Chrudim – Vyřešit přetížené autobusy, které „pendlují“ mezi prvním a druhým největším městem Pardubického kraje, není právě jednoduché. Vedení krajské samosprávy sice nějaké kroky podniklo, zdaleka však nejsou dostačující. Chrudimští mají svůj, poněkud kuriózní nápad. Trolejbusy.

Na první pohled se toto řešení zdá absurdní – do Chrudimě přece nevedou žádné troleje, které trolejbusy ke svému provozu nutně potřebují. Pravdou to bylo možná v době, kdy v ulicích Pardubic většinově jezdila Škoda 14trM. Nyní existují i trolejbusy, které sice většinově berou energii ke svému pohybu z trolejí, v případě potřeby však mohou přepnout na akumulátor.

V rámci dopravní komise rady města proto proběhla diskuze nad možností jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimi, kdy by trolejbus mohl být využit pro obsloužení autobusových zastávek v Chrudimi a pak by pokračoval buď zpět do Pardubic, nebo směrem do průmyslové zóny Černá za Bory. Jedním z předpokladů je však vznik dobíjecího místa v Chrudimi, protože výstavba trakčního vedení mezi těmito dvěma městy je samozřejmě nesmyslná. Dopravní komise proto doporučuje jednat s Dopravním podnikem města Pardubic o možnosti jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimě.

Chrudim – Jedním z těch témat, která se objevují s pravidelností v diskusích mezi místními občany, je uvažovaná a dnes již také téměř legendární zastávka vlaku u Tesca. Zdálo by se, že v době, kdy většina disponuje osobním automobilem, zájem o cestování vlakem nebude valný. Opak je však pravdou.

Jedním z důkazů lásky části veřejnosti ke všemu, co se byť jen otřelo o kolejnice, je třeba mimořádný úspěch výstavy modelů „mašinek“ v místním Divadlu Karla Pippicha. Expozice byla otevřena pouhé čtyři dny, přesto, nebo možná právě proto si sem našly cestu tisíce zájemců a obě výstavní místnosti doslova praskaly ve švech.

Jaký je tedy nejnovější vývoj v kauze „zastávka u sídliště U Stadionu“? Nová výstavba u Tesca sem jistě přiláká další zákazníky a o případnou vytíženost vlaků by nemusela být nouze. „V případě nového nákupního centra se jedná o soukromou investici a zřízení železniční zastávky během této výstavby plánováno není. Město Chrudim tento záměr neopustilo, vše je ale bohužel o dostupných finančních prostředcích,“ říká šéf odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek.

Chrudim – Žáci základní školy v Chrudimi se mohou nově podílet na zlepšení života města. Zdravé město Chrudim letos v pilotním ročníku Školního fóra od žáků sesbírá nápady a podněty pro různá vylepšení jak ve městě, tak i v jejich škole.

„Smyslem Školního fóra není jen získat co nejširší zpětnou vazbu od nejmladší generace, ale také podpořit zdravý místní patriotismus a probudit aktivní zájem o své okolí, o veřejné dění,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:16028:]]

Podobnou akci pořádá Zdravé město Chrudim už mnoho let také pro studenty středních škol, Školní fórum je její obdobou pro 5.–9. ročníky základních škol. Na rozdíl od akce pro středoškoláky však žáci základek mohou dál impulz i ke změnám či zlepšením ve své škole. Zřizovatelem základních škol je totiž město, které tak může zajistit reálný dopad nasbíraných podnětů.

„Pochopitelně se jedná o tipy na dílčí zlepšení prostoru či chodu školy, neoblíbeného učitele se tímto způsobem žáčci nezbaví,“ usmívá se Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim a MA 21.

Školní fórum probíhá přímo v dané škole. Nejedná se o diskusi k předem připraveným námětům nebo dokumentům, ale o formu komunitního projednávání. Jako první si novinku první únorovou středu vyzkoušela Základní škola Školní náměstí, Chrudim, která o to sama projevila zájem. „Je to ideální způsob, jak teorii občanské výchovy přenést do praxe, jedná se zejména o téma udržitelného rozvoje a občanské participace. Ukážeme jim touto cestou, že i oni mohou rozhodovat o dalším vývoji a mnoho změnit,“ dodává Trunečková.

[[img:chrn_fullwidth:16027:]]

Dalším efektem Školního fóra je, že se žáci naučí své názory obhájit a následně také prezentovat. Názory a výstupy z fóra budou žáci později prezentovat samotnému vedení města. Z rozpočtu Zdravého města Chrudim pak na vybraný projekt či projekty poputuje 30 tisíc Kč, ZŠ Školní náměstí tuto částku přislíbila svým příspěvkem zdvojnásobit. Školní fórum by se tím mělo dobrat skutečně hmatatelného výsledku.

