Chrudim – Dokončení druhé části obchvatu města, respektive obchvatu nedalekých Slatiňan se blíží. Pokud vše půjde dobře, měla by na něj první auta vyjet už příští rok. Zdaleka však nevyřeší všechny problémy, které město s nadměrnou dopravou má. Ulehčit by mu měl takzvaný severní obchvat.

Severní obchvat by měl odvést nákladní a též osobní dopravu od Pardubic na Čáslav z Pardubické ulice, Masarykova náměstí a také ulice Čáslavské. Bohužel, momentálně není jeho stavba v plánu, jakkoli starosta města František Pilný (ANO 2011) o ní jednal s šéfem Ředitelství silnic a dálnic. „Setkal jsem se s generálním ředitelem Ředitelstvím silnic a dálnic ČR Ing. Radkem Mátlem a probrali jsme stavbu severozápadního obchvatu. Jsou to opakované schůzky, kdy se snažím ŘSD motivovat k tomu, aby tuto stavbu urychlili,“ říká Pilný. Dopravu má na starosti sice místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti), ten je však bohužel momentálně v karanténě, nemohl se tedy schůzky zúčastnit.

„V tuto chvíli ŘSD objednalo projektanty, kteří mají vyřešit všechny sporné body, zejména napojení průmyslové zóny novou silnicí a propojení Markovic s Třibřichy. Byl jsem velmi potěšen, když mi pan ředitel sdělil, že by stavba mohla stát i do šesti let,“ doplňuje Pilný informaci typu „slibem nezarmoutíš“.

Chrudim – R-klub byl a stále je oblíbeným místem s unikátní polohou. Přestože jde o klub, v němž často koncertují i hodně hlučné rockové kapely, vlastně si na něj nikdo nestěžuje. Leží mimo obytnou zástavbu a do nedalekého sídliště Na Rozhledně hluk neproniká. Vše zmíněné si však nyní zaslouží minulý čas.

R-klub Na Rozhledně končí. „Objekt Na Rozhledně byl prodán. Nikoliv městem, ale soukromou osobou. Místo nové máme, bohužel ne na klub,“ sděluje provozovatel R-klubu neradostnou zprávu. Budovu, v níž klub sídlil, vlastní firma Top develop, a. s., která sídlí v Havlíčkově ulici.

[[img:chrn_fullwidth:16543:]]

Podle neověřených informací, které však provozovatelé R-klubu nevyvrátili, by se měli přesunout do Husovy ulice, a sice do budovy v níž sídlil Minibazar a která je v současné době opuštěná. Ta patří hlineckému podnikateli Antonínu Donátovi.

Oficiální oznámení, co dál, chtějí provozovatelé R-klubu zveřejnit až v lednu či únoru příštího roku.

Chrudim – Připomínat si slavné osobnosti, jež jsou svázané s minulostí, ale také se dny nedávno minulými v druhém největším městě Pardubického kraje lze různě. Od rozdávání v podstatě bezcenných ocenění „Osobnost města“, po pojmenování ulic a náměstí. Možností je samozřejmě více.

Ve vestibulu nové radnice na Resselově náměstí byly proto v minulých dnech odhaleny busty Přemysla Otakara II. a Elišky Rejčky. Odhalování bust se podle všeho pánům ve vedení města zalíbilo, plánují proto „realizaci“ další sochy. Na „Emiláku“, letním stadionu v ulici V Průhonech, by tak mohl nově hledět na sportovce a příchozí – kdo jiný než Emil Zátopek.

Stadion byl budován od 6. května 1951 a přes řadu problémů ho uvedli ne zcela hotový v roce 1954 do provozu, „pokřtěn“ byl jménem Emila Zátopka. Od 70. let se označování stadionu průběžně měnilo, například na Letní stadion AFK. Až v roce 1960 byla dokončena tribuna, následovaly ochozy a betonové stupně pro diváky, závěrečná kolaudace proběhla až v roce 1965.

Chrudim – Počty nakažených coronavirem opět stoupají do výšin, jež nedávno nikdo nečekal. Na všech frontách se skloňuje, zda opatření, která přikazuje vláda České republiky, respektive ministr zdravotnictví Roman Prymula, dodržovat, mají vůbec smysl. I přes nošení roušek, dodržování odstupů a omezení společenských akcí se totiž pověstná křivka stále nezplošťuje.

