Chrudim – Černé skládky na území města vznikaly, vznikají a podle všeho vznikat i budou. Přestože je Chrudimákům k dispozici sběrný dvůr a bezpočet nádob na odpad tříděný i směsný, najdou se „výtečníci“, kteří raději z auta vyloží starou ledničku v polích místo toho, aby ji odvezli k likvidaci. Pomůže v tomto ohledu „sociální podnik“?

Nejnovější kauzou v tomto ohledu je právě zmiňovaná lednička, která leží u silnice, jíž si řidiči zkracují cestu z Markovic do Medlešic, respektive do Pardubic. Bezohledný člověk tu lednici vyhodil, snad s nadějí, že ji zase někdo naloží a následně odveze. Stovky řidičů a chodců tak musí sledovat v přímém přenosu omezenost a hloupost jedince, jež v důsledku hyzdí extravilán města. Podobně se na cestě u místní části Topol znovu objevily použité pneumatiky. Tentokráte ale ne jako zábrana vjezdu řidičům, ale jako regulérní skládka.

 [[img:chrn_fullwidth:16073:]]

V průběhu posledního jednání městského zastupitelstva starosta města František Pilný (ANO 2011) vysvětloval především opozičním politikům, jaký smysl bude mít nově zřizovaný „sociální podnik“. Ten se těsně spojí s technickými službami (TS), protože jeho jednateli se stali současný jednatel technických služeb Tomáš Vápeník, ředitel TS Zdeněk Kolář a další z jednatelů TS Josef Lörincz.

[[img:chrn_fullwidth:16074:]]

Podle starostova vyjádření se lidé pracující v rámci „sociálního podniku“ mají ve města zabývat právě především likvidací nepořádku. Zda budou na svých dvoukolácích schopni odvézt i vyhozené ledničky a skládku pneumatik ze samotného okraje města, není jasné. V takových případech spíše zasáhne těžká technika podřízených Zdeňka Koláře a černou skládku přesune k likvidaci do sběrného dvora.

Chrudim – Kašna v parčíku u hotelu Centrál je ostudou města. To ví každý, kdo projde tímto obecně příliš neopečovávaným parkem. Na zemi se válejí vajgly, kachny rejdí v kašně, bezdomovci posedávají po lavičkách. Přesto by letos mělo na rekonstrukci kašny dojít. Peníze jsou, vůle ke změně také.

Otázkou, kterou mnozí řeší, je vzhled kašny poté, co projde tolik potřebnou rekonstrukcí. Starosta města František Pilný (ANO 2011) přišel s návrhem, který pochází z ruky architekta Květoslava Vaňka. Oproti současné podobě jde o výraznou změnu.

[[img:chrn_fullwidth:16071:]]

Centrální plochu kašny stále zabírá vodní prvek a od něj se do stran rozbíhají „okvětní“ lístky připomínající slunečnici. „Nejedná se o finále, ale o pracovní verzi, na které se stále pracuje,“ uvádí starosta s tím, že s návrhem přišli Chrudimáci Josef Káles, Vlaďka Michalová a místostarosta Petr Lichtenberg.

Chrudim - Návštěvou Gymnázia Josefa Ressela zakončil v minulém týdnu hejtman Martin Netolický (ČSSD) cestu po druhém největším městě v kraji. S ředitelkou školy Klárou Jelinkovou hovořil hejtman o plánovaných investicích čele s opravou historické omítky hlavní budovy školy, která je v majetku kraje. Se studenty třetího ročníku pak hejtman debatoval o roli krajské samosprávy a fungování státní správy na úrovni obcí a krajů.

„V průběhu letošního roku bychom chtěli dokončit zpracování projektové dokumentace na opravu historické omítky neorenesanční stavby, z konce 19. století. V tuto chvíli se bavíme o projektových nákladech přes 40 milionů korun. Samotná realizace oprav je plánována v návaznosti na dostupné finanční prostředky a případné vnější zdroje. Všichni si však uvědomujeme určitý dluh vůči škole a této budově, a proto patří mezi priority,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „V rámci další případné výzvy Integrovaného regionálního operačního programu budeme připravovat projekt na modernizaci učebny matematiky a fyziky. Ten jsme původně chtěli podat v rámci ITI, avšak z důvodu vyčerpání alokace výzvy jsme tak neučinili,“ sdělil hejtman Netolický.