Chrudim – Další zabraná zeleň, stavba v zátopové oblasti v době, kdy město nesmí ani vybudovat dětské hřiště v „Jedličkách“, protože na něj Povodí Labe nekývne. Takové a podobné názory má část místní veřejnosti na výstavbu u supermarketu Tesco. Co přesně v těchto vznikajících maloobchodních prostorách bude?

Tescu se v České republice dlouhodobě příliš nedaří. Svou neutěšenou situaci proto řeší způsobem, který volí každý, kdo vězí ve finančních problémech – prodává majetek. K mání je třeba část pozemku, jenž společnosti patří v Chrasti.

[[img:chrn_fullwidth:16025:]]

Parcela, na níž v Chrudimi rostou betonové konstrukce, patří podle údajů v katastru nemovitostí stále firmě Tesco Stores ČR, a. s. Vedena je jako zemědělský půdní fond. Pravdu proto má třeba místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „To snad ne, to je zase nějaká hala na orné půdě, v zátopové zóně a s parkovištěm nikoliv pod budovou nebo nad. A už tak je chrudimské centrum liduprázdné, místní živnostníci budou tedy opět smutnější,“ smutní Schwarz a upozorňuje tak na známý problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

[[img:chrn_fullwidth:16026:]]

Chrudimáci samozřejmě diskutují, co přesně v nových obchodních prostorách bude. Jako téměř jisté se skloňují názvy „McDonalds“, „KFC“ nebo „Pepco“. Kutilové by zde rádi viděli třeba „Uni Hobby“, sportovci „Decathlon“.

Chrudimské noviny zaslaly dotaz tiskovému mluvčímu společnosti Tesco s žádostí o podrobnější informace. Odpověď prozatím nedorazila.

Chrudim – Kraj a ZZS Pardubického kraje pokračují s otevíráním nových výjezdových základen pro sanitky. Stavět se bude na Seči a vedení „záchranky“ počítá i s novými stanicemi v Holicích a Vysokém Mýtě. Ta chrudimská je však již prakticky hotova. Stavba od samého počátku přináší mnohé kontroverze.

Podoba nových základen je v podstatě všude stejná, podobné jsou také investice, které se pohybují v desítkách milionů korun. Kraj sice počítal s dokončením chrudimské základny již v loňském roce v listopadu, ke slavnostnímu otevření však dojde až v úterý 18. února v devět hodin.

[[img:chrn_fullwidth:16024:]]

Základna v Chrudimi představuje poměrně jednoduchou dvoupodlažní novostavbu, jejíž součástí jsou garáže pro vozidla ZZS. Celkem jde o pět garážových stání. Všechny tyto vybudované i teprve stavěné objekty v sobě zahrnují prostory pro řidiče, záchranáře a lékaře, společnou místnost a sanitární prostory, včetně skladů pro zdravotnické prostředky.

Chrudim – Velký sál místního Muzea patří k nejkrásnějším prostorám tohoto typu v rámci celé České republiky. Paradoxní proto je, že za celou dobu jeho existence se finální název ustálil právě na tomto fádním označení. To by se mohlo změnit, přestože jednotný názor na pojmenování sálu zdaleka nevládne ani mezi politiky, ani mezi zainteresovanou veřejností.

Historická a letopisecká komise rady města dostala na svém posledním jednání na stůl návrh městského zastupitele Tomáše Židka (SNK-ED). Ten v materiálu, o němž „komisaři“ jednali, navrhuje přejmenovat zmiňovaný Velký sál Muzea na „Fibichův sál“. Hudební skladatel Zdeněk Fibich své mládí prožil v Libáni u Nasavrk, kde byl jeho otec v letech 1858–1868 lesmistrem. V Chrudimi se 12. dubna 1865 uskutečnilo jeho první veřejné vystoupení (ve zdejší Měšťanské besedě zahrál na piano Mendelssohnovu Jarní píseň a svou vlastní skladbu Le printemps, dirigoval ouverturu ke své zpěvohře Medea a především dvě věty své první symfonie Es dur). O dva roky později se v Chrudimi konala i premiéra jeho symfonie g mol. Vazba na město je tedy jasná a komise tento návrh podpořila.

Návrh na přejmenování reprezentativních prostor předložil na jednání kulturní komise rady města i Jan Stejskal, který se ztotožnil s nápadem Tomáše Židka. Tady však Zdeněk Fibich neprošel. Členové komise se shodli na tom, že myšlenku je třeba podrobit hlubší diskusi a vyjádřit k ní by se mohla i veřejnost.

Poslední slovo měla mít rada města, která však konečné rozhodnutí nechá na zastupitelstvu.

Chrudim – Většina místních základních škol je zřizována městem. Město také dbá na jejich opravy, rekonstrukce a zachování důstojného prostředí pro žáky i učitele. V minulosti tak výraznou opravou a modernizací prošla třeba ZŠ U Stadionu, známá „sportovka“. V brzké budoucnosti by mohlo dojít i na druhý stupeň ZŠ Dr. Peška. Má to však své „ale“.

