komisaři“ také povinnost scházet se minimálně jednou za tři měsíce.

Chrudim – Nové vedení města již několikrát deklarovalo svou touhu šetřit finance. Zrušilo proto třeba výstavbu sjezdu ke sportovištím v Klobásově, výrazně také omezilo některé dotace, nepočítá s půjčováním peněz od bank. Pokud však jde o finanční náhrady samotným politikům, to je jiná. O jejich zvyšování se tu překvapivě snaží zástupci Svobodných.

Prakticky okamžitě po podzimních volbách a prvním jednání městského zastupitelstva v novém složení přišel šok. Výdaje na politické špičky, které musí městská kasa vyplatit, se nesnížily. Úsporami „posedlí“ Svobodní tehdy část svých voličů zklamali poprvé. Nyní se ukazuje, že toto zklamání není zdaleka poslední.

[[img:chrn_fullwidth:15613:]]

V pondělí 28. ledna se radní sešli k dalšímu ze svých jednání. Na městském webu lze nyní najít i zápis z této schůze. Pod bodem 24 předložili místostarostové Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek (oba Piráti) návrh odměn za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstva města a peněžitých plnění pro fyzické osoby, které nejsou členy zastupitelstva města; za výkon funkce členů výborů zastupitelstva města a předsedů a komisí rady města. Jaké částky se tu skrývaly, radnice nezveřejnila, protože nakonec došlo ke stažení materiálu. Ještě před tím však proběhla diskuse, v níž zástupce starosty Petr Lichtenberg (Chrudimáci – Svobodní) navrhl, aby rada zvýšila odměny pro své neuvolněné členy ze 4 500 na 5 500 korun. V následném hlasování byl pro starosta František Pilný (ANO 2011), Josef Káles (Chrudimáci – Svobodní), Jiří Koblasa (ANO 2011) a samozřejmě i sám místostarosta Lichtenberg. Oba Piráti byli proti, Jan Axman (ANO 2011) s Tomášem Vondráčkem (ČSSD) se „hrdinně“ zdrželi. Svobodným záměr nevyšel.

Původní návrh Pirátů schválen rovněž nebyl, radní proto musí připravit nový materiál.