[[img:chrn_fullwidth:16072:]]

„Ten gympl to skutečně potřebuje a určitě co by zastupitel Pardubického kraje tuto investici podpořím vším, čím to půjde. Strávil jsem tu kus svého mládí,“ netají se podporou projektu bývalý chrudimský starosta a též učitel Petr Řezníček (SNK – ED).

Pardubice/Chrudim – Na všech odděleních léčebné péče v zařízeních Nemocnice Pardubického kraje je s okamžitou platností vyhlášen zákaz návštěv. Důvodem k tomuto preventivnímu opatření je nepříznivá situace v šíření nákazy COVID-19 v Evropě, zejména v Itálii, a výskyt onemocnění v České republice. Zákaz návštěv se týká všech pracovišť Nemocnice Pardubického kraje, tzn. pardubické, chrudimské, orlickoústecké, litomyšlské a svitavské nemocnice.

„Pacienti v nemocnicích bývají imunitně oslabení a je nutné je chránit před zavlečením nákazy, které by způsobilo výskyt těžkých případů onemocnění. Stejně tak je potřebné chránit personál, který se o tyto pacienty stará,“ vysvětlil generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. Nařízení platí od 5. března 2020 do odvolání po zlepšení epidemiologické situace. „Opatření bude zrušeno na základě zhodnocení situace epidemiologickou komisí Nemocnice Pardubického kraje,“ dodal Gottvald.

Přítomnost otců u porodu či doprovod dětských pacientů je nadále možný, ovšem za předpokladu bezinfekčnosti. To znamená, že dotyčná osoba nejeví příznaky respiračního onemocnění a v posledních čtrnácti dnech nepřicestovala z oblasti zasažené koronavirem.

Chrudim – Když město před lety od Sokolů získalo značně zanedbanou sportovní halu na Tyršově náměstí, bylo jasné, že jde do jisté míry o dar danajský. Budova není v nejlepším stavu, na její kompletní rekonstrukci by však bylo třeba desítky milionů korun. Výsledky architektonické soutěže proto zůstávají u ledu, ve hře je i stavba haly zbrusu nové.

Chrudimské noviny již o obou možnostech obšírně informovaly. Návrh nové haly v Klobásově, kde by se měla koncentrovat městská sportoviště, před třemi lety „nastřelil“ městský architekt Marek Janatka. Také v tomto případě bylo jasné, že stavba přijde na desítky milionů korun a ty v městské kase zkrátka nejsou a nebudou. Navíc, jsou tu jiné priority, jako třeba budování kanalizace v místní části Medlešice, která je podstatně akutnější.

Od nového vedení radnice si mnozí slibovali nové nápady a nové řešení zakonzervovaných problémů. Radniční koalice je však limitována městským rozpočtem, který sice lze vylepšit dotacemi, ale nejprve musí být vypsány patřičné tituly. Celou řadu projektů tak politici stále hrnou před sebou a řešení nenachází. Jako se zmiňovanými halami. „V případě sportovní haly na Tyršově náměstí se připravuje výběrové řízení na projektanta, který připraví projekt první etapy rekonstrukce. V případě nové sportovní haly uvažujeme o zpracování projektové dokumentace do roku 2022,“ uvádí po dotazu Chrudimských novin tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

Chrudim – Děje se to na mnoha místech po celém městě a změna na obzoru rozhodně není. Tedy, změna k lepšímu. Zhoršování situace naopak očekávat lze. Parkování a nedostatek míst k odstavení vozů trápí nejen obyvatele bytových domů, ale samozřejmě též rodinných domků. Jako třeba v ulici V Tejnecku.