Celkový počet osob s potvrzenou nákazou na území Pardubického kraje k osmé hodině 8. října: 3470, aktuálně nemocných: 1618.

okres Pardubice: 1227, aktuálně nemocných: 524

okres Chrudim: 766, aktuálně nemocných: 490

okres Svitavy: 740, aktuálně nemocných: 253

okres Ústí nad Orlicí: 737, aktuálně nemocných: 351

Počet potvrzených vyléčených z celkového počtu osob s potvrzenou nákazou: 1821 (PA: 690, CR: 266, SY: 483, UO: 382). Počet zemřelých na COVID-19 z celkového počtu osob s potvrzenou nákazou: 31.

[[img:chrn_fullwidth:16080:]]

Čínská chřipka se nevyhýbá ani politikům a úředníkům. „Jsem v nařízené karanténě minimálně do pátku. Preventivně tento týden zůstal doma i kolega Aleš Nunvář. Naštěstí máme možnost být účastní jednání i na dálku, jelikož jsme si v tomto smyslu změnili jednací řád a pořídili potřebnou techniku,“ říká chrudimský místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti).

Chrudim/Prosetín – Kompostárna a třídicí dvůr lidé v Markovicích nechtějí. Primárně místním vadí nelibý zápach, který by bez pochyby zamořoval celou místní část. Sepsali proto petici, se svým odmítavým stanoviskem seznámili i město. A město opravdu koná – hledá pro kompostárnu nové umístění.

Odmítavé stanovisko ke kompostárně formulovala i komise životního prostředí rady města. „Komisaři“ upozorňovali – poté, co navštívili podobné provozy – právě na zápach, který by s velkou pravděpodobností obtěžoval nejen Markovičáky, ale také třeba obyvatele nedaleké Rozhledny. Všichni totiž dobře znají „puch“, který se v případě správného větru vznáší nad Resselovým náměstím a jehož zdrojem je slepičárna v Dašické ulici.

„Dnes jsem jednal se starostou Prosetína ing. Michalem Vychroněm o možnosti stavby společné kompostárny na katastru obce Prosetín. Pan starosta je záměru velmi nakloněn, už má vytipovanou plochu, kde by kompostárna mohla být. Neskončili jsme jen u kompostu, ale řešili jsme i likvidaci kuchyňského odpadu nejmodernější technologií a i recyklaci papíru, do které by se mohly zapojit naše technické služby. Domluvili jsme se, že výstavba kompostárny je pro nás prioritní právě v Prosetíně. Kompostárna Markovice zřejmě postavena v průmyslové zóně Chrudim Západ nebude,“ uvedl koncem září starosta města František Pilný (ANO 2011).

Chrudim – Duchovní správci místní farnosti se již bezpočtu let pyšní titulem „arciděkan“. Svého času se přitom o druhém největším městě Pardubického kraje uvažovalo i jako o sídle biskupství. Dlouhé roky tu ve funkci arciděkana a okrskového vikáře sloužil i Josef Smola. V sobotu 3. října si ho Stvořitel povolal na věčnost.

Otec Smola se narodil 3. ledna 1943 v Rychnově nad Kněžnou. Kněžské svěcení přijal 19. prosince 1970 v Praze. Působil ve farnostech Náchod, Broumov, Nechanice, Chrudim, Heřmanův Městec a v dalších excurrendo spravovaných farnostech. V letech 1999–2009 byl okrskovým vikářem vikariátu Chrudim. Poslední dva roky bydlel v Pardubicích a vypomáhal v duchovní správě u řeholních sester ve Slatiňanech i na jiných místech. Patřil ke kněžské generaci, která zažívala po mnohá léta náboženskou nesvobodu a útlak církve. I přesto si otec Josef našel místo k uskutečňování svého poslání hlásat evangelium a zpřítomňovat Kristovu oběť v tajemství mše svaté.

Poslední rozloučení se uskuteční při slavení eucharistie v pátek 9. října 2020 ve 13:30 hodin v arciděkanském kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích a téhož dne v 16 hodin při mši svaté ve hřbitovním kostele Svatého Ducha v Dobrušce. Poté bude tělo zesnulého kněze uloženo do rodinného hrobu na místním hřbitově.