„Husovku“ zná každý. Budova, která stojí ve stejnojmenné ulici, zvenku nevypadá příliš zachovale, lepší situace není ani uvnitř, přestože personál pod vedením ředitele Jaroslava Víška dělá, co je v jeho silách. Velká část Chrudimáků na „Husovku“ chodila, mezi její absolventy patří i současný starosta František Pilný (ANO 2011).

„Když jsem nedávno byl v ZŠ Husova, tak mě trochu zaskočilo, že stav školy je téměř stejný jako před třiceti lety, když jsem tam chodil já. Aktuálně řešíme, jak celou školu zrekonstruovat z dotačních peněz z ITI od střechy až do sklepa,“ říká starosta Pilný. „Bez dotací, jen z městského rozpočtu, je případná rekonstrukce běh na hodně let. Je škoda nechat ležet dotační peníze,“ uvádí starosta a naráží tak na neschopnost minulého vedení města získat z evropských milionů jediný „šesták“.

Zda bude současná radniční koalice a především úřednický aparát na Pardubické ulici úspěšnější, ukáže čas.

Chrudim – Místní hřbitovy neposkytují místo k poslednímu odpočinku jen katolíkům, protestantům a nevěřícím. Skrytým klenotem s nezaměnitelným kouzlem je židovský hřbitov v Novoměstské ulici. Nebývá příliš často přístupný, přesto i zde zájemci nově najdou tolik potřebné informační tabule.

Tyto informace již „zdobí“ jak hřbitov u svatého Kříže, jenž se rozkládá kolem původně farního chrudimského kostela stejného jména, tak hřbitov u svatého Václava. Obsahují plánky s vyznačenými hroby známých osobností, historické zajímavosti a další informace.

[[gal:16022]]

Informační tabule na židovském hřbitově byly odhaleny v rámci vzpomínkového aktu, při němž si zástupci Federace židovských obcí, izraelské ambasády – Jeho Excelence Daniel Meron –, Památníku Terezín, potomci po chrudimských židovských rodinách, žijící v České republice i v zahraničí, a zástupci města Chrudim i Pardubického kraje připomněli osmdesát Chrudimáků, kteří se před lety „neprovinili ničím“ než jen svým původem. Žáci ze ZŠ Dr. Jana Malíka, symbolicky přesně v počtu chrudimských obětí, utvořili kolem památníku holokaustu půlkruh.

Vzpomínkový akt proběhl v rámci Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Kočí/Chrudim – Obec Kočí se v pátek odpoledne stala cílem cesty hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD). Se starostou Marcelem Havránkem mluvil mimo jiné o možnostech krajské podpory pro obec, která má přibližně 600 obyvatel, ale také o zklidnění dopravy na silnici I/17.

„Na základě našeho prosincového jednání s novým panem starostou jsme se domluvili na některých rozvojových projektech v obci, která se v podzimních měsících potýkala s problémy, jež způsobilo dnes již bývalé vedení obce. Tím prvním je změna otopného systému v místní mateřské škole, který dosluhuje, a je potřeba jeho výměna,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který se seznámil s projektem úprav místního sportovního areálu, jenž kromě zázemí pro místní fotbalisty zahrnuje také tenisové kurty či dětské hřiště.

Starosta společně se členy zastupitelstva informoval hejtmana o dalších obecních záměrech včetně úsekového měření rychlosti na silnici I/17 z Chrudimi na Vysoké Mýto. „Naše obec je dlouhodobě zatížena velkým množstvím projíždějících automobilů, a to jak osobních, tak nákladních, které směřují z Chrudimi dále na Vysoké Mýto. Proto bychom rádi vyřešili možnost uklidnění dopravy formou úsekového měření rychlosti,“ uvedl starosta Marcel Havránek. Podle jeho mínění je nutná dohoda s obcí s rozšířenou působností, kterou je Chrudim. „Optimální variantou je, když pořízení radarů zainvestuje město, jehož městská policie má oprávnění rychlost měřit. Tomuto městu jdou následně také výnosy z pokut. Pro obec se jedná o variantu, kdy dostane potřebné opatření bez vstupních nákladů, a pro město se jedná o další příjem do městského rozpočtu,“ řekl hejtman Martin Netolický a potvrdil, že jednou z motivací měst a obcí k zavádění tohoto prostředku k šikanování řidičů je i finanční benefit, jenž z vybraných pokut plyne do městské kasy.

Samotná Chrudim uvažovala o zřízení radarů nejprve v části Václavské ulice u Vlčí hory. Poté, co „vybouchlo“ výběrové řízení, přišlo nové vedení města s kuriózním nápadem. Bedničky na radar by přišly rozmístit po městě a radar by mezi nimi korzoval. Nikdo by tedy nikdy nevěděl, kde přesně se měří, a řidiči by tak byli nuceni dodržovat často nesmyslně nastavené rychlostní limity. Prozatím se však zdá, že toto téma ponechává radniční koalice „u ledu“ a na radary ještě nedojde.