Stačí ulicí projet od křižovatky „U Václava“ k „hasičárně“. Řidič, který nemusel zastavit, aby pustil protijedoucí vůz, může mluvit o štěstí. Auta tu stojí namačkaná na sebe jako sardinky. Neutěšenou situaci podle místních navíc zhoršuje zdejší prodejce a servis aut Ford. „Prodejce a servis aut Ford – AUTO IN, s. r. o. – v ulici V Tejnecku začal poslední týdny parkovat svá auta – pravděpodobně jak auta určená k prodeji, tak i ta, co čekají na servis –, na podélných parkovacích místech před rodinnými domy. Ta byla myšlena zejména k parkování obyvatel právě těchto domů, a tím je blokuje. Některá auta-dodávky stojí na stejném místě minimálně měsíc a půl v kuse. Parkování však není upraveno žádnou značkou,“ popisuje situaci v ulici V Tejnecku jeden z místních obyvatel.

[[img:chrn_fullwidth:16069:]]

Šéf Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl má však svázané ruce. Město v těchto situacích nemůže dělat prakticky nic. „Naše předpisy tuto záležitost bohužel zcela neřeší. Pokud nedochází k porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích, zejména zákona č. 361/2000 Sb., uvedená firma či řidiči vozidel nic neporušují. Na závěr mohu pouze uvést, že s obdobnou situací se potýkáme na celém území města,“ konstatuje Šikl.

Chrudim – K jednotnému vizuálnímu stylu musí radnice urazit ještě hodně dlouhou cestu. Ukázal to i poslední případ s novými webovkami místních technických služeb, které se příliš nepovedly. Jednotný vizuál je přitom pro většinu měst naprostou samozřejmostí, disponují jím i všechny větší firmy. Jaké jsou nejnovější pokroky a stihne „jednotu” město zavést ještě před tím, než současné radniční koalici skončí mandát?

Intenzivně v rámci svých omezených možností pracuje na jednotném vizuálním stylu komise pro komunikaci rady města. Její předseda, radní a městský zastupitel Josef Káles mladší (Chrudimáci) není právě v jednoduché pozici. „Pendluje“ mezi Chrudimí a Brnem, členové komise se v aktivitě příliš „nepřetrhnou“. 24. února na jejím jednání třeba chyběl Miroslav Tejkl, Jaroslav Trávníček, Jitka Čermáková, omluvil se Daniel Lebduška.

[[img:chrn_fullwidth:16070:]]

Káles zbývající tři členy a tajemníka komise Aleše Prokopce informoval o jednáních, která vedl s organizací Czech Design. Proběhlo rovněž setkání užšího vedení města s členy komise a ředitelem Chrudimské besedy Martinem Dytrtem. V průběhu této schůze se řešilo, jakým způsobem provést soutěž na jednotnou vizuální identitu města. Starosta a místostarostové na tomto setkání podpořili záměr vyhlásit soutěž v tomto roce s pomocí přizvaných externích odborníků. Koncem února proběhlo setkání se strategickým ředitelem Czech Design Radimem Tučkem za přítomnosti místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci), na kterém se hovořilo o soutěži na vizuální identitu, o příkladech z jiných měst a o dalších konkrétních krocích, jak se dobrat ještě tento rok k vítěznému návrhu. Diskutovalo se také o tom, zda by soutěž měla být otevřená, tedy časově a finančně náročnější, nebo uzavřená.

Chrudim – Některé mosty nejsou právě v nejlepší kondici. Vlastně se dá říci, že jen těžko ve městě vybrat nějaký, který by byl v perfektním stavu. Rekonstrukce mostu přes Chrudimku v ulici Dr. Milady Horákové se pro letošek nejspíše odloží, most v Malecké ulici však též volá po opravě.

Mostek už dnes není průjezdný pro autobusy, řidiči nákladních aut by také měli volit raději jinou trasu. „Aktuálně má most u mlýna známku pět na sedmibodové stupnici. Nesmí přes něj jezdit těžká auta ani autobusy, dělá to problémy MHD,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011). 

[[img:chrn_fullwidth:15727:U mlýna se v nedávné minulosti pilně stavělo. Probíhala tu revitalizace náhonu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Město Chrudim převzalo v roce 2016 od kraje Maleckou ulici včetně mostů. Podle tehdejší dokumentace byly mosty naprosto v pořádku, bohužel jen na papíře. Zkusíme to u kraje reklamovat,“ doplňuje starosta s tím, že náklady na rekonstrukci mostu jsou předběžně vyčísleny na zhruba osm milionů korun. Tato částka zahrnuje demolici mostu starého a stavbu nového. Město zde počítá i s protažením chodníku Maleckou ulicí až do parku Střelnice. Letos je v plánu projekt a jednání s krajem, příští rok stavba a uvedení do provozu.