Chrudim – Nebude to dlouho trvat a chrudimská knihovna vyhlásí amnestii. Amnestii pro všechny ne příliš pořádné nebo zapomnětlivé čtenáře, kterým se doma povaluje něco z majetku knihovny. Blíží se totiž „Týden knihoven“ a čtenářská milost je jeho nedílnou součástí. Inspirace pro jiné?

Již v pátek 2. října bude možné v knihovně shlédnout od 9.00 hodin ukázkovou lekci Virtuální univerzity třetího věku pro nové zájemce. Na tento semestr si účastníci vybrali kurzy Leonardo da Vinci (1452–1519): renesanční uomo universale a Křesťanská ikonografie a hagiografie.

Na dětském oddělení se můžete ve středu 7. 10. zúčastnit Pacičkování. Speciální program v rámci projektu „S knížkou do života (Bookstart)“ pro rodiče s batolaty do 4 let je připraven také každou následující středu od 10.00 hodin. 

S ohledem na současnou situaci a nouzový stav je knihovna nucena zrušit říjnové přednášky A3V a VU3V. Pokud se situace zlepší, budou pokračovat v listopadu.

Týden knihoven je ale především spojen s velkou knižní burzou, kdy se od 6. 10. do 9. 10 uskuteční ve vestibulu knihovny prodej vyřazených knih.

Tradičně bude vyhlášena  čtenářská amnestie. Čtenářům, kteří od úterý 6. do soboty 10. října 2020 vrátí všechny upomínané knihy nebo jiné dokumenty, bude prominuta pokuta za jejich pozdní vrácení.

Chrudim – 1. října 2020. Datum, které se zapíše nejen do historie Armády České republiky, ale především do historie výsadkového vojska. Právě v tento den vznikl 43. výsadkový pluk v Chrudimi.

Při této příležitosti se na chrudimském letišti konal slavnostní nástup. V 10 hodin byli vojáci nastoupeni po jednotkách a netrpělivě očekávali příchod náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Aleše Opaty spolu s velitelem Pozemních sil AČR generálem Ladislavem Jungem, velitelem 4. brigády rychlého nasazení plukovníkem Josefem Trojánkem, velitelem 7. mechanizované brigády plukovníkem Petrem Svobodou, starostou města Chrudimi Františkem Pilným (ANO 2011) a dalšími významnými hosty.

Plukovník Róbert Dziak byl na základě personálního rozkazu ustanoven do funkce velitele 43. výsadkového pluku a z rukou generála Opaty převzal bojový prapor. Při projevu generál Opata vzpomenul historický odkaz generála Palečka a zdůraznil rozšíření portfolia sil Armády ČR: „Dnešním dnem získává velitel pozemních sil další manévrovou jednotku do své organizační struktury a Armáda České republiky bude mít lehké jednotky v podobě 43. výsadkového pluku, jednotku středního typu, tedy 4. brigádu rychlého nasazení, a jednotku těžkého typu v podobě 7. mechanizované brigády.”

Vzniku 43. výsadkového pluku předcházela dlouhá a náročná cesta, ale stále je to teprve začátek, proto generál Ladislav Jung popřál velení i vojákům hodně sil a nadšení do dalších měsíců. Starosta František Pilný ještě doplnil, že je na vojáky patřičně hrdý a cení si zrcadlení znaku města v bojovém praporu. Na závěr promluvil velitel 43. výsadkového pluku Róbert Dziak, který připomněl historii výsadkových vojsk: „1. října 1947 byl v Zákupech založen 71. výsadkový prapor československých parašutistů, po 40 letech, 1. října 1987, vznikl 71. úderný výsadkový prapor v Chrudimi, později 71. prapor rychlého nasazení. 43. výsadkový prapor získal za 26 let působení v sestavě 4. brigády rychlého nasazení řadu zkušeností a stává se základem budovaného výsadkového pluku.” 

Chrudim – Město Chrudim má v plánu aktualizovat svůj vozový park a začít využívat pro své potřeby dva elektromobily neboli automobily na elektrický pohon. Město tak využilo výzvy Národního programu Životní prostředí, který poskytuje dotace na vozidla s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s elektromobily dotace podpoří také nákup dvou dobíjecích stanic.