Chrudim – Mezi nejhlasitější odpůrce takzvaného „jezdeckého schodiště“ v Široké ulici patří beze sporu městský zastupitel a milovník výstředních pokrývek hlavy Richard Herbst (ANO 2011). Několikrát se nechal slyšet, že udělá vše pro to, aby „schodiště“ zmizelo a auta mohla Širokou svištět opět v podstatě ničím omezovanou rychlostí. Schody prý navíc nepřímo ohrožují statiku budov v samotném srdci města.

Snad každý Chrudimák dobře ví, jaký povrch pokrýval vozovku v Široké ulici před tím, než zde vyrostly zmiňované schody. Šlo o asfalt, který sváděl řidiče k porušování maximální povolené padesátky a chodci měli mnohdy co dělat, aby frekventovanou silnici vůbec přešli. I proto zde došlo k instalaci schodů, které dopravu výrazně zklidnily. A právě uklidnění dopravy je jejich primárním účelem, jakkoli mnozí kritici, Herbsta nevyjímaje, toto stále nejsou s to pochopit.

Vzhledem k tomu, že omítka na budově Regionálního muzea Chrudim se na několika místech nezpochybnitelně drolí a padá, došlo v této souvislosti i na diskuse, zda schodiště a „poskakující“ auta nejsou hlavním viníkem údajně narušené statiky. Vzniknout proto měla studie. „V jaké fázi jsou studie, jež se zabývají stavem komunikace a staveb v Široké ulici v souvislosti se schodištěm? Uvažuje radnice o nahrazení schodiště obyčejnou vozovkou,“ zněl dotaz redakce Chrudimských novin, který směřoval na vedení města. „V tuto chvíli žádnou studii nemáme,“ reaguje radnice ústy tiskového mluvčího Aleše Prokopce. Zda však reálně hrozí odstranění schodů z Široké ulice, to už se tazatel nedozví.

Chrudim – Městský park, Leninovy sady, Wiesnerovy sady je pro většinu obyvatel města místem, které doslova dýchá jakousi těžko specifikovatelnou, až „posvátnou“, atmosférou. Sice i zde se scházejí podivné existence, aby holdovaly alkoholu a marihuaně, přesto je jasné, že některé „atrakce“ sem nepatří. Tento názor zastávají odpůrci novinky, o jejíž „realizaci“ v Městském parku radnice uvažuje.

Novinka se jmenuje disc golf a v rámci celé České republiky jde o sport, který získává na popularitě. „Disc golf je jedním z nejrozšířenějších sportů s létajícím talířem, který je pravidly podobný klasickému golfu. Cílem hry je trefit létající talíř na cíle s co nejmenším počtem hodů. Tento sport vznikl v 70. letech v USA a získává stále více příznivců po celém světě,“ uvádí ke hře vševědoucí internetová encyklopedie.

V pondělí 2. března proběhlo přímo v Městském parku projednávání případné instalace disc golfu do tohoto prostoru. Zúčastnil se ho i bývalý starosta a současný městský zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED): „Dnešní projednání docela trapas. Slovo mají podporovatelé s trvalým pobytem mimo Chrudim a vedení radnice rok hledá místo, aby nakonec zvolilo nejméně vhodné. Nevadí, že park prošel rekonstrukcí v roce 2001 za více jak 12 milionů korun. Nic proti disc golfu, ale z mnoha důvodů by si park měl zachovat charakter parku, nikoliv sportoviště,“ komentuje setkání Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:16068:]]

Odezva mezi chrudimskou veřejností mu přitom většinově dává za pravdu. Principiálně lidé proti budování hřiště nejsou, v Městském parku ho ale nechtějí. Za vhodnou lokalitu považují třeba park Střelnice. „Bohužel, na Střelnici to neprojde přes krajský úřad, protože jde ochráněné území. Už jsme to zkoušeli,“ reaguje na tyto nápady starosta města František Pilný (ANO 2011).

Jako další potenciálně vhodné místo se jeví třeba rekreační lesy Na Podhůře. Konečné slovo bude mít podle všeho rada města.