„Přirozenou obměnu vozového parku musíme beztak čas od času provést. Když už tak činíme, rádi využijeme nabídky ministerstva životního prostředí jít cestou současných technologií. Oba vozy se budou intenzivně pohybovat přímo ve městě, do jeho ovzduší však nebudou vypouštět žádné emise,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

Výrobce uvádí dojezdovou vzdálenost tohoto typu vozu přibližně 250 km, což je pro potřeby zaměstnanců městského úřadu naprosto postačující. Dojezdovou vzdálenost však také může průběžně navyšovat rekuperace brzdné energie, kdy se díky regenerativnímu brzdění energie vrací zpět do baterie vozidla.

Současně mají v těchto dnech pracovníci Městského úřadu Chrudim možnost si elektromobil vyzkoušet a zvykat si na jeho specifické vlastnosti, a to v provozu během svých běžných pracovních povinností. „Předběžně počítáme s tím, že jeden elektromobil poslouží Odboru investic a také Oddělení správy bytového fondu, jejichž pracovníci se po městě pohybují intenzivně. Druhý vůz bude určen pro úředníky napříč odbory a jejich kratší cesty v rámci naší ORP,“ říká tajemník městského úřadu František Chmelík.

Dočasné užívání vypůjčeného elektromobilu umožnil program Čistá mobilita společnosti Škoda auto, a. s. Jde o vůz Citigoe iV, tedy o stejný typ, jenž bude město pořizovat. Nyní je dotační řízení ve fázi administrace. Město počítá s maximální výší dotace 540 tisíc Kč, na každý vůz by z toho připadlo 250 tisíc Kč, zbylými 40 tisíci Kč by pak dotace přispěla na příslušenství v podobě dvou dobíjecích stanic. Celková pořizovací cena obou vozů i s dobíjecími stanicemi vzejde z výběrového řízení.

Chrudim – Rekonstrukce a faktická přestavba přednádraží patří k větším investicím, jež rozjela minulá radniční koalice a ta současná je pouze „dojíždí“. Důsledky jsou různé. Starosta František Pilný (ANO 2011) se třeba několikrát nechal slyšet, že by si projekt dokázal představit „realizovaný“ odlišně. Stavba však pokračuje, objevují se lavičky, kašna a stříška.

Diskuse veřejnosti na téma „přednádraží“ rozhodně nekončí. Přes nedostatky, kterými byla „zbastlená“ dlažba a diskutabilní označení celého prostoru za „Popperovo námněstí“, se lidem úpravy zamlouvají. Objevily se výtky k údajně zbytečně velkému portiku – stříšce nad vchodem do nádražní budovy – a též evergreen této lokality: dožilé, nevkusné a neopravené autobusové nádraží. „Autobusové nádraží je majetkem soukromé společnosti, jednání o odprodeji nebo o spolupráci na rekonstrukci nebyla dosud úspěšná. Aktuálně je však ve hře ještě jiná možnost,“ sděluje poněkud tajemně tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:16518:Na tuto lavičku se vejde až třicet soudruhů bez domova.  Foto: Město Chrudim]]

Nejnovějším přírůstkem do přednádražního mobiliáře se stala obrovitá lavička. Kdo na ní bude pravidelně vegetit? To není pro Chrudimáky příliš velkou záhadou. Mnozí z nich proto navrhují rozšíření kamerového systému tak, aby městská policie mohla efektivněji kontrolovat chování lidí a případné pijáky „krabičáku“ vykázat jinam. „S těmi kamerami to bude trochu problém, jeden z koaličních partnerů nesouhlasí s jejich rozšiřováním. Ale myslím, že zde se dohodneme. Ano, bude to pro policii těžké, ale nemůžeme to nechat zničit. Pro bezdomovce mám vymyšlený plán, který řešíme, snad na něm bude také shoda,“ říká starosta Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16517:]]

Město přitom počítalo s použitím sociálně slabších do svého nově zřízeného „sociálního podniku“. Již dnes v rámci této bohulibé činnosti nabízí zaměstnání v technických službách. Jde o pomocné práce při údržbě zeleně, v útulku pro opuštěná zvířata a při úklidu města. Mzda je stanovena na 14 600 korun hrubého.